Jak se podniká v USA

Už několikrát mne napadlo, jak to ten Elon Musk dělá, že je ta jeho Tesla pořád ve ztrátě, ale přesto pořád expanduje, on sám je taková celebrita a ještě si hraje na vesmírného pionýra. Krátká odpověď zní: dělá to jako Babiš. Dlouhou nabízí článek Proč nevěřím Elonu Muskovi a jeho cestám na Mars:

Když to řeknu ošklivě, Tesla fantasticky uspěla v jedné speciální inovaci, a to finanční – Muskovi se podařilo vecpat se do federálních a státních dotačních programů, ze kterých získal okolo pěti miliard dolarů, což je více, než jsou celkové tržby Tesly v loňském roce.

I zde se opakuje příběh se státními dotacemi, tentokrát v podobě až brutální. Když Musk vyjednával o stavbě továrny na baterie nazvané s jeho příznačnou skromností Gigafactory, vyždímal z vítězné Nevady 1,3 miliardy dolarů (přes 30 mld. Kč) dotací. Fakticky ale jde o továrnu japonského Panasonicu, který zde bude vyrábět klíčovou a nejdražší komponentu, vlastní bateriové články s využitím vlastních postupů i zařízení.

Některé dotační příběhy Muskových továren vyvolávají pocit, že jsme tohle už někde viděli. Stát New York vybuduje továrnu za tři čtvrtě miliardy dolarů a Muskově firmě SolarCity ji pronajme za 1 dolar na rok. Zatímco SpaceX je skutečně velký podnikatelský příběh, SolarCity ukazuje trochu jiný recept na úspěch: smíchej masivní státní podporu a japonské technologie a jsi vlastník velké fabriky, která tě nestála skoro nic.

Energetická agentura IEA vypočetla, že globální energetický byznys postavený na fosilních palivech (tj. “špinavá” energie) získává ročně stěží uvěřitelných 550 miliard státní pomoci, zatímco byznys postavený na čistých a obnovitelných zdrojích energie získává 120 miliard. Musk k tomuto celkem trefně, i když lehce manipulativně poznamenává, že “kdyby mě tak moc zajímaly státní dotace, šel bych do naftového průmyslu”.

U amerických firem se stává pomalu zvykem, že osobnosti zakladatelů jsou součástí hodnoty firmy. Z mediálních obrazů se zdá, že tito lidé všechno vymýšlejí a všechno řídí, jsou ztělesněním amerického snu o jednotlivci, který se dostane na absolutní vrchol. Je to zčásti pravda a zčásti pohádka, z největší části to je ovšem marketing: tyto osobnosti jsou tou úplně nejlepší chodící reklamou na své firmy, navíc zadarmo.

Elon Musk to pochopil velmi dobře – ví, že jeho osobnost je reklamním nosičem nejvyššího kalibru a že tedy musí přicházet se stále smělejšími a smělejšími vizemi, což úspěšně pomůže zakrýt skutečnost, že jeho Tesla se propadá do stále hlubších a hlubších ztrát. Muskova hvězdnost mu pomáhá získat obrovské dotace při vyjednávání se státy: jak píše jeho životopisec, “každý stát chce mít kousek Muska”.

Aby nedošlo k omylu, nemám nic proti státním a jiným veřejným dotacím, vadí mi ale jejich integrace se soukromým byznysem, kdy se celá společnost složí na nějaký projekt, ale veškerou slávu slízne soukromník, jako kdyby to byla zásluha jen a pouze tohoto hrdiny kapitalistické práce, který to všechno získal a vybudoval zlému loupeživému státu navzdory.

Pro 99% jsou tu krysí závody a konkurence, pro 1% dotace. To je problém. Řešením ale není skoncovat s dotacemi, řešením je skoncovat s adorací individuálních podnikatelských pseudohrdinů.

 

63 komentářů: „Jak se podniká v USA

    1. Kde čtete něco o zakazování? A Orwella si do úst raději neberte, nepochopil jste z něj ani zbla.

  1. Možná to nechápete, ale jestliže nechcete aby někdo něco nebo někoho adoroval, pak ho buď slušně poprosíte, aby to už nedělal, neposlechne-li, a nechete.li být za naivního hlupáka co si nevidí do úst, pak musíte přijít s nějakou formou represe. Jiné cesty nejsou, ale Vy nejste praktický člověk, jinak byste neprovozoval blog:-). Takže Musk je tím čím je, díky zločinné politice státu selektivních dotací. Je to samo o sobě odporné a hlavně nemorální. Připomíná to všechny ty pohádky a macechách, co protěžují své vlastní neschopné dcerušky a ty co vyvdají od svého podpantofláckého manžela, brutálně šikanují.

    Orwell byl levičák bojující proti soudobému komunismu, jak jej nazval jiný levičák, „rudým fašismem“. Vidět to dnešní, třeba v podobě někdejšího politruka KGB „černokošiláče“ Pjakina, možná by to otočil a nazval by ho, „hnědým komunismem“:-)

    1. Je zde ještě třetí možnost: výchova, změna pravidel, úprava hodnotového systému. Musk je tím, čím je, díky zločinnému kultu individuálního kapitalistického hrdiny. Dotace jako takové jsou zcela v pořádku, protože nic není zadarmo a pokud společnost něco chce, tak si to tak či onak musí zaplatit, protože když to nechá na „volném trhu“, tak dostane to, na čem se dá vydělat, až na tom půjde vydělat. Veškerý pokrok je dílem té či oné formy státní (veřejných) dotací, jejíchž plody posléze byly zprivatizovány, což je přesně ta fáze, kdy se z toho v kapitalismu stane mýtonosný příběh, před nímž jako by nic nebylo.

