Vytáhla mne včera žena na procházku do pražských Vysočan, že prý jak tam postavili ty nové domy místo továren, že je to tam teď pěkné, lavičky, hřiště pro děti a tak. A tak jsme šli a sluníčko svítilo a tím také to hezké skončilo. Tolik plotů, zamčených branek a cedulí „Soukromý pozemek, nepovolaným vstup zakázán“ na jednom místě jsem snad ještě neviděl. Jestli si myslíte, že prostě půjdete ulicí a někam dojdete, tak v nových ještě lepších Vysočanech daleko nedojdete, protože narazíte na plot. Nemáš klíče? Nemáš nárok! Tady je to jen pro zvané. Připadal jsem jako černoch v bělošské čtvrti, jako Žid při procházce spořádaným árijským městem. Co na tom, že jsem Pražák jak poleno, tady mezi těma náplavama jsem byl najedou občan druhé kategrie, ten bez klíče. A to jsem, prosím pěkně, nechtěl nikomu koukat do kuchyně, nechtěl jsem nikomu lézt do obýváku, chtěl jsem jen jít po ulici, jenže tady už soukromé metastázovalo do veřejného. Ještě bych pochopil plot kolem předzahrádky (byť mi přijde divné a z pohledu urbanismu absurdní, že jsou jen pro ty z přízemí), kolem rodinných domků bývá také, ale tady je ještě předzahrádka kolem předzahrádky, samozřejmě zamčená. Vrcholem všeho ovšem bylo zamčené dětské hřiště vedle veřejné komunikace. A zkuste malému dítěti vysvětlit, že si nesmí jít hrát na hřiště, protože někdo, kdo sice nemá důvod, ale má tu moc, se rozhodl mu v tom zabránit, že někdo s klíčem rozhodl, že ono není dost dobré na to, aby si hrálo na písku s jeho dětmi. Vědomí, že už zase je třeba něco takového dětem vůbec vysvětlovat, je frustrující. A na druhou stranu, co vyroste z dětí žijících od mala v „ghettu“ mezi ploty a zámky, naučené dělit lidi na ty, kteří smějí a kteří nesmějí, a zvyklé na to, že ony jsou ti, kteří smějí? Už dávno nežijeme spolu, dokonce už nežijeme ani vedle sebe – my už žijeme proti sobě.
102 komentářů: „Malý pražský apartheid“
Komentáře nejsou povoleny.
Tribun 
Pěkný postřeh, Tribune, tohle vysočanské ghetto bohatých. Na druhé straně – není nadějné, že lidé toho sídliště zůstanou už jen sami mezi sebou? Ono takové dobrovolné vyloučení má taky dva konce a někdy je problém rozeznat, kde je ta svobodná strana plotu. Pánové V+W na to měli jednoduché pravidlo: Svobodná strana mříží je ta, kde je všechno zakázané… :-)
No, asi se se zbytkem Pražáků necítí obyvatelé nových Vysočan dostatečně bezpečně…
Ona je otázka, nakolik je to přání obyvatel a nakolik byznys plán developera. Tak nějak si myslím (doufám), že ta intence bude časem erodovat, ale také to může být opravdu jen první vlaštovka. Uvidíme, nic lepšího se na to teď říct nedá.
„…intence bude časem erodovat…“
Možné a nadějné to je. Ale od té doby, co jsem četl od jistého H-B. Lévyho jeho reportáže ze soudobých USA (byl tam v čase povodní a zatopeného Orléansu, brzy poté se stal poradcem Sarkozyho a zjevně mu přeskočilo) o rozkošných ghettech bohatých seniorů, pobývajících pěkně za plotem, chráněni vydatnou a dobře vyzbrojenou gardou místních sekuriťáků, vidím to na těch Vysočanech spíše skepticky. Ti američtí senioři v té své čtvrti či obci měli náramný život i péči – a jediný životní a komunikační obzor: Kdo už umřel a kdy bude mít pohřeb a bude-li lepší, než ten poslední; s kým to vypadá bledě, případně komu se ještě povedlo utéct hrobníkovi z lopaty, takže až příště… Líbezná svoboda zbavit se zcela svobodně a silou svých (či rodinných) peněz vlastní svobody. :-)
Co se omezených obzorů týče, obávám se, že to platí pro všechny Američany, ghetto neghetto. Já to ale myslel tak, že nelze být 24x7x365x10 v permanentní bojové pohotovosti, to prostě nejde. Teď je to nové a neotřelé, ale až se z toho stane rutina, intence zeslábne. Nebo naopak zostří z změní se kvalita, to se také nedá vyloučit.
Nemá důvod?
Někdo jen tak, mýrnix týrnix zabetonuje tyčky, natáhne plot, rozdá sousedům klíče od vrátek a dělá to jen tak bezdůvodně? Opravdu si to myslíte?
Zkuste prosím někdy zauvažovat nad tím, proč tomu tak dříve nebylo a třeba v některých oblastech USA tomu tak dodnes i přes epidemii všeobecného opevňování není.
Apartheid je reakce.
Mýrnix týrnix? To opravdu nebude mýrnix týrnix, majetnická psychóza není plezír. Že je apartheid reakce? A na co podle vás? Ale i kdyby byl, tak je to reakce alergická.
Apartheid je REAKCE?!
Vy jste nemocný…
Vsadím se, že obyvatelé, kteří zde bydlí, volili knížete a mají plnou hubu pravdoláskařských keců.
Není to reakce na všeobecně se snižující míru a pocit bezpečí?
Ne, to by tam míst plotů byly dva a půl metru vysoké zdi ozdobené vousatým drátem. Navíc ve Vysočanech? Ještě tak uprostřed Čerňáku, ale ve Vysočanech je jen arogance, nechuť dělit se o „svoje“ s „vandráky“. ‚si myslím.
No, to jste hezky popsal problem stredni tridy, tribune: do rezidencnich ctvrti ji nepusti, ovsem do romskych ghett take ne, kam se muze chudak utect? Do svych vilek ci lepsich cinzovnich domu, kde ji na zahradkach terorizuje uzkostny soused, ci ji za dvere moci opilci?
Podle meho je to stara, nam vsem dobre znama otazka, kterou resili uz nasi komunisti: jak dosahnout toho, aby ve spolecnosti ovladane soukromym vlastnictvim ti, kteri jsou z nej vylouceni, udrzovali respekt k tem, kteri ho maji (maji vice)?
Kdyz se spolecnost otevre a vsechno bude patrit vsem, behem generace obecni plochy a stavby zchatraji. Kdyz naopak vyclenite konkretni vlastniky, behem generace se vam uzavre pristup na polovinu nemovitosti.
Kde najit onen modus vivendi, ktery by umoznil siroke uzivaci pravo? Muzeme sice pouzit metody kyselych hroznu a rici si, ze ti ve zbohatlichych ghettech na ne sami doplati, ale na tom, ze nam uzvareli vstup, stejne nic nezmenime.
