Politici strategicky využívají omezené pozornosti voličů, aby utopili negativní zprávy v moři irelevantních informací. (…) Politici jsou odpovědní do míry, s jakou je o jejich počínání informována veřejnost. Bez dohledu informovaných voličů politika degeneruje do korupční hry, v níž si zájmové skupiny odklánějí zdroje a manipulují právem a státními institucemi. (…) Vedle médií, která se nebojí konfrontovat státní moc nepříjemnou pravdou, je však informovanost veřejnosti závislá i na schopnosti občanů informace zpracovávat. V informačním nadbytku není problém informace najít, ale poznat důležitost určitých zpráv vůči informačnímu šumu. Kdykoliv totiž lidé diskutují o nějakém tématu, znamená to, že k jinému tématu mlčí.
(Jak utopit pravdu. Válka podle mediálního kalendáře)
Jak logické. Jak prosté. Jak snadno využitelné. Stačí jen plánovat akce, u nichž je pozornost nežádoucí, na dny, kdy lze očekávat masivní mediální provoz či jiná atraktivní témata, nebo využít jiné aféry k zakrytí té vlastní. Jaké z toho plyne poučení pro občana? Když vás něco zaujme, zbystřete a položte si otázku, jestli vás to zaujmout nemělo, abyste přehlédli něco jiného?
Tribun 
Jaká že to aféra se stala „včera“ ve Švédsku a jaké vlastní selhání s ní chtěl Donald zakrýt? Teda jestli to vůbec spadá do toho ranku „falešných“ zpráv, když víme že třeba Miloš Zeman ví, že pan Lavrov nikdy nelže a že mi věří…
Švédsko reagovalo překvapením a zmatkem na tvrzení Donalda Trumpa, že ve Švédsku v pátek večer „došlo k incidentu“. V neděli požádalo švédské velvyslanectví ve Washingtonu americké ministerstvo zahraničí o vysvětlení.
V neděli odpoledne napsal Trump na Twitteru své vlastní vysvětlení:
„Můj výrok o tom, co se děje ve Švédsku, se týkal informací, které vysílaly Fox News ohledně imigrantů a Švédska.“
Bílý dům také „vysvětlil“, že Trump prý „hovořil o rostoucí zločinnosti a nedávných incidentech obecně, ne o jednom konkrétním incidentu.“
V pátek večer odvysílali na Fox News filmovou sekvenci s filmařem Amim Horowitzem, který tvrdí, že uprchlíci, které Švédsko přijalo, páchají kriminalitu.
„Švédsko nedávno zaznamenalo první teroristický útok, takže nyní zažívají to, co jsme viděli už po celé Evropě,“ tvrdil Horowitz, aniž by specifikoval, k jakému teroristickému útoku došlo. „Oni se ty útoky často snaží zatajovat.“
Švédsko zaznamenalo sebevražedný naposledy atentát v roce 2010, rok před začátkem občanských válech v Sýrii a v Libyii a mnoho let předtím, než vznikla uprchlická krize. Míra zločinnosti se podle oficiálních statistik ve Švédsku za posledních 10 let nezměnila, v poslední době klesá.
Trumpovi stoupenci tvrdí, že Švédsko „utajuje vlnu uprchlické zločinnosti“
20. 2. 2017
„Liberálové se zoufale snaží utajit temnou realitu ve Švédsku, o níž hovořil Trump“
?ref_src=twsrc%5Etfw
Největším problémem, který Švédsko nyní řeší, je, která kapela má být nominována do eurovizní písňové soutěže. Ironicky se vyjádřila i Chelsey Clintonová: „Co se stalo v pátek večer? Chytili pachatele masakru na Bowling Green?“
Co přesně sledujete tím, že tu bez jakékoliv vlastní přidané hodnoty přepisujete něco, co si každý může přečíst v libovolném mainstreamu, a co navíc s výše řečeným souvisí jenom velmi volně?
Já vznesl otázku? Postřehl jste ji, přesně v dikci článku jsem se zeptal, co měla tato údajná aféra zakrýt? Nebo to v tomto případě neplatí? I na to jsem se ptal…Víte, nevíte nebo mi to jinak vysvětlíte?
