Liberalismus nefunguje. Proto

Já vím, že pro úzkou skupinu těch, v jejichž prospěch byl liberalismus navržen, funguje víc, než dobře, jenže tato skupinka je omezená jak počtem, tak místem, tak časem. Jinými slovy, liberalismus funguje tady a teď pro hrstku vyvolených, dlouhodobě a pro všechny ale nefunguje. Nefunguje, protože fungovat nemůže. A proč nemůže fungovat? Na to nejlépe – aniž by to všem chápali – odpovídají samotní liberálové (poslouží nám opět citace z již jednou citovaného článku Když jdou libertariáni přes mrtvoly [pro jednoduchost budu brát liberalismus a libertariánství jako jedno, vzájemné nuance jsou zde nepodstatné]):

Bohatí by se měli jen dobrovolně rozhodnout, zda-li uznají za vhodné, jestli někomu pomohou, či ne. Jejich přirozená lidskost je prý povede k tomu, aby se s chudými dělili o své bohatství.

Teoreticky je to pěkná myšlenka, prakticky je to ovšem hloupá výmluva. Tato teorie totiž – a zde opět použiji vlastní slova liberálů, když kritizují „socialismus“ – naráží na lidskou přirozenost, protože k tomu, aby člověk zbohatl, potřebuje takové morálně-volní vlastnosti, které jsou s jakýmkoliv altruismem v rozporu. Samozřejmě, že jsou lidé, kteří se s ostatními dělí – a nejenom o své peníze, ale hlavně o svoji práci a o svůj čas. Tito lidé nebohatnou, protože na to nemají čas a když už něco vydělají, tak se o to hned rozdělí. Bohatne ten, kdo se nedělí, a bohatne právě proto, že se nedělí. A proto také nemůže liberalismus fungovat ku prospěchu všech. Řešením ovšem není to, že nikdo nebude bohatý. Potřebujeme i lidi, kteří umějí bohatnout, jen nesmí zůstat na jejich rozmaru, zda se o své bohatství podělí, ale dělit se prostě musí. Přerozdělování není krádež. Ale, morální kýč stranou, není to ani jejich morální povinnost. Morálka je o správně volbě, ale tito lidé nesmějí mít možnost volby, společnost nemůže být závislá na jejich emocích. Přerozdělování je povinnost racionální, je to civilizační nutnost. A protože liberalismus takové poznání neumožňuje, tak prostě nefunguje.

80 komentářů: „Liberalismus nefunguje. Proto

  1. Nebohý liberalismus. Jak má fungovat, když ho všichni tak nesnášejí a vidí v něm příčinu všeho zla, katolíky a muslimy počínaje a Martou Semelovou a Donaldem Trumpem konče. A lidi si pak navíc pletou všechny ty všivé liberály, levé či pravé, s libertariány a pastafariány a multikulturiány a vítače a globalisty a LGBTariány, nehledě na satanisty a ilumináty.
    Spousta věcí nefunguje. Třeba čas. Ten navíc, na rozdíl od liberalismu, ani neexistuje. Stejně tak neoliberalismus.

    1. „Spousta věcí nefunguje. Třeba čas. Ten… ani neexistuje.“

      To říkal kdo?

      1. No přece já. :-)
        A pak taky pár fyziků, kterým to zatím skoro nikdo nevěří. Například Julian Barbour.

        1. Čas nemusí přímo existovat, protože stačí, když plyne. To platí i o liberalismu: Nemusí fungovat, protože stačí, že tu s námi pořád je.

        2. S tím časem, co neexistuje, je to pouze hypotéza, nikoliv prokázaný fakt. Na rozdíl od toho Tribunova liberalismu, který opravdu nefunguje. Pravda ale je, že už Werich měl teorii, že čas si vymysleli lidi, aby věděli od kdy do kdy a co zato :-)

          1. Mno, hypotéza je to zajímavá, nicméně pamatuji-li se dobře, čas bývá definován (stejně jak prostor) co funkce či vlastnost hmoty. Obě tyhle kategorie (čas a prostor) samy o sobě mohou stěží existovat, resp. jsou krajně obtížně myslitelné, neboť je není k čemu vymezit.
            No, ale na druhé straně – dnes je možné všechno… :-)

          2. Jestli se prosadí Barbourovo pojetí, tak tahle definice podle některých výkladů padne. A údajně slibuje kýžené smíření teorií makro – a mikrosvěta.
            Ten pán snad jen tak neplácá, ale má i nějaké výpočty. Jejich chápání je samozřejmě mimo mé možnosti.

