Pouze pro chudé

Jeden by čekal, že v roce 2017 v Evropě nápisy jako: „Pouze pro bílé“, „Pouze pro barevné“ nebo „Pouze pro bohaté“ už existovat nebudou. A také že neexistují, napsané to nikde není, jen je to realita, jak dokládá Fenomén „poor door”. V Británii má řada bytových domů speciální vchody pro chudé:

kdy jsou obyvatelé „cenově dostupných“ bytů nuceni používat oddělený postranní vchod umístěný hned vedle popelnic, nemají k dispozici výtah ani parkování a dokonce mají zakázáno vstupovat na zahradu, která k domu náleží. Jejich dětem se tak denně přes okenní tabulku naskýtá pohled, jak movitější rezidenti v zeleni venčí psy; ony samy si zde však pohrát nesmí (…) rezidenčních objektů, kde jsou nemajetní prostorově odděleni od majetných, neustále přibývá (…) uspořádáno tak, aby dvě kategorie obyvatel domu vůbec nepřišly do vzájemného kontaktu

Spolu, ale odděleně, což bylo mimochodem heslo jihoafrického apartheidu. Tak ne přátelé, tohle opravdu není žádný pokrok, to je regres jako sviňa. Tohle je v Británii, ale je opravdu vyloučené, aby to brzy bylo i u nás? Zvlášť když je to něco tak úžasně antimultikulti? Můžete se stokrát chlácholit nadějí, že vy budete vždycky chodit hlavním vchodem, zatímco ten vedlejší bude pro imigranty, cikány a nezaměstnané, ale pravděpodobnost, že to budete vy, kdo jím bude chodit, je mnohem větší, prostě proto, že v segregované společnosti se na dno padá mnohem snáze a rychleji. Jak že to říkal ten Vaculík? Komunismus je pryč a místo něj tu máme příčiny, z nich vznikl.

 

76 komentářů: „Pouze pro chudé

  1. Ani v dobách nejtvrdšího etatismu po 2. světové válce to v Británii nevypadalo výrazně jinak. Ve vzájemném chování a mentalitě lidí nahoře i dole se třídní rozdíly mezi „lepšími“ lidmi a chudinou nikdy zcela nesetřely, na rozdíl od většiny kontinentální Evropy. Dědictví viktoriánské éry nikdy zcela nevymizelo.

  2. ne, opravdu me nenapada jediny duvod,proc by ten, kdo plati nizsi najemne mel mit k dispozici stejne sluzby jako ten,kdo plati vic … a stejne tak netusim, proc by „ti bohati“ nemeli mit moznost sve domy a byty oddelit od ostatnich, pokud s nimi nechteji prichazet do kontaktu. kdo se chce chovat kolektivisticky, sounalezite a komunitne, klidne muze, kdo z libovolnych duvodu nechce, holt se bude chovat jinak. kde je problem ?

    mimochodem, teko lze predpokaldat, ze v mem vlasatnim dome me nekdo bude narizovat, jakym vchodem mam chodit dovnitr, a koho muzu a nemuzu pustit na zahradu … doby, kdy bylo tohle bezne, jsou jiz skoro tricet let za nami. uprimne verim, ze zrovna vam se po uvedenem obdobi neskutecne styska, ale holt se budete muset nejak smirit s tim, ze vsechny ostatni lidi uz do te vasi oplocene ohradky nahnat nemuzete.

    1. Jeden podstatný důvod by tu byl: nejsou žádní lepší a horší lidé, jsou jen lidé. To se ovšem jistě příčí vašemu třídně vyhraněnému vidění světa.

      1. z hlediska trhu to nejsou lide, ale zakaznici … a ti uz lepsi a horsi jsou. pokud nektery zakaznik zaplati x + y, dostane se mu lepsich sluzeb nez jinemu, ktery zaplati jenom pouhe x … a jenom pro uplnost dodavam, ze naprosto stejne to fungovalo i za komunisticke parodie na „socialne spravedlivou spolecnost“.

