Bohatí nás nespasí

Postřeh Patrizia Cipolliniho, ředitele jednoho florentského hotelu:

A kdo utrácí peníze? Ne ti opravdu bohatí, ti nejbohatší. Ale ti, co jsou za nimi. Bohatí lidé se snaží peníze vydělat, ti je neutrácejí. Utrácejí je ti méně movití, ti mají rádi život, chtějí cestovat do zahraničí, užívat si. Ovšem když je krize, tak jsou méně ochotní utrácet.

Jinými slovy, společnost tvořená hrstkou velmi bohatých a zástupy chudých, což je přesně ten model, ke kterému pomalu ale jistě pod praporem boje proti socialismu, přerozdělování a regulaci směřujeme, nikdy nebude jako celek bohatá a prosperují. Chceme-li se mít dobře, nepotřebujeme hrstku bohatých a masu chudých, potřebujeme co nejvíce lidí žijících v dostatku. Už to začíná docházet i lidem, kteří spíš než k revolucionářům patří k servisním elitám. Asi to bude tím každodenním kontaktem s realitou.

145 komentářů: „Bohatí nás nespasí

  1. otazka porad je kdo jsou to ti ( nejen pro pana hoteliera ) ti „bohati“ co nejsou utrabohati ale tak nejak „primerene“.

  2. Už tomu začínám rozumět.

    Potřebujeme nahnat lidi do továren, ať se jim to líbí nebo ne, hlavně když bude nulová nezaměstnanost.

    Pak znárodníme majetky bohatých, aby jim nemohl nikdo nic závidět.

    A nakonec zakážeme lidem podnikat, aby nikdo nemohl zbohatnout.

    Takže totalitní společnost ovládaná hrstkou nadlidí, kteří všechno vědí, umí všechno řídit, ale sami netouží po penězích.

    A tím nejvyšším vládcem, který bude všem říkat, co mají dělat a jak se mají chovat, by měl být Tribun.

    Taková společnost krásně funguje v Severní Korei. Tak proč by to tak nemohlo fungovat i u nás?

      1. Vy se ptáte spammera, který na OM se proslavil výrokem, že chodí „dostávat jiné lidi“ ?

      2. Já ano. To vy jste se mi posledně snažil neúspěšně něco vložit do úst, z čehož jsem vás usvědčil.

        1. Neusvědčil, prostě jsem nereagoval, neboť nekrmím trolly. To je rozdíl. A teď už můžeš táhnout do hajzlu.

          1. No právě že jste reagoval a snažil se mi podsunout, že jsem tvrdil, že otrokářství bylo zamítnuto ve svobodných volbách. Nic takového jsem ale netvrdil. Psal jsem, že lidé dnes ve volbách dávájí přednost svobodě před povinností pracovat, která tu byla za totality. Takže jste byl usvědčen, ať se vám to líbí, nebo ne.

          2. I když jsi za blbečka a trolla, tak chceš mít poslední slovo, i kdyby to byla největší hovadina, jako v tomto případě. A víš, že ti to budu kazit hermafroditní trolle? Protože naše debata o tvých změnách pohlaví nebyla ukončena, posledně jsi jen začal něco blábolit o tom, že v Somálsku je liberalismus a ráj, ale to nevysvětluje tvé psychické problémy a kvalitu práce chirurgů.

      1. ha – Severní Korea. Poslední záchranný bod zdechající argumentace zdechajícího pravičáckého blba :-))

        1. Severokorejský model tu propaguje Tribun, ne já.

          Opravdu si myslíte, že svými nadávkami mě přesvědčíte o své pravdě? Nebo si jen honíte své ego?

          Čím to je, že se k osobním urážkám snižují levičáci vždy, když jim dojdou aegumenty?

          1. Nejedlé Roman jako vždy lže. Je to propagátor Somálské ekonomiky a proto si myslí, že Tribun propaguje Severní Koreu, kterou nikdy nikde nepropagoval. Je to způsobeno tím, že tento troll je naprosto zblblý neustálými operacemi pohlaví. Dá se čekat, že za týden či dva tady bude propagovat Somálský hladomor jako liberalismus pod dívčím jménem.

          2. argumenty? na vaše slabomyslnosti? přestaň si honit ego, Kime

          3. V každé diskusi se objevují jak jedinci, kteří argumentují věcně, bez osobních urážek a pak ti, kteří si jen osobními útoky léčí své komplexy a svou neschopnost argumentovat. Do jaké skupiny řadíte sebe?

          4. A v každé diskusi se objevíš ty debile nejedlý, který se sám přiznáváš, že chodíš debaty rozbíjet. :) A nejlepší je jak máš permanentní potřebu sám sebe chválit a říkat, jak prý diskutuješ a přinášíš argumenty:) Přitom každý ví, že jsi jen hermafroditní zakomplexovaný troll. Co ta operace, necháváš si pindíka odřezávat a přišívat pravidelně?

  3. neexistuje na světě nic tak pitomého jako je české modré sou-družstvo. Přitom se mylně domnívají, že to co si nahrabali jim zůstane na věky.

    1. Každý chytrý člověk přece argumentuje osobními urážkami a okrádá všechy bohaté.

      Přece kdo nekrade, tak je jen pitomý modrý soudruh.

      1. Tak nebuď zloděj a neurážej pořád Tribuna ty nejedlé hermafrodit.
        Proč jsi zloděj a bezcharakterní parchant?

      2. konečně něco, co má hlavu a patu, Modrý soudruh, který nekrade, je opravdu pitomý. Normální modrý soudruh je bez vyjímky darebák

  4. Hm, tribune, malá glosa odjinud: myslím, že dosud znamená „movitý“ pohyblivý („nemovitý“ pak přesný opak, ako hovoria bratia Slováci – nehnutelnosť), zatímco bohatý by měl být mohovitý ( „…čuřil nastřádané špačky, maje vzezření mohovitého soukromníka.“ J. Žák). Běžná hovorová čeština už tento rozdíl stírá a oba pojmy zaměňuje, čili jste progresivista, podílející se na tom, co se dříve nebo později stane normou. Starej konzervativec si nicméně hořce povzdechne, nad úpadkem jazykového citu a mravů. Tož – stalo se. :-)

    1. koukám, že i mistr tesař se utne. Račte pohlédnout do SSJČ.

      1. já bych řekla, marabu, že to XY ví, a jen si tak trochu potřeboval rýpnout :) neb on sám ví, že jazykový cit Tribuna ohledně výrazu „movitý“ je v pohodě. Ostatně jako skoro všechny hovorové výrazy, nebo tedy bežná mluva lidí, která mívá paradoxně větší jazykový cit než hrstka vzdělanců z oboru na najvyšom ouřadě. Ti zas ovšem mohou ovlivňovat ta pravidla. Přistupují totiž k problematice z vědecké pozice, a to se vždycky počítá.

        Jako příklad jazykového citu uvedu třeba to, co zmínil pan Jírovec ve svém dopise prezidentovi. Píše tam, že ho dokonce učitel češtiny oslovuje: pane Jírovec, ač by ho měl prý oslovovat správně, tj. dle pravidel: pane Jírovče.
        Já teda musím napsat, že ten pan učitel má moje symfónie, jestliže lidi oslovuje tak, jak pan Jírovec zmiňuje. Zkrátka to dělá dobře, pan učitel češtinář.

        A za druhý, okouzlil mě ten kritik Kamil Fila, který píše „se Slavojem Žižekem“ – “ recenzovat Žižeka“ – „Žižekovým cílem“ atd. No to je pro mě úplná slast, takhle to číst. Dřív jsem to takhle taky psala, jenže pak jsem si někde přečetla, že správně to má být prý bez toho -e- tj, třeba „se Slavojem Žižkem“ “ recenzovat Žižka“ a tak. Jenže vždycky, když to tak napíšu nebo čtu, úplně se mi krabatí obličej. Zkrátka ee a nene. To -e- tam k Žižekovi patří.

        1. No, Míšo, děkuji, že se mne náčelník zastal, ale jásat nad oslovením pane Jírovec – na to už si nezvyknu. Tenhle policejně vojenský nominativ-vokativ (Dejte si odchod, Jírovec!) mne naplňuje chmurnými úvahami.
          Před dvaceti lety bychom mohli kvílet nad komunistickým zplebejštěním jazykové normy. Dnes si můžeme klidně přiznat, že se norma přizpůsobuje masové uživatelské lenosti a v daném případě i hrubé neúctě. Ó Eisnere, zaplakal bys hořce nad lidem českým… :-)

          1. ale dyť pan učitel má pravdu, předsedo.. na vojně jsem samozřejmě nebyla, XY, ale i tak vím, že vojna není kojná :)) A měli vlastně recht i ti vojclové, no fakt.
            Teda český jazyk je vlastně vůbec takový divně diskriminační, těmi pravidly, samozřejmě, a když jsme u toho oslovení, tak to vidím tak, že čeština má toho ohýbání zkrátka až moc.. (pro vás tedy flexe, jistě :)) A tak aspoň u těch mužských příjmení by mohla být v tom pátém výjimka, ne?

            Však si to jen představte: Dobrý den, paní Jírovcová x Dobrý den, pane Jírovče.
            To je, co? A jak to teď vnímat.. na mě to působí tak, že při tom pozdravu a oslovení vidíte paní Jírovcové přímo do tváře, ač je určitě menší-nižší, než pan Jírovec, zatímco k panu Jírovcovi se musíte jakoby shýbnout. No ne, já bych fakt českým mužům dopřála, aby i oni mohli při oslovení či z(a)volání hezky stát.. jako KDO = subjekt.

            A to pomíjím všechna podivná či legrační příjmení, a že jich je, většinou substantiva, to pak při použití vokativu jakoby nebylo rozpoznatelné, koho to vlastně oslovujete. No jo, takhle to štěstí nebýt ohýbán mají akorát pánové s příjmeními končícími třeba na -ý, -cký, -ský, anebo rovnou atypové typu Skočdopole – Osolsobě a tak.

            Jestliže ovšem pan Jírovec na ohýbání trvá, jeho věc, jistě. Já ale teda neznám moc lidí, kteří by při oslovení-zvolání mužská příjmení ohýbali. A když, tak jim to nejde z pusy. Jen se spíš teda snaží či nutí, dodržovat to pravidlo.

          2. Míšo, to je mi argumentace – ona změna ze syntetického jazyka na analytický je sice možná, jak dokládá angličtina, ale ty výsledky nejsou moc přesvědčivé – získáte zástupy výjimek a nepravidelných podpravidel a podobných asystémových blbostí, které vám nezbude než se naučit nazpaměť, neb namjí žádnou použitelnou logiku. Prostě zbyly z časů dávné flexe. Pokud začnete argumentovat psychologickými pocity, je to dost omračující – a upřímně řečeno, v jazyce tak zásadně flexitivním jako čeština nelze mluvit o „štěstí nebýt ohýbán“. Velice se obávám, že se vám tlačí do češtiny poněkud jiná profese, spojená s globálním tlakem angličtiny…
            Co komu jde či nejde z pusy, to je věc vzdělání a obecné kultury vyjadřování – nic víc, nic méně. V každém případě ten destruktivní tlak obecného úzu existuje, v těchto liberálních časech se samozřejmě každá Smetana či Svoboda může usnést, že se nebude přechylovat a šmytec, proč by se měl nějaký Jírovec či nějaká zelená guma trápit s flexí vokativu? Žejo, Míša?! :-))))

          3. Žejo, Míša?! :-))))

            A proč? Tam výše píšu o diskriminačních pravidlech českého jazyka ( která ovšem vždy určují a ovlivňují lidé, kdo taky jiný, jenže já mezi ty lidi holt patřit nemůžu, neb k tomu zjevně nepřistupuju vědecky…)

            a celou dobu píšu a mám na mysli mužská příjmení, a to v oslovení. jak jste jistě sám zpozorovati ráčil, viz první uvedený příklad pana Jírovce. A míním to obecně, tedy jako oslovení cizích lidí, i třeba na úřadech a tak.

            A co jsem napsala, to vůbec nepokládám za omračující, spíš za temně chmurná mračna rozhánějící, tedy vyjasňující = v žádném případě jsem to nemínila jako ránu do hlavy.

            Že ale armáda a vůbec tak veškerá ta buzerace kolem člověka znechutí, v to počítaj ei tu „odcizenost“ velících, to všechno si umím živě představit, mě osobně by to zrovna teda štvalo děsně. Ale zase si uvědomuju, že „ve vojně“ se pak ty naučené až zmechanizované návyky plus i ta jistá „odcizenost“ můžou naopak třeba právě hodit, a leckdy můžou být právě tím rozhodujícím.
            A jestli se teda naopak zas mně něco tlačí do hlavy, tak to je určitě moje dětství, v 60.-70. letech, ve městě i na venkově, vyrůstala jsem holt s tím „1.pádem“, nikoli pátým, tedy vokativem. A na venkově, kde jsem trávila celé prázniny, tam teda sršel ten nominativ tuplem.
            (že by se to předtím byli učili nazpaměť, neb žádnou logiku v tom oslovení souseda prvním pádem neviděli ??)

            „v jazyce tak zásadně flexitivním jako čeština nelze mluvit o “štěstí nebýt ohýbán”. “

            ale prdlačky, kalkulanta Klabačky, a vůbec, výraz „ohýbání“ jsem zvolila, protože je to tak česky. Proč používat cizí, v tomhle případě teda latinský výraz flexe, když čeština má pro tento případ svůj vlastní. A uznávaný.

            Jinak jistě, latina zjevně nevzbuzuje v hlavách lidí žádné emoce.. třeba strach či naštvání, jako např. němčina či angličtina či i ruština.. a právě latinu-latinské výrazy taky používají odborníci a vůbec tak všichni lidi vzdělaní v tom kterém oboru i hlavně proto, že hned vědí, o čem je řeč. A tedy se snadno domluví i mezinárodně, třeba lékaři. V nouzi nejvyšší prsknou název orgánu či rovnou diagnózu latinsky, a hned si spolu „rozumí“.

            A jistě podruhé, no jak se tak říkává, že latina je jazykem vzdělanců – ano byla. Následkem čehož se zas možná táhne, že vzdělancům, tedy skutečně jistým autoritám se tak nějak nemá odporovati, či se teda nemají zpochybňovati, neb oť oni vědí.. Ale co už.. je to mrtvý jazyk. A my tady máme jazyk živý, češtinu .
            A ta je naopak krásně hravá. Jako každý jiný jazyk ovšem. Záleží totiž na ústech.. samozřejmě. I čeština může být komisní, štěkavá, nudná až nezáživná.
            Anebo to vězí v uších? Že každému se líbí něco jinýho?
            No, jazyk je zřejmě něco jako housle, v jedněch rukou se rozezvučí harmonickými tóny, jiné ruce zas těmi houslemi klidně praští člověka po palici. Jo, i housle můžou být nebezpečný nástroj, stejně jako jazyk.
            A čeština.. no ta mi navíc přijde jako taková mapa.

            A ještě jsem neskončila ! :))

            A PS – Eisnera jsem samo že zaregistrovala.. ale furt říkám, že mám radši Čejku :)

          4. mně ten vokativ u mužských příjmení ruší při oslovení asi i proto, že mám v paměti různé komické historky s panem Kozlem, panem Kozou a panem Kakáčem. A třeba zrovna na venkově, kde jsem prázdninovala, tam měli jedni sousedi příbuzné, kteří nesli jedno z těch jmen, a bývali na návštěvě u těch sousedů velice často, takže je tam všichni lidi znali. Jako dítěti mi to tehdy připadlo děsně srandovní, to jméno, leč všichni dospělí kolem jakoby to neviděli. Nebo byli na to jméno už tak zvyklí, že si pod ním asi už ani nic nepředstavovali. Ale jak píšu, nejen v tomhle případě, všichni sousedi i ti s „obyčejnými“ jmény,
            všichni se navzájem oslovovali nominativem. Jestli to byla zdvořilost, nebo vyjádření jistého odstupu.. vyberte si.
            Jindy si zas lidi říkají (a si i říkali vždycky) třeba Franto, Karle, Boženo..

