Vlastnictví není přirozené

V jinak pohříchu poněkud zmateném textu A. Votruby Podstata vlastnictví je kolektivní je zajímavá úvodní pasáž:

Vlastnické právo není dáno člověku přírodou. Pokud by tomu tak bylo, nemohlo by mít vlastnické právo člověka žádnou přednost před vlastnickým právem dalších živých bytostí. Přesto člověk nikdy nepociťoval nic nemorálního v tom vyhnat zvíře z jeho brlohu, vzít si med lesních včel apod. Pravda je tedy jiná: O vlastnickém právu má smysl uvažovat pouze mezi bytostmi, mezi nimiž už existuje společenský vztah. Vlastnické právo není nějakou biologickou, nebo metafyzickou kategorií, jak se nám snaží sugerovat Lockova teorie, ale záležitostí sociální. Krátce řečeno: Nejprve vznikla společnost, teprve potom vlastnické právo.

Tahle pravda, jakkoliv je v zásadě banální, je jednou z nejskrývanějších pravd o našem světě. Ideologie liberalismu, která dnešnímu světu dominuje, dělá všechno proto, aby ji zakryla, utajila, postavila mimo zorné pole politického myšlení. I dnes je nerozporovaným axiomem liberalismu, že vlastnictví předcházelo společnost.

Povšimněme si, že z Hobbsova modelu vyplývá úplně jiný názor na podstatu vlastnického práva. V přirozeném stavu nic takového neexistuje. Věci může užívat ten, kdo uhájí jejich držbu v permanentní válce. Nehraje při tom roli, jestli je vyrobil, nebo uloupil. Vlastnické právo, jakož i celá morálka, vzniká teprve se vznikem státu.

70 komentářů: „Vlastnictví není přirozené

  1. Taky to není přesné. Vlastnictví vzniklo dávno dřív než stát. (Souhlasím však s tím, že přírodní národy považovaly sebe a mimolidské živé bytosti za rovnocenné a například ulovenému kusu zvěře se lovci po jeho usmrcení – někdy i před ním – obřadně omlouvali. Doloženo spolehlivě např. u severoamerických indiánů, pozůstatky téhož už jenom jako prázdný rituál jsou k vidění na dnešních mysliveckých honech.)

    Jako východisko poněkud méně odtažitých diskusí by mohla posloužit – ať si o ní kdokoli myslí cokoli – marxistická definice: Vlastnictví je vztah mezi lidmi, který jedněm umožňuje a jiným znemožňuje nakládat s předmětem vlastnictví. Vlastnictví NENÍ vztah mezi vlastníkem a předmětem vlastnictví. A můžeme diskutovat například o tom, zda a jak se ten vztah zásadně mění, když je předmětem vlastnictví pracovní síla jako součást subjektu na jedné ze stran tohoto vztahu.

    (Jsem zvědav, kdo si tu ještě vzpomene na GeoNa…)

    1. Vzpomněla jsem si už při čtení názvu tohoto článku :-).
      Rozlišoval především vlastnění a užívání. Indiáni kupříkladu zem nevlastnili, ale užívali.

  2. Hanku, nemyslím, že by to bylo zase tak důležité, ale přece – i výchozí text praví přece o „přirozeném stavu“ zřetelně: „Věci může užívat ten, kdo uhájí jejich držbu v permanentní válce,“ což neznamená popření existence vlastnictví, jen formu jeho individuálního (třeba oblíbená samice :-)) či kolektivního (loviště tlupy) hájení.
    Jinak pěkný víkend vespolek!

    1. Reagoval jsem na tuto větu:
      „Vlastnické právo, jakož i celá morálka, vzniká teprve se vznikem státu.“
      Morálka je soubor pravidel, která vznikla dávno před vznikem písma, natož státu. Morálku mají i přírodní národy žijící v kmenovém uspořádání na úrovni doby kamenné.
      (A jestli to autor původního textu myslel jinak, jako že mohl mít na mysli třeba jen vlastnickou morálku nebo dokonce vlastnickou mentalitu, měl to napsat pořádně. I když i s takovouto formulací by se dalo polemizovat. Souhlasím s Tribunem, že ten článek je poněkud zmatený.)

  3. Silnější pes mrdá. A taky má. Tak jednoduché to je.

      1. O tom otázka nebyla. Otázka byla, od kdy je vlastnictví, jak moc je přirozené. Nic dalšího nebylo součástí dotazu na vlastnictví. Takže je to zcela irelevantní.