Nekdy predloni jsem narazl na neco podobneho, co vy ve Vysocanech, tribune, tentokrate ovsem zvolili taktiku „wuthering heights“ a udelali se sami pro sebe na odlehle vyvysenine u Pruhonic. Tam jen syci vitr :o)
https://www.google.ch/maps/@49.9817901,14.5513703,1135m/data=!3m1!1e3?hl=de
Tohle neni klasicky dallas, neb silnice jsou znaceny tak, ze dovnitr vede jen jedna prijezdova cesta, tudiz kolonie nejde projet ani projit. Taky metoda :o)
Jsme zase u toho, že od kvantity majetku odvozujeme kvalitu lidství. Respekt k vlastníkovi by neměl být z titulu to, že je to vlastník, ale z titulu toho, že je to prostě člověk. A vice versa, vlastník by měl mít ze stejného titulu respekt k nevlastníkovi. Respekt k majetku by neměl pramenit z toho, že je vlastněn, ale z toho, že existuje a někdo ho vytvořil a užívá, tedy že jde o něco lidského a respekt k lidskému je respektem k člověku. Asi je v tom notný kus idealismu, ale cynického pragmatismu je všude kolem víc, než dost, tak trocha ideálů nikoho nezabije (alespoň ne nikoho důležitého).
„Podle meho je to stara, nam vsem dobre znama otazka, kterou resili uz nasi komunisti: jak dosahnout toho, aby ve spolecnosti ovladane soukromym vlastnictvim ti, kteri jsou z nej vylouceni, udrzovali respekt k tem, kteri ho maji (maji vice)?“
Ano, jak – tím, že budou rozdíly mezi lidmi v majetnosti přiměřené? Nebo naopak v tom, že budou obrovské?
Jinak za komunistů bylo blbé, že si člověk nemohl koupit větší pozemek. Vadilo mi to, když nám před chatou začala vyrůstat další chata. Dneska je blbé, že pozemky mají majitele a všechno je ohraničené a ocedulkované. Myslím ale, že platí jen to ohraničení. Cedulí si člověk všímat nemusí a může klidně projít. Jen cedule prostě neplatí, ty by si mohl dát kdekdo kamkoliv. Plot, to už je jiná.
„Vsadím se, že obyvatelé, kteří zde bydlí, volili
knížete a mají plnou hubu pravdoláskařských
keců.“
To teda pochybuju, Vaše Moudrosti.
Nebydlí tam spíš čtenáři Parlamentních listů a jiných zdrojů lži a nenávisti a tedy vesměs voliči Miloše Zemana, když oplocují dětská hřiště?
Aby tam třeba náhodou nechodily postižené děti a neurážely krasocit místních, že ano.
Už takhle po ránu? Copak vy nevíte, že dáma nepije před desátou? Navíc alkoholem se obsese stejně léčit nedá.
Myslíte, že moje reakce na ten agresivni nesmysl není adekvátní?
Myslím, že vaše reakce je nesmyslná. Bohužel zároveň i zcela standardní, tedy svým způsobem adekvátní. Totiž jak pro koho, že?
To těžko vážená. Pří téhle cenové hladině:
http://realitymix.centrum.cz/detail/praha/prodej-bytu-2-kk-nove-vysocany-praha-9-6019407.html
Každý správný „demokrat“ přeci ví, že Zemana může volit jen plebs a chátra.
No, nejlepší je ten šlauch z digestoře přes půl zdi. Kdo ten kk navrhoval, ten se s tím opravdu nijak nemazal… Inu, je na těch Vysočanech draze a blbě, dle embéčkovy metody kyselých hroznů… ;-)
Díky za možnost nahlédnout, za co ve stolici chtějí tolik peněz…
Vy jste nejak rejpavej, XY…ale diky za upozorneni, zpracovani neni opravdu nejlepsi, mezi umyvadlem a krytem sifonu zase zeje na prst dira…mozna pro mysicku…
Tohle je takovy horsi Zizkov pred 100 lety, z nej slo alespon pesky za par minut dosahnout centra, to je z Harfy uz blize do Podebrad. A take mel sveho ducha. Ovsem pri trose obraznosti si clovek muze udelat maly historicky exkurz do proletarovy duse: stejne jako se clovek citil tehdy, kdyz z nejake ceske vesnice dorazil do sveho bytecku na Zizkove, tak se citi dnes, kdyz si za miliony kupuje kutloch na Harfe. Uz predem ztraceny pocit noveho zacatku…chci ty baraky videt za 50 let, to uz na ne mozna bude i podany demolicni vymer jako na nevyhovujici a hyzdici ctvrt.
Se omlouvám, embéčko, ono je to samozřejmě lehce řešitelné tak, že holt ještě přebudujete (na vlastní náklady) ten kk i koupelnu dle svého gusta a tučnosti konta. Jste-li ovšem částí mladé dvojice, hodlající se rozmnožovat, stejně tam dlouho nevydržíte. Přiznávám – moc mne ten barák z odkazu neoslňuje a předpokládám, že je stavěn jako ty katalogové šmoulí osady – totiž k jednorázovému použití na 90 let. Lokalitu pochopitelně neznám, ale duch vanoucí z těch obrázků je přesně tak chamtivě bezduchý, jakému bych se nejspíše vždy vyhnul. No, vy jste ještě konkrétnější…
Ale je možné, že je to jen síla zvyku – když jsem poprvé navštívil příbuzné v jejich zbrusu novém panelákovém 2 kk na Jižním Městě, padla na mne bezútěšná deprese – jak z kvartýru, tak z okolí a pochmurné šedi architektury vůkol. Po letech, když okolí trochu zarostlo travou a nějakými stromy, se to dalo už částečně přežít. Nebylo tam daleko do docela rozlehlého lesoparku a ke komickým rybníčkům s příslušným vodním ptactvem; k metru 10 minut. Ale přehuštěné to bylo hrozně – a ty Vysočany jsou (je-li to ta lokalita, o níž píše Tribun) to samé v „bleděmodrém“. Být tam ještě za plotem… není to za trest?
OH napsal: „Každý správný „demokrat“ přeci ví, že
Zemana může volit jen plebs a chátra.“
Každý skutečný demokrat ví dobře, že Klausovi kámošové, i ti, co by se za ně rádi počítali, nejsou žádní chudáčkové a mohou si dovolit bydlení na adrese, o které je řeč.
A že Klausovi kámošové korporativně volili Zemana, ví taky kdekdo.
Což mi připomíná, když se vrátím k dosti literárnímu pojmu „chátra“, že příslušnost k ní nesouvisí /podle autorit, kterých si vážím/ ani s výší příjmů, ani s adresou, natož s tím, jestli se dotyčný pokládá za levičáka či pravičáka.
A co ilumináti, ti v tom nejedou? To je také taková noblesní chátra.
Jo, Klausovi kámošové, ti za to můžou. Je zajímavé, kolik by podle vás mělo být v tomhle státě Klausových kámošů.. Myslíte, že takoví Klausovi kámošové čtou Parlamentní listy?
Navíc, v Praze to podle volebních výsledků vypadá na převahu „správných demokratů“ :-)
http://volby.idnes.cz/prezidentske-volby-2013.aspx
Jinak se musím omluvit. Správná „demokratická elita“ opravdu nepoužívá tak ošklivé slovo jako chátra, ale malebné pojmy „prasata“ a „lůza.“
Klausovi kámoši, neboli zhrzení voliči ODS, která bez jejich idolu přestala být tou pravou pravicí, hodnou jejich přízně, určitě čtou Parlamentní listy. To je pro ně takové soft porno na ráno. Na večer si nechají Hájka nebo podobně úchylnou lahůdku.
Že by v II. kole prezidentské volby neposlechli svého guru a volili Karla S., je velmi nepravděpodobné. Jak tak čtu některé blogy, kde si dávají rande, je jich v Praze víc než dost.
Malebné pojmy, které rád užíváte, mne nepřekvapují.