            Ale teda dnes jako dospělá se těm a podobným jménům už taky nesměju. Dnes vlastně naopak oceňuju všechny, kteří si svá jakkoli legrační či podivná rodová jména hrdě nesou a nestydí se za ně.
            A nevím, zda v dobách dávné flexe existovalo jméno a příjmení, však tipuju že nikoliv. Ostatně v těch dobách určitě neexistoval člověk zvaný občan, ač jistě, i tehdy se lidi museli sobě navzájem (a nejen jazykově) přizpůsobovat.

            Ó Eisnere .. to je už něco jinýho, to je vyjádření jakoby vztahu, či spíš emoce.. třeba bych hned napsala:
            Havlíčku Havle, kdybys tu teď žil, prchl bys sám, ač nebylo by kam.

            a naopak mě zas nepřekvapuje a ani nepřekvapilo, jak jsem dřív různě v komentářích čítávala třeba slova:
            Kalousku, ty blbe.. Kalousku, ty vole.. Kalousku! Ty se budeš smažit! .. a tak.

            to „pane“ se tam prostě nehodí, v takových případech.. ani ke Kalouskovi, ani k Eisnerovi.. a teda uznávám, že Borovskýho jsem chudáka jakoby zdvojila, ale to jen tak může vypadat, protože zvolat Ó Borovský.. to mi nejde z pusy. Možná za to může Hutka, ale stejně..
            No třeba zvolat „Ó Komenský.. ty to vidíš!“ to mi taky nejde. Vykat mu tady nemůžu, a asi nejen kvůli tomu Ó. Ale když bych to tak opravdu zvolala, tak bych to mínila spíš teda hodně pateticky, a hodně nahlas, ale nemohla bych to cítit upřímně = vážně. To bych totiž zvolala spíš Ó Ámosi.. ty to vidíš! Já bych asi teda ale spíš zavolala Ó Ámosi, kdepak jsi, kdepak jsi, nebo něco podobnýho :))

          5. abych něco přidala, tak do třetice o citaci více, tohle jsem našla:

            „Ústav pro jazyk český Akademie věd připravuje příručku, která má vyjít ještě letos..
            Z nich vyplývá, že v mnohem větší míře než dosud začne platit pravidlo, které žáci a studenti slyší nejraději: „Obojí je správné.“ Ano, česká gramatika se stává benevolentnější. Odborníci se zaměřili na jevy, které dosud nebyly v učebnicích popsány a ve kterých lidé tápou.

            Třeba jak skloňovat jména jako Langer, Šavel nebo Švec. Používá se oslovení Šveci, nebo Ševče? „Poznáte to podle manželky. Z jejího jména si odvodíte oslovení. Když bude Ševcová, muži řeknete Ševče. Pokud bude Švecová, oslovíte manžela Šveci,“ vysvětluje úskalí s příjmeními Markéta Pravdová, zástupkyně ředitele Ústavu pro jazyk český.“

            – no prosím, zástupkyně ředitele Ústavu pro jazyk český, to je hned vidět, že je čeština v bezpečí a my s ní, anebo když vjetci rozhodují, zachraň se kdo můžeš? Anebo to není jazyková vědkyně, ale spíš teda něco, jako ú tisková mluvčí?
            No ale taky jak to má obhájit, tu zhůvěřilost, ten vokativ v oslovení, že?

            A co vy, XY. Oslovíte ho pane Šveci, nebo pane Ševče? A pane Šavle, nebo pane Šavli, pane Šaveli či jak?

            Já to mám jasný, pane Švec. A pane Šavel, pane Langer, dobrý den.
            A vůbec si ani o jednom z nich nebudu proto myslet, že je to prťavec. Ať profesí, živností, anebo vzrůstem.

            Nebo mám dbát rad paní Pravdové?
            Jsou to pro mě cizí pánové, mám se jich ptát na jména jejich manželek? To je blbost, a zásah do soukromí, i kdyby se ptal muž. A když se zeptá žena, ať píšu teda za sebe, ztrácí se hned odstup či co, no to muži okamžitě stříhají ušima soudě, že dotyčná po nich pase. (že se může takhle zeptat i žena šťastně vdaná, nebo vůbec, že se jich žena v jakémkoli svém momentálním stavu může zeptat jen z čiré zvědavosti, to jim možná na mysl ani nepřijde, muži jsou lovci, jak se říká, a tak asi? přemýšlejí- posuzují vše v těch loveckých mantinelech, co já vím. Ale je možný, že by si zvykli, kdyby se tahle rada paní Pravdové rozšířila :)) Kór když by se všechny a všichni mohli odvolat na radu „shůry“.. no že zkrátak postupují správně, neb tak činí jen proto, aby mohly-i dodržeti pravidel těch

            A chcete vědět, co by mi nějaký takový pán odpověděl, kdybych se opravdu zeptala, jak se jmenuje jeho manželka? Odpověděl by mi nejspíš, že Marie. Nebo Anna či Tereza. Zeptat se člověka, tedy zde muže, jak se jmenuje jeho manželka příjmením, když dotyčného vidím prvně, to bych určitě nedokázala. A to z mnoha důvodů..
            A kdybych mu svůj dotaz zdůvodnila tím, že se ho na to ptám jen proto, že nevím, jak ho mám správně oslovit.. já nevím co by si pomyslel. Teda vím, ale psát to sem nebudu..
            No ne, je tohle vůbec normální ještě? To radši ať se v tom ústavu zavřou, a zpívají si tralala. Odtržení od reality či teda života jsou už dávno.
            Ale je určitě dobře, že se paní jmenuje teda správně, Pravdová.

          6. Uff, to je zase řečí, Míša. V čem je problém – pokud normativně připustím nominativ = vokativ u mužských příjmení, vzniká otázka, proč totéž nepřipustit u křestních jmen (vzor: Co chceš, Josef? – ostatně v hovorové češtině poměrně častý) a proč u všech všudy ho zase genederově nekorektně držet jen u těch falických čuňat. Jsou snad ženská křestní jména méněcenná?
            Pokud se slovutného Ústavu týče, ani paní Pravdová neříká nic nového o paní Švecové či Ševcové, ten objev má fousy až na zem, nechci být příliš kategorický, ale myslím, že je to už někde u Trávníčka. Dnes je holt ten trend, že celý Ústav uhání s jazykem vyplazeným až na zem za každou změnou v bledé hrůze, aby pravopisná a zejména mluvnická norma nezastarala za roztodivnou realitou vývoje. Osobně se spoléhám na velkorysý přístup slovutné instituce, která mi laskavě trpí dávno nepoužívané slovesné tvary jako např. „mohu“ místo „můžu“, a tak s velkorysou poznámkou, že to není chyba. Vím dobře, že je nejen přípustný, ale přímo progresivní tvar „zbyde“, a jen nostalgicky vzpomínám, že budoucí čas slovesa „býti“ je „bude“, nikoli „byde“, stále si ještě myslím, že udavač argoticky je bomzák (kterýsi slovutný vědec mi poslal vyčerpávající genealogii tohoto výrazu, pocházejícího z rakouské argotické němčiny, jakéhosi wumsen či womsen, to je tuším vaše parketa), zatímco dnes je to výhradně bonzák, jehož mám ve svém osobním slovníku zařazena mezi odvozeniny od substantiva bonz, což je významově něco dramaticky jiného – původně autorita kteréhosi východního náboženství, později přeneseno do mírně pejorativního politického významu v podobě „partajní bonz“, dnes nahrazeno zvukomalebně příznakovým „bafuňářem“. Ale to jsem poněkud pod vaším vlivem odbočil.
            Celá potíž je ve vztahu norma – živý jazyk. Původní tuhý normativismus české mluvnice 2. pol.20. stol. vystřídal od 90. let přístup extrémně liberální v tom smyslu, že nesystémový. Kodifikuje kdejakou aktuální změnu či módu, aniž sleduje, zda je v souladu se systémovou gramatickou logikou češtiny a zda jde o změnu trvalou, či jen aktuální – a přechodnou. Asi jako když někdy v 60. letech se akademici usnesli kodifikovat pod vlivem středočeského interdialektu tvary citrón, stadión, atd., :-))

          7. Nebudu se vam do toho plest, Iksypsilone a Misa, sice jsem stary vokativista, ale tady jen tise nasloucham…

            Zda- li bonzak ci bomzak je muj letity problem…ted vidim, ze „wumsen“ vse vyresilo. Jenze ono to „m“ jde prez pysky mnohem hure, nezli „n“.
            *
            Schwäbisches Wörterbuch (okolo 1800) Johanna Christopha von Schmida hovori takto:
            „wumsen= wimmeln= hemzit se. Vsechny ulice Kahiry wumsovaly :o) lidmi. Jedna se jen o jinou formu slova webern ci weben (=tkati).
            *
            Puvodne bylo wumßen s ostrym S, lid ho vsak casem ponizil na jednoduche.
            A hned na mne vyskovil nemecky orisek:
            Rika se „scharfes ß“, anebo „scharfes S“ ? Ti maji starosti…. :o)

            Bomzak tedy bude ten, kdo sprada uskoky, intrikan.

          8. Skvělé, starý vokativisto embé! :-) Ještě paměť trochu slouží – mně. ;-)
            Takže to zatracené wumssen, posléze znělé wumsen (vumzn) – stálo by za to zjistit, co ten přechod od neznělého „s“ na znělé „z“ udělal s tím „u“, které se transformovalo do „o“, (to by chtělo zase mrknout do fonetiky jazyka německého, ale to po mně snad nikdo nebude žádat). Kriminální cestou mohlo „hemžení“ v příslušném prostředí získat taky jiný význam (šel-li se kdo hemžit s příslušnými vězeňskými dozorci, to zjevně věstilo malér pro neopatrné spoluvězně) – a už jsme pomaličku doma. A protože galérka ve starém dobrém Rakousku byla internacionální (a v mém rodném městě nadto jaksi bilingvní), neb úpěti v rakouských kriminálech bylo lumpům bez rozdílu národností vedle sebe, je ta cesta k záměně w v české b celkem zřetelná.
            K té chůzi přes pysky – tu má Míša (nominativ!) myslím pravdu s psychologickým momentem – on funguje princip „prvního vtisku“ – jako kniha, která nás okouzlila v jednom, třeba nedokonalém překladu, zlobí čtenáře v novém, třeba lepším překladu: Už má vtisknutou tu první verzi. Moje konzervativní lpění na bomzákovi pochází z let 67-68, kdy začaly vycházet první Peckovy prózy z prostředí uranových lágrů. Věta, kterou mám před očima, zní doslova: „NeboMzneš ani boMzáka.“ Buď je to z povídek Na co umírají muži, nebo z Horečky či z Velikého slunovratu, to je nakonec jedno, ale bomzák v těch prózách z oněch časů velepečlivých redakcí Čs. spisovatele existoval jedině s M. Dnešní boNzák vznikl nejspíše podobnou falešnou etymologií od bonze, podobnou, jakou se „zbude“ mění pod tlakem tvaru minulého času „býti“ ve „zbyde“.
            No, nic nového pod sluncem – „Sotně rozumiem, co bebceš“, dí jakýsi Janek od Zvonu vyčítavě slavnému panu Broučkovi, ač oba mluví týmž jazykem, leč vzdáleným od sebe nějakých pět století… Někdy mám pocit, že v soudobé češtině se podobného výsledku můžeme dočkat v průběhu 15-20 let. Pokrok letí kroky mílovými. :)

          9. Zjednodusovani jazyka asi nejde vylozit skrz blbnuti populace, protoze co je to ono blbnuti. Podle meho se jen soustredenost preleva na jina uzemi a opousti ta kulturni. Drive byl jazyk dulezity k precizovani svazku lidi (cim presnejsi vyjadreni, tim presnejsi vztah), dnes, v ere rozpadle sociality, uz nic takoveho netreba. Dnes se ridime spise uz jen hesly a pozornost se soustreduje na udrzeni osobni integrity.
            Tak…blbnuti to asi tedy je :o) ale snad je jasne, jak jsem to myslel: ze se zjednodusovanim jazyka neznizuje IQ, ci bystrost, ci jak to rici.

            Takze to vidim (asi opet) paradoxne: zjednodusovani jazyka je obranou pred krachem vlastni individuality. Ziskana energie se smeruje na „uvolneni se“ a osvobozeni se od stresu, vznikleho z navstevy nas obklopujiciho sveta.
            Z cehoz plyne pouceni, ze navratu do „plneho“ jazyka nejde dosahnout vychovou (zase zacinam s temi blbostmi, ze ano)…tim, ze donutite populaci psat spisovne a vyuzivat vsech jazykovych moznosti z nich delate ohrozene jedince, ztracejici se v sobe samych: budou umet komunikovat na plne urovni, navrati se do sve kulturnosti, ale bude jim zcela chybet motiv k jejich pouzivani, nebot jiz neexistuje zadna „osnova“ na ktere by se nase socialita/ kultura dala vystavet.

            Cimz nerikam, ze druha moznost (to, co se deje) je v poradku…samozrejme naopak. Krasa a hlavne ucinnost „plneho“ jazyka by mely byt zachovany, ale ted to podle meho neni mozne, protoze lide se musi branit.

            Jako priklad uvedu relaxaci po vycerpavajici manualni praci: po takove sichte v kamenolomu uz nemate sil na Vancuru, ktery by vas tak maximalne dodelal, ale uz jen tupe cucite na bednu, anebo louskate eforizujici clanky v Blesku.
            Mladez toho ma hrbetu dnes tolik (trochu empatie, prosim :o) ze jedinym ulevnym momentem jsou pro ni pocitacove hry a obecne zjednodusovani zabavy/ kultuy. Clovek dospiva a neexistuji zadne pevne momenty o ktere by sa mlada duse mohla oprit: fluidni je tridni zarazeni, pracovni vyhlidky (kariera), neni mozne planovat, vzorove vztahy v okoli se ridi financemi atd. atd….podle meho to ma dnesni mladez opravdu velmi tezke a jen velky Mistr Pedagog pozna, kolik „tradice“ si muze dovolit na zaky nalozit. Pokud ovsem uz sam Mistr neni v blazinci, protoze osnovy ho donutily konat proti jeho presvedceni.
            *
            A je zvlastni, ze i tak gramaticky „jednoduchy“ jazyk jako nemcina se take jeste a vyrazne zjednodusuje. Zatimco vy se tu perete o jeden pad ze sedmi, Nemci si hromadne zacali odbouravat jeden pad ze ctyr.
            Jakysi Bastian Sick na toto tema rozpoutal debatu, vedl turne a vydal nekolik knih, napr.
            http://www.weltbild.ch/3/13627115-1/buch/der-dativ-ist-dem-genitiv-sein-tod.html?wea=2225123
            (Ten dativ je tomu genitivu jeho smrt :o)
            Na prikladu: namisto „Toto jsou ruze pani Kleinove“ se dnes rika „Toto jsou ruze od pani Kleinove.“
            Radsi se tam strci dativ „von Klein“, aby se nemuselo premyslet nad genitivem „Kleins“, jehoz koncovka „s“ je podobne neobvykla, jako nektera zakonceni naseho vokativu. Ze tim ztracite cast vztahu (ruze vypestovala pani Kleinova, anebo jsou darem od pani Kleinove, ktera je koupila?) neni zajimave…karavana jede dal.

            A v te bide nakonec udelali ze Sicka obchodnika, ktery chytl svuj podnikatelsky zamer za spravny konec.
            Z kulturniho obranare udelala media vychytraleho podnikatele…no, jeste ze uz jsem tak stary… 8-)

          10. Ach…zas to schvalovani…takze opet s odkazem na google, kdo chce:

            XY, zjednodusovani jazyka asi nejde vylozit skrz blbnuti populace, protoze co je to ono blbnuti. Podle meho se jen soustredenost preleva na jina uzemi a opousti ta kulturni. Drive byl jazyk dulezity k precizovani svazku lidi (cim presnejsi vyjadreni, tim presnejsi vztah), dnes, v ere rozpadle sociality, uz nic takoveho netreba. Dnes se ridime spise uz jen hesly a pozornost se soustreduje na udrzeni osobni integrity.
            Tak…blbnuti to asi tedy je :o) ale snad je jasne, jak jsem to myslel: ze se zjednodusovanim jazyka neznizuje IQ, ci bystrost, ci jak to rici.

