Slovanská duše

Pokud bych měl hovořit o mentalitě, vidím jeden zásadní rozdíl, který nás i vás odlišuje například od Germánů – slovanský duch. A to znamená, že u nás pocit spravedlnosti dominuje nad zákonem. A v německé duši zákon vždy dominuje nad spravedlností.

(Sergej Baburin)

Reklamy

95 comments

  1. Ota

    Ještě že podle pana Baburina není ještě něco dalšího, podstatnějšího, co nás odlišuje, nějaký sociálně-archetypální atribut jako třeba láska k samoděržaví, gosudarovi nebo věrnost vlasti a lidu. Náckové sice vyznávali v zásadě totéž (Volk, Kriegskameraden, Heimatmelodie, arische Abstammung) jen svému vůdci říkali Führer.

    Opravdu bych rád vyvedl pana Baburina z omylu, i kdyby u mě udělal čtyři hloubkové DNA analýzy včetně měření „dlouholebkatosti“ aby odhalil u mě tu „správnou“ rasu, nikdy nebudu Slovanem podle jeho mustru. To daleko spíše Germánem s multikulturním přesahem, kosmopolitně založeným Evropanem, jehož DNA je především ideová (říkejme tomu třeba liberalismus, humanrightismus, individualismus, multikulturní europeismus, co si každý ráčit představit) – nikoli rasová. To, co nás činí morálně povýšenými nad nácky všeho druhu a dalšími „zkoumače“ těch „správných“ ras, etnik, kořenů původu a dalších ontogenetických odporností hodných etologie u zvířat ala vyšlechtěné psí rasy na výstavy – je to, že nemáme za méněcenné tyto jinak odporné bytosti, ale přesto lidi – ale toliko za intelektuálně omezené s kognitivními schopnostmi elektrického vysavače, který se dnes, podobně jako oni, dokáže už sám orientovat v terénu a je schopen přijímat i jednoduchá rozhodnutí, jestli vysaje pětikorunu nebo malou želvičku co vypadla z terária anebo ne.

    Přeji Slovanům pana Baburina spokojený život, a doporučil bych jim držet se raději zpátky ve stepích u nich doma Východě a nezkoušet pronikat na Západ, kde si každý může dělat co chde a žít jak chce a jeho individuální práva jsou povýšena na nejvyšší ZÁKON lidstva a žádné sociokulturní neživotné amorfní abstrakty, nemají práva žádná, ať je to „národ“, „kulturní identitáři“ nebo „tradicionalisté“. Kolonka „sekty a ostatní extremisté“ u příslušných úřadů ministerstva vnitra a bezpečnostních služeb ksou takových plné….:-)

  2. embecko

    Nejlepsi definici slovansti jsem cetl u Emila Palese: „Nejvetsi zbrani Slovanu je schopnost sebeobetovani se.“

      • embecko

        To mate jednoduche, hanku. Treba nejvyraznejsi nemeckou vlastnosti je smysl pro poradek a proto vsichni Portugalci, co maji radi poradek, jsou Nemci.

      • Paw

        Ale pan prezident je Slovan a je to videt…A pozor mohl byt na jeho miste nekdo daleko horsi….
        Otazka Germanu je jednoducha , kdyz svet neznici germany , germani znici svet…Uz zase na tom pracujou s penou u huby..

    • jeste asocialnejsi grupa

      v tom pripade nejsem slovan, nebot v mem pripade sebemensi pokus o nejake obetovani absolutne nehrozi.

  3. Ota

    Sergey Nikolayevich Baburin (Russian: Серге́й Николаевич Бабурин, born 31 January 1959) is a Russian nationalist politician, member of the State Duma of the first, second and fourth convocations where he served in the Committee on Civil, Criminal, Arbitral and Procedural Law, leader of the Russian All-People’s Union and an ex-leader of the Rodina political party.

    In 1990, he was elected as peoples‘ deputy in the Supreme Soviet of Russia. He was one of the few who voted against officially dissolving the USSR in December, 1991. He served in the Soviet army in Afghanistan and garnered several awards for his service. He was the founder and one of the leaders of the Russian All-People’s Union. During Russian constitutional crisis of 1993 he was one of the most outspoken leaders of anti-Yeltsin opposition.

    Myslím, že pro ilustraci, jaká je osobnost autora toto postačí. Ostatně žádné překvapení, vetší či menší Duginové či choleričtí šašci jako Žirinovskij je dneska Rusko plné. Díky Putinovi si však udržují vliv, protože Putin si je pěstuje jako „domnělou“ nacionalistickou opozici, snažíc se ukázat, že fašistů a komunistů je plné Rusko a ti byli přeci jen horší alternativou pro globální politiku Západu než je on, protože pořád ještě hrozí, že ta část postkomunistických politiků neunese že západ má Rusko za Horní Voltu s raketama a nemá před ním žádnou úctu, natožpak, to jediné co si přeje postsovětský volič aby napravil své neskonalé ponížení z 90.let, kdy jediná dvě povolání která v Rusku nevykazovaly materiální deprivaci, byly kurvy a taxikáři:-)

    V tomto snad jediném má Putin pravdu a lze mu i věřit, že on má odpor jak ke skalním bolševikům, .tak i ke hnědým holohlavcům co zkompilovaly sovětskou vlajku a svastiku do své stranické zástavy.

  4. hank

    Kecy jednoho ze zástupu demagogů, kteří se mermomocí snaží vytvořit v Rusech pocit nadřazenosti nad zbytkem světa, aby ho pak místní věrchuška mohla využít k upevnění svých mocenských pozic. Nic jako národní duše nebo národní povaha neexistuje. Národ je konstrukt vytvořený před 250 lety a předtím nikomu nechyběl, takže se nikdo ani nezabýval takovými hovadinami jako jsou národnostní nebo rasové povahové rozdíly.

    Kromě toho: Co to je pocit spravedlnosti? A to má jako být nějaká přednost? Za sebe dávám přednost psanému zákonu aplikovanému zcela vypočitatelně podle zásady padni komu padni. Nebo někdo chce hodit za hlavu 5000 let snah lidstva o vytváření psaných zákoníků a řídit se v justici tím, jak se někdo dnes ráno vyspal? Co třeba všeslovanské pocity spravedlnosti jistě zcela správně a nestranně aplikované četniky a ustašovci ve vzájemných vztazích mezi Srby a Chorvaty? Nebo další typický nástroj slovanské spravedlnosti s oblibou masově používaný banderovci na volyňských Polácích? A co například úderné slovenské heslo z roku 1938 Češi peši do Prahy?

    A to s těmi Germány je taky blbost, Germáni jsou i Angličané, Nizozemci, (někteří) Skandinávci aj. Základní rozdíly mezi kontinentálním (římským) a anglosaským (germánským) právem jsou snad jasné i školákům, nemluvě o tom, že v německojazyčných zemích právo dodnes vychází z práva římského, takže co je na tom typicky germánského nebo německého? (Otázka taky je, jak to ruský autor napsal, jak to myslel a jak to bylo přeloženo: Je řeč o Germánech nebo o Němcích? V ruštině se to někdy směšuje, zvlášť když se někdo vyjadřuje expresivně…)

    Zkrátka a jednoduše: Škoda slov.

    • XY

      No, ono je to z rozhovoru paní Petry Procházkové s panem Baburinem v sobotních Lidovkách. Upřímně řečeno, cítě se co cvičený bohemista součástí slavistiky, nemám nic proti bádání v tomto směru – jsou poučná i dnes. Pan Baburin chce naopak připomenout 170. výročí Slovanského sjezdu na Slovanském ostrově LP 1848, čili akci víceméně politickou, od něhož se s jistým zjednodušením táhla linka českého panslavismu skrze všelijaké ty Václavy Hanky, Jany Kolláry až k tomu Kramářovi a v české literatuře ve vypjatých chvílích národního vydechnutí v roce 1945 až k tomu Holanovu veleupřímnému: To oni zachránili svět! Pak ovšem přišly i jiné věci a události a nadšení zase uvadlo. Ostatně třešeň tady už připomněla KHB a jeho vztah k panslavismu, je to nástroj zájmů ruského impéria dodnes. Ale politický oportunista, školený zásadami zvonokoské demokracie Bartoloměje Pěšinky, mi radí se panslavismu zcela neodříkat: Když potřebuješ kárku a někdo ti nabízí trakař, vezmi ho. Až dostaneš kárku, budeš mít oboje…;-)

      • Seal

        S tou kárkou, XY, je ale dneska docela velký problém. K. H. Borovský, ji v tom článku, který citovala třešeň, popisoval takhle: „Těší mne velice, že zde mohu s chloubou říci, kterak my Čechové, ačkoli dle počtu a mohutnosti proti Rusům, Polákům nepatrný národ, přece u všech rozumných a vzdělaných lidí ve větší vážnosti stojíme, jak čestně se všude o našich předcích, o velikých skutcích českého národu mluví, jak pochvalně se naše upřímné a opravdové snažení v nejnovější době ode všech ctihodných lidí uznává! Rusové jsou všude v nenávisti, Poláky jenom všude litují (nesnesitelný los pro pravého muže litován býti!), ale na nás Čechy jistě se zalíbením, s úctou svět hledí, jak chladnou pevnou rukou saháme do kol osudu, chtějíce ho v běhu zastaviti, jak s tvrdými českými hlavami tak setrvale bijeme do stěny předsudků a protivenství, až se zhroutí! Krásné, veliké to podívání na národ statečně a mužně bojující o své zachování, o svůj život, o národnost!“
        Teď nenarážím na nějaké ty „Mnichovy“ nebo „Vítězné únory“, ale na to co se děje v dnešní době, kdy se slovo národ opět skloňuje snad ve všech pádech. Zrovna včera jsem se díval na díly z Tunova pořadu A dost!, které byly o tzv. energetických šmejdech. Šlo o moravskou firmu, která podvodně mění starým lidem dodavatele a inkasuje pak mj. smluvní pokuty. Ví to jak policie, tak ERÚ, ale při tom dál vesele „podnikají“. Většina lidí se bojí nějakých uprchlíků, na které v české kotlince prakticky vůbec nenarazí, a při tom jim mnohem větší nebezpečí hrozí se srážky s českým nebo moravským šmejdem. Teda nevím, jak to bylo v dobách c. a k. monarchie s okrádáním příslušníků stejného kmene, ale určitě nešlo o státem tolerovanou zlodějinu, jako se děje v dnešní převratné době.

