Nejsem sám…

Na poměrně obsáhlém rozhovoru s Ivanem Bartošem, bývalým předsedou českých Pirátů, mne nezaujala ani tak originalita jeho myšlenek, jako to, že říká skoro to samé, co já. Hurá, sláva, nejsem sám. Ivane, díky, ušetřil jsi mi trochu toho psaní.

Hrozba terorismu je stálá a jeho zbraní je strach. A člověk v tom strachu je ochotný jít strašně daleko a vzdát se svých svobod. Já když někde vidím ozbrojené policisty nebo vojáky se samopalem, nemám pocit většího bezpečí, naopak. (…) Tudíž nevím, zda všechna ta opatření něčemu předejdou a jestli nebudou takzvaně dočasné natrvalo. Příčiny terorismu totiž dlouhodobě nikdo neřeší. Opatření řeší jenom důsledky.

Řada lidí je prostě ochotná uvěřit všemu, co se jim do jejich mozaiky hodí. A někdy to může být pravda, a někdy to nemusí být pravda. (…) Na druhé straně jsou Češi k takovému uvažování teď asi náchylní, protože nemají žádné jistoty. Naše zahraniční politika je nečitelná, vláda nemá jasnou vizi ani v ekonomice a lidé, když jsou nejistí v tom reálném životě, pak žijí ve strachu obecně.

— Nedávno jsem se třeba bavil se známými Romy a ti mi říkali: Je to sice smutný, ale my teď máme takový klid už čtvrtý měsíc.
— Přebrali to za ně uprchlíci?
— Ano. Romové právě teď nejsou terčem té primitivní nenávisti. Lidi totiž pořád hledají viníky za problémy svých životů někde tam, kam si mohou sáhnout. A na vládnoucí politiky a oligarchy holt nemůžou.

Nevidím v tom projev svobody slova, kterou chápu tak, že někdo v klidu může říct, že holocaust nebyl, ale jiné je, když řekne, tak si vezmeme pušky a půjdeme je střílet. Nebo když někdo vyhrožuje: Víme, kde bydlíš a kde máš děti. Za to je 7 let natvrdo!

— Bojí se všichni. Strach začíná být všudypřítomný.
— Proto se musí odstraňovat. A to jedině přes vzdělání a informovanost. Problémem je, že se nesetkávají lidé rozdílných názorů. Na Facebooku máte vybrané přátele, kteří zapadají do vašeho názorového spektra, olajkujete si ty své skupiny, takže žijete v bublině. Já nemám problém s názorovými oponenty a ani je neumlčuju, ale nemám už energii na to přesvědčovat přesvědčené.

Mě to hrozně mrzí, protože náš národ se radikalizuje úplně špatným směrem. Nižší střední třída je reálně na hranici chudoby, jde od výplaty k výplatě. Když se rozbije pračka, jde se do Home Creditu, nehledě na finanční gramotnost, oni nemají jinou možnost. Nemoc je pro ně likvidační. A to by se ve 21. století nemělo dít. Tady by měli křičet na politiky, protože ten stát ty peníze má, ne, že ne.

56 komentářů: „Nejsem sám…

  1. Nechápu, čeho se pořád někdo bojí? Děje se snad něco? Já se bojím, že bude v městě zácpa a nestihnu vánoční vystoupení dcery, že zapomenu zarezervovat letenky na dovolenou, že sněhová kalamita ochromí na silvestra silvestrovský lyžařský karneval, že naše fenka Daisy co bude mít šteňátka, bude muset jít na císařský řez a že by to mohlo být pro ni nebezpečné…

    Ale to jsou jen naše vcelku banální strachy, co nikoho nezajímají a když bych krom těchto obav dal najevo naopak své radosti a optimismus, asi by tyto nestály ani za řeč. Tak proč se lidí plaší, když krom počasí, nějaké té zimní chřipky, či dopravních komplikací nám nic nehrozí? Nebo mě aspoň určitě, vám ano?

