Kauza Čapí hnízdo. Víc říkat netřeba, všichni vědí, všichni znají, a kdo neví, ten se dozví, protože před ní není úniku. Firma spojená s Babišem se na čas účelově formálně zmenšila, aby dosáhla na dotace pro malé firmy, a pak se zase vrátila do lůna Agrofertu. Kouzlo. Šikovný trik. Nebo také svého druhu daňová optimalizace, prostě něco, co je v kapitalismu běžné a co dělá kapitalismus kapitalismem. Kapitalismus je systém preferující predátory, systém, kde dravější, rychlejší, silnější, šikovnější a chytřejší (či spíše zchytralejší) vítězí a kde je základem etiky úspěch. Kauza Čapí hnízdo není anomálie, není to selhání jednotlivce, je to systémový rys. Nelze mít kapitalismus a nemít Čapí hnízda. Je dobře, že lidem takové praktiky, jaké byly použity pro financování Čapího hnízda vadí, ale je pokrytecké skončit u kritiky Babiše a nepokračovat kritikou kapitalismu jako takového. Čapí hnízdo je špatně z principu, ne proto, že v něm figuruje Babiš. Kde byli jeho kritici, když se u nás podobnými metodami budoval kapitalismus? Mlčeli, budovali.
65 komentářů: „Kapitalismus hnízdící“
Komentáře nejsou povoleny.
Tribun 
Nemohu s Vámi souhlasit. Podsouvat kapitalismu to, že je pro něj charakteristická korupce je hrubý omyl. Korupce je daleko více charakteristická pro socialismus, nicméně to s čím je maximálně provázána je stát a jeho omezování. Čím více budete lidi omezovat, nařizovat jim a okrádat je tím více poroste korupční jednání. Pokud pak vidíte v cause „Čapí hnízdo“ korupci, pak je to nesporně správné. Ale otázkou je, zda by k ní vůbec došlo, kdyby se v rámci socialismu, protože EU a její dotace, jakož i jiné podobné na nižších úrovních není nic jiného, nekradli lidem peníze, aby byly vynaloženy na něco, o čem se nějaký úředník domnívá, že je jejich lepší využití, než by s nimi zamýšleli jejich skuteční majitelé.
Ten štítek, který jsem k tomu připojil, je asi matoucí, tady vlastně vůbec nejde o korupci, ale o lovení v kalných vodách v honbě za ziskem. Pokud chcete popírat, že pro kapitalismus je těžba renty a sobecké sledování svých zájmů typické, pak prostě nevíte nebo nechcete vědět, co to ten kapitalismus je. Pokud by „nekradl“ stát, tak by natvrdo kradli kapitalisté, jen by na to nebyl už vůbec žádný zákon.
Já v žádném případě nepopírám, že kapitalista sleduje své sobecké zájmy. Naopak. Kapitalisté jsou egoisté a díky bohu za to. Tak jsem kdysi i nazval jeden článek, který o tom pojednával. Protože nebýt kapitalistického egoismu, tak bychom možná neměli možnost diskutovat na této stránce. A asi by toho nebylo daleko víc.
Přirozeně, kapitalista ve svém egoismu myslí primárně na svůj zisk. Jenže díky tomu může nabídnout práci těm, kteří o ni mají zájem a koupit jí od nich. Díky svému egoismu uspokojuje potřeby svých zákazníků a tím zlepšuje jejich život. Nedělá to sice s tím cílem, ale skutečnost taková je. Takže díky bohu za ty egoisty.
Sto let argumentační stará veteš, která nebyla sexy ani když byla mladá. Ano, toto je kanonická definice kapitalismu, ale to je ideál, nikoliv realita. Kdyby kapitalismus fungoval podle svých deklarovaných ideálů, tak by nikdy nevznikl žádný komunismus, protože by prostě nebyl potřeba. Kapitalismus ale funguje tak, že to to vámi vzývané sobectví vykořisťuje a devastuje a pak se schovává ze podobná sofismata, kterými tu šermujete vy.
Víte, to o té sto let staré argumentační veteši je možné aplikovat spíše na ten komunismus, jehož základní chybou je to, že vůbec nepočítá s takovou maličkostí, jako je člověk a stává se tak skutečně zrůdnou ideologií.
Neznám žádný příklad, kde by kapitalistický egoismus vykořisťoval a devastoval. Respektive na takový, kde by k tomu byl někdo silou nucen. Naopak komunistické ideály prozatím přinesly jen ono vykořisťování a násilí.
Pokud si tedy mohu svobodně zvolit, tak kapitalismus.
Kapitalismus si nevolíte svobodně, ten je vám vnucen. To, co lidé volili v listopadu 1989, rozhodně nebyl kapitalismus. Ani v těch USA si ho nevolí svobodně, ať si o tom sami myslí cokoliv. Pokud neznáte žádný příklad kapitalistického vykořisťování, pak musí být váš svět hodně intelektuálně, geograficky i časově omezen.
P.S. Chyba komunismus nebyla v tom, že by na člověka zapomněl, ale že nemyslel na nic jiného.
Obávám se, že na rozdíl od Vás je můj svět o hodně bohatší intelektuálně, geograficky i časově, než ten Váš. Když už to chcete z nedostatku argumentů hnát do této roviny.