    2. Někam se vám poztrácela ta vaše oblíbená protestantská etika; pokud teda nějaká náboženská askeze v tom duchu kapitalismu vůbec kdy existovala, a od začátku v něm nešlo hlavně o dosahování maximálního zisku. Hezká ukázka z dnešních předvolebních TV debat v USA: Odrbejte stát – jedno zda dotacemi nebo pomocí daňových zákonů – a hodně lidí vás kvůli tomu chytráctví (ke terému ale oproti běžným občanům potřebujete bandu právníků) bude považovat za hrdinu. Přidejte si k tomu Trumpovy výroky o Obamacare nebo o ženách a měl byste vidět, že pokud ten duch něco přirozeně vštěpuje, tak je to víra v sílu individuálního úspěchu. To je taky důvod, proč ten váš obdivovaný liberální kapitalismus (dotace jsou přece „odporné“ a „nemorální“ tím, že „křiví“ trh) jenom v některých případech dokáže dočasně nahrazovat sociální darwinismus teorií sociálně tržní ekonomiky nebo i rovnou konceptem sociálního státu, protože to halt není jeho přirozenost. Možná jste ale ten svůj původní připodotek Orwella myslel i takhle, protože dneska na rozdíl od jeho éry tu prakticky vládne jenom kapitalismus; a ten snad na všech úrovních vyrábí z pokřivených zrcadel dokonalé bludiště, protože se halt chce udržet u moci, a neopakovat tím pádem ani nějakou starou „chybu“. Vy my to asi nebudete chtít věřit, ale ani v tom Rusku, které jede v modelu státem regulovaného oligarchického kapitalismu nepatří Pjakin a spol., kteří jsou drženi v jasně vymezené lajně, a nepatří tak k žádnému určujícímu politickému proudu.

      1. Protestantská etika je dnes minulost, tenkrát továrníci jeli ve vymezených lajnách. Dnes je to o strategickém partnerovi, outsourscngu, joint venture. A hlavně, opakuji poněkolikáté, obchodním modelu. Není problém vyrobit, ale mít zajištěný PRODEJNÍ KANÁL. Fordové by dnes neuspěli, Proto je také Daimler-Chrysler, dnes Kupuje Renault-Nissan Mitshubishi. Charakter trhu a technologií se mění. Ve velkém dochází k nárůstu IT technologií „on demand“, které Vám udělá kdokoli na světě a vy je budete čerpat prostřednictvím webového browseru. IT produkty se nabízejí v cloudu na bázi „pay as you go“ tedy platíte jen za to (dnes už i přepočteno na minuty i vývojových a testovacích programů simulující proměnlivou zátěž v čase) za to co spotřebujete, tedy sen ekonomických liberálů platit jen za přesně stopované využívání produktu a ne další náklady na vlastnictví jako je správa a údržba nebo pojištění.

        Za pár let miliardáři. Podívejte se na historii české vývojářské firmy SKYPICKER (dnes kiwi.com). Dnes mají provozní zisk stovky milionů USD a neví jak je utratit, kam je investovat. Vydělat peníze dnes může každý proletář, ani všemocné banky už nejsou oporou systému „rodinné buržoasie“ Rotshildů, jak se usídlilo v antisemitském rudohnědém slovníku s odkazem na etnický původ starých židovských podnikatelských rodin od našich přátel starých časů národních států a silného SSSR. Stačí Crowdfunding. Tady musí Tribun zaplakat jak mu padá mantra o vykořisťování a závislosti na poskytovatelích práce – zlých kapitalistech.

        Poslední majstrštyk je tzv. „uberizace práce“. Což je ideální případ toho, jak pomocí globalizace, IT a nadnárodních firem lze porazit „lokálbabiše“ a s ním instituci „vykořisťovatelské role státu“ prostřednictvím špionážních EET a obecně placení daní, kdy si lidé SAMI bez pomoci a jakéhokoli stimulu státu zajišťují obživu prostřednictvím nadnárodních firem a IT komunikací. Plebs velmi rád přistoupí na uberizaci, protože velmi těžko se jim bude dokazovat provedení činnosti a vzetí peněz. Tím se stane největším neplatičem daní náš milý dělný lid, co se díky globalizaci na anglosaským organizátorům „smlouvy o dílo“ podaří poslat lokálkapitalisty spolupracující se státem na kartelizaci státem organizovaných dotací a státních zakázek do hrobu.