    1. Jen abyste se pak nedivil. Stokrát nic už umořilo jinačí osly. A odpověď na svoji otázku máte v textu, stačí přečíst.

      1. V mnoha ohledech je to oboustranné. Třeba: „Nemám už energii na to přesvědčovat přesvědčené“. To bych podepsal. Eurohujera nepřesvědčíš.
        Nebo: „…takže žijete v bublině…“. Každý žije v nějaké bublině svého okolí, to fakt není převratná myšlenka.
        Atd.
        Argumetaci typu „řekli mi moji známí Romové“ je možno použít jako subjektivní dojem, sám tak činívám. Ale určitě na jako potvrzení obecné platnosti těch či oněch jevů. Pouze jako domněnku, nikoliv jako striktní tvrzení.
        Pan Bartoš je z našeho městyse a má tu u novinářů pověst chytrého a slušného člověka. Jako takový vykročil z politických sfér (proto je „bývalý“). Tím se ovšem dostal na naši úroveň obyčejných brblalů u piva. Pokud třeba zrovna já k tomu mám alespoň částečnou omluvenku vystavenou věkem, on je mladý chlapec. A zdá se, že na řešení problémů rezignoval. Jeho tvrzení a dojmy tedy mají stejně (malou) váhu, jako třeba ta moje.

        1. A vy snad s něčím z toho, o co se mnou tak hádáte, máte zkušenost osobní, či snad alespoň přes ty známé? Já všude vidím jen odkazy na videa o tom, co řekl ten či onen Švýcar či Švéd.

          1. a vy nezbytně nutně musíte v moři potkat žraloka in natura, abyste uvěřil, že vás sežere?

          2. Tak jestli věříte tomu, že žraloci žerou lidi… Jistě, občas nějaký někoho, ale statisticky je větší pravděpodobnost, že zahynete při stěhování nábytku, než že vás napadne žralok. Lidi se ale bojí spíš těch žraloků a říkají tomu „rozum“.

          3. ale to samozřejmě byl jen příklad, stejně bych mohl citovat ze Saturnina, že kyselina sírová není vhodná k pití a není třeba to ověřovat reálným pokusem.

            Ale vy dobře víte, jak jsem to myslel, a jako vždy tady čmudíte kouřovou clonou irelevantních plků o stěhování nábytku, jenom abyste zastřel podstatu

            Vy nepoznáte, že jste v průseru ani v okamžiku,. kdy vám nějak džihádista Džón bude košerákem pižlat krček

          4. Ale kdepak, Jen je pořád větší riziko, že mi ten krk bude pižlat nějaký místní vlastenec, co si vyšel na lov zrádců.

          5. jasně, už máme spoustu příkladů vlastenců pižlajících kavárenským sluníčkům krky

          6. To tvrdíte vy, nebo je na to nějaký výzkum, nebo je to jen zbožné přání?

          7. Opravdu nežiji ve vzduchoprázdnu a z titulu mého povolání vyplývá, že notnou část času trávím komunikací s lidmi. Tedy s fyzickými, přesně pojmenovanými subjekty, které obvykle znám delší dobu a mám nějakou představu, nakolik jim mohu či nemohu dopřávat váhy a důvěry. Nejedná se o „nicky“.
            A tak třeba policajt ze zdejší zásahovky, kterého potkávám ve fitku asi deset let, mi vypráví o názorech svých „družebních“ kolegů v Německu, které mu sdělí v soukromí. Jeho jméno si z pochoúpitelných důvodů nechám pro sebe. Dlouhodobí známí z Belgie také povídají ledacos, byli tu nedávno, prý aby si odpočinuli. To jen jako příklady.
            Dále jsem měl možnost v 90.letech navštívit mnoho zemí arabského/muslimského světa. Nikoliv jako turista, ale pracovně. Nikoliv jako rekreant někde v resortu u Rudého moře, ale třeba v Bur Súdánu, v Al Mukale, Hodejdě i Adenu. A v Senegalu, Iránu i Iráku. V Damašku, blahé paměti. A měl jsem celkem unikátní možnost strávit hodně hodin s tehdy ještě ne prof. ale jen dr. Kropáčkem a poslouchat ho mluvit o islámu. Takže moje názory nevyplývají z jednoho zdroje, mají přece jen komplexnější charakter.
            Po velmi zajímavých knihách historika Toma Hollanda „Řecký oheň“ a „Rubikon“ vyšla nedávno publikace tohoto autora s názvem „Ve stínu meče“ s podtitulkem „Západ o celosvětovou říši a konec starého světa“ – to je o vzniku islámu. Zajímavé čtení, byť celkem obtížné.
            Zrovna dnes jsem potkal na vánočních trzích na našem náměstí Republiky Petra Osvalda, plzeňského zastupitele, který hodně působí v Bruselských strukturách. To co mi vyprávěl mě jen utvrdilo v mých názorech. Atd.
            Nečiním si nárok na 100 % pravdu svých názorů, ale to, čím nás krmí média je zcela mimoběžné s realitou.
            Jistě, i já žiji v „bublině“, ale připadá mi mnohotvará a celkem rozsáhlá.
            Takže tak nějak. A oč opíráte své přesvědčení vy? O jaké zdroje?