            Takze to vidim (asi opet) paradoxne: zjednodusovani jazyka je obranou pred krachem vlastni individuality. Ziskana energie se smeruje na “uvolneni se” a osvobozeni se od stresu, vznikleho z navstevy nas obklopujiciho sveta.
            Z cehoz plyne pouceni, ze navratu do “plneho” jazyka nejde dosahnout vychovou (zase zacinam s temi blbostmi, ze ano)…tim, ze donutite populaci psat spisovne a vyuzivat vsech jazykovych moznosti z nich delate ohrozene jedince, ztracejici se v sobe samych: budou umet komunikovat na plne urovni, navrati se do sve kulturnosti, ale bude jim zcela chybet motiv k jejich pouzivani, nebot jiz neexistuje zadna “osnova” na ktere by se nase socialita/ kultura dala vystavet.

            Cimz nerikam, ze druha moznost (to, co se deje) je v poradku…samozrejme naopak. Krasa a hlavne ucinnost “plneho” jazyka by mely byt zachovany, ale ted to podle meho neni mozne, protoze lide se musi branit.

            Jako priklad uvedu relaxaci po vycerpavajici manualni praci: po takove sichte v kamenolomu uz nemate sil na Vancuru, ktery by vas tak maximalne dodelal, ale uz jen tupe cucite na bednu, anebo louskate eforizujici clanky v Blesku.
            Mladez toho ma hrbetu dnes tolik (trochu empatie, prosim :o) ze jedinym ulevnym momentem jsou pro ni pocitacove hry a obecne zjednodusovani zabavy/ kultuy. Clovek dospiva a neexistuji zadne pevne momenty o ktere by sa mlada duse mohla oprit: fluidni je tridni zarazeni, pracovni vyhlidky (kariera), neni mozne planovat, vzorove vztahy v okoli se ridi financemi atd. atd….podle meho to ma dnesni mladez opravdu velmi tezke a jen velky Mistr Pedagog pozna, kolik “tradice” si muze dovolit na zaky nalozit. Pokud ovsem uz sam Mistr neni v blazinci, protoze osnovy ho donutily konat proti jeho presvedceni.
            *
            A je zvlastni, ze i tak gramaticky “jednoduchy” jazyk jako nemcina se take jeste a vyrazne zjednodusuje. Zatimco vy se tu perete o jeden pad ze sedmi, Nemci si hromadne zacali odbouravat jeden pad ze ctyr.
            Jakysi Bastian Sick na toto tema rozpoutal debatu, vedl turne a vydal nekolik knih, napr.
            -> viz google „Der Dativ ist dem Genitiv sein Tod“
            (Ten dativ je tomu genitivu jeho smrt :o)
            Na prikladu: namisto “Toto jsou ruze pani Kleinove” se dnes rika “Toto jsou ruze od pani Kleinove.”
            Radsi se tam strci dativ “von Klein”, aby se nemuselo premyslet nad genitivem “Kleins”, jehoz koncovka “s” je podobne neobvykla, jako nektera zakonceni naseho vokativu. Ze tim ztracite cast vztahu (ruze vypestovala pani Kleinova, anebo jsou darem od pani Kleinove, ktera je koupila?) neni zajimave…karavana jede dal.

            A v te bide nakonec udelali ze Sicka obchodnika, ktery chytl svuj podnikatelsky zamer za spravny konec.
            Z kulturniho obranare udelala media vychytraleho podnikatele…no, jeste ze uz jsem tak stary… 8-)

          11. „…Pode mnou v celém bloku je asi stovka bytů, v každém jsou aspoň dvě televize, nejmíň polovina svítí, jsou všude. Tak už se spojili — proletáři všech zemí se spojili u televize.“
            (Současná česká próza, autora i dílo uvedu na vyžádání. Nevymyslel jsem si to:-))
            Embéčko, co píšete, myslím je i není pravda. Je nesporné, že se jazykový úzus zjednodušuje až primitivizuje. Ale individualizace skrze primitivizaci jazyka mi připadá poněkud contradictio in adiecto – nic není masovějšího a konvenčnějšího, než tyhle soudobé jazykové fenomény – to je jako povinnost chodit v džínách. Nic není uniformějšího než generačně radikální hnutí, redukované na „statusy“ na ksichtoknize, esemeskové zkráceniny a obraty a nakonec i tohle chatování. Nic není masově stejnějšího než dialogy na sociálních sítích v předepsaných rámečcích předepsanými znaky a předepsanými emotikony. (Ale pořád lepší, než se z nudy chodit rvát na stadiony, či mlátit a okrádat bezmocné důchodce…) Bezesporu to souvisí s proměnou společnosti, fenoménem IT technologií a jistě s globalizací. Velice se obávám, že to mládež, o níž píšete, zase TAK fatálně nevnímá, jako jsme my tak nevnímali naše revolučně dlouhá hára. Poslední národní buditel, poločech Pavel Eisner, naříkal v Bohyně čeká, že Čechové hanebně zacházejí slovem i písmem se svou jazykovou bohyní – češtinou. Že hanebně píší a ještě hanebněji mluví – no, zkrátka jako dnes. Pamatuji-li si to správně, psal tenhle krásný esej někdy počátkem 45. roku v nemocnici, kde se schovával před rizikem kriminálu a přinejmenším Terezína. Chudák, ten by se dnes nestačil divit. Upřímně řečeno, taky by zhovadil ze Škvoreckého experimentování v těch přepůvabných (a nepublikovatelných) povídkách o páscích a jejich luketkách (taky dřeli na své individualitě) s dialogy typu „Já pám – von pá“. Vznikaly tak 5-7 let po Eisnerových hlubokomyslných úvahách.
            S lítostí konstatuji, že jazyk a styl přestávají být v próze nositeli estetické funkce a překlápí se do stylu prostě sdělovacího ve stručných žurnalistických větách a pokud možno oznamovacích. To není zdaleka jen domácí fenomén, tak postupují i představitelé tzv. světové literatury, tedy nadregionálních textů, srozumitelných a prodejných na celém světě. Próza jako koncentrovaný obsah, příběhy o 50 slovech, to je nová estetika literatury. To píšu jako nešťastník, nucený se prokousávat bídně (totiž nejspíše vůbec) redigovanými romány o 400 a více stranách. To je v dnešní české próze autorský individualismus – bezbřehá rozkecanost. Jistě si vzpomínáte na debatu, v níž byla nebohá mládež kdesi vyháněna z veřejných krytých prostor pomocí reprodukované klasické hudby – nevím, jestli jim hráli Mozartovy hity nebo Vivaldiho, určitě žádného Schönberga či Stravinského. Prostě je to jinak strukturovaný hluk, než jaký je mládež (ale jenom mládež???) zvyklá. Tedy cosi opouštíme, aniž bych prozatím viděl cokoli, čím jsme to opuštěné
            nahradit. Netěší mne, že stejně blbnou i Germáni, jen to potvrzuje globální ráz toho fenoménu. :-)
            Pěkný večer, to jsem si dědkovsky zanadával!

          12. „S lítostí konstatuji, že jazyk a styl přestávají být v próze nositeli estetické funkce a překlápí se do stylu prostě sdělovacího…“

            To je asi presne, XY a jsem rad, ze jste moji poznamku nepochopil jako utok na vzdelanost :o)
            Jen upresnim onu tvorbu individuality: mam zato, ze mladi se spise brani a chrani jeji zbytky; ne ze se nejak intenzivne individualizuji. Ze je ve velke mire tzv. individualita pouhym prebiranim potkanych stereotypu je urcite plna pravda.
            O tom vice kniha Kup si svoji revoltu (coz je prace dvou kanadskych autoru Heatha a Pottera).

            Ztrata esteticke (a tedy i kulturni) funkce jazyka je velmi zajimave tema a je mi jasne, ze „kulturni pracovnik“ ma zde ztizenou ulohu o to, ze jde o jemu az prilis blizke tema.
            Tedy netvrdim nic takoveho, ze vyucovat cestinu tak, jak by se melo, je neco zleho, nybrz jen to, ze cestina nepujde zachranit „nasilim“; a to do doby, po kterou budeme pretrvavat v soucasnem spektakularnim systemu, ve kterem je krasa nahrazovana emocemi a to predevsim v mnozstvim (zvlaste v mnozstvi inovaci).
            Posledni dobou se docela divam na televizi a video a mam z toho ten celkovy dojem, ze filmy se neustale opakuji stale dokola. Vidim hezky, uhrancivy film a kdyz skonci, tak me napadne, ze jsem to uz nekde videl, ze dejova linka, technika strihu, nastinene konflikty jsou pouze variacemi na neco, co uz znam. Akorat tehdy bylo platno vice dohneda a hlavni hrdina mel fousy.

            Podobne se opakuje struktura knih (romanu): na prvych 30 strankach je nastinena brutalne absurdni expozice, po cemz nasleduje banalni tok slov, kteremu chybi „vyssi princip“ ci jak to rici :o)
            A burzoasni kritika (kterou se jako laik clovek musi ridit) pak naplnuje tezi „kvantifikace kvality“ a o tom, co se prodava, pise superlativy.

            Ale obcas to byva i naopak, zde vam neco prelozim:
            „Kultovni trilogie Tribute of Panem se vepsala do mysli celych generaci ctenaru po celem svete a stala se nezbytnou soucasti kazde knihovny.“
            Mozna jsem blbec, ale ja „Panem“ slysel vcera poprve. Ale tak vznikaji kulturni proluky: pod tihou takoveho dobrozdani si hodne lidi Panem urcite koupi, pricez jim bude chybet socialita i jazyk k tomu, aby ji zhodnotili.
            Nebot hovory o kulture jsou neco, z ceho netecou penize, sousedka/pritelkyne si nebude chtit zadat a bude se bat rici, ze je to blbost, tak knihu ohodnoti jako „grossartig, einfach fantastisch“ a k hovoru o ni ji navic budou chybet prislusna slova a pady…tohle je zkratka dvojity Nelson :o)

            Mam ten dojem, ze dneska lide ctou proto aby jednak zabili cas a druhak aby byli „in“. Debaty nad textem uz uplne vymizely a vykladu kulturniho prinosu textu se zmocnili, jak pisi vyse, burzoasni kvanifikatori kvality.
            Takze lide ctou neco jednoducheho o cem jim rekli, ze je to dobre a tim to konci.

            Tim se dostavam k nezadouci zpetne vazbe: intelektual, jehoz svetem je kniha, je obran o moznost o textu referovat, nebot mu chybi partner- prijemce jeho zhodnoceni textu. Intelektual si dnes musi davat pozor na to, co rika a aby predesel vylouceni, musi rikat jen to, co okoli dokaze prijmout, jinak z nej udela majorita podivina.

            Tim se dostavame tam, kde jsme uz byli: do normalizace. Uz tehdy rezim vyzadoval (ale nastesti explicitne!) takove zformovani jazyka, ktere je neurazlive, nekonfliktni, zkratka ktere slouzi banalne milemu zamysleni.
            (Ted jsem si vzpomnel na Jiriho Svejdu, toho jsem mel docela rad a ctu ho dodnes, zrejme ze sentimnetu prave k onomu „explicitne normalizovanemu jazyku“.

            Dnesni normalizace je jina, v ni je „normalizacni akt“ uz na vasi strane hriste, „znormalizovana informace“ je v textu uvedena implicitne a to explicitni urazlivosti a konfliktem.
            Je toho tolik a je to tak silne, ze vnitrni navod rika, ze ctenar je povinnen si to „ohladit“ sam.
            Dnesni romany se tedy ctou naopak, nez ty klasicke: namisto odevzdani se autorovi a vyberu jeho myslenek dnes nejde delat nic jineho, nezli autora predem odmitnout, nechat se od nej uderit a pak odfiltrovat vsechny spatnosti.
            To je ciste pokracovani stare burzoasni tradice „pohorseneho voyerismu“: mestak nadava na pornograficke obrazky, ale pritom z nich nemuze spustit oci :o)
            (Genialne zpracovano burzoasnim milackem Balsacem v jeho novele Kulicka).

            Tak se literatura dostava do doby pred Freudem a je zaspuntovana urcitym tabu. Jenze dnes neni ono tabu sexualni, ale politicke. Kdo nas to ovlada skrze svoji perverzi? Smi se vubec rici jeho jmeno?

            Budoucnost „velke“ literatury je tedy politicka…i kdyz…to byla ostatne vzdycky…

            Jezis…to byla zase samomluva… :o)

          13. „…Zatím jsou tři, ale v příštích letech určitě přibYdou ještě další.“ :-)))
            (Z dnešních Novinek)
            To jsem zvědav na ty nové tvary býti v čase budoucím. Nejspíše tedy opravdu – bydu, bydeš, byde, bydeme, bydete, bydou. :-))

            Pěkná úvaha, embéčko (sakra, málem jsem se přepsal v nicku). Ještě bych se k ní chtěl vrátit.

          14. Tak ještě k tomu opakování struktur, embéčko – to je vcelku známý fenomén z řekněme komerční literaury, klasický případ je např detektivní román, atd. Tvůrci (ať už filmoví, televizní či literární) přejímají a napodobují osvědčené vyprávěcí modely jiných úspěsných projektů či výtvorů, podobně takto cestují témata i problémy. To je úroveň běžné konzumní literatury, jejíž produkce je naprosto nesnesitelná. Čas od času se přihodí, že někdo překročí hranice stanovené nejúspěšnějšími bestsellery a pokusí se známé struktury naplnit alespoň částečně novým obsahem – pravidelně pak tržně ztroskotá, protože publikum, podobno té známé Čapkově svini, prskající nad perlovým svinstvem, které znečišťuje její milované pomeje, takový opus odloží, neb zklamává jeho vizuální či čtenářská očekávání. Ta poptávka je také řízena a povzbuzována „nakladatelskou“ kritikou; to jsou ty výroky autorit o tom, jak je který thriller, mord, milostný příběh či dystopický opus skvěle zfabulován, dramaticky vystavěn a jak se od něj nelze odtrhnout. Většinou se cituje na obálce knihy, u těch vizuálních záležitostí zase tam, kde se tihle zájemci orientují. Je to tu více, tu méně dokonale řemeslně odvedený kšeft. Osobně mi to nijak zásadně nevadí, jen mi přijde líto času, který je s tím strávit. Ale pohoršený voyerismus je výstižný termín; budu jej mít na paměti. :-)
            A pak jsou ještě pořád (stále vzácnější) opusy o věcech podstatných, kterak píšete. Řečeno s Vančurou – je jich šlakovitě málo, avšak jsou. Zcela ve shodě s vašimi závěry – budoucnost je, chtě nechtě, skutečně v politických opusech. Politických v tom smyslu, že objeví dosud neznámé, ale podstatné rysy našich individuálních a společenských životů. Hergot, to zní jako definice sorely, fujtajksl. Ale tahle schopnost, ať už ji nazveme jakkoli, opravdu tvoří tzv. světovou literaturu, film, divadlo, atd., atd.
            Pěkný večer.

          15. PS, embéčko (vokativ!) :-)
            K tomu patří i ošidnost internetových pomůcek – například wikislovník má u slova „bonz“ už jen jediný význam: udání
            Slovník cizích slov ještě uvádí dva původní významy – budhistického mnicha i nadutého partajního činitele.
            BoNz (a veškeré odvozeniny) v novém významu tedy slavně vítězí na celé čáře nad boMzem.

      2. Inu, marabu, podívejte se aspoň do toho internetového SSJČ, není to tak jednoduché. Heslo „movitý“ … :-)

  5. A měl by si asi zopakovat interpunkci – ten konzerativec. No nic.

  6. Co máte pořád proti té Severní Korei? Je to společnost bez bohatých (s výjimkou vládnoucí dynastie), každý má práci, nadnárodní korporace tu nenajdete, ani McDonalda… Člověk by řekl, že Severní Korea splňuje všechno, po čem levičáci volají.

    1. těmto žvástům někteří vymaštěnci bourající debatu pod každým blogem říkají ARGUMENTACE…….. :-))))))

  7. Minulý týden jsem seděl v tomhle podniku:
    http://www.restaurace-praha.eu/fotogalerie.php
    u stolu s jeho majitelem a povídali jsme si celý večer. Mimo jiné říkal že ještě tak před čtyřmi lety fungoval téměř výhradně pro veliké firmy a ty se u něj musely objednávat na měsíce dopředu, jak byl ten podnik vytížený. Běžně šlo o velkolepé akce pro 150 až 200 lidí. Šermířským skupinám s dobrým programem nebyl prý problém zaplatit i stotisíc za večer. Teď už prý i velké firmy šetří a kšeft mu natolik upadl, že na svůj podnik už dva roky marně hledá kupce. Myslím že je jedním z těch kteří už pochopili že „Bohatí nás nespasí.“ A také že takto prozřevších bude stále rychleji přibývat.

