Odhalení, nebo maskování?

Díval jsem se včera na nějaký tuctový film s teroristy a špióny jejího veličenstva, ve kterém zazněla poměrně zřetelně artikulovaná a naprosto relevantní kritika Západu. Ovšem z úst toho teroristy.  Proč to nemohl říkat některý z agentů? Protože „dobří hoši“ nepochybují? Protože by pak scénář neprošel cenzurou (= nikdo by za něj nezaplatil)? A nebo je to způsob, jak jakoukoliv kritiku Západu zdiskreditovat tím, že ji pronáší hlavní záporák? Možná namítnete, že slyším trávu růst, snovám konspirační teorie a hledím v konzumním produktu něco, co nikdy být nemělo, jenže ono to není poprvé, kdy jsem si podobného schématu všiml. Tak, a teď si tím chvíli lámejte hlavy zase vy.

26 komentářů: „Odhalení, nebo maskování?

  1. nic nového
    obdobně to bylo tuším v Air Force One, kdy prezidentské letadlo uneslo komando žádající propuštění nějakého tuším kazašského diktátora (toho zajala skvěle spolupracující „jelcinovsko-clintonovská “ protiteroristická jednotka…… :-) )
    Harrison Ford jako GIGA-hrdinný US prezident bojuje za vlast i rodinu, jedno oko nezůstane suché, palečky se mačkají, ať to ten statečný americký hoch zvládne.
    Proti němu šéf teroristů, samozřejmě lidská zrůda – ovšem naprosto brilantně vyjádřil své (a v reálu samozřejmě nejenom jeho) pohnutky – američtí zločinci si osobují právo srát se do celého světa, celému světu diktovat své „pravdy, postoje a to jedině proto, aby mohli svět ovládat a koloniálně z něj těžit. Že to přináší hromady mrtvol a obrovské utrpení nevinných, je pro US nepodstatné. Ten terorista – bylo to někdy v polovině devadesátých) brilantně vyjádřil to, co se dělo následně především v Jugoslávii, Iráku a všude tam, kam vkročila noha Amíkova. Ale samozřejmě – říkal to zlý terorista, takže to nemohla být pravda, že jo……

  2. Opravdu čekáte, že kladný hrdina najednou vstane a začne kritizovat sám sebe? To přece nedává smysl. Kladný hrdina ví, že žije v liberální společnosti, kde každý má možnost řešit problémy byť třeba jenom tím, že zvolí ve volbách někoho, jehož řešení mu připadají nejsprávnější.

    1. A co třeba takto ?

      ale asi to u nás nešlo – upřímě nevím televizi nesleduji, ono se i v těch filmech zablesky změny najdou, ale je to jak za perestrojky, ale i předtím akorát s opačným znaménkem – tak to si zas budeme muset pročekat…

      A sebekritika, no nevím jestli to není taková spíše zaostalá slovanská vlastnost a občas se to s ní přehání.
      Problém je jak to pak rozpoznat, jestli to je změna názoru, kam vítr tam plášť, psychologické popření atp.
      Ostatně příklady máme Procházka – Ucho, Mňačko – Oneskorené reportáže, Jasný – Rodáci, Kundera, Kryl ale i Menzel a další.. Jak si to kdo u každé osobnosti vyhodnotí toť otázka preferencí:-)

      Korunovat to pak může J. Hašek – tento převedl do srandy..

  3. Tohoto stavu jsem si všiml již před delší dobou, podle mne se jedná o klasický psychologický mechanismus obrany před frustrací nebo úzkostí pomocí, vytěsňování nebo projekce tj. připisování vlastních nežádoucích vlastností jiným osobám nebo subjektům. Myslím, že to vidíme okolo sebe dnes a denně v současném zpravodajství a v případě řady novinářů se jedná dle mého o opravdu psychologickou poruchu, nicméně vytěsňovat realitu lze jen do určité míry.