Já? To poněkud přeceňujete můj obvyklý slovník. Tyto pojmy jsem si pouze vypůjčil od echtovní kulturní elity, od vznešených Mistrů, Hřebejka a Rejžka. Teď už jen doufám, že nebudu žalován za porušování autorských práv obou velikánů..
Ovšem z úst a per umělecké elity i to hovno zní tak nějak ušlechtileji, než z mordy nějakého odpadlíka.
ještě blbější než jsme si doposud mysleli
frustrace přerůstající v očividnou debilitu
Salutuju, třešeň, líbí se mi vaše cílevědomost
třešňa evidentně nečte vůbec nic
Ta si jenom po probuzení a před spaním zapěje tu slavnou častušku „Kníže má k lidu blíže“ a hned je jí lépe
třešňo, vy se neorientujete ani v základních reáliích
kolega Oh malebné pojmy zcela jistě nepoužívá, on pouze cituje vaše morální a intelektuální autority Hřebejka („voliči Zemana jsou prasata“) a kardinála Dukáta („lůza“)
třešňo, třešňo, vraťte se k flašce a nelamte si hlavinku složitými úvahami
Slušnému i neslušnost sluší, zatímco neslušného ani slušnost před psí hlavou neochrání.
„Vrcholem všeho ovšem bylo zamčené dětské hřiště vedle veřejné komunikace. A zkuste malému dítěti vysvětlit, že si nesmí jít hrát na hřiště, protože někdo, kdo sice nemá důvod, ale má tu moc, se rozhodl mu v tom zabránit, že někdo s klíčem rozhodl, že ono není dost dobré na to, aby si hrálo na písku s jeho dětmi.“
Ten kdo si tu hraje na vlastníka a dbá o názorovou čistotu s klíči k ideologické sterilitě „vlastnického práva vyrovnat se s nesouhlasnými názory“ s odkazem na „vlastnický apartheid“ názorů publikovaných na soukromé (webové) adrese, pak musí pro něj samotného být skličující vidět sám sebe jak kňučím ve veřejném prostoru fyzického občanského střetávání se tam, kde nelze uniknout do virtuální sterility a zatnout tipec druhým tlačítkem „DELETE“ . Ale abych byl zase oceněn „cenou cenzora Kučery“ výmazem, pak k oné výše citovanému odstavci bych replikoval.
„Vrcholem všeho ovšem byly zamčená pojezdová vrata soukromé vily hned vedle (kdyby se ti buržousti aspoň stáhli někam do lesa a stavěli si své vily vedle Hospody Na mítínce, kde proletář nemusí trpět pohledem na jejich pěstěný anglický trávník) veřejné komunikace.A zkuste malému dítěti vysvětlit, že si nesmí jít zaplavat do bazénu za zdmi takovéto vily, protože někdo, kdo sice nemá důvod, ale má tu moc, se rozhodl mu v tom zabránit, že někdo s (s fingerprint readerem k elektronické závoře na zámku u branky vlastní vily) rozhodl, že ono není dost dobré na to, aby si plavalo v jeho bazénu s jeho dětmi na jeho zahradě.“
Předem děkuji za důvěru a tu ve vás kladenou určitě nezklamete.
A vy tu teď snad nejste? Někdo vám něco zakázal? Já vám ani nikomu nic nezakazuji, jen vás občas vyhodím, když se začnete chovat neslušně, ale to je něco, co by mělo potkat každého, bez ohledu na to, jestli mu to někde patří, nebo ne. Ostatně jste jeden z mála, vůči kterému z pozice „vlastníka“ vystupuji, a to jenom proto, že si myslím, že to je jediný koncept, který je vám vlastní dost na to, abyste pochopil, co se vám snažím říct (bohužel jsem zatím nucen uznat, že jsem se nejspíše zmýlil).
Ale možná byste měl raději než můj blog číst Mateřídoušku, nerad bych vás měl na svědomí a váš stav se vůčihledně zhoršuje.
No, stane se ledasco, i vimícený hlemížď na mítince se přihodí, ale je zajímavé, jak jsou tihle uvědomělí konzervativní demokrati takoví osobní… :-)
Touha po soukromí a zachování svého standardu života není majetnická psychóza. Byly doby, kdy střední třída posedávala na svých zahrádkách, chodila pít whisky do klubu :-), netrpěl se ani malý nepořádek a kdo ho vyráběl, skončil na četnické stanici. Dneska je jiná doba. Hlučné parchanty policie neumravní, když už se najde nějaký policista, který chudému a proto nepostižitelnému delikventovi vysolí pár pendrekem, bývá popotahován nadřízenými. Aby bylo možné hlídat veřejný pořádek, to už je úplně iluzorní (tichá vzpomínka na Singapur a rány holí za odhazování odpadků) a efektivní postup zavání rasismem a týráním dětí.
Tak holt, chceme-li klid, nezbývá než se oplotit.
Jsme maloměšťáci. Chceme být maloměšťáky.
V dnešním neuspořádaném životě je pořádek obrovská hodnota.
Vilová čtvrť má svoje a čtvrť „činžáků“ také, tady z toho ale vzniká podivný hybrid a není v Praze zdaleka jediný. Žiju-li v bytovém domě, končí mé užší soukromí na prahu mého bytu, a to širší u dveří domu. Vše, co je mimo dům, je veřejné. S tím musím počítat a pokud se mi to nelibí, tak se nestěhuji do bytového domu. Dovedete si představit takové Vinohrady s přístupem, který je aplikován teď ve Vysočanech? Tenhle přístup totiž kazí město, jde proti jeho urbanistické podstatě a podkopává jeho funkce. Město je buď společné, nebo mrtvé.
Kondominium. Dovedu si do této podoby představit i upravené Vinohrady.
Pokud se město není schopné vypořádat s živly, pak je menším zlem oplocování, než jejich řádění. Byť oplocování jde proti urbanistické podstatě sevřeného „středověkého“ města a tedy i Prahy.
Třeba si pak i vy (sluníčkáři) uvědomíte, že bezbřehá tolerance k bordelu, kterému říkáte jinakost, je chybným postupem.
Jaké živly? Jaký bordel? Stavět ve Vysočanech ploty proti lidem z Chanova je pitomost. Nehledě k tomu, že nejvíce škody stejně vždy nadělají páni v obleku se svými Blankami a Opencardy.
Živly a bordel není doména jen Romů, natož jen mosteckých (?) Romů.
Pánové s Blankami a Opencardy mi nezaneřádí zahrádku; ti promrhají část veřejných peněz, které nemohou být promrhány jinak, a i kdyby byl celý stát křišťálově čistý a plný samých Mirků (Dušínů, ne Topolánků), peníze nedostanu. Jakkoliv by je asi někdo stíhat měl, nepředstavují viditelný a obtěžující problém, spíše jen teoretický.
Močení na veřejnosti je zkrátka horší, než genocida, protože ta je skrytá v koncentráku a slušný občan se na ni nemusí koukat.
