Karl Korsch, for example, noted that the World War I-era slogan “Down with the imperialist war!” had “lost all of its former revolutionary force at the present time, when it fits in so perfectly with the tendencies of the bourgeois appeasers and isolationists,” while the slogan “Defeat of one’s own country!” had become “a practical policy of that substantial part of the ruling class in various European countries that preferred the victory of fascism to the loss of its economic and political supremacy.”
22 komentářů: „Ruling class preferrence for fascism“
Komentáře nejsou povoleny.
Tribun 
Nějak tam tu třídní podmíněnost nevidím. A když, pak to byli vždy spíše proletáři kdo poletovali mezi fašisty a komunisty. Obrana hodnot ano, ale ne jako potírání hodnot jiných, obecně fašismus stojí v kontradikci k liberalismu. Zde platí, co není zakázáno je povoleno. Ve fašismu právě naopak, a on si dává velmi záležet aby explicitně vše co zakázané je, každý den dával najevo.
Vy ovšem mluvíte z pozice mýtu, zatímco Korsch hovořil z pozice empirie, čili tady mnoho prostoru pro nějakou polemiku není.
Já v první chvíli myslel že jsem si spletl web. Co vám vadí na češtině?
Proč myslíte, že mi na ní něco vadí? Že jsem to nepřeložil?
Ano.
Otázka by šla položit i jinak, co Vám vadí na angličtině? Pakliže to, že je to cizí jazyk co neznáte, není na vině angličtina ani Tribun…
Je to hegemonistický imperialistický jazyk. To mi na něm vadí také. Chudák jazyk za to ale nemůže, stejně jako je nevinná francouzština či němčina, o ruštině nemluvě.
Mě nevadí angličtina jako taková. Tak jako v českém obchodě očekávám u zboží české popisky (nebo na zboží nalepený český překlad), tak na českém blogu očekávám český text (nebo cizojazyčný s překladem). Tribunův blog považuji za český. Toť vše.
Tak o takovýchto nárocích čtu poprvé; sám jsem takový záměr nikdy neměl.
Řekl bych že nárok a očekávání není totéž. Nárokovat bych si samozřejmě nic nedovolil. Je to přece váš blog. Nicméně, pokud bychom se potkávali „naživo“ tak dlouho jak už se potkáváme virtuálně a vy jste na mne najednou začal mluvit jiným jazykem, zeptal bych se asi stejně. Budiž mi omluvou že nejsem znalcem vašich záměrů – váš záměr týkající se vašeho blogu z nich nevyjímaje.
Co je mýtického na zjištění, že fašismus je vysoce netolerantní k hodnotám, které nevyznává?
Samozřejmě nic, mýtem je tolerance a výjimečnost (až dějinná ultimátnost) liberální demokracie.
Jak jsme si již řekli v otázkách ekonomických, vědeckého pokroku a celkové měřitelné kvality života (kde se snoubí ekonomika, pokrok a prostředí svobodného projevu života zaručeného pro všechny) je to nejprogresivnější a ve všech těchto věcech nejúspěšnější systém, jaký kdy svět stvořil a který porazil v dějinném souboji všechny formy fašismu. I tu, která si svého času říkala socialismus/komunismus.
Tolerance je součástí a předpokladem liberální demokracie. To, že můžete psát to co tady píšete, by nebylo možné ve fašismu ani komunismu. I když možná….jisté Vaše názory by ani z jednomu režimů nebyly úplně cizí.
Ano, prosím, pane učiteli. Já se to doučím, našprtám a pak vám to na jedničku zopakuji a vůbec, ale vůbec u toho nebudu přemýšlet, slibuji.
… co rozpuštění Komunistické internacionály z (údajného) popudu samotného Stalina? Byla vládnoucí třída v SSSR také fašistická? (To není řečnická otázka.)
Přísně marxisticky vzato, pokud by se skutečně jednalo o vládnoucí třídu, tak ano. Existence vládnoucí třída = fašismus.
Třeba jde tak trochu i to, jak nakonec vypadala ta kdysi pověstná Komunistická internacionála. Pokud ji třeba v tomhle konkrétním případě jaksi vytunelujete v politických procesech, tak už z ní zbude akorát nějaká politická „bižu“, kterou v případě potřeby můžete vždycky odložit. Poprvé se rozpuštění Kominterny začalo v Kremlu řešit na jaře 1941, ale nakonec se uskutečnilo o dva roky později. Spíš bych to srovnával s Blairem a jeho „New Labor“, než abych k tomu sázel rovnítko s fašizací Stalin zkrátka tím rozpuštěním Kominterny dal jasně najevo, že ideologicky přistupuje na hru velmocí. Srovnatelný signál vyslal i Blair a po něm i další velké zhápadní strany, když z jistého důvodu slovo „socialismus! ve svých programech považovaly za už hodně obnošenou bižuterii. Myslím tím samozřejmě společenské dopady, které v případě vize sociálně spravedlivé společnosti mohou běžet na různě dlouhých časových trajektoriích. Nikoli zbůhdarma se proto třeba o bývalém komunistickém režimu mluví jako o svébytné formě státního kapitalismu, což ale třeba v případě poslední knížky Petra Placáka vedlo po mém soudu k hodně svérazným asociacím.
Potom je ovšem nezbytné „rehabilitovat“ slovo socialismus. Jinak se po DJT dočkáme něčeho opravdu odporného (proti čemu byl AH neškodný jako týdenní kotě).
Nepochybně. Jenom, co je to DJT?
DJT je pětačtyřicátý prezident USA, přece. Zvykejme si.
A já myslel, že je to nějaký Trump.
Proč myslíte, že to „něco“ přijde po něm? Zakládá snad dynastii?