Střelba do stávkujících dělníků v Trenčíně roku 1924

Přes odkaz slibující oficiální československou verzi osudu ruského zlatého pokladu ve vztahu k československým legiím jsem se dostal na digitalizované protokoly 11. zasedání Poslanecké sněmovny Národní rady Československa z roku 1925, kde mne mnohem více než osud ruského zlatého pokladu zaujala Odpověď vlády na interpelaci poslance Tausika a soudruhů o trenčínských událostech ze října minulého roku (částka VIII/5337, je ovšem třeba hledat v textu, protože dokument neobsahuje vnitřní  kotvy, takže nelze linkovat přímo).

Ona odpověď předsedy vlády Antonína Švehly zní takto (všechny citace jsou převzaty doslova a do písmene, včetně chyb):

Vláda poukazuje na své odpovědi ze dne 31. října 1924, č. t. 4914 na interpelaci poslance Marka a druhů (č. t. 4910) a ze dne 22. ledna 1925, č. t. 5042/XV. na interpelaci poslance Světlíka a druhů (tisk č. 4901), jakož i na odpověď ministra sociální péče ze dne 17. prosince 1924, č. t. 5035/XX, na interpelaci poslance Tausika a druhů (č. t. 4885/III), jimiž události trenčínské dostatečně byly osvětleny a připomíná ještě toto:

Neodpovídá skutečnosti, že by úřady byly zahájily po říjnových událostech v Trenčíně persekuci dělnictva.

Ve smyslu zákonných ustanovení musily ovšem úřady zakročiti proti osobám, které byly podezřelé z trestných činů, po případě vzíti je i do vazby a dodati trestnímu soudu.

Trestní řízení proti účastníkům násilností při stávce dělnictva továrny Tiberghien a Fils v Trenčíně spáchaných, byla z části pro nedostatek důkazů neb pro mimořádně obtížné jich opatření zastavena, z části ale dosud nejsou ukončena, takže nelze z důvodů zákonných o nich blíže se zmíniti. Jen tolik možno podotknouti, že v těchto případech jedná se po většině o těžká provinění, pro něž pachatelé byli rozsudky dosud nepravoplatnými odsouzeni k trestům až 18 měsíců žaláře. zastavení trestního řízení pro tyto události je již z důvodů zákonného ustanovení §u 38 tr. ř. vyloučeno.

Podrobným vyšetřováním bylo zjištěno, že tvrzení, jakoby intervenující bylo při zakročování jednalo pod vlivem nemírného použití alkoholu je nesprávné. Rovněž bylo nade vší pochybnost konstatováno, že četnictvo nemělo zvlášť připravovaných střel (dum-dum) a že takových střel nebylo použito.

Vytýká-li interpelace vládě, že se nepostarala o osoby použitím zbraně poraněné, tu dlužno poukázati k tomu, že nemá stát zákonné povinnosti, aby zaopatřoval osoby, které dopustily se otevřeného odboje proti státní moci a při potlačení výtržností utrpěly na svém zdraví újmu. Dav byl nesčetněkráte vyzván aby se rozešel; kdo přes to zůstal mezi výtržníky, vykonávajícími násilný odpor vůči četnictvu, dopouštěl se už tím samotným trestného činu a nemůže žádati, aby mu stát, proti němuž stál v odboji, dával náhradu za to, že utrpěl újmu svým zaviněním. Ostatně jsou všici v interpelaci uvedení poranění vyléčeni a práce schopni. Také pozůstalí po osobách, kteří při takových politování hodných událostech přišly o život nemají nároku na odškodnění od státu. Státní správa má však možnost, za okolností zvláštního zřetele hodných, nevinným pozůstalým po takových osobách uděliti podporu a tohoto ustanovení bylo v případě vdovy po Matuši Drgovi použito.

Pokud se týče pracovních mzdových poměrů ve shora uvedeném závodě, byly již podrobně vylíčeny v odpovědi ministra sociální péče ze dne 13. prosince 1924 na interpelaci poslance Tausika a soudruhů ze dne 25. září 1924 (tisk 4885/III); tam bylo též dovozeno, že pokud jde o úřední činnost přednosty živnostenského inspektorátu v Trenčíně, neměl nadřízený úřad po provedeném podrobném šetření příčiny zakročiti proti řečenému funkcionáři pro vytýkanou neschopnost nebo stranickost. Pracovním a mzdovým poměrům tohoto závodu věnuje živnostenský inspektorát v Trenčíně jednak z vlastního podnětu, jednak na výslovný pokyn ministerstva sociální péče i nadále zvýšenou pozornost a jen úsilí tohoto úřadu sluší přičísti, že přes celkem nepříznivou situaci obchodní, zavedl závod po urovnání sporu práci ve dvou směnách místo původně zamýšlené jediné směny pracovní, takže převážné většině dělnictva bylo umožněno opětné přijetí do práce přes to, že závod pro nedostatek objednávek pracuje nyní téměř výhradně na sklad.

Jak je textu patrné, došlo v roce 1924 k revoltně dělnictva, která byla nekompromisně potlačena ozbrojenou státní mocí, což ostatně nebylo za První republiky nic až tak výjimečného, včetně použití střelných zbraní.