          3. jistě že pán má nějaké výpočty, ty rozhazuje kolem dokola, až padnou třešni na…. obličej

          4. asi mlel Geon pantem nadarmo, že JSOUCNO je to, co jest, jestli tedy psychologické vnímání času existuje (viz např, Hawking), pak to prostě JE.

          5. Je docela jisté, že zbytečně mlel pantem právě ve vašem případě. Však vám to taky řekl. Myslím, že dost důrazně.

          6. z lidského hlediska, mám za to, je čas nejméně uchopitelnou záležitostí, asi dvou vteřinová lineárně interpolační přítomnost a co je za a před bych viděl na mlhavou aproximaci, kterou ze širšího společenského i individuálního pohledu neumíme patřičně využít. ..)

          7. Tak oba je především otázka, co to vlastně vůbec znamená, že něco existuje?

          8. Byla to jenom taková volná replika z Augustinových vyznání: „Co je tedy čas? Když se mě na to nikdo neptá, pak to vím. Ale když to mám někomu vysvětlit, pak to nevím. Přesto však pln sebedůvěry tvrdím, že vím, že by nebyla žádná minulost, kdyby neplynul čas, a žádná budoucnost, kdyby se nic neblížilo, a žádná přítomnost, kdyby nic nebylo přítomné.“
            Samozřejmě, že liberalismus nefunguje, protože to zkrátka není stroj. Nefungují ani dva jeho pozdější hlavní fetiše – laissez faire a koncept otevřené společnosti – takže se ani v rámci kapitalistického společenského systému nestal dominantní ideologií. Původně vznikal z přirozené lidské potřeby, a jako takový má dál určitě svůj význam, protože bez univerzálních občanských práv by třeba asi jenom těžko mohlo vzniknout nějaké emancipační hnutí. Pokud ale myšlenka svobody není důležitá, tak ji vyškrtněmě z dějin evropského myšlení. Aspoň si tak nebudeme muset lámat hlavu s tím, co vlastně brání jejímu naplňování.

  2. soroskracie jednoduše nefunguje, jak říkávala matka Tereza – není problém nasytit chudé a hladové, ale je nemožné uspokojit ( spíše ukojit ) bohaté, prostě absolutní bohatství je pro lidstvo ( a planetu) nebezpečnější než absolutní chudoba -https://www.youtube.com/watch?v=qZmNbCFOL6M

  3. Zvlastni korelace: Vetsina lidi, co chape, ze liberalismus nefunguje, je zaroven presvedcena, ze funguje multikulti.
    Jak rikal Sokrates: Gnothi seauton….poznej, proc vitat uprchliky je prinosem, pak pochopis, proc funguje liberasmus :o)

    1. Dnes jsem mel na A2larmu zajimavy kulturni zazitek (byly hned dva): Jednak na mne po mesicich opet vykoukla Sasa Uhlova a jeji Hrdinove kapitalisticke prace, coz na mne beze stop pochybnosti zapusobilo jako komercni reklamni banner a, zadruhe, hned pod tim mne zaujala fotografie kurdske bojovnice, v poloze lziciho strelce, s odstrelovaci puskou zakleslou v rameni, nad tim napis „V Afrínu je dnes v sázce budoucnost alternativního demokratického a multikulturního soužití na Blízkém východě.“
      Je videt, ze vyznamy a konotace terminu se meni opravdu velmi rychle.

      1. Organizace kurdské komunity v některých oblastech v určitých ohledech opravdu připomíná pokus o anarchistickou utopii. Bohužel asi skončí podobně jako předchozí pokus anarchistů o širší realizaci jejich myšlenek za španělské občanské války. A nikdo nebude schopen posoudit, zda to bylo pod vnějším tlakem, z důvodu vnitřních rozporů nebo prostě proto, že to je slepá ulička vývoje.

  4. “ Vetsina lidi, co chape, ze liberalismus nefunguje, je zaroven presvedcena, ze funguje multikulti.“
    Tohle je docela strmé tvrzení – máte pro ně nějakou oporu v sociologických datech, nebo je to jen tak ad hoc? Z domácího světa mám dojem, že je tomu spíše naopak: příznivci multikulti jsou povětšinou právě liberálové, což dnes v těchto šířkách skepsi k liberalismu spíše prohlubuje. Ale možná to mám z toho, že se občas dívám, jaké srandy zase vyprodukovala ta Čulíkova parta…