Kdybyste totiž ony argumenty měl, pak by Vaše reakce nebyla takový blábol, jakým se mi jeví. Račte si povšimnout, že nikde nepíši o listopadu ´89, nikde nepíši o USA. Místo toho byste uvedl nějaký příklad toho, jak se mýlím v tom, kde píši:“Neznám žádný příklad, kde by kapitalistický egoismus vykořisťoval a devastoval. Respektive na takový, kde by k tomu byl někdo silou nucen. “
Obávám se, že asi nějaký argument naleznete stěží. Zejména proto, že Vaše post scriptum ukazuje jeden fakt. Vy totiž ani nechápete komunismus, který tak naivně obhajujete.
Co třeba ty ženy za kasou v obchoďáku? Ty tam snad za deset tisíc hrubého (nebo kolik je teď minimální mzda) sedí rády a dobrovolně? Nebo dělníci na plantážích United Fruits neblahé paměti, ti byli také do jednoho masochisté, že? A tak bych mohl pokračovat kompletní historií světa za posledních 150 let. A ten komunismus sem z argumentační impotence taháte vy, já ho nehájím vůbec, natož naivně.
Předpokládám, že ženy za kasou nejspíš sedí dobrovolně. Zatím jsem si alespoň nevšiml, že by u nich stál dozorce se samopalem, vy snad ano? Je každého volba, jaké zaměstnání si zvolí a tak je to jen správné. Pokud pak zmiňujete společnost United Fruits, tak jediná o které vím je United Fruits, a.s. v likvidci se sídlem na Pekařské v Brně a nevím o tom, že by někdy vlastnila plantáže. Vy jste asi myslel společnost United Fruit Co. Tak zde musím říci, že její tehdejší jednání bylo skutečně z našeho pohledu hanebné, nicméně to nevypovídá nic o kapitalismu, ale to tom, jak špatné je zasahování státu do činností do kterých mu nic není. A také to vypovídá o tom, že asi nejste zase tak dobře obeznámen s tím s čím argumentujete. Pak mi poznámka o argumentační impotenci připadá více než úsměvná. Ale pasuje na Vás dobře. Stačí se podívat, kdo ve vláknu zmínil komunismus jako přirovnání a protiklad a kdo ho hájil.
Ne, nesedí tam dobrovolně. Nutí je k tomu systém. Nájmy, půjčky, děti, hlad… systém je mnohem efektivnější dozorce, než chlap s se samopalem, systému nehrozí Stockholmský syndrom. Navíc není vidět a lidi jako vy mohou tvrdit, že nikoho k ničemu nenutí. Ale co čekat od člověka, který o jednání, který sám prohlásí za hanebné, a který bylo možné jen v důsledku neregulované činnosti kapitalistické společností, prohlásí, že bylo způsobeno zasahováním státu. Nebylo. Bylo kapitalisticky přirozené a bylo možné jen kvůli nezasahování státu. Respektive bylo-li důsledkem jednání státu, tak jedině proto, že to byl stát kapitalistický.
Aha. Takže ty ženy za kasou by měly sedět doma u televize a čekat, že jim někdo dá něco zadarmo? Mám tomu tak rozumět, nebo jak? Vám nepřipadá normální, že si vyděláte prací? Ke druhému pak jen podotknu, že zasahování státu tak jak to v oné záležitosti bylo, je hanebné jak v kapitalismu, tak v socialismu. To není tím, že stát by byl kapitalistický či ne. Nicméně je pravdou, že socialistický stát zasahuje více. Váš příklad dokonale uzakuje jedno. prosazením skutečného kapitalismu se dá efektivně předejít tomu co kritizujete.
Proč zadarmo? Vy jste pořád myšlenkově někde v 19. století a možná ještě dál, v protestantské reformaci. Ty ženy mají velmi pravděpodobně doma děti a pokud by nemuseli otročit za kasou, mohli by se jim věnovat, což je také práce, nijak lehká a společensky prospěšná. Mě především přijde nenormální, že někdo musí pracovat na dvě směny a ani tak si nevydělá na důstojný život. Komunisté sice měli Řád práce, ale ten pravý pracovní fetišismus předvádíte vy liberálové se svým pracuj nebo zemři.
Mě tedy to co Vám nenormální nepřijde. Víte proč? Protože je každého věc, zda pracuje na dvě či více směn. Stejně tak nikomu není nic do toho, jak dlouho pracuji třeba já. Byl doba, kdy jsem v práci i spal, protože se mi prostě nevyplatilo odjet v noci domů a ráno vstávat a jet do práce. To jsem se tam raději vyspal a víc si odpočinul. Nikomu jsem ale takový režim nenutil a nenutím. To je každého věc. Vy snad víte, že ty ženy otročí, či jak to píšete? Řekly Vám to? A pokud ano, říkala to jedna, dvě, tři a nebo někdo, kdo za ne tzv. hovořil?
Každého věc by to byla, kdyby to byla otázka jeho svobodné volby a kdyby tím nezasahoval do životů jiných lidí. Pokud někdo musí, aby měl nájem, není to svobodná volba, pokud se tak děje na úkor dětí a společnosti obecně, může to být i svobodná volba, ale není to jen jeho věc.
Aha. Takže vy se domníváte, že je špatné, že někdo musí chodit do práce, aby mohl zaplatit nájem? Nebo jak tomu mám rozumět?
Ano, protože bydlení je nutná podmínka důstojného života a jeho navázáním na práci lze zaměstnance efektivně vydírat a snižovat cenu práce, čímž kapitalistovi vznikne zisk, který prohlásí za produkt své vlastní píle a odmítne ho byť jen zdanit.