    V literatuře a filmových scénářích je v tomto mistrem Clancy např.:
    Hon na ponorku (The Hunt for Red October, 1984)
    Rudá bouře (Red Storm Rising, 1986),
    které jsou viděno zpětně ukázkou takové projekce jak vyšité:-)

    1. Vytěsnění a projekce jsou opravdu potvory, nejde se tomu ubránit – ani odborník – psycholog či psychiatr – ti si to jen zpětně dokáží uvědomit ale jen za předpokladu cílené analýzy svého myšlení či konání.
      Projekce se běžně používá v diagnostice osobnosti.
      Připomínám co jsem už v minulosti leckde psal – svojí psychiku nemá NIKDO absolutně pod kontrolou a u každého probíhají procesy které jsou mimo vědomí (ten Freud :) ) což platí i o světové věrchušce, s jistým omezením u žluťáčků – tam hraje dost velkou roli jejich TAO a vůbec jejich kulturní tradice a také jasná definice cíle – kam směřovat – v západní společnosti cíl není, tedy pokud jako cíl nemáme „nahrabat si“ – ale to je záměna prostředku s cílem – když nevíme co tím nahrabat chceme dosáhnout – navíc v bohapustém individualismu – kde nelze kategorii celkového cíle nikdy naplnit.
      Joo – pak lítáme v luftě, nejsme zakotvení což vede k úzkosti a projekce spolu s vytěsněním pofutrovaná denním sněním vyplave jak olej na vodě.

      Takže poznámkovník se trefil do černého.

        1. A docela se za něj prsím, neb jsem si dal kapitalistický závazek vyjadřovat se nekorektně, protože mi ta korektnost už leze krkem. Proto používání pojmů kterým někdo dává pejorativní nádech s nepejorativním obsahem neb tu jednu z kolébek civilizace docela obdivuju – pro to jejich tao (nejen) a schopnost pracovat s dlouhodobou perspektivou.

          1. Vám to přijde jako odvaha, mně připadá spíš jako laciné a bezpečné sprosťáctví.

          2. Na jednu stranu souhlasím, tj. nelíbí se mi často takto pojaté výrazivo, když nevím s kým mám tu čest.
            Na druhou stranu přírodu, fyziku a subjektvní vnímání neleze obejít. Mám poněkud rozsáhlejší zkušenosti s teorií a praxí barevné reprodukce a tisku. Tzv. pleťovka je silně subjektivně vnímaná barva – bohužel pro naši evropskou populaci. Automatické sw korekce jsou však rasově podmíněné, tj. nefungují na černoších a nevhodně upravují asiaty. Navíc zejména pro japonský a čínský trh je pro reprodukci žluté používat jiné natočení rastru ve žluté, ono by jim to pak dělalo paseku v jejich pleťovkách.
            Na delší diskusi, která pokud vím není odborně vyjasněna je zda je vnímání barev kulturně, etnicky či jinak podmíněno, protože biologicky tuším nebyly shledány rozdíly :-)

          3. Nejde o odstín, ale o jeho označení a s ním spojené symbolické sdělení.

          4. Tak aspoň víme, kvůli jakému druhu lidí je dnes v Británii vynucován pojem „těhotný člověk“ místo „těhotná žena“ …
            Jinak já pod pojmem „žluťák“ chápu spíš slušného odboráře, takže jsem v první chvíli myslel, že brtnik píše o někom, kdo je na rozdíl od těch rudejch zmetků pozitivní.

          5. Co přesně? Co jsou to žluťácké odbory, nebo proč (jako zaměstnanec) nemám rád rudé odbory?

          6. Něco jako definice žluťáckých odborů je třeba zde: https://www.muni.cz/vyzkum/publikace/1084915
            A proč mi vadí rudé odbory? Protože na pracovištích, kde (se Zákoníkem práce) vládnou, je pracovník, jakmile dostal smlouvu na dobu neurčitou, prakticky nevyhoditelný, a to i tehdy, když místo do práce chodí do zaměstnání, jeho neprovedenou nebo špatně provedenou práci musejí dodělávat nebo předělávat ti, kteří opravdu chodí do práce (za setjné peníze), samozřejmě s negativními následky na jejich osobní život. To se ještě prohlubuje tím, že většinou ti, co chodí jen do zaměstnání, mají také ve zvyku akorát šířit „blbou náladu“, což ještě více demoralizuje ty, kteří pracují za ně. V konečném důsledku prostě jen zabírají místo někomu, kdo by si té práce vážil a mohl by být užitečný. Nehledě na to, že znemožňují vedoucím pracovníkům, aby si vytvořili tým podle svých představ. Ano, ve skutečnosti rudým odborům jde pouze o politický zisk, vůbec ne, i když „právo na práci“ patří do arzenálu jejich plamenných projevů, o práci jako hodnotu. Vím, že díky Vaší politické indoktrinaci si nikdy nic takového nepřiznáte, ale rudé odbory v reálném životě fungují antisociálně. I když přinesete podpisy všech pracovníků, že určitý pracovník je pro všechny přítěží, odbory to nezajímá. Raději přispějí k demoralizaci celého kolektivu, než by umožnili, aby jeden xindl musel hledat práci, na kterou stačí, nebo ve které nebude vadit, že má ruce dozadu. Protože podle rudých odborů je „právo na práci“ ve skutečnosti „právo na zaměstnání“.