        Až bude pohůnek Babišova berňáku stát ráno před barákem na Malé Straně, jak majitel vyprovází mladé neměcké turisty před barák po noci strávení u něj v bytě na UBER-taxi, že je vezme sám na hlavák – a oba mu s bezelsným úsměvem řeknou: „Aber es war nur eine freundliche Dienst. Ganz kostenlos incl. ein Fahr zum Banhof.“ zbudou mu jen oči pro pláč, protože nikdy milému baráčníkovi a příležitostnému taxikáři nedokáže opak. Myslím, že se tu rýsuje nová dimense kapitalismu. Nadnárodní služby ve spojení s dobrovolnými ad hoc proletářskými providery proti průmyslové kartelizaci státu a klasické korporátní buržoasie se státem. Nazval bych to zapojení privátního majetku do globálního byznysu – „private sourcing for global corporate partnership“ ;-)

        1. Asi jsem umřel a nevšiml si toho, protože už jsem evidentně v ráji a se mnou i všichni ostatní. Sakra… moment… to znamená… že… že jsme… vyhynuli!

        2. Ten váš svět sítí nahrazuje pouze formální organizace. Pomocí internetu sice můžete koupit nejlevněji nějaké auto, ale na síti ho nevyrobíte, protože k tomu pořád ještě potřebujete fabriku. I ten Uber je jenom o službách, takže nepředstavuje žádnou zásadní technologickou revoluci…. Takhle nadšeně, jako píšete vy, se už před třiceti lety oslavoval koncept postindustriání společnosti, která měla být založena právě na rozvoji terciálního sektoru. Nakonec se ukázalo, že deindustrializace tradičních průmyslových oblastí měla pozitivní dopad pouze na životní prostředí. Ale i tohle byl nezamýšlený efekt, protože ty fabriky se přesunuly jenom někam jinam, kde se daly hromadit ještě větší zisky. O nové dimenzi kapitalismu by se dalo mluvit jenom v případě, kdyby pokrok v IT vedl k deglobalizaci ekonomiky. Jenže to je zjevný protimluv, protože všechny ty počítačové technologie vznikají v komerční sféře především proto, aby mohl být celý dnešní svět stále více propojenější.

          1. Přesně tak, oslavovali a právem. Svět čoudících fabrik nahradili prosklené kanceláře s jezírky a zelenými anglickými trávníky, kde se rozhoduje o připadané hodnotě. Ne ve fabrikách, to je anachronismus, ty první budou robotizované a je to tak správné ekonomicky i humánně. A jestli soudruh Si Ťin-pching řekne, že žádné karbono-hliníkové roboty nechce, že mu pořad levněji vyjdou ti jeho „lidští roboty“ pak lid mu jistě za to bude „vděčen“ že jim zachránil pracovní místa…:-) Anebo si konečně udělají svoji autentickou barevnou revoluci.

            Takže příklady toho, jak po dekonstrukci i následněš rekonstruovat státní kartel s průmyslovými korporacemi lze tím, že stát nebude mít za co privátní průmysl dotovat, tedy nebue mít daně z masivní privatizace zaměstnaneckého poměru. Ten pojem je sám o sobě sémanticky výstižný, protože ačkoli se vždy jednalo o privátní smlouvu One-to-One, stát do toho vždy neskutečně kecal, a snažil se jako pasák mít svoji ovečku „uvězněnou“ hluboko v zaměstnaneckém poměru, aby si sáhl na neskutečně vulgárnií výpalné zvané „sociální a důchodové“ pojištění – které platí téměř ze 100% zaměstnavatel, zaměstnanec z těchto peněz NEVIDÍ ANI KORUNU, a hlavně když na to příjde, nikdy sám za tuto platbu nemusí dostat ani KORUNU satisfakce zpátky, protože když on v tomto státním letadle přijde na řadu, nemusí být nikdo, kdo by tuto nehoráznou sumu na něj platil….A toto je to co se chystá…Jak

            Masivním přestupem na volné živnosti/příležitostné činnosti
            nadnárodní síťová UBERizace práce
            Stěhování se za prací do jiných zemí (pracovní migrace)

            Tady dojde brzy k „ageing/capital -rotation“ – kdy mladí budou odcházet z chudých zemí do těch rozvinutějších za prací a zakládat tam rodiny (typicky v rámci EU Bulharsko, Rumunsko) a staří se „starých“ EU zemí zase odjíždět se svoji rentou (nejen důchodovou, zanedlouho bude výhodné pro majitele bytů v Praze snažit se své příjmy proliferovat nákupem nemovistostí v Praze a zvýšit tak svoji koupěschopnost tím, že budu žít za pražskou pronájmovou rentu někde u Černého moře v Bulharsku či Rumunsku).

            Takže dojde k simultánní synergii negaci sociální soudržnosti na základě klasického sociologického pravidla divergence, kdy se jedná o dvourychlostní společnost, kterou zdysfunkčněl stát. Budou odcházet schopní a vzdělaní (z důvodu neochoty nechávat se vysávat státem) a přibývat budou méně kvalifikovaní přistěhovalci beroucí nádenickou práci. Zároveň v jejich zemích bude přibývat bohatých seniorů ze Západu, co si tam (možná i na stará kolena) budou pořizovat mladé manželky. ˇV každém případě se budou společnost měnit na rentiéry a jejich sloužící v zemích s převažující rurálně-industriální ekonomikou a mladé vzdělané lidí kteří budou pracovat v západních zemích v sektoru služeb a vysokou přidanou hodnotou. Amerikanizace Evropy jako v případě klasických středostavovských rodin, kde pracuje latinas dívky jako au-pair známe. Teď se to rozšíří o kondiční trenéry, venčiče psů, uklízeče, všemožné řidiče nově vznikajících firem jako „dámejídlo“ atd.