V jiné části píšete o parazitech a sám parazitování na jiných propagujete. Velmi hezké. Jakpak byste to bydlení pro ty, pro které by nemělo být důvodem pracovat zaplatil. Jak jinak než skutečným parazitováním na jiných. Odkopáváte se čím dál víc. A je to tak dobře. Protože díky tomu vidím co jste zač.
To budete asi pěkné ťululum, že vám to došlo až teď. Já se tím, co jsem zač, totiž nikdy netajil. Nevím, jak je přesná biologická definice parazita, ale myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že to je někdo, kdo ke svému životu potřebuje hostitele. A teď mi řekněte, potřebují kapitalisté dělníky, nebo dělníci kapitalisty?
Jo, Tribune, je to systémová záležitost, jak píšete. Problém je v tom, že doposud neznám žádný jiný společenský systém, jenž by se s podobnými kauzami dokázal vypořádat, aniž by radikálně omezil fetiš přítomnosti – svobodu individua.
No právě, co když je svoboda, jak píšete, jen fetiš? Ale nemusí být, problém je spíš v tom, že si pleteme (jsme manipulování zaměňovat) svobodu se svévolí?
To je klidně možné. Ovšem za zvážení stojí, zda konkrétně tyhle dva pojmy nezaměňují (třebas právě opakováním nesmyslu, že kdyby nekradl stát, kradl by víc a brutálněji kapitalista) mnohem častěji ti, kdo se vám tu svobodu snaží vzít…
Stát nekrade. Daně nejsou krádež. Krádež je až rozkrádání daní, ale to už nedělá stát, to dělají soukromníci.
To jste opravdu přehnal. Za tohle Vás sežerou. Zaživa a ani si Vás neosolí.
Ať se mnou třeba udáví.
Stát krade jako straka, jen těch tunelářů, co každý rok vyrojivší se věrozvěsti bojují proti korupci v podobě Věci večřejných, Babišů atd. Nikdo jiný to není – Rath a jeho předchůdci, Svoboda, Snopková to vše byl stát. Nebýt jej, okrádali by se tak max. soukromníci mezi sebou, ale to by se nás netýkalo stejně tak, jako Vy nejste účasten na tom, když mi vykradou zloději. Takže jsou to jen veřejné peníze a dotace, co skrze stát protékají do soukromých kapes. Zastavme všechny ty subvence, dotace, zelenou, naftu, podporu ekologickým zdrojům energie, podporu na zateplování – tím stát, potažmo EU vytváří PRVOPLÁNOVITOU korupci, když ty peníze dá nejdříve mezinárodní organizace státu a ten pak je dá soukromníkovi. Pan socialista Palas, co si za peníze EU postavil soukromý hotel tam, kde snad turistu krom zabloudivší babky omylem přejivší i s roštím polský hranice, nikdo nikdy neviděl, staví se akvaparky tam, kde krom kombajnů a pojízdných prodejen není žádný obyvatelstvo a vůbec, i tam kde cestovní ruch je, třeba v Praze, ať si každý podniká za své. To je totiž princip socialisticko-kapitalistického kočkopsa.
Buď zrušte dotace, ať si každý podniká za své
anebo je ponechme mezi státy a pak mezi státem a jednotlivými odvětvími, ale pak zase zaveďme brutální socialistický chozrasčot, znárodněme posledního živnostníka a všechny peníze nechť jdou mezi státem ovládanými státními podniky, národními podniky, koncernovými podniky – z jedné státně plánovací peněženky. Pak to bude systémově fér. Systémově, samozřejmě ne principiálně, včetně případných koncentráků pro někdejší vlastníky, ale o tom tento akademický spor není. Je o korupci. Ta funguje jen a jen tam, kde nejsou jen do krve se na trhu peroucí soukromníci, co soupeří o zakázku jiného soukromníka. Tam platí viz výše, jak jsem řekl. Stát je problém, stát co nikomu nepatří a zároveň všem, nikdo mu nechce platit, ale chce od něj zabezpečit od kolébky až do hrobu, stát, co zaměstnává lidi ne pro nějaký ekonomický efekt, ale jako formu sociálního úplatku zaměstnanci vyžadující jeho loajalitu nejen pracovní, ale především politickou, stát, který svým působením by měl být zrušen už proto, že degraduje a vlastně znevěrohodňuje institut svobodné zastupitelské volby tím -. že něco slibuje jedněm sebrat a druhým dát, takže ten kdo na základě této majetkové rošády z peněz, které mu nepatří vytváří stejný konflikt zájmů jako pan Babiš nebo ten, kdo „jen“ přijímá západoevropské peníze tamních daňových poplatníků, by neměl jít „politicky podnikat“, protože rozdělovat peníze vybrané od jedněch směrem k druhým je vlastně přímo politický úplatek. Nakonec i ty tzv. „veřejně prospěšné“ stavby jako dálnice by nám měly vadit, když zjistíme že za přidělený objem peněz by mohlo být postaveno 100km dálnic a nejen 10km.:-).
Stát má právo vybírat daně, ale jen takové, kterými pokrývá svoji základní činnost (policie, hasiči, učitelé, soudy, armáda) žádné akvaparky, hotýlky, lanovky, renovace hradů a zámků využívaných ke komerčním účelům jako měl být Buštěhrad atd.