    2. co kdybyste si zkusil tímto arogantním a současně stupidním způsobem podebatovat s pozůstalými po těch mrtvých frantících z 13.11.? Možná byste konečně poznal, čeho se máte bát, protože by vám asi důkladně rozmlátili tu vaši nevymáchanou neomalenou pozérskou tlamu…..

  2. Tribune, při vší úctě k vám i panu Bartošovi: Malér je v tom, že islámský (případně islamistický, chcete-li) teror propuká ZATÍM pouze tam, kde jsou silné islámské menšiny. I islamisté potřebují zázemí, na něž se mohou spolehnout – a na něž spoléhají. Tolik k té české nedůvěře vůči uprchlíkům z islámských zemí.
    Řešení, která nabízí o hospodu níže (a vcelku v sobotních Lidovkách) prof. Krueger, jsou dosti osobitá; slovutný vědec poněkud zapomíná, jak reagovala jeho země po té, když islámští (islamističtí?) teroristé shodili newyorská dvojčata. A když už pan Bartoš připomíná ty české Romy, jimž se teď ulevuje od nenávisti bílé většiny – dodnes jsme ani my, ani oni nenašli způsob obecně bezkonfliktního soužití – jakkoli trvá už taky pěknou řádku století. Pokud se řešení terorismu týče, i pan Bartoš snad ví, že je to záležitost, kterou můžeme (co Česko) nanejvýš podpořit (případně spoluvyvolávat jako NATO v Iráku), ale „řešení“ téhle „otázky“ je mimo aktivní možnosti Česka. V tom směru jsme odsouzeni toliko k pasivnímu obranářskému reagování. Ledasco můžeme podpořit, ledasco odmítnout – a dočkat se pak nadávek od těch, kdo jsou sami sobě měřítkem všehomíra. Francie pomaličku začíná sklízet politické plody téhle politiky, Německo to záhy čeká; Češi, vědomí si vlastních historicky nedávných zkušeností s menšinami, jsou nutně opatrnější. Doufejme, že to bude na Konvičky, Okamury i Vandase stačit – jako to stačilo kdysi dávno na jistého Jiřího Stříbrného a spol.
    Tož tak.

  3. samozřejmě panu domácímu gratuluji. On a Bartoš – tak už jsou DVA. Na tom se dá stavět…..

  4. nemám nervy ani čas reagovat na všechno – tak jenom třeba toto:
    “ Bojí se všichni. Strach začíná být všudypřítomný.
    — Proto se musí odstraňovat. A to jedině přes vzdělání a informovanost.“

    To zní docela vesele ve světle informací, že francouzské ministerstvo školství už reálně počítá s citelným snížením požadavků na úroveň vzdělání na středních a základních školách s ohledem na prudce se zvyšující podíl dětí imigrantů ve třídách

    1. Pan Bartoš určitě nemyslel více chemie, biologie a historie, ale více vzájemné komunikace.

      1. Jistě, více vzájemné komunikace, to je ten nevyčerpatelný zdroj vzdělávacích a poradenských kurzů, dobře dotovaných z Operačních programů, no neberte to, neraďte, nevzdělávajete když to jde samo:-)))
        Zeptala byh se, zda bude pan Bartoš vdělávat a informovat také migranty? já jen, že tohle bych třeba pro své uklidnění přivítala víc, než rady typu -keep smiling.
        Nějak totiž pan B a jemu podobní pořád přehlížejí, že do letošního roku se kvůli islámu nebo migrantům nikdo extra nejančil, takže problém není ani tak v tom islámu, jako v tom počtu cizinců, který se tu najednou navalil. Tamhle už nejvyšší vládcové přiznávají že neví jak řešit byty a podobně, a pan bé na to řekne -keepsmiling?