    1. Nikdy jsem tam nejedl, ale už pohled na jídelní lístek s desítkami sobě podobných jídel jako například „Tlapy sličné Medvědice (vepřové medailónky v bramborákovém těstíčku)“ dává tušit nulovou invenci a spíše vybízí k výběru jiné restaurace, o amatérském webu nemluvě.
      Pan majitel usnul před deseti lety a ještě se neprobudil.

      1. Ale Michal se nám probudil :)
        Čekám na vaši odpověď k NOZ – dlužíte mi….

        1. Bohužel mám i jinou práci, než jen lelkovat na netu. :-) Odpověď Vám ale nezůstanu dlužen – pokud jde o metro a inženýrské sítě, považuji za správné, že při jejich nové výstavbě bude muset buď investor pozemek vykoupit, nebo uzavřít patřičnou smlouvu.
          Jinak obecně jsem měl nyní práci s jinou partií NOZ a dávám Vám za pravdu; jeho propojení na jiné zákony je nedopracované až odfláknuté a přinese některé problémy.

          1. Díky za odpověď….ale neúplnou
            Tak ještě ty komunikace – obchvaty.
            A i když předkladatelé NOZ tvrdí že se tím vracíme k „evropskému“ právu …. nějak jsem se nevšiml že by třeba v Londýně vedl na metrem pás netknutých pozemků – nebo že by tyto pozemky byly ve vlastnictví metra ?

          2. Obchvatům nerozumím ale nevidím problém v tom, aby měl vlastník jedné komunikace předkupní právo k té, která vede nad jeho pozemkem, a naopak.
            Zákon nemění nijak vlastnická práva platná v současnosti.

          3. Ach jo….

            Takže znovu – JE problém s výstavbou NOVÝCH obchvatů, protože dvě NAD sebou různé stavby musí mít podle NOZ stejného vlastníka a podle zákona o pozemních komunikacích RŮZNÉHO vlastníka protože to budou silnice rozdílné třídy (třeba místní komunikace obce a silnice I. třídy patřící státu)…předkupní právo je v tomhle případě obou vlastníkům na dvě věci….

            Hergot Michale – to mi nerozumíte schválně nebo ze sebe jenom děláte b……..

          4. Píšu, že téhle problematice nerozumím. Kde je psáno, že nemůže obec vlastnit část silnice I. třídy (či stát část silnice III. třídy)? Tohle je přece detail.

  8. Nedávno jsem byl pracovně v Indii a v nějakém místním klonu Wall Street Journalu jsem si přečetl toto:
    28 indických federálních států a 8 svazových teritorií vykazuje velice rozdílnou úroveň hospodářského rozvoje, životní úrovně a chudoby. Někoho tam napadlo s pomocí tvrdých statistických dat prověřit neustále omílanou a u nás obzvláště oblíbenou teorii ultras o „prokapávání“ bohatství směrem dolů.
    Bylo dokázáno, že:
    – v chudých státech roste podíl chudých vrstev na společenském bohatství rychleji než v bohatých, a to absolutně (v celkových objemech příjmů) i relativně (v příjmech na hlavu);
    – v chudých státech se dostane k chudým lidem větší podíl vládní i nevládní pomoci než v bohatých státech – toto zajímavé zjištění se zdůvodňuje jednak tím, že ve bohatších státech je větší podíl středních a vyšších vrstev, které ovládají sofistikované metody, jak co nejvíc především z té vládní pomoci dokážou odklonit do svých kapes, zatímco v chudých státech je tento filtr slabší, ale také tím, že vlády v chudých státech cítí vůči chudým větší odpovědnost (o skutečné motivaci vlád se tam nemluví, ale i kdyby byla sebevíce pragmatická, tj. že politici chtějí být znovu zvoleni, důležitý je výsledek);
    – vlády i nevládní organizace chudých států lépe znají skutečnou sociální situaci a více se ptají lidí dole, co potřebují, zatímco v bohatších státech, kde jsou střední a vyšší vrstvy početnější, tj. tvoří významnější voličskou záíkladnu, se politici opírají spíš o ně.
    I u nás je známá situace v jihoindickém státě Kérala, kde po několika desítkách let sociálně vlídné vlády místních komunistů je nejnižší porodnost (tj. nejmenší potíže s populační explozí), nejnižší negramotnost, nejvyšší míra vzdělání žen – i když ten stát je statisticky vzato až na konci skupiny těch bohatších států, takže jde spíš jen o nějaký lepší průměr, dává se za vzor toho, kde začít s řešením: dát lidem, především ženám vzdělání, zrovnoprávnit je nejen na papíře a nechat je rozhodovat nebo aspoň rovnoprávně spolurozhodovat o rodinném hospodaření apod. (Toto zjištění mi potvrdili i obchodní partneři, kteří pocházejí z jihu Indie a místní situaci znají velice dobře.)
    V chudších státech jsou chudší vrstvy zřejmě zvyklé více se spoléhat na sebe, tj. nečekat, kdo je zaměstná a hledat si živobytí samy, a lépe tam funguje rodinná a komunitní soudržnost, takže když tam ženám jako těm, kdo ty chudé rodiny většinou drží pohromadě, dají vzdělání i práva a doprovodí je aspoň nějakou vládní či nevládní podporou, dá se očekávat, že ženy těchto pdmínek lépe využijí ve prospěch rodin a že se to projeví vzestupem životní úrovně.
    V tom rozboru bohužel nebylo nic o vlastnictví zemědělské půdy, ale z jiných zdrojů vím, že tam, kde se udrželo její komunitní vlastnictví a kde je vládou chráněno, je situace příznivější než tam, kde se nechal volný průchod fungování „volné soutěže“. Ve státech, kde mají velké firmy volnou ruku, pokud jde o investice likvidující ornou půdu, je situace často katastrofální. Ale to už je zase jiná story. Já jsem chtěl jen poukázat na to, že Indové natvrdo dokázali, že argumentace o prokapávání bohatství dolů je naprostá hovadina. Bohatí nemají nikdy dost a dolů nechají prokapat jen absolutní minimum ze svých příjmů.

    1. To je hezky prispevek, hanku, diky.
      Trickle- down- teorie (nastesti uz asi 10 let oznacovana nikoliv za „efekt“) je pro pravici tim, cim je pro levici socialni spravedlnost. Kazdy spravny pravicak b ymel mi na hrobe napsane „Zil jen proto, aby mohlo prokapavat jeho bohatstvi“.

      1. to by mě zajímalo, co by měl mít pak na hrobě napsaný každý správný levičák..

        1. „Zil jen proto, aby mohl zrovnopravnit i ty, kteri o to nestali“ :o)

          1. jo.. :))
            Tady je ale taky krásně vidět, co má správný levičák se správným pravičákem společné..
            A a není to jen to, že ani jeden z nich neumí žít.. jak se říká .. :))

          2. Trickle down davam jeste nekolik set let zivota…to je neznicitelna teorie, jedine a zcela zasadni ospravedlneni toho, ze clovek podnika.
            Normalni je jeste smenny obchod, jakmile do nej vstoupi hodnota prace (ziskal za 3, prodal za 4), pak jde o utok na prirozenou soudrznost a dotycny obchodnik/ vyrobce zacne okamzite pocitovat vycitky svedomi, se kterymi se nejak musi vyrovnavat: charitou, teoriemi, utoky na ty, kteri mu to vycitaji (treba pohledem).

            Ne nadarmo byli ve staroveke Indii obchodnici opovrhovanou kastou.

    2. Je znám i případ Severní Koreje, kde se chudému lidu dostává příkladné péče, každý občan má práci, dokonce u některých profesí je nedostatek lidí, například popravčí.

      Žádný zlý kapitalista lidem nezabírá jejich půdu, ani je nevykořisťuje. Co víc si přát?

  9. dle režimní TV-bedny se včera pořádala „celonárodní sbírka potravin“. V předvečer 17. listopadu. To bude jistě náhoda…
    Tak nějak nevím co se dnes vlastně „oslavuje“.

    1. Oslavuje se ideový základ, na němž stojí existence tohoto státu: Vznik a rozvoj (tj. neomezené bohatnutí) třídy vlastníků za každou cenu, včetně kriminálních činů. A protože nemůže nejít o hru nulovým součtem, tak i za cenu vzniku deklasované vrstvy, protože přece tak rovnostářská společnost, jako tu byla ještě nedávno, v takovém státě prostě nemůže být. Kromě toho věrchuška potřebuje i strašáka pro ty, kdo se ještě drží nad hladinou: Buď hodný a pilný a nestane se ti to, co se po zásluze (protože oni si za to můžou sami) stalo jim.

      Tak tohle se ve skutečnosti slaví. A většině národa to ještě nedošlo.

      1. Postavil jsem dům. Jsem už v kategorii „vlastník“? Mám za to že ano. Kolik lidí jsem tímto hrůzným činem deklasoval a uvrhl do chudoby?
        Hodně štěstí v třídním boji :D

        1. Nedělej ze sebe idiota většího než jsi. (To patří – jak jinak – michalovi.)

          Při velké privatizaci změnil majitele majetek asi za 2000 miliard (v cenách roku 1990). Děleno 10 milióny = asi 200 000 v cenách roku 1990 na každého obyvatele ČR. Krát inflace = asi 5 – je to dnes asi milión na osobu. Ale ten dnešní milión mohl celých těch 23 let pracovat na účtu jednoho každého obyvatele jako – třeba – základ důchodového fondu. To by se ovšem musel všechen ten majetek do toho fondu nejdřív vložit, což by bylo politické rozhodnutí. Už v r. 1990 existovali ekonomové (třeba František Nepil), kteří toto tehdejším politikům navrhovali. A také pár politiků kolem tehdejší české Pithartovy vlády, kteří s tím souhlasili. Jak to dopadlo, víme. Místo toho došlo k jinému politickému rozhodnutí – nechat národní majetek ukrást lidmi, kteří z něj za to politikům slíbili desátek. Takže ti skuteční zloději jsou jednak ti politici a jednak ti privatizátoři. To, co je v jiných zemích základem penzijních fondů – které jsou zřejmě stále ještě největšími skutečnými vlastníky reálného majetku ve světové ekonomice (nikoli virtuálních fiat money, s nimiž si hrají bankéři, ty je potřeba od reálného majetku striktně odlišovat) – a co v nich pracuje ve prospěch jejich podílníků, u nás spadlo do klína pár vyvoleným.

          1. Neuvěřitelný blábol. 95% procent těch podniků a toho majetku bylo až na pár vyjímek po kolapsu východních trhů bez západních investic a know how naprosto nekonkurenceschopných. Co by asi dnes vyráběla za křápy Škoda-auto bez vstupu Volkswagenu a kdo by to asi kupoval? A z toho byste chtěl plnit důchodové fondy? Jste normální?

          2. MartinO: A na čem si teda namastili kapsy Kožený, Bakala, Babiš, Kellner, Komárek, Roman…? Když tu nic hodnotného nebylo?

  10. „Bohatí nás nespasí“
    Konečně jste na to došli, ale že to trvalo. Musíte se holt spasit sami. Tím ale opravdu nemyslím okradením bohatších, ale třeba vlastní prací.

    1. Třeba na té nekonečné planetě plné neomezených zdrojů že jo ? :)

      1. Na této planete je odhadem 80% všech obyvatel daleko chudších než tzv. „chudý“ Čech. Pro ně je „chudý“ Čech boháč. Sranda je, že o tyto opravdu chudé lidi vám ale vůbec nejde, jsou vám u zadele. Myslíte jen na sebe. Vidíte 1% nejbohatších a chtěli byste se mít jako oni. Chtěli byste místo v ojeté Fabii jezdit v novém Superbu, mít vilu se zahradou a jezdit 2x ročně na exotickou dovolenou.

        Stěžujete si na omezené zdroje? Ano, máte pravdu. Kdyby se těch 5 miliard opravdu chudých lidí dostalo životní úrovní na úroveň „chudého“ Čecha tak planeta okamžitě zkolabuje. Ale jak říkám, ti jsou vám u zadele. Vám jde jen o to abyste se dostali z těch 20% do 1%.

        Nevím co si slibujete od toho, že třeba Gatesovi ukradnete Microsoft. Protože to je to jeho bohatství. On opravdu nemá hangáry narvané konzervama které ukrývá před chudými.

        1. Martine, nezapomente, že pro levičáka je solidarita vždy násilný přesun bohatství od těch bohatších do jeho vlastní kapsy. Nikdy ne z jeho kapsy těm opravdu chudým.

          Jak víme, levičák je člověk, který chce socialisticky pracovat, ale kapitalisticky žít.

          1. A jak mám označit někoho, kdo podniká, zaměstnává lidi na dohodu, a za 300 odpracovaných hodin jim zaplatí 1700,- slovy jedentisícsedmsetkorunčeských? Přesunuje i to nejmenší bohatství od těch chudších do své vlastní kapsy. Takovému můžu říkat pravičák? A na koho přitom asi myslí? Hm. A jestli tomu dobře rozumím, tak jestliže budu žádat, aby zaplatil skutečně dohodnutých 50,-na hodinu, budu hnusně solidární levičák.

          2. Předpokládám, že ti lidé měli psanou smlouvu, kterou dotyčný porušil. Pak nezbývá, než se obrátit na soud. V tom není nic levicového ani pravicového.

            Tedy dokud si pravičáka nevydefinujete jako zločince, který porušuje zákony. To máte jako s právníkem Altnerem, který měl podepsanou smlouvu s ČSSD (jež podepsal Zeman), pro kterou vyhrál v soudní při Lidový dům. A ČSSD se najednou nechce plnit smluvní závazky. Oba případy patří před soud.

          3. správný příklad pro pravičáckého pomatence :-))
            Prej Altner…myslíte toho čistého nezištného dobráka, kterýho za obrpodvody onehdya zatkl v Německu Interpol?
            Chápu, že pro tlupu místních nic než lumpárny nevzývající modrobolševiky je takový Altner dobrý model pro jejich údajnou ARGUMENTACI….
            Kristovanoho, tohle je ale elita národa :-)))

        2. Moji reakci na váš „argument“ že každý si může najít práci (protože práce je nekonečně mnoho) považujete za stěžování si a ochotu (záměr/úmysl) jít „krást“ bohatým …. inu jde vidět co máte v hlavě … hlavně že „slušně“ diskutujete :)
          Krásně jde vidět co kdo komu vkládá do úst…

    2. … přičmž jediná práce, kterou jsme my ultras ochotní dělat, je okrádání chudších, protože okrádat chudší je jednodušší a zábavnější než ty bohatší. A beztrestné. A když na něco náhodou ještě paragrafy jsou, tak si zaplatíme jejich správné ohnutí…

  11. Nechci rušit vaše kruhy, ale kolik z občanů socialistických států nocovalo ve Four Seasons?
    Kapitalismus potřebuje pyramidálně rozvrstvenou společnost; ta v níž by existovali jen samí relativně chudí, jako za socialismu, luxusnější hotely nenaplní.
    Pokud se domníváme, že pyramida přestává mít tvar jehlanu, jehož stěnami jsou rovnostranné trojúhelníky, je to právě proto, že stát spolupracuje s velkým byznysem a různými byrokratickými obstrukcemi (daňové pobídky velkým, příliš restriktivní a složitá legislativa, kterou velcí zvládnou nebo podplatí) malý a střední byznys ničí.

    Stát je součástí problému, nikoliv součástí řešení.

    1. Už zase vaše plačky o snu vrátit se do liberální prvobytně pospolné společnost ?
      Hele už jednou jste tu přiznal že jakékoliv sociálno vám nestojí ani za zlámanou grešli a že uznáváte jenom sílu .. že pro vás liberalismus znamená čistý darwinismus – přežije jen ten „všehoschopný“ a aby jste přežil i vy tak se k „nim“ ochotně přidáte i kdyby to znamenalo upalovat „socky“….takže prosím neurážejte ostatní tím že když mluvíte o svobodě máte tím na mysli svobodu všech – vy máte na mysli především svou svobodu …

      1. Nic takového jsem neřekl a zkreslil jste má slova. Mám na mysli svobodu všech (včetně mě).
        Řekl jsem, že optimální systém pro mě představuje laissez faire, které zaručuje svobodu všech při respektování základních občanských práv.
        Teprve pokud toto z nějakého důvodu je nerealizovatelné, preferuji čistý darvinismus a válku všech proti všem před socialismem.