        1. Na každou otázku existuje jednoduchá, snadno pochopitelná a nesprávná odpověď.

          1. Co je na ní nesprávného? Rozhodně je správnější než ten citovaný nesmysl, vážená teto Kateřino.

      1. Obavam se, ze s clovekem, pro nehoz je mrdajici pes dukazem prirozenosti vlastnictvi, asi moc produktivni debatu zavest nelze. Tribun otevrel Pandorinu skrinku a ZLO vyletlo v podobne vulgarniho darwinisty :o)

        1. Kromě toho nezná etologii psů (ani vlků), natož hierarchii v jejich smečkách. To výše řečené rádoby pravidlo je součástí obvyklé a jako vždy nesprávné hospodské dojmologie, jak mohou potvrdit chovatelé psů i pozorovatelé vlků v přírodě. Zvlášť u vlků je to markantní – tam je poslední instancí, která rozhoduje o pořadí připuštění samců, alfa vlčice (a ne vždy tím úspěšným šťastlivcem musí být alfa samec), kterou tak ani omylem nelze považovat za číkoli „vlastnictví“. A psi jsou jako příklad vůbec mimo mísu, po 30 000 letech domestikace je někdy těžko rozhodnout, co z jejich chování přežívá z vlčího dědictví (vlci se po tu dobu taky vyvíjeli…) a co je výsledkem genetického výběru řízeného lidmi.

        2. člověk není stvořen k uspokojování pouze svých potřeb, ale měl by se podřídit zájmu celku a společnosti – tak nějak to viděl jeden z čelních představitelů osvicenství, na kterém částečně stavěli i čelní političtí ekonomové poválečného Německa a kterému se v jistých kruzích potom začalo říkat ordoliberalismus … po zradě na vlastní ideologii, zemi a národech ( Gorbi) a dětinské důvěře k nepříteli, který to nikdy nemyslel upřímně se vlastnické pseudo právo globálně utrhlo z řetězu a dokonce se staví ( upřednostňuje se ) nad lidský život ( tedy upírá právo i na holý život ), to je naprosto absurdní a jde ostře proti přirozenosti – no pokud by šlo čistě o vulgárního darwinistu, tak ten by měl své vlastnické právo ukojit sexuálním aktem a pak by měl mít klid, ne :)

          tradice a kořeny jsou důležité, tohle pouhé nezřízené vlastnické právo bez širšího společenského užitku (dnes taky ) likviduje – https://www.youtube.com/watch?v=0JQ0xnJyb0A

        3. Anebo někdo nerozumí symbolům a chápe jen doslovně. To se vulgárním hospodským týpkům jako hank nebo embecko stává. Jak se taky lze rozumně bavit s někým, kdy by i ekonomické názory Václava Klause prohlásil za správné, jen kdyby je Václav Klaus nazval „politická ekonomie“?

          1. Přívlastek politická zdůrazňuji proto, aby bylo jasné, že spíš než o popis fungování obecných ekonomických systémů jde v mainstreamové ekonomii neoznačené tímto přívlastkem o zamlčené vyjádření třídních zájmů. (Nechápu ovšem, z čeho anonymní entita usuzuje, že když se začne tento přívlastek používat, tak budu s jejím obsahem v jakékoli verzi bez výhrad souhlasit.)

  4. Vlastnictví se vyvíjelo postupně, v různých kulturách a epochách nabývalo mnoha forem. Spolu s proměnami vlastnictví se vyvíjely i kodexy, které jeho formy fixovaly a regulovaly.
    A to vše probíhalo víceméně spontánně, bez asistence filosofů, kteří by proti tomu protestovali. Zamýšlení, jestli náhodou vlastnictví není lidská přirozenost a jestli by tudíž lidé neměli svůj vztah k němu přehodnotit, je novodobý jev.

    1. Zápor v českých větách je zapeklitá věc.
      Lépe se mu vyhnout.

      Otázky, jestli vlastnictví je či není lidská přirozenost, a úvahy, jak by lidé měli svůj vztah k němu přehodnotit, pokud to přirozenost není, jsou novodobé jevy.

  5. Úvodní pasáž je taky zmatená, protože Locke se autorovi do těch jeho úvah dostal nějak podobně jako Pilát do kréda. „Lockova teorie“ se především snaží „vsugerovat“, že člověk není zboží a vlastnictví vzniká prací. Klasický Lockův výrok je o tom, že otroctví je natolik hanebné, že ho nemůže obhajovat žádný gentleman, zatímco třeba současný český myslitel Joch zastává názor, že skutečný gentleman ani otroctvím cti netratí. Když už jsme tedy u toho Votrubova presentismu, protože Locka je nutné poměřovat především úrovní evropského myšlení v 17. století. Určitě při kritice tehdejšího absolutismu sehrál mnohem větší roli než třeba Descartes nebo Komenský. Od Locka proto vede přímá cesta k francouzským osvícencům, což se o ostatních jeho současnících nedá říct. Navíc mi nějak mi uniklo, že by liberalismus razil dogma, že nejdřív vzniklo vlastnictví a teprve potom společnost. Autor proto spíš jenom vykonstruoval nějaký umělý problém, který pak porazil na hlavu, když jej současně označil za dnešní nejskrývanější pravdu.