A snad naposledy, daně jsou jedna věc, a pojistné systémy druhá, je zločin zvýšit daně a sanovat jimi nefunkční průběžné systémy, které jsou nefunkční právě ze svého vlastního principu fungování – jsou závislé na demografii, staří vers. mladí, rodiny s dětmi vers. bezdětní, platící vers. neplatící a proto jsou nefunkční – takže za jejich nefunkčnost trestat ty, co mají nějaký výdělek ještě ke zdanění, jen proto, že si někdo usmyslel, že by bylo fajn, aby měl každý stejně (co nejvíce vysoký) důchod, stejnou lékařskou péči i tam, kde je zbytečná – je prostě zločin z podstaty a diskriminace platících a zvýhodňování neplatičů. atd. Ale to by byla už jiná písnička.
Ale ti tuneláři přece nejsou stát, ti ten stár okrádají s pocitem, že napravují křivdu, v čemž je lidé jako vy utvrzují těmi řečmi o tom, že stát okrádá lidi, když vybírá daně a vynucuje pravidla.
Právě že jsem. Jsme spolu totiž spojeni skrze to, že sdílíme jeden státu, jednu společnosti a jednu planetu. Okrade-li vás někdo z plezíru, týká se mě to, protože tomu stát (společnost) neumí (nechce, nesmí) zabránit, okrade-li vás někdo z nutnosti, týká se mě, protože stát (společnost) dopustí, aby někdo klesl tak hluboko, že musí z bídy krást.
A tohle je jádro pudla: jaká je základní činnost státu? Je jen represivní (vaše stanovisko), nebo i sociální (moje stanovisko)? Stát není nějaká externí entita dosazená zvenčí nebo shora, stát si vytvářejí lidé zdola. Exogenní stát, jak je chápete vy, by byl i pro mne nepřijatelný, v mém pojetí je ale stát endogenní, tedy není překážkou svobody, ale její nutnou podmínkou. (A teď se můžeme bavit o tom, jestli je Česká republika, resp. EU exogenní, nebo endogenní.)
Stát nemůžeme nikdy být my všichni, to už znemožňuje povaha politiky která upřednostňuje jedny proti druhým, takže ti co jsou v tomto lobbyistickem zápasu masoveho proudu abonenty sociálního systému za penize cizich lidi, tak tito lide spolecne nikdy nemohou být na jedné lodi. To by byl Stockholmský syndrom jak vyšitý, nemyslite? Takže zbývá buď stát jako arbitr, prostě smírčí soudce anebo prerozdelovac resp. sociální Jánošík.
Stát je předpoklad svobody, ale právě jen coby sheriff, soudce, voják a hasič. Je ten co jedněm škodí a druhým pomáhá. Pomáhat má, ale ne tim že druhým nucené sebere. Má vytvářet zdroje na bázi benefičních koncertu, ma organizovat dobrovolne sbírky a formou jakési „honest promotion“ pořádat soutěže cti o to kdo se více zapojí, aby tak byl veřejné veleben. To je princip grantových programu, které na zapade téměř že 100 % financují vědu a výzkum. A že tam nejsou zrovna za opicema je každému jasné, takže to funguje.
Stát nemůže být impotentní charita, stát nemůže fungovat na tom principu, že nebude překážet silným ve jejich snaze být ještě silnější a bude jim uklízet slabé z cesty, stát musí vyvažovat, protože nikdo není na světě sám o sobě a sám za sebe.
Tribune, v tomhle případě je Ota skoro na marxistické pozici, i když asi ne vědomě. Sám jsem zvědav, jak na tento můj vstup bude reagovat: Stát je organizovaná forma násilí vládnoucí třídy nad ovládanou… vzpomínáte? A důležité je, že marxisté tak definují nejen kapitalistický stát…
Marxova pozice je, nemýlím-li se v utopii, že každý bude dělat podle jeho možností a dostávat podle jeho potřeb. Otázka je, co se stane, když všichni budou předstírat velmi malé možnosti a budou se dožadovat hodně vysokých nároků, jestli pak přijdou dozorci s devítiocasými kočkami nebo jinak vysvětlí jedněm, že „musí víc makat“ a druhým „že se budou muset víc uskromnit“..:-)
Pocud je to standardní má dáti/dal..:-)
Nikdo není proti daňové solidaritě nutné pro moderní dělbu práce, jen ať mi nikdo neříká, že mi ten co ho v životě nikdy nepotkám protože žije třeba takových 400 km ode mne (a to je u na malou ČR dost velká vzdálenost) a co dostává celý život ode mě palmáre
1) mi bude nějak prospěšný, když si ho budu vydržovat
2) nečinit tak, že by mi mohl být nebezpečný
3) jak kvantifikovat body 1 a 2 a kde by byl ten správně utilitaristický/ lidský a humánní přístup
jinak fakt, že dnes státy mají skoro všechny stejně (nízkou) daňovou zátěž je vcelku logické. Protože žádná socialistická revoluce, pakliže by nebyla uskutečněna přes noc na celém světě s tím, že přes noc by byly odpojeny IT systémy a zavřeny banky, obsazeny produkční kapacity a eliminován vliv armády – pak žádná revoluce nemá šanci na úspěch a případné lokální excesy samy dojdou na úbytě, a místní revolucionáři ve finále za kapitalisty dojdou s prosíkem „o investici“.
