Kdo uteče, vyhraje

Noticky

Pánové Tluchoř, Fuksa a Šnajdr se chytili do pasti své vlastní hry na pravověrné rebely. Ve sněmovně začalo jít do tuhého a oni stály před otázkou, jak hlasovat pro a proti zároveň? Vyřešili to vskutku státnicky – útěkem! Pánové prostě složí mandát, čímž opět zachrání vládu a přitom se budou moci tvářit, že si stáli na svém. Kdepak osobní odpovědnost, ta je tu pro někoho úplně jiného. Někdo možná bude kroutit hlavou, jiný zdvihne obočí, ale většina tu trapnou epizodku ráda a ochotně zapomene, protože prodloužení agónie té nejlepší (rozuměj poslední) pravicové vlády za trochu toho nepohodlí stojí. Je jen jedna věc horší, než špatná vláda – trapná vláda.

Publikováno

26 komentářů: „Kdo uteče, vyhraje“

  1. Já bych to spíš charakterizoval výrokem: strčili prdel do kouta.

  3. Dle mého mínění se pánové do žádné pasti nechytili. Možná z počátku počítali s prodejem hlasů a nakonec se z toho vyvrbil prodej mandátu ale určitě na tom neprodělali.

    1. Tak tak, pane Mudro, každou ideu lze dokonale zobchodovat… :-)

      1. Zvláště v parlamentní tržnici. Tam svobodná ruka trhu, skrze hojnou nabídku, neví kam dřív sáhnout.

  4. A mně se to docela líbí, Tribune. Nečasovi protikorupční smolíčci nám nemohli poslat zřetelnější vzkaz – za ty nejspíše vydatně uplacené nebo ještě vydatněji vydírané pseudorebely nastoupí v druhé gardě prej taky jakejsi Pekárek z Pardubic nebo odkud, v květnu nepravomocně odsouzený na šest let do kriminálu za korupci. Tomuhle se lze opravdu už jen smát. Prdelní časy, s prominutím.

    1. Smát se tomu můžeme, ale žít v tom musíme. (Tedy samozřejmě nemusíme, jenom nevidím důvod, proč bychom měli vyklízet pole uzurpátorům, ať jdou oni.

      1. Uzurpátoři se budou držet jako klíšťata až do poslední chvíle, o tom není pochyb. A jak se ukazuje, pak za jakoukoli cenu.

    2. Nojo. Kolínský místostarosta. Ale ještě nemá to poslancování tak jisté když k tomu Nečas přistupuje tak odpovědně že to „nechce bagatelizovat“ a hodlá „o tom jednat“. :-)
      Představuji si to jeho dilema: „Hele chlapi, tak koho tam posadíme? Pekárka na kterýho se můžem spolehnout protože se mu hodí poslanecká imunita ale budou nám ho předhazovat coby korupčníka a nebo toho Beznosku kterej vypadá že je čistej ale tím pádem na něj nemáme žádnou páku?“

  6. Až na dno až dno až na úplné dno – s takovou dostanou při dalších volbách komunisti 99%, pak bude nutné se vyhýbat okolí jejich sekretarátů, bude hrozit riziko ušlapání od těch se se budou hrnout pro členství. Ba i staré legitimace KSČ se budou po půdách hledat. V první řadě tech hrnoucích se budou bývalí členoví KSČ, později ODS…

    2. Jestlipak bude KSČM stejně vybíravá jako KSČ? :-)

      1. V případě mnou nastíněného katastrofálního vývoje se obávám že ano – protože do stejné řeky se nedá stoupnout dvakrát tak to bude obludná karikatura se stejným výsledkem – kádrovat se bude až do 15tého kolena a výsledkem bude to že tam vlezou (budou připuštěni) skutečně jen ti největší kmotří (nejvýčuranější deprivanti).
        Tohle jste četli?
        http://jaroslavpolak.blog.idnes.cz/c/301483/Strucne-zhodnoceni-prezidentskych-kandidatu-z-levicove-perspektivy.html

          1. U Franze – tam mi něco našeptává „a přece je mi podezřelý“ – asi nějakej Zigmund Freud. Každopádně preferuji Dienstbiera, že to skončí u starého jezevce je víc než pravděpodobné, on je nevyzpytatelnej – pragmatik moci ale asi by nenadělal víc škody než profesorisimus. Okamura je neřízená střela a populista, dost lidí mu může skočit na špek.

          2. Ještě je zajimavé jak dopadly volby za velkou louží, ani ne tak výsledek, ale kdo ho volil a kolik lidí k volbám šlo, resk o kolik se sekly různé výzkumy.

  7. Na tomto komentáři už není snad ani ta ideová ( to není nic pejorativního, je-li nějaká idea konkrétně a konzistentně definována) podmíněnost vnitřních hnutí mysli autora, ale jedná se jen o aktivistický, tupý fundamentalismus člověka ovládaným prchlivou, nízkou emocí…..