      2. Nejsou horší a lepší lidé, ale jsou horší a lepší kadeřnice. Těm lepším jsem ochotná dát o mnoho víc peněz než těm horším a vůbec mě neuráží pomyšlení, že ty lepší mají vyšší životní standard.

        1. Je mi potěšením s vámi také někdy souhlasit. Já sice kadeřníky nepotřebuji (plešatý :-) ), ale samozřejmě to chápu jako vyjádření symbolické.

        2. A co když nejsou lepší a horší kadeřnice, ale jen ty, které mají horší a lepší životní standard?

          1. takze ti, kteri chodi k tem „lepsim“ a samozrejme take drazsim jsou vlastne uplne blbi, protoze tech samych sluzeb by se jim dostalo za zlomek ceny u konkurence? inu nevim, ale neco me na te vasi teorii nesouhlasi …

            bastiatudik vyse uvedeny prostup neplati jenom kadernice, ale i pro vsechny ostatni sluzby nabizene na trhu … nekdo proste ty sluzby odvede v lepsi kvalite, rychleji, s nejakou pridanou hodnotou, a ma za to dostat zaplaceno stejne, jako lojza z cihelny, ktery je levy jak turecka savle, mysleni lehce socialnedemokratickeho a se snahou to take nijak zvlast neprehani ? presne na tohle dojel socialkomunismus, ty „jednotne stanovene platove tabulky“ totiz ubiji jakoukoliv oficialni pracovni aktivitu a podporuji sedou ekonomiku. proc bych si trhal zily v praci, kdyz ve vysledku dostanu na vyplatu prakticky stejne jako venca, co uz od obeda sedi v nadrazni putyce a lemta vycepni lihovinu ? hezky v klidu si odpocinu, prace pocka, nema nohy, po obede se zastavim na par melouchu placenych pekne na ruku, a vono nejak bude …

          2. Praxe, kterou jsem získala obcházením mnoha „salonů“, než jsem našla kadeřnici, která zvládá perfektní sestřih, mě poučila o opaku.
            V komunální oficíně neblahé paměti seděly ženy v čekárně několik hodin a když se dostaly na řadu, nemohly si vybírat.
            Ale jak napsal Hudec, jde o alegorii.

          3. Ne, jde o to, jestli lepší životní podmínky nepodporují lepší kadeřnice. O příčinu a následek.

          4. Ale ano. Dnešní celkově lepší podmínky umožnily, že tu máme některé vynikající kadeřnice, které si mohou říct o větší peníze. Ovšem uživí se i ty průměrné a podprůměrné.

          5. I když jde o alegorii, tak má v sobě docela zajímavý potenciál. No a protože vlasů mám pořád hodně, tak to vidím na čtyři základní situace pro kadeřnici, která není ani lepší nebo horší, ale je zkrátka dobrá:
            1. Pracuje pro nějaký firemní kadeřnický řetězec.
            2. Pronajímá si křeslo v nějaké zprivatizované oficíně.
            3. Pronajímá si za běžnou nájemní cenu nějakou malou provozovnu.
            4. Kadeřnické křeslo má doma ve svém bytě.
            No a protože zákaznická cena u stejně dobrých kadeřnic nemůže být vodítkem kvality, tak by se někteří diskutující mohli pokusit přijít na to, jak na tom asi budou ty čtyři kadeřnice ve finální bilanci se svým životním standardem.

          6. Oficíny zanikly i se svým předpotopním vybavením.
            Kadeřnické řetězce se snažily uchytit v nákupních střediscích, ale v našich končinách už skončily. Jak to funguje jinde, nevím.
            Zbývají dvě kategorie.
            Kadeřnice, která si upravila část rodinného domku, splácí hypotéku, takže nemá výhodu oproti té, co si pronajímá komerční prostor mimo své obydlí.
            Ani jedno z těchto řešení nepředurčuje, jak dotyčná umí dělat účesy a tedy jestli si může vytvořit speciální klientelu, která jí zajistí nadprůměrný příjem, anebo jestli stříhá i účtuje průměrně a v podstatě vítá každou zákaznici.