Takže lze jen pracovat s nějakou formou vzájemné kooperace, ovšem píši záměrně verzálkami – v RÁMCI RECIPROCITY – tedy něco ve smyslu, dám ti plat, nepropustím tě, když vím, že budeš dále kupovat. Udělám něco na způsob „základního nepodmíněného příjmu“ opět jen jako podpora konzumu (není to koncept vůbec „levicový“ ani „solidaristický“ koncept, ale naopak konzumně konformní, už starej Friedman a po něm šéf FEDu Bernanke chtěli rozhazovat peníze z vrtulníku, asi nejen jako podporu konzumu, ale i pro tu „prču“ vidět jak si proletáři při jejich „sbírání“ dávaj nesolidárně po papuli). Bohužel klasická Marxova teorii hodnoty neplatí, v době umělé inteligence a automatizace budou „prostě lidé nadbyteční“ jak zpíval komunistický popík od D. Jandy….Jen pro ten odbyt a koloběh peněz ne…Zatím, než dojde k totálnímu postmaterialismu, kdy základní životní potřeby budou formou voucherů na příděl, a ti co budou ovládat technologie si funkční blahobyt zajistí pomocí strojů a technologií sami, to bude fungovat ještě takto. Lidská práce pak bude redukována jen na lidi ze Silicon Valley a obchodníky. Dvě segmemtové složky které dnes mají ještě nějakou přidanou hodnotu. Vyrobit umí každý (a stroje budou umět vyrábět zase stroje i bez lidí a jejich práce) ale zobchodovat/vytvořit projekt užitečnosti s rozpracováním přínosů – a dopravit/servisovat budou muset ještě lidé.
Dokáži si představit i dystopii, že už nebude probíhat soutěž s cílem blísknout se autem, vilou, silicononovou milenkou, ale jakýmisi „kredity cti“ anebo se budou dělat „hitparády kognitivních a intelektuálních schopností“, protože jestli si někdo myslí, že lidé hromadí tuny majetku z jejich chamtivosti, pak nezná základní psychologická paradigmata. Zvířata jsou agresivní a žerou se, protože jsou hnáni pudem zvyšování kontinuální kvality rodu/potomstva – my žijeme a tvoříme pro pocit uznání, cti a že jsme frajeři a v touze aby nám naši „genialitu“ ostatní uznali. Obvykle se loserům do toho nechce říci: „já jsem loser, a vy pan king“ někde na veřejnosti před nastoupeným uličním výborem, tak se tato „forma celospolečenského dialogu“ přenáší do statusových symbolů a věcí. Proto ten koloběh ekonomiky je věčný jako koloběh vody v přírodě.
Jediný recept je zkusit předělat psyché člověka, pravda, nacisté a i komunisté se o to pokusili. Ani jedni neuspěli. Nakonec se i ti nejvíce oddaní kolektivní myšlence „zdánlivého dobra ve prospěch celku“ (národa, státu, rasy, třídy) stali těmi individualisty maximalizující svůj sobecký užitek, když zdrhali a co se stali vystrašenými zvířátky chránící si jak veverka s „Doby ledový“ svůj oříšek, kdy si ženský všívaly do podprsenek diamanty a šperky, pánové do podrážek prsteny a utíkali s kufry i s Tiziany, van Goghy a Gauguiny v bažinách na Západ anebo v podpalubí mezi „uprchlíky“ do Argentiny.
Výsledek? Než si lidi sami vynaleznou nějaký „altruistický gen“ budou ho umět izolovat a pak „syntetizovat“ v pilulkách (jako v Sexmisi pilulku převádějící sexuální chtíč na pud kariérismu) bude kapitalismus – PRO LIDI TÍM NEJPŘIROZENĚJŠÍM SYSTÉMEM..:-))
Nastoupí standardní tržní mechanismy, protože nebude dostatek na uspokojování těch nároků. Já ovšem nemluvím o nárocích, ale o potřebách. A potřeby jsou ze své podstaty omezené, protože sice můžete vlastnit všechny židle světa (nárok), ale sedět můžete vždy jen na jedné (potřeba).
Budoucí revoluce bude možná a nutná právě kvůli těm IT systémům, nikoliv jim navzdory. Tedy revoluce to bude jen z podhledu konzervativců, z pohledu realistu to bude adaptace.
To ovšem bude vydírání, vyrážení klínu klínem a odsouvání problému do budoucnosti. Občanská renta může být, jak ostatně sám ukazujete, pojata i pravicově. Takhle ale fungovat nemá a nemusí, jejím smyslem není pacifikace mas, ale jejich osvobození (to je zase levicové pojetí), uvolnění tvůrčího a sociálního potenciálu, který je zatím umrtven v nutnosti pracovat.
Nebudou nadbyteční, budou představovat potenciál. Nadbyteční budou pouze v rámci omezeného a zastaralého myšlenkového světa kapitalismu a ekonomismu.
Je otázka, nakolik je něco takového a) pravda a b) přirozené, nebo systémově podmíněné. Pokud je vaše právo na život a schopnost reprodukce systémově podmíněna uznáním (kapitálem), potom o to samozřejmě přirozeně usilujete, ale přirozenost sama o sobě to není.
Kapitalismus je přirozený je pro kapitalisty (= predátory), těm ostatním je vnucen. V hierarchickém systému, kterým kapitalismus dozajista je, nelze o nějaké přirozenosti mluvit. Kdyby byl kapitalismus přirozený, neexistovalo by v něm násilí. Protože násilí, od sociálního přes fyzické po ekonomické, v kapitalismu existuje, nutně z toho plyne, že to přirozený systém není.
