Aféra Huawei – o čem se nemluví

Noticky

Aféra, jejíž podstatou je nařčení čínské firmy Huawei z toho, že její produkty jsou bezpečnostní riziko, stále plní první stránky novin. A tam to stále vypadá, že hlavní a jediný problém je v tom, že že jde o firmu čínskou. Vůbec se nemluví o tom, jestli by reakce byly stejné, kdyby šlo o firmu německou, britskou nebo americkou, nebo jestli by v takovém případě byly po politicích požadovány důkazy a bylo jim vyčítání špinění dobrého jména firmy místo výčitek, že se za něj omlouvají? No schválně, zkuste si představit, že je podobně nařčen takový Apple. Nemluví se o tom, jestli by se problém nevyřešil tím, že kontrolu na Huawei převzaly západní korporace. Nemluví se o tom, že problémem je závislost západních společností na technologiích obecně, bez ohledu na to, jestli je produkují čínské nebo americké firmy. Nemluví se o tom, že právě tohle je globalizace. Především se ale vůbec nemluví o tom, že nejde o žádnou čínskou intriku, ale nutný a nevyhnutelný důsledek kapitalismu s jeho minimalizací nákladů a maximalizací zisku. To nebyli Číňané, kdo by nám ukradl naše vyspělé technologie, ale byli jsme to my, kdo jim je předal, aby je vyráběli levněji. A že kdyby to nebyla čínská firma, byla by to jiná korporace, na které budeme závislí. Zdůrazňování čínského aspektu je jen způsob, jak odvést pozornost od podstaty problému, kterou je externalizace nákladů, honba za ziskem, a neřešená závislost na technologiích a surovinách, které sami nedokážeme produkovat v potřebném množství a kvalitě. A protože do tohohle kyselého jablka se nikomu kousat nechce, hraje se na notu nepřátelství, konkurence a národní bezpečnosti. Jenže pokud nechceme zpátky na stromy, ještě dlouho budeme používat čínské technologie, které budou maximálně přebalené (a náležitě podražené) na západní značku. Číňany už neporazíme, pořád se s nimi ale můžeme spojit. V globalizovaném světě nic jiného stejně nedává smysl.

Publikováno

68 komentářů: „Aféra Huawei – o čem se nemluví“

  1. Pingback: Aféra Huawei – o čem se nemluví – archiv2k

  2. žádný důsledek kapitalismu, kapitalismus je tvořen soukromým podnikáním a soutěží mezi jednotlivými vlastníky. Tam kde je podnik řízen státem s jednou státostranou řízený ÚV KSČ žádný kapitalismus není, ale naopak monopol státního vykořisťování. Přečtěte si už toho Marxe konečně, proto je strach u firem řízený státem a jeho ideologií namístě, protože by namísto zájmu toliko o oprávněný zisk mohl vystřídat zájem o ideologické ovlivňování resp. rozšíření svého hájemství tam, kde žádná státní ideologie není, ale je ústavně zajištěna nezávislost ekonomiky na státu. Jako zásadní atribut liberalismu.

    1. Vlastník, jako vlastník, není-liž pravda? Rozdíl je jen v míře demokratické legitimace a kontroly toho kterého vlastníka. Především ale se zde nebavíme o vnitřním čínském trhu, ale o trhu globálním. Kapitalismus skutečně není ani omylem ten ideál, o kterém vy sníte. Kapitalismus je tahle realita. A opakuji speciálně pro vás: ta situace, ke které došlo, není žádná čínská intrika, jde jen a pouze o logický důsledek neregulovaného chování našich soukromých kapitalistů.

      1. Vlastník jako vlastník? Co otrokář v Mezopotámii? Byl taky vlastnik? A co ten váš pro koho makate, je stejný nebo se něčim přeci jen liší? Je KSČ stejný vlastník jako Apple nebo se liší tim, že Apple nema k dispozici CIA a koncentráky jako Si?