Jistě, pánové s Blankami a OpenKrady vám zahrádku určitě nezaneřádí. Maximálně vám ji nechají vykopat, zalít betonem a vy tu srandu zaplatíte. Ale je to jen teoretický problém – určitě kvůli „teoretickému“ splachování veřejných peněz do něčího soukromého klozetu nijak nestrádáme. Dokonce ani tím, že doprava v Praze stále víc připomíná horor, prokládaný sliby o tom, jak „bude líp,“ až jednou dokončíme ….. *)
*) doplňte aktuální rozpočtovou černou díru
teda mistránku, tu vaši rozevlátou nonšalantnost vám docela závidím
za sebe nemůžu říct, že bych (dle střízlivých odhadů) 100-150 miliard ročně rozkradených považoval za teoretický problém
ovšem je pravda, že my feldkuráti jsme jenom přízemní lůza, takže z toho nemáme ten správnej pojem :-)))
Feldkurát + Oh:
Za prvé, nevím, zda odhady kolem 150G Kč rozkradených ročně Kalouskem byly správné; pokud ano, kde ty peníze jsou teď?
Za druhé, pokud by to byla nakrásně pravda a státu by zůstalo o 150G Kč ročně více, budu z toho něco mít já? Nebo dojde jen k posílení represivního aparátu, ubytování x set uprchlíků z Afriky, dotacím na blbosti (ano, mohu se přisát :-)).
Za třetí, veřejná doprava v Praze je proti veřejné dopravě v řadě jiných evropských velkoměst úžasná a levná. Alespoň z pohledu běžného uživatele.
Kde by těch 150G Kč asi bylo? V daňových rájích, přepychových vilách, amnestiích etc. Pokud by zůstaly státu, možná z toho nebudete mít nic vy osobně, ale může to prospět někomu jinému a nepřímo i vám. Pokud vás zajímá, co to přinese vám, tak jediný rozdíl mezi vámi a Kalouskem je těch 150G Kč.
To jsme se nepochopili. Kde je 150G Kč za rok 2013, 2014, za dobu, kdy Kalous není u lizu a vládne vaše :-) sociální demokracie. Pokud byla pravdivá tvrzení o zlodějinách, měly by se někde objevit.
Ministři financí přicházejí a odcházejí, ale podnikatelé přisátí na státní rozpočet zůstávají. Že zrovna vás překvapuje, že někdo považuje za svoji morální povinnosti krást o sto šest, protože ho stát „okradl“ na daních.
Je jedno, jestli je těch 150G Kč správně nebo ne. Podstatná v tomto případě je skutečnost, že nějaká dost velká částka chybí. Ten mnou zmiňovaný horor se v Praze netýká jen veřejné dopravy, ale veškeré dopravy, i té soukromé automobilové.
A nemylte se, krade se i z vašich daní – pokud tedy nějaké platíte. Také mě hned z fleku napadá pár lokalit, kterým by trochu toho represivního aparátu jen prospělo.
Kdyby ty peníze státu zůstaly, vy z toho přeci nebudete mít nic – vy žijete na soukromém ostrově a nějaká lidská společnost a její problémy se vás vůbec netýkají. Jen mám dojem, že s tak liberálními názory na zlodějnu byste ve svém milovaném 19. století na veřejnosti platil za vyvrhele, asi jako jistý Horác Hogo Fogo.
A jestli neplatíte, kradete vy :-)
Nejsem úplně přesvědčen, že jde byť i jen o 15G Kč. Ale nešť, viz výše, nejsem proti stíhání pachatelů, jen do toho.
Jistě, že se krade z mých daní, jen jaksi nevidím rozdíl mezi tou částí, která se ukradne, a tou, kterou stát použije tak, jak chce. :-)
Neexistují žádné vaše daně. Daně patří státu. To věděl již před dvěma tisíci lety jistý Jošua. Podstata daní je v tom, že o nich rozhoduje stát, kdybyste o nich rozhodoval vy, nebyly by to žádné daně, ale dotace společnosti pro vás.
whisky and soda ….. že Vy jste se Michale díval na „Hostinec u kamenného stolu“ :)
Tento počin české kinematografie mi unikl, napravím, prvorepublikové filmy mám docela rád. :-)
Vy jste Tribune nenapravitelny kolektivisticky snilek. A lidi to nechteji pochopit.
I have a dream… a vy ho máte také, jen sníte o něčem jiném.
Kdo tam bydlí? No přece česká střední třída. Jestli Tribun navšítvil třeba toto místo https://www.youtube.com/watch?v=zsu00HfD-ks , tak ceny bytů začínají na 1,5 mil Kč a dost možná tam existuje i nájemní bydlení. Bydlím v něčem podobném: bezbariérový byt v přízemí, ke kterému patří malá oplocená předzahrádka (jde o pacht půdy), zatímco v patrech jsou jako součást bytu balkony a lodžie. Ty zdi kolem domů na videu vypadají dost otřesně, ale ohrazování prostorů, které patří k nějakému objektu, existuje už od počátku hromadné bytové výstavby. Viz třeba domovní dvory ve starých činžovních domech (taky se zamykaly), anebo třeba tradiční živé ploty, které ohraničují třeba sídliště Dvouletky (2. zóna mezi předzahrádkami a komunálním prostorem, resp. běžným veřejným územím). Mě by spíš zajímalo, jak to bylo s tím dětským hřištěm, protože to, že lidé dneska ohrazují čím dál víc „svá“ území (taky se víc krade a ničí), samo o sobě nic neříká o tom, jak moc jsou schopni žít sousedsky, resp. vytvářet komunity. Zažil jsem to dvakrát: V 60. letech bylo běžné, že se lidé na sídlištích aktivně starali nejenom o okolí domů, ve kterých bydleli, ale dokonce i o školu, kam chodily jejich děti. No a pak po útlumu, který nastal s výstavbou velkých socialistických sídlišť (kdysi jsem bydlel i na Jižním městě), jsem určitou renesanci sousedského soužití ploty-neploty zažil až teď tam, kde zase na pár let bydlím. Teda nechci tvrdit, že zrovna na nových vysočanských sídlištích se žije sousedsky (jde o identifikaci s místem života, takže dneska tenhle fenomén vytvářejí především starousedlíci), ale docela by mě zajímalo, jak to vypadá v té vaší lokalitě, odkud jste Vysočany navštívil. Fyzické ploty jsou sice na první pohled vidět, ale mnohem nebezpečnější jsou ty neviditelné, které naopak v otevřeném prostoru, který jaksi sdílejí všichni, vytvářejí skutečné bariéry mezi lidmi.
S tou střední třídou je to vždy ošidné, kdo do ní vlastně patří. U nás, aby byli lidé spokojení, tak jsou kritéria podle mě absurdně nízká. Jenže počítat do střední třídy každého, kdo dostal hypotéku, je podle mě nesmysl.
Dvůr je něco jiného, než předzahrádka. Dvůr je uvnitř, nezasahuje do veřejného, ale předzahrádka je vně a s veřejným je v konfliktu. Ale záleží samozřejmě na velikost a přiměřenosti bloku. Pokud by byl dvůr uvnitř bloku o straně 500 m (ale i méně), už je to problém, protože toho člověk musí moc obcházet, takový blok domů si z města zabral až moc.
Fyzické ploty nevznikají z ničeho, někdo je musí naplánovat a postavit a to se bez myšlenky plotu nestane. Řekl bych tedy, že fyzické ploty jsou primárně produktem plotů mentálních, ale samozřejmě zpětně mentalitu ovlivňují. Je to svým způsobem variace na „syndrom rozbitého okna“.