Vašim námitkám rozumím, nicméně od prvních apologetů socialismu se nenašel někdo, kdo by lidem nabídl alespoň omezeně funkční model socialismu, který by
1) převážil efekt kapitalismu v poměrů životní úrovně/dostupnosti zboží pro většinu lidí
2) pakliže by se mu podařilo splnit bod 1, neomezil razantně lidská práv a občanské svobody
3) který by na základě bodu 1 a 2 si lidé dobrovolně vybrali a těm, kdo by s jeho fungováním nesouhlasili by bylo umožněno svobodně odejít i s majetkem který si vydělali za zákonných podmínek platných v předchozím režimu
Od sepsání Komunistického manifestu uplynulo více než 160 let a to je dost dlouhá doba aby se na základě těchto věcí u lidí etabloval. Jak první pokusy dopadly víme, takže je namístě otázka
je demokratický socialismus s majetkovou rovností resp. eliminací soukromého majetku a konkurenčně-tržních vztahů vedoucí k akumulaci (úspěšní v konkurenčním boji akumulují majetek, neúspěšní krachují) vůbec možný aby splnil body 1-3? Pakliže je to jen projekt idealismu a sociálního inženýrství pár nadšenců, který si my sami jalo lidstvo nepřejeme, pak je asi nesmysl se o něj snažit.
Anebo ještě jinak, pakliže je to systém založený na víře v hodně výběrové osobní hodnoty, pak zřizujme pro komuni(tari)sty nějaké rezervace po vzoru Amišů, kde budou platit jejich pravidla svobodně přijatá všemi účastníky, ale stejně jako u živita Amišů, pro drtivou většinu obyvatel vyspělého světa, v takové podobně neakceptovatelná. Kibucy v Izraeli dokázaly také fungovat jen jako prostředek primárně určený pro uprchlíky, kteří neměli v Izraeli vlastní zázemí a v době ohrožení palestinskými nájezdy v občanské válce, takže jejich utužený kolektivismus byl efektivní pro společné přežití více než liberálně individualistická společnost fungující v míru.
Opakuji nijak nejsem proti komunitarismu, společensky vlastněným podnikům, ani proti zavádění lokálních měn, jako prostředku nezávislé směny mezi svými lidmi za věci a prostředky vyprodukované jimi samotnými na jednom místě. Ale globálně možný není.
A už nejméně 160 je všem, kteří poukáží na to, že nerovnost a sociální nespravedlnost není vůle boží, ale lidská, vysvětlováno (a často i vyhrožováno), že tak je to správné, tak to má být a nelze jinak. Samozřejmě, že bych s vámi uměl polemizovat (a původně jsem i chtěl, proto jsem tu také ten komentář sušil tak dlouho), ale nakonec jsem usoudil, že už na to čas nenajdu a že vy stejně víte nejlépe sám, co bych vám napsal.
Ponechme stranou fakt, že mnohé daně se přiživují na tak nicotných a hlavně přirozených pohybech majetku, že za nic víc, než krádež je považovat nelze…
Leč s tím rozkrádáním jste mne zaujal. Víte, kterým směrem se v případech korupce pohybují ty nelegální peníze, že ano?
Od toho, kdo bere, k tomu, který dává. Ale tak jednoduchou odpověď jste asi na mysli neměl, takže se nechám poddat.
Za prvé není jednoduchá (protože mlží), za druhé není správně (protože peníze prostě nikdy nejdou OD toho, kdo BERE).
V každém případě mám jednodušší.
Ty peníze obvykle putují od dodavatele, který si jimi kupuje smlouvu, k zákazníkovi, který tu smlouvu touto cestou prodává.
Tedy to znamená, že firma, která státu nabízí nějakou službu, podmazává státního úředníka, který rozhoduje o tom, která firma zakázku dostane.
Právě o tyhle peníze se pak zakázka prodraží oproti legálnímu stavu.
Takže ty peníze jdou k té firmě, která dala úplatek, a je jich významně více, než těch, které šly od ní, čili netto je přesně, jak jsem psal: od toho, kdo bere, k tomu, kdo dává. Nemravnost korupce je především o toho, kdo chce podvodem získat výhodu – u pokušitele.
Ty peníze, které jdou k firmě, jsou platbou za práci, kterou odvedla pro zadavetele a na nich není nic špatně, Tribune.
To ten úředník si vybírá z několika nabídek a pokud nevybere žádnou, dohromady se taky děje prd – svojí vejplatu každýho patnáctýho dostane stejně.
Naopak firma zakázku ke své obživě potřebuje a když úředník naznačí, že by mu obálka v rozhodování pomohla, ta firma si pak ochotou zaplatit namnoze nekupuje výhodu, nýbrž rovnou šanci. Protože když nenamaže, přenechá tu výhodu konkurenci.
Tak…kdo je tu ten pokušitel?
…vám se to tak zjevně nejeví, ale ty soukromé firmy tahají za kratší konec provazu, než se na první pohled zdá…
Vy to pořád vidíte tak, že stát je problém a firmy jsou oběti. To ale v kapitalismu už z principu není možné. Podle mě nejenom stát, ale celá společnost (a tedy namnoze i ty firmy) jsou obětí podnikatelů – ekonomických predátorů. Čili ano, máte, pravdu, nevidím, že by firmy tahaly za kratší konec provazu. A pokud ano, tak nikoliv vůči státu, ale vůči dalším firmám.
„Vy to pořád vidíte tak, že stát je problém a firmy jsou oběti. To ale v kapitalismu už z principu není možné.“
Není problém stát jako takový, je problém když se stát třebas i v dobré víře namontuje někam, kde si svéprávný jedinec poradí bez něj. Je problém, když výkon takto vzniklých pravidel navíc mají v rukou neviditelní ouřadové beze jména, tím pádem bez odpovědnosti. Kapitalismu, coby pouze ekonomickému systému, může stát kdykoliv a jakkoliv svázat ruce a firmy se tak obětí státu mohou stát naopak velice snadno. Jistě máte pravdu v tom, že jsou případy, kdy firma některému státu přeroste přes hlavu. Ani v takovém případě ale nepovažuji za vhodné si frustraci vybíjet šikanou těch slabších, a to v podstatě ani z ryze pragmatického hlediska – šlapáním „pod sebe“ stát svůj problém s „predátory“, abych zůstal u vašeho výraziva, nevyřeší. Sobě nepomůže, jim neuškodí.
