Inovuj nebo zemři

Citáty

Každá mocnost rozvíjí vědu a vnáší tak svůj díl do světové civilizace. Jestliže se tak neděje, země propadá kolonizaci.

(Frédéric Curie)

Publikováno

6 komentářů: „Inovuj nebo zemři“

  1. „Kdo jen chvíli stál, dnes už stojí opodál!“ Neruda pěkně vystihl základní maxim tržní společnosti.

  2. Netbook, na kterém píši tento komentář, je zrovna takový hezký produkt vědy & techniky.

  3. Viděno z žáru Stepi – bezmála před čtvrt stoletím propadla. Z podstaty se dá žít jen krátce.

  4. Je zajímavé sledovat myšlenkové inkonzistence těch, co si myslí, že „jiný svět je možný“. Tou formulací (sémantici resp. lingvisté obecně musí zaplakat nad jazykovou sterilitou ve schopnosti pregnantně vyjádřit myšlenku u myšlenkového trustu tzv „levice“) mysleli soudruzi patrně, „lepší“ (než jen „jiný“, protože návrat nacismu a s ním kooperujícím komunismem jako tomu bylo v letech počátku II.sv. války – je bohužel i dnes také „možné“ nastalolit, ale krom pár extremistů si to asi nikdo jiný nepřeje), takže má-li být svět lepší, musí inovovat.

    Už komunisté založili svoji vizi komunismu na vizi technické dokonalosti automatizace strojové výroby, na superpočítačích, který „vypočte“ kdo, kdy a jak má pracovat, co kupovat, kdy kupovat, jak často – takže kyberneticky řízené „instatní štěstí“ podle Marxova „každý podle svých (zajisté většiny z nás nebohých, velice malých) – možností – a každému (zajisté podle vskusu každého soudruha, neomezených) – potřeb.

    Je zajímavé, že když ona vyspělost v inovacích na základě touhy komunistů předehnat kapitalisty ražená heslem „dohnat a předehnat“ selhala (musela, protože socialismus adoruje společenký a profesní (pod)průměr, nikoli profesní elity, nivelizace odměn a jistota práce, přezaměstnanost – žene efektivitu práce, nejen ve výzkumu – k nule), takže je pak komické sledovat, levicovou zglajšaltovanou mantru, že když socialisté budou selhávat v soutěži o inovace (motivace kapitalistů inovovat založená na zisku je prostě jako Pavlovův reflex. Je biologickou determinantou člověka a jeho touhy a schopnosti bohatnout a žádný altruistický „nový socialistický člověk“ se po Mičurinsku z lidí vyšlechtit nedá) pak je namístě začít kritizovat inovace jako zhoubu.

    Takže pak socialistické – „neinovuj, nevidíš-li za inovacemi člověka“, je něco jako příkaz – žij v nějaké rovnostářské komunitě Amišů primitivním způsobem života, a buďte si všichni (v chudobě!) rovni. To je asi jediná politicky ekonomická doktrína, která může fungovat v jejich pojetí ekonomiky.

    Ta nikdy nevyproduje investičně náročné technologie jako IT, mobilní telekomunikace, GPS nebo umělé náhrady orgánů zcela funkční a bez omezení fungující v lidském těle, jako ty přirozené , biologicky už opotřebené.

    Takže inovace fuj, protože je neumíme dělat. Nechceme tržní soutěž v inovacích, nechceme konkurenceschopnost ani vyšší efektivitu výroby na bázi automatizace, to bychom museli začít propouštět dělníky a to je v naší ideologii třída vládnoucí, třída, podle které jistý německý filosofický hlupák predestinoval její hlavní podíl na tvorbě hodnot. Jako ten, který ji tvoří jako zásadní a rozhodující činitel. A který je o ni vykořisťváním připravován . Teď vidíme, že dělník je tak nepotřebný a zbytný ekonomický atribut pro dosahování zisku, že se nejenže nevyplatí ho vykořisťovat, ale ani zaměstnat třeba zadarmo.

  5. Ostatně právě proto vítězily ve 20. století režimy tržní, svobodné, nad socialistickými. Vzhledem k lidské přirozenosti nebude fungovat žádná „startrekovská“ utopie, socialismus bude vždy znamenat stagnaci, zmar a zahnívání. Zpočátku pro lenochy pohodlné.
    Který režim zvítězí ve století tomto? Čína? Rusko? (oba státy mají překvapivě významné raně kapitalistické prvky) Vzchopí se USA?

Komentáře nejsou povoleny.