          7. Oficíny pořád existují. V inzerátech je poznáte podle toho, že hledají kadeřnici s živnostenským listem. Jde tedy o švarcsystém: Pronajímáte si křeslo, bez výběru si odkupujete konkrétní výrobky. V současné době je to ale asi nejlepší řešení v poměru cena/výkon, protože tam často narazíte na zkušené veterány, kteří si tak přidělávají na penzi. Řetezec Klier jede v nízkých mzdách s tím, že dobrá kadeřnice to dožene na dýškách od spokojených zákazniků. Nějak to asi nefunguje, protože už v době, kdy jsem tam chodil do pánského, se ona provozovna vyznačovala vysokou fluktuací. Zbývající dva případy znám z maloměsta: Sice mohou/musí sázet na trvalou klientelu, ale k nějakému vysokému vyskakování ve věci životního standardu to obvykle není. No a vedle tohodle běžného uživatelského pásma tu pak máme ty pověstné salóny, které si na pánském klidně účují tisícovku za ostříhání hlavy. Jejich klientela je ale hodně omezená, takže i přes dokonalé PR (fakt docela kulturní zážitek při otevírání nějaké podobné provozovny) furt vznikají a zanikají. Nakonec i samotný věk kadeřníků a stylistů, kteří dwfilují v médiích všeho druhu, je asi v tomhle ohledu vypovídající. Hodně dobře ale zapadají do toho úžasného příběhu o tom, že když má někdo chuť makat na sobě a těžce pracovat, tak má přece šanci si zajistit skvělé živobytí. Ale to samozřejmě mluvím o zkušenostech z pánského kadeřnictví, protože fakt netuším, jak vysoké částky je dneska běžné dávat na dámském za normální účesy.

          8. Ad oficíny: myslela jsem tím výhradně bývalé komunální provozovny.
            Tady u nás je dost běžné rovnocenné partnerství. Dvě nebo víc děvčat si najde vhodný prostor a dělí se o náklady na nájem a energie, jinak jede každá na sebe.
            Do jednoho takového salonu jsem kdysi chodila. Byly tam dvě a navzájem se oslovovaly „paní šéfová“.
            U řetězců /vlastně u jednoho, víc jsem jich nezaregistrovala/ bylo zajímavé, že tam pracovali skoro výhradně kadeřníci.

  3. :-)
    někdejší starosta Londýna Ken Livingstone, úřadující v letech 2000-2008, se nechal inspirovat vizí „smíšených komunit“ poválečného otce sociálního bydlení Aneurina Bevana a prosadil opatření nařizující developerům vyčlenit část bytů v privátních rezidencích pro státem dotované „cenově dostupné“ bydlení

