Revoluční gardy opět na scéně?


Možná, že už začala dlouho očekávaná debata o vyrovnání se s komunismem. Zatím je však ve stádiu trapně panoptikálním… Continue reading „Revoluční gardy opět na scéně?“

Reklamy

17. listopad – den boje studentů za iluzi


Ukradená revoluce, nesmyslné dobrodružství, dobře připravená show, nebo nevyhnutelný osud?  Události z podzimu roku 1989 zcela překryly původní význam dne 17. listopadu – vzpomínky na rok 1939 a studentské demonstrace proti německé okupaci. Nyní je tento datum symbolem počátku konce vlády komunistické strany nad tehdy ještě Československem. Tyto události jsou nazývány různě.

Continue reading „17. listopad – den boje studentů za iluzi“

Kožený úsměv


Tak by se dala nazvat lehká křeč, která se mi usadí na tváři vždy, když si čtu poslední zprávy a Viktoru Koženém. Kdysi oslavovaný hrdina, dnes mediální psanec. Dopustil se toho zločinu, že rychle pochopil, jak funguje kapitalismus, a také to rychle předvedl všem revolučním snílkům. Ale čert vezmi šelmu Koženého.

Větší zábava je, co se děje teď. Na Koženého si došláply USA. Že prý při privatizaci jakýchsi ropných podniků ve Střední Asii (snad Kazachstán, snad Ázerbajdžán, na tom nesejde) uplácel. A že to se nedělá, takhle porušovat fair-play, za to musí pykat. A tak mu USA pro začátek zařídili pobyt ve vydávací vazbě na Bahamách.

A v českých médiích vypukla div ne oslava nad tím, jak i na Koženého došlo a jak bude spravedlnosti učiněno za dost. Hlupáčci. USA si na Koženého opravdu vyšlápli, ale určitě ne proto, že dával úplatky. Spíš pro jejich výši. Asi dal víc, než nabídly americké ropné koncerny, a tak si klan Bushů na Koženého posvítil. Nebo si snad opravdu někdo myslíte, že Američané neuplácejí? Že jednají čestně a férově? Když jde o obchod a navíc o ropu? Tak si dál žijte ve svém snu ale nestěžujte si, až se z něho nějakým ošklivým způsobem probudíte.

Američané se sice opravdu snaží vždy jednat morálně, ale je to jiná morálka, než jakou máme my. Od té mé se tedy liší rozhodně. Je to panská morálka, morálka imperátorů. Sami si to sice ještě nechtějí přiznat, ale jejich skutky již hovoří jasně.