Protože mne to zaujalo, jal jsem se pátrat po tom, co se vlastně v roce 1924 v Trenčíně sběhlo. Ke svému překvapení jsem nenašel na internetu jiné údaje, než řádek ze seznamu Střílení do pracujících za První republiky (tento seznam se na síti vyskytuje v několika víceméně totožných opisech, příznačně pouze na marginálních levicových až krajně levicových webech), který lakonicky oznamuje, že 8. října 1924 byl při stávce textilních dělníků v Trenčíně zastřelen 1 dělník a 8 těžce zraněno.

Zaměřil jsem se proto na interpelace, respektive odpovědi na ně, zmiňované v samotné odpovědi premiéra Švehly. Postupně se tak začal skládat obrázek trenčínských událostí roku 1924. Nechci je nijak zvlášť hodnotit či komentovat, protože historická fakta se těžko ověřují a už ze samé podstaty toto, že buržoazní vládu interpelují komunističtí poslanci, vyplývá, že interpretace dotyčných událostí je v odpovědích zcela jiná, než v otázkách; navíc se otázky a odpovědi rozcházejí i po stránce věcné, jako je například právní forma společnosti Tiberghien a Fils, či zda byli ozbrojeni stávkující, nebo stávkokazové. Obecně lze říci, že zatímco komunisté zastávají názor, že dělníci v továrně byli za pasivního přihlížení státu nemilosrdně vykořisťováni, vláda si stojí za tím, že dělníkům se žádné příkoří neděje, vše je v pořádku a v souladu se zákonem a nespokojní dělníci jsou kverulanti, kteří nemají nejmenší důvod ke stížnostem.

První je sněmovní tisk III/4885 Interpelace poslance Heřmana Tausika a soudruhů ministrovi sociální péče, že v textilní továrně firmy Tiberghien v Trenčíně se porušují ustanovení o osmihodinové době pracovní a předpisy bezpečnostní a zdravotní z 25. září 1924:

V Trenčíně na Slovensku je veliká textilní továrna firmy Tiberghien Fils, akciová společnost, která jest z větší části majetkem francouzských kapitalistů. Část akcií má také trenčínský děkan, kterého správní rada pověřila dozorem v továrně. Ředitelem firmy jest Francouz Delavcus.

Poměry, jež zavedli tito pánové v závodě, jsou hrozné. Přijímání dělníků děje se většinou prostřednictvím trenčínského děkanství, bez ohledu na veřejnou zprostředkovatelnu práce. Zdravotních a bezpečnostních předpisů se vůbec nedbá. V tomto závodě jest zaměstnán tak obrovský počet mladistvého dělnictva, sotva škole odrostlého, že snad tomu není příkladu. Toto mladistvé dělnictvo – většinou děvčata – zaměstnáno jest i u strojů a při pracech těžkých, fysicky vysilujících a zdraví lidskému škodlivých, takže právem lze tuto továrnu nazvati velkovýrobnou tuberkulosy. Živnostenský inspektor inž. Boček v Trenčíně přes to, že byl několikráte žádán, aby v tomto závodě zjednal nápravu, dosud tak neučinil. Protizákonné zaměstnávání mladistvého dělnictva děje se na úkor dělníků starších a živitelů rodin, a svědčí o bezohlednosti a zločinné hrabivosti správy závodu, která v tak velké míře zaměstnává mladistvé dělníky jen proto, aby stlačila mzdy na úroveň co možná nejnižší.

Tím docílila správa podniku, že týdenní mzda jen zcela vyjímečně dosahuje 120 Kč týdně, kdežto většina dělníků má mzdy od 10 Kč do 70 Kč za plný pracovní týden.

Správa závodu nespokojila se však ani tímto stlačením mezd, nýbrž zavedla ojedinělý způsob okrádání svého dělnictva ve velkém, který je naprosto protizákonný. Na výplatní sáčky dala si správa závodu vytisknouti rubriku: "Škoda". Pod tímto titulem strhují se pravidelně každému dělníku takové obnosy peněžní, že přesahují mnohdy i nízkou mzdu dělníkovu, a tak se stává, že dělník za celotýdenní práci ještě firmě doplácí. Tyto pokuty, které v poslední době jdou do desetitisíců, ponechává si neoprávněně správa závodu, aniž by je odváděla, jak je povinna, některému humánnímu účelu.

Bezohlednost a drzost správy tohoto závodu jde tak daleko, že – ač v okolí je značný počet dělnictva bez zaměstnání – nadiktovala za souhlasu živnostenského inspektora inž. Bočka vyhláškou dělnictvu, že je povinno pracovati 10 hodin denně.

Jednání toto, které je vzorem moderního kapitalistického lupičství, děje se pod patronací úřadů a pobuřuje tím více všechno dělnictvo na Trenčínsku.

Podepsaní se táží:

1. Zná pan ministr poměry v továrně Tiberghien v Trenčíně?

2. Chce všemi prostředky zabrániti porušování zákonných předpisů o 8 hodinové době pracovní, o práci žen a dětí, o bezpečnostních a zdravotních opatřeních?

3. Chce zakázati 10 hodinovou pracovní dobu ve zmíněném závodě?

4. Jak hodlá zabrániti okrádání dělnictva, jehož se dopouští správa podniku neoprávněnými srážkami z mezd pod záminkou způsobených škod?

5. Je ochoten odstraniti z úřadu živnostenského inspektora Bočka v Trenčíně, který je úplně neschopen k tomuto úřadu a zřejmě ve službách zaměstnavatelů?

