Tak nám chce Brusel nadělit právo na bankovní účet. Vlastně už nadělil, teď se implementuje a fungovat by mělo od roku 2016. Pro všechny obyvatele EU, nejen pro občany, ale třeba i pro čekatele na azyl. Nejsem banka, tak by mi to mohlo být vlastně jedno, ale ono není. Není mi jedno, že na právo na práci nesmíme pomalu ani pomyslet, ale právo na bankovní účet mít budeme. Není mi jedno, že právo na zdravotní péči je všelijak omezováno, podmiňováno a rozlišováno, zatímco právo na bankovní účet máme mít všichni bez rozdílu. A nepřesvědčí mě, že bankovní účet skoro nic nestojí. Co je to za způsoby garantovat lidem to, co nutně nepotřebují jenom proto, že je to levné, a přitom jim upírat právo na něco, co je fundamentální podmínkou dobrého žití jenom proto, že je to drahé?
A kde takové právo vůbec skončí? Bude následovat právo na platební kartu, nebo dokonce právo na hypotéku? „Bez bankovního účtu se nemohou evropští občané podílet na životě společnosti,“ prohlašuje eurokomisař pro vnitřní trh a služby M. Barnier. A bez práce snad mohou? Nebo bez zdravotní péče či důchodového zabezpečí? To jsou přece mnohem závažnější překážky plnohodnotného podílení se na životě společnosti, které EU ovšem neřeší buď vůbec, nebo řeší jejich privatizaci a liberalizaci, tedy faktické omezování. Jestli ono nakonec nepůjde spíš o to, že existují „bezpečnostní a praktické důvody pro to, aby se v platebním styku stále méně používala hotovost.“ Tedy o větší kontrolu Evropanů. Tedy spíše o povinnost, než o právo.
Tribun 
Tribune, to je jen předzvěst zrušení hotovostních plateb. V JŮESEJ už dávno funguje, že pokud platíš vyšší sumu v hotovosti, jsi podezřelý. Osobní zkušenost kamaráda. V Holandsku už prý funguje nějaký klub, který si nechává implantovat čipy pod kůži, aby sebou nemuseli nosit ani PK. Slouží i jako identifikátor osobní, třeba na policii, u lékaře, fitness centrech, v uzavřených barech apod.
Presne tak, utahovat srouby se musi z ruznych stran. Kdyby se ted reklo, ze hotovostni platby nebudou, tak by to slo jeste spatne. Ale az bude „pravo na platebni kartu“, pujde to lip.
A nie len to, podľa mňa je to cesta k zavedeniu zákonnej povinnosti mať bankový účet…Je to tzv. delostrelecká predpríprava…
Obvykle s Vašimi vývody moc nesouhlasím, Tribune, ale dneska bezpodmínečně.
No, mě také trochu vadí postupný přechod na bezhotovostní platby. Proč to ale vadí socialistům opravdu nechápu. Stejně tak jako třeba nechápu váš odpor k instalaci bezpečtnostních kamer. Socialisti si přece obecně přejí co největší kontrolu státu nad lidmi, přejí si zamezení daňovým únikum, přejí si bezpečnost atd. Nemáte v tom trochu hokej?
Moji socialisti nejsou ti vaši utíkáčkoví bubáci, já v tom hokej nemám. A neměl byste ani vy, pokud byste dokázal pochopit rozdíl mezi kontrolou kapitálu a kontrolou člověka.
naprostý súhlas
Právo na bankový účet je samozrejme absurdnosť. No túto problematiku poznám detailne zvnútra, ešte pred niekoľkými rokmi som pôsobil na riaditeľstve banky. Za touto iniciatívou netreba hľadať zlomyseľnosť typu „veľký brat“. Je to skôr prejav nekoncepčnosti Európskeho parlamentu.
Banky sú pri otváraní účtov a ich vedení viazané pomerne prísnou legislatívou zákona o bankách a zákona proti praniu špinavých peňazí. Jednak sú zodpovedné za fyzické overenie totožnosti majiteľa účtu (nie sú povolené účty anonymné a podobné) – čo niekedy môže byť problém, keď sa záujemca vytasí s dokladom totožnosti, ktorý bankár nikdy v živote nevidel a nemá ako overiť si jeho pravosť. A jednak banky sú viazané povinnosťou písomne doručovať klientom oznámenie určitých skutočností. Čo tiež môže byť problémom, ak sa majiteľ zdržuje v cudzom štáte a nemá v EÚ trvalé bydlisko. Tieto povinnosti bánk sa nedajú podceňovať, lebo pri ich nedodržaní hrozí strata bankovej licencie. Je preto normálne, že banky odmietajú otvárať účty, ktoré sú podľa nich pre rizikové osoby a pravdepodobne z takých účtov nebude plynúť žiadny zisk.
Okrem toho si banky vedú zoznamy neželaných klientov, tzv. „blacklist“ a nepodpíšu žiadnu zmluvu s klientom, ktorý sa v takom zozname nachádza. Samozrejme, že sa klientovi neoznámi rovno, že je v takom zozname.
Táto nová legislatíva je hlavne problémom pre banky, taká moderná Hlava XXII – nech robíš, čo robíš, aj tak porušuješ nariadenia EK.
Pokud banka koná na základě povinnosti vyplývající z práva druhého, pak je z obliga. A nedovedu si představit banku, která by nechtěla být z obliga.