        1. Samozřejmě, že otrokář byl vlastník – to je také jádro pudla. Drobné nuance mezi přístupem jednotlivých vlastníků na podstatě vlastnictví nic nemění. A rozhodně bych si nebyl jistý tím, že Apple nemá k dispozici CIA ani koncentráky (to jste nikdy neslyšel nic o podmínkách v jeho továrnách v Asii?), a už vůbec bych si nebyl jistý tím, že CIA nemá k dispozici Apple.

          1. No jistý si buďte treba tím, že v USA neumírají lidé při prác jako v Cine a nedělají z nich po smrti exponáty jako z čínských vězňů na výstavě Bodies.

    1. Děkuji pěkně za důvěru v mé schopnosti, Hanku. Mám snad začít kvůli vám psát anglicky, aby to bylo dost světové? Jenže ani to ze světa nesprovodí Kamilovu zcela relevantní námitku, že jde o to, o čem se nemluví tady u nás v našem mainstreamu. A jen pramálo to souvisí s tím, jestli je naším obcovacím jazykem čeština, němčina nebo angličtina. Když se naučíme ještě čínsky, rusky nebo španělsky, bude toho ještě mnohem více, co si budeme moci přečíst. Jenže ani potom nebude záruka, že přečteme všechno, co stojí za to, protože a) to nebude ani fyzicky možné, b) se o tom vůbec nemusíme dozvědět.

      1. Angličtina je latinou dneška, kdo jí nevládne, je vydělen ze společnosti vzdělanců… Obrozencům se to může desetkrát nelíbit, ale nic s tím reálně neuděláme.

  4. Pingback: Aféra Huawei – o čem se nemluví – almanach.cz

  5. Předpokládám že když Tribun napíše: „o tom se nemluví“ má tím na mysli že se o tom nemluví u nás. No a pokud by se u nás o něčem mluvilo dá se očekávat že česky.
    Nějak si na tu naši koloniální roli moc zvykáš. :-)

    1. Já čtu anglicky už přes 50 let… A nechápu, jak schopnost komunikace v cizím jazyce souvisí s naší koloniální rolí.

      1. Sama schopnost komunikace v cizím jazyce s naší koloniální rolí nijak nesouvisí. Očekávání že od převratu by ta schopnost měla být povinná pro každého už ano. Tím nikterak nemíním snižovat užitečnost znalosti cizích jazyků – čím více tím lépe.
        Ale z toho jak jsi ten komentář formuloval na mne nějak vykouklo, že na tom že se o tom nemluví česky, vlastně vůbec nesejde. To že Guardian napíše článek o tom jak nás má Google pod drobnohledem a jak spolupracuje s NSA, CIA, FBI… či s kým kdy uzavřel nějakou smlouvu, je sice zajímavé k přečtení ale nic to nevypovídá o tom jak se k aféře Huawei staví naši politici a publikující experti (přes cokoli).

        1. Mě to ale opravdu nezajímá… To, co se tady nakonec stane nebo nestane, vůbec nesouvisí s tím, jak se k čemukoli staví naši politici a co žvaní ve zdejších médiích mluvící hlavy… Vždyť si volíme do funkcí chamtivou a mocichtivou sebranku, která je odborně i lidsky úplně mimo světové dění, a média píšou jenom to, co je prodává, což je něco úplně jiného než to, co podstatného pro další osudy zdejšího údolí se ve světě děje. TV Barrandov nebo PL jsou to poslední, na co bych se při vytváření svého názoru na svět spoléhal.

          Ta znalost jazyků by snad proboha měla být ve vlastním zájmu kohokoli. Kdo neumí kváknout jinak než „po našem“, toho je velice snadné oblbnout. Což se teď děje v reálném čase a přímo masově. Nemluvě o tom, že až se tady zákonitě začnou hroutit montovny, tak ten, kdo nezná jazyky, nemá šanci uživit se; tady pořádná práce nebude a v cizině bude bez znalosti jazyka schopen leda tak šúrovat hajzlíky.

          “ Očekávání že od převratu by ta schopnost měla být povinná pro každého už ano.“
          Povinná ne, ale samozřejmá ano. Nebo jsme snad zrušili plot na kopečkách, abychom si postavili jiný – každý ve své hlavě? Ono nás snad strkání hlavy do písku před tím, čemu nerozumíme, protože si někdo dovolí nemeldovat nám to po našem, zachrání před důsledky té neznalosti a toho nepochopení?