Odpovědí je sněmovní tisk XX/5035 Odpověď ministra sociální péče na interpelaci poslance H. Tausika a soudr., že v textilní továrně firmy Tiberghien v Trenčíně se porušení ustanovení o osmihodinné době pracovní a předpisy bezpečnostní a zdravotní ze 17. prosince 1924 (tedy fakticky až ex post):

Trenčínská textilní továrna náleží firmě Tiberghien Fils, veřejné obchodní společnosti, jejímiž členy jsou bratři Karel, Pavel, Josef a Jan Tiberghienové, francouzští průmyslníci, bydlící v Tourcoingu v severní Francii. Není to tady společnost akciová, čímž odpadá též domněnka vyslovená v interpelaci, že část akcií má trenčínský děkan (opat). Přijímání dělnictva děje se zpravidla prostřednictvím místní veřejné zprostředkovatelny práce, nikoli tedy prostřednictvím řečeného již opata trenčínského. Z celkového počtu 1258 osob, v závodě zaměstnaných, bylo 513 mužů a 745 žen. Mladistvých dělníků resp. dělnic (do 16 let), zjištěno bylo celkem 113, z čehož nejmladších, t. j. v r. 1910 narozených, bylo toliko 8. Mladiství dělníci a dělnice zaměstnáni jsou výhradně pracemi lehčími, jejich tělesným schopnostem přiměřenými, jako jest sbírání vlny a pouzder, sbírání cívek, různé posilky a pod., pak jako t. zv. učňové a učenice, t. j. zaučují se k vlastní práci při výrobě.

Závod jest nový, moderně zařízený a dbá se v něm celkem předpisů zdravotních i bezpečnostních. Dle úsudku úředního lékaře není procento tuberkulosních dělníků v této továrně vyšší než u obyvatelstva ostatního. Mzdy v tomto závodě zůstaly nezměněny od r. 1922, nebyly tedy sníženy a novou smlouvou kolektivní, která byla uzavřena dne 21. listopadu t. r., byly navě upraveny a částečně zvýšeny splatností od 4. října t. r. Touže smlouvou kolektivní ubyl dělnictvu zaručen vánoční přídavek a příspěvek na děti a stanovena placená dovolená. Pokud se týče srážek se mzdy na t. zv. škody" bylo zjištěno; že v továrně zaveden jest systém premiový, při němž dělník vedle mzdy dostává též určitou premii, která se zvyšuje neb snižuje dle výkonu dělníka. Ve tkalcovně bral se při výpočtu prémie též zřetel na ohyby ve vyrobeném zboží, za něž byly dělníkům činěny určité srážky. Ačkoli tyto srážky, vzhledem k obapolné dohodě, nebyly v rozporu s příslušnými předpisy zákonitými, byly uvedenou novou smlouvou kolektiv ní na podnět živnostenského inspektorátu odstraněny.

Ve příčině pracovní doby v závodě bylo zjištěno, že příslušným živnostenským inspektorátem bylo firmě po důkladném předchozím šetřeni uděleno povolení ku práci přes čas v rámci zákonitých ustanovení. Při toren bylo vzato též v úvahu, že se správa závodu předem dohodla s dělnictvem o práci Přes čas i o příplatek za tuto práci, který byl z dosavadních 25% stanovených kolektivní smlouvou zvýšen na 50%; kromě toho byly dělnictvu přislíbeny různé výhody, jako zdarma látky na oděvy a poskytnutí potřebného času pro práce polní. Rozpor nastal teprve tehdy, když dělnictvo svůj požadavek ve příčině příplatků za práci přes čas zvýšilo na 75% mzdy normální.

Jak z uvedeného patrno, neměl nadřízený úřad po provedeném šetření důvodu zakročiti proti přednostovi živnostenského inspektorátu v Trenčíně pro vytýkanou neschopnost nebo stranickost. Řečenému funkcionáři dán byl výslovný pokyn, aby poměry v řečeném závodě i nadále bedlivě sledoval a o to pečoval, aby veškerá zákonitá ustanovení byla tam bezvýjimečně zachovávána.

Mezitím ovšem došlo k inkriminovaným událostem, na které reaguje interpelace zanesená pod tiskem 4901 Naléhavá interpelace poslanců Svetlika, Daruly a soud
ru
hů vládě o vraždění stávkujícího dělnictva v Trenčíně
ze dne 14. Října 1924:

Dne 25. září t. r. podal poslanecký klub komunistické strany ministru sociální péče interpelaci, že v textilní továrně firmy Tiberghien v Trenčíně jsou porušována ustanovení zákona o 8hodinné době pracovní a předpisy bezpečnostní a zdravotní. V interpelaci stěžovali jsme se také na nízké mzdy a zejména na srážky, které firma činí dělníkům s mezd pod záminkou způsobených škod. Žádali jsme ministra sociální péče, aby zabránil porušování zákona o 8hodinné době pracovní, ustanovení o práci žen a dětí, jakož i porušování předpisů bezpečnostních a zdravotních, aby zakázal 10hodinnou pracovní dubu v továrně, zabránil nezákonným srážkám s mezd a konečně odstranil neschopného živnostenského inspektora v Trenčíně Boška, který toto všechno vydírání dělnictva trpí a podporuje. Varovali jsme v interpelaci výslovně před oprávněným pobouřením dělnictva.

