Kdo jste?

Kdo jste vy, co vám nevadí, že v některých rodinách nemají ani na školní obědy pro děti, ale zdvihne vás ze židle, že by těm dětem měl ty obědy platit stát? Kdo jste? Jak byste se sami charakterizovali? Kam byste zařadili sami sebe na politické mapě? Já si myslím, že vím, co jste zač, ale chci vám dát šanci mne přesvědčit, že se mýlím. Teď máte příležitost, pak vám řeknu já, co si o vás myslím.

Reklamy

14 komentářů: „Kdo jste?

    1. Jinak je mi 36, VŠ, mám dvě malé dcery ve školce a ve škole na obědy zatím mám. A pokud na to nemají, ať mi klidně o 1% zvednou daň z příjmu, což tak asi odpovídá tomu obědu. A přestaneme si ty peníze pořád přehazovat tam a zpět. Někdolépe placený (obecně vedoucí) zaplatí daní dceři svojí uklízečky, které platí tak málo, že z její daně 1% oběd nezaplatí. Mohl by jí i přidat, ale takto je to efektivnější a jistější pro tu uklízečku. Jen to pochopit ;-)

      1. Po pokusu o překlad do srozumitelnější řeči předpokládám, že autor chtěl napsat, že řeči o levicovosti českého národa jsou omyl.
        A to proto, že tolika Čechům vadí obědy pro školáky zdarma.

      2. Presne tak jsem to myslel. Ze co čech, to po 30ti letech masaze neliberalni asocial. At uz voli kteroukoliv stranu.

  1. Uz jsem nekde cetl, ze „obedy zdarma jsou projevem krajniho Babisova populismu“.
    Jenze tu nejde o obedy, ale o Babise a ostatni kremrole (kremelaky).
    Zarazejici na tom je, ze demokraticka opozice uz jde i prez nase deti (obrazne receno prez mrtvoly) a ze ji tudiz zadne tema neni dost svate na to, aby ho nemohla pouzit jako strelivo. Z cehoz jde trosku mraz po zadech, nebot deti, to je uz hodne za hranou a moc prostoru za ni (za hranou) uz nezbyva; pak se da totiz sahnout uplne po vsem, vcetne veci nejsvatejsich.
    A znepokujici je, ze vsichni vime (vyjma hanka), ze Babisem a Jezevcem tohle neskonci, ti jsou jen momentalne na musce. Tady jde o principy, coz je obvlaste pruzna dispiclina (viz vetsina angazovanych boju za principy).

  2. Stát si vymysleli lidé k tomu, aby sloužil jejich blahu. Nechceme-li stát jako „zajišťovnu“ potřeb jeho občanů, pak ho zrušme. Nejvíc se bavím tím, jak nepřejícní jsou v tomto ohledu pravičáci, kteří jinak při každé příležitosti neopomenou zmínit „levičáckou závist bohatým a úspěšným“. A úplně nejvíc se bavím, když je takový přejícný pravičák někdo s podprůměrným platem a nulovými „známostmi“, toužící se svými názory toliko vlísat do přízně mocných, očekávaje za to odrobinky z jejich stolu.

  3. Protože už to tady zase díky některým postmoderním demagogům upadá do morálního kýče, dovolím si sem dát jeden diskusní příspěvek k tématu odjinud.