A nakonec:
Firma tahající za kratší konec provazu ve srovnání s jinou firmou není v zásadě nic špatného a na hospodaření s veřejnými financemi to nemusí mít vliv. Přesněji řečeno nemá, dokud se jejich vzájemné soupeření nepromítne do nějaké té státní zakázky pokřivené tak, jak jsem psal výše.
Může být. V daném případě se ovšem nejspíše ukáže, že předmětné Čapí hnízdo bylo dotováno lege artis v souladu s dobovými platnými předpisy, čili zcela legálně. To je první malér. Ten druhý je v tom, že všude – a nejen v ekonomice a politice, kde obzvláště – platí, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr. Morálka má tu nevýhodu, že společenský tlak na dodržení jejích norem je v časech demokratické svobody zcela zanedbatelný. Od určitého postavení se dá říci, že nemorální jedinec je mimo normy, aniž by to nějak postihlo jeho pozici. Upřímně řečeno, řešení nemám, leda důsledně dbát na oddělení ekonomické a politické moci exponovaných jedinců, jenže, jak známo, jedno kráčí s druhým. Sečíst se to dá snad jedině u voleb – ale jak oba víme, v případě předvolební hysterie to už nebude hrát žádnou roli. I posedá mne hluboká skepse.
Morálkou kapitalismu je úspěch. Pokud oddělíte ekonomickou moc od politické, tak už to nebude kapitalismus, i kdyby se stát nakrásně z ekonomiky zcela stáhl a soukromé vlastnictví bylo stále tabu.
Problém vidím právě v tom, že ať kapitalismus nebo socialismus používáme jako společenský systém. Dokud nepochopíme, že hlavní je SPOLEČNOST a všechny systémy musí sloužit společnosti a ne aby společnost sloužila systému pak nemáme šanci.
Jenže v okamžiku, kdy bude systém (myšleno zřejmě ekonomický systém) sloužit společnosti, tak to bude socialismus. Takto je totiž socialismus fundamentálně definován, nikoliv tím, co se pod tím názvem zkoušelo u nás.
Taky si myslím, shodně s Petrem, že každý společenský neduh vysvětlovat „kapitalismem“ je výmluva.
Tady jde o vadné použití veřejných prostředků. Firmy se snaží využít každou možnost, jak podojit veřejné rozpočty a granty všeho druhu. Přesně do té míry, jak jim to stát nastavením svých pravidel dovolí. Když se pak navíc stane nejšikovnější kozel státním zahradníkem, nedá se čekat, že by šel do sebe. A že by se s pravidly hnulo žádoucím směrem.
Vadné je z pohledu společnosti, nikoliv kapitalisty. A protože kapitalismus = kapitalisté a vice versa, nelze v kapitalismu o vadném použití mluvit.
Což jest definice kapitalismu.
To samozřejmě Marx jakožto uznávaný vykladač a svým způsobem vynálezce toho slova viděl úplně jinak. :-)
Asi si neuměl představit, že socialisti dokážou pod heslem veřejného blaha prosadit všeobjímající stát, který jednou bude živit symbiotickou síť politiků a firem jejich kamarádů /v krajním případě jejich vlastních firem/.
Socialismus ani kapitalismus nedělá jméno, ale realita.
Když reálný objekt, třeba skřivana, budete vytrvale nazývat papouškem, opakovat slova ho nenaučíte.
Takže se asi klidně shodneme, že v pojmenování problém není. O to víc mě překvapuje, že na některých slovech /jako je např. kapitalismus/ tak lpíte.
Já nelpím na tom slovu, ale na jeho obsahu, aby když se řekne kapitalismus, tak to znamenalo kapitalismus, a ne cokoliv, s čím dotyčný (ne)souhlasí.
Pokud jde o papouška, nemám důvod s Vámi nesouhlasit. Budeme-li alw souhlasit s tím, že kapitalismus je (v delším horizontu) smrtelné nebezpečí pro většinu obyvatel Zeměkoule (včetně orangutanů, kytovců i potkanů), pak odvrácení nebzpečí začíná právě pojmenováním toho nebezpečí. Že mnozí slovo „kapitalismus“ vytrvale nahrazují slovy jako „svoboda“, „demokracie“, „trh“, ještě neznamená, že hovoří o tomtéž. (A oni to moc dobře vědí.)
Samozřejmě že nejde o totéž. Pojem „kapitalismus“ má daleko užší význam. Znamená pouze jisté ekonomické vztahy. Společnost, která by se dala charakterizovat jako svobodná a demokratická, umožňuje koexistenci nejrůznějších vztahů, včetně těch ekonomických. Obklopeny tržní ekonomikou klidně mohou fungovat / a skutečně fungují/ komunity, které lpí na vlastních principech, naprosto odlišných od kapitalismu. Samozřejmě kromě toho existuje množství smíšených či přechodných typů podnikání, které se hodně liší od Marxova modelu, určeného vztahem vlastník – zaměstnanec.