Naše výstraha a volání po nápravě byly úplně odůvodněny, jak potvrdil vývoj událostí v nejbližších dnech. Firma, která s byla jista přízní dozorčích úřadů, odhodlala se k novým provokacím dělnictva. V posledním týdnu před vypuknutím stávky u firmy Tiberghien neobdrželo celkem 60 dělníků v důsledku jíž zmíněných srážek vůbec žádné mzdy, ač byli po celý týden zaměstnáni. Když textilní sekce Mezinárodního Všeodborového Svazu podala na výzvu dělnictva požadavky na uzavření rámcové kolektivní smlouvy, vyvěsila současně firma v závodě vyhlášku, podepsanou živnostenským Inspektorem Boškem, kterou nařizovala dělnictvu, že musí pracovat 10 hodin denně. Na dotaz důvěrníků, jak hodlá firma tuto práci přes čas platiti, odpověděla správa, že bude platiti obyčejnou hodinovou mzdu a když důvěrníci dělnictva tuto nabídku odmítli, byla ochotna připlatiti ještě 50. Poněvadž by takto vyměřovaná mzda za práci přes čas vzhledem k všeobecně nepatrné mzdě byla naprosto nedostatečná, žádali důvěrníci, aby firma zaručila dělníku za práci přes čas nejméně 2 Kč za přesčasovou hodinu. Když firma i tento jistě velice mírný požadavek odmítla, odepřelo dělnictvo přes čas pracovati. Na to firma odpověděla propuštěním 280 dělníků, mezi nimiž býlí všichni důvěrníci a členové výboru skupiny textilního dělnictva, a propuštění oznámila vyhláškou v závodě. Na zakročení odborové organisace svolalo ministerstvo sociální péče pro urovnání sporu zástupce firmy a dělnictva k jednání na 21. září do Trenčína. Jednání, kterého se účastnil zástupce ministerstva sociální péče v Bratislavě, skončilo bez výsledku, poněvadž firma neodvolala výpovědi propuštěných dělníků. Proto všechno dělnictvo zahájilo stávku.

Jakmile stávka byla vyhlášena, uzavřel trenčanský děkan, který jest akcionářem firmy Tiberghien, a zástupce odborové organisace křesťansko-sociální, Čavojský z Ružomberka, za přítomnosti živnostenského inspektora Boška smlouvu, kterou prohlásili stávku za skončenu, ač organisace křesťansko-sociální neměla v továrně žádných příslušníků. Agitací v tisku a s kazatelny trenčanského kostela byli verbováni stávkokazi, jichž se však podařilo získati jen 42, z nichž skorem žádný nebyl dříve v továrně zaměstnán. Tyto stávkokaze ozbrojil pokladník závodu Hoffensteter revolvery, jimiž vyhrožovali stávkujícím dělníkům a jejich hlídkám a dokonce dvakráte po hlídkách vystřelili. Na učiněné oznámeni skutečné několika stávkokazům četníci revolvery odňali. Proti stávkujícím byla v Trenčíně uměle vyvolávána nepřátelská nálada a samy veřejné orgány netajily se svou přízní vůči podnikati. V časopise Trenčan", jehož odpovědným redaktorem jest trenčanský kaplan bylo na stávkující surově útočeno a vytýkáno jim, že stávkují, maje více než 20.000 Kč ročního příjmu. Ve schůzi městské rady v Trenčíně byl padán návrh, aby byla utvořena občanská garda, která by si vzala za úkol oběsiti všechny vůdce stávkujících. Na stížnost stávkujícího dělníka, jejž stávkokaz poranil nožem, odpověděli přítomni četníci odmítavě, že zranění není těžké a že se rána zahojí, četníci pohlavkovali mladé hochy, kteří konali stávkové hlídky u továrny; za to stávkokazům poskytovali ochranný průvod do továrny a zpět.

Všechno toto štvaní podnikatelů, páteru a úřadu zvyšovalo přirozeně ještě více oprávněné pobouření stávkujícího dělnictva, které stávkou hájilo takřka pouhé práva na holý život. Téhož dne, kdy došlo ke srážce, bylo četníkům, konajícím v textilní továrně hlídku, posláno větší množství kořalky, takže nebyli pak při svém jednání ve stavu normálním. Hlídku stávkujících, která přišla o 5. hod. več. před továrnu, četníci bez důvodu zatkli, zbili a zatáhli do továrny. Shromážděné dělnictvo žádalo propuštění zatčené hlídky a vyslalo deputaci důvěrníků na okresní úřad, která upozorňovala okresního náčelníka na pobouřen, jež zatčení hlídky vyvolalo. Žádosti o propuštění zatčených nebylo však vyhověno a hlídka byla dopravena do budovy sedne. Před budovou shromáždilo se na 150 dělníků a dělnic, kteří žádali propuštění nevině zatčených. Zesílené četnictvo však podniklo na shromážděné dělníky bodákový útok a tlouklo je pažbami. Když pak někteří z vyprovokovaných dělníků v sebeobran hoditi po četnících kameny, vystřelilo četnictvo tři salvy do zástupu, který prchal, čehož svědectvím je, že všechna zranění způsobena byla od zadu. Zranění podlehl dělník Drko, ženatý, 52 let starý.

Na to podnikla četnictvo útok na Dělnický dům, pozatýkalo všechny přítomni důvěrníky a dělnický dům vyklidilo. Zatčení byli četníky zbiti. Slúžný okresního úřadu v Trenčíně mířil na důvěrníka Gajloše revolverem, zatímco zatčeného bil četník do tváře. Zatýkání důvěrníků dělnictva pokračovalo pak celou noc i celý příští den přes protesty zástupců odborových organisací. Ačkoliv okresní náčelník slíbil, že zatýkání zastaví, byl zatčen sám důvěrník, který doprovázel zástupce odborové organisace k okresnímu úřadu: Zatčeným nebylo dovoleno ani, aby je jejich ženy navštívily.