Tu je problém ten, že sú oproti sebe dve povinnosti, ktoré sa navzájom vylučujú. Zároveň nie všetci klienti sú pre banku výhodní. Tieto povinné účty by podľa legislatívy jednak mali byť „zadarmo“ a jednak je veľká pravdepodobnosť, že budú na nich nízke vklady a klienti neprinesú bankám zaujímavejšie príjmy. Napr. ťažko splnia podmienky na poskytnutie pôžičky, resp. pôžičky budú vysoko rizikové.
S novou legislatívou si lepšie poradia veľké banky a to môže byť aj pozadie tejto iniciatívy.
Na druhou stranu, náklady na jejich správu budou minimální, vše potřebné již banka má.
Banka má vždy pomerne vysoké náklady na otváranie účtov, lebo úvodné dokumenty musí skontrolovať a potvrdiť zamestnanec fyzicky, vrátane manuálneho urobenia kópie dokladu totožnosti a vytvorenie podpisových vzorov. Banka má zavedené pravidlá kontroly 4 očí a kontroly vedúcim pobočky. Celé otváranie účtu znamená niekoľko hodín práce. Ak ide o človeka, čo prišiel na rok-dva za prácou a pri odchode si účet zruší, banke sa náklady nikdy nevrátia. Banka si nemôže dovoliť tieto postupy zjednodušiť, lebo pri prípadnom podvode, na ktorý by sa použil účet s falošnou identitou, by banka bola zodpovedná za vzniknutú škodu kvôli zanedbaniu zákonnej povinnosti a riskovala by stratu licencie.
Ta banka toho úředníka přeci nenajímá na otevření toho jednoho účtu. Ten tam prostě sedí a náklady na něj jsou stejné bez ohledu na to, kolik klientů za den obslouží.
Toto je tiež pravda len zdanlivo. Otvorenie takéhoto účtu bude podliehať zvláštnemu vnútrobankovému postupu, na ktorý budú musieť byť všetci priehradkoví zamestnanci v banke vyškolení a to bez ohľadu na to, koľko takých účtov banka naozaj otvorí. Do vytvárania takýchto postupov sú zahrnutí (vopred) vysokokvalifikovaní metodici. Tiež sa dá namietnuť, že tí aj tak v banke sedia, lenže namiesto tejto roboty by sa mohli venovať niečomu podstatne užitočnejšiemu…
Mám dojem, že vám uniká rozdíl mezi právem a povinností.
V tomhle případě jde o právo občanů zemí EU založit účet v kterékoli členské zemi a o povinnost bank jim to umožnit.
Jinými slovy jde o omezení možnosti banky odmítnout klienta.
Kdyby EU nedejbože zformulovala ustanovení o právu lézt na všechny stromy, asi byste tu lamentoval nad ubožáky, co tam polezou v prosinci s rukou v sádře.
Ach bože, Třešni, to mě opravdu tak málo znáte, nebo si jenom nemůžete pomoci? Rozdíl mezi právem a povinností samozřejmě chápu, vtip je v tom, že není zase až takový problém vhodnými opatřeními (včetně tzv. „nudge“) vytvořit podmínky, ve kterých toho svého práva každý rád a ochotně využije.
Kdyby EU zformulovala právo lézt na všechny stromy, lamentoval bych tu nad tím, že příroda se má chránit ne dávat v plen.
Opravdu každý?
Pro vás bude asi k neuvěření, že jsou i tací, co kašlou na „nudge“ a nemají účet ani na Facebooku ani na Twitteru.
Proč každý? Stačí většina a na těch pár izolovaných mašíblech nesejde.
To slovo jste napsal vy.
A kdy přesně jsme se z kontextů jazykového přepnuli do kontextu matematického?
Obvykle s Vašimi vývody vůbec nesouhlasím, Tribune, ale dneska z valné části. Nicméně v jiných oblastech státní kontrole fandíte, proč ne zde?
Pro Navaja – některé banky v ČR umožňují zřídit si účet aniž by člověk do banky vkročil, pouze skeny OP, ale musíte mít jinde účet vedený na Vaše jméno. Vzhledem k tomu, že jméno účtu je možné zase u jiné banky změnit…
Mimochodem, Vy přece fandíte elektronické evidenci tržeb, ne? :-)
Protože pod kontrolou má být kapitál, nikoliv lidé.
Zmizel mi komentář, možná chybou mezi mou klávesnicí a židlí. :-)
Tak znovu:
Smyslem kontroly je prevence nežádoucích událostí (chyb, nedbalosti, zločinů, opomenutí). Jejich nejčastějšími pachateli jsou jednotliví lidé. Tedy pokud už máte potřebu kontrolovat, dává mnohem větší smysl kontrolovat hybatele věcí, než pouze objekty.
Tenhle tu vážně ještě nebyl :-)
Hybatelem věcí je systém. Kontrolovat má smysl lidi jako subjekty tohoto systému, nikoliv jako občany.
Podľa zákona je nutné klienta fyzicky identifikovať, ale nemusí sa to udiať v pobočke banky. Musí to urobiť osoba, ktorá má v tomto zmysle zmluvu o zastúpení danej banky. U nás na Slovensku to čiste internetové banky vyriešili tak, že klienta identifikuje kuriér, ktorý klientovi doručí podpísané zmluvy – proste odovzdá ich proti podpisu a zároveň je overovateľom.
Toto však procedúru zjednodušuje len na strane klienta, prácnosť pre banku nie je významne znížená.