        • XY

          „Krásné, veliké to podívání na národ statečně a mužně bojující o své zachování, o svůj život, o národnost!“
          To je, Seale, přepůvabné vyznání liberálního nacionála, které, obávám se, není zase tak daleko od všelikých panslavistických idejí, kde se ovšem (na to si Baburin dává celkem pozor, ale také mu něco unikne) ten zápas „o své zachování, o svůj život, o národnost“ překrývá klasickým ruským mesianismem, u nás tak aktuálním v tom 45. roce. Protože, málo naplat, v časech 2. WW se opravdu hrálo o českou národní existenci jako takovou – a to nemluvím o existencích jiných „národností“, průmyslově likvidovaných ve specializovaných zařízeních. Všimněte si, vždy jde o jistou sjednocující ideu, výhodně posunovanou v rozsahu kategorií. Ten liberální nacionál, opěvující „národ statečně a mužně bojující“, by klidně – nemít velice osobní zkušenost s carským Ruskem a jeho společností – mohl rovněž přistoupit k neméně vznosné představě statečně a mužně bojujícího Slovanstva za své zachování, za svůj život, za svou národnost. To už je jen zdánlivě nepatrná diference v rozsahu pojmu. V praxi to vede ovšem k dost jurodivým nápadům; pro mne bylo nezapomenutelné setkání s jedním ruským okresním bohemistou, jenž mne zcela vážně přesvědčoval, že bychom se měli vzdát latinky a přejít na azbuku – prý bychom se tak zbavili otravných diakritických znamének… V jiné verzi to má takový Čapek v Továrně na Absolutno, kde se nechává slyšet tuším generál Buchtin: Když Bůh, tak jedině pravoslavný, gaspadá, protože my, holenku, máme největší vojsko! A ještě v další verzi to má jiný, dnes zahraniční spisovatel, když podotýká, že ruská láska je nesnesitelně drtivě zničující. Mohlo by to stačit, abychom se jednou pro vždy odvrátili od panslavismu a stali kosmopolity třeba francouzské ražby. Ale i to má jeden háček: Nejdřív musíte splynout s francouzským prostředím a stát se vskutku Francouzem jako ti alsasští Němci – jinak se moc daleko nedostanete. A protože nikde není psáno, že nás demokratická a liberální Evropa v případě potřeby může znovu hodit do chřtánu někomu, koho bude chtít uplatit, zbývá ta kárka jako poslední klacek, když by vše ostatní selhalo.

          K těm Tunovým šmejdům – je to nová, sprostší varianta podvodného „podnikatelského“ dobytka, který dostal před časem mou osmdesátiletou tchýni – to byla ovšem „ctihodná firma“ sídlící na Václaváku. Slíbili jí neuvěřitelnou slevu – celých 12 Kč za každou spotřebovanou MEGAWATU, jako by osamělá vdova provozovala nějakou slévárnu s elektrickou pecí či co. A nechali ji svou „výhodnou“ smlouvu vlastnoručně podepsat, nepadělali její podpis podle fotky občanky, jako ti Tunovi šmejdi. Ale obávám se, že to nemá s národní ideou moc společného a omlouvám se, budu-li se opakovat. Jistý slovinský spisovatel Drago Jančar (taky jeden z těch Baburinových „slovanských Němců“ jako Češi), vysvětloval Lidovkám, proč je tak kritický k dnešním liberálně demokratickým poměrům asi takto: „Snili jsme o svobodě. Nesnili jsme o tom, že veškerý majetek získá několik jedinců a s ním i veškerou politickou moc.“ Ti nešťastníci na Znojemsku mají v těch našich krásných časech dost existenčních starostí, aby nestáli o žádné další komplikace. O uprchlících vědí (mj. od bývalých zaměstnavatelů pana Tuny), že jsou mezi nimi nebezpeční lidé – na to stačí číst titulky víceméně všech médií. Bojí se jich, protože je to potenciálně další zdroj komplikací, o které opravdu nestojí. Proto je to uprchlické téma u nás tak politicky chytlavé. Kam se hrabe panslavismus v ruské verzi!

          • XY

            Ech, správně mělo být – „A protože nikde není psáno, že nás demokratická a liberální Evropa v případě potřeby NEmůže znovu hodit do chřtánu někomu, koho bude chtít uplatit, zbývá ta kárka jako poslední klacek, když by vše ostatní selhalo.“

          • Seal

            XY, asi bych v případě roku 1945 spíš mluvil o rusofilství. Ona totiž ta slovanská vzájemnost prošla v českém vnímání určitým vývojem. Ještě za Josefa Jungmanna Češi například hodně sympatizovali s polským bojem proti carskému samoděržaví. Za první republiky jsme pak měli družbu hlavně se Srby a s Jugoslávií. No a v počáteční fázi války se připravoval československo-polský konfederační projekt, který měl být tou správnou hrází proti germánské pažravosti. Jinak panslavismus jako vyšší forma kolektivní identity musí samozřejmě vykazovat určité shodné rysy s národním uvědoměním. Na rozdíl od toho evropanství, které je mnohem více rozumovým konstruktem než přesvědčením o nějaké skutečné vzájemnosti; byť se s oblibou mluví třeba o společné křesťanské kultuře, anebo o tom, že Evropa je jenom jeden národ složený z mnohých (Montesquieu).

            • XY

              Mno, nic proti Jungmannovi a jeho romantickým snahám, k nimž nedílně patřil boj za národní svobodu a sympatie ke všem, kdo se k němu odhodlali (viz ostatně Byron a Řekové). Ale paralelně s ním a po něm (Jungmann zemřel 1847) fungoval neméně intenzivní zjev, totiž Janko Kollár se svou programní Slávy dcerou a profláknutou výzvou “ k tomu tam se přichyl dubisku“; se svými posléze už docela šílené nápady z časů vídeňského univerzitního profesorování – viz Staroitalia slavjanská. A mohli bychom pokračovat třeba Čelakovským, atd.
              Ten integrační projekt s Poláky z časů 2. WW ovšem zhasl nikoli na historických potížích a resentimentech mezi ČSR a Polskem (viz Těšínsko); to by se konec konců dalo překonat, ale na nevůli největšího ze všech Slovanů, jistého Džugašviliho. Ten v možné čs.- polské či polsko-čs. unii viděl zásadní překážku pro sovětské imperiální zájmy a mj. i ohrožení pozice vůdce veškerého Slovanstva, nemluvě ani o britských zájmech na vzniku takové unie. Takže vzkázal (či vyjádřil) své NE, čímž celý projekt zhasl (více v Benešových Pamětech). A nezapomněl bych ani na jistého Gustáva Husáka, jenž jeden čas usiloval o připojení Slovenska k SSSR… Tam všude panslavismus fungoval v podpůrné argumentační lini. Řekl bych, že šlo přece jen o něco víc než momentální záchvat čs. rusofilie. Slovanská vzájemnost v ruské představě ovšem byla vždy podřízena politickému pragmatismu, jak dobře poznal jeden neposlušný Jihoslovan, jehož slovanská šestifederace se náhle – takřka přes noc – stala fašistickým arcinepřítelem všech ostatních Slovanů, shromážděných pod mocenským vlivem Moskvy. Což v ČSR pomáhalo v první polovině 50. let tlumit i neblahé dědictví tradiční čs.-jugoslávské vzájemnosti. On to ten KHB měl nakonec dobře promyšlené… :-)

              • Seal

                XY, Jungmann a Kolár se přece nevylučují. A Husáka bych do toho vůbec netahal, protože on se přece orientoval po stranické linii. Zajímá mě ten rok 1945, kde zkrátka nějaké odkazy třeba na Všeslovanský sjezd v těch dobových reflexích osvobození vůbec nevidím. Buď je v nich obdiv k zemi Sovětů a Stalinovi, který dokázal zvítězit nad Hitlerem, anebo právě to rusofilství. Můžeme klidně začít poezií. První, co se mi díky školní docházce vybaví, je tenhle opus:
                Přišli včas jak legendární vojska z dávných kronik.
                Zvítězili! Nyní sedí v hloučcích u harmonik.
                Mají kouzlo ruských písní, jejich zvláštních tonik…