Když druhý den bylo jednáno u ministerstva sociální péče v Bratislavě a skončení stávky, žádali zástupci odborových organisací, aby k jednání byli propuštěni uvěznění důvěrníci bez nichž nelze mzdovou smlouvu uzavříti. Avšak ani této žádosti nebyla vyhověna. V Trenčíně vyhlášen výminečný stav, zakázány i sebemenší schůze a shromažďování, ba i účast na pohřbu zastřeleného dělníka Drka. Takovýmito brutálními prostředky hodlají úřady mírniti pobouření, které samy zavinily.

Za toto nové krveprolití jest odpovědna vláda, která nedbá stížností dělnictva a jeho zástupců, která nadržuje vědomě při každé příležitosti podnikatelům a klidně

, přihlíží jak tito porušují zákony, jež mají aspoň minimální ochranu dělnictvu zaručovati. Již jsme několikráte protestovali proti tomu, jak ledabyle se chová vláda i ke stížnostem podaným cestou interpelační v parlamentě. Jako nový dohled uvádíme dnes tyto dva případy z poslední doby: Dne 26. června t. r. podal poslanecký klub komunistický ministru sociální péče interpelaci, že jsou hrubé porušována ustanoveni zákona o 8hodinné době pracovní, týkající se sobotní práce žen. Dne 24. června t. r. podal poslanecký klub komunistický interpelaci ministru sociální péče, že v továrně na obuv fy Baťa ve Zlíně se soustavné porušuje zákon o 8hodinné době pracovní. (obě tyto interpelace byly rozdány 4. srpna t. r. Ač od jejich podání i rozdání uplynuly již více než dva měsíce, neuznalo ministerstvo sociální péče za vhodné odpověděti, třebaže zákon předpisuje dvouměsíční lhůtu pro odpovědní. Je přirozeno, že při takovéto liknavosti a ledabylosti ústředního úřadu, jehož povinností jest bdíti nad dodržováním zákona o 8hodinné dubě pracovní, roste jenom odvaha podnikatelů, kteří právem spatřuji v této nečinnosti souhlas se svým protizákonným jednáním. Při nedávném sjezdu sociální politiky v Praze snažilo se ministerstva sociální péče i celá vláda namluviti nejen cizině, ale i zdejšímu dělnictvu, že její sociálně-politická činnost dosahuje samých mezí možnosti. Nové vraždění dělníků v Trenčíně, kteří hájili stávkou svůj zákonný nárok na 8hodinnou dobu pracovní, jest smutnou ilustrací k sociálně-humanitářskému gestu vlády, která se marně sráží zostřiti svůj kapitalistický charakter.

Tážeme se vlády:

1. Jak dlouho hodlá provokovati neustálým vražděním dělnickou třídu v Československu?

2. Jest si vědoma své odpovědnosti za případ trenčínský?

3. Propustí vláda ihned všechny zatčené, zastaví proti ním trestní řízení a poskytne náhradu všem zraněným i ženě zavražděného dělníka Drky?

4. Odstraní vláda ihned neschopného živnostenského inspektora Boška z Trenčína a požene k odpovědnosti hlavního slúžného i okresního náčelníka v Trenčíně, jakož i děkana Miszu a kaplana Marsinu, kteří s kazatelny štvali proti stávkujícímu dělnictvu?

5. Zjedná vláda v podniku firmy Tiberghien zákonný stav ve smyslu naší interpelace ze dne 25. září t. r.?

Vznesena byla též stručná Interpelace posl. Marka, Staňka, Slavíčka, dra Noska, dra Lukavského a druhů vládě o událostech při stávce v Trenčíně (tisk 4910):

Dne 8. října 1924 došlo při textilní stávce v Trenčíně k zakročení četnictva s použitím střelné zbraně.

Podepsaní se táží:

1. jak došlo k událostem v Trenčíně,

2. jaká opatření vláda hodlá učiniti, aby takové politováníhodné zjevy se neopakovaly?

Na ni reaguje tisk 4914 Odpověď vlády na interpelaci posl. Marka, Staňka, Slavíčka, dra Maska, dra Lukavského a spol. o událostech v Trenčíně:

Firmu Thibergien fils v Trenčíně, která obdržela větší objednávky s dodacím termínem do Prosince 1924, zamýšlela zavésti práci přes čas každodenně po dvě hodiny za zvláštní přídavek, aby mohla dodací lhůtu dodržeti, dělnictvo však práci přes čas odmítlo. Firma proto objednávky stornovala a pro nedostatek dostatečného zaměstnání propustila 280 dělníků z celkového počtu 1358 dělníků. V důsledku toho vstoupilo dne 22. září 1924 všechno dělnictvo do stávky.

Hned v prvních dnech stávky došlo k různým výtržnostem v Trenčíně a okolí. Vytloukána byla okna; ohrožována byla elektrická síť města Trenčína i vodovod. V noci ze dne 7. na 8. října 1924 bylo porušeno elektrické osvětlení města Trenčína tím, že na hlavní vedení elektrické hozeny železné a mosazné roury. V nastalé tmě byla vytlučena všechna okna v domě, kde bydlí živnostenský inspektor.