            To je realita k postmateriálními kapitalismu. Počet aut klesne, lidé se budou najímat, stejně tak jako vše ostatní, hypermarkety přestanou prodávat surové jídlo, ale začnou fungovat firmy co vám jídlo uvaří a přivezou. Přestanete jezdit na výlety ale budete si kupovat zážitky na míru, a nakonec si budete kupovat i společné zážitky. Lidé co nechtějí v přenožených městech se s nikým „cizím“ bavit, nakonec jednou, dvakrát ročně zatouží prožít společnou dovolenou s přáteli. Ale jakými když žádné mít nebudou? Agentura mu dodá lidi „klíč“. Víte, to je do absurdna dovedený přirozený lidský pud mít se co nejlépe podle svých individuálních představ, kdy cokoli na čem předpokládal Marx novou společnost komunismu, je přepolované o 180° tak neskutečně hloupá sociálně-ekonomická teorie to byla.

          2. Až dojde k té „simultánní synergii“, tak mi dejte vědět. Koncept postindustriální společnosti byla tak akorát nějaká povinně optimistická vize, která už dávno narazila na nová sociální rizika. Terciální sektor není strukturován tak, aby dokázal absorbovat nezaměstnanost, která vznikla tím, že se třeba do Číny odstěhovala průmyslová výroba. I když část dělníků se třeba chytne ve skladech nebo v ostraze, tak to jasně pro ně a jejich rodiny znamená sociální propad. Služby nejsou schopny zaměstnat v plném rozsahu ani novou, kvalifikovanou pracovní sílu, což vám jasně ukazuje vysoká nezaměstnanost mládeže v některých evropských zemích, z níž je je velká část vysokoškolsky vzdělaná. Dnešní sektor služeb naopak posiluje neplnohodnotné pracovní poměry, z nichž se tak pomalu a jistě stává univerzální norma. Navíc neúměrně přitahuje finanční kapitál, což má ten důsledek, že i progresivní výroba je podfinancována (včetně mezd), zatímco cena služeb neúměrně stoupá. Demografické změny pak vypadají i u nás částečně tak, že ve starých průmyslových střediscích zůstavají hlavně starší a nízkokvalifikovaní lidé, zatímco mladí raději odcházejí jinam. Dalším důsledkem deindustriaizace bývá i vznik ghett, rapidní pokles cen nemovitostí a zvýšená kriminalita. Samozřejmě, že všechny tyhle dopady může zmírňovat stát, ale u liberálů obecně existuje mnohem menší ochota investovat do „sociálních“ externalit, než když se za státní peníze někde vyčistí brownfield, aby tam pak soukromý investor mohll nastavět více či méně pohledné kancelářské škatule + nějaké to lepší bydlení pro lidi, které ten či onen ofis zaměstnává. Asi se budu muset příležitostně podívat jak je to ve skutečnmosti třeba s těmi němecými důchodci. Zatímco vy vydíte vilné staříky někde na Krétě nebo v Portugalsku, tak jsem se někde dočetl, že je spíš láká mnohem levnější cena služeb pro seniory u nás a v Maďarsku. Teda při tom vašem svatém nadšení je mi to až hloupé připomínat, ale pokud hledáte nějaký příklad toho „postmateriálního kapitalismu“, tak hodně známou ukázku, jak taky v praxi vypadá proces deindustrializace, nabídla bývalá vlajková loď amerického automobilového průmyslu: http://www.national-geographic.cz/clanky/jak-umira-mesto-smrt-detroitu-v-primem-prenosu.html#.V_828xJ0XOg

          3. Jj, tranzice vždy bolí, ale to je Amerika, ta podobných zásadních změn přinesla a ustála hodně. Rozhodně až se toto stane v Turíně pak to bude katastrofa, protože v Itálii je to hlavní průmyslový sektor. V USA ne. Co se týče důchodců, pak ti méně aktivní berou Česko (s jedním takovým Britem ze Southamptonu chodím v Praze na pivo), ti více aktivní volí ten Balkán, řecké ostrovy teď vypadají jak Naples na Floridě. Portugalsko drží nad vodou německé automobilky, nicméně ukázkovou zemí služeb je mnou milované Nizozemsko a Británie, jako jedny z nejvyspělejší zemí EU. Proč?! Mají nejmenší podíl průmyslu ze všech!

            http://zpravy.aktualne.cz/podil-prumyslu-na-ekonomice-v-zemich-eu/r~55ab593a554d11e5a80c0025900fea04/r~04502e66554e11e5a80c0025900fea04/

          4. Vás jsem spíš tipoval na nějakou riviéru, odkud budete dělat online svůj business; jako to už dělají někteří Holanďani, kteří se usadili na české Šumavě. Ten graf, na který odkazujete, mě lehce mate. Nevím totiž, v které procentové části mám v případě vašich dvou milovaných zemí hledat tak ekologicky interesantní odvětví, jakými bezpochyby je těžba uhlovodíků a námořní lodní doprava.

          5. Článek už před více než dvěma roky volal po tomhle: „It is timely then, that the Office for National Statistics has published a detailed analysis looking at the nature of Britain’s economy…“ Bych tedy s tou analýzou už počkal do doby, kdy bude jasné, jak to dopadne s tím brexitem a kam až dokráčí libra. Protože i podle toho se pak bude točit jejich ekonomika.