Proč by měl každý žvást něco zakrývat? Co by to mohlo být, máte nějaký tip?
Já ne, ale vy to tu tvrdite. Nebo je něco zjevně nepravdivého ve světle výše uvedeného snad nic nezakryvajici pravda? Logika má někdy dost nepříjemné důsledky pro paušalizace všeho druhu. Nebo snad jsou výroky na které neplatí kauzalita a plati ony soudruzske „politicke souvislosti“?:-)
Ale kdepak, vy jste s tím přišel, vy si to obhajte. Když už se dovoláváte logiky, tak ji používejte.
Předpokládám, že to je ilustrace k tomu vašemu otvíráku. Neboli výzva k zamyšlení, jestli ten Trumpův výrok nebyl úlet, ale kost hozená mediálním psům.
To by byla hodně ohlodaná kost. To už by spíš věřil tomu, že tím psem je Trump sám o sobě.
Takže znovu – vy jste napsal – „Jak logické. Jak prosté. Jak snadno využitelné. Stačí jen plánovat akce, u nichž je pozornost nežádoucí, na dny, kdy lze očekávat masivní mediální provoz či jiná atraktivní témata, nebo využít jiné aféry k zakrytí té vlastní“.
A já se ptám, co zakrývají denodenně odhalované lži Trumpa? Mohu vám citovat každý den aspoň jednu…
jestlíže nic nezakrývají, jak lze potom v případě Trumpa omezit platnost vašeho, cituji: „Jak logické. Jak prosté. Jak snadno využitelné. Stačí jen plánovat akce, u nichž je pozornost nežádoucí, na dny, kdy lze očekávat masivní mediální provoz či jiná atraktivní témata, nebo využít jiné aféry k zakrytí té vlastní“
a) exceptionalitou jeho politického libida jednajícího ve prospěch lidu
b) zjevně dobrýi úmysly, jen špatně prezentovanými
c) Pionýři můžou dvakrát (a Trump lhát)
nebo máte jiné vysvětlení, pak jej zkuste použít nebo řekněte že nevíte…Jiná možnost neexistuje. Anebo se zkuste zase vykroutit nějakým ideologickým zvoláním – to pro mne bude nejuspojivějivější odpověď.
A já vám opakovaně odpovídám, že a) nevím a b) nic zakrývat nemusí, a chci po vás vaši hypotézu, co by zakrývat mohly. Něco zakrývat by ostatně mohlo i to systematické „odhalování“, že? Jenže vy místo jednoduché odpovědi nabídnete zase jen tu svoji překombinovanou slovní onanií.
Lež nic nezakryje, jen denoestuje toho, kdo s ní manipuluje a ty kdo těmto lžím věří, obvykle proto, že sami chtějí a přejí si aby to tak bylo, těm má dodat pocit víry, že ti druzí a ne oni sami mohou za jejich bídu…Nic nového pod sluncem. Psychologie autosugesce do role oběti někoho cizího, namísto přiznání si vlastní neschopnosti snad ani jinou metodu sebeoblouznění a zároveň udržení si aspoň zbytků sebeúcty, nenabízí, resp. tento postup nabízí jako nejjednodušší.
Už chápu… že opět nic nechápete. Tady totiž o žádnou pravdu či lež neběží, jen o intenzitu a kvantitu sdělení. Tedy kritéria víceméně objektivní, na rozdíl os subjektivního kritéria pravda/lež. Ono je vůbec dosti dětinské hodnotit mediální výstupy právě takovou moralizující škálou, jako je pravda či lež.
