Kdo by dnes myslel na banky a něco tak složitého, jako byla finanční krize v roce 2008, když máme něco tak jednoduše pochopitelného a uchopitelného, jako je krize migrační, která konečně nabídla „nepřítele“, který se dá snadno identifikovat, je fyzicky dostupný a snadný a rychlý způsob řešení tohoto problému vymyslí každý jouda. Jenže finanční krize z roku 2008 ani zdaleka nezmizela, jen byla zametena pod koberec, kde zapomenuta stále doutná a může kdykoliv znova explodovat. Tehdy totiž nešlo o havárii, ale o systémovou krizi v systému, který se nezměnil.
Je proto jen a jen dobře, že Petr Kain ve svém textu Banky hřeší stále stejně v Lidovkách tuto krizi, její příčiny a její (ne)řešení připomněl. Banky totiž mají stále stejně velkou moc, jsou stále stejně velké, a většinou ještě větší, mají stále stejně tajemné a pofidérní bilance a jsou stále „too big to fail“ a stále drží státům nůž na krku, protože státy stále řídí lidé vedení ideologií podle které má být stát malý a slabý a soukromá korporace velká a silná.
Schopnost ocenit aktiva a rizika bank je stále stejně mizerná a regulace stále stejně bezzubá. Nějaká regulace – přičemž v kořenech krize není nic jiného, než deregulace – sice byla po roce 2008 přijata, ale ta povětšinou vedla jen k tomu, že zanikly malé banky a narostly ty velké, o nichž bylo navíc veřejně vyhlášeno, že nesmějí padnout. Trend privatizace zisků a socializace ztrát nebyl zlomen, ale naopak posílen.
Za všechny jeden příklad:
Americké ministerstvo spravedlnosti vysvětlovalo mírný trest [za praní špinavých peněz, pozn. red.] až s šokující upřímností. Nemohlo prý proti HSBC vznést žalobu, protože by banka v USA mohla přijít o licenci, což by mohlo ohrozit její existenci a následně destabilizovat celou finanční sféru. Jinak řečeno, v zemi, kde po 11. září 2001 stačilo mnohdy podezření z teroristické činnosti, abyste strávili zbytek života ve vězení na Guantanámu, se banka usvědčená z napomáhání teroristům a zločincům nejhoršího kalibru vyhne trestu jen proto, že je dostatečně velká.
Rádi jsme na bankstery zapomněli, oni ale nezapomněli na nás, nikam nezmizeli, nijak se nezměnili, jsou pořád stejní, to jen my se raději díváme jinam a bijeme se přitom v prsa, jak jsme na to svým zdravým rozumem vyzráli a odhalili skutečný problém. Jenže tak to není, ten skutečný problém zůstává neřešený:
Pokud jde velké banky, říká se, že se z krize vůbec nepoučily. To ale není pravda. Ve skutečnosti si jedno poučení odnesly — že jim nakonec všechno projde.
Tribun 
Banksteři jsou velký problém ale ve srovnání s tím jaké nás výhledově čekají jsou prkotinou:
Upozornění pro Tribuna: Nenechte se odradit prvními třemi minutami které Staněk věnuje migračnímu problému. Zbývající půlhodinu již věnuje úplně jiným problémům, které souvisí i s tématem článku.
A jinak, jen technická: sejde z mysli
Tohle mé upozornění můžete, samozřejmě, smáznout.
Tím myslím obě upozornění. To pod videem je skutečně jen pro vás, Tribune, vzhledem k vaší nechuti k odkazům ;-)
Čemu říkáte nechuť k odkazům? Pouštím jich tu víc, než dost, většinou bez evaluace. Nebo mi chcete vyčítat, že nečtu/neposlouchám všechno? Na to si vystačím sám. Kdybyste jen viděl můj „buffer“…
No, mám na mysli to že nečtete/neposloucháte všechno (což chápu) ale necháte po několik komentářů spoludiskutéra v mylném domnění že jste četl, jako se nám to stalo pod článkem „Policejní stát.“
http://tribun.name/2016/01/13/policejni-stat/#comment-102495
Na to bych vám mohl opáčit, že vy jste mě uvedl v omyl, že vše potřebné jste ocitoval ve svém komentáři, a přitom to bylo v linkovaném videu, ale taková diskuse by asi byla k ničemu, že?
Určitě. A co říkáte na toho Staňka?
Nic, ještě jsem ho neviděl.
A zrovna ho nesmažu. Jste si jistý? Nevylučuji, že jsem se nakonec spletl, ale přemýšlel jsem nad správnou předložkou dost dlouho, tak se jí teď tak lehce nevzdám.
Podělte se svým přemýšlením (o předložkách) vážený Tribune. Což není myšleno ironicky, vážně by mě to zajímalo. Já jsem primitiv a tudíž bych tam plácl „z“. To kvůli 2.pádu.
„S 2. pádem se pojí předložka z (ze). Té je možno užít ve spojení s 2. pádem vždy. Např. (jíst) z talíře, (vyjít) z domu, (vstát) ze židle, z postele, (sebrat) z podlahy, (přicházet) z náměstí, z hor, z dovolené, (poletovat) z květu na květ, (sklízet) z pole, (hudba) z desky, setřít pot z čela, stáhnout prsten z prstu, sundat klobouk z hlavy, spadnout ze stromu, stékat ze střechy, skočit z můstku, (spadnout) z měsíce, (sejít) z cesty, z mysli, z očí, (vzít) vítr z plachet; ze strany, z hlediska, ze stanoviska, ze zřetele atd.
Pozn. Jen v případě, kdy píšící považuje za potřebné naznačit předložkou východisko pohybu z povrchu pryč, popř. po povrchu dolů, může zvolit předložku s, např. (vzít) se stolu, se skříně.“
Ovšem čeština je jazyk košatý, takže…
Já jsem nakonec vymyslel, že to je podle vzoru „s povrchu pryč“, ale dost možná jsem to překombinoval. Podívám se doma do chytré knížky a pak vydám závazné regulatorní stanovisko.
Podívejte se sem:
http://www.pravidla.cz/vice/predlozky-a-predpony-s-z/?kapitola=4
Přesvědčili jste mne, mění s na z.