          6. S tím souhlasim, Seale. Brexit může vrátit Británii o 40 let zpátky.

  2. Nebýt selfmademanů nebylo by pokrok. To je jako přirozený výběr, krutý, nekolektivně empatický, ale tvrdě individuálně adorující sílu a flexibilitu. Tečka. Biologický zákon. Tam kde se jedná o „posedlost“ vizionářstvím a touhou po úspěchu (obojí stimuluje silné ego, tedy to co má po našem sexuálním pudu ZÁSADNÍ motivační hodnotu pro naše činění), vůle dřít do úmoru, nevzdávat neúspěchy, je pocit vítěze, který nakonec byl ten „co měl pravdu“ a ostatní se mýlili. Mít pravdu samo o sobě nestačí, je k tomu nutné poukázat poté na ty co ji neměli. Pocit vítěze není (a lákadlo jím být) není jen o tom, že stojí výše na piedestalu než ostatní, ale i sám fakt, že ostatní stojí NÍŽE.

    Takže nebýt lidí, kteří nedostávali na nic veřejné dotace a kdy vznikly zásadní objevy co ovlivnily lidstvo, jako vynález spalovacího motoru či předtím elektrické energie, byly tím co předznamenalo následující sociálně ekonomickou formaci a jeho ÉTHOS. Kapitalismus. Stojící na soutěži.

    Dneska se musí lidé jako bratři Wrightovi museli otáčet v hrobě, když si na své objevy museli vydělávat konstruováním a prodejem jízdních kol, Ray Kroc ye zadlužil hypotékou na svůj sen o řetězci rychlého občerstvení si neváhal ani po večerech přivydělávat jako řidič sanitky, když by viděli pány Musky a Babiše.

    1. I kapitalismus se vyvíjí. Jenže ani ten zvěčnělý selfmademan nebýval na vše sám, navazoval na to, co před ním objevili a vybudovali jiní, měl mecenáše (to je také forma dotace), měl ženu, měl dědictví. A když to neměl, tak kolikrát zemřel v bídě a zapomenut. A takových, i dnes už slavných, nebylo málo, jen se do toho vašeho mýtu tak úplně nehodí, že?

  3. Dovolil bych si upozornit na okázale deklarovanou orientaci většiny byznysu oné celebrity. Opravte mne, pokud se mýlím.

    (Ne nezapomněl jsem to zde uvést. Zajímalo by mne, kdo si toho ještě všiml.)

      1. Úspěšné využívání „greenwashingu“.
        (Nebýt dneska „environment-friendly“ je srovnatelné se zpochybňováním tak zvané „mariánské úcty“ někdy v šestnáctém století ve střední a západní Evropě.)

          1. Já ne. Ale máte pravdu, děje se tak už hezky dlouho.

    1. „Musk chytře sází na to, co je velkou částí lidské duše – na touhy a očekávání, které vlastně zčásti naplní již svými prohlášeními. Člověk žije po tisíce let svůj klopotný a spíše nudný život – a vzhlíží ke hvězdám. Musk mu říká, že se tam jednou podívá a osídlí ten rudý kotouček na obzoru – tomu se skoro nedá říci ne.“

      Prostě prodává sny. To byl vždycky dobrý byznys.

      1. Tyhle sny jsou ovšem, jak říkával blahé paměti Geon, nitrosvětské, čili je možné jejich splnění ověřit. To náboženství se svými vně-světskými a tedy neověřitelnými sny hraje jinou ligu. Kapitalismus ovšem čile pracuje na postupu.

        1. Většina lidí (a velká) si netouží ověřit ani jedno ani druhé. Snít je mnohem zábavnější.
          Ostatně, ověření toho vně-světského nikomu neuteče – a každému se ho dostane zcela zdarma. :-)

  4. Autor ve své tradiční snaze ze všeho obvinit kapitalismus přehlédl, že dotace jsou nástrojem socialismu. A aniž bych chtěl hodnotit, do jaké míry je správné definovat chování celku popsáním chování jedné entity, je třeba podotknout, že je zásadní rozdíl v dotační politice v USA a v EU. Pokud se v USA dostane do problémů banka – např. Citibank, tak do ní vláda nalije peníze tím, že koupí její levné akcie. Jakmile se banka vzpamatuje, cena akcií vzroste a vláda akcie banky prodá se ziskem několik desítek miliard dolarů. U nás se zachraňují banky tak, že sociální demokraté, kteří vyhrají volby s heslem, že nebudou dávat peníze do bank ale do školství, znárodní IPB, oddluží ji a za korunu ji darují spřátelené ČSOB. Původní majitel následně vyhraje u soudu na státu miliardové odškodné.

    Nebo jiný příklad. Největší dotace u nás díky koalici socialistů a komunistů dostávají ti nejbohatší lidé, kteří provozují nesmyslné solární elektrárny, jež akorát zdražují elektřinu a potraviny, které by se jinak mohly pěstovat na polích, kam byly zasazeny solární panely. V USA se dotují ty společnosti, které mají natolik pozitivní externality, že jejich podnikání se vyplatí vládě dotovat. Auta Elona Muska mají potenciál značně snížit produkci skleníkových plynů a karcinogenních zplodin ze spalovacích motorů, vymýtit dopravní nehody a zrychlit celkově dopravu. Dotace pro něj jsou tak obdobou dotací pro aplikovaný výzkum – jedná se o investici, která se společnosti několikanásobně vrátí.