Obávám se že výše zmíněná taktika vyjádřitelná větou: „Vždyť jsem ti to říkal ale ty jsi špatně poslouchal.“ se dnes už týká jen těch sporadicky se vyskytujících „slušnějších“ médií či politiků. Mnohem častějším jevem je to, že se o „nepohodlných“ událostech bezostyšně lže a nebo prostě mlčí. K zástupnému chrlení témat pro odpoutání pozornosti už se sáhne jen v případech i nepozornému občanu neutajitelných, za účelem dosažení nějakého časového skluzu, tedy stylem: „Všiml sis‘? Nojo – ale s křížkem po funuse!“
Jo, právě dneska jsou tu pěkné příklady, třeba překrývání : zpráva, že polovinu české armády předali pod bundeswehr, budí rozruch. A jaká náhoda, ve stejnou chvíli letí nad čr mlčící dopravní letadlo. Ve chvíli ohrožení vzdušného prostoru čr vystartují stíhačky německé, a doletí si pro něj až k nám…hrdinové naši…
Nebo mlčení. Smrt kohokoliv v Moskvě? světový skandál, propírají všichni, a zásadně jde o vraždu. Smrt vysokého ruského diplomata v New Yorku? letmá zmínka, dvě věty, žádné komentáře.
Lidi jsou unaveni, ale všimnou si. Nevědí co s tím, tak si třeba jen odplivnou. Ale v tomhle informačním boji je i pasivita zbraní.
Váš čtyřřádkový komentář popisuje celkem starou praxi obecně v PR využívanou.
Jak zmizí nějaká malá holčička a jsou toho plné noviny, je třeba zveřejnit například ne příliš pozitivní zprávu o neblahém vývoji hospodářských výsledků. Stručně a zamotaně. Nikdo nemá čas ani chuť se tím nějak probírat. Bylo zveřejněno a tečka, kdo by se k tomu za týden vracel……
Nejde ani tak o chuť či čas, ale o prostou kapacitu.
Kapacitu čeho?
Svoji lidskou. Stokrát může chtít, může si na to vzít dovolenou, ale stejně bude schopen vnímat jen omezený okruh komunikací.
To zase až tak nevadí, jednak má člověk nějaké periferní vidění, jednak i kvantová fyzika potvrzuje, že člověk svým myšlenkovým procesem ovlivňuje co se k němu dostane – tedy to, co považujete za důležité, a co potřebujete, vám vesmír dříve nebo později podstrčí až pod nos:-)
To nebohé zvíře pana Schroedingera je ale pořád jenom kočka.
Anebo naopak – je „nepozitivní“ zpráa o hospodářství? Počkáme, až bude k dispozici nějaká ta holčička. To v případě malé zprávy. Ve velkých malérů je třeba najít větší „holčičku“. Tak to opravdu chodí, souhlas s Tribunem a i s vámi.
A když zrovna není žádná velká holčička k mání, tak zavrtíme psem a nějakou si vytvoříme.
„Vytvářet“ situace (vrtět psem), ať už reálné nebo fiktivní, je velmi obtížné. A drahé. A rizikové. Lepší je chytit se toho/schovat se za to, co vzniklo samovolně.
Tak to bylo míněno.
Shodou okolností:
http://casopisargument.cz/2017/02/20/propaganda-a-komunikace-s-verejnosti/
http://denikreferendum.cz/clanek/24684-mene-zodpovednosti-vice-kotatek
Facebook a google jsou v této souvislosti čistý průser. Jestli tam fakt nechají jejich majitelé dál řádit vyhledávací roboty dosavadním způsobem, tak už ani nepotřebujeme umělou inteligenci na vytvoření strojů, které nás nakonec zotročí. A zatím – jak o tom svědčí článek, na který odkazuju pod druhým linkem – to zřejmě nemají v úmyslu.
Nevěřil jsem tomu, dokud jsem sám nezkusil. Zadejte si do googlu vyhledávací dotaz:
did the Holocaust happen
a uvidíte, co vám vyleze jako první odkaz… Dokonce ještě i teď, dva měsíce po tom, kdy se to na netu široce rozebírá. Jinak to je, když se to dá do uvozovek, ale kolik lidí chápe rozdíl a ví, co ty uvozovky znamenají? A kolik lidí si umí nastavit rozšířené vyhledávání, aby vliv automatu aspoň trochu eliminovali? Kolik lidí klikne na druhý, desátý, padesátý odkaz?
