[FILM] Eyes Wide Shut

Film Stanleyho Kubricka Eyes Wide Shut (původní anglický název mi v případě tohoto snímku přijde vhodnější, než český distribuční) mne před lety silně oslovil, zřejmě proto, že se mi scéna orgastického rituálu v maskách tehdy nějak spojila s Ecovým Foucoltovým kyvadlem a tajnými společnostmi. Na podruhé již zážitek tak silný nebyl, přestože po vizuální stránce se jedná o mistrovské dílo, opírající se o perfektní hudební doprovod, po většinou realizovaný zcela minimalistickým klavírem redukovaným až na jednotlivé tóny bez melodické linky, vyprávěné v uhrančivě pomalém tempu.

Nosnou linií děje je erotická odysea newyorkského lékaře, který prožije krizi identity poté, co mu jeho žena, frustrovaná tím, že si je její věrností natolik jistý, že její nevěru považuje za zcela nemožnou, oznámí, že pohlcena chtíčem jednou zcela vážně uvažovala o tom, že mu nevěrná bude (aniž by ho ovšem přestala milovat), a pouze fakt, že se nenaskytla vhodná příležitost, jí v tom zabránil. Hlavní hrdina, maje představu své ženy v náručí jiného muže stále před očima, se poté přes intermezzo s prostitutkou (přesněji pokus o něj) propracuje až k účasti na podivném sexuálním orgastickém rituálu příslušníků smetánky v maskách, o kterém se náhodou dozví a na který se vetře. Je ovšem odhalen a zdá se, že neujde trestu, vykoupí jej ale jedna z hostesek (najatých prostitutek), která se nabídne, že trest podstoupí za něj. Náš lékař je následně vyhnán s důrazným varováním, že nebude-li mlčet, zaplatí za to on i celá jeho rodina.

Výrazný erotický podtext (nahými ženami se rozhodně nešetřilo a představují samostatný estetický zážitek) není ovšem jedinou, a zřejmě ani primární, osou díla. Tou je spíše vztah mezi realitou a fikcí, který vystihuje parafráze slov ústřední dvojice: Žádná realita neobsahuje celou pravdu a žádný sen není pouze sen. Skutečnost a představa o ní jsou dvě různé věci a hlavní hrdina se mezi nimi ztrácí. Celá řada událostí, které jej potkají, se dají vysvětlit různými způsoby. Byla žena, která se za něj po jeho odhalení přimluvila a později byla nalezena předávkovaná drogami, zavražděna, nebo se prostě předávkovala sama, protože byla narkomanka? Je pianista, od kterého se o konání rituálu dozvěděl, a kterého nyní nemůže najít, v bezpečí doma na druhém konci země, nebo byl ztrestán za porušení mlčení? Byl to osud, že nakonec v rozporu se svými původními plány nic neměl s prostitutkou, o které se později dozví, že je HIV pozitivní? A další a další okolnosti, jsou to náhody, osud, nebo intriky? Nejistoty je ve zdánlivě jednoduchém světě solidního newyorkského lékaře víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Je stejná nejistota i ve světě ostatních lidí, nebo jen v jeho hlavně?

Žádný návod k použití režisér do filmu naštěstí neumístil, takže zůstává prostor pro divácké interpretace. Kdo hledá prvoplánové záhadno, najde ho. Komu ke štěstí stačí pohled na nahou Kidmannovou (mimochodem, velmi příjemný), najde ho tam. Kdo dává přednost tísnivé atmosféře maskované tajné společnosti, jak vystřižené z Masky červené smrti, přijde si také na své, stejně jako ten, kdo potřebuje inspiraci k meditacím o poznatelnosti světa.

Ale nad všemi obsahy, u nichž ani není jasné, zda nejde jen o divácké implantace, vysoce ční forma: expresivní vizualista, kongeniálního hudební doprovodu a strhující pomalé tempo.

Reklamy

6 komentářů: „[FILM] Eyes Wide Shut

  1. Tak Foucaltovo kyvadlo ani ne, nicméně Schnitzlerovy Snové novely ano .) Kupodivu se mi film líbil víc než knížka.

  2. Tos mi udělal radost, Tribune, jsem na Kubricka fanda.Včecho, co natočil od Spartaka, neslo pečeť jeho geniální ruky, všechno, co udělal, bylo vynikající. Ta atmosféra, o které mluvíš, ta byla ve všech jeho filmech úžasná, přitom vezměme si, jak se od sebe tématicky liší Bomba, horor v horském hotýlku s Nicholsonem, historickej Lyndon, sci-fi Odyssea nebo Olověná vesta či Pomeranč.Viděl jsem o něm dokumentární film, a tam Kidmanka i Cruise vypráví, jak je mačkal k perfekcionismu až za všechny známé hranice (u něj, narozdíl od jejich komerčáků, podali výkon jako skutečně vynikající herci). Sidney Pollack, režisér, který tam hraje toho Cruisova přítele, vyprávěl, jak začali natáčet scény z hotelu a domácí, deset dní točili a nenatočili nic, co by Kubrick uznal za hodný filmu. Pak se to ale prej zlomilo, a dál jeli jak dráhy.

  3. Kubrick je výborný, a s hudbou uměl pracovat jako málokdo. Ty suché osamocené tóny klavíru jsou z Ligetiho skladby Musica ricercata a titulková skladba je Walz z Šostakovičovy Svity pro salonní orchestr (či jak se to překládá)

  4. Z Kubricka sice znám jenom Pomeranč, ale je to opravdu extratřída vybočující i z těch nejlepších, před nějakou dobou byl o něm na tuším Viasatu pořad – resp o jeho archivu, o tom jak se na jednotlivé filmy připravoval, vybíral exteriéry atp. za použití archivu z jeho pozůstalosti – zasloužilo by si vidět stejně jako jeho filmy.

  5. film je to výborný… k popisu děje: za podstatné považuji to, že od určitého momentu je těžké rozlišit realitu a fikci. proces, během nějž se toxická žárlivá představa zmocňuje vnitřního světa hrdiny, je divákovi podán velmi účinným způsobem (a navýsost filmovým -žádné mluvící hlavy, příběh!): orgie v maskách by snad ještě mohly být relné, vykoupení ženou je mimo realitu zcela určitě. hrdinova posedlost ho bezpečně unáší ven ze života (práce, vztah se ženou)atd. squělé.

Napsat komentář k Winter Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s