    1. A to tam mam jeste jeden hnusnejsi prispevek, co ceka na schvaleni :o)
      Blisty preci nejsou liberalni…anebo si vykladame vyznam terminu kazdy jinak. No, ono je to dneska uz skoro jedno.
      Dneska to na Blistech bylo opravdu vypecene, tohle je zrejme jeden z nejudernejsich nazvu clanku, co jsem kdy cetl:
      „Po sestřelení ruského letadla nad Sýrií bombardují zuřivě Asad a Putin civilisty a nemocnice“.
      Ale to jen na okraj…
      Podle meho je liberalismus cosi jak laissez-faire, minimalni zasahovani do politickych a ekonomickych procesu. Ale rozumim tomu, ze dnes to muze znamenat i „odvahu pri setkavani se s kulturnimi odlisnostmi“. Synonymem „liberalni“ by asi bylo „svobodomyslny“…a aouha, uz jsme u toho, i takovy prosty termin je obtizny k pochopeni (vylozeni).
      V zasade: svobodomyslny, ale vuci cemu? K druhym a jejich chovani? Anebo k sobe a sve reflexi? Je moje niterne rozhodnuti prijmout odlisnost druheho vyrazem laissez-faire? To asi ne, je to dokonce pravy opak, co je svobodymyslneho na sebeovladani se? :o)
      A presto plati oboje, aby se v tom pr@se vyznalo.

      1. Liberalismus znamená a vždy znamenal „svobodný“ OD společnosti, zejména té institucionalizované v podobě státu.

        1. Od společnosti, institucionalizované v podobě církve, bych řekla přesněji.
          Čímž samozřejmě nemyslím pouze církev katolickou, která spoutávala lidské životy v době liberálních počátků, ale všechny podobné instituce, které si dělají komplexní nárok na ovládání činů i mysli jedinců.

        2. „Liberalismus znamená a vždy znamenal „svobodný“ OD společnosti“
          To preci neni pravda, Tribune, liberalismus je ditko osvicenstvi a modernim dedicem je napriklad nemecka SPD (v cele se Schulzem) a tu ze svobody OD spolecnosti urcite podezirat nemuzete. Americti liberalove napr. podporuji centralni moc a jeji zasahy do ekonomiky atd..
          Mam dojem, ze se tu snazite liberalum podstrcit svoji definici, se kterou pak bojujete.

          1. Jeste poznamka: Co vas k tomu vede a co vas zrejme irituje je to, ze zastupci liberalismu se chovaji, mluvi a argumentuji stejne jako Rude uderky. Zadny div, liberalismus byl ulit ze stejneho kadlubu jako socialismus, jak pisi vyse. Jen zdroj lidske rovnosti hledaji nekde jinde, v lidske podstate a pravu. Forma boje ovsem zustava, staci se rozhlednout po diskuzich na netu.

          2. A jaká je tedy definice liberalismu? A existuje dnes vůbec žádná? Vždyť už není shoda ani na tom, co je levice a co pravice, natožpak na tak subtilních pojmech, jako je liberalismus nebo marxismus.

          3. „A jaká je tedy definice liberalismu?“
            Snazim se vysvetlit, proc obcas narazite na obou frontach, Tribune. Klasicky liberalismus je to, co pisete, ale takhle to uz nikde nenajdete. Tudiz jak zprava, tak zleva vam budou vycitat, ze jim podstrkujete neco, co (uz) neni pravda.
            Dnes ma nejvetsi vliv americky liberalismus, vznikly po IWW (kdyz USA vystoupily z neutrality). Samozrejme je dale modifikovany jak casem, tak mistem, kde byl prebran (aplikovan).
            A tady se definice nedobereme, pokud nepochopime puritanismus (americkou formu protestanstvi). Liberalove jsou reformovani osvicenci, disponujici prorockym zapalem (v USA hraje vetsi vliv Stary, nezli Novy zakon, proto take tak pocetna zidovska lobby).
            Pokud budete opomijet revolucne-mesiasskeho nabozenskeho ducha, nelze, dle meho, politickou ci ekonomickou definici liberalismu uspesne vystavet. Tudiz tezko rici, co je to liberalismus, aniz by se zaroven dodalo, kdo a kde jej momentalne hlasa/ praktikuje. V zasade, opet dle meho, existuje liberalismus misijni, s akcentem na politickou stranku, ktery aplikuji „puvodni“ staty s protestantskou tradici (USA za vsechny)…a pak liberalismus exploatacni, vyzdvihujici ekonomickou stranku, zavedeny v zemich s priklonem spise k Novemu zakonu (za vsechny Rusko v 90. letech).

    2. Myslím, že mnoho liberálů se dnes domnívá, že multikulti nefunguje.
      Taky proto, že kořeny obého jsou jinde. Takže tentokrát se dá se Saxem částečně souhlasit, když se ten výrok otočí.

        1. No. Mně totiž udivuje, že tu (správně) píšete, že ekonomie žádná věda není, ale pak se tu docela často odvoláváte na sociologii, která toho má s vědou ještě daleko méně společného.