Asi nejzajímavější z toho, co se tu objevilo, je určitě ten Ftorek z webu Argument: http://casopisargument.cz/2017/02/20/propaganda-a-komunikace-s-verejnosti/
Ten ví o čem píše, zatímco Houdek našel nějakou zajímavou studii, a na to konto rychle „šlehnul“ akademicky se tvářící článek. Asi se to dobře čte, ale s výjimkou informace, že se dá asi sledovat korelace mezi světovým mediálním provozem a plánováním dne „D“ pro izraelské vojenské operace, jde hlavně o floskule. To, že politika zdegenerovala do korupce víme už tak sto let, stejně jako to že třeba jenom lobbismus se odehrává mimo parlamentní řečniště. Stejně tak neobstojí tvrzení, že „V informačním nadbytku není problém informace najít“, protože popírá elementární fakt, že mediální moc je založena a zprostředkující úloze médií. Viz jednoduchá kontrolní otázka: Kdo z vás má nejenom peníze, ale i čas, aby si denně kupoval 2-3 noviny a k tomu ještě nějaký týdeník, čučel na televizi, poslouchal rádio a sledoval internet, aby si tak v praxi mohl trénovat svoje informační dovednosti? Pokud to nemáte přímo v popisu práce, a přesto to neděláte, tak pak znáte jeden z podstatných důvodů, proč se informace nejenom nekriticky přijímají, ale stejně tak nekriticky i odmítají.
No ale abych taky přispěl nějakým tim zdrojem, tak doporučím jeden film, který jsem teď zkouknul díky tomu, že HBO teď lovilo na síti nové zákazníky. Fakt hodně dobrý kino s docela velkým společenským přesahem, který není jenom o tom, že ten film zachycuje jednu významnou epoizodu ze současné Ameriky: http://www.csfd.cz/film/305014-prezidentske-volby/prehled/
Jen pro pobavení vám sděluji, že právě tím (viz jednoduchá kontrolní otázka) se částečně živím. Ty noviny jsou patery. Já poučné každodenně sledovat, jakým událostem se jednotlivé tituly věnují, případně s jakým akcentem. A s jakým titulkem.
Snad je to někde v písmu svatém (ateista neví přesně), že po skutcích jejich poznáte je.
To musí být docela nuda. Zvláště o dnešních denících totiž platí, že jejich obsah utvářejí z valné části agentury: Reuters, AP, ČTK…Takže nějaké „ideové“ směřování redakce potom fakt zůstává hlavně na těch titulcích a rychlých komentářích. Pokud to máte tak, jak píšete, tak předpokládám, že si k tomu kvůli širšímu záběru ještě kupujete nějaký ten profesionální monitoring médií.
Monitoringy (Newtona) si objednávají moji klienti, ale ty jsou úzce profesně zaměřené podle jejich oboru. Mě každé ráno zajímají spíš širší souvislosti.
Nuda to úplně není, ale spíš už dost rutina ano.
A to byste se divil, jak je to „ideové směřování“ zřejmé a jak se pozná, komu ty které noviny patří.
Jednoznačně: běsnění přivandrovalců v Evropě (plus trapnost Miloše Zemana, zákeřnost Andreje Babiše, obou pod taktovkou Vladimíra V. Putina) je mnohem závažnější problém. O sluníčkářské zavilosti ani nemluvě.
A přesně takhle vypadá ta informační mlha, o níž je řeč. Gratuluji, byl jste dezinformován.
Ještě v tom výčtu chybí ztroskotanci, samozvanci, vlastizrádci a neomarxisté.
„Samozvané“ jsou třeba jisté nejmenované republiky na Donbase, to jest v režii toho odporného Putina. Koho tu zajímá nějaká Biafra, že?
K zásadám informačního boje můžeme připsat i řadu dalších.
Například – negativní zprávy zveřejňovat, až když je nejhorší zažehnáno. 3.2. se Tribun v souvislosti s vlnou mrazů ptal, „Kde ti lidé jsou“, míněni bezdomovci. Dnes navečer došla odpověď skrze četku: V Praze zmrzlo (resp. umřelo na podchlazení) 17 lidí; celkem pražská záchranka vyjížděla v lednu ke 191 případům…
Tož tak.
A může se používat i „tak tož“, pokud obě slova znamenají v podstatě totéž? A proč je to „tož“ a ne „toš“?
tož = tak, takže