          7. Co jiného je smyslem odborů, než vyvažovat mocenskou pozici zaměstnavatele, tedy bránit zaměstnance před vyhazovem? To neznamená, že nemohou rozlišovat a že by odboroví předáci neměli respektovat vůli členské základny, na druhou stranu si ale dovedu představit, že i mezi zaměstnanci se může pěstovat osobní msta a „flink“ může být jen nepohodlný, nebo třeba barevný.

            Co se těch žluťáckých odborů týče, proč používáte termín žluťácké a ne žluté? Také se neříká modrácké límečky, ale modré.

          8. Tak už vím, co jsou to ty „žluťácké“ odbory, jen jsem kvůli tomu musel do anglické wiki. Pěkný hnus to je. Žluťácké odbory jsou zaměstnavatelem ukradené a vytunelované „odbory“, které mají z firem vytlačit nezávislé zaměstnanecké odbory. Čili tady je to pejorativní adjektivum žluťácké docela na místě.

          9. Aha, takže jako vždy realita musí ustoupit před politickou indoktrinací, navíc někoho, kdo o žluťáckých odborech neměl ani tušení. Těžko se pak bavit s tak vzdělaným člověkem. Vaše teoretické politické plky jsou k ničemu, když je realita úplně jiná. Proč by se někdo zbavoval kvalitního zaměstnance? Navíc si pletete vedoucího zaměstnance (!) se zaměstnavatelem. Jasně, 20 lidí se bude mstít jednomu … kdybyste jen měl tušení, jak to chodí. Vy snad znáte odborového předáka, který není zmrd?
            Navíc mi není jasný Váš blbý dotaz, proč používám termín „žluťácké“, když je to evidentně v tom linku uvedeno jako oficiální termín. Opět jen další důkaz pro to, že Vás nikdy nezajímají předložená fakta, jen setrvalá obhajoba Vašeho názoru založená na „teraz som to povedal a tým som to aj dokázal“.

          10. Václave!?

            Kde je prosím pěkně ta realita, které se dovoláváte? Já v těch vašich invektivách nějak nenacházím.

            Vy jste nejspíš jeden z těch, kdo si myslí, že zaměstnanec je i zadarmo drahý a že hlavní součástí mzdy je možnost pracovat.

            Proč by se někdo zbavoval kvalitního zaměstnance? Třeba proto, že se pokusil založit odbory. Nebo proto, že je „overqualified“. Ale možná máme jen rozdílný pohled na to, co to znamená kvalitní zaměstnanec.

  4. To máte z toho, že se koukáte na sračky. A pak z toho ještě vyvozujete něco o celé kultuře. Například tohle je dost jiné:
    http://www.csfd.cz/film/331570-takovi-normalni-americane/prehled/
    Ne že by to byl vrchol umění nebo dokumentu, ale „Rusáci“ jsou tam líčeni jako snad rozumější než „Amíci“ a vlastně jim nelze „nefandit“. Dá se na to koukat a dokonce se to líbí i Američanům. A to je to prosím z Hollywoodu.

    Jinak jedno z možných vysvětlení k Dogmatikově otázce: mimo jiné, kdyby začali mít ti agenti pochyby, asi by přestali těmi agenty být …

  5. dnešní režim je si svými ovečkami jistý a proto pouští zkušební balonky přes záporáky, ale přes klaďasy ( to je teď nový trend ) , protože komerce z lidí udělala pouhé konzumenty, kteří už dávno neřeší obsah, ale formu ( tady je zase brutalita považována za velmi atraktivní způsob jak ještě zaujmout otupělé mozečky k dalšímu konzumu ). ..)

    1. To je zvláštní, jak tihle jedinci, kteří mají za všech okolností ideologicky jasno, nejsou schopni sestavit souvislou větu s logickou větnou stavbou.

Komentáře nejsou povoleny.