          1. Já? Já sociologii ani nerozumím, natož abych se na ni odvolával. Nicméně vědu dělají vědecké metody, nikoliv laboratorní vybavení.

          2. …na sociologii, která toho má s vědou ještě daleko méně společného…
            Proč?

  5. Ja zkusim jit od teorie k praxi : Jako priklad vezmu sebe. Nekdo prijde a rekne, hele vydelavas az prilis moc, my Ti 60% z toho co vydelas sebereme. Ja mam dve moznosti : 1) Reknu OK, nic se nedeje, klidne si to vezmete. 2) Jo tak, ja se budu namahat a nekdo jinej z toho bude zit ? Nene, zabrzdim a budu delat jen tolik aby to k te hranici nedosahlo. Fajn, co myslite, kdo si co vybere ?

    1. Pak je problém v tom, že pracujete jenom pro peníze a to je špatně, to je plýtvání vaším potenciálem. A nezapomínejte na to, že ten někdo zase živí vás, třeba tím, že máte spoustu věcí levnější, když neplatíte plnou cenu jeho práce.

    2. Asi to nebude jen tak někdo, ale parlamentní většina, která se rozhodla zavést progresivní zdanění. Možná by tak bylo lepší zvolit rovnou nějakou zemi s příjemnějším daňovým systémem, protože při tom vašem preferovaném postupu příjmově potrestáte tak akorát sebe a svoji rodinu. Jinak většina Čechů ve vyšších příjmových pásmech by spíš asi hledala způsob, jak ten systém ožulit.

      1. Ale ja nechci ten system sulit, delat nejake babisoviny se mi protivi. Ale uz jsem se musel prizpusobit, byl jsem OSVC. Zacali ukrajovat z pausalu, nejdriv trochu a ted uz hodne. Tak fajn, zmenil jsem se na s.r.o. a to nad cim jsem drive mavl rukou opravdu zauctovavam a vysledek ? Na pana krale zbylo opravdo malo. No a kdyz budou chtit porad vic, tak sorry, me uz se nechce pracovat.
        Ja opravdu nechci aby mi nekdo daval nejakou slevu, klidne zaplatim co je potreba, ale at mi nechaji co jsem si poctive vydobyl.

    3. „Nekdo prijde a rekne, hele vydelavas az prilis moc, my Ti 60% z toho co vydelas sebereme.“
      To jako mluvis o svem zamestnavateli, Eddie? :o)
      Pak bych to videl tak, zes dobrovolne zvolil variantu 1)

      1. Muj zamestnavatel jsem ja Saxi :-) To je jako v bondovce Goldfinger pote co Oddjob usekne sose hlavu. Bond : To asi nebude spravce klubu rad, ze jste mu znicil sochu. Goldfinger : Ten klub patri mne

        Ja myslim stat, uz ted kdyz chces podil na zisku, danis dvakrat, nejdriv jako firma a pak jako fyzicka osoba, myslis, ze dvakrat danit to samy je dobre ?

    4. Tohle téma už tu rozvíjíme od nepaměti.
      Lidé, kteří pracují (zejména) pro peníze činnost utlumí nebo přejdou do ilegality. Nastane klasické socialistické skomírání a šeď. Původní voliči přezdělovačů začnou pošilhávat za zeď a chtít televize, videa a květináče v oknech jako v Bavorsku. Přijde revoluce a přerozdělovače smete. Kvalita života stoupne a zase víc začnou vadit rozdíly. Přerozdělovači zakládají rudé tribuny a volají po přerozdělování. A tak dále a dokolečka dokola.

      1. K čemu jsou nám lidé, kteří pracují pro peníze? Potřebujeme lidi, kteří tvoří hodnoty. Že takoví je systémově perzekvováni a systém odměňuje parazity, kteří jen těží rentu, je chyba systému, nikoliv biologická danost.

        1. Dobre, hodnoty, ale jake hodnoty. Ja osobne pracuji take pro ty osklive penize, ale taky protoze mam svou praci rad, zajima me a bavi me. Pracoval bych i kdybych nemusel.

          1. Ale přesto byste se té práce raději vzdal, než byste zaplatil o pár korun na daních víc. To mi nějak hlava nebere.

          2. Nikoli, delal bych ji porad, jen patrne na zkraceny uvazek, aspon bych mel vic casu na sport :-)

          3. S čím vlastně máte potíž, Eddie? Mezi námi – máte nějakou hranici, kdybyste si řekl: Už mám dost, zavřu krám a budu dělat jen to, co mne baví?