    1. S Jochem je to tak, že ve své promluvě o gentlemanech řekl, že v dějinách i někteří z těch lepších, co na to označení aspirovali (např. George Washington), vlastnili otroky. Nato dodal, že (aby byli skutečnými gentlemany) byli zavázáni ve svém svědomí (noblesse oblige) ony otroky propustit, dát jim svobodu.
      Ne že bych se Jocha chtěla v jiných věcech zastávat. Většinou se ve mně všechno vzpříčí, když ho čtu.

      1. Nejlepší bude postavit oba výroky vedle sebe, když už jsem se tedy musel jít osvěžit paměť do knihovny.
        Locke (1689): „Otroctví je tak hanebný a bídný stav člověka a tak se příčí šlechetné odvaze našeho národa, že lze stěží pochopit, že by je Angličan a natož džentlmen obhajoval.“
        Joch (2002): „Gentleman je nutně svobodným člověkem, který svou svobodu miluje natolik, že je pro něj nepředstavitelé, aby byl nesvobodným, byť jen minutu. Raději zemře, než by byl otrokem; i když je pravdou, že někteří (dokonce ti nejlepší) z gentlemanů v dějinách otroky vlastnili. Jejich nepsanou povinností – noblesse – oblige – však bylo dát jim svobodu, ať již za svého života, nebo nejpozději závětí.“
        Jochova představa gentlemana je totiž od samého začátku elitářský kýč, což dokazuje hned v první části svého slavného eseje, ve které pro změnu prohlašuje moderní gentlemanství za pokračování středověkého rytířství. S Washingtonem to má asi zhruba tolik společného jako to, co Votruba napsal o Lockovi. Joch se akorát snažil eticky vybruslit z toho svého kritéria, že pro gentlemana je na rozdíl od té běžné masy život v otroctví nepřijatelný.

      2. Taky napsal,že by nikdy nemohl být otrokem, na druhou stranu si umí představit,že by sám nějaké otroky vlastnil. To mluví samo,není třeba nic dodávat.

    2. Kdyz vas tu vidim, Seale…mohu se zeptat, co soudite o tom, ze deti a dospivajici se hromadne vzdavaji pohlavni diferenciace?:

      Nektere skoly a staty to podporuji, jine zase potlacuji (coz ale znamena, ze tlak tam je). Anebo je to dle vas okrajova, nafouknuta zalezitost?
      Ja sam nevim…ale kdyz se kvuli tomu meni zemske zakony (v Kalifornii dotazniky statnich instituci), tak na tom asi neco bude, ne? Myslim na mnozstvi, ktere ocividne uz nekde prekracuje ono povestne „kriticke mnozstvi“. Stacilo by mi to jednou vetou, kde je dle vas spinaci mechanismus trendu? Diky…

      1. O je, nejak sem naskocilo, co jsem nechtel…na clanek se lze dostat kliknutim na jeho nazev „When a Student Says, ‘I’m Not a Boy or a Girl’“…omlouvam se.

      2. Co to je kritické množství a čeho se vlastně má týkat?
        Dětí, které mají problém s identitou, anebo dětí, které jsou ochotné o tom mluvit?
        Počet těch prvních se podle mne nemění, jen se o nich dřív nevědělo.

      3. Správně jste odhadl, že tyhle věci beru jako nafouklou bublinu, která slouží nemalé části liberálů a konzervativců k odvádění pozornosti od skutečných problémů.

        1. Diky za reakci…nahore pisi ze sam nevim…tim jsem mel na mysli, proc se vlastne lide vzdavaji sve anatomicky a chemicky zajistene identity (a to v mnozstvi vetsim, nezli v minulosti). Vybudovat identitu je slozite a zde ji mate od prirody „zadarmo“. Diky jasnemu prirodnimu vkladu transgender identitou neni, je to spise „ani to- ani ono identita“. Ze nejde o skryta cisla je videt na vekove skladbe transgenderu, tech v kategorii 18-24 let je cirka 1,5x- 2x vice, nezli v kategorii >65 let.
          Stale myslim, ze jsem dobre u tematu vlastnictvi- dle meho tu neni problem v hledani nove identity, ale v nespokojenosti byt vlastnen identitou tradicni. Tudiz je zvlastni, ze tahle revolta neni politicka, ale biologicka, tedy nikoliv kulturni, jak by se mohlo zdat, ale existencialni.

          1. Možná chyba spočívá v náhledu, že se ti lidé něčeho vzdávají.
            Je to jako napsat, že se někdo vzdal těsných bot.
            A ten generační rozdíl může být ve výchově těch starších. Byli vycepováni v přesvědčení, že mučit se v tuhých a úzkých koturnech je jedině správné a přípustné.