    Cituji:
    Andrej Babiš je zdatný demagog a moc dobře ví — nebo spíš zaměstnává velmi schopné lidi, aby věděli a vymýšleli za něj — jak si naklonit voliče něčím, co ho nepřijde příliš draho — aby to hezky vypadalo, aby to moc nestálo, hlavně ne z jeho kapsy ani z těch rozpočtových kapitol, které si do své kapsy dovede obratně přelít, a úplně nejlíp aby to naštvalo Kalouska.
    Skvělým pomocníkem pro Babiše je ovšem nejen Kalousek, ale i ČSSD. Obědy do škol zdarma byly, jako většina Babišovy sociální politiky, původně nápadem ČSSD, navrhovala je Kateřina Valachová coby ministryně školství: https://www.eduin.cz/clanky/lidove-noviny-zdrave-obedy-do-skol-a-zdarma/
    Už si nevzpomínám a nechci příliš dlouho hledat, kdo to tenkrát překazil — že by snad tehdejší ministr financí, jistý Andrej Babiš? Byl ale zaveden aspoň program bezplatných obědů pro děti z prokazatelně chudých rodin:
    http://denikreferendum.cz/clanek/25354-obedy-zdarma-se-rozsiruji-po-krajich-i-skolach
    Placení školních obědů pro chudé z evropských fondů ovšem přičinlivě sabotují některá krajská zastupitelstva. Jana Ustohalová v Deníku N píše: „Programy na obědy zdarma existují, ale ukazuje se, že stát není schopný podchytit zdaleka všechny potřebné. Vládní dotace jdou přes kraje, jenže právě ty, kde je nejvíc hladových dětí, o ně ani nepožádaly. Vedení Ústeckého a Moravskoslezského kraje prý nechce podporovat lajdácké rodiče. Že v těchto regionech hladoví nejvíc dětí, politiky nezajímá.‟
    https://denikn.cz/34852/spatne-se-uci-zlobi-jedno-teple-jidlo-ve-skole-denne-pritom-dokaze-s-detmi-zazraky-spolecnosti-se-tahle-investice-vyplati/
    Ústeckému kraji, pokud se správně orientuji, vládne koalice KSČM, ČSSD a SPO, Moravskoslezskému ANO, ODS a KDU–ČSL — takže to není jenom ČSSD, pro Babiše pracuje i ANO, ale to není zase tak zvláštní, že ne? Paradox, že zatímco sám velký Andrej chce zavést do škol bezplatné obědy pro všechny, jeho lidé v moravskoslezském krajském zastupitelstvu odmítli dotace na obědy pro chudé, už Andrej Babiš, potažmo Marek Prchal, nějak vysvětlí, kdyby si toho snad někdo všiml.
    Konec citátu. (Drobné pravopisné chyby jsem si dovolil opravit.) Napsal to Honza Macháček v diskusi pod tímto článkem:
    http://denikreferendum.cz/clanek/28790-porazit-babise-bojem-proti-skolnim-obedum-zdarma-to-urcite-klapne

    Sám jsem toho názoru, že důležitý není úmysl, ale výsledek. Jenže výsledky téhož jednání mohou být různé. Někdo si může koupit veřejné mínění za 600 zlotých měsíčně ze státní kasy pro každé dítě (pro děti!, no zkuste proti tomu argumentovat), někdo jiný za obědy pro děti a tisícovku měsíčně (pochopitelně taky ze státní kasy) k důchodům. Jenže jaká bude v dlouhodobé perspektivě cena, kterou za to všichni – i ty děti, až jednou dospějí – zaplatíme? Jak víme, že ty prachy budou ve státní kase třeba i za 20 nebo 50 let? Jo ono nás to nezajímá? Ale ty děti budou za těch 20 let právě tak dospělé, by nás za to proklely – ani tak ne za státní kasu na suchu, ale za
    podmínky, které jsme jim takto prozíravě připravili… Včetně výchovy k tomu, že když panstvo pustí chlup, musíme ho za to milovat. Takže co je v čím zájmu?

    Skoro bych se vsadil, že tohle je staré jako lidstvo samo: Chceme pro ty děti (a především sami pro sebe, ale o tom se v rámci toho morálního kýče radši nemluví) jistotu plných hrnců v otroctví nebo nejistotu chudoby na svobodě? Jistý Mojžíš na tuhle otázku odpověděl už před nějakými 3500 lety. Jak s ním vlastní lidi jednali, to je všeobecně známo.

