Benefity soukromých škol

Schůze SRPŠ (nebo jak se tomu dnes nadává), řeší se kouří žáků před školou. Reakce ředitele je předvídatelná – nemůže s tím nic dělat. Přesněji řečeno ani nesmí, protože jeho pravomoci končí na prahu školy a pokud by chtěl na děti výchovně působit i mimu školu, koleduje si o pracovní návštěvu školní inspekce. Pak ovšem následuje vysvětlení, že většina kuřáků (s kouřením je samozřejmě spojeno odhazování vajglů všude možně, jen ne do koše) jsou studenti blízké soukromé školy, s jejíž ředitelkou to náš pan ředitel projednával. A odpověď paní ředitelky soukromé školy: Ti studenti platí, a proto s nimi tohle vůbec řešit nebudu. S nevyřčeným kdo platí, ten poroučí. Tak tohle je zatím asi jediný benefit soukromého školství v Česku. Jak společenský přínosný posuďte sami.

Reklamy

42 comments

  1. NavajaMM

    To je dokonalá rezignácia. Neviem ako v ČR, ale na Slovensku je všeobecne zakázané fajčenie na verejných priestranstvách, zvlášť, keď je to pred školou. Je normálne, aby školy vyžadovali od svojich žiakov dodržiavanie zákonov aj mimo školských priestorov. Veď za našich čias to bývalo v školských poriadkoch a pamätám si aj vylúčenie zo školy za výtržnosti na verejnosti. Takto v tej súkromnej škole v praxi učia, že kto má na to a platí, môže všetko.
    Keby to záviselo odo mňa, tá škola je po tomto vyhlásení riaditeľky do 24 hodín zrušená. (Alebo s novým konkurzom na riaditeľa.)

  2. Blog Zrcadlo

    Skvělý byznys budoucnosti? Soukromé základní školy.

    Až ovládnou děti našich nepřizpůsobivých spoluobčanů běžné třídy, pak každý pracující, který bude mít jen trochu peněz, velice rád zaplatí za vzdělávání svých ratolestí soukromníkovi.

    • Tribun

      A vládou podporovaný. A bude se to svádět na multikulti levičáky, aby si nikdo nevšiml, že za tím jsou echt privatizácký pravičáci.

  3. tresen

    Tak to já zažila v sedmdesátých letech střední školu, kde se hulilo v učebně. A o velké přestávce se chodilo na jedno točené k Lojzovi /hospoda Na Růžku/.
    Dnes chudáci študáci musejí hulit venku. Svět se řítí do ďáblovy řiti, jak pravil Velký Váchal.

    • Tribun

      V sedmdesátých letech hulili všichni a všude, soudě alespoň podle filmů z té doby (českých, amerických, francouzských, všude to bylo totéž).

      • Míša

        ve školách, natož ve třídách, bylo ofšem hulení zakázáno vždycky, Tribune. A přesto..
        – no jo, potvrzuju, i pak v osmdesátých, a samozřejmě na státní střední škole, ba rovnou na gymnáziu, si chlapci aj děvčata normálně zapalovali cigarety. A dokonce se ani nenamáhali chodit před školu.
        Abych to upřesnila, před školu= někam za roh, tak tam chodily nižší ročníky. A dařilo se jim tak navzdory tomu, že panoval „přísný zákaz opouštěti během vyučování budovu školy“. Čtvrťáci, protže byli v nejvyšším patře, tak ti si chodili dát šluka rovnou na toalety, co se nacházely hned v přímé blízkosti tříd.
        No co ti mám povídat, samozřejmě, že se tam větralo.. ve vzduchu se mísil dým z cigaret s vůní sprejů a parfémů, přesto byl ten kouř (hlavně po velké přestávce!) cítit po celé chodbě. No musel to tam cítit každý, přesto nikdy nikdo z profesorů nešel dotyčným nijak vynadat, leda domluvit (děcka, nechoďte všichni naráz) natož aby to nahlásil řediteli školy. A že ten byl pěknej kruťas, a samo dosazenej po normalizaci.
        A u nás si dokonce jeden spolužák, jménem Jan, moc fajn kluk, uměl ze všech kluků hrát nejlíp na kytaru a taky zpívat, tak ten si dal pár šluků rovnou ve třídě. A představ si, zrovna na hodině obávaného profesora fyziky – to byl takový vysoký vyschlý dlouhán, a přísný až běda, co ale nějak po padesátce konečně našel dámu svého srdce, tak kapku zmírnil. Ale i tak.
        No a samozřejmě, že těch pár šluků vyžadovalo součinnost celé třídy- šprti v předních lavicích profoseroa fyzikálního zabavili nějakým zapeklitým problémem, a Honza vzadu bafal, jak nezbedný kamna :))