Střední třída je napůl konstrukt, který se definuje příjmově, aby se dal nějak jednoduše uchopit. Napůl reálně existuje, protože lidi, kteří nejsou sociálně ani nahoře, ani dole, vyznávají některé společné hodnoty. Běžná představa životního standardu např. zahrnuje bydlení ve vlastním, auto, chatu nebo pravidelné rekreace v zimě na horách a v létě u moře…
Dvory a předzahrtádky mají jednu společnou věc: vztah mezi stavební parcelou a skutečně zastavěnou plochou. Můžete to architektonicky řešit různě, ale i socialistická výstavba znala různě řešené vnitrobloky, které byly využívány především jejich obyvateli. Dneska je to podtrženo především vlastnicky, protože tu nezastavěnou část parcely s trávníkem máte zkrátka v ceně, i kdybyste se proti tomu bouřil (jak se třeba ukázalo při privatizaci některých pražských sídlišt). Jinak vztah mezi mentálními a fyzickými ploty asi mnohem líp než úroveň české středostavovské sídlištní architektury představuje proces vzniku ghett, anebo jak se dneska moderně říká: vyloučených lokalit.
Mno, Seale, jest mi často procházeti klasickou sídlištní „sorelou“ z 2. poloviny 50. let – a je půvabné, že ty vnitrobloky jsou dodnes otevřené a průchozí. Někdy si dokonce i zajdu; uvnitř bývají ještě zbytky původní občanské vybavenosti nebo jak se tomu říká – nanejvýš dvoupodlažní stavbičky co školky nebo jesle či co, dnes proměňované v lékařské ordinace a nějaké projekční kanceláře a tak. Když si člověk odmyslí ten (dnes už novými fasádami stíraný) folklorní styl kombinovaný barokem, je to docela příjemná záležitost. Jo, ten vztah mezi parcelou a zastavěnou plochou je sakra důležitý; však je kolem toho plno velice urputných bojů, když se inspirovaní developeři snaží ty volné plochy stavebně „zahustit“.
Pokud znáte příklad sorely, kdy ve vnitrobloku místo laviček, pískoviště, klepadla a věšáků byla školka (a nešlo zrovna o koldům), tak mě pouč te. Mno, když vy, vaše družstvo nebo zastupitelstvo někomu prodá „zbytečnou“ část stavební parcely, tak nic dobrého od toho čekat nemůžete.
No, třeba tady:
https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl&output=classic&dg=brw
případně kousek vedle tady
https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl&output=classic&dg=brw
ale nevím, jak se to tady zobrazí. Jsou to ty nízké stavby ve dvorech – na prvním je s šedou střechou, na druhém je to to půdorysné „háčko“ s červenou střechou a plochými šedými křídly (pozdější dostavba), případně tady:
https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl&output=classic&dg=brw
u toho bloku s půdorysem obráceného C jsou na otevřené straně křídel malé přístavby – jedna ještě v původním přízemním provedení – jedno byly tuším jesle, druhé školka.
V každém případě to byly domy pro čacké důstojnictvo, třeba byly nadstandardní co do vybavenosti. Co do provedení už méně – stavěli to mj. vězni a není tam snad jeden pravý úhel…
Tak ty moje mapové odkazy jsou na prd, Seale. Omlouvám se, neumím je dobře.
Takže nějaká varianta armádního koldomu :-) Sídliště se ale vždycky projektovala jako celek, takže i tzv. občanská vybavenost měla svoje vlastní parcely, byť se často stavěla až nakonec (anebo se někdy nepostavila vůbec). Jinak se dneska zahušťují i některé vilové čtvrti. A mohu vás ujistit, že to často vypadá hodně podobně, jako když se někde dodatečně postaví pár nových paneláků; zvláště, když se nový parcelant drží toho známého hesla: My home, my castle. I tomu by se dalo zabránit stavebním řádem, jenže stejně třeba jako v případě toho nesmyslného rozprodeje školek a jeslí na poč. 90 let, by nejdřív muselo převážit něco, čemu se obecně říká veřejný zájem.
Ovšem veřejný zájem byl – a pohříchu stále je – aktivně ignorován.
Žádný koldům, Seale. Normální systém činžáků stavěných na půdorysu polouzavřených vnitrodvorů, místy značně velkorysých co do plochy. Tam, kde nebyly podzemní „garáže“, tedy velkokapacitní kryty, vznikaly dnes existující parkové úpravy (hlavně turecká stromová líska, pokud se s výstavbou nepustili do bývalých zahrad; ty ovocné stromy – třesně a merunky – pokud přežily výstavbu, plodí dodnes a děcka mají v příslušnou dobu hody) a uvnitř těch parkových úprav vznikly dvojpodlažní stavby půdorysu H, kdy byly ty školky, atd. Jsou to typovky ve stejném architektonickém stylu s „antickými“ sloupovýni vchody z břízolitu, esteticky sranda veliká; poslední odkaz s tím obráceným půdorysným C zahrnoval v jednom z těch křídel dokonce divadlo pro děti, včetně mikrolóží. Dodnes je v provozu (sousedí se školkou, ale už je stavebně upraveno) – pro dospělého pěkné utrpení sedět v té lóžičce. Koldomy to rozhodně nebyly, ale pokus o soběstačná sídliště rozhodně ano. Je možné, že si armáda vydupala nějaké dobové nadstandardy, ale v koncepci to rozhodně blbé nebylo. V provedení už podstatně slabší. :-)
Už jenom ta existence koncepte je nebetyčný rozdíl proti dnešku.
Myslite neco takoveho, XY?
http://www.mapy.cz/zakladni?x=13.9934385&y=49.6787993&z=18&pano=1&base=ophoto
Zde jsem slouzil, tak si to pamatuji, tehdy na me to sidliste pusobilo jako z pohadky, hlavni dojem byl tmavosedy brizolit a na nem rude stuky, prochazet se po nem bylo zvlastni a rozhodne ne neprijemne, duch mista zde pusobil opravdu vydatne (ted nevim, ale prusvih to zrejme nebude). Zde pohled z ulice:
https://www.google.ch/maps/place/Kutnohorsk%C3%A1,+261+01+P%C5%99%C3%ADbram,+Tschechische+Republik/@49.679006,13.993698,3a,75y,286.63h,82.06t/data=!3m4!1e1!3m2!1scZt2UHBg_uJxxt0JYKXuGw!2e0!4m2!3m1!1s0x470b0e16bcb74873:0x709748b0ac499f83!6m1!1e1?hl=de
Jak vidno, uplne hrozne to neni, jen trochu zanedbane. Budova skolky vypada jak brizolitem prelita vila od Kotery, ani budovatelske casy nedokazaly rezignovat na tradici.
XY, mám pocit, že ani litvínovský Koldům neměl byty ve velikosti lodních kajut, jak to původně navrhoval Teige :-) U nás koldomy chtěly především řešit nedostatek bytů a současně poskytovat komplexní vybavenost. Dneska se kolem toho píše hodně ideologické omáčky, ale zdrojem byl i funkcionalismus a Le Corbusier. Jsem rád, že došlo k rehabilitaci sídlišť, protože mě spíš děsilo, jak po velvetu snad skoro všichni chtěli najednou bydlet v satelitech. ČSLA zvýhodňovalo třeba už jenom to, že stavěla tak říkajíc na vlastní půdě (např. Dejvice, Invalidovna, Vršovice). Pár paneláků šlo určitě naprojektovat líp než velké sídliště a výstavba navíc probíhala v jedné etapě. Zdaleka ne všechna sídliště vypadala jako Jižní město; bylo to hodně o velikosti zástavby a taky o architektech, i když univerzálním limitem byly samozřejmě prefabrikáty. Stejné je to i s dnešními sídlišti: Některé se docela povedly a příjemně se v nich žije, no a jiné odrazují třeba už jenom tím svým stavebním slohem.