                • XY

                  No, nevylučují – Jungmann, Mácha a spol. (včetně KHB) velmi oceňují a rozumějí polským snahám o vymanění z pod carského panství; Kollárovi nějaké to carství zásadně nevadí, vidí ruské dubisko jako záštitu Slávy (míněni Slované co celek), nehledě třeba k Vácslavu Váceslaviči Hankovi: „…na krku mu visí svatá Anka,/ na prsou zas svatý Vladimír, / jenž se na nás mračí jako výr: / „Nebudete-li, vy šelmy, cára ctíti, / budu vás notně knutem mlíti…“ píše KHB ve své veršované Zprávě o výročním zasedání Rady českého Museum (1847) – je to poněkud přibližná citace , ale moc se od originálu lišit nebude.
                  Pochopitelně nenajdete přímé odkazy na Všeslovanský sjezd z roku 1945, ony byly jiné starosti, ale linka bratrsky nezištné pomoci velikého ruského národa, jazyková a lidská blízkost Čechů a Rusů, to všechno v té druhé lince bylo obsaženo. A to je přesně argumentační aparát panslavismu, ostatně Mistr Holan píše v květnu 45 svou Panychidu (slouženou za všechny padlé a umučené ve 2. válce – a teď pozor! – proti Slovanům (sic!), jak zní podtitul citovaný po paměti) Tam už je ta panslavistická idea docela zřetelná. Proti bestialitě nacistického režimu je tu v opozici prostřednictvím Rusů celé Slovanstvo.

                • XY

                  Přesný podtitul Holanovy Panychidy (ještě výraznější panslavistické pojetí) – už si taky prd pamatuji:

                  Slouženo za všechny bratry mrtvé, umučené a padlé v druhé kruté válce proti Slovanům 1938-1945.

                • Seal

                  XY, přiznám se, že ten Holan se mi nevybavil. Ale na druhou stranu válka proti Slovanům bylo samozřejmě něco, co odpovídalo české zkušenosti s nacistickým režimem. Jinak ten všeslovanský sjezd byl tuším už v roce 1943 a zdá se mi, že nijak zvlášť nezarezonoval ani v druhoválečném exilu. Vybavuje se mi akorát Švermova programová stať Slovanská myšlenka v naší české politice, ve které se příznačně konstatuje: „Myšlenka slovanské vzájemnosti, očištěná dnes od všech panslavistických elementů carského imperialismu, nabývá svého skutečného demokratického charakteru, jak ji český člověk vždy nosil ve svém srdci. Slované nemají dobyvačných cílů, nestaví svoji solidaritu do rozporu proti jiným národům; chtějí jen svou velikou družbou spolupůsobiti k porážce nacistické bestie.“ Je to zkrátka hodně Havlíčkovské včetně kritiky poslance a panslavisty Josefa Düricha za to, že za 1. světové války posluhoval reakčnímu carskému režimu. Podle mě byli Gottwald a spol. nakonec mnohem raději, že v roce 1945 se vděčnost přímo adresně vyjadřovala rovnou Rudé armádě a Stalinovi. Ale v českých národoveckých kruzích mohla samozřejmě hrát roli i představa, že SSSR je vlastně slovanská velmoc. Nicméně i ten připomenutý Holan vedle Panychidy tehdy píše Dík Sovětskému svazu a potom i Rudoarmějce. Bez obezličky slovanské vzájemnosti se pak tehdy obešli Hrubín, zmíněný Nezval, Pujmanová. Kainar, Neumann i Hora. Ten ovšem vedle Stalina zmiňuje Beneše, což je v ranku té děkovné poezie vlastně výjimka.

              • XY

                Ano, Seale, jen se omlouvám za blbou formulaci: Ten Všeslovanský sjezd byl v Praze na Slovanském ostrově (původně Žofín, nemýlím-li se) v roce 1848, v roce 1945 k němu asi málokdo odkazoval – bylo to mimo výroční data a starosti byly opravdu jiné – mj. kromě poválečné obnovy a všelikého účtování byl na tapetě divoký odsun s místy skutečně oprávněnými stížnostmi na „český gestapismus“. Z dobového politicky pragmatického hlediska velice konkrétní Stalinovy politiky (a tedy i politiky Gottwaldovy KSČ) nebyl taky důvod připomínat staré události – právě se začala tvrdě prosazovat ruská imperiální politika ve Střední Evropě, nicméně ideje slovanské vzájemnosti byly živé a jak správně připomínáte, ta představa SSSR co slovanské velmoci bezpečně fungovala spolu se snahou vylíčit Slovany jako oběti germánské rozpínavosti. Tím se nejspíše překrývaly i některé méně slavné kapitoly slovanských států z oněch časů – kromě Slovenska třeba i Chorvatska či Bulharska a jeho výletů do Makedonie. Není ostatně bez zajímavosti, že Bulhaři makedonštinu neuznávali až do konce 80. let za samostatný jazyk (konstituovala se co spisovný až v roce 1945), jen za pouhý dialekt bulharštiny. Bylo s tím dost starostí na slavistických kongresech….

        • tresen

          …..jak čestně se všude o našich předcích, o velikých skutcích českého národu mluví, jak pochvalně se naše upřímné a opravdové snažení v nejnovější době ode všech ctihodných lidí uznává! Rusové jsou všude v nenávisti, Poláky jenom všude litují (nesnesitelný los pro pravého muže litován býti!), ale na nás Čechy jistě se zalíbením, s úctou svět hledí, jak chladnou pevnou rukou saháme do kol osudu, chtějíce ho v běhu zastaviti, jak s tvrdými českými hlavami tak setrvale bijeme do stěny předsudků a protivenství, až se zhroutí! Krásné, veliké to podívání na národ statečně a mužně bojující o své zachování, o svůj život, o národnost!
          Ta chladná, pevná ruka sahající do kol osudu, mě uvádí do nejistoty.
          Myslel to celé vážně?
          U mne 1 : 1.

          • Seal

            Samozřejmě, že to myslel celé vážně. Ale už u čtyři roky později musel vysvětlovat, jak ten svůj článek vlastně myslel: „Reálnost Slovanstva založena jest na reálnosti jednotlivých kmenů, a slova moje, že s hrdostí řeknu já jsem Čech, ale nikoli, já jsem Slovan, nemohou se rozuměti, tak, jakobych snad Slovanem býti se toho času byl styděl, nýbrž jen v tom smyslu, že Slovanství jest teprv ideál, ku kterému směřujeme.“ Pro Havlíčka, aby v panslavismu viděl něco víc, než vědomí společného původu, byly důležité i politické svobody. Proto v té své obraně svého původního článku Slovan a Čech píše i tohle: „Dvojí ale může býti plán náš: buďto očekávati zcela passivně, aby Rusko nás vytrhlo časem svým z rukou nepřátel našich, což jest velmi pohodlné, ale málo čestné a budoucímu duševnímu vývinu Slovanstva málo prospěšné; anebo zas, aby západní a jižní Slované bez materialní pomoci Ruska sami si společně proti nepřátelům svým pojistili svobodu a národnost svou, by časem svým, vyvinuvše mezi sebou neznámý v Rusku živel politické svobody, prospěšně působiti mohli v tomto ohledu i na Rusko samé. Chceme-li se ale této druhé cesty držeti, tuť ani není třeba dokazovati, že každý jednotlivý kmen co možna nejvíce se sesíliti musí. Na kmenu českoslovanském leží v ohledu tomto nejtěžší úkol. Nebude nám jistě nikdo pokládati za nějakou kmenovou vypínavost, když řekneme, že osud Čechoslovanů rozhodne také osud celého Slovanstva a že jestliže my padneme v duševním a snad i v materialním boji proti Němectvu, také polský a jihoslovanský kmen těžce ponesou následky našeho pádu.“

    • Tribun

      Myslíte, Hanku, že mechanicky aplikovaný zákon zajistí spravedlnost? Rasové nebo Norimberské zákony jsou také zákony. Je to právě smysl pro spravedlnost, co vám umožňuje je zpochybnit. A z pohledu toho Baburinova výroku bych řekl, že mezi kontinentálním a anglosaským právem není zase až takový rozdíl, protože mu pořád dominuje zákon.

      • hank

        Rozhodně považuji za spravedlivější kontinentální právo před anglosaským zvykovým, kde se rozsudek kdejakého podjatého soudce může stát platným precedentem.

        • XY

          Pan Baburin na tuhle otázku reagoval, hanku: „Hitler byl vegetarián. Co to říká o vegetariánech?“ :-)

          • hank

            To je samozřejmě demagogie. A těch mezislovanských animozit přebíjejících všeslovanskou vzájemnost bylo tolik, že z toho nelze vyvodit nic jiného než neexistenci nějakého přirozeného panslavismu.