          Ve srovnatelně malých evropských zemích (třeba ve Skandinávii) umějí aspoň jeden cizí jazyk všichni – slovy všichni. A tam, kde neumějí, jsou na tom srovnatelně blbě jako v Čechistánu.

        2. A ještě: To, že třeba Google šmíruje ve prospěch US zvláštních služeb kdekoho, je známo už x let. Co se s tím kdokoli ze zdejších z dopuštění božího politiků aspoň pokusil udělat? Nikdo nic. Tak proč by mě mělo zajímat, jak se k tomu staví?

          1. „To, že třeba Google šmíruje ve prospěch US zvláštních služeb kdekoho, je známo už x let. Co se s tím kdokoli ze zdejších z dopuštění božího politiků aspoň pokusil udělat? Nikdo nic.“ No a co se s tím pokusil udělat někdo z těch z božího dopuštění politiků, ovládajících cizí jazyky, kdekoli ve světě mimo zaostalý Čechistán?
            Aha, taky nic. Tedy až na ty, co by podobné roztomilé sledováníčko rádi rozšířili a zavedli jako standardní povinnost a utajili, že se tak děje. :-(

          2. Byla řeč o místních politicích. Nevím, kde čteš, že se nějak vyjadřuju k těm cizím.

          3. Pche – tak mluvte všichni jen englisch – i na WC aby to ti tentonc s tím šmírováním měli jednodušší a nemuseli se patlat s nějako češtinou, neřkuli chchařinou či dokonce ponašomu.

          4. Mimo jiné i díky většinové neznalosti cizích jazyků se zdejší obyvatelstvo stalo národem, ze kterého kdokoli může udělat zblblý a zdivočelý dav.

          5. Myslím že je jedno v jakém jazyce se lidi nechají zblbnout a zdivočet. Nezblbnutí/zblbnutí závisí na výběru informací a schopnosti je zpracovat. Informační nabídka se vyskytuje v široké škále jak v jazyce domácím, tak i v jazycích cizích a stejně tak i snahy o zblbnutí obyvatelstva neznají hranic. Všude se píše a hovoří v protikladech. Nakonec si stejně každý vybere to k čemu inklinuje i kdyby ovládal třeba deset jazyků.

          6. No snažíte se o to, udělat z nás zdivočelý dav, hanku.
            Ale na protibabišovské, či nějaké „prolistopadové1989“ demonstrace (ve skutečnosti jsou veškeré demonsntrace proti panu prezidentovi) si musíte draze najímat profesionální demonstrany, často i ze zahraničí.
            Takže se vám ten dav, který hovoří česky, moc zblbnout a zdivočet nedaří.
            A to váš štve, né že se dav dá zdivočet, ale že nedá, a pak…bojíte se, že dav zdivočí bez vašeho vedení, a smete vás, kteří se vidíte v roli vůdců, samozřejmě ještě pod vševědoucím německým vedením, krytým jako EU a lidská práva.

          7. ČR má do divokosti dost daleko, právě i díky xenofobii a obrovské jazykové ignoranci Čechů. Pomalu to začínají oceňovat Nizozemci, Francouzi a Italové, kterří si zde kupují svá druhá či třetí bydlení. :-)

          8. Nikde. Jen jsem položil dotaz, zda se s tím pokusil něco udělat někdo ze zahraničních politiků, což by z těch našich dělalo smutnou vyjímku z pravidla. A rovnou jsem si i sám odpověděl, že o nikom takovém nevím. Podle reakce to vypadá, že ty asi také ne.. :-(

          10. Jenže – a i o tom byl můj výchozí text – je to vlastně úplně jedno, protože ten primární problém není v tom, jestli je Google tak či onak šmejd, ale jestli jsme schopni a ochotni bez jeho produktů fungovat. Nejprve bychom měli řešit realitu, až pak moralitu.