Ano, embéčko, to je přesné. Mezitím jsem snad pochopil, jak vkládat správné odkazy, ještě nevím, jak se dostat do těch systémů fotek z ulice.
Takže pro Seala tady ukázky využití polouzavřených vnitrodvorů s příslušnými stavbami „občanské vybavenosti“ v nich. U toho s červenou sedlovou střechou je patrné, že obě postranní křídla byla už nastavěna o jedno podlaží (původně byla jen přízemní), u toho se šedou střechou jsou patrné půdní vestavby z konce tisíciletí, ostatní občanské vybavenost (obchody) byla umístěna v přízemích obytných bloků; správně praví embéčko, že to působí dodnes poněkud pohádkově. Třetí odkaz by se měl týkat toho dvora ve tvaru obráceného C – je vidět (dosud fungující!) školka u horního ramene, dolní tvoří (už poněkud přestavěná) dosud fungující divadelní scéna. Stavby pocházejí zhruba z let 55 -58 a sloužily především důstojnictvu.
Bloky dvouletkových domů nad odkazem s tou červenou střechou jsou STARŠÍ než ta modernizovaná sorela; tuším z let 47-49. Jsou v nich velice pěkné a dobře vymyšlené malometrážní byty.
Paneláky, to už je jiná kapitola vývoje; tím prvním se tady proslavil někdy v polovině 50. let baťovský architekt Vladimír Karfík, s pozoruhodnou praxí u F.L.Wrighta i L.Courbusiera – čímž se linka od funkcionalistické stavební avatgardy k panelákovým sídlištím pevně uzavírá… :-))
Co se sídlišt týče, jedno z nejlepších panelových sídlišť v republice vyrostlo na místech, kam jsem chodíval na výlety a sáňkovat; jmenuje se Lesná a protože se je dodnes nepodařilo zařadit mezi památkově chráněné objekty, neustále je devastují (přes marný odpor obyvatel) nové a nové developerské projekty.
Tož tak. Uzamčené Vysočany to holt nejsou…
https://maps.google.cz/maps?q=Brno-Brno-st%C5%99ed&hl=cs&ie=UTF8&ll=49.211735,16.591371&spn=0.000991,0.002064&sll=50.066396,14.465561&sspn=0.352606,1.056747&oq=Brno&t=h&brcurrent=5,0,0&hnear=Brno-st%C5%99ed&z=20
https://maps.google.cz/maps?q=Brno-Brno-st%C5%99ed&hl=cs&ie=UTF8&ll=49.211819,16.591861&spn=0.001982,0.004128&sll=50.066396,14.465561&sspn=0.352606,1.056747&oq=Brno&t=h&brcurrent=5,0,0&hnear=Brno-st%C5%99ed&z=19
https://maps.google.cz/maps?q=Brno-Brno-st%C5%99ed&hl=cs&ie=UTF8&ll=49.210718,16.596815&spn=0.001982,0.004128&sll=50.066396,14.465561&sspn=0.352606,1.056747&oq=Brno&t=h&brcurrent=5,0,0&hnear=Brno-st%C5%99ed&z=19
XY, tohle ale není vnitroblok, o kterém byla původně řeč, ale soubor staveb (z nichž skoro všechny mají svůj vlastní vnitroblok). Připomněl jste mi ale trochu dětství za socíku: Jako malí kluci jsme zaviděli dětem ve školce, že oproti veřejnému hřišti mají spoustu průlezek, hezké pískoviště, atd. Taky jsme si chtěli pohrát, takže jsme přelezli plot :-) Chytli nás v boudě na hračky, dostali jsme pak sice pořádné slovní ponaučení, ale nikdo nám hlavu neutrhnul. Ve starším věku jsme o víkendech běžně atakovali kvůli fotbalu školní hřiště, protože se taky zamykalo. Jediné slušnější veřejné hřiště bylo cca 1 km daleko, mělo otevírací hodiny, protože k němu patřil stálý dozor. Naši tátové nám ale zato každou zimu nastříkali za barákem kluziště. V mém okolí to funguje prakticky stejně: Dětské hřiště se odemyká a zamyká, vnitroblok má pár laviček a pískoviště, ve veřejném parku je ovál pro kolečkáře a lanová průlezka, bruslí se na zamrzlé vodní ploše… Někdo to zkrátka nejenom postavil, ale dál se o to stará a provozně – včetně každoroční výměny písku – udržuje. Stejně jako tehdy to není o plotech, ale hlavně o lidech. Třeba to časem pochopí i ti noví osadníci ve Vysočanech. Pokud totiž mají zamčené dětské hřiště, tak aspoň mě to signalizuje, že ho vůbec nepotřebují nebo neví, co s ním, takže tam bylo postaveno zbytečně.
Ceduli „Vstup zakázán“ (záměk někdo ukradl) u vstupu na školní hřiště si také pamatuji a pamatuji i své dětské divení co tam dělá, kde už jinde by mělo být veřejné hřiště, než u školy?
Tož, hlavně, že jsme si to terminologicky vysvětlili, Seale, díky… Takže, abych to shrnul – mně se na té jinak opravdu velesrandovní a většinou nevalně postavené sorele líbí ten systém polouzavřených vnitrodvorů. Poprvé jsem si toho všiml kdysi velmi dávno v Havířově. Na té jejich hlavní třídě je pikantní vývoj od renesance – tuším kino bylo ozdobeno škrabanou psaníčkovou omítkou – přes folklorní baroko a antikizující činžáky se sloupovými balustrádami až po lepší či horší panelovou výstavbu. Prostě takové dějiny čs. stavebnictví a architektury za posledních 40-50 let v kostce (tenkrát). A právě ty polouzavřené vnitrodvory mne okouzlily nejvíc: oddělovaly (často jakousi opulentní zámeckou branou mezi domovními bloky) jinak živou hlavní ulici od klidných prostor uvnitř, kde nehrozilo, že dítko vletí pod auto, byly tam pěkné stromy a nejspíš i nějaká ta hřiště a ratolesti jste tam měl pěkně pod kontrolou prostým pohledem z okna, odkud jim bylo také často přísně veleno… Funkční řešení provedené v estetice maloměstského zbohatlíka, jenž si dejme k tomu k „šumperáku“ přilepí nějaké betonové benátské lvy, aby bylo vidět, že není žádný takový ňáký. V Havířově provedeno v přísně kolektivním duchu s všelikými výpravnými freskami v břízolitu a barokní bosáží (snad se to tak jmenuje) na zvýšených podezdívkách a reliéfními polosloupy. Jednomu až zrak přecházel – asi to mělo obyvatelstvu sugerovat, že to jejich bydlení a nějaký zámek jedno jest. Ale ta sorela měla zpočátku překvapivě velkorysý způsob, jak zacházet s veřejným prostorem. Však taky do řady těch polodvorů následně vnikly kolonie ohavných garáží či jiná pestva – a to je konec životní idyly.
Druhá věc byla (a je) asi sociální skladba obyvatel toho sídlištního zázraku; ostatně sociologie na to myslím má docela zavedený podobor.
Tribunovi omluva za plevelení pod Vysočanským ghettem.