        1. Nejančil a najednou se rozjančil. Co se tak dramaticky změnilo? Přece sentiment. Reálná situace se nezměnila ani zdaleka tak dramaticky. A řešení? Kolik variant, které by „spravedlivě rozhořčení realističtí voliči“ akceptovali politici mají? Já tak nějak pořád doufám, že dráty, plyn a koncentráky ještě pořád do rejstříku řešení nepatří.

          1. Co s tím mají společného voliči? bavíme se snad o všech lidech, i nevoličích, nebo ne? :-)
            A oni tu nějací politici něco nabízejí??? kromě sentimentu a lítosti???
            ale kdyby aspoň mluvili rozumně a nehráli jen na city, tím mlžením a neřešením vytvářejí podhoubí pro ty špatné nálady
            Koncentráky, plyn vás straší? chacha, nebuďte bláhovej, kdo by vám do toho investoval, to je dneska prodělečnej podnik, mnohem výnosnější jsou sociální byty, už se konečně pořádně rozhlídněte :-))

          2. V čase vypjaté existenční konkurence je soucit přesně to, co bych od zodpovědných politiků čekal.

          3. A to já zase ne. V době existenční kokurence a krize očekávám od politiků nadhled, rozhled, zvážení a posouzení, obranu vlastního světa:-)
            Vládce může být rozumný a citlivý, ale určitě ne soucitný. Na soucit máme jiné instituce, náboženství, psy a kočky a hodnou paní odvedle. Soucit politiků vede všechno do bahna. Vraťte se k Citadele, tam to všechno je :-)

  5. a přece jenom ještě:
    „Mě to hrozně mrzí, protože náš národ se radikalizuje úplně špatným směrem. Nižší střední třída je reálně na hranici chudoby, jde od výplaty k výplatě. Když se rozbije pračka, jde se do Home Creditu, nehledě na finanční gramotnost, oni nemají jinou možnost. Nemoc je pro ně likvidační. A to by se ve 21. století nemělo dít. “

    No, řešením naší chudoby bude nabrat nějakej ten milionek imigrantů a navěšet je na náš sociální systém. Bohatství země se začne raketově navyšovat. Dokonce prej přestaneme sbírat víčka od petek na podporu nemocných dětí……

    1. Dokud budete plivat dolů, místo abyste se ozval nahoru, tak ta víčka sbírat budete.

      1. a jak konkrétně byste mi poradil, abych se ozýval nahoru?
        do politiky nikdy nepůjdu a k volbám chodím. Co se ještě dá dělat? Ozbrojený převrat?

        1. Nesystémové komunity. Přímé akce.

          A jestli nejsi typ na podvratnou činnost tohoto druhu, ono pomůže organizovat se i konvenčnějším způsobem. Občanské aktivity se tomu říká. Poctiví aktivisti si nedělají reklamu ani fundraising a organizují se, aby dělali něco konkrétního, nehledě na to, že někteří quasi-aktivisti spoustu dobrých myšlenek zdiskreditovali tím, že svůj aktivismus použili jako výtah do politiky. Problém je v tom, že většina lidí kašle na to, aby něco dělala, a radši se v hospodě vykecávají, jak to všechno stojí za h…o, případně se na internetu blbě ptají, co mají dělat, předem očekavajíce odpověď, že nejde dělat nic. Až jich bude něco dělat nadkriticky velké množství, oni si toho politici všimnou.

          Možná je právě ta chyba, že chodíš k těm volbám. To je přesně to, co se od tebe čeká. Jednou za čas to tam hodit těm, kdo tě za tvoje daně dřou z kůže, a pak držet hubu a krok. S politiky hnou jen věci, které nečekají.

          1. plky
            nesystémové komunity?
            haha – nějakej příklad – byl by? Vím, blbě se ptám, ale ty blbě a nanicovatě odpovídáš.
            Mimochodem – preferuji vykání, nejsme v hospodě, že ano.
            takže jaké komunity – něco jako hipíci? Occupy Wall Street? Squateři?
            haha. Ve svým věku chci mít klid a vědět, že moje daně nevyžerou sluníčkové proimigrantské neziskovky, sloužící akorát k likvidaci toho, co tady staletí pracně vznikalo.
            Takže prosím příklad – nějakou tu občanskou aktivitu pro postaršího pantátu jako inspiraci. Nejlépe takovou, ve které působíte vy, pane Hanku, a která se může prokázat smysluplnou činností a výsledky.
            Co to bude – zahrádkáři, včelaři, nebo snad nějaká neziskovka pro začleňování musulmanů do společnosti?
            Povězte, nestyďte se

          2. Dáte svoje daně raději na armádu? Na Babiše? Na ty, jejichž jména ani neznáme, jak moc bohatí, mocní a vzdálení jsou?

            A ten příklad? Ty squatty jsou myslím trefa do černého. Nebo co taková Klinika? Ale tohle bohužel není tak úplně moje parketa, Hank vám určitě odpoví lépe.