Brzy po té, jakmile stávka byla zahájena, vraceli se jednotliví dělníci do práce, takže počátkem října pracovalo v továrně asi 80 dělníků. Stávkující ohrožovali a znepokojovali tyto dělníky, pročež okresní náčelník dne 8. října 1924 dopoledne předvolal všechny členy stávkového výboru jmenované továrny a upozorniv na nezákonnosti, které se přihodily, žádal je, aby varovali dělnictvo před násilnostmi, podotknuv, že státní moc nemůže trpěti činy podle platných předpisů trestné.

Vzdor tomu bylo dne 8. října 1924 večer dělnictvo, odcházející z továrny: z práce zastaveno zástupem stávkujících, kteří mu spílali a ohrožovali je holemi. Službu na blízku konající četnická hlídka vyzvala zástup k rozchodu, byla však sama napadena stávkujícími nadávkami (české svině" a pod.). Poněvadž ani na opětovné vyzvání se výtržníci nerozešli, dal velitel hlídky 8 hlavních výtržníků zatknouti a nařídil jejich dopravení do sedriální věznice.

Část stávkujících sledovala četnickou hlídka, která se zatčenými brala se pobočními ulicemi, kdežto druhá část nadběhla k sedriální budově, takže když hlídka se zatčenými došla na místo; zastala Před sedrií již asi 300 lidí.

Situace stávala se v nejbližších okamžicích stár hrozivější na četnictvo docházející k sedrii bylo házena kamením a posléze dav obrátil se proti soudní bodavě, ve které vytloukl řadu okenních tabulí.

Četnictvo odevzdavši zatčené do věznice jalo se dav zatlačovati směrem k náměstí Svaté Anny, kamž obráceno jest hlavní průčelí soudní budovy. Přes to, že dav postupujícímu četnictvu (14 mužů) se stavěl na odpor a četnictvu spílal a přes to, že někteří z četníků byli zasaženi kamením, které ustupující proti četnictvu neustále házeli, podařilo se dav vytlačiti na zmíněné náměstí. Zde obnovil dav útok proti četnictvu, použiv kamení, které tam bylo připraveno k dlažbě a vytloukl zase několik tabulí v sedriální budově. Jak bylo zjištěno, rozbito bylo celkem 30 okenních tabulí a poškozeny 3 okenní rámy, při čemž několik dlažebních kamenů vpadlo až do úřadoven, v nichž se ještě pracovalo.

Četnictvo postupovalo dále vytlačujíc demonstranty od soudní budovy Durčenkovou ulicí směrem ke středu města a zaujalo posléze řetězové postavení, očekávajíc posilu: V té chvíli obnovili výtržníci útok. Velitel četnictva znovu vyzdvihl dav k rozchodu, ale marně; z davu bylo odpověděno 2 výstřely z revolverů a novým házením kamenů, takže několik četníků bylo zraněno. Jedním kamenem zasažen byl velitel četnického oddílu kapitán Hanuš do hl

avy tak prudce, že v bezvědomí klesl k zemi. V tom okamžiku použilo četnictvo, aby odvrátilo násilný útok, jenž na ně byl učiněn a kterým jejich žívat byl ohrožen, střelné zbraně. Po výstřelech demonstranti se rozprchli do ulic, které potom přispěchavší vojenská pohotovost vyprázdnila. Na straně demonstrantů bylo zraněna 6 osob, z nichž jedna, zasažená střelou do břicha, brzy na to v župní nemocnici skonala. Zranění ostatních není životu nebezpečné. Četníků bylo zraněno 10, z nichž velitel utrpěl těžké zranění na hlavě, proražením lebeční kosti a otřesením mozku. Byl dodán do župní nemocnice, podroben operaci a je dosud v nemocničním ošetřování. Zranění ostatních četníků nebylo těžké.

Okresní úřad vydal dne 9. října 1924 v zájmu udržení veřejného pořádku nařízení, obsahující různá policejní omezení, jako na překlad o zavírání hostinců a – u shlukování se na ulicích a veřejných místech. Dík učiněným bezpečnostním opatřením nedošlo už k dalšímu porušení veřejného pořádku v Trenčíně. Pověsti o vyhlášení stanného práva jsou bezpodstatny. Rovněž není pravda, že četnictvo použilo jiných než předepsaných nábojů, což mimo jiné pitevní nález potvrdil.

Okolnosti, za kterých sni četnictvo užíti zbraně, jsou v zákoně přesně stanoveny za tím účelem, aby zabráněno bylo každému svémocnému použití a jen do té míry, aby právní řád byl zachován. V každém případě, kdy četnictvo zbraně použilo, zavede vojenský prokurátor šetření, aby se zjistilo, zda použití zbraně bylo po zákoně oprávněno. Takové řízení bylo zavedeno i v tamto případě. Dle vylíčených událostí užila četnictvo zbraně v sebeobraně.

Snahou vlády i bezpečnostních úřadů je přirozeně, aby nebyl-o používáno zbraně, nemůže se však žádati na bezpečnostních orgánech, aby bez obrany staly se obětní rozeštvaného davu, který po něm Bází kameny až přes 2 kg těžkými. Aby k podobným politování hodným případům nedocházelo, bylo opětně učiněno opatření, aby příslušné úřady zahájily co nejrychleji jednání mezi spornými stranami a využily celý svůj vliv k urovnání sporu, zachovávajíce naprostou objektivnost vůči súčastněným stranám. Při tom jest nutno, aby spor z obou stran byl veden v mezích zákonných předpisů, protože úřady nemohou trpěti, aby veřejný klid a pořádek byl z jakéhokoliv důvodu vážně porušen.