Naopak, konečně přišel někdo s něčím čitelným a nearogantním. To není na omluvu, ale na pochvalu. Co se těch vnitrobloků týče, v těch Vysočanech je pokus o něco podobného, jenže ty vnitřky jsou malé a baráky kolem naopak velké a vysoké a tak to podle mě příliš nefunguje.
XY, srovnejte si, jak je řešen Ostrov nad Ohří (nejznámější sorela), a jak to již několikrát zmiňované Jižní město. Na začátku máte ještě tradiční urbanismus rozvíjený tak, aby město co nejlépe sloužilo lidským potřebám, no a na konci pak „zracionalizovanou“ výstavbu paneláků s generálním štemplem Stavoprojektu. Havířov moc neznám, ale co si pamatuji, tak hlavním zadáním také bylo vytvořit funkční město. Náš vnitroblok naštěstí žádnou bránu nemá, není stísněný, a je také správně situován, takže se běžně používá, když jdou lidi třeba nakupovat. Ten developer se nesnažil za každou cenu vidělat, takže i třeba přechod mezi starou a novou zastavbou řešil hodně uměřenými viladomy. Jinak samotná architektura ničím zvláštním nezaujme, je spíš strohá, ale nezapomnělo se ani na nájemní prostory pro drobné podnikání, takže OK.
Nojo, Seale, Ostrov n.O. vůbec neznám, ale pravděpodobně to bude dost podobné, jak píšete: Na začátku ještě tradiční urbanismus, na konci už jen bezduché nakupení králíkáren. Tady je to podobné – z jedné strany ta slavná devastovaná Lesná, která dokazovala, že i z panelů lze stavět dobře a příjemně, na druhé straně města nahloučená hradba betonu hned od dálničního příjezdu – nocležiště pro 20 tisíc duší, které se povětšinou dívají z okna do zdí. Teď už jim je aspoň obarvili; ta uniformní šeď byla k nesnesení. Ale má to výhodu – aspoň se za ní schová zdejší sorelový kriminál – skutečně myslím věznici. Je to taková vydařená čtvrt, má k dispozici paneláky, velemoderní univerzitní kampus, velkou fakultní nemocnici, stavebně velice různorodou, blázinec, kriminál a velice pěkné Wiesnerovo krematorium. Nechybí opravdu nic, jen se jedno pere s druhým.
Na ten Ostrov budu muset někdy kouknout; byl jsem v těch končinách naposledy, když stěhovali mostecký kostel, už stál na betonu, ale ještě zdaleka nebylo hotovo – a za ním se otevírala obrovská tlama jakéhosi uhelného velkolomu. Ale jak tak koukám, ten Ostrov jsem nemohl minout, ale úplně mi vypadl z paměti.
Krásný víkend všem!
Sorela dopadla bohuzel spatne XY, protoze byla ideologicky zavrhnuta jako celek. Pritom by v jejim pripade opravdu slo na co navazovat, minimalne se ji podarilo otevrit zasadnim zpusobem otazku miry. Protoze nekdy byly tak velkorysa, ze se uvnitr ni clovek ztratil, tedy se ji podaril pravy opak toho, o co usilovala (alespon v tomto smeru a nekdy, samozrejme).
Potom jste mne zaujal timhle:
„na té jinak opravdu velesrandovní a většinou nevalně postavené sorele líbí ten systém polouzavřených vnitrodvorů“
A jeste kdyz se do nej vstupuje skrze vitezny oblouk :o)
Me sorela zas tak srandovni neprijde, spis dojemna, co vsechno se snazila do sebe nasat, jake velkolepe cile si stanovila.
Kdysi davno jsem na vandru (Krivoklatsko?) zabloudil do opusteneho prapuvodniho druzstva a tam na mne opet uderil budovatelsky duch: byly to 4 baracky do ctverce, mezi nima probihala sotolinova cesta. Na jednom baracku byl napis „Brigadnici“, na druhem „Predseda“ a na 3. „Spolecna jidelna“. A nikde nikdo, okna vybita…co spolecneho to melo se sorelou (alespon tou pribramskou), byla urcita gracilnost, trosku jako by slo o hracky pro panenky, vlastne bylo vsechno male, prekvapive, jakoby provedeno ve zmensenem meritku, male dvere, mala okenka. I to mnou odkazane foto na pribramskou skolku uplne nesedi: vypada jako poddimenzovany hrad…mozna bylo pokraceni rozmeru nutne pro vyziveni ducha stavby, to by hovorilo pro silnou odusevnelost architektu, kteri vedeli, ze ruske rozmery do CR zkratka nelze vtesnat.
Kdo nikdy nechyboval, ten se nikdy nesnažil. Sorela je mi rozhodně sympatičtější, než sterilní arogance á la Kaplický.
„…zastupitelstvo někomu prodá „zbytečnou“ část stavební parcely, tak nic dobrého od toho čekat nemůžete.“
To je ten nejčastější případ. I zastupitelé jsou jenom lidi a peníze přece nesmrdí… :-)
I zastupitelé jsou jenom lidé a kdo je člověk, aby se protivil bohu? Pardon trhu?
Feldkurát Katz má zřejmě problém.
Nevydýchal ani po dvou letech, kdo všechno dostal Zemana na Hrad, a nechce si to přiznat anebo patří k těm, kteří ho volili, aby měl radost jeho předchůdce?
Ostatně, není to dnes jedno? Nepodléhejte tolik svým frustracím, pane feldkuráte, a zajděte radši na svých pár piv.
Novinky style :-)
ale božínku, zase jeden psychoanalytik – samouk :-))
Pan feldkurát Katz:
1) samozřejmě nemá žádnej problém
2) pokud ho občas přepadnou nějaké frustrace, tak jedině při pohledu na tu tlupu vypatlaných militantních kavárenských pravdolaskavcových mudrlantů, kteří otravují život v této zemi
3) nemá žádnej problém s vydýcháváním čehokoliv, tím méně se Zemanem. Feldkurát Katz samozřejmě Zemana volil a (i když má spoustu připomínek) volil by ho znovu. Tedy ne že by si nedovedl na Hradě představit někoho lepšího, ale pokud by tou alternativou měl být uslintaný narkoleptický bernardýn, s vtípky 4. cenové skupiny, sudeťácký kolaborant a podporovatel zločineckého narkomafiánského státu Kosovo – totiž pan KNÍŽE Barel Dobrota, tak pánbu zaplať za Mildu
A pohled na tu tlupu nasranejch pravdolaskavcovej pěvců častušek typu Kníže má k lidu blíže, kteří dosud nerozchodili, že jejich senilní, nedoštudovanej hajnej Šláfenberk nechrápe na Hradě – tomu se žádných pár piv nevyrovná :-)))
Hezkej večír!!
Přidám hlas ďáblův: Apartheid byl, je a bude naprosto přirozeným chováním, nikoliv zlomyslností. Dělal jsem modely chování obyvatel a ghetta vznikla VŽDY naprosto nezávisle na vstupních podmínkách. Tedy stačily dvě podmínky: jednotlivci musí být schopni odlišit skupiny od sebe a mít sebemenší nepohodlí, v cizí skupině.
Pokud by mě střední stav štval stejně jako mě serou cikáni (např. hlučností) a měl jsem možnost, tak se do podobného gheta přestěhuji taky. A neměli bysme si nalhávat, že střední stav je „naprosto v pohodě“ a nikdo nemá právo si stěžovat, spousta standardního chování střední třídy je chování buranů a hovad, které bych na hřiště, kde si mají hrát moje děti, pouštěl velmi nerad.