          4. No tahle to nefunguje, to neni jako ze mam hromadu penez a reknu si az bude mit 2 metry, tak toho necham. Penize prichazi a penize take odchazi. Ja nemam duvod nic zavirat, protoze to co me bavi, je moje prace (ne kazdej to chape). Potiz mam s tim, pokud mi bude stat ukrajovat ze zisku cim dal vetsi cast. Kdyz to prekroci urcitou mez, pak se urcite nevyplati pracovat tolik. Takze pak si sednu, spocitam co vsechno skrtnu, a zkratim si napriklad uvazek, nebo si udelam ltd treba v Nizozemi nebo v Irsku. Ale pracovat s pomyslenim, ze treba o 40% prijdu. To ne. Statni sluzby samozrejme existuji a dane se maji platit. Ale vocamcad pocamcad.

          5. Já docela chápu, že vás baví vaše práce, Eddie. Výše (7. 2.) uvádíte, že byste pracoval, i kdybyste nemusel. Bon. Mně odpovídáte: “ Ale pracovat s pomyslenim, ze treba o 40% prijdu. To ne,“ z čehož mi jaksi vyplývá, že ty prachy jsou přece jen pro vás určující. Mají zjevně větší váhu než práce sama, což pravděpodobně souvisí s jejich přicházením a odcházením, jednoduše řečeno s dosaženým životním standardem. Něco z toho, co tvrdíte, tedy asi nebude tak docela pravda. Pes bude pravděpodobně zakopán v tom tvrzení, že byste pracoval, i kdybyste nemusel. Spočívá v nevysloveném předpokladu, že vaše práce musí být vždy adekvátně zaplacena. Není-li, pak platí jiná zásada: Zadarmo ani kuře nehrabe. :-)

          6. Asi to pisu nepochopitelne, takze jeste jednou, pokud bych mel o 40% prijmu prijit, zustal bych delat tu samou praci, protoze me bavi. Ale patrne ne v takovem objemu. Napriklad, budu delat jen 3 dny v tydnu. Nebo pujdu delat tu samou praci za mene.
            Ovsem nebudu takovy pokrytec abych rekl, ze pro me penize nejsou dulezite. Jsou. Pokud je zrovna tahle vlastnost spatna, hluboce se stydim.

          7. Ale píšete to zcela zřetelně, Eddie. Mně na tom zajímá, kdy se vám práce (předpokládám, že se věnujete nějaké programátorské činnosti, tedy práci relativně tvůrčí a zajímavé) mění v tzv. chlebařinu, tj. v řešení úkolů, které nejsou pro vás osobně zajímavé a řekněme znalostně obohacující (tuhle jsem narazil na tvrzení, že programátoři si cení na své práci zejména osobního sebezdokonalování), zato jsou zajímavé finančně, jinak je to běžná až nudná rutina, asi jako práce u výrobního pásu.

          8. „Ale píšete to zcela zřetelně“
            Tohle je vseobecne dosti slozita situace. Ted jsem docetl clanek o tom, ze anglicti vedci zrejme objevili bezpecny opiat, ktery
            1. neni navykovy
            2. nevyvolava euforii a
            3. nebezpeci predavkovani je tim padem mensi.
            A otevru diskuzi pod clankem a prvy prispevek rika: „Euforie bez rizika, dealeri uz kalkuluji zisky.“ Druhy prispevek sdeluje: „Jako by se antidepresiv predepisovalo malo! Z tohodle se smazky uz nevymotaji!“ a do tretice nasleduje: „To zas bude predavkovanych ruskych makovic!“.
            Ani maximalne informativni perex o pouhych 3 radcich na to nestacil. Nekdy opravdu ziram jak prikovany a nedokazi se odrthnout.

          9. A tohle přesně je důvod, proč je ztrátou času přispívat do většiny diskusí na netu. Dost lidí si přečte nanejvýš titulek (a ještě se k tomu přiznají) a to jim stačí k „zasvěceným“ komentářům a/nebo ještě lépe k útokům na autory a ostatní diskutující, zejména na ty, kteří se snaží pracovat s fakty a diskutovat k věci.

            Dneska jsem si v této souvislosti přečetl článek o mediální výchově od učitele, který to kromě svých studentů učí i jiné učitele učit a navíc k tomu dává k dispozici učební materiály zdarma na internetu. Tzn. přináší to těm nejpotřebnějším zdarma až pod nos na stříbrném tácku. Diskuse pod tím = ubohost, jako obvykle. Její účastníci = ti, kdo by takové vzdělávání potřebovali nejvíc = nevzdělaní, namyšlení, blbí a agresivní nositelé tzv. selského rozumu se dílem chvástali, že oni nic takového nepotřebují, když přece mají ten selský rozum, a dílem prohlašovali za blbce toho autora.