K věci se pak váží ještě tisk 4642 Naléhavá interpelace poslance Tesky a soudruhů vládě, že se stále soustavně porušuje 8hodinná doba pracovní v textilním průmyslu a nebyla zodpověděna první interpelace poslaneckého klubu komunistického v této věci a tisk X/5042 Odpověď vlády na interpelaci poslance Tesky a soudruhů, že se stále soustavně porušuje 8hodinná doba pracovní v textilním průmyslu a nebyla zodpověděna první interpelace poslaneckého klubu komunistického v této věci, které se opět nesou v duchu děje se křivda, versus nic se neděje, vše je v pořádku, a které již necituji.

23 komentářů: „Střelba do stávkujících dělníků v Trenčíně roku 1924

  1. Jak už sám správně konstatujete Tribune,na dialogu mezi vládou a zástupci dělníků je patrné to jak (vulgárněji řečeno) "každý si mele své". Těžko dnes po tak dlouhé době posoudit na čí straně byla tehdy pravda avšak můžeme konstatovat absenci jakékoli vůle k dohodě o způsobu řešení.Trochu to připomíná, z našich časů, "styl komunikace", mezi odpůrci radaru a vládou.Jak může docházet k rozdílnému pohledu na konkrétní situaci zaměstnanců a v důsledku toho i ke špatnému rozhodnutí je docela dobře vidět na tomto příkladu:http://www.britske-listy.cz….html

  2. Nejen Trenčín:Je dobré říci, že trenčínský incident nebyl jediný, kdy za pravicové demokracie presidenta Masaryka došlo ke střelbě do dělníků. Roku 1931 byla během hladového pochodu obyvatel Duchcova a přilehlých obcí zahájena policií střelba ostrými náboji do účastníků pochodů. Na následky zranění zemřeli čtyři dělníci. Připomínejme si i tyto události.

  3. Ale ano, Tribune, je to docela pěkné a názorné,ale jestli dovolíte, víte na co jsem zvědav? Jak budete komentovat Topolánkův úraz s gayi, Fischerem, socany a křesťany – a jeho vlastní partají, samozřejmě… :-))

  4. Topolánek si to zvládneokomentovat sám. Je to přece chlap s gulama ne? Co on činí dobře činí. Proto také povede ODS do voleb. :-)

  5. Copak o to, pane Mudro, já jsem rád, že pan Topolánek zůstal…Tohle moudré rozhodnutí hodně vypovídá i o partaji, kterou vede. Ale docela mne mrzí to neprodyšné mlčení, do něhož se Tribun i Stan na OM v té věci zahalili. Moc by mne totiž zajímala jejich argumentace k výchozí verbální náloži, jež celou aféru rozpoutala. Ale chápu, že se jim oběma do toho nechce.Pěkný den.

  6. To by mě zajímalo taky, XY.A z vaší strany taky reakce na ten původní rozhovor s Topolánkem. Buranský, s hloupým útokem na Fišera na konci, ale jinak s naprosto opačným vyzněním, než jak to bylo podáno v médiích.Přepis najdete například v téhle diskusi:http://blog.aktualne.centrum.cz…6

  7. Třešni, to jsem si trochu prostudoval už v tisku –a zjistil, že nezávislá média – resp. ZEJMÉNA Lidové noviny by měly dle zásady padni, komu padni, řvát nevolí, jako když se blbě rozkecal jistý Rath a prokazovat, jak je Topolánek těsně spajt s nacistickou ideologií. Kupodivu to neudělaly, naopak, velice věcně komentují manipulativní posuny, jichž se Blesk (?) dopustil v interpretaci T. výroků. Jisté naděje ještě vkládám do Reflexu, který by mohl zveřejnit na obálce fotomontáž MT s patkou a příslušným knírkem v rámci karikatury. Ale moc tomu nevěřím, co myslíte vy? Čím je asi způsoben tenhle dvojí metr? :-)

  8. XY,možná vás to překvapí, ale neměl jsem v úmyslu to komentovat vůbec. Pokud snad čekáte na to, že napíši, že to zatím vypadá tak, že kdyby se neotřel o Fišera a nepoužil privilegované slovo "Žid", tak by se nejenom žádné pohoršení nekonalo, ale ještě by ho plácali po zádech, jak to těm sockám vytmavil, tak tady to máte.Topolánek se zachoval zcela autenticky a nevidím důvod, proč by měl odejít zrovna kvůli tomuto, a ne kvůli skandálům předcházejícím. Korunu tomu ovšem nasadil Sobotka, který Topolánkovi vyčetl i to vepřo-knedlo, přitom sám se o nevoličích ODS vyjadřuje zcela stejně, pouze jinými slovy.

  9. Tresni,takže podle vás byl hloupý pouze útok na Fišera, ale vepřo-knedlo a posmívání se nevoličům ODS bylo v pořádku? Tedy košer? Podle mne je to zcela naopak! Otření se o Fišera byla jinak nevinná neomalenost, ale ten útok na nevoliče ODS – mimochodem zcela v intencích etiky a rétoriky ODS, viz sobotní rozhovor s Panem Nevinným "Íčkem" Langerem – je naprosto skandální a měl by zlomit vaz, protože to je přesně to elitářské a fašistické kádrování na lepší lidi (ODS) a podlidi (non-ODS). Realita, žel bohu, zdá se býti – pro Českou republiku ovšem příznačně – přesně opačná.