    Nebýt této pochybné iniciativy, problém by vůbec nevznikl a chudší by zkrátka bydleli v chudších oblastech a předměstích. U nás už to v některých lokalitách funguje také; jednoduše, cena nájmu nebo vlastnictví je taková, že si bydlení dovolí jen určitá část populace a je tím chráněna proti „živlům“ z okolí.
    Současná vlna segregace (gentrifikace) vznikla z jednoho prostého důvodu. Před WW1 a mezi válkami se ještě ve veřejném prostoru vymáhala slušnost. Pak přišla léta šedesátá, povaleči a zevlouni, vandalové a chuligáni a pod vlivem humanismu přestalo být reálné, aby jim spřátelený (se slušnými lidmi) policajt dal pár pendrekem a v případě opakovaných recidiv dlouhodobě uvěznil či oběsil, nebo alespoň uložil zákaz pobytu. Naopak, média a opinionmakeři začali s chudými povaleči a žebráky sympatizovat. Tím se však nijak nesnížila ochota usedlíků tyhle lidi trpět vedle sebe. V ČR proběhlo totéž zrychleně v devadesátkách a nultých letech.
    Nu a protože nelze na veřejném prostranství vymoci slušnost, je třeba vytvářet soukromá a klubová prostranství, kde bude exkluzivita založena na ceně, mříži a hlídací službě. Žijícím v takové izolaci přestane být proti mysli do veřejného prostranství pouštět i rizikové skupiny populace z Jihu.
    Že na to nejvíce doplatí lidé, mající relativně nízké příjmy a zároveň vysokou „spořádanost“, kteří budou čím více obklopováni „lůzou“ (včetně té přimigrované), aniž by měli možnost se odstěhovat, to už jsou jen kolaterální škody. Nakonec, spořádaná nižší střední třída byla donedávna elektorátem sociálních demokracií a onu „slušnost“ zesměšňovala jako maloměšťáctví a plivala po ní, takže jim to i patří.
    Ostatně i proto leckde sociální demokracie padají jako kámen.

    1. Celé to vzniklo tak, že stát (municipality) rezignoval na sociální výstavbu a tenhle úkol přenesl na developery. U nás jsme to zažili ve formě masivního rozprodeje komunální výstavby, takže se teď pomalu už deset let sepisují elaboráty s názvem Koncepce sociálního bydlení. Pravověrný pravicový blb byl přitom v řadě případů tak důsledný, že rozprodal i „nadbytečné“ jesle a školky, tedy i to, co komunističtí plánovači v nějakém podivném rozmaru koukali vyprojektovat v dostatečném množství na každém větším sídlišti. Připravil tak docela perné chvilky i řadě nadšených podporovatelů dnešní jediné správné cesty, kteří by sice chtěli mít i rodinu, ale veřejných mateřských škol je halt málo, no a jim jako na potvoru většinu běžných příjmů spolykají hypotéky.
      Naproti tomu gentrifikace je jev, který sice také vede k sociální segregaci, ale primárně souvisí s deindustrializací. Zkrátka některé lokality začnou být tak developersky zajímavé, že se rychle začne proměňovat charakter celé čtvrti, což se odrazí i na ceně místního nájemného a přidružených komerčních služeb, takže původní obyvatelstvo je prakticky vytlačováno do jiné lokality. Klasickou českou ukázkou je Karlín: Nejdřív se na brownfieldu nastavěly pořádné kancelářské budovy, no a teď se tam ve velkém rozjíždí výstavba moderních wigvamů pro firemní otroky.

      1. Dovedete si představit, že by cosi jako sociální výstavba neexistovalo vůbec?

        1. Dovedu si klidně představit i babu Jagu nebo Terminátora. Tak šup sem s nějakou vizí, která by i těm britským konzervám vz. Johnson rázem vysvětlila, že vůbec nejlepší je zcela rezignovat na nějaké sociální bydlení.

          1. Tohle je s těmi našimi liberály pořád dokola. Mají rádi dynamickou společnost s rozvírajícími se příjmovými nůžkami, ale už nejsou s to vzít v potaz logické důsledky takového vývoje. Co bych se zabýval tím, co se děje za mým plotem. Je to zdravě krátkozraká pozice, která svým hlasatelům přináší zdravě sebezničující důsledky. Holt po nás potopa. :-)

        2. Všichni to dovedou. Jen některým se u toho otvírá kudla v kapse, zatímco jiní vzrušením vlhnou.

      1. Snaha se separovat od lidí, jejichž životní styl netoleruji, není fašismus, ale naopak jeden ze způsobů, jak se fašistou nestát.
        Ony krom zmíněné separace jsou pouze dvě další možnosti. Srovnat ostatní do latě, nebo kompletně rezignovat. První plodí konflikt, druhé mentální smrt.

