PF 2016


pf2016w

Globálnímu oteplování už nezabráníme, můžeme se mu jenom přizpůsobit. Jednoho dne budeme Silvestra takhle slavit na Mácháči a už s tím asi nic nenaděláme. S čím ale ještě pohnout můžeme, to je jak tady spolu žijeme. Tak si přejme, ať je v tom novém roce více velkorysosti a méně zaprděnosti, více soucitu a méně nenávisti, více štědrosti a méně hamižnosti, více rozumu a méně hysterie. Žádného zdravého rozumu, ani selského, ale čistého rozumu bez přívlastků.

 

Reklamy

Odvrácená strana vlekařského štěstí


Vlekaři se už dávno stali stálicí televizního zpravodajství a přes zimní sezónu fungují co barometr národního štěstí – mrze, vlekaři zasněžují a národ se raduje. Národ se raduje a vůbec nepřemýšlí nad tím, co takhle zpráva znamená. Třeba takovou samozřejmost, že existují sjezdovky, ty jizvy v krajině. Nebudu vám lhát, že jsem v životě nestál na lyžích, ale také odmítám považovat za hrdinu někoho, kdo pro kšeft znásilnil další kopec. Jenže sjezdovka pro lyžování nestačí, je potřeba ještě sníh. Ale co když nesněží, protože je sucho a málo srážek? Tak se sníh vyrobí! Ale z čeho se vyrobí? Přece z vody. A kde se ta voda vezme, když je sucho a nesněží? Logicky buď ze zásob, nebo z vodovodu, nebo potoků, řek či jiné formy tekoucí vody. Nepřijde vám to trochu absurdní, nebo přímo perverzní, řešit nedostatek sněhu v důsledku sucha tím, že spotřebuji zásoby vody, které bych měl připravené pro případ sucha? A že letos sucho je, o tom se snad nebude přít ani ten nejfanatičtější popírač klimatických změn. Nebude voda spotřebovaná v zimě na výrobu umělého sněhu v létě někde chybět? Platí vlekaři vůbec za tu vodu, kterou spotřebují? A kolik té vody vlastně potřebují? O tom se ale vůbec nemluví. Jako kdyby se ten umělý sníh bral odnikud.

Pozor, jedu!


Od nového roku budou mít řidiči možnost pořídit si na svá auta registrační značky podle svého přání. Změna zákona, která to umožňuje, je podle mě jedna z nejzbytečnějších a nejhloupějších, která kdy z našeho parlamentu vzešla. Nejde jen o to, že je to podobné, jako kdyby si lidé mohli vybírat rodné číslo nebo barvu pasu. Jde především o to, kdo a proč si takové značky na přání pořídí. Nebude to s největší pravděpodobností někdo, kdo si tak bude chtít něco kompenzovat, nebo někdo, kdo tak bude chtít vyjádřit svoji individualitu a identitu? Jenže na silnice žádná individualita nepatří, na silnici je úplně jedno, komu to které auto patří, nebo kdo ho řídí, na silnici jde jen o to, aby všichni dodržovali pravidla a neohrožovali ostatní. A teď najednou ti, pro které je auto a řízení smyslem života, budou moci křičet do světa: „Pozor, jedu! Jděte mi z cesty, nepřekážejte mi, nezastavujte mě, vidíte přece, že to jsem já.“

Křesťanské hodnoty slovem a písmem


Přes článek Petra Tomka Náboženství jako reálná hrozba sekularismu a humanismu – co říká zkušenost ze Slovenska věnovaný nedávnému pokusu slovenských poslanců zavést na Slovensku křesťanskou verzi práva šaría a trestat odnětím svobody ženy, které podstoupili interrupci nebo umělé oplodnění (sic!), jsem se dostal na stránku shrnující argumenty tzv. Hnutí pro život ČR, což je česká buňka téhož memplexu, kterým se řídili oni slovenští poslanci. I když samotný web Hnutí pro život ČR nikam neodkazuje, trocha hledání po internetu odhalí, že mezi českými křesťany není neznámé a byť se možná nejedná o křesťanský mainstream, na indexu také není a označení křesťanské je v jeho případě zcela na místě.

Continue reading „Křesťanské hodnoty slovem a písmem“

Svoboda monopolu


Americké firmy lobují v Bruselu proti regulaci a pokutám za kartely jako divé a na svojí straně mají i americké politiky, kteří pak píší do Evropy dopisy ce kterých odmítají: „politicky motivovanou podporu antimonopolního úsilí, která podkope svobodné trhy“ (ne, autorem této perly skutečně není Václav Klaus, ale jistý Bob Goodlatte. Trh je buď monopolní, nebo svobodný, tak se to alespoň učí v Evropě. V Americe jsou ale zjevně přesvědčeni o tom, že trh nemůže být svobodný, nemůže-li být svobodně monopolizován. Tak přesně tohle jsou ty hodnoty a principy, které nám má nadělit v tajnosti vyjednávaný TTIP, který mj. ušetří americkým korporacím milióny za lobisty, protože pak už žádné lobování potřeba nebude, protože bude stačit prostě diktovat.

Velká vesmírná loupež


Říkali jste si, že vesmír vám může být ukradený? Tak to jste si říkali správně, protože vám také ukraden byl. Ukradly ho USA čerstvým zákonem, který „umožňuje komerční dobývání minerálů i dalších materiálů, včetně vody, z asteroidů a měsíců“ a rozšiřuje tak perverzní princip exteritoriality na ještě perverznější exterestrialitu. Vesmír jistě není zakázané území, ale pokud má někdo právo regulovat jeho využívání, je to „veřejná“ OSN a nikoliv „soukromé“ USA. To už by rovnou mohl někdo prohlásit za své Slunce nebo vzduch, vždyť také dosud neměly vlastníka, tak proč si je nezabrat a pak je někomu nepronajmout? USA tímto jednostranným aktem ustavily dost nebezpečný precedens: až sem totiž jednoho krásného dne přiletí mimozemšťané a prohlásí Zemi za své vlastnictví, nezbude nám než sklapnout podpatky a zasalutovat, protože neudělají nic jiného, než jsme udělali my.