        1. Jenže tady je právě ten základní kámen vašeho úrazu – čistý líný franta nikdy nedokáže (už ze své teoretické podstaty) zaručit svobodu všech. Respektování základních občanských práv je RESTRIKCE ! A vymáhat/dodržovat jde pouze dvěma způsoby – buď ji všichni dodržují dobrovolně (což je nesmysl – protože pokud by to bylo možné, tak je stejně tak možné aby fungovala idea komunismu :)), nebo ji někdo/něco musí vymáhat. V současné době (po 10.000-letém civilizačním vývoji) to je prostě stát. A vy ho chcete demontovat – oslabit, aby tuto funkci nedokázal uplatňovat ? To je podřezávání si větve sám pod sebou – copak to liberalisti nechápou ?

          A nezapomeňte, že co je jednou napsáno – to nezapřete. Každý si může najít vaše komentáře pod předchozími články….

          1. Jo kdyby stát jen dohlížel na to, aby byla dodržována základní lidské práva, tak to by bylo fajn…

          2. A na tuhle funkci potřebuje zdroje (finance). A kdepak je asi vezme ? Zvláště když vy a vám podobní nechcete na chod „společnosti“ přispívat ani groš…

          3. Čistý LF má nástroje, jak vytvořit soukromé jurisdikce, studujte Rothbarda, tam to všechno je :-). Ale tohle je ještě daleko; úplně mi bude stačit návrat ke kapitalismu, kde stát hraje roli arbitra. Nikoliv ekonomického aktéra.

          4. soukromé jurisdikce….takže právo (a svoboda) jen pro některé ? :)

          5. Nikoliv. Opravdu si to přečtěte. Nicméně ancap není otázkou příštích let.

          6. Jaké nástroje? Myslíte nějaký islandský vzor? Ale tam jejich společnost (hodně sociální, například s povinností živit chudé) byla řízena podle státem schváleného zákoníku. To že si volili soudce je jako když si v Americe volí porotu.

        2. Nojo, michale. Ale co když, až ta válka všech proti všem skončí, ti co zbudou začnou budovat socialismus? :-)

          1. To by byl pech. :-) Pořád se domnívám, že do takového stadia nedospějeme.

        3. …laissez faire, které zaručuje svobodu všech při respektování základních občanských práv…

          Ale michale, máte dojem že takový Dickens popisoval společnost, která zaručovala svobodu všech? při respektování základních občanských práv?

          Laissez faire zaručuje svobodu boháčů a pouze boháčů, respektována jsou pouze a jedině práva boháčů a nikoho jiného. Proto jsou laissez faire státy brutální a kruté.

          1. Dickens psal romány. Nechcete snad brát jeho knížky za věrný obraz tehdejších poměrů.

          2. Současníci si ho cenili za věrný popis tehdejší reality. Taky tomu nerozuměli? Máte lepší zdroj popisující zvyky, chování atd.?

  12. „Chceme-li se mít dobře, nepotřebujeme hrstku bohatých a masu chudých, potřebujeme co nejvíce lidí žijících v dostatku.“

    Pravda, pravda. Ale měli bychom zároveň dodat, že když zlikvidujeme (okrademe, zavraždíme, kdo jak chce) bohaté, tak tím chudým nijak nepomůžeme. Naopak společnost přijde o ty nejlepší vědce, lékaře, inženýry, sportovce, manažery apod. Bohatý člověk nebere lidem práci, ale naopak jim práci dává. Bohatý člověk nesní o tolik víc potravin, že by se na chudší nedostalo. Pokud seberete bohatým lidem peníze a hodíte je chudým, tak jen zvýšíte inflaci. Nikomu tím nepomůžete. To, co dělá člověka bohatým, není kolik má peněz na účtu, ale kolik peněz si dokáže prací vydělat.

    1. Vy teda blábolíte.Počítám, že jste produkt nejnovějších školských reforem?

      Vezmu to po řadě:
      …Ale měli bychom zároveň dodat, že když zlikvidujeme (okrademe, zavraždíme, kdo jak chce) bohaté, tak tím chudým nijak nepomůžeme…
      Naopak, historie nás učí, že pomůžeme. Minimálně je osvobodíme od násilí a zvětšíme jejich základní lidská práva.

      …Naopak společnost přijde o ty nejlepší vědce, lékaře, inženýry, sportovce, manažery apod….
      Taková společnost nikdy neexistovala, kde by nejlepší vědci, lékaři, inženýři patřili mezi bohatou elitu, maximálně to dotáhli do středních vrstev.

      …Bohatý člověk nebere lidem práci, ale naopak jim práci dává….
      Cha, cha, tady někdo spadl z višně. Například v Česku v posledních sto letech platí přesně opačné pravidlo – čím více bohatých, tím méně práce pro lidi.

      …Bohatý člověk nesní o tolik víc potravin, že by se na chudší nedostalo….
      Teoreticky ne. Prakticky platí, že čím více boháčů, tím více je ve společnosti podvýživy a hladomorů. (Proto třeba v Anglii bylo nejvíce hladu v 19. století, kdy vládlo laissez faire, proto je v Bělorusku nejméně podvyživených chudáků z celého postsověstského prostoru)

      …Pokud seberete bohatým lidem peníze a hodíte je chudým, tak jen zvýšíte inflaci….
      A to jako proč? Rozběhne se ekonomika, to ano. Ale inflaci není důvod.

      …Nikomu tím nepomůžete….
      Pomůžete 99% lidí. Rozběhnete ekonomiku, dáte lidem práci, zvýšíte životní úroveň, zajistíte lidská práva, spousta pozitiv.

      … To, co dělá člověka bohatým, není kolik má peněz na účtu, ale kolik peněz si dokáže prací vydělat….
      Mluvte laskavě česky, bláboly, že bohatství není to, co dělá člověka bohatým, si nechte pro kurzy blábolilů na CEVRO.

      1. Nu, jestli si myslíte, že chudí se emancipují vyhlazením/genocidou bohatých, pak jste extremista s pravděpodobnou psychickou úchylkou na hranici sadismu, která jak nás učí Freud svoji psychoanalýzou, má příčiny v hluboké osobní sexuální frustraci, poruchy osobnosti, komplexu méněcennosti…

        … řekněte nějaké levicové straně, že explicitní násilí na bohatých je jediným řešením jak pomoci chudým, a budou vás mít za pravicového provokatéra, protože levice striktně odmítá násilí, ba co víc, nechce bohaté likvidovat, jen je donutit skrze daňový systém na větší redistribuci majetku.

        Nebudu vám vymlouvat vaše historické pravdy, kdy si myslíte, že zabitím carské rodiny a pár kulaků se měl ruský dělník lépe než švýcarský nebo britský dělník, který nic takového neudělal a jejich systém umožnil podnikatelům exploatovat své bohatství.

        Navíc administrátor těchto stránek by si měl hlídat obsah komentářů, opravdu vyzývat, schvalovat či jakýmkoli dalším způsobem projevovat sympatie násilí páchanému na nějaké skupině obyvatel se shodnými znaky přislušnosti k etniku, náboženskému vyznání či sociální třídě bude porestán odnětím svobody až na několik let a odpovědnost nese i majitel webu, který něco takového publikuje.

        ——-

        § 355 trestního zákoníku (40/2009 Sb.) – Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení

        „Kdo veřejně hanobí některý národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami, nebo tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.“

        respektive § 356 – Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod

        „Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“

        případně § 352 – Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci

        „Kdo skupině obyvatelů vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Kdo užije násilí proti skupině obyvatelů nebo jednotlivci nebo jim vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“

        a dále § 42 písm. b) – Přitěžující okolnosti

        „Soud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel … spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti, z pomsty, z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky.“

        1. No, Goro, když nechápete, že o genocidě sníte pouze vy, není vám pomoci…

          1. To je zajisté natolik analyticky a rigorozně podaný argument, k němuž není co dodat. Jen byste opravdu neměl říkat věty cituji….že „Naopak, historie nás učí, že (zavražděním, fyzickou likvidací, arestací v koncentačních táborech) pomůžeme. Minimálně je osvobodíme od násilí a zvětšíme jejich základní lidská práva.

            jak jsem napsal, na podobná vyjádření jsou paragrafy a mají stejnou relevanci, jako byste namísto slova „bohatí“ napsal slovo „židé“.

            Pan Čulík na Britských listech dokazuje jací jsou Češi primitivové a rasisté (stejnou metodou jakou jsem doporučil i na vaše tvrzení, nakonec nemající žádnoui relevanci v jakémkoli srovnání za posledních 70 let mezi životní úrovní lidí žijících v socialismu a kapitalismu), což v anglosaském prostředí a jejich vyšších kulturních a morálních návyků z hlediska společenské etiky – NEMÁ OBDOBU.

            V každém případě vaše „levicové názory“ abstrahující, že člověk kvalifikačně pologramotný „právem“ viní ze své nezpůsobilosti nabídnout práci, kterou od něj někdo může chtít (vůbec!) koupit ty tzv. „bohaté“, neřkuli, že za ní chce nesmyslně vysoké peníze, oproti tomu, za kolik ji je schopen vykonat stroj – takže tím, že vlastníka nápadu „na konkstrukci satelitních telefonů“ – ZABIJE, protože ten ho nechce zaměstnat jako svářeče nebo nástrojaře – je nejen že směšná a hlavně degradujícího dotyčného „myslitele“ kamsi mezi ty, co o sobě tvrdí, že vymysleli elixír mládí ale Roche ani GlaxoSmithKline jim je nechtěli nechat patentovat, ale především v liberálním pojetí Evropského práva ochraňující soukromé vlastnictví na základě jeho definice coby jedno z LIDSKÝCH práv – i trestné. Včetně trestního postihu těch lidí, co umožní tento „názor“ šířit.

          2. já jsem se právě začala pod tlakem Gora nervově hroutit, budu muset zítra zajít na psychiatriii, Nevyvolalo to ještě v někon úzkostnou ataku projevující se palpitacemi, bolestmi na hrudníku, pocity dušnosti, pocity derealizace a strach z umírání,strach ze ztráty sebekontroly nebo i pocity že náhle zešílíte, Jednotlivé ataky trvají někokil minut ovšem na panickou ataku .navazuje trvalý strach z ataky další – KDYŽ PANICKÝ ZÁCHVAT PROPUKNE A NAVÁŽE NA URČITOU FOBICKOU SITUACI POVAŽUJE SE TO ZA PROJEV ZÁVAŽNOSTI TÉTO FOBIE,. a UŽ TU MŮŽE BÝT PRVNÍ PŘECHOD DO AKUTNÍ STRESSOVÉ FÁZE, kDYBY JO, KLIDNĚ SE ZASTAVTE JANIKA vÁM DÁ MŮJ MAIL a adresu .-) tsTS to je nebezpečená situace člověk by si měl hlídat zdraví,Ne abyste to podcenili.

        2. Vida, Gora tady vyhrožuje přítomným postihem za projevení názoru, to podle mě spadá pod § 352 – Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci – “Kdo skupině obyvatelů vyhrožuje …… způsobením škody velkého rozsahu, …..“

          1. Vyhrožování aplikací zákonem vymáháné spravedlnosti, zajisté vyhrožování je, jestli velkého nebo malého rozsahu nevím, ale v každém případě vyhrožováním navýsost potřebným a braným jako občanská povinost (podání trestního oznámení při jakémkoli podezření ze spáchání trestného činu či přestupku) a navýsost legalitou zákonnou, legalitou posvěcují legitimitu takovému činu, který je opět zákonem kodifikujícím se nejen jako legitimní, ale dokonce jako povinnost, které neuposlechnutí, se i tresce, Janiko.

            že vás musím poučovat o státoprávním kodifikaci legality a následné legitimity takového počínání, mně nepřekvapuje, že tímto se podle vás někomu „vyhrožuje“ pak mě takový likgvistický obrat od plnoprávného a svéprávného (sic!) občana – opravdu překvapuje. Ale abychom si tu sémantiku onoho „vyhrožování“ ujednotili, pak „vyhrožování zjednáním spravedlnosti na základě platného zákona“, pak pouze pro Vás – je nejen POUHÝM vyhrožováním, ale je je samo o sobě ZÁKONEM.

          2. akutní stressová porucha to taky nebude asi spíš chronická , to jsou fakt nesnesitelné psychické útrapy, ajajaaj, radši musím odsud horší se to každou minutou

      2. Unikají vám základní ekonomické skutečnosti. Pokusím se to napravit.

        „Naopak, historie nás učí, že pomůžeme. Minimálně je osvobodíme od násilí a zvětšíme jejich základní lidská práva.“
        Říkáte tedy, že krádež nebo vražda je nástroj na osvobození lidí od násilí a na zvětšení lidských práv. To je velmi odvážná myšlenka. To už můžete rovnou tvrdit, že když vyvraždíte chudé lidi, tak zbyde jen společnost soběstačných bohatých, takže si společnost jako celek polepší. Likvidace bohatých ještě nikdy nikomu nepomohla. Jak pomohla Československu komunistická měnová reforma, ve které všichni lidé přišli o své úspory? Jak pomohla chudým lidem Mugabeho reforma, kdy velkofarmářům sebral jejich farmy? Produkce potravin klesla na desetinu, cena potravin se zdvojnásobila každý měsíc, a dnes tak milionům občanů Zimbabwe hrozí smrt hladomorem. Jak dobře se mají chudí lidé v zemích, kde nejsou žádní bohatí (např. Kuba, Severní Korea)?

        „Taková společnost nikdy neexistovala, kde by nejlepší vědci, lékaři, inženýři patřili mezi bohatou elitu, maximálně to dotáhli do středních vrstev.“
        Kolik znáte u nás lidí bohatších, než byl Antonín Holý, Jaromír Jágr nebo Pavel Nedvěd? A pokud možno jmenujte jen lidi, kteří nezbohatli díky štědrosti státu, jako je Hušák, Roman nebo trestnou činností jako Gross apod.

        „Například v Česku v posledních sto letech platí přesně opačné pravidlo – čím více bohatých, tím méně práce pro lidi.“
        Bohatý člověk na jedné straně hodně investuje, na druhé straně hodně utrácí. Obojí generuje pracovní místa. Proto se všechny státy snaží si bohaté lidi udržet nebo je přilákat.

        Co se týče hladomoru, srovnejte prosím, kolik lidí umírá hladem v zemích, kde je nejméně bohatých (Afrika, Kuba, Severní Korea) a kolik lidí umírá hladem v zemích, kde je nejvíce bohatých (USA, Švýcarsko apod.). A nezapomeňte, kolik milionů lidí zemřelo hladem v Sovětském svazu. Ne kvůli bohatým, ale z rozhodnutí strany.

        „A to jako proč? Rozběhne se ekonomika, to ano. Ale inflaci není důvod.“
        Ne, ekonomika se nerozeběhne, ale utlumí. Chudí lidé totiž nekupují věci s multiplikačním efektem, ale převážně spotřební zboží. Potravin se vyrobí a prodá jen určité množství. Pokud všem lidem dáte peníze, je to, jako byste je vytiskli. Lidé začnou více kupovat, a proto prodejci zákonitě zdraží. A zdraží přesně o tolik, o kolik si lidé polepšili. Takže v důsledku si nepomůže nikdo. Bohatství dělá to, kolik daná společnost vyrobí a vyprodukuje. Ne suma peněz na účtech lidí. Takže peníze bohatých rozdáte chudým, zlevní zlato, Ferrari a jachty a zdraží se zboží základní potřeby jako jídlo, nájem, oblečení apod. Jednoduchá matematika.

        „Pomůžete 99% lidí. Rozběhnete ekonomiku, dáte lidem práci, zvýšíte životní úroveň, zajistíte lidská práva“
        Nic takového bohužel nelze očekávat. A historické zkušenosti nás učí, že dojde k utlumení ekonomiky a výroby, k pošlapání lidských práv (právo na majetek patří k základním lidským právům), anebo dokonce ke hladomoru, jako v Zimbabwe.