  4. Velmi dobrý článek
    https://www.blisty.cz/art/93773-predbezne-vyvraceni-marxe.html
    v dnešních BL, který jen tak mimochodem zdůvodňuje historickou nutnost existence takových person, jako je Babiš, ale především z marxistického hlediska naznačuje cestu, jak Marxe překonat a konečně se pohnout dál.

    Pozor, není to triviální čtení; nestačí to přečíst jednou (aspoň mně určitě ne) a porozumění vyžaduje přinejmenším základní znalosti evropského myšlení od Spinozy přes Hegela a Marxe až po jeho současné následovníky. (Včetně frankfurtské školy, neomarxistů, jestli chcete, ale ten pojem odlišně od většiny nositelů selského rozumu samozřejmě nepoužívám jako nadávku…)

    Jen mi nezbývá než povzdechnout si: Škoda, že se nedožil Josef Heller, na články tohoto druhu vždycky reagoval a vždycky přinášel nové náměty k přemýšlení.

  5. Obědy zdarma jsou jen neoliberální vějička pro Babišovy voliče. To má dítě jíst jen jednu denně? A jen ve školní dny? Správně bychom měli volat i po snídaních, svačinách a večeřích zdarma pro děti. Ale děti mají mnohem více potřeb než jen příjem potravy! Pokud tu máme stát, který se má starat o své občany a děti vidíme jako základní stavební kámen našeho státu, pak chtějme i léky pro děti zdarma, oblečení zdarma, knížky pro děti zdarma, dětské tábory zdarma, hračky zdarma a taxi pro děti zdarma!

    A teď chvíli vážně. Obědy zdarma pro děti jsou sympatickou myšlenkou, která ale při hlubším zamyšlení přináší spoustu negativních externalit:
    1. Jedná se toxický koncept „něco zdarma“, který implikuje, že lidem někdo cizí něco zaplatí. Ve skutečnosti si lidé obědy „zdarma“ zaplatí sami ve svých daních, takže nejen že nic neušetří, ale ve skutečnosti zaplatí více, protože stát z každé vybrané koruny utratí polovinu na své vlastní výdaje.
    2. Chudí lidé, kteří nemají školou povinné děti, začnou přispívat svými daněmi na obědy dětem milionářů.
    3. Rodiče ztratí páku na ovlivnění kvality obědů ve školních jídelnách.
    4. Některé děti dnes jedí obědy doma. Pokud by měly obědy „zdarma“, jedly by ve školní jídelně. Tedy zvedl by se počet vydaných obědů. To je ale nereálné vzhledem k chybějícímu personálu ve školních jídelnách.
    5. Již dnes existují sociální programy pro placení obědů chudým rodinám mimo veřejné rozpočty.
    6. Efektivnější řešení je zvýšit dávky na děti v nízkopříjmových rodinách, aby rodiče měly na školní obědy, než přispívat plošně na obědy všem dětem včetně těch z bohatých rodin.

    1. Ještě by bylo vhodné uvést, že již dnes existují programy pro financování obědů chudých dětí:
      * Program Obědy do škol (MPSV).
      * Program neziskové organizace Woman for woman v rámci MŠMT.
      * Program neziskové organizace DRAB foundation v rámci MŠMT.
      * Program neziskové organizace Společně – Jekhetante v rámci MŠMT.
      * Programy dalších neziskových organizací mimo MŠMT.
      * Obědy hrazené z fondu SPRŠ.
      * Obědy hrazené z fondu SRDP.
      * Obědy hrazené z fondu ČSSZ.
      Z toho vyplývá, že plošné financování obědů všem dětem je nejen zbytečné, ale i proti zájmu chudých rodin, které tak budou muset přispívat na obědy dětem z bohatých rodin.

  6. V mem pripade to autora zrejme neprekvapi, ale takovou prilezitost si proste nemohu nechat ujit … Takze si mezi odpurce obedu zdarma (zdarma = hrazenych nekym jinym) muzete pripsat i individualistickou, egoistickou, materialistickou, cynickou svini bez spetky empatie, tedy me.

Na komentář není právní nárok

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s