          3. to bude bezva sluníčkovej transparent: „Squatty proti Babišovi“. Revoluce na dohled….
            Na stránky Kliniky jsem nakoukl – squtteři.
            Takže tuto společnost zachrání squatteři. No, docela zajímavej pohled.

            A tenhlecten odborník Hank – to je taky squatter?
            Fujtajbl a takovej tady machruje na člověka, kterej třicet let platí daně jako mourovatej :-))

          4. Družstevní a zaměstnanecké vlastnictví. Podpora místních sedláků. Low-tech. Svépomocná výstavba ekodomků. Etické banky, lokální měny a LETS. Transition towns. Depavement a guerilla gardening. Nechce se mi to tu rozebírat, dá se to snadno dohledat. Pořád ještě je na čem stavět, což platí i pro některé prvky systému, které se při troše snahy mohou stát zdrojem jeho subverze. Kdo chce, vidí. A kdo nevidí tady, může hledat inspiraci jinde. Svět nekončí hřebenem Šumavy a internet je bezedná studna nápadů.

            „Slušný člověk“ se samozřejmě vždycky projeví. Marxova definice maloměšťáka i po 150 letech sedí.

            Co dělám teď a co jsem dělal celý život, do toho koneckonců nikomu nic není. Daně jsem platil taky a zákony neporušoval. (Teď se mi skoro chce říct bohužel.) Jindy a jinde jsem chodil veřejně s kůží na trh pod svým vlastním jménem, něco se podařilo, něco ne. Nikomu nic nevnucuju. Na těch pár let a s tou trochou sil, co mi ještě zbývají, už mi nestojí za to rozčilovat se. Jen mě mrzí, že už se nejspíš nedožiju, jak to všechno dopadne. Ale ono možná není o co stát…

            Jinak platí to, co napsal Jan Keller v předmluvě k Tomkově a Slačálkově knize Anarchismus – volně parafrázuji: Až selžou všechna systémová řešení, ještě rádi v té knize budeme hledat, jak dál.

          5. ale jo, poslužte si.
            Ve vztahu k takovým „alternativám“ jako jsou squatteři, jsem měšťák. A ani se za to zase tak moc nestydím

          6. Tak co se týče toho, zač se styteď a nač být pyšný, tak se toho v poslední době dost změnilo, alespoň co se veřejných projevů týká.

          7. pane Hanku – vy chcete podvracet tento systém podporou sedláků a stavbou ekodomků?

            hmmm, na tom by něco mohlo být, zvláště když si u toho budete temně mumlat „znárodnit Bakalu, znárodnit Bakalu“.
            úplně cítim za dveřmi tu novou proletářskou revoluci

          8. Katzi, Katzi… Chtělo by to změnit nick. Navrhuju lajtnant Dub. To by sedělo mnohem líp.

          9. a jinak koukám, že Che Guevara obživl .. :-)

      1. I kdyby nebylo, pořád je to charita, tedy způsob, jak umožnit bohatým, aby se o „své“ bohatství dělili, a chudé poutá vděčností.

  6. Bartoš v podstatě předvedl důvody, pro něž Piráti zůstali a zůstanou na periferii politiky. Směsku správných (i když triviálně jasných) názorů v kombinaci s naivitou i vyloženými nesmysly, které znehodnocují to rozumné. Rozhněvaní mladí muži bez přehledu a zkušeností.

    Příklady: „Strach začíná být všudypřítomný. Proto se musí odstraňovat. A to jedině přes vzdělání a informovanost.“ – Jak vzděláním a informovaností lze odstranit strach ze ztráty zaměstnání? Nebo strach z toho, že uprchlíci zdevastují evropské sociální systémy? Nebo že vystřílí účastníky koncertu jak králíky? Nebo strach z toho, že se do sousedství přistěhujou „nepřizpůsobiví“? Pasáž s cikány je vyslovená báchorka, klišé, které odůvodněnou nenávist k etniku přehazuje na většinovou společnost, sprostá to sluníčkářská drzost. Strach z vyjmenovaných jevů je reálný, realistický, a může být odstraněn nikoliv vzděláváním, ale odstraněním těch skutečných příčin.