          2. Mno, zcela cynicky vzato – není to stejně dobrý generační „protest“ proti zařazování jako každý jiný? Kdysi to byly dlouhé vlasy mládenců, předtím džíny, potápky, atd., atd. Dnes to jsou holt ti genderově nevyjasnění ani – ani. Pořád je to ještě lepší než kdysi dávno a dávno wertherovská móda suicidií, jež se dnes, díky sociálním sítím, objevuje v nové, exhibicionistické podobě (dívejte se, jak se krásně picnu – a můžete mě olajkovat). A ovšem – nevynechám senilní dodatek – je to také příznak postupné dekadence rozmazlené society. Zdá se mi, že tyhle starosti neznají (nanejvýš ve značně zmenšeném měřítku) společnosti, kde není co do huby. To je ovšem stará vesta, jak vím od absolventa léčebného pobytu v Buchenwaldu: Dokud bylo zle, bylo vlastně dobře. Jakmile začalo být jen trochu lépe (zejména co do stravy) ihned propukala všeliká galantní dobrodružství obzvlášť mezi růžovými vingly a s nimi intriky, spory a krádeže, které nejednou končívaly i smrtí.
            Řečeno s lidovou moudrostí: tahle „existenciální revolta“ je se vší pravděpodobností způsobena stavem zvaným „roupama nevědí, co by ještě dělali“… :-)

          3. Tak vidite, XY, uz ani revolta neni to, co byvala. Dnes je dokonce soucasti statni politiky a velkeho byznysu…to jako kdybyste si za komunistu nechal narust manicku a za to by vam na vyboru dali zdarma gumicky do vlasu, pozvali na besedu s pionyry a vecer jste mel relaci ve Vlastovce, kde byste si postezoval, ze vam mistr vytykal haro :o)
            …dnes musi byt revoltujicich cloveku skoro az lito…

          4. Dnes musí být člověku revoltujících až líto…
            Když si představím, kolik je /u nás, jinde to posoudit neumím/ člověků, co by jim rádi dopřáli ten skvělý pocit, když obušek dopadá na hřbet…

          5. Aby se tomu mohlo říkat revolta (s uvozovkami nebo bez), museli by to ti dotyční sami tak vnímat. Silně pochybuji, že to má aspoň subkulturní charakter, který třeba v případě hippies odráželo to známé heslo Make love not war. Tohle je spíš onen tradiční spor o oficiální normalitu, který se táhne už od doby, kdy sexualita přestala být vnímána jenom jako záležitost zodpovědného pohlavního rozmnožování. Něco ve stylu sporu Lid versus Larry Flint, který se přece taky točil kolem toho, co z oblasti sexu by mělo být hodnotově reglementováno zákony, resp. co by mělo zůstat uzavřeno hezky pěkně někde v soukromí, protože ve slušné společnosti se přece o některých věcech zkrátka nemluví.

          6. Lid versus Larry Flint se točil hlavně kolem toho, že je lepší snést nevkus a vulgaritu, než ve jménu vkusu a slušnosti omezit svobodu projevu a riskovat tím, že ji nebudeme mít na podstatné věci.

          7. Tak jste to vnímala vy v hodnotových mantinelech liberální společnosti. Zatímco, pokud by podobný film natočil kdysi dávno Dietl, tak by se zápletka třeba točila kolem toho, že manželka s. ředitele píše stranické organizaci, aby zatrhla jejímu muži milostné avantýry. Obojí se přitom týká toho samého: Neexistuje zkrátka kultura, ve které by neexistovala snaha normovat nebo nějak jinak usměrňovat sexuální chování. Hlavní důvod je v tom, že v lidské společnosti sex neslouží jenom k plození dokonalejšího potomstva, ale je současně i svébytným zdrojem slasti.

          8. Co se té lítosti týče, ve Spojených státech mají přece docela podstatnější možnosti – rasové a jiné kravály s policejní střelbou z jedné a Molotovy ve flaškách z druhé strany. Loni prý policajti v USA zastřelili na tisíc lidí – tomu se říká adrenalin, obzvlášť jste-li černí…
            Jinak musí být samozřejmě muka být holkou s polucemi a klukem s menstruací – jaké vnuceně osudové jho nesouhlasu! A na druhé straně – jaké neomezené životní možnosti! Prosím pěkně, v té pokročilé zemi za Atlantikem máme v tom směru řadu literárních opusů na tohle téma – viz např. apartní Světa podle Garpa J.Irwinga – i konkrétní příklady aspoň transgenderismu v případu vojínky Manningové. Čenichavý mediální zájem pak proměňuje nešťastné devianty v normotvorné příklady nových společenských vrstev. Chudák starý dobrý Petronius a jeho Hostina Trimalchionova; nakonec proč ne? Ale nedivme se, že takovou civilizaci začnou jiné považovat za poněkud dekadentní a jako s takovou s ní naloží… :-)

          9. „Ale nedivme se, že takovou civilizaci začnou jiné považovat za poněkud dekadentní a jako s takovou s ní naloží… :-)“
            To je vcelku presne pojmenovani podstaty nasi tragedie. „Nasi tragedii“ myslim obecne zapadni. Jako lokalni dukaz vezmemez tech 9 kandidatu, ktere dokazala spolecnost v ohrozeni vygenerovat, to neni uplne v poradku…a nejen u nas.