    Co se týče tvrzení, že se Tesla Motors propadá do stále hlubších ztrát:
    Meziroční objednávky na Model S rostou o 45 %. Produkce modelu X vzrostla z 507 v Q4 2015 na 2.659 v Q1 2016. Objednávky několikanásobně převyšují současné výrobní kapacity. Celkový zisk v Q1 2015 byl 1,6 miliardy $, což je meziroční nárůst o 45 %.

    Rozumím tomu, že když je to Američan, musíme na Elona Muska plivat. To kdyby to byl Rus, byl by to náš hrdina. Ale příště prosím méně dojmů a více faktů.

    1. Kdyby měli v USA socialismus, neměli by Elona Muska a vice versa. Fakt je ovšem ten, že v kapitalistických státech se masivně dotují – kapitalisté. Ať už přímo, nebo nepřímo v podobně možnosti externalizovat náklady. Na smyslu mého textu – který jste zdá se nepochopil – to ovšem nic nemění. Pořád platí, že realita kapitalismu se podstatně liší od jeho idealizované propagandistické teorie.

      Pokud dotace směřují k vlastníkům kapitálu, je to kapitalismus a děje se tak na úkor společnosti a žádné žonglování s termínem „socialismus“ na tom nic nezmění.

      Stejně jako objem výroby a neuspokojená poptávka nic nezmění na tom, že Tesla je reálně ve ztrátě, která se bude ještě prohlubovat s tím, jak budou budovány nové výrobní kapacity. Tedy pokud to Musk zase nenechá šikovně zaplatit někoho jiného. Já celkem chápu, že nějakou dobu trvá, že se investice začnou vrace, jen se pozastavuji nad tím, že to nejsou Muskovy soukromé investice a tenhle borec ve skutečnosti ještě nic nevydělal, a také nad tím, jak dlouho je hájena firma jako Tesla ve srovnání s tím, jak rychle je z evidence za trest vyřazen takový nezaměstnaný.

      Rusové jako Chodorkovskij mne samozřejmě serou také, přesně ze stejných důvodů.

      1. Ani v USA nemají čistý kapitalismus. Faktem je, že dotace jsou socialistickým nástrojem, kterak lidem tvrdit, že státní úředník umí investovat jejich peníze pro jejich dobro lépe než oni sami. V USA umějí i tento socialistický prvek používat a investují do projektů, kde lze očekávat, že se jim jejich investice vrátí – to je právě případ Elona Muska. Na rozdíl od Evropy, která investuje do solárních panelů, biopaliv, rozhleden a podobných nesmyslů.

        Pokud tvrdíte, že dotace pro vlastníky kapitálu je kapitalismus, pak jen dokazujete, že nechápete význam tohoto pojmu. Zkuste Wikipedii.

        Srovnávat dobu hájení nějaké firmy (co to vůbec znamená?!) s dobou, po kterou jsou poskytovány sociální dávky lidem, kteří se nesnaží si sehnat práci… to může opravdu jenom socialista. :)

        1. Protože země, kde by byl čistý kapitalismus, by zřejmě zanikla. V USA investují tak moudře, že se jim rozpadají mosty, rozkládá školství a zdravotní péče je nedostupná (a když se to Obama pokusil změnit, zvedla se vlna nevole). Jediné, co v USA nestrádá chronickou podfinancovaností, je armáda.

  5. „Možná jste ale ten svůj původní připodotek Orwella myslel i takhle, protože dneska na rozdíl od jeho éry tu prakticky vládne jenom kapitalismus; a ten snad na všech úrovních vyrábí z pokřivených zrcadel dokonalé bludiště, protože se halt chce udržet u moci…“
    Že byste i vy, Seale, personalizoval „kapitalismus“ /což je samo o sobě entita poněkud neuchopitelná, nikdo ji nevymyslel a neprosazoval/ a přisuzoval mu tím pádem jakési chtění?
    Já vím, je to dost obvyklý obrat, používá se mnohdy úplně automaticky, ale u vás to přece jen trochu překvapuje.

    1. Kapitalismus nikdo nevymyslel a nikdo ho neprosazuje? Tak kde se vzal a proč v něm žijeme?

      1. Protože lidí zjistili, že žít v kapitalismu je pro ně nejvýhodnější, a proto si ve volbách volí strany, které nabízejí kapitalismus, a ne jiné.

        1. Protože jiné nejsou povolené. Navíc jsou lidé vystavení intenzivnímu a systematickému vymývání mozků, takže jejich „svobodnou“ volbu bych nepřeceňoval.