            Koneckonců když se ještě v Evropě obchodovalo s otroky a Praha byla jedním z center tohoto trhu, tak Slované (tehdy ještě nediverzifikovaní podle jazyků, je řeč o 10. století…) měli pověst nejčilejších prodejců vlastních lidí… To moc nesvědčí o nějaké solidaritě.

            • XY

              Ovšemže je to od Baburina čirá demagogie, proto jsem to tady taky ocitoval. Ale ti Pražané z 10. století jsou ze stejného těsta. A jinak čistě věcně, z hlediska historického vývoje byla ta jazyková situace Slovanů tenkrát ve fázi dialektů – ještě si západní s jihoslovany rozuměli, ale už se také diferencovalo. Ostatně o něco později se ve straroslověnských památkách z Kyjevské Rusi objevují bohemismy, což svědčí o tom, kudy jejich šiřitelé prošli. Nebo o tom, že ten Hanka byl prostě genius.

    • poznamkovnik

      Národ je konstrukt vytvořený před 250 lety a předtím nikomu nechyběl, takže se nikdo ani nezabýval takovými hovadinami jako jsou národnostní nebo rasové povahové rozdíly.?

      Opravdu před 250 lety?

      A protož, přátelé najmilejši a královstvÍ Českému najvěrnější, vaší opatrnosti vzkazujeme, kteráž vší spravedlivostí vždycky miluje svój jazyk velebiti a hotova jest všem jeho protivníkóm se proň zprotiviti, a vás napomínáme i vzbuzujeme celým srdcem a srdečnú žalostí, kteréž do sie doby nemohli sme již tajiti, a náramně prosíme, at by se tak velilrá zlost naším mlčením nerozmohla a pod časem aby v horšie nezrostla, aby vy jako statečnÍ rytieři, rozpomenúce se na udatné otce naše Čechy staré, za svoji vlast
      milovníky horlivé, i chtěli se proti tomu zlému postaviti a s námi a s obojí obcí velikú, obcí velikého Města Starého i Nového pražského, jenž sme se na to mezi sebú sjedna|i a za jeden člověk umluvili a na tom zcela ostali, státi a radú i pomocerni se postaviti, a to proti každému člověku, kterýž by
      chtěl ten zlořečený kříž v skutce vésti a konati. Abychme tak mohli najzkřestanilejšie královstvie od také křivdy a utištěnie našeho jazyku zprostiti a vysvoboditi, a to s pomocí pána boha všemohúcieho, jehož při vedeme, a s pomocí slavného svatého Václava, dědice našeho.

      Manifest pražanů 1420

          • embecko

            Rikal jsem si, co vede nektere lidi k tomu, ze zastavaji protinarodni pozice (jinak receno provadi cinnost, rusici prediva spolecenskeho ideoveho svorniku).
            Ze jazyk = Blut a Blut = Boden je u Slovanu zasadni premisa je myslim jasne. Jde ale o to, o jakou premisu se jedna, zda- li prukazovou, anebo symbolickou, tedy jestli je zde prima kauzalni spojitost, anebo jde o volne a spise ve vyznamu navazujici procesy.
            Protinarodni pozice predpoklada bud presvedceni, ze narodni pozice dotycnemu individualne skodi (je narodnimi tezemi, vyjadrenymi bud v zakone, anebo ve zvycich, poskozovan), anebo dotycny neciti vuci narodu zavazky a nevidi duvod, proc narodoveckou pozici zastavat a zkousi tedy neco jineho.
            V druhem pripade by to znamenalo, ze je jineho Blutu :o) (tedy krve :o) a ze se v soucasne situaci porusila symbolicka spojitost Blut = jazyk).
            Odcizeni krve se casto vysvetluje korupci a systemovym tlakem („nezbyva mu nic jineho, nezli vzit jakoukoliv praci“), ale to dle meho nesedi. Jsou totiz dva typy protinarodnich „pracovniku“: Jedni sedi v administrative, delaji beznou praci a opravdu si vydelavaji na chleba. Ovsem druha skupina, mnohem dulezitejsi, tedy reditele a ideologove, si timhle zpusobem na zivobyti vydelavat nepotrebuji a presto ji provadi.

            Vznesme tedy otazku…co kdyz…co kdyz je to tak, proces obav z tlaku ciziho kulturniho okruhu na domaci kulturu neni jenom vysadou uprchliku, ale ze se casem v ideove homogennich evropskych statech vyvrbila pata kolona lidi stejne vypadajicich a pouzivajicich stejny jazyk jako (kdysi) majorita. To by znamenalo, ze uvnitr narodniho statu se usadily kukacky jine krve, pro nez je loajalita s tradicni narodne- kulturni majoritou zbytna zalezitost.

            • embecko

              A proto je cesky narod v zasadnich politickych otazkach nesmiritelne rozdelen. To uz neni jen politika, tady budou duvody hlubsi (viz vyse).

            • hank

              :-D
              Malý literární kvíz: Který velký rakouský literát a novinář liberálního založení, břitkého pera a občas poněkud jedovatého jazyka se srdečným vztahem k Čechám (a především k jedné slavné Češce…) napsal toto?

              „Na vlastenectví není ani tak odporná nenávist k jiným národům jako láska k vlastnímu.“

              • embecko

                Na prvy poslech to byl nekdo, kdo byl z jine krve, nezli narod (majorita) a zil v dobe narodu prejici az prislis. Kdo to tak mohl byt, Popper, Kraus, Wittgenstein?

                Drive znela prupovidka. „Rekni Slovan, ozve se ti Rus!“ …dneska staci rici: „Narod!“… a ozve se ti xenofob!
                Ja si klidne mohu vymyslet treba prupovidku „Na socialismu neni tak odporna vule umlcet druheho, jako vule umlcet sebe sama“.
                Nezalezi jen na tom, co rikate, ale i kdy to rikate.
                Stale se tocime okolo loajality a je to na internetu tezke tema, protoze okamzite prevazi tridni/ ideologicky naboj.
                Vyzkumy z posledni doby ukazuji napriklad na to, ze loajalita by u nekterych zkoumanych savcich druhu mohla mit materialni, tedy geneticky zaklad. Ze by do budovani zarnych loajalnich zitrku mohla hodit vidle mutace? To neni tak zcela nepravdepodobe, aby se to dalo jen tak smest ze stolu.
                Zde se ovsem, ze problem loajality je zbytecne vubec spolecne nakusovat, byt se jedna o zasadni a aktualni tema.

                Herzl kdysi rekl: „Ted prijde velka valka a po valce prijdou mirova jednani. A na ta musime byt pripraveni.“
                Ted je situace velmi podobna a zakladni teoretickou pripravenost (vice teorii, pripravenych k nasazeni) povazuji za dobre orientacni vychodisko.

                • hank

                  Správně je b) – Karl Kraus. Německy mluvící žid narozený v Jičíně, který později konvertoval ke katolicismu (btw, kmotrem mu byl Adolf Loos), aby ještě později od římské církve odpadl… Pak se nestaňte multikulturalistou (i když tenkrát se jim ještě tak neříkalo). Na rozdíl od jeho rakouských kolegů ho v Čechách uznávali autoři píšící česky i německy, a to z celého spektra politických postojů, od J. S. Machara přes Karla Čapka až po Vladislava Vančuru. Naštěstí stihl (podobně jako Karel Čapek) včas umřít, jinak by si ho rakouští náckové po anšlusu zřejmě řádně podali. Už jen pro jeho pacifismus.

                • hank

                  „…zakladni teoretickou pripravenost (vice teorii, pripravenych k nasazeni) povazuji za dobre orientacni vychodisko.“
                  Ano, a proto jsme si v Čechistánu některé teorie připravené k nasazení přímo zakázali zákonem nebo jejich proponenty aspoň buzerujeme jako extremisty. Čím míň teorií připravených k nasazení, tím míň potenciálních kohoutů na jednom příliš malém hnojišti.

                • XY

                  Hehe, k tomu K.K. – míval občas své čtení a zpěvy ve zdejším nebožtíkovi Deutsches Hausu a bylo mu tam procházeti alejí nadživotních bronzů ze starogermánské mytologie, které zaplatil snad ještě starý Wanieck a k nimž se modlili zdejší němečtí (až ultraněmečtí) nacionálové. Upřímně řečeno, musel to Krausovi být docela pozoruhodný zážitek.

                • hank

                  XY: Teď koukám do všelijakých sbírek citátů, že tato Krausova jedovatost byla možná reakcí na to, co v jeho době vyslovil jiný veřejně činný intelektuál:

                  „Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.“
                  TGM

                  (Samozřejmě se mohu mýlit v tom, kdo koho parafrázoval, třeba mě někdo poučí o správné časové následnosti…)

                  Později ve 20. století totéž ještě vyslovil další literát:

                  „Láska k národu vlastnímu nemusí a nemá znamenat nenávist k národu jinému.“
                  Friedrich Dürrenmatt

                  Nicméně za sebe dávám přednost jiné jedovatosti, které se dopustil 17. president USA Andrew Johnson:
                  „Vlastenectví je poslední věc, ke které se uchylují darebáci.“

                  Tož tak…

                • Seal

                  No tak pro sichr jsem se podíval na Baburinovy volební stránky a musím konstatovat, jsa obohacen třeba tím včera zmiňovaným Švermovým článkem o slovanské politice z roku 1943, že Baburin je velkoruský šovinista a caristický pohrobek se vším všudy. Tipuji, že Procházková to moc dobře věděla, když s ním dělala ten rozhovor pro Lidovky. Jenže s českými populistickými pravičáky to nepohne a čeští konzervativní levičáci budou raději dělat, že to nevidí. Až se ruský národ sám osvobodí od oligarchicko-imperiální despocie, tak pak jistě bude kompetentní rozdávat jiným slovanským kmenům své rady. Ale zatím to spíš vypadá tak, že Rusové ve snaze vyhnout se zmatkům dnešního světa si vybrali ještě černější cestu do nicoty.