          1. Nechci nic řešit, chci v klidu žít. A ti, s nimiž nechci žít, nechť v klidu žijí beze mě. Co je na tom obtížné pochopit?

          2. Především chceš „v klidu žít“ na jejich úkor. Tenhle „systém“ je jedna velká hra s nulovým součtem, kde menšina (zatím?) žije na úkor většiny.

          3. takze tim, ze se s lojzu z cihelny nerozdelim o vysledky me prace, mych schopnosti a meho usili vlastne ziji na jeho ukor ? vot eta logika …

            moje schopnosti nepatri nejake „spolecnosti“ , „fseholidu“ ani nicemu tomu vzdalene podobnemu … ty schopnosti patri me, a povazuji za naprosto logike, ze take ja z nich budu mit prospech.

          4. jeste asocialnejsi grupa: Polož týdenní novorozeně do lesa a běž se za další týden podívat, jak tam bez účasti a vlivu společnosti rozvíjí své vrozené schopnosti, které patří jen jemu a nikomu jinému…

          5. nikolivek, jestli nemaji na chleba, at klidne umrou hlady.

          6. Možná časem umřou, ale nejdřív si ten chleba půjdou vzít od takových, jako jsi ty. Dobytí Bastily nebo Zimního paláce byly události, kterými vyvrcholily procesy nastartované takovými postoji, jako jsou ty tvoje.

          7. … a elegantním obloučkem se gentleman dostává daleko za hranice LZPS, tak, jak to jenom gentlemani umí.

            A vsadím 1.000.000:1, že zrovna vy budete řvát něco o tom, že třídní boj je nepřípustný a revoluční teror špatně.

          8. oh wait … takze tim, ze hladovemu nedam chleba z vlastni kapsy porusuji lzps ? logicke pochody zastancu kolektivismu me neprestavaji prekvapovat …

  4. michal: Svého času bylo normální i otroctví. Ještě i otcové zakladatelé US demokracie se jím dobře živili. Otroci si své postavení taky nějak zasloužili? A co třeba anglické chudinské zákony? Zabrat lidem půdu a vyhnat je z ní, tím jim znemožnit obživu, nabídnout jim náhradou 18 hodin práce 7 dní v týdnu s bydlením ve fabrice mezi mašinami za „mzdu“ nedostatečnou ani k prosté reprodukci organismu a ještě je potrestat za žebrotu a potulku, když na to nepřistoupí nebo se snaží řešit svou situaci jinak – to byla taky vina těch chudáků? Nemluvě o vězení pro dlužníky a dětské práci. Jenže jakou mají ti, kdo dnes obhajují návrat viktoriánských poměrů, jistotu, že oni nebo jejich potomci zůstanou na té správné straně síta? A kdo má právo říkat, že „jim to patří“?

    Stojí psáno: Nolite iudicare, ut non iudicemini. Nesuďte, abyste nebyli souzeni.

    1. Jistotu nemají žádnou. No a?
      Šetřil bych s řečmi o vině; jsou některé zákonitosti lidské psychiky, které jsou neměnné. Potřeba sdílet lokalitu s lidmi podobné úrovně / společenské třídy (nazvi to jakkoliv) je jednou z nich a vždy nějakým způsobem vyplave.
      Pořád píšeš o nesouzení; ale vztahuješ je jen na střední třídu a chudé; bohatí jsou podle tebe vždy vinni. Neodporuješ si?

      1. Neodporuju si. Jestliže se dohodneme na platnosti „zlatého pravidla“ rabbi Hillela, tak bohatí jsou a priori vinni skoro vždy, protože skoro vždy ke svému bohatství přišli (a pokud ho bez vlastní zásluhy zdědili, udržují si ho) na základě jeho porušování. (Ve středověku jim to bylo jasné a proto před smrtí často velké části svých majetků odkazovali církvi, aby si tu vinu vykoupili. Stejně tak to bylo jasné židům, kteří vytvářeli zárodky sociálního státu, v tomto případě spíš „sociální obce“, už ve středověkých ghettech.) A anticko-židovsko-křesťanská morálka coby odraz společenských vztahů v naší části světa je formulována tak, aby důsledky těch tzv. přirozených „zákonitostí lidské psychiky“ (které jsme ale z 98% zdědili po opicích) eliminovala aspoň do takové míry, aby se lidi navzájem nepozabíjeli.

