Stávka mluví jasnou řečí, které nikdo nechce rozumět


Západní Evropou probíhá vlna stávek. Není to povodeň, není to tsunami, ale není to ani bouře ve sklenici vody. Jsou to skutečné stávky, kterými odbory jasně říkají: Nebudete rozhodovat o nás bez nás." I v České republice se nyní objevila hrozba stávky v dopravě. Původně byla plánována na pondělí, později odložena na čtvrtek, ale pořád je to – na rozdíl od jiných míst v Evropě – jen plán. Přesto je reakce českých médií, ale i části veřejnosti, poměrně jednoznačná – je jí údiv nad tím, kde odbory vzaly tu drzost hájit své vlastní zájmy. Prosazování vlastních zájmů je u nás totiž – asi v důsledku postkomunistické poruchy – vyhrazeno jen podnikatelské elitě a exaltovaným individualistům.

Continue reading „Stávka mluví jasnou řečí, které nikdo nechce rozumět“

Reklamy

Superrytíři supermíru


Jak všichni dobří lidé vědí, není mírovatějšího míru, než je severoatlantický siegfried. A protože pravda, láska, svoboda a demokracie jsou křehké květinky, musí je chránit drsní a tvrdí rytíři. Jako třeba ti polští, o nichž se lze v oslavném článku na polskou armádu, nerozborně jednotou s NATO, dočíst: V rámci co možná největší efektivity začala před časem polská armáda testovat DNA svých profesionálů, podobně jako v Británii nebo USA. Analýzu každého vojáka z bojových jednotek chce velení využít hned v několika směrech. Díky analýze mohou například lékaři rychleji pomoci vojákovi, který v boji utrpěl zranění a potřebuje transplantaci. Od zkoumání genetického kódu svých vojáků si armáda slibuje, že bude moci rozumně vydávat peníze na jejich výcvik. Testy totiž ukáží, že by voják mohl mít v budoucnu třeba zdravotní problémy. Do specializovaných jednotek tak bude možné zase vybírat jen ty nejlepší adepty. Z genů lze vyčíst i to, nakolik je adept odolný například vůči stresu." Už chybí jenom plemenitba se stejně ušlechtilými samičkami a nový, ještě lepší nadčlověk je tu, aby ohněm mečem šířil pravdu a lásku. Uspořádání společnosti na bázi techniky – ať již genetické, finanční či informační – pomalu ale jistě klepe na dveře. Snad ani příliš nepřekvapí, že to začíná od armády.

3. nedělní čtení sobotních Lidovek


Zkyslo vám mléko? Může za to Paroubek

Posedlost některých redaktorů LN Jiřím Paroubkem a systematická snaha o jeho démonizaci hraničí s patologií. Tak jako v případě Martina Weisse, který se sloupku Tvrdé důsledky zamýšlí v souvislosti s Olympiádou nad ruským pojetím spotu jako státního zájmu a tlaku ruského státu na dobrý výsledky sportovců jenom proto, aby na konci neomylně zamířil k Paroubkovi: Budou funkcionáři postaveni mimo službu, čeká je cesta na Sibiř, nebo ještě něco horšího? A jak vysoko může čistka jít? (…) Jiří Paroubek ve středu oznámil, že po volebním vítězství si vezme sport pod sebe. (…) Ale co když přes veškeré kontrolování sportovci nesplní očekávání?"

Continue reading „3. nedělní čtení sobotních Lidovek“

Vocamcaď pocamcaď, aneb republiku si rozvracet nedáme


Nejvyšší správní soud rozpustil Dělnickou stranu.  Zdůvodnění zní, že strana má v úmyslu změnit stávající demokratický systém" a znamená tak přímé ohrožení demokracie u nás." Tedy přestože lid je zdrojem veškeré moci ve státě, může tuto svoji suverenitu uplatňovat pouze vocamcaď-pocamcaď, nesmí jít za hranice, které jsou pro aktuálně etablovaný systém bezpečné. Lid může měnit osoby a obsazení, nemá však právo rozhodnout, jaká hra se bude hrát.

Continue reading „Vocamcaď pocamcaď, aneb republiku si rozvracet nedáme“

Příběh dobrého hospodáře, aneb po ovoci poznáte je


Přišel mi emailem Politický životopis Miroslava Kalouska sestavený Stanislavem Janským. Je to nejenom výpověď o tom, jak se kalil kapitál," ale především o tom, jaké víno pije muž, který káže vodu, prohlašuje sám sebe za dobrého hospodáře a s typicky pravicovým populismem vyhrožuje, že ozdraví veřejné finance. Až bude Kalousek zase někde tvrdit, že jejich řešení budou bolet, tak aby bylo jasno, koho budou bolet. Proto jsem se rozhodl se o něj bez ohledu na autorská prává podělit. Panu Janskému to neublíží a pan Kalousek musí počítat s tím, že si ty jeho bulíky na nos nenechá navěšet každý.

Continue reading „Příběh dobrého hospodáře, aneb po ovoci poznáte je“

[LINK] Olympiáda za všechny prachy světa


Bestiální nápad pražského primátora Pavla Béma pořádat v našem hlavním městě Olympijské hry byl zatím naštěstí uložen k ledu, ovšem pro případ, že by ho některý z papalášů toužících se navždy zapsat do historie začal oprašovat, je užitečné nezapomenout na zkušenosti Vancouveru, které jsou jednoznačným varováním pro Prahu I další adepty na pořádání mostrózního megacirkusu jménem Olympiáda: Průmysl vrcholového sportu se proměnil mamutí korporátní orgie, jejichž dalším vyvrcholením budou olympijské hry ve Vancouveru – doprovázené škrty v sociální sféře a omezováním občanských práv."

Continue reading „[LINK] Olympiáda za všechny prachy světa“

Kořeny uměleckých ambicí tyranů


V článku Básník osvobozený od života (Míněn je Francouz Robert Brasillach, který byl 6. února 1945 popraven za intelektuální zradu vlasti." Charakterizován je jako muž, který bojoval proti zkorumpovanému parlamentarismu, svrchované moci kapitálu a bankovních spekulací, proti hrozbě marxismu a věřil, že tím slouží Francii. Podporoval německo-francouzské usmíření a snil o Evropě bez bratrovražedných válek, o revoltě mladých elit proti mamonu a usuře, proti chaosu, v němž bloudí vykořenění" lidé velkoměsta.") je tato zmínka: Jako politický autor je Robert Brasillach hluboce spjat s vrcholným romantismem. (…)  A stejně jako Wagner byl třeba i Baudelaire přesvědčen, že společnost nemůže reformovat nějaký filozof, vědec nebo dokonce politik, ale umělec (…) v této souvislosti je jistě zvláštní, jak moc si Adolf Hitler zakládal na svých uměleckých aspiracích…"

[KNIHA] Ernesto Che Guevara: Motocyklové deníky


Ernesto Che Guevara Motocyklové deníkyHned na úvod je dobré zdůraznit, že autorem je skutečně ten Che Guevara – ikona levicové revoluce, symbol odporu a soudruh Fidela Castra. To však neznamená, že by Motocyklové deníky byly politickým manifestem či revolucionářskou rukovětí. Popravdě, politiky a revoluce v nich z počátku není ani za mák a začínají si nesměle říkat o pozornost až ke konci, kdy s postupem času a zkušeností již Che Guevera nedokáže mlčet k bídě a utrpení, se kterým se na své cestě Jižní Amerikou setkává. Těžiště Motocyklových deníků však leží – v deníku o jízdě na motocyklu.

Continue reading „[KNIHA] Ernesto Che Guevara: Motocyklové deníky“