                • čtenářka

                  Jsou takové jemné nuance mezi slovy… mně se líbí tohle:
                  „Vlastenectví je živý smysl pro kolektivní zodpovědnost. Nacionalismus je hloupý kohout kokrhající na vlastním hnojišti.“
                  Richard Aldington

  5. tresen

    Dosvědčiti mohu, že Rusové s ostatními Slovany nikoli bratrsky, nýbrž nepoctivě a sobecky smýšlejí. To už jsou mi milejší Maďaři, kteří proti nám bojují otevřeně, než Rusové, přibližující se s jidášským polibkem, aby nás pak strčili do kapsy. Tito pánové počínají všude místo ruský říkati a psáti slovanský, aby pak místo slovanský zas také ruský říci mohli.
    Napsal jistý český klasik, kterého ze slavjanofilství vyléčilo několik let strávených v Rusku. Nevím, jestli
    je možné prominout tento paušalizující a očividně nespravedlivý odsudek, když dnes už víme, že nic takového jako národní duše či povaha neexistuje. 😉

    • Paw

      Havlicka si vazim ale v tomhle nemel pravdu a asi zapomnel na udesny masakry Slovanu od germanu a dalsich v tisici lete minulosti.. …Jako Charlemagne /Karel Veliky/, pro ktere byli Slovani jen menecenni otroci na praci v dolech…/Slav = otrok/.
      Na markyze GERA /z Bezruce/ co nechal ukladne zavrazdit nase vudce jiz hodne davno….Take historie po Hlavlickovi , nedala jemu vybec , ale vubec za pravdu. Tak Karle ,co nam asi zbyva….
      Kdy polska szlachta dodnes je prudce chamtiva po kazdym flusu.A nicila polaky ,kdyz si jako spravce najala zidy a lide pak museli si treba pronajmout kostel aby mohli mit msi…A coz si pripomenout udesnyho reznika rusu ,Dzerdzinskeho a na druhe strane Brzezinski , kteri jsou Zombie zaniku vseho ziveho…Chorvati , straslive masakrujici srby , kvuli nabozenstvi v koncentrancnich taborech , kde i vatikansti mnisi „pracovali“ prescas na ubijeni srbu.Zkusit to s rusy samozrejme /s Putinem/ , ale co bude a kdo prijde po nem….

      • hank

        Snůška nesmyslů. Vzájemně se vraždící ustašovci a četnici nebyli Slované? Poláci vraždící Rusy a Ukrajince nebyli Slované? Ukrajinští banderovci vraždící Poláky a Rusy nebyli Slované?

        A které že naše vůdce (a vlastně: čí naše? kdo to jsou „my“?) nechal zavraždit Bezručův markýz Gero = arcivévoda Bedřich Rakousko-Těšínský?

        Zdá se, že v tom máš docela slušnej hokej.

      • čtenářka

        Vy myslíte toho starého Gera, ne? Z doby Oty Velikého, po kterém pak dostal Bedřich tu přezdívku. Co je na tom zajímavé je to, že zrovna z téhle doby se zřejmě ujalo, že Slav = otrok. Jinak etymologicky se Slav odvozuje od slovo, pravdopodobně prý tedy, ale mně to přijde i logické
        https://www.etymonline.com/word/Slav

        „Zkusit to s rusy samozrejme /s Putinem/ , ale co bude a kdo prijde po nem….“
        No právě… A vím, jsme malý stát, tak ona ta potřeba, přivinout se k nějakému tomu dubisku, v lidech možná nějak zůstává.

        • hank

          No, v tom případě to ale nebyl Bezručův Gero… A které „naše vůdce“ má teda Paw na mysli, jestli jde o toho středověkého Sasíka? Polabské Slovany? Entita Paw (sorry, nevím, jaký rod mám správně použít…) je Lužický Srb/Lužická Srbka? České kmeny asi nikoliv, protože Gero likvidoval právě náčelníky těch polabských… Ale ani tak bych tehdejší události nepřipisoval nějaké národnostní nenávisti vůči Slovanům. V těch dobách se fyzickou likvidací protivníků běžně řešily územní, majetkové i mocenské spory, nehledě na jazyky, které ty kmeny shodou okolností používaly. (Schválně nepoužívám pojmu „národ“, tehdy o národech ještě ani náhodou nelze mluvit.) Například vyvražďování Slavníkovců a později Vršovců Přemyslovci bylo zcela jistě vyvrcholením kmenových mocenských sporů vnitroslovanských… (A zase: Schválně nepíšu „vnitročeských“… Úplně nejpřesnější by bylo napsat „sporů mezi slovanskými kmeny na českém území“.)

          Ten krátký odstaveček entity skryté pod nickem Paw je nicméně učebnicovým příkladem, jak humpolácky (módně se to dnes nazývá „postmodernismus“) se dnes většina lidí na netu vyjadřuje… Věcná přesnost, logika, aspoň základní přehled o problematice – to vše v textu chybí, ale o co víc to chybí, o to expresivněji se mluvčí vyjadřují a o to radikálněji hájí své právo na vlastní „názory“. Dá se vůbec snůška omylů vzešlých z nevědomosti označit za názor, zvlášť když někteří zastánci takových názorů od nich nehodlají ustoupit ani pod tlakem prokazatelných faktů?

        • hank

          Díky za odkaz na ten časopis Na východ. K tomu Gerovi třeba tohle:
          http://www.navychod.cz/articles.php?id=e25cc3bc-8e80-11df-aa30-00304830bcc4
          I z toho stručného článku vyplývá, kolikrát se kmeny Polabských Slovanů spojili se Sasy i jinými Germány proti jiným Polabským Slovanům. Takže podobně jako české kmeny, i ty polabské se s gustem vyhlazovaly navzájem… Slovanskou soudržnost nikde nevidím. Ani v Polabí ani v české kotlině. Argumentovat Gerovou protislovanskou krvelačností mi v tomto kontextu připadá poněkud pošetilým.

  6. Anonymní

    Tedy, nevím jak je to možné, ale poslední dva dny mi komentáře padají někam do koše.
    Seal

  7. embecko

    Velmi zajimava je rozdilna definice zbrane u Slovanu a Germanu: Slovanske zakoniky ji definuji obecne jako predmet, slouzici k zesileni intenzity utoku (i propiska se muze stat zbrani), zatimco Germani maji zbrane taxativne vyjmenovane v zakonu. Tak napr. lze v Cesku volne koupit volne nuz- motylek, zatimco Nemci maji v zakone psano, ze nuze je zbrani tehdy, pokud ma skrytou cepel delsi nezli 7 cm a je ovladan jednorucne (coz je prave motylek, tim padem spadajici pod specialni zakon o zbranich).

    • XY

      No, nevím, ale zdá se mi, že ta taxativnost je specialitou povýtce německou, nikoli obecně germánskou – ještě na počátku 20. století si z německého sklonu k taxativnosti dělal srandu jistý Brit Jerome Klapka Jerome, podotýkaje, že spolu s ní jde ruku v ruce také pokutový sazebník, takže si lze přesně naplánovat, do jaké výše nákladů si potenciální přestupník hodlá užít. Jeden z paragrafů se např. týkal střelby z kuše na ulici, ale byla tam i chůze po nesprávné straně chodníku či vytváření shluků na ulicích.

      • embecko

        Zbrane jsou ovsem velmi zvlastni spolecenska kategorie. Tam v germanske taxativnosti vidim obavy pred vlastnim lidem a jeho podchyceni skrze neojebatelnou literu zakona.
        Germanska pisi proto, ze o zbranich se vyjadruje temer stejne (alespon ve smyslu) nemecky, holandsky, svycarsky a anglicky zakon (dale nevim). Treba v Holandsku nesmite s zadnym nozem vubec do zadneho mesta, v Anglii muzete mit problem i se sroubovakem (tak jsem to nekde cetl). Ted dokonce pripravuji zakon o nove definici oduvodnenosti noseni predmetu, jez by mohly byt pouzity jako zbrane.
        Volny vyklad definice zbrane podle meho hodne vypovida o slovanskem vztahu mezi lidem a vladou a predevsim lidem mezi sebou. Ale je pravda, ze casy se meni, viz sealuv pripsevek o smejdech.
        A tady treba jsou, dle meho, v akci anglicti domorodci. to myslim v Cesku jen tak neuvidite:
        http://www.dailymail.co.uk/news/article-5882665/Shocking-footage-shows-Mercedes-driver-passenger-attacked-hammer.html

        • čtenářka

          „Volny vyklad definice zbrane podle meho hodne vypovida o slovanskem vztahu mezi lidem a vladou a predevsim lidem mezi sebou.“
          To je zajímavé.