        1. …Likvidace bohatých ještě nikdy nikomu nepomohla…

          Pomohla. Opakovaně. Kdybyste neměl kouli z historie, jistě by jste věděl, že před 19. stoletím bylo základním odvětvím zemědělství a že během tisíciletí probíhaly v různých dobách a zemích pozemkové reformy, ve vaší terminologii „krádeže“ majetku boháčů. Pravidelně po takových reformách nastával ekonomický rozvoj a lidi se měli dobře (než se nepřemnožili, papaláši si neprosadili povolení obchodů s půdou, nezkoncentrovalo se vlastnictví a nepřišel hladomor, krize, války a nová reforma, hádejte jaká) Nejnověji například v počátcích ekonomického úspěchu jižní Koreje a Tchajwanu (a ostatně i Japonska) stála právě taková „krádež“, čili pozemková reforma,

          … To je velmi odvážná myšlenka….
          To je triviální myšlenka. Boháči mají ve zvyku manipulovat vládu a soudy ve svůj prospěch (typickým odstrašujícím příkladem je třeba viktoriánská Anglie), rovnostářštějším přerozdělením majetku (pro Goru fascinovaného krví dodávám, že boháči se typicky likvidují zabavením majetku) výrazně oslabíte závislost práva na zvůli několika málo velmi majetných osob. [Všimněte si, že v americkém filmu(westernu) se poměrně často setkáte s boháčem(rančerem kterému patří celý kraj) totalitně vládnoucím nad okresem, zatímco je nemyslitelné, že by městečko/okres ovládl jeden z desítek průměrných farmářů.]

          …československá měna se netýkala boháčů, ty likvidovalo znárodnění o několik let dříve, ale střední vrstvy. Mugabe dal rybářům udice, resp. rolníkům půdu. Tím rapidně vzrostl svoboda lidí (rolník který dostane půdu má pak mnohem a mnohem více svobody). Přátelé svobody se museli radovat. (Ovšem vy patříte mezi obhájce diktatury, kteří si myslí, že nejlepší uspořádání lidských věcí je když jeden člověk vlastní půdu a ostatní jsou nesvobodní protože trpně závislí na jeho rozhodnutích téměř jako jeho otroci.)
          Na Kubě se chudí mají nejlépe z celého kontinentu – svého času to (nechtíc) dokázala na idnes, když mě pobavila tvrzením, že na Kubě chudácí chovají na balkónech svých panelákových bytů slepice (protože v kterékoliv jiné zemi kontinentu je panelákový byt pro chudáky nedosažitelný luxus, a i ty slepice jsou nadstandard)

          .já o voze (..nejlepší vědci, lékaři, inženýři .. ) vy o koze (Jágr, Nedvěd, ostatně sportovci jsou nadprůměrně honorovaní teprve cca od 80. let 20. století, kdyby se vrátili k normálním platům z 60. let ekonomika by to nepocítila). Holý – no neznám mzdový předpis Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV, kde pracoval, ale prostě vám nevěřím, že tamní zaměstnanci dostávali miliónové platy každý měsíc. Vy tvrdíte, že nejlepší vědci, inženýři, lékaři jsou typicky boháči. Doložte to. Já tvrdím že je to blbost.

          (Gross nezbohatl trestnou činností vy moulo, to by ho Kubice už dávno z něčeho obvinil)

          já:„Například v Česku v posledních sto letech platí přesně opačné pravidlo – čím více bohatých, tím méně práce pro lidi.“
          vy: Bohatý člověk na jedné straně hodně investuje, na druhé straně hodně utrácí. Obojí generuje pracovní místa. Proto se všechny státy snaží si bohaté lidi udržet nebo je přilákat.
          já:Pochopte pane, že opakováním nějakých ideologických pouček nesouvisejících s realitou nevyvracíte má tvrzení. V Česku bylo v posledním století málo práce (velká nezaměstnanost) pro lidi dnes a za první republiky, zejména ve 30. letech. Hodně boháčů bylo ve stejných obdobích. Plná zaměstnanost byla za socíku, kdy boháči neexistovali. Ergo v Česku posledního století vaše poučka neplatí. Ostatně neplatí obecně.

          Co se týče hladomorů, já vím, ale vy evidentně nikoliv. takže znova: hladomory jsou obvyklé tam, kde kde je hodně bohatých a tedy velké sociální rozdíly. Kuba je důkaz – co boháče znárodnili, hlad nemají, zato v sousedním Haiti se těší z obojího. Viktoriánská laisser faire Anglie je taky důkaz vyvracející vaše teze. Sovětský svaz též – za cara hladomory pravidelně, za Sojuzu zprvu ojediněle, později vůbec ne. Spojené státy též – hlad se tam objevil zrovna na potvoru když boháči bohatli extrémně (mezi válkami), zato když boháče zkrouhli fakt ukrutné (90%) daňové sazby, během pár let zmizel.

          Ne, ekonomika se nerozeběhne, ale utlumí….
          Když dokážete popírat fungující ekonomické zákonitosti, je to s váma těžké. Takže znova rozbor:

          „Ne, ekonomika se nerozeběhne, ale utlumí.“ Nesmysl, rozběhne.
          „Chudí lidé totiž nekupují věci s multiplikačním efektem, ale převážně spotřební zboží.“ Spotřební zboží má silně multiplikační efekt.
          „Potravin se vyrobí a prodá jen určité množství.“ Ojedinělá peavda.
          “ Pokud všem lidem dáte peníze, je to, jako byste je vytiskli.“ Ne, tisknete nové peníze, ty peníze už v ekonomice byly.
          „Lidé začnou více kupovat, a proto prodejci zákonitě zdraží….“
          Nezdraží. resp. zdražili by pouze v případě totálně neelastické nabídky, což u věcí kupovaných chudými nehrozí. Když lidi začnou kupovat víc rohlíků, obchodník nezdraží, ale celý šťastný jich víc objedná, pekař více napeče, k tomu nabere víc lidí, rozšíří pekárnu, multiplikační efekt jak vyšitý. Lidi, i chudí někde bydlí, začnou si domky opravovat, rozběhnou se řemesla, malé stavební firmy. (Důkazem mé správnosti je to co dneska sledujeme v opačném gardu – Kalousek pokrátil příjmy chudých a středních vrstev a výsledek je opačná smyčka – lidi míň utrácejí, klesají tržby malých firem atd. – kdyby platila vaše teze, tak sledujeme pokles cen potravin – což neklesají, že. )

          Znova zopakuji: vy předpokládáte, že věcí kupovaných nižšími a středními vrstvami není za žádných okolností možno vyrobit více (za stejnou jednotkovou cenu). To je nesmysl. Není problém cokoliv, od rohlíků, přes oblečení, spotřební cokoliv, vyrobit a navést do obchodů v desetinásobném, i stonásobném množství. Problém je nedostatečná poptávka. Dáte-li peníze lidem, ti vyrazí do obchodů a nabídka se záhy adekvátně zvýší.

          Doporučuji vám číst, hodně, o historii. Budete velmi překvapen.

          1. My si pořád nerozumíme. Vy pořád totiž nechápete podstatu peněz. Uvědomte si, že peníze jsou jen náhradou za hodnotu skutečných věcí. Představte si, že žádné peníze nejsou a existují jenom rohlíky, kterými se platí za všechno. Chudí lidé si vydělají 100 rohlíků měsíčně, bohatí si vydělají 10.000 rohlíků. Tyto rohlíky buď snědí, nebo vymění za jiné zboží adekvátní ceny. Vy pod heslem dodržování lidských práv a bojem za svobodu zabijete bohaté, seberete jim jejich rohlíky a rozdáte je všem chudým. Samozřejmě se ti chudí budou mít chvíli lépe, ale jen do té doby, než své rohlíky snědí nebo vymění za oblečení, které se stejně časem onosí a vyhodí. Nakonec zbude každému příjem těch původních 100 rohlíků. Ve skutečnosti to ale nakonec bude méně, protože budou ve společnosti chybět ty rohlíky, které vyrobili svou prací bohatí. Další chudí pak přijdou o práci, protože jste zlikvidoval jejich zaměstnavatele, takže nakonec umřou hlady. Tak tomu bylo v Zimbabwe i všude jinde, kde v historii došlo k okradení bohatých.

            Vy vidíte jen negativní externality bohatých lidí a záměrně ignorujete ty pozitivní. Jak bylo řečeno, bohatí lidé investují a utrácejí, čímž vytvářejí pracovní místa. To nelze zpochybnit. Bohatí lidé se více starají o kvalitu životního prostředí, čímž zlepšují životní prostředí i všem chudým. Bohatí lidé mají prostředky na humanitární pomoc, financují umělce, školy a neziskové organizace. Podívejte se na činnost organizací založených Billem Gatesem, Warrenem Buffetem, Davidem Rockefelerem, Terezou Maxovou, nebo Zdeňkem Bakalou.

            Proto se chudí lidé mají lépe ve Švýcarsku a Lucembursku, kde je nejvíce bohatých než v Bělorusku nebo na Kubě, kde téměř nejsou.

            Argument, že vzroste svoboda lidí tím, že jednomu seberete majetek a dáte ho druhému, je stejně logický jako argument, že bohatství společnosti zvýšíte tím, když necháte chudé lidi postřílet, čímž zvýšíte průměrné bohatství na člověka.

            Škoda, že ti Kubánci nevědí, že se mají nejlépe z celého kontinentu. Jinak by přece tisíce z nich neriskovali svůj život a život svých dětí při pokusu utéct z tohoto ostrova svobody do těch ďábelských Spojených států. Byl jste někdy na Kubě vysvětlovat Kubáncům, jak se mají dobře?

            „…kdyby se vrátili k normálním platům z 60. let ekonomika by to nepocítila.“
            V 60. letech u nás rozhodně nebyly normální platy. Normální plat je dán volnou soutěží, ne rozpisem platové třídy z rozhodnutí ÚV KSČ.
            Jaromír Jágr s za rok vydělá 100 milionů Kč. Pateny Antonína Holého vydělají za 3 roky 2,2 miliardy Kč. To jsou u mě boháči. Kolik znáte lidí, kteří vydělají víc než oni?

            Zneužití insider informací na burze je trestným činem ve všech civilizovaných zemích. Že se nějaký trestný čin nepodaří policii prokázat, ještě neznamená, že se nestal. Nebo vy snad věříte tomu, že měl Gross prostě jen obrovské štěstí, že při jednom jediném obchodě vydělal své miliony, aniž by věděl o privatizaci Mostecké uhelné?

            Plná zaměstnanost sice za socialismu byla, ale plná zaměstnanost ještě neznamená bohatství. Plná zaměstnanost totiž může být i v otrokářské společnosti. Porovnejte plat prodavačky v obchodě v roce 1989 u nás, bez bohatých a v kapitalistickém Západním Německu s mnoha bohatými. Kdo z nich si mohl za svůj plat toho koupit víc? Můžete zařídit, že všichni lidé budou mít (víceméně) stejný příjem. Ale tím dlouhodobě ublížíte všem. I těm nejchudším. Nikde na světě se dlouhodobě neudržela společnost, kde by neexistovali bohatí.

            Největší hladomory v dějinách se udály v zemích bez bohatých, bez svobody, v zemích spravovaných komunisty:
            Čína (1958 až 1961): 30 milionů mrtvých
            SSSR (1921 až 1922): 10 milionů mrtvých
            SSSR (Ukrajina) (1932 až 1934): 7,5 milionů mrtvých
            Čína (1927 až 1928): 3-6 milionů mrtvých
            Čína (Che-nan) (1943): 5 milionů mrtvých
            KLDR (1995 až 1999): 2,8-3,5 milionů mrtvých
            Bělorusko (1946-1947): 2 miliony mrtvých

            „Dáte-li peníze lidem, ti vyrazí do obchodů a nabídka se záhy adekvátně zvýší.“
            Ano, ale pokud ty peníze nevytisknete, tak celková poptávka po zboží zůstane stejná, protože ty peníze jste vzal někomu, kdo by je jinak utratil. Navíc to zvýšení poptávky po spotřebním zboží bude fungovat (jak jsem vysvětloval) jen do té doby, než těm lidem vaše peníze dojdou. Pak lidé opět spotřebují jen tolik, kolik vydělají, tedy kolik vydělali i před tím, než jste jim něco dal. V konečném důsledku tak chudým krátkodobě pomůžete, ale dlouhodobě uškodíte, protože společnost přijde o bohatství vytvořené bohatými.

  13. Myslím, že předpoklady zdejších přátel třídního žehu, nejenže si nezadají nic s knírkatým kaprálem ve své apologetice, ale navíc i vývody, že chudí, když si sami „společensky“ budou spravovat svůj majetek a organizovat výrobu, potažmo odstraněním konkurence budou nivelizovat i soukromý zisk rovnoměrným přerozdělením mezi LID (one employee/one unit of share) je zde…

    Zajisté nikdo snad nebude Btitské listy obniňovat z neoliberální propagandy, či jak toto činí současný prezident Morales, kdy ze základní neschopnosti zajistit v obchodech dostatek základních hygienických potřeb (podobnost se situací v totalitní, komunistickou stranou řízeném ČSSR rozhodně NENÍ čistě náhodná, najdeme zde

    A dnešní článek z pera Karla Dolejšího je ještě výživnější. Soudruzi provozující ona „sobedstačná“ (sic!) socialistická družstva krachují! A absolutně nesoudružsky, egoisticky propouštějí!

    „Bretaň, tyto francouzské Slušovice, čelí masivní krizi potravinářského a zpracovatelského průmyslu. Tisíce pracovních míst zanikají, protože v zásadě stejné zboží lze produkovat výrazně levněji v Polsku či na Ukrajině, a to ať už vláda v Paříži udělá cokoliv, co je dosud ještě v její moci. Žádný „levicový“ mandarín ovšem Bretoncům zatím nevysvětlil, že se jim vlastně vše jen zdá, neboť pouhý „mýtus konkurenceschopnosti“ zde předstírá, že je třeba na globálních trzích čelit zostřující se cenové konkurenci v měřítku celých států. Kdopak by potom ještě věřil, že zaměřit se na potravinovou soběstačnost via průmyslové zemědělství znamená čelit poměrně nízko posazenému mzdovému stropu, který je natvrdo dán hranicí rentability odvětví – že tento strop zde byl dávno překročen a exportní dotace ze státní kasy nemohou růst donekonečna.

    Socialistická“ Venezuela má větší zásoby ropy než Saúdská Arábie a potenciálně by tedy mohla být bohatší než nepříliš ekonomicky sofistikovaná a kulturně zaostalá islámská monarchie. Podle údajů MMF za rok 2012 je ovšem Saúdská Arábie s 30 477 dolary HDP na hlavu na 28. místě ve světě, zatímco Venezuela po patnácti letech „bolívariánské revoluce“ s 13 480 dolary je až na 73. pozici – za chudou Grenadou či Botswanou. Pokud jde o index lidského rozvoje (HDI) OSN, rok po nástupu Huga Cháveze do prezidentské funkce, v roce 1998, byla Venezuela 45., zatímco jedenáct let poté zaujímala až 56. příčku. Kromě těžby ropy prakticky žádné odvětví venezuelského hospodářství není ekonomicky rentabilní, inflace přesahuje 50% a v obchodech chybí běžné zboží denní spotřeby, jehož cenu se vláda snaží tradičními neúčinnými administrativními metodami regulovat. Vzhledem k předem očekávatelnému neúspěchu této politiky přistoupil teď režim k dalšímu z typicky stalinistických opatření, k pronásledování „spekulantů“, kteří nedostatkové zboží údajně stahují na černý trh. Ekonomický systém založený na programovém popření ekonomické rentability a vyznačující se snad všemi na konci poslední doby ledové identifikovanými vrozenými vadami byrokratických diktatur východního typu, plus politický systém, v němž je parlamentní opozice systematicky obcházena prezidentskými dekrety, jsou samozřejmě skvělou ukázkou „socialismu pro 21. století“, jehož příkladem by se měly ostatní země světa řídit.

    Málokterá země je ovšem tak pohádkově bohatá, aby si mohla dovolit podobné neskutečné plýtvání, jaké provozuje oslavovaná Venezuela.