          10. No, přiznávám bez mučení, že jsem to myslel také trochu jako hec – to při pohledu na východního partnera Ukrajinu a její potíže s homosexuálními manifestacemi skrze „lavparády“ a při pohledu ještě dále na východ, kde jsou v tomto ohledu ještě přísnější – žádné „lavparády“ netrpí a tento druh styků s MLADISTVÝMI eféby a nymfami je tam trestný. Jistě se shodneme, že o tom, jaký je kdo člověk, nerozhoduje, (omlouvám se předem) co komu a kam strká, činí-li to ve shodě s těmi druhými subjekty. Zdá se mi ale příznačné, že společenství usilující o rozmach a vzrůst, případně o holou existenci, nemají moc pochopení pro tyhle svobody (jednoho maně pronásleduje vzpomínka na Malaparteho nyvé šiky homosexuálů, kteří se jako masařky slétali na mladičké yankejské vojclíky po italské kapitulaci – dobojováno jest, vzhůru do dekadence! Viz Kůže. Nejen múzy mlčí inter arma…)
            Vztahujeme-li to k těm devíti kandidátům, musím bohužel souhlasit – s tou veselou výhradou, že nesmrtelný Břeťa Rychlík a spol. dorazili aspoň do zdejšího Semilassa, aby podpořili kandidáta změny… Byl mezi nimi i pan Dejdar, o němž mám dojem, že tentokrát změnil stranu. Ale třeba je to jen dojem.

          11. Tihle dekadenti maji nekdy zvlastni cuch na mista a situace- neni v Kuzi hororova povidka Cerny vitr z Ukrajiny? :o)

          12. jak už kdysi napsal jeden klasik, revoluce, revolty potřebují peníze jinak zdechnou – je zajímavý, že prudký a spontánní odpor, který se projeví i násilným vystoupením proti nastaveným a zavedeným pravidlům je dost prchavá věc, k tomu , aby se udržel déle při životě už taky potřebuje hmotný program, plánování, fanatiky a přesvědčené profesionály, protest jako mírné odmítání zavedených pořádků a společenských neřádů nakonec jenom poskytují legitimitu nešvarům, které se pouze kosmeticky a dobově upraví a jedou si dále zavedeným životem, jinak protestní aktivity jako subkultura jsou modní v každé době, v každém řádu, v každé kultuře, v každém oboru , no a umělci na téhle platformě dost často staví svůj existenční kredit a hledají svou vlnově cílovou skupinu – https://www.youtube.com/watch?v=SBjQ9tuuTJQ

      4. Trochu se zapomíná, že člověk je chemická továrna. Chaos při „výběru“ pohlaví se může ukázat ne jako revolta, rozumem zvládnutelná. Ale jako chaos hormonálního systému. Studie pozůstatků estrogenu z antikoncepce ve vodních tocích prokazují změny v pohlaví ryb a jiných živočichů. Lidská populace se s tím také musí vyrovnat. Podobně jako s rezistencí na antibiotika.
        Takže ono na první pohled nesmyslné chování může být jen následek předávkování hormony. Pokud není možnost přiznat před společností celou pravdu, pak je jediná cesta – upravit prostředí a zákony, aby takoví lidé mohli normálně žít na veřejnosti, protože léčba není možná.
        http://www.gate2biotech.cz/uvolnovani-hormou-do-prirody/

        1. Pravda problém nevyřeší. Pravda o globálním oteplování je také všeobecně známá a pomáhá to snad něčemu? Jen se ji lidé snaží popřít a vytěsnit. Přizpůsobit zákony reálné situaci není nic špatného, zejména je-li ta situace jen těžko a rychle změnitelná. Jsou prostě problémy, které nejde řešit jinak, než adaptací. Nicméně od lidí očekávám „řešení“ popřením a agresí, jako vždy.

  6. Tak tohle už je čiré zoufalství. Zvířátka nevlastní mobily, je to nespravedlive. Zvířátka ale přeci jen něco vlastní. Schopností druhého tvora si podmanit, využívat, žrát. Alfasamci mají harémy samic, ktere jim bezvýhradně patří. Slabší samci toto jejich vlastnictví nijak nezpochybňují a drží hubu a krok.

    Vlastnictví provází člověka od doby pěstního klinu. Kdo ho měl byl něco víc v hierarchii té vaší prvobytně pospolné (údajně, heh, socialisticke) společnosti, než ten kdo měl jen dobře zuby a celý život jen zvykal a rozmělňoval kůže.

    V každém případě jestli chce někdo neco dávat za vinu novodobé společnosti modernity), pak by jistě mohl. Jsou to dějiny kolektivní nenavisti, rasismu, sovinismu, útlaku žen a jejich zneužíváním muži jako ty samice alfadamci. Jsou to dějiny kolektivního útlaku jedinečnosti každého cloveka. Je to společenský Mordor. Tohle se rozvolnilo až v době, kdy člověk jako jedinec dostal svá prirozena, nezcizitelná individuální lidska práva. Tím se společnost upozadila a přišla na roven spolku pro různé bohulibé činnosti. Účastní se jich jen ti, kdo s jejich nazíráním na jejich hodnoty souhlasí. Liberalismus který postavil společnost proti individuálnímu právu na vlastní osobitý život až na druhé místo, tím zároveň po dlouhé době postavil i vlastnictví na piedestal lidské jedinečnosti a autenticity každého z nás, které spoluvytváří naší identitu.