          11. Nojo. Jenže váš výchozí text je v tomto směru natolik sdělný, že k němu není co dodat. Dnes už si žádná zem nemůže hrát na nějakou strategickou soběstačnost a současně být na srovnatelné technické úrovni vůči zemím okolním. Možná RF, díky své rozloze a surovinové základně, za pár desetiletí intenzivního rozvoje, pokud by ji jiné země k tomu rozvoji dopřály klid a ten si udržela i doma.

  6. Jistě, že jde o problém proto, že je Huawei (a ZTE) čínská firma – neboť jádro věci je, že čínské firmy musejí spolupracovat s čínskými bezpečnostními úřady takovým způsobem, že je riziko „zadních vrátek“ v šifrované komunikaci pomocí produktů zmíněných firem. Ta zadní vrátka samozřejmě směřují do Číny, což je problém.
    U firmy evropské, neřku-li americké, jednak toto nehrozí, protože spolupracovat nemusí (snad :-)), jednak i pokud by spolupracovaly, pak s našimi (v rámci NATO) bezpečnostními orgány, pročež to pro nás nepředstavuje riziko. Možná pro Číňany.
    Závislost na technologiích (opravdu? které technologie nepochází od nás?) a surovinách (tam máte plnou pravdu) je neřešená z jednoduchého důvodu; ani jedno z reálně existujících řešení není momentálně na skladě. V zásadě jsou totiž možné tři cesty:

    1) nějaký technologický převrat – nelze ho předpovědět a už vůbec ne naplánovat, podpora základního výzkumu pro něj vytváří podhoubí, ale imhhho se nic zatím nechystá.
    2) uskrovnění se dostatečné části naší populace – nepřijatelné pro většinovou masu (uskrovnění se top 1% samozřejmě nic neřeší)
    3) zajištění našeho kvalitního přežití bez ohledu na zbytek zeměkoule – cesta koloniální a neokoloniální, nepřijatelná pro mediální m**ky, v atmosféře všeobecného poklidu nepřijatelná ani pro většinovou masu, neboť činností prvních jsou jí předkládány ošklivé obrázky

    Časem se půjde třetí cestou (nebo první, pokud budeme mít z pekla štěstí), ale není réálné ji zatím prosazovat. Proto se nic neděje.

    1. Případně přežijeme reset a půjdeme znovu od začátku. Ale to by vlastně patřilo pod ten první bod – včetně toho štěstí.

      1. Jak si představujete takový reset? Jako smrt svých blízkých?

        1. Jako novou dobu kamennou. To štěstí by se vztahovalo na ty co už by si nepamatovali že jí předcházelo něco jiného.

          1. Je jestli zbude dost kamení. Ale protože nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, nemusela by ta nová doba kamenná být zase tak špatné řešení. Něco z civilizace by určitě přežilo, naše mozky už jsou příliš jiné, než aby se historie úplně opakovala.

          2. To by záleželo na tom, jaký vzorek lidstva, s jakým zázemím a v jakých podmínkách by stál na té startovní čáře. Náš mozek pracuje s tím co má k dispozici. Z toho co víme (nebo se domníváme že víme) o jeskynním člověku, vyplývá že si toho z předchozí civilizace moc nezachoval.

          3. I ten nejubožejší člověk dnes se má lépe než nejbohatší lidé v době kamenné. Vážně v ní nevidím jakékoli „štěstí“.

          4. To ale z vašeho současného pohledu. Takovému Mamutíkovi třeba stačilo k pocitu štěstí i jen to že našel pazourek. Štěstí není o bohatství ale o dobrém pocitu z dosažení touženého možného či vyváznutí z nějakého ohrožení, případně uvědomění si aktuální či déle přetrvávající vnitřní pohody.
            Docela by mne zajímalo jak si představujete život toho nejubožejšího člověka dnes. Dle mého mínění by se mezi nimi našlo dost těch kteří by svou stávající ubohost ochotně vyměnili za standardní život člověka z doby kamenné. Samozřejmě za předpokladu že by jim pak nestrašilo v hlavě povědomí o současných vymoženostech jako jsou počítače, bomby, píchačky, složenky. politici atp.