    2. Ona je to spíš taková odosobněná zkratka, kterou mám z toho, že společnost nevnímám jako nějaký součet všech jednotlivců, ale strukturu vztahů a vazeb, které mezi nimi fungují. Samozřejmě, že i kapitalismus má své konkrétní nositele, kteří se pak buď aktivně nebo pasivně starají o to „chtění“, tj. o to, aby se ty základní vztahy v nějaké konkrétní podobě reprudukovaly.
      Jinak, třešni, i u nás někdo ten kapitalismus vymyslel, resp. o návrat k němu se tak moc v postaral, že se k tomu nakonec i hrdě přihlásil. Viz Klausův výroční projev Patnáct let od zahájení ekonomické transformace:
      „Pro nepamětníky je třeba připomenout, co 1. lednu 1991 předcházelo. Zhroucení komunismu, u nás i ve světě mylně interpretované jako jeho porážka, vyvolalo v celém našem národě mimořádnou euforii a v zemi vytvořilo poměrně vzácnou a vysokou jednotu. I tehdy jsme dobře věděli, že to byla jednota výslovně negativní – proti něčemu, nikoli pro něco. I to – naštěstí – stačilo k tomu, aby se vytvořil příznivý prostor pro hledání cesty vpřed. Dnes už se to sice zdá téměř nepochopitelné, ale touto cestou – alternativou komunismu – pro většinu lidí u nás tehdy nebyl kapitalismus. Byly hledány a propagovány různé utopické třetí cesty, a to ve všech klíčových oblastech našeho společenského života…“
      Pokud by si snad chtěl někdo ten Klausův text po deseti letech připomenout, tak ho najde třeba tady: http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/t/transformace/3-patnact-let-od-zahajeni-ekonomicke-transformace.html

      1. Zrušit zákaz podnikat a okopírovat postupně většinu pravidel, jaká existují jinde v Evropě, je něco jiného, než vymýšlet systém, který nikde nikdy nebyl.
        Klausův výmysl byla privatizace, která měla zafungovat jako zkratka, ale i bez ní by tu „kapitalismus“ nastal. Pomalejším, leč přirozeným pochodem. Bez pachuti, dodnes provázející velkou privatizaci, ono pověstné „zhasnutí“, které díky náskoku před právníky umožnilo jednak oholit drobné akcionáře prostřednictvím fondů, jednak manažerům přiživit se na mršinách fabrik.

        1. Samozřejmě, že transformace ekonomiky byla nutná, což věděl i ten „bolševik“, který se o to poslední dva roky i pokoušel, ale bez toho, aby jenom náznakem současně připustil nějakou skutečnou politickou reformu. Pokud jste ten odkazovaný Klausův článek četla, tak byste mohla rozpoznat, že tím brojením proti „třetím cestám“ mu od začátku šlo o nastolení liberálně ekonomického modelu kapitalismu. V podstatě škrtal nejenom nějaká „komunistická“ rezidua, ale stejně jako Tchatcherová celou poválečnou evropskou etapu sociálního státu, o který se tehdy příznačně opírali i lidovci svým heslem, že je třeba obnovovat „sociálně tržní ekonomiku“. Ta nezbytná privatizace se totiž dala dělat dvojím způsobem: Buď národohospodářsky (viz tehdy typicky Škoda -VW), anebo „monetaristicky“, kdy se tomu takzvaně nechá volný průběh, přičemž typickým průvodním jevem Klausovy privatizace se staly vytunelované banky (toxické úvěry). Jenže v situaci, kdy Klaus povýšil Hayeka a Friedmana na chytlavou, neotřelou ideologii, tak v očích velké části voličstva byly rázem ze hry všechny koncepty intervencionistické hospodářské politiky (ať už ji navrhoval kdokoli).

          1. Bez ohledu na to, kolik stát vybere na daních a vrazí to sociálních programů anebo do intervencí v ekonomice, jde přece pořád o „kapitalistické vztahy“ mezi subjekty na trhu. V tomhle ohledu hayekovci přece neměnili nic z toho, co existovalo za „sociálně tržní“ éry, jen chtěli státu osekat kompetence. Intervencionalistická hospodářská politika „kapitalismus“ nijak neumenšuje, umenšuje jen volný trh, protože některé subjekty zvýhodňuje.

          2. Spíš usilovnou tvorbou prostředí pro vznik „šedé ekonomiky“, kde neoficiální /protože nepovolený/ trh bují v puklinách netržního monolitu.

          3. A vůbec se neliší od liberalizovaného trhu s jedinou výjimkou: lze jej posuzovat kriticky.

          4. Za socialismu žádný skutečný trh neexistoval a pouze se vyhlašovaly úpravy cen, při kterých se třeba zdražilo kafe a zlevnila lokomotiva. Klaus si vůbec nelámal hlavu s tím, že k vybudování tržního systému potřebuje především subjekty, které se budou schopny tržně chovat. Zkrátka rozdal majetek, liberalizoval ceny a výrazně podhodnotil kurz koruny, aby se neroztočila hyperinflační spirála. No a prodal to jako nezbytné utahování opasků, protože na pseudotrhu (na zahraniční obchod byla stanovena dovozní přirážka) ten kdo mohl diktovat ceny, tak zdražoval. Celý slavný spor o rychlost nebo pomalost reformy byl hlavně o tom, jestli ty podniky budou na transformaci nějak připraveny (předem restrukturalizovány, odluženy, navázány na nějakého strategického partnera…), anebo se jenom divoce zprivatizují a nechají se svým novým vlastníkům na pospas. Za levičáka byl tehdy Klausovým kroužkem reformátorů vyhlášen i prof. Milan Zelený, protože navrhoval využít při privatizaci i tzv. zaměstnanecké akcie (ESOP).
            Jinak ekonomický intervencionalismus generálně nazatracujte, protože někdy je naopak nutný, aby volný trh mohl vůbec fungovat. Klasikou jsou přirozené monopoly, kde se trh vytváří tak, že dojde k oddělení vlastnictví přenosové soustavy nebo produktovodu od těch, kteří do sítě dodávají a vzájemně si tak mohou konkurovat. Jinak spor mezi Keynesiánci a monetaristy je věčný, takže se táhne až po tu poslední velkou krizi, kterou spustila právě ničím neregulovaná kreativita bankovního sektoru. U nás šlo tehdy především o to, jestli má nebo nemá existovat nějaká národohospodářská politika. No a jak jsem už napsal, Klaus to vyhrál především proto, že se mu podařilo celý složitý problém ideologizovat (viz třeba mem dotace = socialismus ap.). .