            Řešení nevidím. Pokud za řešení nepovažujeme návrh z diskuse pod jiným článkem týkajícím se shodou okolností také vzdělávání a úlohy státu v něm: „Řešení … bude možná probíhat tak jako vždy. Neuděláme nic, necháme to vyhnít, pak zakopeme mrtvoly a půjde se dál.“

            Což zřejmě platí zcela obecně a až do nejhorších představitelných konců.

          10. Odkaz nebo alespoň jméno toho lektory by nebyly?

            Ale na druhou stranu, jako čtenář přece mohu rozumně očekávat, že obsah článku je v souladu s titulkem. Že empirie ukazuje pravý opak je jiná věc, ale to není apriori chyba čtenáře, ale pisatele.

            Mimochode, máte někdo tip, jaký je rozdíl mezi „selským rozumem“ a „slušností“?

          11. Soudruzi nade mnou nam trosku odbocili od tematu XY, ale pokusim se odpovedet. Je to jako v jakekoli jine praci, jsou ukoly zajimave, jsou ukoly otravne, ale az na zacatek 90. let, kdy jsem si zkusil 2 roky praci rukama (obohacujici zkusenost), jsem nikdy nemusel pracovat pouze pro penize. A asi bych to ani neumel.

          12. Teď jde jen o to, do jakého postoje se tato vaše osobní zkušenost přetaví, jestli to bude pokora, nebo pohrdání?

          13. Trbun: Odkaz jsem si nepoznačil a teď už to nedokážu najít.

            „… jako čtenář přece mohu rozumně očekávat, že obsah článku je v souladu s titulkem. Že empirie ukazuje pravý opak je jiná věc, ale to není apriori chyba čtenáře, ale pisatele.“

            Ono to není zas tak jednoduché.

            Za prvé. V 60. letech, kdy jsem se jako dítě ve škole učil anglicky a nebyla šance někam vyjet, se k výuce reálií používalo mj. britských novin. Už tehdy nás kantor upozorňoval, že anglickojazyčný novinový titulek je svébytný literárně-jazykový útvar a že není až tak jednoduché jednak mu vůbec porozumět (mj. i kvůli častým gramatickým zvěrstvům, které se v anglických titulcích tolerují) a za druhé pochopit častou nadsázku, ironii a jiné figury, jichž novináři používají, jen aby přitáhli pozornost. Už tehdy jsem zjistil, že spoléhat se na titulky není nejlepší způsob, jak získávat informace.

            Schválně si zkuste přeložit třeba toto: G.I. Joe You Gotta Go. Ale jsou i mnohem horší, jen mě teď nic nenapadá a nechce se mi to hledat. (A to se v 60. letech v médiích zdaleka nepoužívalo tolik vulgarit jako dnes.)

            Za druhé. Vzhledem k praxi, kterou sem zavedly po roce 1989 jako první redakce bulváru, zřejmě i ovlivněny svými anglosaskými vzory, by už i průměrně zběhlý čtenář měl předem počítat s tím, že titulek často neříká o obsahu článku skoro nic. Tak to prostě je a tak to i bude, dokud taková média bude někdo kupovat/číst/sledovat a tím podporovat jejich zisk. Neboť pro jejich majitele, šéfredaktory a editory je jediným kritériem úspěšnosti náklad/prodej/čtenost/sledovanost => tržby => zisk a jakýkoli způsob jeho dosažení je přijatelný.

            Od médií se zkrátka rozumně nedá očekávat nic – nebo přesněji řečeno je nutno čekat od nich cokoli kromě pravdivého informování.

            „…máte někdo tip, jaký je rozdíl mezi ‚selským rozumem‘ a ‚slušností‘?“
            Na to stačí podívat se k Janice na výlevy entity, která si říká vittta.

          14. Tribun: No tak jistý dost zásadní rozdíl v tom přece jen je. Mitrofanov chodí na trh se svou kůží pod vlastním jménem a vykazuje slušnou míru řemeslné úrovně. A jestli máte pocit, že lže nebo jinak porušuje zásady novinářské etiky, zkuste to konkretizovat. Na rozdíl od různých těch vitttů jsem si u něho zatím nevšiml, že by chtěl někoho někoho posílat do plynu a na jiná podobná místa…