          5. „Dle mého mínění by se mezi nimi našlo dost těch kteří by svou stávající ubohost ochotně vyměnili za standardní život člověka z doby kamenné.“

            Škoda že tyhle kecy nejdou prokázat tak, že by vás šoupli do stroje času a vyslali vás do té doby. A vysilali z toho nějaké reality show jak si tam „spokojeně“ umirate hlady nebo že vás nějaký pračlověk podriznul jako ritualni oběd nějakému dobovému Perunovi :-)

          6. Kvůli tomu nepotřebujeme stroj času, stačí si zaletět třeba do Jemenu nebo do Sýrie.

          7. I v tlupě obývající jeskyni byli s nejvyšší pravděpodobností jak dominantní, tak i uťáplí jedinci.
            Dnešní uťáplík možná může snít o šťastném životě v pravěkém společenství, ale o skutečné krušné existenci většiny tehdejších lidí nemá ani páru.

          8. Vážně si myslíte, že je štěstí relativní a životem v bohatším okolí pocit štěstí klesá, protože se s ním srovnáváte a cítíte se frustrován? To je dosti… nezralé uvažování a ano, pro takové lidi je maximou socík. :-)

          11. „Vážně si myslíte, že je štěstí relativní a životem v bohatším okolí pocit štěstí klesá, protože se s ním srovnáváte a cítíte se frustrován?“
            Ať hledám jak hledám, nemohu najít kde jsem něco takového napsal. Takže ta reakce asi nebyla na mne, že?

          12. „…o skutečné krušné existenci většiny tehdejších lidí nemá ani páru.“
            Když si dokázali najít čas i na megalitické stavby, tak to asi zas tak krušné nebylo. :-)

          13. Dovedu si představit lepší způsoby existence. Pálí Vás dobré bydlo, společně se doktorem Vlachem bych Vám řekl, že Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz. Pak bychom nevzpomínali na to, že kamna trochu kouřila, nýbrž na to, že hřála. A na to, že bylo ostatně v naší moci aby jenom hřála.

          14. Bydlo jak pro koho. Ten kdo je tím kouřem z kamen vyháněn na mráz neustále už jejich teplo příliš neocení.

    2. Zajímavé, jak jste najednou se státem zadobře, stačí, aby si nasadil masku NATO a hned je dobrý a spolehlivý. Skutečně pozoruhodné, jak málo vám pravičákům stačí ke štěstí. Trocha toho medu a svět je v ažůru.

      1. Nejsem se státem zadobře, ale jsem realista. Nic lepšího než je armáda (státní) zatím ke své obraně nemáme. Radovat je třeba se i z maličkostí a vybírat z reálně existujících cest tu optimální.
        Libertariánská utopie by byla moc fajn, ale jaksi není k dispozici. Nevidím smysl se tím trápit.

        Život je příliš krátký na to, aby nepotřeboval med a ažúr (prý dekorativní zakončení klenby v původním významu).

          3. Ale nejde to do nekonečna. A když už je zbrojnice plná…

          4. Zbrojnice není nikdy plná, protože na každý štít lze vymyslet lepší šíp. :-)

          5. Jenže pak máte zbrojnici plnou starých šípů, které už neprostřelí nejnovější štíty a starých štítů, co už chrání jen proti slunečnímu svitu, potřebujete prachy na nové a kasa je prázdná. To pak řešíte klasickou otázku: Kam s nimi?
            Přitom se vám naskýtají pouze několik málo možností, jak přijít k nějakým penězům za nepotřebnou výzbroj: výhodně je prodat nějakému naivkovi, který si myslí, že jste jeho přítel, nebo je použít na někoho, kdo má ještě horší šípy a štíty a kdo vám nakonec zaplatí náklady na vlastní porážku… nebo vypiklíte válku mezi dvěma dalšími naivky a začnete ty staré šípy a štíty prodávat oběma stranám. :-)

          6. Tvrdím opakovaně, že větší blábol aby člověk v dějinách bonmotů pohledal. Je to nesmysl. Válku připravuje ten, kdo chce válku. Kdo chce mír, připravuje mír. V této frázi neznamená mír skutečný mír, ale konec války po kapitulaci protivníka. Der Siegfried. Až tohle pochopíte, pochopíte hodně.