          Jestliže slovanské zákoníky definují zbraň „obecne jako predmet, slouzici k zesileni intenzity utoku (i propiska se muze stat zbrani), zatimco Germani maji zbrane taxativne vyjmenovane v zakonu. “ – o čem to vypovídá?
          Třeba o tom, že slovanské vlády znají své pappenheimské?
          Z té volné slovanské definice vychází, že zbraní (a tedy i nebezpečné) může být vlastně vše. Tedy vše, co se může stát jakousi prodlouženou rukou…

          Ale podívala jsem se na ty nože coby zbraň… tak třeba v ČR omezení ve vlastnění nebo nošení nožů (i mečů) , a to ať veřejně nebo skrytě, vůbec nejsou. V tomhle jsme velmi benevolentní. Jiní Slované tam nějaká omezení-vymezení mají, Slováci či Poláci, ovšem s některými dalšími státy je to nesrovnatelné.
          A pravda je, že ještě před několika roky by tady u nás nikoho určitě nenapadlo, že se někde můžou nože nějak extra řešit-zakazovat.
          A třeba v čr se ty nože jaksi navíc nijak neřeší i třeba ještě proto, jak je v místním trestním právu definovaná ta zbraň obecně. Je to prý cokoli, čím je možné učinit útok proti tělu důraznějším a může to prý být i pes nebo motorové vozidlo. V takovém případě uvádět taxativně-řešit legislativně každý předmět extra či dokonce i zvířata je pak samozřejmě nesmysl. Takže třeba zrovna v českém právu se za zbraň považuje opravdu téměř vše a ta prodloužená ruka pak může být hodně dlouhá.
          Totéž se přitom dá samozřejmě chápat i obráceně: jak nůž, tak propiska, pes i motorové vozidlo- to všechno může coby čísi prodloužená ruka (nebo mozek či srdce?) život-životy naopak zachraňovat. Takže ve všelijakých předmětech ten zádrhel asi nebude…¨
          A nejlegračnější je, že jsem četla o zachránění člověka právě zrovna nožem a potom hned tou propiskou ! Šlo o nouzové provedení tracheotomie… (však byl-li by takto obhospodařen třeba nějaký význačný veřejný činitel, kdo ví, jak by se s tím české právo popralo..:))

          • tresen

            Mně v tomhle ohledu připadá česká legislativa rozumná. Nezáleží na povaze předmětu, ale činu.
            Jenom si opravdu nejsem jistá, jestli v tom hraje roli slovanská duše. Obecně se tvrdí /mezi těmi, co na ten fenomén věří/, že slovanská duše je taková jaksi citová záležitost oproti germánské chladné systematičnosti, ale tohle je zrovna příklad naprosto logického řešení problému, žádná emoce nemusí lidem cloumat, aby poznal, jestli je propiska v konkrétní situaci zbraň anebo ne.

      • XY

        „Zbrane jsou ovsem velmi zvlastni spolecenska kategorie. Tam v germanske taxativnosti vidim obavy pred vlastnim lidem a jeho podchyceni skrze neojebatelnou literu zakona.“
        No, jistě to tak může být – i když myslím, že zbraně nejsou ani tak společenská jako právní kategorie. Osobně bych dával přednost definovat zbraň co předmět, zesilujícímu intenzitu útoku – je totiž docela dobře možné, že ten řetěz, jímž byl zabit jakýsi Čech v Británii, není taxativně veden jako zbraň – v tom případě je právně dost vymalováno. Přitom zbraní se skutečně může stát cokoli – vycházková hůl jako dlažební kostka sebraná na ulici, vařící voda, koš na odpadky, pes, nebo pepřový sprej či nějaký ten vehikl, atd., atd. Myslím, že je rozdíl, požádáte-li kolemjdoucího o nějaký příspěvek na živobytí pouhou prosbou, nebo doprovodíte-li svou žádost významně pořádným obuchem nebo třeba masivnější stoličkou v ruce. V prvním případě jde o obyčejnou žebrotu, v druhém už evidentně o loupež.
        No, mějte se tu dobře vespolek!

  8. Ota

    Je legrační ta transponace na „zlé“ Gernány a „hodné“ Slovany zvlášť, když se to Čecháčkovi hodí, malému, podlému a hlavně jak ukazuje Zeman, velmi vystresovanému ze zesměšňování a povýšenosti druhých – a toužící (až po krevní, o:-) mstě….

    Slyšel jsem na jednom dalším webu – ideologický BIZZARRE – od jistého staršího deprivanta, který díky osamělosti nedělá nic jiného než debatí na webu ( a velmi často má potřebu odhalovat velmi nitěrně detaily svého soukromí, jako kde žijí a co dělají jeho dcery – což je, zdá se. velmi frekventovaný atribut ve snaze o zakrytí zoufalosti z atrofovaného sebevědomí a skličující opuštěnosti lidmi z vlastní rodiny – anebo že má neustále připraveny evakuační zásoby na 14 dnů – možná ze strachu před uprchlíky, nařizenímu eurokomisařů o kulatosti řekdviček, vrahy z Wall Streetu, ale dost možná jen před těmi „Sudeťáky“).

    Nicméně co mi dostalo, z toho, co kdy napsal, jako už i jiné perly – je toto

    „Ten kdo se nechá naverbovat (sliby, penězi…) k tomu aby šel na cizí území a tam na domácích vynucoval své požadavky = verbež.
    Domácí kteří se nechají naverbovat aby ho v takovém počínání podporovali = verbež.“

    xxxx

    Zkusme si vzpomenout, jak „židovská verbež“ byla za pomoci antifašistů převáděna a zachraňována z Německa, i se svým majetkem, a to dozajista ke škodě a nelibosti většiny místních Němců/nacistů, protože oni neměli právo mikam prchat a bojovat proti Němcům, a protivit se tedy Norimberským zákonům. Takže? Podle této definice = verbež.

    To samé aktivisté na podporu lidských práv. Třeba za komunistů, když požadovali milost pro lidi odsouzené za vlastizradu v 50.letech. Jistý verbežník Albert Einstein takto bojoval proti vůli československémho lidu, který hromadně žádal popravu Milady Horákový nařízený „lidovým tribunálem“ většinového vítěze, „svobodných“ voleb předsedy vlády a KSČ s. Gottwalda.

    Lékaři bez hranic žádali milost pro homosexuála odouzeného ke 150 ranám bičem v Jemenu, dozajista proti mínění tamních muslimských obyvatel. Lékaři bez hranic tedy = verbež.

    A konečně Amnesty International si vymohla před nedávnou dobou zmírnění trestu smrti za zabití manžela za opakované znásilnění mladičké Súdanky na „jen“ na 5 let. vězení Je to verbež, protože s trestem smrti pro ženu co není po vůli svému zákonitému muži souhlasí VĚTŠINA tamních lidí, věřících muslimů, včetně jejího vlastního strýce, co ji provdal a co mu záleželo více na CTI než na lidských právech jeho snachy.

    Tomu nešťastnému člověku, co pronesl ten výrok o „verbeži“ je evidentně jedno, že jedná stejně jako nacisté/fašisté anebo komunisté. Zkrátka jako zrůdy, které si mysleli, že když jich je „většina“, že mohou druhým stavět koncentráky.

  9. hank

    Omlouvám se za OT, ale Tribun už půl roku nedal žádný článek s tagem „uprchlíci“ a tag „migrace“ vůbec v seznamu nemá…
    Důležitý komentář jsem našel tady:
    http://casopisargument.cz/2018/07/03/ve-stinu-migrace-citi-trh-smysl-v-zachrane-africkych-ekonomik/

    A taky dávám ještě jednu věc k úvaze. To, co se v rámci primitivizace a bulvarizace aktuálního diskursu připisuje islámu jako jeho imanentní („vestavěné“) vlastnosti; nejsou to čistě náhodou vlastnosti patriarchálně-kmenového uspořádání společností, bez ohledu na to, kterou víru jejich příslušníci zastávají?