          15. @Petr Pavel, o nikoliv, jediny zlocin, ktereho jsem se dopustil, byla kradez dvou balicku rozinek na vojne. Tenkrat podnik, kde jsem pracoval, skoncil a najednou nebylo co. Tak nez se mi to v hlave srovnalo, pracoval jsem s kamaradem ve stavebnictvi. Od te doby uz jen IT, ktere jsem studoval. Ale pravda potkal jsem se s lidmi, kteri se ani neumeli podepsat a vydelal jsem si na rok 1992 solidni penize. Pobavil jste me :-)

          16. Tak to jste hrdina třetího odboje – antikomunistického a měl byste se přihlásit o rentu a medaili.

          17. Ano Tribune, byl bych, kdybych postupoval s umyslem poskodit socialisticky stat, ale ja mel jenom hlad.

          18. Hank: „A tohle přesně je důvod, proč je ztrátou času přispívat do většiny diskusí na netu.“
            Ono je to jeste zavaznejsi, dle meho diky internetu prestanou existovat narodni staty, politicke strany a spolecnost v politickem slova smyslu (vyjma nejakych ad hoc uskupeni).
            Totiz, kdyz uz vite, jaci jsou vasi spoluobcane, musel byste byt blazen, abyste se s nimi podilel a setkaval na nejake spolecenske platforme. Podilenim myslim spolupraci, spolu-straneni a vubec vsechna ostatni -spolu.

          19. Dobře Eddie. Jen doufám, že jste co manuální pracovník nekopal v akordu zemní rýhy…

          20. Embé – laický dotaz: K čemu je opiát, který neuforizuje? Snad jako anestetikum? To by bylo asi skvělé, při vzpomínce na tlustého Hermanna, jehož, nepletu-li se, dostali do závislosti lékaři, když ho v Mnichově postřelili do třísel a pak mu bolesti tlumili morfiem. Kromě toho mám dojem, že závislost nevyvolává euforie, ale jakási trvalá molekulární vazba mezi neurony(?), kterou opiáty způsobují a bez nichž se mozek pak neobejde… Ale jistě je to velký vynález, občas mám dojem, že ten preparát už dnes zjevně užívá značná část britských politiků – jako by byli neustále v rauši, panem Borisem Johnsonem počínaje.
            Tak, jak jste to uvedl, to na mne ale působí jako vynález alkoholu bez alkoholu, jenž by měl tu výhodu, že by nezpůsoboval opilost…
            Jinak – že liberalismus nefunguje, mne opravdu nemusí nikdo přesvědčovat. Na to téma jsem strávil snad už nekonečné množství diskusí při nichž se ukázalo, že je to jako s každou ideologií – je to něco jako náboženská víra. V tom se liberálové podobají svým sociálně revolučněji naladěným následníkům.

          21. embecko: A tak to zas ne.

            Národních států mi líto nebude, tedy jestli se jejich zániku ještě dožiju. Za sebe říkám, že kdybych si měl svůj život zopakovat, tak než se podílet s někým na čemkoli spolu-zavazujícím jen proto, že jsem se náhodou někde někomu narodil a zdědil nějaký mateřský jazyk a kulturu, tak si radši to společenství/komunitu zvolím sám po důkladné rozvaze. Nicméně hodit všechny spoluobčany do jednoho pytle bych si taky nedovolil, jakkoli mívám občas pocit, že skoro všichni kolem mě jsou blbci. Jednak to není historicky nic nového, jak dokazují 5000 let staré sumerské klínopisné záznamy, za druhé to asi patří k věku – sklonům k misantropii s léty obvykle přibývá. Pokud jde o mě, tak spíš mívám tendenci vyčítat sám sobě, že jsem tu správnou komunitu špatně hledal. A že se dá najít, o tom mě svým životem přesvědčuje moje dcera anarchistka.

            Naštěstí jsem se narodil ve století, kdy už v naší části světa bylo možno fungovat a většinu života uspokojivě prožít spíše samotářsky bez rizika bídného zhynutí po vyobcování z kmene. Přesto mi ta možnost volby společenství rozumem a/nebo prosazení sama sebe schopnostmi celý život chyběla. (To se mimochodem týká především práce – přes všechny kecy, které lezou ze všech teoretiků personální práce, stejně vítězí při rozhodování o přijetí do zaměstnání známost, původ, příbuzenství, a to v obou společenských zřízeních, která jsem zažil. Už nespočítám, kolikrát jsem slyšel, že jsem pro nějakou pracovní pozici „overqualified“. Meritokracie se důsledně uplatňovala možná v mandarínské Číně, ale o jiných případech fakt nevím.) Být to o pár set let dřív, asi bych měl dvě možnosti – církev nebo armádu. (Ani jedna z nich pro mě ve 20. století z důvodů, které se mi tu nechce rozebírat, v úvahu nepřicházela. Nicméně například v takovém století 17. nebo 18. by asi byly pro člověka mého naturelu lákavé. Napadá mě třeba jezuitský stát v Paraguayi.) Pevně věřím, že potomci budou mít těch možností svobodné volby společenství rozumem mnohem širší repertoár.