          5. Myslím, že v zásadě nejsme ve sporu. Intervence státu nezatracuju, hodnotím je ad hoc. Klausova ideologizace hospodářské politiky má svůj protipól, v praxi pak nejsou příliš důslední ani jedni ani druzí, vlády se v tom plácají všelijak, ať už si říkají pravicové nebo levicové.

  6. Mělo by se podotknout, že jen díky dotacím v USA mohlo vzniknout něco jako internet, a tudíž platí, že jen díky dotacím v USA mohou komunisté na celém světě nadávat na systém dotací v USA.

    1. To by se skutečně mělo, aby bylo jasné, že nechat to na trhu, tak žádný internet nemáme.

      1. Právě že bez trhu byste žádný internet neměl. Internet (který ovšem nemá s tím který znáte a používáte nic společného) by sloužil stále pouze jako komunikační vychytávka pro vojáky.

        A zajímavé je, že všechny ty technologické novinky a vymoženosti přicházejí skoro zásadně z toho kapitalistického pekla – USA. Náhoda?

        1. Nikoliv náhoda, ale imperialismus. A ještě mi řekněte, co by ten trh komercionalizoval, kdyby to před tím někdo na nekomerční bázi nevymyslel?

          1. Chcete říct, že používáte výdobytky imperialismu, abyste mohl imperialismus kritizovat?

        2. Náhoda?? To je snad tupozrakost nebo co. Jinak by se vidělo ten rozdíl v hospodářství válkou průběžně ničeného Ruska, a Ameriky – která dokázala současně podporovat obě strany. Jo, oboustranný prospěch, to je to kouzlo kapitalistického pekla.
          Rusko obnovovalo základní infrastrukturu, přitom chlapů nebylo, a na výzkum mělo brát odkud? A stejně se dokázalo dostat dřív do vesmíru. Takže schopní teda jsou. A rostou. Nemají sice v sobě tu dravost co amerika, ale je otázka, jestli to není dobře :-)

  7. „…řešením je skoncovat s adorací individuálních podnikatelských pseudohrdinů.“

    A to znamená co přesně? Vydat zákon zakazující publikaci kladných článků o lidech na nějakém seznamu? Přesně to dělali komunisté, když byli u moci. Ale stejně to moc nefungovalo.

    1. Vy liberálové umíte přemýšlet jenom v zákazech. Úplně by třeba stačilo publikovat kladné články i o lidech, kteří nic „nedokázali“, jenom nikomu neublížili, někomu pomohli etc.

      1. Liberálové ale nemají rádi ani příkazy. A bez těch by se vaše mediální vize uskutečnila ve větším měřítku jen těžko.
        I když, jak si tak uvědomuju, o outsiderech, kteří se nikam nedrali, nikomu neublížili a sem tam někomu dokonce pomohli, vznikla za posledních dvacet let spousta českých filmů. Ale jak tak čtu ohlasy, jejich více či méně laskavý humor už se mnoha lidem přejedl.

        1. Ty filmy byl ovšem spíš posměšné, než pozitivní, nemyslíte? Já navíc mluvím právě o tom, že je třeba překonat stereotyp vnímání člověka, který si nenahrabal a s ostrými lokty se nevyšplhal po zádech druhách nahoru jako outsidera. A na to není žádný příkaz potřeba, na to stačí společenský konsensus.

          1. A jak byste je chtěl vnímat? Jako morální vítěze?
            Nikdo vám v tom nebrání, ale vaše psaní nesvědčí o tom, že byste ten stereotyp outsiderství sám překonal. Těžko to pak můžete chtít od druhých a požadovat v tom smyslu společenský konsenzus.

      2. No vždyť ty „kladné články“ klidně publikujte. Brání vám snad někdo? Nebo to chcete zavést příkazem když ne zákazem?

        Nechte laskavě na lidech koho obdivují a koho ne a proč. Smiřte se prostě s tím, že lidé jako Gates (zakladatel Microsoftu), Jobs (zakladatel Apple), Bezos (zakladatel Amazonu), Zuckerberg (Facebook), Page a Brin (Google), Ellison (Oracle) a další a další selfmademani, vizionáři posouvající lidstvo vpřed jsou všeobecně a zcela přirozeně obdivováni. „Můžete s tím nesouhlasit, můžete….“ znáte to.
        Z celého vašeho článku přímo čiší žárlivost a nepřejícnost.

        1. Přirozeně a všeobecně, nebo proto, že mají skvělý Pr a o nikom jiném se skoro nepíše? Všichni tihle pánové jsou celebrity, nikoliv hrdinové. Za hrdiny je vydává jedině kapitalismus, který oceňuje predátory.

Komentáře nejsou povoleny.