    P.S. ne každý je schopen si tuto identitu vytvořit vlastní pili a schopnostmi. Někteří tak žádnou nemají a jediné co jim zbývá je pouštět si na YouTube písničky co jsou zdarma a které jim takto jejich skuteční vlastníci pro obveselení jejich chmurneho života poskytli.

    1. Já za sebe „vlastníkům“ těch písniček srdečně děkuji.
      Pokud je tu řeč o přirozenosti či nepřirozenosti vlastnictví, pak co se týče písniček, hlasuju pro nepřirozenost. Respektive pro nepřirozenost momentálního stavu legislativy.

      1. I já jsem rád, že tomu tak je. Kdo si hraje, nezlobi:-)

  7. otíku, vás určitě něco trápí, místo toho, aby jste užíval krásného zasněženého dne jste si u Tribuna opětovně nesouvisle a nervně zanaříkal, něco vám pustím, není tohle trápení zvířátek ( o kterém tak procítěně a zapáleně vedete alfa monolog ), nemělo by se tohle zakázat a dotyčnému chlupatému umělci poskytnout stejná práva jako vám ( i když vy evidentně nevíte jak s nimi nakládat ) , když tedy dokáže jasně deklarovat, že jsou mu některé vnucené lidské věci nepříjemné ( se tady můžete klidně rozepsat – a nebo si k tomuto tématu založte i vlastní blok, určitě se k vám návštěvníci jenom pohrnou :) ) https://www.youtube.com/watch?v=1inR2b7PS5M

    1. Neplatí naopak, že krádež je účinný způsob, jak vás vlastnictví zbavit?

      1. Na tom je krásně vidět, jak je vlastnictví pofidérní a konzervativní (!) termín. Aby fungovalo, musí být postulováno jako legitimní právě jedno přivlastnění a toto primární přivlastnění musí být postulováno jako legitimní. Neboli koncept vlastnictví funguje jenom tak dlouho, dokud se nikdo neptá, nebo ten, kdo se ptá, je umlčen.

        1. Nesmysl. Popíráte ideu krádeže ve stylu Robina Hooda a její blahodárné účinky na lidstvo?
          Dennise Moora na vás.

        2. Vlastně když vezmu v úvahu některé případy z historie, kdy přivlastnění bylo postulováno jako legitimní a kdy ti, co reptali, byli umlčeni, dá se i tento koncept připustit. Funguje zdá se spíše lokálně a na omezenou dobu.

    2. Nerevar: To je definice kruhem. Vlastnictví je vztah mezi dvěma lidmi (nebo skupinami lidí). První člověk-vlastník si přivlastnil něco, co předtím užívali lidé-nevlastníci, takže to nebylo komu ukrást. Ledaže bys považoval za quasi-lidský subjekt toho úplně prvního vlastnického vztahu Matku Přírodu (nebo bohyni Gaiu, jestli ti to vyhovuje líp…).

      1. Dovolil bych si připomenout nechvalně známé inclosures

        1. Občina je považována za formu vlastnictví. Druhou stranou v tom vztahu jsou lidé mimo občinu.
          Asi by se dalo zobecnit, že vlastnictví vzniká s pastevectvím a zemědělstvím.

      2. „První člověk-vlastník si přivlastnil něco, co předtím užívali lidé-nevlastníci, takže to nebylo komu ukrást.“
        Pokud budete uzivat terminy kapitalistickeho prava, konce se nedoberete. Drive chodili vsichni do lesa a brali si z nej, co potrebovali, pak se najednou zjevil vlastnik a meli utrum. Tuhle nespravedlnost pojmem „vlastnictvi“, ci „kradez“ nepojmenujete/ nevysvetlite, protoze uz v samotnych pojmech je kradez obsazena. Vlastnictvi je nasilne zabraneni uzivani druhymi, to by snad byla nejlepsi definice…na druhou stranu, ze vlastnictvi je kradez, plati logicky, ano tak to de fakto je.
        Zvlastni, ze odpurcum socialisticke „kradeze“ nevadi treba pobelohorske presuny majetku a z Lobkovicu udelali malem svedomi naroda. Treba vadi, ale slo o jinou situaci a stejne tak Lobkovici ukradeny cizi majetek je neco jineho, cemu nerozumime. A neco jineho plati pro rok 1948 a neco jineho pro 1648, to jsou take dve jine situace. Co bylo ukradeno, musi byt navraceno, ale zrejme jak kdy, jak se to komu hodi.
        Jinak tim vztahem k prirode operoval tusim Locke, ktery opravnenost vlastnicvi odvozoval ze schopnosti si neco vzit a za sve to i vyhlasit. Tahle argumentace se znova nasla v pripade rozpusteni indianskych pozemku, neb nejakeho pravnika ve Washingtonu napadlo, ze zakladni vlastnosti majetku je lidsky vklad ve forme jeho ohraniceni (oznaceni). A jelikoz indiani nemeli ploty, meli smulu.