  10. PS: Jerdiní, kdo by si skutečně mohli stěžovat, jsou křesťané.Proto je taky dobře, že ten pán kandiduje na jižní Moravě. Tenhle druh šarmu tady mají venkované rádi…

  11. Nojo, Tribune, omlouvám se za plevelení debaty,ale ono jaksi u vás není kam ji přenést. Ale trápit se tím nemusíme. V zásadě jsem se dověděl, co jsem chtěl, a už vásm dám pokoj.Pěkný den.

  12. Mám takové mrazení, že do obrazu, který je v článku a v zápisu z tehdejší Poslanecké sněmovny popsán, nemáme v dnešní době, nijak zvlášť daleko. Rétorika ODS vůči občanům, myslím tím, těm občanům, kteří vykonávají tu užitečnou, ale nedoceněnou práci, nemá daleko ke zdůvodnění, které je popsáno.Zatím se situace zvládá přes masáž médií, ale věřím, že nebude-li masáž stačit, dojde i na případnou střelbu do lidí.Nedělám si o dnešních politicích, žádné iluze. Jsou to většinou asociální psychopati, kteří jsou schopni každé špatnosti.

  13. XY,a víte, že jsem měl už rozepsánu jakousi ironickou obhajobu Topolánka? Ale pak jsem zjistil, že jeho příznivci si ho obhájí sami a lépe (např. Dědečková na Virtually mobilizovala lépe než Klaus neblahé paměti…)Že je ten člověk neotesaný buran, kterému s Pavlou odešel rozum a zůstaly mu jen ty gule, už doufám docvaklo i drtivé většině modrásků. Že mu ovšem vaz zlomilo až vcelku jemné otření o jednoho konkrétního gaye a jednoho konkrétního žida, a jakým způsobem se k tomu postavila naše mediální fronta i ostatní politici, to je námět na hluboké zamyšlení o tom, kdo nám ve skutečnosti vládne, a jak netolerantním a manipulativním způsobem to dělá…

  14. Ale nebojte se Dane[16]Dnes už není pušek třeba.Stačí aby zapršelo a je po demonstraci.

  15. (17), StanTo je naprosto přesné – dovolte si totéž – mediálně intenzívním způsobem (jinak se s Vámi nebudou párat, když to nebude účinné) – říci proti Židovi a stejnou intenzitou urazit například Irčana nebo Němčoura.To první znamená, že budete ukřičen jako antisemita a zakuklenej esesák, který určitě schvaluje i šoaExtrémní přecitlivělost u Žida mně už hezkou dobu dráždí.Židovské etnikum na svůj počet je velmi výkonné a snad nejtvořivější na světě.To ale nemůže být důvodem příšerné nerovnováhy.Absolutně odmítám, aby se ale člověk musel chovat tzv. politicky korektněji k nim než k jakékoli jiné kolektivní identitě (nejen etnicitě) na světě…

  16. Vezmu to trochu zeširoka: někdy ,myslím v roce 1997 při tisíciletém výročí násilné smrti misionáře,jak říká katolická církev,svatého Vojtěcha,jsem četl pojednání historika.Ten v eseji říkal:což když to bylo všechno jinak?Jaká mučednická smrt?Nesnažil se Vojtěch zavádět mezi pohanskými,z dnešního hlediska,Prusy,nějaké jim nevyhovující normy jednání a chování?Jaká byla jeho povaha?Abychom to mohli jednoznačně posoudit,potřebovali bychom i z jejich strany zdůvodnění jejich činu .Nebylo tam něco více,než to kácení model?Nevíme…A stejně tak ta 1.republika. Na jedné straně kulturní demokratický rozvoj,pomoc ruským uprchlíkům,Tatíček Masaryk v dobrém slova smyslu. Na straně druhé dost těžký život dělníků ,nezaměstnanost a násilné,krvavé potlačení konkrétních demonstrací.Oni četníci …Ale raději ne…To jsou stejné typy za každého režimu.Každý režim má dvě stránky.S tou stinnou stránkou se moc nechlubí.Ale my ji můžeme posoudit podle svého vcítění se .Tady už dokumenty existují.Dobré upozornění na ten rub,Tribune.

  17. No ten rubje ale zase třeba vidět v kontextu celkový situace mezi válkama a neaplikovat na to současný normy a už vůbec ne nějaký lidský práva, vynalezený v osmdesátých letech .. skutečný historici to nemaj až tak jednoduchý.

  18. "Nesmíme postavit otázku dělníka, kult dělníka tak, že dělníku je vše povoleno," pravil po potlačení plzeňského povstání Antonín Zápotocký a pokračoval:"Zde je boj a my se musíme všichni soustředit na to, abychom ten boj vyhráli. A jaké budou oběti, to nesmíme připustit. A že ten na druhé straně, který je také dělník, že bude zabit a podobně, no tak to, soudruzi, bychom žádnou bitvu nevyhráli!" To zní hrdě, chlapsky. Určitě rozhodněji než nějaké chabé výmluvy na to, že četníci se museli bránit přesile a dlažebním kostkám.

Napsat komentář k Kamil Mudra Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s