          22. Ty neuforizující opiáty, embé – není to nějaká sranda, jako třeba alkohol bez alkoholu? Pokud by mohly posloužit jako anestetikum, pak je to skvělé, jen mám obavu, že závislost na opiátech nevyvolává euforie, ale jakási trvalá vazba mezi neurony(?), kam se nějaká část opiátu naváže a blokuje jejich další fungování, k němuž je třeba další dávky. Vy to asi budete vědět přesněji.
            Co se liberalismu týče, nihil novum sub sole. Ono je to jako s každou ideologií: je to věroučný systém se všemi průvodními symptomy věroučných systémů a jak víme, víra hory přenáší… :-)

          23. to Eddie

            To jste mne zklamal, já myslel, že jste ty dva roky poctivě rubal bitcoiny ( dělá se to tak, ne :)) – vám ve stavebnictví ( v 92) v dělnické pozici dali nějakou slušnou mzdu? Opravdu jste brigádničil v tomto oboru, nešlo o trochu jiný materiály a jinou oblast, tedy zábavně-botanicko-chemickou záležitost?. ..)

            Pamatuji dvě brigády na škole, které mi daly zabrat, ale kde jsem si opravdu ( tedy rukama ) vydělal peníze. První byla na Slovensku na Žitnom ostrove a šlo o žně – za 14 dní pořádné a fyzicky nesmírně náročné ( plus velmi prašné) rachoty od rána do večera ( sběr balíků slámy na jedoucí vlečce, kdy jsem si tempem připadal jak někde na galejích), jsem si tehdy přišel na více než pět tisíc korun československých ( na konec sedmdesátek a můj tehdy ještě nezletilý věk to byly královské peníze – ale na druhou stranu mě doma málem nepoznali, neměl jsem na sobě gram zbytečného špeku, a to jsem denně vysál deset a více sedmiček – prý pito – ale jiný pitný režim tam neměli :)). Druhá byla v rámci praxe na str. průmyslovce, kdy jsem šel dobrovolně do skupiny studentů, která si lajzla tech. měření v dole ( dvakráte denně jízda po šoli, lepší než horská dráha) . Uhlí jsem nekopal, ale i tak nám hajeři a helfři dali zabrat, denně jsem našlapal neskutečné kilometry se seismickým a chemickým vercajkem na ramenou ( mi to přišlo jak olověný pytel ) a to jenom pro to, abych asi deset minut něco zbytečně měřil a pak to celé zase odnesl zpátky. Na hlavních chodbách ( gruntštrekach) to bylo jakž takž, ale pokud se někde zahnulo na svažňu, brymzu a přerašku ( a to bylo vždy ), tak brutální tma, vedro jako v Africe a smrad ( v dole nejsou záchody, takže když to na vás přišlo, tak jste si prostě na místě u štusu ulevil ), samozřejmě těžba, tedy vozíky s uhlím měly přednost. To samé horníci, kteří si neodpustili jedinou šanci, aby nám dali drsně kanadsky za uši ( do té doby jsem netušil, že bago z jedoucího vláčku vás může parádně poslat k zemi ) – ale i tak super, finančně placeno bohovsky. ..) https://www.youtube.com/watch?v=yNENVZFHutQ

      2. Někteří z těch, co zjistí, že se přerozděluje i v Bavorsku, začnou hledat inspiraci v Somálsku.

      3. Nene, staral jsem se o hardware, abijecky, vrtacky, dusadla atp.

  6. jak pravil jeden klasik, pokud dlužíte bance ( dnes zbraň hromadného ničení) byť jenom tisíc jejich jednotek, tak jste nahranej, pokud má banka u vás pohledávky ve výši miliard, je v prdeli ona – pokud se chcete v liberalismu správně asociovat, pak musíte dokonale zapomenout, že jste kdy byl člověkem ( přiznávám, že sociopatům to jde lépe) – https://www.youtube.com/watch?v=RLhIvoRM230

  7. K opiátům:
    Pokud je někdo bere jako drogu, pak právě kvůli euforickým stavům. Ty vedou k vzniku psychické závislosti, po které následuje i fyzická, ale její mechanismus není úplně jasný.
    Bez euforie by význam v téhle oblasti naprosto ztratily.

    V medicíně se používají k tlumení silné bolesti, zejména v terminálních stádiích nádorů. Tam už je strach ze vzniku závislosti úplně nepodstatný.

Komentáře nejsou povoleny.