        1. „…Vlastnictvi je nasilne zabraneni uzivani druhymi…“ No pochopitelně, to je jen jinak zformulovaná marxistická definice vlastnictví jako vztahu mezi lidmi-vlastníky a lidmi-nevlastníky.

          1. Vsak si rozumime…je to cele podvod :o)
            Vlastnictví:
            „Nejvyšší a úplná moc osoby nad věcí, která je předmětem jejího vlastnického práva. Vlastník je oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje.“
            Jak vidno, liberalni nejvyssi pravda neni uplna, nebot pak by KAZDY zasah do „nejvyssi a uplne moci“ byl protipravni (proti-pravdivy)- napr. na pozemku si nemuze postavit co chcete a take nemuze zbourat cokoliv, co vam patri. Praxe pak dokazuje, ze definice vlastnictvi je idealisticka, a nebojme se to rici, dokonce tridni, coz potvrzuje i posledni vyse uvedena veta: „Má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje.“ Pokud nejsilnejsi pes jebe, proc by ho pri jeho jebu meli ze svych dani jeste ochranovat ti nepripusteni? Tohle dava jedinou logiku, a to tridni :o)

          2. V navalu ideove prace jsem si uplne zapomenul polozit zakladni otazku: „A gulagy by ti nevadily, soudruhu?“

          3. V té definici ovšem chybí jeden zcela zásadní aspekt: právo předmět vlastnictví zničit (pravda, je to implicitně obsaženo v té absolutnosti), a to bez ohledu na ostatní. Vlastnictví mělo smysl pouze tam, kde si každý mohl přivlastnit vlastní nové a nedocházelo k vylučování, tedy na počátcích civilizace. Pak už bylo vždy jen nástrojem více či méně snesitelné tyranie.

  8. Něco pro Otíka. Česká média si už pomalu začínají všímat, že letos uplyne 200 let od Marxova narození. No a protože na Západě se tahle událost bude připomínat, tak třeba Šafr už teď preventivně zvedá varovný prst: „Západní Němci, stejně jako mnozí příslušníci dalších západních národů si příliš neuvědomují, jakou absurditu a nehoráznost znamená taková monstrózní akce pro tisíce obětí komunistického teroru a jejich obětí. A pan Juncker, který již dříve dokázal oslavovat Fidela Castra, by si už měl konečně uvědomit, že právě takovými signály diskredituje v očích mnoha obyvatelích východních států projekt evropské integrace. Když už jde o slavné obyvatele Trevíru, tak to rozhodně nebyl Karel Marx, ale spíše císař Konstantin, kdo stál u zrodu myšlenky evropské kulturní i politické integrace.“ http://forum24.cz/sef-evropske-komise-juncker-otevre-vystavu-o-marxovi-bude-mluvit-o-milionech-obeti-komunismu/
    Tady aby se fakt už jeden pomalu bál, co se stane s českou demokracií, až v Rusku konečně dojde k tomu, k čemu to tam už pár let neodvratně směřuje: K úřednímu pohřbu Lenina, který má zatím pořád ještě svoje mausoleum na Rudém náměstí. Pokud totiž tuzemská demokracie stojí na pouhé negaci již dávno skončeného minulého, je její reálný základ po čertech vratký. Teda číst názory českých kovaných liberálů je fakt k nezaplacení :-)

  9. nejdřív byste si měl přečíst některá fakta. Takže Amerika např. odhaluje sochy jižanským otrokářům, kteří prohráli válku. V Řecku mají sochu černého plukovnika vojenské junty Konstantinose Karamanlise. V Rusku své Staliny, Leniny, Dzeržinské a další masové vrahy. Proč by v Německu nemohli mít rádi Marxe, když především díky němu dnes vládne liberalismus v 90% vyspělého světa.

    P.S. Čínu ani Rusko za vyspělé nepovažuji. Nejen díky tomu, že jejich čísla ohledně chudoby a malého HDP na hlavu, z nich dělají pořád rozvojové země s klasickými atributy diktatur ( v hlavním městě mrakodrapy na vesnicích chudoba a životní úroveň středověku) pak hlavně díky stavu NEdodržování lidských práv. Jinak jak se který stát chová k vlastním lidem vypovídá především o tom, že nemá ani úctu ke své národní identitě, i když se s ní tak zaklíná. Liberálové mají tu výhodu, že jim na národu, původu, či rase nezáleží. Hodnotí člověka podle jeho INDIVIDUÁLNÍCH vlastností nikoli na základě genetického darwinismu, rodové hierarchie či akceptace třídní selekce rozdělující lidi podle stejně nenávistné logiky rozdělující lidi s vedoucí úlohou a na ty určené likvidaci. Takže až postaví sochu ve Španělsku Frankovi, v Polsku Pilsudskému a v Portugalsku Salazarovi – budou to všechno poražení loseři. Stejně jako Marx, Karamanlis nebo takový politický diletant jako řecký socialista Georgios Papandreou, který svoji politikou zadlužování a lhaní o svých dluzích způsobil takovou nezměrnou bídu hnedka několika generacím dnešních Řeků..