      2. Je vědecky dokázáno, že bohatí vinni jsou. Tedy ve většině hodnotných systémů s výjimkou liberalismu.

        1. cim jsem se provinil v okamziku, kdy neco ovladam do takove miry, ze ostatni ucastnici trhu tyto me schopnosti a dovednosti oceni patricnym obnosem ? pokud budu softwarovy inzenyr a dam dohromady aplikaci, jejiz trzni valuace se pohybuje nikoliv v milionech, ale spise v miliardach dolaru, a ze by se par takovych prikladu naslo, ceho jsem se vlastne sepsanim takoveho zdrojoveho kodu dopustil ?

  5. Tady se teda šláplo do vosího hnízda, tedy spíš do sršňů :) Inu znám pár takových jako je Michal, zajímavá čeládka.

  6. Ve vlaku to takhle funguje i v Cesku. Myslim, ze to tak ale fungovalo i za kommunistu

    1. Šmarjá, pane Kreuzfelde, vy jste někdy nastupoval do vlaku nějakým postranním vchodem, zakázali vám projít chodbičkou vagonu panské první třídy, či se tam – nedej bože – v případě nouze uchýlit na toaletu? Propána, odkud čerpáte argumenty pro své překvapivé tvrzení?

      1. Víte, co by za to někteří dali, aby to tak bylo? Na druhou stranu, co jiného jsou všechny ty VIP lounge pro zlaté kreditky?

        1. Zlatá už je pro bezplatný vstup do VIP salónků (míníte-li letištní) málo, dneska letí vyšší typy (platinové, world elite, apod).
          I názvy bankovních kartiček podléhají inflaci. :-)

    2. To ne, ale musel jsem sedet ve 2. tride na kozenkovych sedadlech, kde se mi prilepily gate na prdel. Jen proto, ze jsem si nemohl dovolit zaplatit ty draha polstrovana.

      1. Ve starých vagonech není ani první třída nic moc, špinavá je podobně. :-)
        Jinak smyslem první třídy ve vlacích (a ostatně i jakékoli diferenciace požitků) je optimální alokace zdrojů. Cenově citliví zákazníci využijí standard a méně cenově citliví zákazníci si připlatí za pocit něčeho navíc. Byť tam s nimi vlak přijede stejně rychle. Nebýt první třídy, nebylo by možno z nich vytáhnout tolik peněz, v tom to je.

