České století – Veliké bourání


Původní českou filmovou a televizní tvorbu již několik let úspěšně bojkotuji, v případě cyklu České století jsem se ale rozhodl udělat výjimku, protože koncept mi přišel velmi dobrý a angažmá Kosatíka se Sedláčkem jako záruka, že to nebude úplná pitomost. Jenže z prvního dílu Veliké bourání o vzniku ČSR v roce 1918 jsem poněkud rozpačitý. Měla to být dokumentární rekonstrukce, nebo dramatizace? Na dokumentární rekonstrukci to bylo příliš útržkovité, na dramatizaci málo podmanivé. Dost pochybuji, že by to nějaký teenager, pokud se na to vůbec začal dívat, dokoukal až do konce, přitom právě teenageři by historickou osvětu potřebovali jako sůl.

Continue reading „České století – Veliké bourání“

Reklamy

Ze života akvarijních rybiček


Politikům je často vyčítáno, že nevědí nic o skutečném životě, že nevědí, co to znamená podnikat nebo být nezaměstnaný, protože politika je jako akvárium na vrcholu slonovinové věže a politici v něm jako ty akvarijní rybičky tráví celý svůj život; o těch nejkřiklavějších příkladech, jako je Marek Benda, který se ve sněmovně snad i narodil, to platí téměř doslova.

Continue reading „Ze života akvarijních rybiček“

Mýtus líných socek


Z eseje Petra Houdka Kdo má málo, tomu bude ještě vzato uveřejněné v tištěných Lidových novinách:

[Na ulici převažuje názor, že chudí si za svoji situaci mohou sami, protože jsou líní a hloupí]. Nový výzkum behaviorální ekonomie ale naznačuje, že příčina a následek mohou v tomto případě stát přesně v opačném gardu – že totiž chudobu neplodí prostota ducha, nýbrž naopak.

Continue reading „Mýtus líných socek“

Snižte daně a bude dobře, jde jen o to komu a kde


Fundamentální dogma pravice zní, že prosperitu lze zařídit nejsnáze snižováním daní, že když lidem necháte více peněz, aby si sami rozhodli, za co je utratí, tak to bude ku prospěchu celé společnosti, protože se tak podpoří ekonomika, investice a alokace zdrojů. Jenže to má háček. Vlastně dva. Za prvé, hodně lidí má tak nízké příjmy a jim odpovídající nízké daně, že i když jim daně snížíte, za peníze navíc, které jim zbudou, si nic moc navíc nekoupí. Za druhé neexistuje způsob, jak zařídit, aby bohatí, kteří na snižování daní jediní bezprostředně vydělají, investovali peníze tam, kde je díky snížení daní získali, protože ti je – zcela v souladu s vlastní přirozeností i logikou fungování systému – budou vždy investovat tam, kde mají příslib většího zisku. Pro příklady netřeba chodit daleko, stačí do dnešní E15, která píše o tom, že Kellner, Vítek a spol. míří s realitním byznysem za hranice (v tištěné verzi s ještě výmluvnějším názvem Čeští miliardáři investují do zahraničních realit). Pokud jim budou dále sníženy daně (pokud tedy vůbec po „optimalizaci“ v daňových rájích platí), jaká je záruka, že prostředky neodvedené státu budou investovat zde, aby mohl nastat efekt připisovaný pravicí nízkým daním? Nabízí se tak otázka, proč bychom my měli svými nízkými daněmi sponzorovat cizí prosperitu, stejně jako je třeba se ptát, proč by třeba Afričané či Asiaté měli sociálním a environmentálním dumpingem sponzorovat tu naši?

Volební guláš ročník 2013


Zatímco minulým i předminulým volbám jsem se věnoval celkem intenzivně, plédoval a rozebíral volební programy stran, pro ty letošní předčasné se nějak nemohu nadchnout. Asi to bude dílem únava, dílem nedostatek času a dílem skepse, že řešení našich současných problémů je stále méně možné v rámci politické rutiny, a nikoliv pouze na bázi Herkules-Augiáš. Proto jsem se rozhodl letošní volby odbýt stručnou inventurou všech kandidujících stran mírného pokroku v mezích (volebního) zákona. V pořadí podle Státní volební komise.

Continue reading „Volební guláš ročník 2013“

Pravicoví puritáni v akci


USA jsou ode dneška ve faktické platební neschopnosti, protože Republikáni odmítli zákon o vládních výdajích. V praxi to znamená, že fungování státu je silně omezeno a státní zaměstnanci zůstávají doma (pokud tedy nepracují zadarmo, protože jim povinnost a strach z propuštění jinak nedá). A proč? Kvůli odporu Republikánů k Obamově zdravotnické reformě, která měla zvýšit dostupnost zdravotní péče pro lidi, kteří nemají na komerční zdravotní pojištění. Raději srazí vlastní zemi na kolena, než by dopustili, aby zdravotní péče byla dostupnější. A takhle přemýšlí pravice všude na světě – raději spálená země, než „socialismus“, raději nízké daně pro bohaté, než lidská práva pro chudé. Hlavně aby si lidé nebyli rovni, hlavně aby „neúspěšní“ neměli stejné možnosti, jako „úspěšní“, když naopak zaslouží trest.

P.S. Jak si jistě každý všiml, není platební neschopnost, jako platební neschopnost. Stát se něco podobného kdekoliv jinde, budou ratingy padat jako šílené, raketýři z MMF lítat jako zjednaní a rozpočtově odpovědní pisálci agitovat o sto šest. Ale když jde bankrot USA, tak se nic neděje. Too big to fail.