        (teda když jsme jako třída předtím podrželi i třeba zas úplně nekuřáckýho dějepisáře -na kterého poslali tehdejší strážci ideologické čistoty teda obzvláště vážné až zachmuřené inšpektory- přišla tehdy celá skvadra, a všichni do jednoho měli ústa přísně stažena – tak jak bysme mohli nepodržet oblíbeného spolužáka, no že? )

    • Kamil Mudra

      My měli na učňáku zakázáno kouření jako takové a když nás při něm kantor přistihl (nejen v prostorách učiliště ale i kdekoli ve městě) byl realizován postih: srážka 20Kčs z kapesného. Kapesné činilo 40Kčs. Takže pokud byl někdo na začátku měsíce dvakrát přistižen, mohl po zbytek měsíce hulit kdekoli, protože žádný jiný postih stanoven nebyl. Někteří to řešili tak že se nechali úmyslně nachytat hned prvního – aby si „ušetřili nervy a nebolelo je za krkem“ :-)

      Jinak – domnívám se že pravomoci ředitelky soukromé školy jsou obdobné jako pravomoci ředitele státní školy – tedy u obou končí na prahu školy. Takže asi nehraje roli zda jde o platícího či neplatícího studenta. Ostatně, obě školy inkasují školné „na hlavu“. Rozdíl je pouze v plátci a výši školného.

      Problém kouření před školou, ve srovnání s jinými, považuji za marginální.
      Například ve srovnání s problémem asistentů.
      Na jejich platy má dávat peníze magistrát – pokud na to má. Většinou nemá a nedá. Ale spádová škola je povinna přijmout každé dítě ze své oblasti a pokud dítě asistenta potřebuje musí mu ho zajistit. Jak si na jeho plat sežene peníze, to nikoho nezajímá. Stejně je to i se zajišťováním doučování češtiny u dětí jazykově nevybavených a těch stále přibývá.
      Peníze se „shání“ tak že jsou o ně kráceni učitelé.
      Co je proti tomu nějakých pár vajglů na chodníku, které by ochotně zametl mnohý bezdomovec za jeden „krabičák“ denně :-(

    • Anonymní

      To já zažil v šedesátých letech v deváté třídě, že žák byl kvůli kouření drzý na učitele. Dostal facku, až si sednul. Stěžoval si doma tátovi a ten ho vzápětí seřezal jako koně.
      P.S.: Já to nebyl, já jsem přestal kouřit už v sedmičce. :-)

  4. XY

    Mno, co se kouření týče, docela přesně si vzpomínám, že ještě v 70. letech obsahovaly středoškolské školní řády větu, která žactvu zakazovala kouření ve škole i v dohledu školy. Atmosféra školních reterátů ovšem dokazovala přečasto opak; zákaz se nevztahoval na kantorské kabinety – pokud se osazenstvo na kouření dohodlo.
    Někteří výjimeční pedagogové měli tak výsadní postavení, že směli kouřit i na školních chodbách – věnuji tu tichou vzpomínku jednomu rozvrháři, jinak skvělému člověku.
    O kvalitách soukromého a veřejného středního školství lze vést nekonečnou debatu – s výjimkou tak pěti vskutku elitních ústavů jsou to povětšinou školy velmi průměrné úrovně, někdy i bídné. Což na druhé straně platí i o těch veřejných. O elitní soukromé vysoké škole jsem neslyšel, ale třeba taky existují. Špičkové univerzity i technické školy ovšem ano.
    Pěkný víkend všem!

  5. Anonymní

    V naší obci je to zrovna naopak. Studenti soukromé obchodní akademie mají školním řádem zakázáno kouřit ve vzdálenosti 100 m od školy a také to (až na výjimky) dodržují. Naopak každý den potkávám kouřící žáky základní veřejné školy…

  6. Anonymní

    Myslím, že největším benefitem dnešních škol není přístup ke kouření, ale skutečnost, že studovat může každý bez ohledu na to, jaký původ mají jeho rodiče.