Kapitalismu ovšem jiné než tržní vztahy neumožňuje, proto pokud demokracie vede ke kapitalismu, ale kapitalismu od demokracie. Tedy je to přesně naopak, než nám politruci tvrdí.
Kapitalismus je definován vztahy ke kapitálu. Tržní systém, jehož součástí kapitalismus je, připouští nejrůznější formy vlastnictví, nejenom to klasické, tj. čistě soukromé.
Svobodná společnost navíc umožňuje, že kdo chce žít po svém /třeba stoprocentně komunisticky/ a ignorovat všechno, co je spojeno se soukromým vlastnictvím i s působením trhu v kladném i záporném smyslu, nic mu v tom nebrání, leda pohodlnost.
Slyšel jste někdy například o Hutterech? To je zářný příklad toho, že to jde. Neznají soukromé vlastnictví výrobních prostředků, hospodaří společně, dělí se o výsledky své práce….
Takže ano, máte pravdu v tom, že kapitalistické vztahy jinde než v tržním prostředí myslitelné nejsou, ale je to jen část pravdy. Jsou výsledkem určitého historického vývoje, který není ukončen. Kdo se z nich chce osvobodit, pokud je cítí jako omezení, může. Jen se musí smířit s tím, že to za něj nikdo neudělá.
Mnoho lidí, nepřekvapivě zejména těch u moci, a to nejenom politické, je ovšem přesvědčeno o tom, že kapitalismus je konec dějin.
Tady pujde asi hlavne o semanticke zalezitosti, ale ja osobne nepovazuji rozdelovani dotaci za urcujici znak kapitalismu. Jinak souhlas, ze kdyz politicke strany a big business spolu sdileji jednu postel, je to pro poddane obcany velky pruser. Tomu se ale nekdy rika fascism, nikoliv kapitalism. Mozna nekdy statni kapitalism, tak nazyva Zapad zrizeni v Rusku, Cine nebo Saudske Arabii.
Ale vždyť fašismus a kapitalismus jedné krve jsou!
Kapitalismus +- fungoval pouze ve své dřevní fázi, kdy byl „samoregulován“ protestantskou etikou. V době, kdy se obecně přijímaným faktem stalo, že čím víc kdo má, tím víc mu pámbu požehnal, ale aby si to udržel, musí být bohabojný, tedy mimo jiné dnešním slovníkem „neoje.ávat“ bližní.
Snad jen a pouze v těchto dobách lze hovořit o tom, že kapík společnost pozvedával a alespoň z části platily takové ty libertariánské poudačky o tom, že kdo se přičiní bude milionář atd. Jakmile však z toho procesu vypadl Bůh (resp. strach z něj), coby regulátor, tak to šlo všechno tam, kde je to i dnes. Zkrátka regulace, jak vidno, je nutná. To však někteří nechtějí slyšet a tak pobíhají, zakrývajíc si uši dlaněmi a s pokřikem „nananana, nic neslyším“, oslavují Den daňové svobody.
Nějaké über-baráky, to už jsou jen třešničky na dortu. Vždyť pomalu v každé druhé vsi je nějaká „Maison“ obehnaná plotem vypočítaným tak, aby za něj nebylo odkudkoliv vidět. Jakoby internacionála kapitalistů dala svým soudruhům doporučení ve smyslu „Zabezpečte se, krize neskončila a kdoví, co příjde!“. A tak zatímco nás chlácholí křehkými oživeními, nejnižší nezaměstnaností za 350 let (která je zčásti způsobena upravenou metodikou počítání nezaměstnaných a zčásti zaměstnaností ve stylu 12 hodin denně+soboty+dvakrát do měsíce neděle za 10 000 čistého) a růstem HDP (který se sám o sobě neprojevuje co do kvality života téměř v ničem), staví si svá „hnízda“ na horší časy, které zřejmě věří, že přijdou.
Nejenom, že věří, oni pro také dělají, co mohou, i když možná nevědomky. Alespoň ta část, která věří. Pak je část, která ví.
všechno je to o lidech, a protože jsme od dob kromaňonců o cca 400 gramů šedé kůry mozkové lehčí, tedy tupější ( ale i to je evoluce, když si jeden nedá rady ), tak od homo homo očekávám ještě horší věc než je současný korporativně-fašistický kapitalismus. ..)
Názor starého marxisty:
http://nestalinsky-marxismus.webnode.cz/news/josef-heller-a-proto-tvrdim-ze-kdyz-kvuli-panum/
Není až zas tak překvapivé, že skutečně do důsledku dotažené marxistické postoje nejsou zase až tak odlišné od těch anarchisticko-undergroundových. Bývalý pracovník teoretického aparátu KSČ i KSČM (a dost starý člověk, nutno podotknout), který už nemá žádné zištné ani mocenské ambice, poskytuje dobrou teoretickou základnu všem těm aktivistickým androšům a jiným radikálním levičákům, nad nimiž mainstream ohrnuje nos nebo je rovnou z pozice síly všelijak buzeruje.
Jenže co když má ten Heller pravdu?
A jestli je znakem levicových postojů správně odhadnout dějinné tendence a pomáhat jejich důsledkům na svět, kolik je vlastně tady a teď kolem nás skutečných levičáků?
„Kolik je vlastně tady a teď kolem nás skutečných levičáků?“ Málo, hodně málo. Nadávání na kapitalismus z člověka levičáka ještě nedělá a když teď mohli v souvislosti s uprchlickou krizí osvědčit skutečně levicové postoje, tak se z většiny těch, kteří na ten kapitalismus nadávali, vyklubali jen zakomplexovaní protofašisti.