    Takže ti kdo zvítězili v /kontratezích/ k těmto eh, „myslitelům“ sochy stavět nepotřebují, učí se o nich jako o základu fungujících teoriích v hlavním liberálním proudu naší humanitní vědy.

    K.R. Popper, Max Weber, Ludwig von Mises, Ralf Dahrendorf nebo levicový liberál a slavný sociolog z London School of Economics, autor teorie třetí cesty (která nakonec vítězí všude v Evropě, protože politika např. v Německu CDU není ani „levicová ani pravicová“ je prostě středově liberálně demokratická s vysokou mírou sociální ochrany) sociolog Anthony Giddens.

    Z politiků kteří udolali říši zla v období, kdy v konci 80.let trio Kohl, Reagan a Thatcherová vedli politiku ekonomické devastace Ruska které nebylo schopno zbrojit a mít životní úroveň větší než rozvojové země třetího světa. Čas (neo)konzevativců však vypršel s příchodem milennia, kdy se začala prosazovat liberální agenda a strany v Evropě a Obama v USA nastavili takovou laťku liberalismu coby jediného civilizačního rámce pro kulturní vyspělou zemi, že všechny pokusy o dnešní Trumpovu „konzervativní kontrarevoluci“ narážejí na silný občanský a institucionální odpor. Prostě už černí plukovníci ani jejich supremacy venkovští burani kterým se v USA příznačně říká „rudé krky“ nedokáží občansky zlomit většinový odpor proti jejich pudové necivilizovanosti studovanými lidmi a intelektuály z velkých měst. Tento souboj soudruzi i fašisté (dnes bojující v jednom semknutém šiku proti migraci a lidským právům) definitivně prohrávají.

    Marx může mít tedy soch kolik chce. Stejně jako Simon Bolívar či Daniel Ortega. Zvlášť když půlka tzv. levicové Jižní Ameriky sedí za úplatky v kriminálech a lidé všude kde mají svobodné volby (tedy mimo Kuby a Venezuely) volí liberálně konzervativní politiky proti zkrachovavší politice postsocialistické levice a lidé kteří snad se snaží radikální levici napodobit i se svými stranami v Evropě zmizeli v zapomnění pro většinový nezájem proletářů nejpozději s chudákem Francouzem Hollandem a jeho předchůdcem Lionelem Jospinem z přelomu millenia, který přišel s programem znárodňování a přitom musel privatizovat (Crédit Lyonnais a část Renaultu).

    1. Jako reakce na Šafra dobrý. Jenom ještě před tím, než mu to budete posílat, tak si pro jistotu zkontrolujte toho Konstantinose Karamanlise. Ono totiž označovat zrovna tohoto řeckého pravicového demokrata za „černého plukovníka“ je přece jenom hodně přitažené za vlasy. Pro vaši informaci: Karamanlis byl ten, kdo v roce 1974 po pádu vojenské junty obnovoval v Řecku demokracii a dovedl pak tuto zemi až do EU.

      1. určitě :) – ale zásadní a základní věci v dnešní společnosti obyčejný člověk neovlivní, on prostě ani nesmí ( volby jsou pouhou hrou,kde je základní výsledek dán do předu, na volbu menšího zla prostě seru, takhle se manipulovat a zblbnout nenechám ), takže bych to viděl ( textově ) radikálněji https://www.youtube.com/watch?v=l9VFg44H2z8 – na prostou náladu a reminiscenci ( časů, kdy bylo obecně líp) není ale glam rock k zahození. ..)

        1. Když mě spíš dneska táhne trochu zemitější muzika. Nejskloňovajším termínem letošních voleb se stalo slovní spojení „kontaktní kampaň“, ze kterého ta odcizenost doslova sálá. No a jeden klípek přesně na tohle téma stvořil chlápek, který se jmenuje Leonidas Balafas: https://www.youtube.com/watch?v=8mqL7dMgIBc

          1. moc povedené, hezká symbolika, mystické až ezopicky prorocké – vím, že mimo mainstream jsou hotové perly – ano, taková faustovsky propojená nádoba mezi politickými sliby a následnou důvěrou lidu by rozhodně nebyla k zahození :) https://www.youtube.com/watch?v=2SkkRM6w3Lc – nemá to žádnou poetiku, ale zase si to na nic nehraje. ..)

Komentáře nejsou povoleny.