    Tradiční levice notoricky podceňovala a podceňuje systémy kolektivní identifikace. Proto vždy, když se s nimi střetne, se jim buď tupě a zčásti třeba i neuvědoměle podřídí, nebo odejde poražena. Tato tristní a bohužel stále dokola opakovaná zkušenost ovšem, zdá se, nedokáže zabránit tomu, aby se znova a znova operovalo s naprosto nesmyslnými předpoklady, jako že kolektivní identifikace se prý má automaticky zrodit ze sociálního postavení (takzvané „třídní vědomí“), případně ji lze prý neobyčejně snadno vytvořit marketingovými prostředky kolem značky politické strany či milovaného vůdce, nebo že prý pouhá identifikace rozdílem (zaměstnanci a klienti sociálního státu proti „revanšistům“, živnostníkům, Romům, bezdomovcům…) může snad někdy ustavit kultivované, vnitřně demokratické a racionálně komunikující společenství.

    Na problém se tu nahlíží z pozice „levicového“ papaláše notoricky naprdlého na lid, jenž se trestuhodně nechová podle knížecích rad – a je to samozřejmě jen a jen chyba lidu zblblého prý médii a postmodernisty. Vlastní praxe hlav pomazaných a lid kritizujících, která typicky zahrnuje kombinaci nesmiřitelně formulované propagandy se zcela bezzásadovou politickou praxí, eventuelně kariérčičku a osobní pomstičky, s tristním stavem věcí pochopitelně vůbec nesouvisí… Kdyby se tak lid konečně přestal zdráhat a nechal se vést těmi, kdo sami vlastní propagandě naprosto uvěřili, již dávno bychom spočívali přímo v království nebeském.

    Otázka, která je za výše popsaných okolností stále naléhavější, pak zní: Jaký smysl vůbec má zabývat se dál veškerou plesnivou a neplodnou veteší, doktrinářskými a skrznaskrz devalvovanými tradicemi toho, co u nás samo sebe označuje za „levici“? Jaký smysl ještě má snažit se to vše reformovat, odkmotřit, očistit od balastu a mentálního rigoru mortis, neustálého vzájemného poštěkávání a škorpení majitelů jediných pravd? Kolikrát ještě chceme pozorovat, jak se „levičáci“ zpíjejí pod obraz pouhým očicháváním špuntu na chvíli vytaženého z lahve moci, která jim nakonec ani nepřijde do ruky? Kolikrát ještě chceme okusit zhůvěřilou natěšenost na kádrování, vylučování, rozdělování a nesnášenlivé kastování, třebaže jen předčasně porcující kůži medvěda, jenž běhá po lese a nebude vůbec uloven?

    Pokračování příště ( O tom, jak hodné španělské socialistické družstvo podnikající v oblasti kuchyňských spotřebičů Fagor, zkrachovalo. Proč ono a ne navýsost buržoasně soukromé Miele, Electrolux nebo Whirpool?)

    1. Zase blábolíš a lžeš. U tebe normální.
      Saudská Arábie je samozřejmě diktatura a monarchie. Souběžně tam ale dochází k obrovskému přerozdělování a zvyšování úrovně chudých. To za prvé. Často se označuje za sociální stát s poznámkou, že výhody jsou pouze pro občany.
      A za druhé takto to tam mají postavené už pár desetiletí. Ve Venezuele drtivou většinu bohatství před nástupem Chaveze „přerozdělovali“ bohatí pouze mezi sebe. Proto i naprosto rozdílné startovní pozice. A taky samozřejmě díky dlouhému přerozdělování a správným státním impulsům a pětiletkám jsou Saudové zámožnější než Venezuelané, kde to šlo nerostné bohatství jen nejbohatším.
      Takže znova jsi za ulhaného pitomečka :)

    2. vy si čtete Dolejšího, Goro? Já jo, a vždycky když ho tam vidím .. no třeba to s těmi nesmyslnými předpoklady levice to trefil přímo na komoru, jak dřív říkával sax, tedy že ta levice (či spíš „levice“ ?) neustále a pořád dokola operuje s těmi naprosto nesmyslnými předpoklady:
      -jako že kolektivní identifikace se prý má automaticky zrodit ze sociálního postavení (takzvané „třídní vědomí“)
      -případně ji lze prý neobyčejně snadno vytvořit marketingovými prostředky kolem značky politické strany či milovaného vůdce, -nebo že prý pouhá identifikace rozdílem (zaměstnanci a klienti sociálního státu proti “revanšistům”, živnostníkům, Romům, bezdomovcům…) může snad někdy ustavit kultivované, vnitřně demokratické a racionálně komunikující společenství.

      1. jo a ještě pro vás, Goro, taky určitě nechcete znovu zažít kádrování, vylučování, rozdělování a nesnášenlivé kastování, co? Tak nevyzývejte Tribuna k tomu, aby právě tohle i on dělal, za to vás musím proplesknout, ač na druhé straně chápu, že vás k tomu cos přimnělo.

        A tohle, jak jste napsal tam výš:

        „… řekněte nějaké levicové straně, že explicitní násilí na bohatých je jediným řešením jak pomoci chudým, a budou vás mít za pravicového provokatéra, protože levice striktně odmítá násilí, ba co víc, nechce bohaté likvidovat, jen je donutit skrze daňový systém na větší redistribuci majetku.“

        to se vám povedlo, míním vážně, za to vám posílám zas pusu, no třeba tohle:
        „levicová strana chce skrze daňový systém donutit bohaté k větší redistribuci majetku“ … jo, přesně, chce, aby to bohatství mohlo prokapávat

        1. Ad Míša

          No vidíte, tak propleskněte ty, co tady tvrdí, že fyzická likvidace tzv. „bohatých“ pomůže těm, co z jakéhokoli důvodu tzv. „bohatí“ nejsou…

          Karla Dolejšího čtu mimo jiné proto, že byť v ekonomické apreciaci postupů jak zajistit výkonnější a bohatší společnost jako celek já zastávám liberální postoj neoklasické ekonomické školy, on je pak naopak na straně levicové neomarxistické Frankfurtské školy odmítající třídně konfrotnační marxismus s celou jeho dogmatickou avantgardou, pak se shodneme na liberalismu „společenském“, včetně obsolentnosti a hlavně ambivalenci tzv. „pravo-levého“ ideologického dělení, které v postoji proti klasické lidsprávní sociálnědemokratické emancipaci v oblasti naplňování lidskoprávních agend – na jednu stranu STAVÍ ortodoxní stalinisty, neofašisty typu Vandase, křesťanské neokonzervativce typu Semína a Bátory a národovce typu Klause a Bobošíkové – v evropských sociálnědemokratických tematech – tedy v otázkách antidiskrimace sexuálních menšin, multikultiralismu, podpory obnovitelných zdrojů nebo zastánce domácích porodů a multigenderové stratifikace společenských rolí otce a matky (viz sociálnědemokratické – matky do managemetů, otci na mateřské!) – a na straně druhé sociálních liberálů (všichni sdružení okolo internetového Deníku Referendum, liberálního think-thanku Centrum-CESTA Jiřího Pehe, Karla Dolejšího v poslední době zásadně liberálně posazeného Václava Bělohradského – doporučují vyslechnout na Českém rozhlasu Plus jeho duel v pořadu Pro a Proti – s Hynkem Kmoníčkem proti nápadu prezidenta Zemana zavést volby povinně) a na ekonomicko-lidskoprávní liberály (neoliberály) z TOP09, dále lidí co jsou označováni za tzv. „právdoláskaře“ až po ryzí libertariány sdružené okolo CERGE-EI, Liberálního institu nebo středové liberály z Centra pro demokracii a kulturu až po „eurohujery“ z think-tanku Evropské hodnoty.

          To je moje výsostná pozice, a proto se daleko více shodnu s lidmi typu Dolejšího v otázkách postmoderny než se modro-rudo-hnědým klinčem stalinistů vedoucích své dávno prohrané třídní boje, s národovci, Benešovci, antirevašistickými postoji nostalgicky vzpomínajících na Revoluční gardy jak do půhodiknky poznali kolaboranta a ihned ho pověsili na prvním stromě, až po „správnost“ divokých odsunů pardonovaných Benešem kladně hodnoceným Klausovci i Grebeníčkovci za jeho „státnickou“ roli. V bytostném odporu k postojům (vyvolávající u mě až gastroezofageální reflexy) že podporovatelé „buzen“ nemají být co profesory, ženské nepatří za volant, Palestinci by měli být hromadně deportováni někam na Madagaskar nebo že ten kdo není majetný, má právo získat ženu násilím ke kopulaci:-)

          Možná, že se na některých těchto věcech, shodnu i s vámi, Míšo,tedy nebudete-li se bát to zde přiznat aniž byste byla za to (alespoň verbálně) byla lynčována:-)

          1. Goro, to víte, že se na spoustě věcí shodneme.. a na některých zas už třeba ne. A mám vypisovat, které jsou které? Napíšu vám to takhle,
            po roce 89 jsem si o sobě myslela, že jsem pravicová, ovšem strana (ny) i s lidmi je volícími mi kamsi utekly. Tehdy jsem usoudila, že ta chyba je asi teda ve mně, no že jsem holt ve skutečnosti levicová. A to se mi docela dlouho dařilo, si o sobě myslet. Pak mi ovšem zas ta strana (ny-obě) utekly, a zase bohužel i s lidmi je volícími, a proto teď vůbec nevím, co jsem, a zůstala jsem viset kdesi ve vzduchoprázdnu, jakoby nikde nikoho nadohled nevida-dě-douc-e. A ono mi to vlastně už ani nevadí, nepotřebuju se cpát do škatulí s nápisama pravice- levice- přednice- zadnice- či liberál- konzerva- autoritář- demokrat- socialista- kapitalista- komunista a jakej kterej ista furt.
            To bych se musela totiž, a nejen, úplně rozkouskovat, nejspíš. A když si navíc u všech těch možných istů, které vypisujete, představím ještě tu předponu neo- , tak to je jednak na zbláznění, a jednak k zamyšlení, kam to dotyčné myschlénkové směry nakonec dotáhly-a -hnou.

            Tak se prostě dívám se na svět „jen“ jako člověk. Jako člověk – ženská. No a na to, abych svýma vlastníma očima viděla a ušima slyšela a srdem cítila a mozkem myslela.. no na to se zas nepotřebuju přiklánět k nějaké (či jedné) z těch všech škol, institutů a think tanků, ani je nepotřebuju číst, nebo si je dokonce studovat po nocích. A to klidně tou neomarxistickou Frankfurtskou školou počínaje a dál přes ty tvrdé křesťany a národovce či ty CERGE-EI, Libinsty a všechny ty ohromné „ústavy pro myšlení, až po Centrum po demokracii euroujerama konče.
            Samozřejmě chápu, že to všechno je svým způsobem potřeba, je to celá paleta „sepsaných“ možností pohledů, která otevírá (či zužuje) obzory a možnosti kam-jak-proč- ať tím či jiným směrem.

            Takže jasně, že se s vámi v mnohém shodnu, = opravdu nejsu ten „tradiční“ natož „stalinistický“ levičák, ani neofašista, nejsu ani tržní komsomolec, a přírodu mám ráda, a buzny mě nevytáčejí, a menšiny všeho druhu typu či barvy taky ne, a nejsu bijec, -ni ze zásady, natož ze záliby- ni ten hezký, protže jen český, vytáčí mě akorát ten systém, a to fest, kam to dospělo, a na barikády mě asi nikdo nedostane.. hodit tou kostkou si můžu doma.. to dnes totiž vyjde nastejno..
            Totiž ne, doma to vyjde líp.

        2. Takze opet podleho schvaleni, to je na nervy…
          Zde zasadni Kelleruv teoreticky rozbor nasi situace:
          Gppgluj A2: „Spektákl a jeho diváci“

          1. a ještě dodatek, nechci zatracovat ani Bělohradskýho, ani Kellera, ale jak to teda chápat,

            čtu si ten Kellerův text, a říkám si, aha, tak to teda nejsou Češi, kdo je mistr světa ve skákání na špek, a tedy se Bělohradský mýlí, jak jsem si byla i myslela, ale spíš jsou to jen teda ti mladí Češi..anebo teda Češi ze střední třídy.. anebo ne, tak vůbec jsou to lidi neschopní či neochotní dávat si věci do souvislostí či teda dosazovat do širších kontextů.. vlastně ne, ono to ani nejde dneska, když je všude kolem spaktákl a reklama a počítače a ta doba rychlá klipovitá.. a jak chtít pak něco po těch, kteří jsou už tak odkojeni.. tou dobou a móresy.. a nic nic, čtu dál, abych se o tom problému mentality dnešních mladých lidí dověděla víc, (neb to je věc, kterou Keller na počátku textu zmiňuje) a na konci si pak teda přečtu, že s inteligencí jednotlivých věkových kohort nemá tato věc opravdu nic společného. A mohl by to snad konečně pochopit i Erik Tabery“

            na Taberyho jsem si pod podtženým kádrováním samozřejmě klikla, ač ho od jisté doby nemám jaksi ráda, a nenapsal tam nic hroznýho, naopak, ono to pak ten Kellerův text jaksi osvětluje,
            a nejhorší je, že to Keller v tom textu nemyslí špatně, jistěže ne, ale kruciš, proč oba, jak Keller, tak Bělohradský, proč oba dělají takové hromadné, rovnou celonárodní odsudky?
            Bělohradský o Češích, jako o mistrech světa ve skoku na špek, (ačkoli nevím proč, u něj mám jaksi tedenci číst mezi řádky) zatímco Keller se z toho mistrovství spolu se svou (normalizační?) generací (stáhl k sobě tím určitě i lidi, kteří o to nestojí) teda ještě navíc vyčlenil, (protože během své přednášky na Slovensku prohlásil, že mladí Češi se snadno manipulují, a dokonce dodal, že si nechce lichotit, ale současná generace mladých „je náchylnější k manipulaci než moje generace“ ).
            .
            to, že K. vstoupil v 70.letech ještě jako student do KSČ mu ovšem Tabery připomíná v takovém případě správně.. Dívala jsem se, studoval v letech 1974-79.. a pokud byl teda opravdu chytřejší, či teda méně manipulovatlený než současní mladí , nebo teda lidi obecně, tak to fakt znamená, že za normalizace vstoupil do KSČ pouze proto, aby měl výhodu před ostatními.. jak píše ten Tabery. Anebo byl přinucenej, nějak, ač nevím čím, No působil jako interní aspirant ČSAV, poté jako závozník ČSAD i jako učitel na střední škole v Havířově. Od roku 1983 byl odborným asistentem na katedře sociologie filozofické fakulty v Brně. Jako stipendista francouzské vlády absolvoval ve druhé polovině 80. let studijní pobyty na univerzitách v Bordeaux, v Aix-en-Provence a na pařížské Sorbonně.. já se vtom vůbec nevyznám, kdy co jak dělal a jak je to všechno vůbec možný.

            A víš co, mně je jedno, jestli byl tehdy v KSČ, ale proč má dneska takový řeči?
            No nic nic, řešit ho nebudu.
            Akorát říkám bohužel-bohudík, nebude to ta mentalita dnešních mladých lidí, co je ten problém.

            No ale Dolejší v jednom textu napsal tohle „V perspektivě „iracionálního manipulovaného davu“ se však nelze dostat dále než k všeobecnému moralizování a nadávání na hloupý lid a manipulující média, z čehož kromě sebeuspokojení autorů podobných textů nevyplývá v praxi vůbec nic.“
            A tak dobrou.

          2. Ja jsem tedy tu jeho poznamku o manipulativnosti mladych chapal tak, ze dnes je mnozstvi obrazu, ktere musime vstrebat, nekolikanasobne vyssi nezli drive. A zatimco drive slo nad nimi premyslet (prichazely pozvolna jeden za druhym), dnes to neni mozne, nebot nezli zazijes jeden obraz, hned ho prebije dalsi.

            A obrazum se nejde vyhnout a ani je odstranit z mysli, to je nase fyziologie: kdyz neco vidis, tak to vidis a nic s tim nenadelas. Psanou myslenku muzes vyvratit, ci neprimout. Reknes si je to blbost a hodis to za hlavu…ovsem to s obrazem neudelas, nejde to.

