[OPERA] Idomeneo


Idomeneo (česky někdy též Idomeneus) je zástupcem operního žánru v díle W.A.Mozarta. Nastudování ve Stavovském divadle je výrazně mezinárodní záležitost (účinkují Američan, Slovenky, režie Japonec, světla Němec, kostýmy Italka), které po pěvecké stránce dominuje Charles Workman (Idomeneo), který podává kvalitní a vyrovnaný výkon, jímž své kolegy znatelně převyšuje, a kterému se až ve své poslední árii vyrovná jedině Csilla Boriseová (Elektra). Charakterická je, jak je dnes stále obvyklejší, minimalistická scéna, doplněná videoprojekcí.

Continue reading „[OPERA] Idomeneo“

Nad požadavky hnutí nezaměstnaných


I v českých zemích našel živnou půdu mýtus o líných nezaměstnaných, který režimu umožňuje svalovat vinu na samotné nezaměstnané a mýt si nad nezaměstnanost ruce a těm, kteří stále ještě zaměstnání mají, nabízí naději, že to, zda si práci udrží, závisí jen na nich, protože chyba není v systému, ale v konkrétních lidech. V důsledku takového přístupu je nezaměstnanost chápána nikoliv jako sociální nemoc a závažný problém, který je třeba řešit, ale jako spravedlivý trest za osobní selhání nezaměstnaných, odkud je již jen kousek k ostrakizaci a kriminalizaci nezaměstnaných. Zřejmě si to uvědomují i sami nezaměstnaní, protože v loňském roce na svoji obranu založili Akční spolek nezaměstnaných, který chce hájit práva nezaměstnaných a ekonomickou soběstačnost občanů. Jeho hlas je sice ve srovnání s odbory a zejména s dnes protěžovanými zaměstnavateli spíše pouhým šepotem, ale snad se nenechá umlčet. Jednu jistotu má: že mu vláda svojí péčí zajistí dostatek potenciálních členů a sympatizantů, kterých navíc bude přibývat.

Continue reading „Nad požadavky hnutí nezaměstnaných“

Mlhy nad Tuniskem


Nedávné nepokoje v Tunisku, často označované za revoluci (dokonce Jasmínovou revoluci, protože co by to bylo za revoluci bez přívlastku, že?), nakonec vyústily v pád prezidenta Abidína bin Alího, autokrata, jakých je arabský svět plný, který po téměř třicet let vyhrával volby z více než devadesátiprocentní podporou, podobně jako běloruský prezident Lukašenko, který je však na rozdíl od toho tuniského (a jeho se Západem spřátelených despotických kolegů) na indexu.

Continue reading „Mlhy nad Tuniskem“

Hippokratova přísaha není slib poslušnosti a chudoby


I když to asi ani zdaleka ne každý ocení, prokázali čeští lékaři svojí akcí Děkujeme, odcházíme, zejména přechodem do fáze realizace, celé společnosti velmi dobrou službu: připomněli nám totiž, že práce se sama neudělá. V poslední době jsme si zvykli práci podceňovat a najednou je tu někdo, kdo tu práci dělá, a říká, že za daných podmínek už ji dál dělat nechce. To najednou všichni vidí, že ta práce bude setsakramentsky chybět. Léčení bez lékařů totiž ani trh nezajistí.

Continue reading „Hippokratova přísaha není slib poslušnosti a chudoby“

Závislí na válce  americká krása bez závoje


Pokud jde o roli vojensko-průmyslového komplexu v USA a jeho parazitování na americké  – a prostřednictvím americké vojenské a zahraniční politiky i světové – společnosti, vydá poměrně krátký komiks Závislí na válce (Addicted to War) za tisíce stran politologických, ekonomických a historických analýz. Co zbude z ideálů svobody a demokracii zbavených make-up propagandy a marketingu? Proč jsou určujícími rysy americké společnosti militarismus a imperialismus? Proto&

http://d1.scribdassets.com/ScribdViewer.swf

Addicted

To by se ombudsmanovi stávat nemělo


Je dobré, když se představitelé státu veřejně vyjadřují a píší různé sloupky a komentáře, protože to občanu umožňuje lépe pochopit kým a jak je stát vlastně řízen a vytvořit si alespoň hrubou představu o džungli zákonů a norem, v níž žije. Sloupky ombudsmana Pavla Varvařovského v Lidovkách tudíž vítám, byť z nich mám opakovaně dojem, že pan Varvařovský je spíše veřejný ochránce režimu, než veřejný ochránce práv. Tak například jeho poslední sloupek Už zas ťapu do kaluže, ve kterém píše: Je-li někdo zletilý a svéprávný, měl by si svá práva střežit především sám, a ne za následky své vlastní neznalosti a naivity (všimněte si, jak jsem tolerantní) volat k odpovědnosti stát a jeho orgány. (&) Což si takhle namísto tradičních předsevzetí stran hubnutí, nekouření a podobných záměrů někam napsat tlustým písmem, že nebudeme podepisovat, co jsme nepřečetli, případně přečetli, ale neporozuměli?

Continue reading „To by se ombudsmanovi stávat nemělo“