  7. michal

    On to není ani tak problém soukromých škol (resp. většiny soukromých a části státních), jako spíše toho, že je příliš mnoho škol a místo aby student bojoval o přijetí a udržení se na (elitní) škole, škola bojuje o studenta. Platí pro střední i vysoké školy. Že se škola nestará o volný čas a zlozvyky studentů mi až tolik nevadí, víc mi vadí tristní kvalita výuky. Úplnou absurditou je pak existence prodejen diplomů typu UJAK (chudák Ámos), kde se vedení školy ani studenti netají tím, že škola je určena pro studenty, kteří by neměli šanci obvyklou školu studovat či dokonce ani na ni být přijati.

    Jako ve všem, i zde funguje trh. :-) Pokud někdo žádá štempl (maturitní, bakalářský, a tak dále), budou prodávány štemply, aťsi se tomu akreditační komise snaží zabránit nebo ne.

    Cesta z pasti existuje, ale logicky není zájem ji prosadit, neboť lobby rodičů není a z pohledu rodiče chytrého dítka dává větší smysl své dítko natlačit do náročné a přísné školy, než se snažit změnit systém, z pohledu rodiče blbého dítka je systém vyhovující.

    Muselo by dojít ke dvěma krokům souběžně:
    1) snížit významně počet míst na školách který financuje stát a nechat o ně školy bojovat přísnější akreditací
    2) vydávat veřejné žebříčky škol a při přijetí na místa, kam stát může ovlivňovat podmínky konkursů, školy bonifikovat a malifikovat podle pozice (tedy např. absolutorium ÚJAK: mínus 90% bodů za VŠ vzdělání; maturita na gymnáziu Jana Kepplera: plus 90% bodů za SŠ vzdělání)
    Ono k tomu dojde i samospádem, v mnohem delším čase, a budeme na tom obdobně jako v USA, kde část životopisů hází personalisté rovnou do koše po shlédnutí diplomu z „prodejny“, část posouvají nahoru u absolventů břečťanu.

    Jinak kouření studentů mi osobně nevadí, sice jsem zapřisáhlým nekuřákem, ale v 15 letech jsem nebyl jiný. Nicméně dobré školy si stanovují už i v ČR pravidla chování studentů na veřejnosti a student se k tomu musí nějak postavit.

    • Tribun

      Z čistě mechanistického pohledu vám nejde než dát za pravdu, ale mám problém s tím, že vzdělání by nemělo být věcí luxusu a znakem elitářství. Nicméně uznávám, že kdyby se chtělo, tak už by to zřejmě i dnes šlo řešit. Jenže ono se nechce, protože to by byla práce.

      • michal

        Vzdělání musí být buď masové a bezcenné nebo elitní a kvalitní, to vyplývá z rozložení IQ v populaci. Lidí schopných vystudovat dobrou střední školu je cca 60% populace, dobrou VŠ 10% populace.
        Masifikace = devalvace.

        • Tribun

          To ovšem vycházíte z předpokladu, že IQ je vrozené a neměnné a žádná výchova a vzdělávání ho nemohou změnit, což ovšem není pravda. Oscilace +- 10 bodů u jednoho a toho samého jedince v závislosti na podnětnosti prostředí bylo prokázána v USA už někdy v 60. letech 20. století, a to šlo jen o to být ve škole vs. pást krávy.

          • michal

            IQ je pochopitelně z velké části vrozené, odhaduje se na 80%. A ani vzestup o 10 bodů neudělá z průměru (IQ cca 98-100 v ČR) člověka schopného vystudovat kvalitní VŠ (IQ cca 120 a více).

            • Tribun

              A je to důvod rezignovat a nechat lidi s nižším IQ padat ještě níž? Není to naopak důvod zkusit je vytáhnout nahoru? Nehledě k tomu, že IQ je silně redukcionistická kategorie. IQ je jedna, nikoliv jediná dimenze lidské osobnosti.