            A to je ten jeho duvod, proc jsou podle nej dnesni mladi nachylnejsi k manipulaci…me se to zda logicke a souhlasim s nim uz jen proto, ze tohle jsem si sam vymyslel jeste pred tim, nez jsem ten clanek cetl.
            A nevidim v tom zadne politikum ci mezigeneracni zavist a ani nejake nizke IQ.
            *
            A ten jeho clanek o modernite je podle meho zasadni v tom, ze ukazuje, ze nezijem v zadne „nove“ dobe, nybrz ze jsme stale zasazeni do starych schemat. A ze v pripade myslenky o nove, postmoderni dobe nejde o fanfaronstvi, ale o reseni z nouze, klam ci dokonce blud. Maso uz nepeceme dve hodiny na 200 stupnu, ale 5 hodin na 80 stupnu a myslime si, ze jime nejakou novou, doposavad neznamou krmi.

            Jedna z definic modernity rika, ze jde o zavedeni terminu „pokrok“ a jeho dosahovani skrze zvysenou intenzitu pouzivani znamych prostredku. To zacalo s pady evropskych monarchii (rakouske, nemecke, ruske atd.), tedy okolo 1. svetove valky.

            Mi prarodice vyrustali jeste za C&K a je priznacne, ze se v zivote nechteli mit lepe, ale stejne dobre, jako za cisare pana. Ty jeste modernita nezasahla. Dedecek zacinal jako pracovnik na poste a vazal baliky tak, ze z uzlu nekoukaly zadne cancoury. O 50 let pozdeji stale nedokazal pochopit proc, kdyz posila balik sestre, musi konce provazu presahovat minimalne 20 cm tak, aby sla na ne pridelat pecet. Na co nejaka pecet, kdyz posta funguje bez zlodeju, pekne z ruky do ruky a ty dva baliky za den, co jim tam lide prinesou, poznaji postovni urednice uz podle rukopisu? Nejak mu nedochazelo, ze modernita prinesla i slozitost ridicich procesu a ze ty baliky uz nejsou dva za den, ale je jich 200.

            Ted je to slozite tak, ze si myslime, ze zijeme nekde jinde…ale neni to tak. Stale dosahujeme pokroku skrze intenzifikaci stavajicich prostredku a to udelalo zivot tak slozitym, ze uz skoro nefunguje :o)

            To pouceni je pak v tom, ze k reseni si musime vymyslet neco noveho. Ja vim, je to banalni, ale muj osobni prospech z toho je ten, ze kdyz ctu od nekoho nejaky navrh na politicke reseni, ktere navrhuje pouze upravu- opravu stavajiciho stavu, pak to rovnou zahzuji, je to ztrata casu.

            Nagoogluj si treba „CSSD- Program“ a vypadne na tebe typicky modernisticka, s prominutim, sracka :o)
            A toho se chyta proletar a jeho predvoj, uvedomely intelektual, jako hovno kosile…a ze jsem dneska sprostej, co? :o)

        1. a jak jsem tam viděla ten obrázek lidí s brýlemi, nedalo mi to, našla jsem část z toho Carpentera, celý film už na youtube bohužel není, teda zatím, někdy se objeví filmy i po smazání, ale aspoň kousek té jeho hororové scifi je tady, no je to z roku 1988, tak je to takový jakoby až nehororový, možná rozvleklý a pomalý, ale tenkrát mi to připadalo ale tak akorát.. vlastně mám ráda takový filmy doteď, střih na střih a zběsilé akce, to mi moc nesedí

  14. A teď ta lahůdka s Mondragonskými soudruhy, kteří poslali hned několik fabrik Fagoru do konkursu a nepomohli jim, protože prostě solidarita s ekonomickou logikou, nejde jaksi dohromady. Ještě jinak – poté co se soudruzi ze všech Mondagonských multikulti výrobních site dohodli, že by je soudružská pomoc stála i jejich vlastní výplaty, normálně po buržoustsku je poslali na dlažbu….

    ******************************
    Fagor Electrodomésticos, Europe’s fifth-largest maker of household appliances, filed for bankruptcy Wednesday, becoming the latest casualty of Spain’s economic crisis.

    Fagor, which makes appliances such as washing machines and stoves, was hit hard by slumping consumer demand and had been scrambling to secure financing to continue operations and pay down a debt of €850 million ($1.14 billion). The white-goods maker is the flagship industrial member of the Mondragón network of self-managed cooperatives, the largest of its type in the world.

    The filing, reported in a three-sentence statement to Spain’s stock exchange, follows recent moves by Fagor’s French and Polish units to seek bankruptcy protection. The statement said other affiliates would make bankruptcy filings in the coming days.

    Fagor employs 5,630 workers, operates factories in Morocco and China, and has several other affiliates in Spain.

    In a press release, Fagor said the filing came after it was unable to reach a financing plan that would allow it to carry out a restructuring. „We regret not having been able to count on sufficient financing to continue with productive activity and thus protect the interests of workers, partners and creditors,“ Sergio Trevino, Fagor’s chief executive, said in the statement.

    José Manuel Soria, Spain’s industry minister, told reporters last week that a bankruptcy filing was imminent, following a conversation with the chairman of Mondragón.

    „There was a possible plan for the salvation [of Fagor] that involved an additional contribution of money on the part of Mondragón, who finally decided that they could not do it,“ Mr. Soria said at the time.

    Sales of Fagor’s appliance products took a dive in its Spanish home market when a decadelong housing bubble in Spain burst more than five years ago and home sales stalled. An attempt by Fagor to boost international sales couldn’t compensate for the deep consumer slump in Spain, and the company was eventually forced to seek financial help from the Mondragón network of 110 cooperatives.

    Mondragón, which is based in Spain’s Basque country, said it has poured a total of €300 million into Fagor in recent years.

    Late last month, however, Mondragón’s members decided not to continue supporting Fagor because the appliance maker’s proposed business plan didn’t guarantee its future viability and would be too costly for the corporation.

    Zdroj: Matt Moffett Wall Street Journal.

    P.S. Jelikož mi nejdou vkládat obrázky, pak k mému předhozímu příspěvku doporučují dát do google – „Venezuela a toilet paper shortage“ a hned se obrazem přeneseme do budování solidární a navýsost vyspělé socialistické ekonomiky, co své ropné bohatství spravuje tak, že se jeho obyvatelé mají tak „dobře“, jak je vidět na těch obrázcích..:-)

    1. A teď seznamy milionů soukromých firem, co za posledních pár desetiletí zkrachovaly. Každý den krachují tisíce soukromníků, když se to stane tomu co označuješ za soudruhy, tak se o tom píšou články a jsou z toho velké titulky. Krachující a špatně hospodařící soukromník? Naprosto normální jev, který nikoho nevzrušuje, to by se nepsalo o ničem jiném. Takže zase jsi za debila :)

      1. To máte pravdu. Krachují firmy i družstva. Příkladů prosperujících firem máme mnoho.
        Prosil bych si tedy příklad prosperujícího družstva; zatím jedinou odpovědí od levičáků byl vždy Mondragon…

        1. V ČR je 207 výrobních družstev, která jsou členy Svazu českých výrobních družstev. (O nečlenech nevím.) Většina jich je úspěšných. Třeba KDS Sedlčany, Dřevotvar Jablonné, INVA Litoměřice, ELKO Nový Knín… jen těch pár, o kterých něco vím. A nejsou to žádné garáže. Třeba ten Dřevotvar má roční obrat kolem 5 mil. EUR.
          Většina členských družstev SČMVD byla založena v 50. letech, přežila zavedení legislativy nepřátelské vůči družstvům v 90. letech a na rozdíl od většiny JZD i nájezdy různých šíbrů (často z vlastních řad), kteří se členy pokoušeli přesvědčit, že všechny jejich problémy vyřeší transformace na akciovky nebo eseróčka.

      1. Fakan nebo nejedlý, nasazení těchto dvou trollujících spammerů na druhou stranu dokazuje, že Tribun píše dobře. A je nutno mu to co nejvíce rozbíjet.

  15. to je fakt absurdistán, a celosvětovej
    V organizaci byznysu s dluhy nemá Česko ve světě zřejmě srovnání. Vyplývá to ze studie „Odpovědné půjčování“ (Responsible Lending), kterou Světová banka vydala v říjnu. – Česko je rájem vymahačů dluhů, varuje Světová banka
    http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=795515#utm_source=centrumHP&utm_medium=newsbox&utm_campaign=B&utm_term=position-4

    „Stropy pro tuzemské poplatky spojené s vymáháním dluhů jsou mnohem vyšší než v sousedních zemích. Tento fakt experti dokládají statistikou nevládní organizace Člověk v tísni, která srovnává české poplatky s Německem. Tamní exekutoři si účtují vzhledem k výši dluhu třináctkrát méně a advokáti desetkrát méně. Ve Velké Británii nemohou advokáti účtovat žádné poplatky za vymáhání dluhu těm dlužníkům, kteří nesplatili částku pod hranicí sedm a půl tisíce dolarů, tedy 150 tisíc korun, pokud jim náhradu nepřizná soudce.“

    a může za to globalizace určitě.. no my jsme vždycky byli takoví rychlejší (my= ti „naši „nahoře“) , prostě takovej žák, co předběhl své učitele..

  16. Dějiny se opakují. Bohatí si vždycky začnou myslet, že se můžou chovat jako hovada a lůza jim za to dá přes pařáty. Pak se všichni diví…

  17. Abychom nějak shrnuli původní článek: Bohatí nás opravdu nespasí. Když je progresivně zdaníme, tak utečou investovat za hranice. Když jim zabavíme jejich majetek, tak přestanou podnikat a my si pomůžeme jen do té doby, než nám jejich majetek dojde.

    To, že někdo legálně zbohatne, ještě neznamená, že někdo jiný zchudne. Antonín Holý se stal miliardářem díky svým antivirotikům. Tím nezpůsobil, že by kdokoliv zchudl, ale naopak umožnil život (a tím pádem generování bohatství) mnoha uživatelům jeho léku.

    Čím více budeme v boji za socialismus přerozdělovat a regulovat, tím více bude vznikat bohatých, kteří svůj majetek nezískali tím, že někomu pomohli, ale tím, že postavili solární elektrárnu nebo jiný podnik dotovaný státem z kapes ostatních proti jejich vůli. Přerozdělování a regulace znamenají, že vybraní jedinci bohatnou na úkor všech ostatních, kterým se v konečném důsledku zvyšují ceny a daně.

    1. Když už ti nejedlásku dokázali, že neustále píšeš bláboly a jen tady trolluješ, tak raděj založíš nové vlákno, kde je po goebbelsovsku zopakuješ znova. Místo toho bys raděj měl vysvětlit, jak je na tom tvá hermafrodití existence přiblblého infantila. Co ten pindík, řežou a přišívaj ti ho co měsíc?

  18. Asi jsem se ve Vas mylil Tribune. Dosud jsem si myslel, ze cloveka, ktery si muze dovolit cestu do Florencie s pobytem v hotelu povazujete za odporneho bohateho modrobolsevika. Nebo mozna Vam jde o zahrnuti dustojneho cestovani mezi socialni prava na ktere by meli odporni bohati modrobolsevici vyplacet socialni prispevky?

  19. Ja to dam jeste semhle, konec predposledniho clanku, to je muj zachytny bod…

    Ja jsem tedy tu jeho poznamku o manipulativnosti mladych chapal tak, ze dnes je mnozstvi obrazu, ktere musime vstrebat, nekolikanasobne vyssi nezli drive. A zatimco drive slo nad nimi premyslet (prichazely pozvolna jeden za druhym), dnes to neni mozne, nebot nezli zazijes jeden obraz, hned ho prebije dalsi.

    A obrazum se nejde vyhnout a ani je odstranit z mysli, to je nase fyziologie: kdyz neco vidis, tak to vidis a nic s tim nenadelas. Psanou myslenku muzes vyvratit, ci neprimout. Reknes si je to blbost a hodis to za hlavu…ovsem to s obrazem neudelas, nejde to.

    A to je ten jeho duvod, proc jsou podle nej dnesni mladi nachylnejsi k manipulaci…me se to zda logicke a souhlasim s nim uz jen proto, ze tohle jsem si sam vymyslel jeste pred tim, nez jsem ten clanek cetl.
    A nevidim v tom zadne politikum ci mezigeneracni zavist a ani nejake nizke IQ.
    *
    A ten jeho clanek o modernite je podle meho zasadni v tom, ze ukazuje, ze nezijem v zadne “nove” dobe, nybrz ze jsme stale zasazeni do starych schemat. A ze v pripade myslenky o nove, postmoderni dobe nejde o fanfaronstvi, ale o reseni z nouze, klam ci dokonce blud. Maso uz nepeceme dve hodiny na 200 stupnu, ale 5 hodin na 80 stupnu a myslime si, ze jime nejakou novou, doposavad neznamou krmi.

    Jedna z definic modernity rika, ze jde o zavedeni terminu “pokrok” a jeho dosahovani skrze zvysenou intenzitu pouzivani znamych prostredku. To zacalo s pady evropskych monarchii (rakouske, nemecke, ruske atd.), tedy okolo 1. svetove valky.

    Mi prarodice vyrustali jeste za C&K a je priznacne, ze se v zivote nechteli mit lepe, ale stejne dobre, jako za cisare pana. Ty jeste modernita nezasahla. Dedecek zacinal jako pracovnik na poste a vazal baliky tak, ze z uzlu nekoukaly zadne cancoury. O 50 let pozdeji stale nedokazal pochopit proc, kdyz posila balik sestre, musi konce provazu presahovat minimalne 20 cm tak, aby sla na ne pridelat pecet. Na co nejaka pecet, kdyz posta funguje bez zlodeju, pekne z ruky do ruky a ty dva baliky za den, co jim tam lide prinesou, poznaji postovni urednice uz podle rukopisu? Nejak mu nedochazelo, ze modernita prinesla i slozitost ridicich procesu a ze ty baliky uz nejsou dva za den, ale je jich 200.

    Ted je to slozite tak, ze si myslime, ze zijeme nekde jinde…ale neni to tak. Stale dosahujeme pokroku skrze intenzifikaci stavajicich prostredku a to udelalo zivot tak slozitym, ze uz skoro nefunguje :o)

    To pouceni je pak v tom, ze k reseni si musime vymyslet neco noveho. Ja vim, je to banalni, ale muj osobni prospech z toho je ten, ze kdyz ctu od nekoho nejaky navrh na politicke reseni, ktere navrhuje pouze upravu- opravu stavajiciho stavu, pak to rovnou zahzuji, je to ztrata casu.

    Nagoogluj si treba “CSSD- Program” a vypadne na tebe typicky modernisticka, s prominutim, sracka :o)
    A toho se chyta proletar a jeho predvoj, uvedomely intelektual, jako hovno kosile…a ze jsem dneska sprostej, co? :o)

    1. Nenastal tedy čas tu složitost nějakým způsobem rozetnout? Třeba tak, že se každý bude starat jen o sebe a své blízké, protože jen takovou kapacitu sociálních vazeb dokáže absorbovat.

  20. O tohle se ale jeste musim podelit:
    *
    5.11.podepsal Kellner dohodu se Španěly o koupi O2 za 64 miliard Kč- platba měla proběhnout v Kč, Španělé jí dali přednost před Eurem pro její stabilitu. 7.11. devalvovala ČNB Kč o 5 %, 8.11. proběhla směna Kellnerových Eur na Kč, dostal za ně o 5% víc- zisk 3,6 miliard se dělí na 2,5 miliardy pro Kellnera a miliarda pro členy rady ČNB, co hlasovali pro oslabení koruny. Víc v tom není, další kroky ČNB budou následovat, až bude zase probíhat podobný obchod desetiletí…..
    *
    Viz Stredecni glosa Miroslava Macka“ viditelny-macek.cz

    1. Hmmm… a to ví Macek jak, že a kolik dostali bankovní radové? Proč bych měl zrovna Mackovi věřit?

      1. Hm, takováhle směna se určitě musí s předstihem hlásit :)
        Mackovi nemusim věři ani slovo, bankovní radové dostali možná kulový, ale myslím, že o tom kšeftu museli vědět a nic jim nebránilo s akcí počkat, až Kellner smění, to byla otázka dnů a jednalo se o několik miliard.

      2. privatizátor knižního velkoobchodu je nasranej, že pro něj nic nekáplo :-)))

Komentáře nejsou povoleny.