    Jestli něco budí obavy, tak je to tohle. Někteří píšící aktivisté už zhruba 20 let prorokují, že západní civilizace směřuje ke kolapsu (viz třeba tady https://legacy.blisty.cz/art/44974.html) a k návratu předkapitalistických ekonomických a tím i společenských vztahů. To, že Evropa přichází do styku s příslušníky společenství, v nichž je tvrdý patriarchát spojen s islámem, je víceméně shoda okolností; není to náhodou tak, že patriarchální uspořádání nejlépe odpovídá stupni rozvoje (případně úpadku) vztahů ve společnostech na předkapitalistické ekonomické úrovni? (Jako intelektuální rozcvičku si můžeme dát třeba úvahu na téma, jak by se asi „poskládala“ společnost, kdyby současně s deindustrializací v důsledku kolapsu přírodních systémů nebo vyčerpání zdrojů došlo k její decentralizaci na spoustu malých samosprávných komunit…)

    A koneckonců, čítankové příklady patriarchálních vztahů máme i v nejkřesťanštějších společnostech vyspělých zemí – co třeba italské mafie a jejich navenek okázalý katolicismus nebo poměry v cikánských klanech zemí východní Evropy? Něco podobného bychom zřejmě našli i v rodinách ortodoxních židů. Mně z toho vychází, že ať se to komu líbí nebo ne, tak všechny tři velké původně středovýchodní monoteismy vznikly v prostředí patriarchální společnosti ve stadiu kmenového a/nebo otrokářského uspořádání a že renesance patriarchálních vztahů může souviset s nadcházejícím kolapsem ekonomik a společností vystavěných na protestantismu nebo agnostickém/ateistickém liberalismu…

    Vztah mezi islámem a terorismem je pak právě opačný, než se nám to různé hlásné trouby obvykle snaží namlátit do palic: Terorismus nevzniká radikalizací islámu, ale islamizací radikalismu. (Napsal francouzský profesor Olivier Roy tady: https://www.theguardian.com/news/2017/apr/13/who-are-the-new-jihadis.)

  10. hank

    No, a je to tady:
    http://casopisargument.cz/2018/07/12/zpatky-do-tribalismu-proc-je-kmenova-identita-stale-dulezita/
    Zatím se tribalismem jako možným modelem budoucího uspořádání společnosti zabývali hlubinní ekologové („tmavozelení“, ale zdaleka ne všichni), survivalisté – ti naštěstí jen ve svých internetových úvahách – a v praxi většinou nepříliš úspěšné komunity pokoušející se zakládat tzv. rodové osady. (Zřejmě není náhodou, že jejich bible Anastasia, Zvonící cedry a další veledíla jejich gurua Vladimíra Megre přicházejí z Ruska…) Jestliže však tento způsob myšlení od některých splašených západních rádobyintelektuálů nebo ruských zoufalců snících o návratu kmenového uspořádání společnosti fakt převezmou politici, zvlášť ze zemí, které si dělají nároky na mocenskou hegemonii, tak pámbu s námi a především s našimi potomky…

    • michal

      Řekl bych, spíš konečně.
      Skupina lidí, která má plout pod jednou vlajkou (cokoliv dělat společně) potřebuje tu vlajku; jednotící ideu. Náboženství jsme zavrhli před několika stoletími, rasu a národ před mnoha desetiletími, budovat světlé zítřky se nechce už ani levici, laissez faire je platforma, ne jednotící idea. Sociální stát přestává fungovat se stoupajícím množstvím příživníků a libertinismus (prasečkářství) táhne jen malou část populace, zbytku se hnusí.
      Stále však žijeme ve světě, který je konečný, má konečné množství zdrojů a zřejmě nekonečné množství lidí, které už dnes převyšuje hustotu vhodnou pro spokojený život, takže plout pod jednou vlajkou potřebujeme; a měla by to být pořádná bitevní loď.
      Putin to chápe rozumově, Trump instinktivně. A co Evropa?

        • Anonymní

          Absolutně nereálné.
          Příliš rozdílné, aby mělo jednu vlajku bez velkých vnitřních nepřátelství, příliš velké, aby dokázalo být akceschopné a zejména příliš velké na množství zdrojů, pokud nedojde k nějakému dramatickému technologickému průlomu.
          Každý důvod by stačil sám o sobě, ostatně ani EU nemůže být zatím jedním kmenem z prvních dvou důvodů.

        • michal

          Absolutně nereálné.
          Příliš rozdílné, aby mělo jednu vlajku bez velkých vnitřních nepřátelství, příliš velké, aby dokázalo být akceschopné a zejména příliš velké na množství zdrojů, pokud nedojde k nějakému dramatickému technologickému průlomu.
          Každý důvod by stačil sám o sobě, ostatně ani EU nemůže být zatím jedním kmenem z prvních dvou důvodů.

          • hank

            V tom případě tvému předchozímu vstupu nerozumím… Globalizace už bude zrušena nanejvýš nějakým globálním průserem (různí analytici dávají v horizontu desítek let největší pravděpodobnost světové válce s použitím ZHN nebo globální pandemii), ale jestli k němu nedojde, tak lidstvo k té jednotící myšlence – nebo příběhu, chceš-li použít postmoderního pojmu – stejně časem dospěje; v zájmu přežití bude muset…

            • michal

              Nemyslím si.
              Ten nejoptimističtější scénář je takový, že se přestaneme bezuzdně množit, každý region dosáhne své optimální populační hustoty (což u Evropy jakž takž je, u Ruska ještě nedosahuje, ale u jižní Asie nebo Afriky vysoce překračuje) a naučíme se respektovat své rozdíly a nezraňovat jejich okatým předváděním v cizích zemích druhé. Nevěřím v něj.
              Méně optimistický scénář připouští, že množení nepůjde zastavit, nutně se objeví války o vodu, půdu, životní prostor a ropu (a další suroviny) a náš blok (zjednodušeně Západ) bude dost silný, aby je vyhrával a zachoval si svůj současný podíl na zdrojích. V tom případě my jednotící ideu potřebujeme, ale sami pro sebe.
              Ještě méně optimistický scénář je totální civilizační polévka, v níž se vše zprůměruje a podíl Západu na zdrojích se nevyhnutelně sníží.
              Konečně pesimistický a naštěstí nepravděpodobný scénář říká, že výsadní postavení (vojenské, ekonomické především a z toho plynoucí kulturní a ideové) na Kouli získá jiná strana než Západ a ten se propadne společně s dnešními nerozvinutými zeměmi do postavení třetího světa.

              Reálně půjde o volbu mezi 2 a 3, a v takové situaci ty zastáváš roli morálně vyspělého, nejspíš i charakterního, ale přesto příslušníka páté kolony. Zatím si dopřávám luxus s tebou jen slovně nesouhlasit. :-)

              • hank

                Scénář č. 2: Co si to ti čmoudi vyskakujou, nedovolit nám vzít si náš spravedlivý podíl na jejich půdě, vodě a surovinách? (Vysvětlivka: Spravedlivý = naše je všechno, co vám ukradneme, vaše jen to, co vám z toho ukradeného prodáme zpět za lichvářské ceny, a když nás tím vyskakováním naserete, ukradneme vám všechno a nedostanete nic.)

                A ta pátá kolona je kdo? A až si ten luxus přestaneš dopřávat, tak se stane co?

                • michal

                  Viz možnosti výše, nemám moc co k tomu dodat. Pátá kolona jsi ty a lidé s tvými, rádoby spravedlivými a „nad věcí“ názory, které v důsledku poškozují Západ (ve smyslu předchozí nedokonalé definice).

                • hank

                  Aha… A pro pátou kolonu máte ty a tobě podobní nachystané lidové tribunály a oprátky na lucernách? Psům psí smrt a když se řekne humanita, saháš po kalašnikovu? Ale to už tady všechno bylo, nic originálnějšího jste fakt zatím nevymysleli? A ani jste si nevzali poučení z toho, jak vám podobní v historii zatím vždycky dopadli?
                  No, naštěstí jsem už dost starej na to, aby

                • hank

                  Ten konec se nějak ztratil, mělo být: Naštěstí už jsem dost jsem dost starej na to, abych se musel bát…

                • michal

                  Osobně se netoužím angažovat ve věcech veřejných (na to je život moc krátký, ventil upouštím jen štěky, třeba zde), takže já určitě ne. :-)
                  Mně podobní možná časem ke kalašnikovům sáhnou, a to bude právě to selhání, kterému bychom se ještě nyní mohli vyhnout.
                  Když se řekne humanita, je potřeba napřed sáhnout po mozku a přemýšlet.
                  Nebo umřít a být lhostejný k tomu, že se tvoje vnoučata budou mít ještě hůř než ty (a možná se těšit z toho, že vnoučata nějakých jiných se budou mít stejně, tedy výrazně lépe, než jejich dědečci dnes). Taky řešení.

                • michal

                  Někdy ano. Humánní přístup k nepřátelům, který poškozuje spojence a přátele, zradou je.
                  Vážně, zlatý Trump, který mi nepřijde (možná je a dovedně to maskuje) moc chytrý, ale má cit pro základní věci.

  11. tresen

    Koukám na vaše tweety, Tribune, a konstatuju, že vaše zklamání z absence protiruské kritiky v souvislosti s fotbalem je veliké.
    Napovím vám: kritikové Ruska si všímají kauz, které v našem světě nejsou příliš obvyklé a ani tolerované, ve sportu například státem organizovaného dopingu. Nikoli událostí, jejichž průběh je celkem standardní, jako zmíněné mistrovství.

    • michal

      Jedno z možných vysvětlení.
      Druhé je takové, že i mediální m–ky, dosud extrémně protiruské a extrémně prosluníčkářské, začínají při vědomí reality (směšnosti konání Evropských Společenství a relativní důstojnosti Ruské Federace) pomalu obracet a šprýmy si tropí spíše z Drunckera, než z Putina. Trump jako stálý terč zatím zůstává…

      • tresen

        A co říkáte na možnost, že většinou se lidi rozhodli, že si ten fotbal užijou, ať se koná kdekoli, a Putin ať si třeba trhne, zážitek z mistrovství má momentálně přednost před politikou?
        To vaše „vědomí reality“ radši nechám stranou.