    Veřejnost se neradikalizuje jenom špatným směrem (poslední odstavec), pouze ten směr, kterým by se měla TAKÉ radikalizovat (tj. odstranění zločinného kapitalistického systému) je zablokován kombinací mocenských, právních a mediálních prostředků. Zkuste si říct, že znárodníte Bakalu.

    1. Nic není lidskému srdci tak drahé, jako konejšivé předsudky. Každá změna začíná jako naivita.

      1. Některé změny jsou historicky docela dobře zdokumentované, takže z nich lze něco zobecnit.

        Například když se v 13. století kladly základy kapitalismu, tak to určitě nebylo tak, že by si benátští nebo janovští obchodníci někde po tavernách u vínka říkali „tak, a teď povalíme ten hnusnej feudalismus a zavedem něco pokrokovějšího“. Oni jen sledovali svoje obchodnické zájmy, vymýšleli způsoby, jak ochránit svoje zboží a peníze a jak si usnadnit práci a – což je dost důležité – také se za tím účelem organizovali.

        1. Tehdy šlo ještě „jen“ o bankovnictví, kapitalismus je podle mě úzce spjat s industrializací, do které tehdy bylo ještě daleko. Ale ten princip je jasný. Doufám, že i pro ostatní a ne jen pro nás dva.

    2. Dokud si to někdo neřekne, tak ho nikdo neznárodní.

  7. Taras:
    „Jak vzděláním a informovaností lze odstranit strach ze ztráty zaměstnání? Nebo strach z toho, že uprchlíci zdevastují evropské sociální systémy? Nebo že vystřílí účastníky koncertu jak králíky?“
    Samozřejmě. Ne každá hovadina se dá jednoduše vymýtit z každého mozečku. Právě jste to dokázal.
    Bartoš ovšem neměl s tím vzděláváním a informovaností na mysli zabedněné důchodce.
    Proč někdy nejsem politicky korektní, vysvětluju vedle.

  8. „Ale ten princip je jasný. Doufám, že i pro ostatní a ne jen pro nás dva.“
    Hlásím se taky.
    Hlubokou a trvalou systémovou změnu nepřivodí vládní nařízení, ať už vláda vzejde z voleb anebo z revoluce. Jenže tahleta představa /přeměna příkazem shora dolů/ se drží lidstva jak veš v kožiše a její uplatňování v praxi je permanentní hrozbou návratu do doby kamenné.

    1. Tresen
      Jenže tahleta představa /přeměna příkazem shora dolů/ se drží lidstva jak veš v kožiše …
      Nejak jste nezaregistrovala ze kdyz ty prikazy shory jsou az tak nelidove , ze se obcas lid nasere udela revoluci a I kdyz to je zdola misto shora stejne to nefunguje ?
      Vim ale nedbam ?

      Tresnicko Vy opet perlite a do Tarase se stejne celych poslednich nekolik internetovych desetileti stale stejne navazite :-)
      Hlubokou a trvalou systémovou změnu nepřivodí vládní nařízení, ať už vláda vzejde z voleb anebo z revoluce
      Samozrejme ze ne,!
      I kdyz nekdy to tak vypada ze si nektery politik jakoby reze vetev na ktere sedi, ale…
      vzdy plati ze kapri si svuj Rybnik nevypusti.

      Taras:
      „Jak vzděláním a informovaností lze odstranit strach ze ztráty zaměstnání? Nebo strach z toho, že uprchlíci zdevastují evropské sociální systémy? Nebo že vystřílí účastníky koncertu jak králíky?“
      Samozřejmě. Ne každá hovadina se dá jednoduše vymýtit z každého mozečku

      Realita soucasneho zivota coby hovadina?

      1. Realita je realita, ale jak se na ní člověk dívá a jak jí rozumí je mj. dáno i jeho rozhledem, schopností vidět kontext a souvislosti, a to už se vzděláním ovlivnit dá. Například se dá ovlivnit, jestli se člověk bude mít na pozoru spíš před tím, čím ho straší, nebo před tím, kdo ho straší.

Komentáře nejsou povoleny.