    Kolikrát levice řvala, když ještě nemá nástroje otevřené represe proti nepohodlným politikům ideologicky konkurenčního poltického tábora (jako byly Akční výbory Národní fronty, co stály r. před sekretariáty a zatýkaly odbojné poslance za „neposlušnost“) tak dneska vždy, když je nějaké mediální obvinění někoho z ideově protichůdného tábora z nějakého poklesku – že by snad nechtěl poslouchat rodnou matičku „STRANU“ a mohl by snad být ideový nebo snad dokonce stranický přeběhlík – tak dotičný neutuchajícně vyzývají – AŤ SLOŽÍ MANDÁT!! – když je třeba vyloučen z poltického klubu, protože nechce obhajovat ( v tomto byl nejlepší Paroubek a jeho hlídání hlasování v tajné volbě, focení hlasovacích lístků, případně nahrávání se při soukromých hovorech najatými provokatéry na mobily) „partajokracii“ – tedy to, čemu se za vlády státostrany KSČ říkalo – „stranická linie“.

    A hle! Když se někdo vzdá koryta, tedy placeného poslaneckého mandátu, do kterého byl zvolen svými voliči (ba co víc třeba i preferenčními hlasy jednotlivých konkrétních voličů) – najednou někdo, kdo si nevidí na špičku nosu – začně křičet – zbabělci, vzdali se mandát….

    Proč to ti nebožáci udělali? Protože se jejich vlastní KONZISTENCE idelových kořenů té poltiiky, za jejíž program byli zvoleni (liberálně-konzervativní = stát nemá zvyšovat daně, kdyžtak ponechat nebo spíše snižovat) dostala do rozporu s realitou….

    Tak najednou, když dotyční dovolávají své cti a původní ideje jasně verbálně obsažené ve svém původním stranickém volebním programu – pak jsou to podle tohoto člověka, jehož aktivismus a ideologický schematismus už dosahuje „výšin“ pera Jaroslava Kojzara – domáhá jejich setrvává v poslaneckých škamnech, řka: „Hleď je, zbabělce, utikají od rozdělaného díla daňové utilizace potřebné pro splnění obou vah (snadné je škrtat, nestěžuje si snad na to někdo, kdo si říká, „levicový“) – tedy příjmů i výdajů – státního rozpočtu, který má splnit Maastrichtská kritéria?

    Gratuluji Tribuna, máte „Pulitzera“ od posledního šéfredaktora RP Zdeňka Hoření, kteří ještě v Listopadu psal o soudruzích, co „zbaběle utíkají od rozdělané práce“, když se ti, rozhodli po 17. listopadu – světě a Tribune zvlášť – rozhodli odstoupit.

    1. Goro, Vám ale uniká cosi velmi podstatného. Pokud by výše zmínění „rebelové“ opustili bojiště PO PROHRANÉ BITVĚ, ve které odhodlaně pozvedli svou zbraň (hlas) „protože se jejich vlastní KONZISTENCE ideových kořenů té politiky, za jejíž program byli zvoleni (liberálně-konzervativní = stát nemá zvyšovat daně, když tak ponechat nebo spíše snižovat) dostala do rozporu s realitou…“ pak by jejich odchod mohl být považován za čestný.
      Oni však odešli ještě PŘED BITVOU, ačkoli jim muselo být jasné, že ti kteří je nahradí budou loajální s protivníkem. To se jinak než útěkem pojmenovat nedá. Můžeme se jen dohadovat o tom, zda motivací jejich jednání byla zbabělost a nebo vypočítavost.

      1. To ovšem záleží na tom, koho prohlásíte za protivníka a čemu říkáte bitva. Je-li totiž pro ně protivníkem Nečas a jeho zastánci, pak rebelové svoji bitvu prohráli v sobotu v Brně. Pakliže však za bitvu budeme považovat úterní hlasování v parlamentu, před nímž složili své mandáty, nebyl už jejich protivníkem Nečas, alébrž opoziční strany, s nimiž náhradníci rebelů loajální evidentně nebyli…

        1. Protivníkem v každé hlasovací „bitvě“ je ten kdo hlasuje proti mému hlasování – tedy, snaží se prosadit něco jiného než já. Ten kdo hlasuje stejně jako on je s ním (v rámci hlasování samozřejmě) loajální. Za „bitvu“, které se „rebelové“ vyhnuli, považuji úterní hlasování.

  10. Goro, Goro
    máte Pulitzera od H.Ch. Andersena. Blábolit v souvislosti se Šnajdrem o „konzistenci ideových kořenů“……:-)))))))))))
    Předpokládám, že jste také slzel modrobolševickým kojzarovským dojetím nad zprávou, že těm hrdinům kolem Šnajdra sněmovna tleskala :-)))

    A přitom v celé té týdny trvající „rebelantské“ komedii nešlo o nic jiného než zabezpečení beztrestnosti pro Šnajdra za jeho rejdy ve VZP (kupodivu rebelanti začali rebelovat bezprostředně poté, co začal kolem VZP vířit Heger s trestními oznámeními, to jsou holt náhodičky, že jo) a inkaso melčákovsko-pohankovské pozitivní motivace pro ty ostatní. I když možná, že i tady -alespoň částečně – hraje roli i ta negativní motivace

    tak je to, dojemný Goro, pohádkáři

Komentáře nejsou povoleny.