  7. Ve svém příspěvku píšete: „Zvlášť když je to něco tak úžasně antimultikulti?“ Ale ono to vůbec není antimultikulti, onoto je ryzí multikulti. Multikulti je totiž katastrofální selhání levice: Všiml jste si, že na multikulti projektu spolupracuje levice (i ta radikální) s tzv. nadnárodním kapitálem a největším jejím nepřítelem je obyčejný pracující člověk, zvaný Bílýmuž? Princip je celkem jednoduchý – kapitalistů starého národního ražení typ Baťa už moc není, většina fabrik patří různým fondům a nadnárodním korporacím. Takový Baťa určitě chtěl vydělávat ale žil se svou rodinou v zemi svého působení. Uvažoval národně, chtěl vidět svou zemi vzkvétat. A tak stavěl pro své lidi domky k bydlení a snažil se o určitý sociální smír. Nadnárodní kapitál rozhodně v místech svého působení nebydlí. Potřebuje levnou pracovní sílu, platit sociální smír vyjde draho – viz VW na Slovensku. Řeklo by se, že pro takového nadnárodního kapitalistu je nejlepší postavit fabriku tam, kde je velice levná pracovní síla, třeba v Somálsku. (to je takový ideál Svobodných, minimální stát, žádné regulace, …) Jenže ono tam cosi chybí – silnice, elektřina, bezpečnost, vzdělání, zkrátka celá infrastruktura. Aby ji Kapitál vybudoval, musel by masivně investovat. A to se mu nechce, pokud nemusí. Tak vymyslel lepší řešení: nakuká levičákům že „nejsou žádní lepší a horší lidé, jsou jen lidé“ a všichni jsme stejní a musíme si pomáhat. A ti užiteční idioti (neberte to osobně je to terminus technikus) zařídí příliv otroků do zemí kde potřebná infrastruktura už je. Pokud to jde pomalu, odstraní se nějaký ten krvelačný diktátor, Irák, Lybie, Syrie jsou příkladem. Kapitál prodá nějaké zbraně, Bílýmuž mu to zaplatí z daní. Levice jásá blahem že může velkomovat refugesy. Sociální systém v cílové (dříve vyspělé) zemi dostane řádně na pr.. no na zadek. Nebude na důchody, nebude na příspěvky pro maminy atd. Rozloží se sociální soudržnost, nastane každý sám za sebe. Pak nikoho nenapadne stávkovat a když tak se ihned naveze dostatek jiných otroků. A proč byty chudýh a těch mírně úspěšnějších pohromadě ale s jiným vchodem? Protože spolehlivým katalyzátorem rozkladu sociální soudržnosti je závist. A závidíme to, co máme na očích. Tato levicová idiocie má ještě jeden efekt: k nastartování rozvoje devastované společnosti je třeba lidí schopných improvizovat a riskovat. A to jsou ti, kteří první utíkají za „lepším“ do otevřených zemí. A doma v Africe budou chybět. Takže se tam zakonzervuje chudoba jakožto zdroj levných otroků pro budoucnost. Pamatujete ještě dobu, kdy se levice starala o dělníky, o životní prostředí, bojovala proti válkám ve světě? To už je dávno, co?

    1. „Multikulti projekt“ v podání internetových nositelů selského rozumu je stejná snůška keců jako „neomarxismus“. Svět nikdo neřídí, a už vůbec ne v zájmu dosažení nějakého „multikulti“ . Dokonce ani tu imigraci do Evropy přes Středozemní moře ne, i když to v českém dolíku spousta lidí nedokáže pochopit. Svět se vyvíjí samospádem podle neosobní logiky kapitálu. Jestli někdo něco řídí, tak to je vytváření atmosféry strachu z „těch druhých“, která zvlášť tady v Čechistánu dobře prospívá něčím mocenským zájmům a královsky vydělává majitelům médií.

      Baťa neuvažoval „národně“, Baťa uvažoval podle logiky kapitálu na úrovni doby, ve které žil a podnikal. Dnes by jistě byl čelným představitelem nadnárodní korporace s formálním sídlem v nějakém daňovém ráji. A třeba v současné Indii jsou místních „Baťů“, tj. místních majitelů firem integrujících své firmy vertikálně, včetně výstavby chybějící infrastruktury, bytů a školství pro zaměstnance a místní komunity, stovky, ne-li tisíce.

      1. Že to nikdo neřídí? Tak proč se proti tomu nic nedělá?

        Typický řadový Evropan o žádné migranty nestojí. Zdálo by se tedy, že evropský velkostát v souladu s přáním typického řadového Evropana udělá vše proto, aby se sem žádní migranti nedostali. Ale kupodivu ne. Velkostát nejen že nedělá nic, ale naopak aktivně zasahuje proti svým vlastním občanům, pakliže se proti imigraci ozývají.
        Z toho plyne jediný možný závěr: že Někdo v pozadí má eminentní zájem na tom, aby tady ti migranti byli, a to i navzdory vůli občanů.
        V opačném případě by se sem ti migranti vůbec nedostali, a dostali-li by se, nepobyli by tu dlouho.