              • michal

                IQ je ale jeden z mála nezmanipulovatelných měřítek kvality lidských bytostí (narozdíl od EQ a ostatních, vymyšlených jako „útěcha“). Každopádně bude to znít surově, ale je logické se spíš než na tahání blbců do průměru soustředit na výchovu a vzdělání intelektuální elity, protože ta nás může posunout někam dál, vyvinout lepší technologie a hračky :-).
                Obsluha v restauraci bude stejně kvalitní, ať bude mít jen dvouleté vyučení po ZŠ, nebo bude v mládí týrána nuceným pobytem na střední všeobecné škole. A tak je to s řadou profesí. Ba naopak, přílišné převzdělávání a vytvoření nadměrných očekávání může způsobit zbytečné frustrace u těch, kteří na víc nemají.
                A proto budou probíhat ty procesy, o nichž jsem psal v úvodním příspěvku.

                • Tribun

                  IQ je poplatné konstrukci příslušného testu. Myslím, že šikovných psycholog ho zmanipuluje poměrně snadno.

                • michal

                  Zkuste si někdy něco o IQ testech přečíst nebo si nějaký IQ test udělat; nemají nic společného s psychologií, ale řešením problémů. Vyššího IQ nedosáhne ani šikovný psycholog. Nepleťte si to s testy osobnosti, EQ, agresivity a podobně, kde i neškolený znalec lidských reakcí dosáhne přesně toho výsledku, jaký je zrovna žádoucí.

                • Tribun

                  Ale pouze určitého typu problémů. IQ není objektivní veličina, jako třeba rychlost, je to věc dohody.

  8. tresen

    Slovo „elitní“ ve spojení se vzděláváním nemusí mít nutně „třídní“ podtext, který tam čtete vy. Mělo by znamenat kvalitu po všech stránkách: skvělé vyučující a nejschopnější studenty, získané na základě promyšleného výběru. Výběru, kdy nerozhoduje peněženka papínka, ale inteligence a motivace žáka. Dostat se na takovou školu by nemělo být snadné.
    Zřizovatel není rozhodující.
    Rozumný stát by ale podle mne měl ústavy podobného typu podporovat.

    • Tribun

      Klidně, ale až jako nadstavbu nad solidní základnou. Momentálně ale silně degraduje i ta základna a v takové situaci elitářství vše jen zhorší.

      • michal

        Základna devalvuje na úroveň studentů. Jakmile přinutíte střední školy k přijetí 90% populace, musí snížit kvalitu.

      • tresen

        A co když je to tak, že špičkové školy mohou táhnout nahoru celkovou úroveň?
        Z dobře připravených a motivovaných studentů se třeba jednou stanou ti, co budou vychovávat novou generaci středoškolských pedagogů. Nejen pro elitní školy.

        • Tribun

          To nepochybně. Spor je o to, zda se jedná o veřejnou službu, nebo soukromou investici, jestli to povede k další stratifikaci společnosti, nebo naopak k posílení sociální koherence. A to se bavíme o zadání, které je poplatné aktuálnímu systému (v našem případě kapitalismu).

    • XY

      Rozumný stát by měl takové školy podporovat.
      Inu, jednu takovou skutečně elitní střední VEŘEJNOU (státní) školu ve zdejším městysi rozumný stát, tedy kraj, tehdy v rukou těch, co říkali, že dokázali, co dokáží, a nenahraditelných účastníků každé koalice, křesťanské strany lidové, školu dokonale zlikvidoval. Ono bylo nějak málo studentů pro (pod)průměrné soukromé nalejvárny a pánům šéfům jiných, kdysi slavných veřejných středních škol situace také vyhovovala. Byli rádi, že se zbaví nepříjemného konkurenta a jejich zelí zůstane nedotčeno. Tak to chodí v praxi. :-))

  9. tresen

    To je váš výklad, vycházející z vašeho světonázoru. Chápu, jak jste k němu došel, ale můj pohled je jiný.
    Podle mne školy zřizované státem, krajem, obcí, soukromou osobou, spolkem, církví atd. mají koexistovat v jednotných, ale co nejpřehlednějších mantinelech a mají mít stejný přístup k veřejným financím, pokud ty mantinely budou ctít. Ty kvalitní se přitom mohou dobře doplňovat.

      • tresen

        Že byste nikdy neslyšel o soukromých školách, fungujících v neziskovém režimu?
        Ale i mnohým z těch dalších může jít o jiné věci než o zisk. Třeba o poskytování alternativ k tradiční škole.
        Ale to jen tak na okraj k tomu kouření. :-)

        • Tribun

          Soukromou rozumím založenou a provozovanou pro zisk, nikoliv nestátní. Ale uznávám, že to možná chápu jinak, než je v kraji zvykem.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s