Takže zpátky na stromy a začneme znova od Starého zákona?
A co třeba argumenty místo emočního zvolání?
Já nikde nevidím krok zpět, tendence k vytváření ghett tu byly vždy, to že vám jedno vznikne pod okny neznamená, že se někam vracíme, jen to, že sociální vzdálenost mezi vámi a obyvateli ghetta je příliš velká a jim vadíte buď vy nebo někdo jiný z vaší skupiny natolik, aby investoval peníze do plotů.
Já bych se ptal spíš na příčiny té motivace ten plot stavět než si na něj stěžoval. Nadával bych na přílišné rozevření sociálních nůžek, že jsou rozdíly natolik velké, že pro bohaté jsme nesnesitelní. Ale nadávat na to, že voda teče z kopce? K čemu?
Pokud nepovažujete osvícenství za pokrok, pak se samozřejmě z vaše pohledu o krok zpět nejedná. Pak ovšem nemá smysl hovořit o někom, protože jde jen o něco, co je vám shodou náhod morfologicky podobné.
No, ke kategorickým tezím advokáta diaboli: Možná by nebylo od věci odlišovat od sebe různé specializované řemeslnické čtvrti a ghetta. Ono je to už patrné na uherskohradištských – staroměstských velkomoravských vykopávkách – celé hradisko mělo svá oddělení řemesel – kováři počínaje, klenotníky konče. To snad bylo především dáno povahou potřeb příslušných řemeslníků (tězko může existovat koželuh bez vody) a tendencí vysunovat obtěžující řemeslníky a jejich provozy mimo hlavní osídlení (koželuhové například vydatně smrděli). S další stratifikací společnosti ve středověku jistě vznikaly části poněkud hlučnější a rvavější s všelikými helmbrechtnicemi, chlastem, rvačkami, atd, zatímco ctihodní bohatí a konšelé se drali okolo náměstí. Nicméně si nemyslím, že by ty lokality byly neprostupné – trhy si zkrátka vynucovaly volný přístup všech – trhovců, zákazníků, kejklířů, žebráků, atd., atd. Ghetta – s výjimkou židovských čtvrtí – v pravém smyslu slova nevznikala, snad s výjimkou obydlí bezectných, jako byli kati, pohodní, povětrné ženštiny a nemanželské děti, tedy povrhelové, apod. A s růstem významu hradebního opevnění a počtu obyvatel docházelo zákonitě k nedostatku místa a tedy k přesunu života na ulice – dodnes ostatně patrnému na jihu Evropy, kde se do jisté míry žilo (a žije) veřejně. Na ulici se konzumuje, vykonávají drobné činnosti, obchoduje se, popíjí, a tak. Přitom těmi ulicemi museli nutně procházet i ostatní občané města, panstvo na koních, trhovec s kárkou, zlodějíček i kejklíř – se všemi konflikty, k nimž to vedlo. (Nemluvím o klášterech) Rozhodně žádné ploty a závory, které by blokovaly pohyb měšťanů, žádné ohraničení ve smyslu židovských ghett, oddělovaných od křesťanů svými majiteli – buď králem, či později šlechticem, majitelem panství a města. To už byly docela pevně uzavřené komunity s pevně stanovenými hranicemi, na noc uzavíranými aspoň symbolicky řetězem – např. v Boskovicích ještě na počátku 20. stol.
Jistě, byly lepší a horší čtvrti, vykřičené a méně vykřičené, řemeslnické a kupecké – ale v zásadě se ve městech všichni víceméně potřebovali – snad s výjimkou těch zlodějů a rváčů. :-)
Pěkný večer všem.
Jedinou poznámku; problém není vzájemné míchání panstva, měšťanů, kejklířů a zlodějíčků, problém je to, že kdysi skončil přichycený zlodějíček na šibenici, příliš otravný kejklíř dostal na pamětnou a městští biřici byli k měšťanům a panstvu docela vstřícní.
Dneska se každý bojí zlodějíčka pořádně potrestat a na kejklíře si máme zvykat. Řešení via středověk je kvůli extrémnímu humanismu neproveditelné.
Izolace zbyla jako poslední možné řešení před rezignací.
Pak je taky možné se zbláznit, jako ten pán, co před časem na Slovensku střílel se sluchátky na uších samopalem po obtěžujících lidech, proti kterým neviděl jiný způsob obrany.
Čili problémem podle vás je právní stát a rovnost před zákonem? Nebyl vy jste náhodou v minulém životě britský gentleman?
Nikoliv.
Problémem jsou zákony nahrávající lidem neslušným, recidivistům, lidem hlučným a drobné kriminalitě vůbec.
Změnit to v demokracii nejspíše nelze, tak zbývá se oplotit.
A zákony nahrávající kriminalitě bílých límečků problém nejsou? To je ten rozdíl mezi vykrást banku a ukrást banku, že?
Děkuji za věcné připomínky. Ta vzájemná potřeba je dost zásadní argument, protože dneska docela padá a postupem robotiky se bude dál hodně zmenšovat. Co bude až nás nejbohatší nebudou potřebovat je ve hvězdách a nočních můrách.
To je zásadně špatná otázka, protože v sobě implicitně zahrnuje akceptaci degradace člověka na pouhý zdroj.
Polsko zakázalo vjezd NOČNÍM VLKŮM. Chci uplatnit svojí SVOBODU A DEMOKRACII a chci vidět Noční vlky!!!
Jak jim může něco takového zakázat? Jak je bude identifikovat? To zakáže vstup všem Rusům s motorkou? Nebo všem Rusům, kteří umějí řídit motorku? Nebo všem Rusům, kteří vědí, jak vypadá motorka? Nebo všem Rusům, kteří se měsíc neholili? Nebo prostě všem Rusům? Tohle je fakt jak zákaz vstupu Židů.
Doufejme, že si Rusové ze zákazu polských fašistů nebudou nic dělat a vydají se na jízdu Polskem, Českem a Německem a že na jejich bezpečnost budou dohlížet ruští vojáci na dovolené, kteří je doprovodí ve svých tancích.
Ať se snažím, jak se snažím, nějak se nedokážu přinutit, aby mi taková představa byla protivná.
Tak tomu se říká šlápnout do fialek. Ničím nemohli Poláci udělat Moskvě větší radost… Tam si pěkně pošmáknou – a budou mít recht.
POZOR!!!
Noční vlci vyrazili z Moskvy na Berlín
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/367996-nocni-vlci-vyrazili-z-moskvy-na-berlin.html
… a NATO mobilizuje.
Souhlasím s autorem, právo na ochranu svého majetku nemají ti ostatní, bohatí, ale jen my, chudí, kteří provozujeme svoje blogy.
25.4.2015 – 17:07
Lt. Smash
Doufejme, že si Rusové ze zákazu polských fašistů nebudou nic dělat a vydají se na jízdu Polskem, Českem a Německem a že na jejich bezpečnost budou dohlížet ruští vojáci na dovolené, kteří je doprovodí ve svých tancích.
25.4.2015 – 17:49
Tribun
Ať se snažím, jak se snažím, nějak se nedokážu přinutit, aby mi taková představa byla protivná.
Hezké, Tribune.
Nedělejte si násilí, stejně vám nikdo neuvěří, že jste se snažil, aby vám srdce při té představě neplesalo.
Nejsem demokrat v českém slova smyslu, tudíž nejsem ani hysterický a nic mi neplesá.