        1. Pokud evropské elity vyrostly na pacifikaci nacismu, pak není nic divného na tom, že se nechovají jako nacisté.

      1. V jedné věci má IDéčko pravdu. Vpád uprchlíků je způsoben především nedostatkem a nedostatečnou disciplinací evropských pracovních sil.
        Pokud by tu nebyli zapotřebí, nebudou mocní tohoto světa podporovat jejich přísun. Multikulturní část levice tu pro své voliče plní roli užitečných idiotů, právě oni na migraci budou tratit.
        Proto se dobře shodne s pravicí.

        1. Historicky osvědčenou formou disciplinace je například otroctví, ale i pracovní tábory.

          1. Myslíte Lety u Pejsku?
            Fungovaly pár let a následně více desetiletí z nich mají původci z ostudy kabát. Nemám pocit, že by šlo o osvědčenou formu.

          2. Nevím, jak jste na takový nesmysl přišel. Nechci nikoho nikde držet a zavírat.

          3. A co GULAG? Ten se jako forma organizace pracovních táborů neosvědčil? Bez GULAGu by nevznikl průmysl na Kolymě, ve Vorkutě i jinde… Ve 20. a 30. letech měl SSSR největší devizové příjmy z exportu dříví a zlata. Těžbu obojího zajištovaly velice efektivně (mzdové náklady = 0) pracovní tábory GULAGu. Vězňové vybudovali v nejdrsnějších oblastech SSSR celá města, doly, fabriky i potřebnou infrastrukturu. A pokud jde o jejich vliv na disciplinaci obyvatelstva, tak ta byla tak úspěšná, že se s jejími následky Rusko vyrovnává dodnes.

          4. Myslím, že problémy, s nimiž se Rusko potýká, jsou zčásti způsobeny i jeho nesvobodnou historií. Ale máš pravdu, tohle byla asi jejich krátkodobě nejefektivnější aplikace. Socialismus.

  8. Teze, že sociální byty se schválně propašovávají do domů lépe situovaných lidí jen proto, aby se podporovala závist, která naleptává sociální soudržnost, je přesně to, co mi chybělo, abych pochopila, o co jde kapitálu ruku v ruce s multikulti levicí.
    A vůbec, když teď díky vám vím, že všechno, včetně udržování sucha a bídy v Africe, je záměr, aby byl ten náš soudržný svět zničen, hned je mi taky jasné, jak krásně do toho zapadá nenávist mezi sunnity a šíity, změny klimatu, moderní technologie a úbytek tradičních pracovních míst, a pak taky samozřejmě všechno, co je jinak, než za našich mladých let.
    Mít to takhle v hlavě uspořádáno je dar. Díky, Ide.

  9. Hele ty pražskej salónní revolucionáři, přestaň už plkat, slez z tý svý tribuny a začni konečně místo těch keců něco dělat. Třeba rozpoutat revoluci v montovně. Dělnické třídě je třeba nový Ignatius J. Reilly, aby ji probudil.

      1. My všichni chudí vykořisťovaní uražení a ponížení.

        1. Tak se sebere a něco pro sebe udělejte. Nečekejte, že to za vás udělá někdo jiný.

    1. Hele, další, kterej čeká, až tu revoluci udělá někdo za něj, aby pak mohl mrčet, že to stojí za hovno a že se to mělo udělat jinak…

    2. Ten další má jako bejt ten Tribun, co furt akorát mrčí, že by se měla udělat revoluce, dělnickou třídu zná jen z románů, od vyloučených lokalit si udržuje typicky pražácký bezpečný odstup a sociální cítění se u něj projevuje tak, že vyfotí cestou do práce houmlesáka? No tak takle tu revoluci fakt nevyhrajem, soudruzi.

Komentáře nejsou povoleny.