  12. Ota

    Co se to se Slovany stalo, že si vymýšlí hejkaly, barbuchy a čarodějnice? Proč jim věří hlupáci a nevzdělanci víme, ale proč jimi straší třeba koksárenští topiči v ČEZšpinavých spalovnách, věru nevím….I když možná vím, teď je platí Babiš:-)

    ….Jinak kdo toto psal, je v zásadě stejný „fake news“ jako Daily Mirror a The Sun či fašistický Breitbart….OH:-)

    Podle konzervativních odhadů přijde letos do Turecka další milion uprchlíků, možná víc. Rozdělování uprchlíků do evropských zemí podle kvót, jak navrhovalo Německo, a jak to odmítly východoevropské země, se neuskuteční, přestože přijde další milion lidí.

    Takže existují jen dvě možnosti: co dál udělá EU a co udělají evropské národy.

    Pokud se Německo vzdá pokusů prosadit uprchlické kvóty pro celou EU, končí zóna volného pohybu v Evropě. To vědí všichni, kromě politických a mediálních elit, které udržují fikci, že se nic neděje a všechno je v pořádku. Německo do prosince registrovalo zatím jen asi polovinu z 900 000 žadatelů o azyl. Ultrapravicová strana Alternative fuer Deutschland postoupila v průzkumech veřejného mínění z šestého na třetí místo. Angela Merkelová netečně civí do světel přijíždějícího vlaku.

    Takže pak zůstávají jen občané. Tiše a bez rétoriky, po celé Evropě vzniklo spektakulární mezinárodní hnutí, které pomáhá uprchlíkům. Církve, nevládní organizace, komunity, policie a sociální služby včetně obyčejných lidí bez jakékoliv velké agendy, se prostě rozhodly pracovat a zachraňovat lidi, pomáhat jim v cestě, dávat jim vodu, jídlo a šatstvo a právě teď jim pomáhají se integrovat.

    Naproti tomu existují i lidé jako mladí Britové, kteří před televizními kamerami o minulém víkendu v Doveru zdravili vztyčenou pravicí.

    Naši dědečkové porazili fašismus – zakázali ho, popravili jeho vedoucí představitele, potlačili jeho myšlenky, protože věděli, jak svůdný je pozdrav vztyčenou pravicí pro zakomplexované idioty. Odebrali Německu veškerou geopolitickou moc protože věděli, že Německo má tendenci používat té moci nemoudře, a to i mezi demokraty. Děkovali, že mají štěstí, že východní Evropa je problémem někoho jiného. A použili armády, aby zajistili, že Řecko zůstane prozápadní a demokratické.

    Napsáno 4.2. 2016 podle „odhadu“ deníku The Guardian.

    A jaká je situace dnes? A co za tu dobu stihla Angela Merkelová? Docela dost na rozdíl od takové Therezy Mayové….

    —-/

    Migrantů mířících do EU ubývá, nejvíce jich míří do Španělska
    V první polovině letošního roku se počet nelegálních přechodů vnější hranice EU snížil na asi 60 430 lidí. To je zhruba o polovinu méně než ve stejném období loňského roku, uvedla evropská pobřežní a pohraniční stráž (Frontex).

    Agentura AP 17.7. 2018 dle údajů Vysokého komisaře pro uprchlíky OSN

    ????
    Takže?! Nic se neděje, máme migraci menší než kdykoli předtím v naší „národní“ historii, a kdy to ani nikomu nevadilo, ani Karlu IV. údajně otce vlasti (jaké?! Svaté říše římské?) když migrovali Židé mezi Bavory a Čechy bojíce se díky masivními pogromům o život. Pravda, někdo řekně, Židy tehdy ani dnes národně smýšlející etnický bílý evropský křesťan neměl rád, jako dnes říká jistý řemeslnický deprivant ze severních Čech mluví o Afričanech jako o „negrech“ a o Syřanech jako o „kozomrdech“…..

    Pozor, ale! Ne tak třeba muslim! Ten s ním v té době ( i když o 100 let později po smrti Karla IV.,, ale pořád to byl středověk) žil docela v souladu. Nejen v té době v Palestině ale i za vlády Izabely Kastilské třeba ve Španělsku, kam Maurové a Židé migrovali (společně!) a ve stejnou dobu koncem 15.století z Alžírska …..Migrace jako prase…A proč? Protože se tam více než kde jinde, dodržovaly ta lidská práva, třeba na svobodu a praktikování víry, než kde jinde a to i více než dnes v postkomunistické Evropě (
    kde jsou mimo pravoslavné země, věřící bráni jako „zrádci“ vědeckého materialismu dle marxlsmu-leninismu:-)

    A dnes, kolik že to je? 60tis.? To by bylo pro Karla pod jeho rozlišovací schopnost, ale my se bojíme…v 21.století…za dob kdy vyhazujeme jídlo, protože nás Země uživí 20x více obyvatel než bylo v tom, středověku…Lháři? Ne, jen lidé frustrovaní, co se cítí být bezvýznamnými ve společnosti, která akcentuje osobnosti a jejich INDIVIDUÁLNÍ životy než bezejmenné společnosti anonymní masy.

    Takže proč jsou lidé takoví primitivové, lháři, dogmatici a ve svých projevech – opakují standardní projevy psychologie fašismu a postupující „nacionalizace“ národního socialismu, jako projev kolektivní INDIVIDUACE (neplést s individualizací, o:-) – jednají stejně jako ta švábská (přičinlivá) hospodyňka, jak říká post-marxistická ekonomka Švihlíková. V tomto má velmi dobrý postřeh o úloze střední třídy ve snaže o společenské etablování nacismu……

    • michal

      Dlouhé a mylné.
      Inklinace k fašismu má úplně jiné důvody. Především pocit strachu a neustálé konfrontace s obtěžujícím okolím, pocit neustálého terče, pocit, že na konci tunelu není žádné světlo. Kdyby Západ měl opět nějakou vizi, byl by kulturním atraktantem, expandoval by, … vypadalo by to úplně jinak.
      A to je úplně stejné pro Němce za Výmarské republiky utlučené reparacemi a opovržením, britské Tomíky, jimž se zhroutil starý dobrý Albion nebo české Čechy, kteří se bojí (třeba virtuálních) uprchlíků a místo domnělé svobody kapitalismu je tu opět svazácká ideologie, která ostrakizuje odpůrce a pro kterou nemám lepší jméno než prasečkářská.
      Fašismus je nesmyslné řešení existujícího problému a bude posilovat, pokud bude posilovat prasečkářství. Žel bohu.

      • Ota

        „Obtěžujícím okolím“ byla pro Němce v 30.letech židovská menšina?! Pro Italy to byl kdo ve 20.letech? Obávám se že vy nejste jen pomyleny, ale ve smyslu zákona jak vy říkáte doslova „obtěžující“ zlocinec, který je z hlediska latence páchání teto trestné činnosti tohoto „svého“ druhů prave dokladem, že příčina je v nekterych lidech samotných a nikoli v jejich OKOLI…

        • michal

          Opět se naprosto mýlíte. Židé v Německu byli v podstatě náhodně zvoleným, náhradním, zástupným terčem, hromosvodem. Nacionální socialisté (i internacionální, ale o nich zde není řeč) si vybírají jednoduchý a nesprávný cíl; ostatně proto je považuji za nesmyslné řešení.
          S příčinami inklinace zoufalých a bezmocných (a ano, hloupých – chytrý člověk omyl fašismu prohlédne) lidí k nacionálnímu socialismu / fašismu / jakémukoli kolektivismu to nemá nic společného. Příčiny tkví v tom, co jsem napsal výše. Ve stagnaci, neochotě k expanzi a v prasečkářství. :-)

  13. tresen

    K vašemu jazykozpytnému tweetu:
    Podobnost slov mlít a mlýn podle mne není úplně náhodná. Mají pravděpodobně shodný indoevropský základ, jen se do naší slovní zásoby dostala různou cestou.

    • hank

      No jistě…. Nevím, čeho je ta twitterová dáma magistrou a doktorkou, ale jestli své tituly získala kdekoli, kde se přednáší jazykověda, měla by neprodleně vrátit oba své diplomy. Nebo už se dnes na příslušných fakultách neučí nic o společném indoevropském základu většiny současných evropských jazyků? Výjimkami jsou ugrofinské jazyky z uralské jazykové rodiny, dále kavkazské jazyky, semitská maltština a pak baskičtina, která je považována za poslední jazyk zděděný po předindoevropských obyvatelích Evropy. (No dobře, někdo možná řekne, že do Evropy patří i turkické jazyky… Je Turecko v Evropě? Jsou Azerové Evropané? Nicméně nechme teď stranou turkické národy obývající jihovýchodní periférii Evropy.) V románských, germánských i slovanských jazycích jsou stovky slov sdílejících společný indoevropský základ.

      • tresen

        Uvádí, že studovala anglickou filologii.
        Předpokládala bych, že i tam se o indoevropském jazykovém fundamentu mohla dozvědět.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s