          7. Je-li svět omezený a růst populace neomezený, nevyhnutelně někdy bude konec války po kapitulaci protivníka jediným snesitelným mírem, pokud už to tak není dávno. A válka pochopitelně nemusí být vedena jen vojenskými zbraněmi.

          8. Je-li svět omezený a růst populace neomezený má stále kdo s kým válčit. Mír je tedy, bohužel, v nedohlednu.

          10. Omezený právě tou válkou. A než želet bohu, že je to tak, je třeba být připraven a nemít holé ruce.

          11. V dějinách bonmotů pak své místo zaujímá i tento:
            Rozpoutáme takový boj za mír, že nezůstane kámen na kameni.

    3. „U firmy evropské, neřku-li americké, jednak toto nehrozí, protože spolupracovat nemusí“
      Vy jste nikdy neslyšel o takových hezkých slovíčkách jako Patriot Act, nebo kouzelné dvojkombinaci „National Security Letter (NSL)+ gag order,“ nařizující vám nejen spolupracovat, ale ještě o tom držet .. ústa? Neslyšel jste o emailové službě Lavabit?
      Nebo o tom, že „dle Obamy by software měl mít zadní vrátka (backdoor), která by umožňovala vybraným lidem dostat se do každého zařízení a chce dosáhnout nějakého kompromisu. Cílem je, aby tento klíč mělo co nejméně lidí.. „? :D
      Že australským zákonodárcům se povedlo prosadit taková zadní vrátka do šifrované komunikace ze zákona: „..vyžadují mechanismus, kterým by společnosti musely rozšifrovat data svých uživatelů, pokud si to australská vláda a její bezpečnostní složky budou přát. Problémem je, že dnes je spousta komunikace šifrovaná způsobem end-to-end, takže poskytovatel služby nemá možnost do rozšifrování zasahovat., případně o britských fajnovostech jako „Investigatory Powers Bill“ a možnost svobodné volby mezi vydáním klíče k vlastním šifrovaným datům nebo dlouhodobým ubytováním na státní útraty v zabezpečeném rekreačním středisku, lidmi mimo noblesní kruhy obvykle zvaném kriminál?
      Mají šmíráci (ti Obamovi vybraní lidé :-) ) problém s tím, že by někdo mohl šmírovat je, nebo jen s tím, že u „železa“ od Huawei až tak snadno šmírovat nemohou, protože čínský soudruh neuznává celoplanetární kompetence amerických, britských či australských soudů a parlamentů?

      „jednak i pokud by spolupracovaly, pak s našimi (v rámci NATO) bezpečnostními orgány, pročež to pro nás nepředstavuje riziko.“
      Jj, stará dobrá argumentace „kdo nedělá nic špatného, nemusí se obávat sledování.“ Zastáncům podobných vymožeností bych osobně doporučoval instalaci sledovací elektroniky do všech místností ve vlastním obydlí i zaměstnání a zajištění přímého přenosu všech – nijak nefiltrovaných – dat rovnou na Ksichtoknihu. Aby si toho dobra užili. Mimochodem, zlé jazyky tu a tam nenápadně špitají, že technologická tajemství uvízlá ve sledovacích sítích US tajných služeb nějakým záhadným způsobem prosakují k US firmám z podobného oboru. To ale bude jistě jen zlovolná pomluva. :-)

      1. Lavabit funguje dál, jsou firmy, které se nátlaku bezpečnostních složek na Západě úspěšně brání, když už bych chtěl hledat frapantní příklady státního vyhrožování, pak bych zvolil např. Truecrypt a s ním spojenou aférku.
        Nicméně se nedotýkáte jádra problému; nebezpečí Huawei a ZTE je v tom, že tam (zřejmě) šmíruje nepřítel. A to je proti poněkud obtěžujícímu a pouze nevhodnému šmírování přítele kvalitativní rozdíl.

        1. U TrueCryptu se ten vládní nátlak předpokládá, ale pokud vím, nebyl nijak prokázán, zatímco u Lavabitu je to známý a ověřený fakt – NSA chtěla soukromé SSL klíče a demokratické US soudy řekly, že je Levinson musí vydat. A máte pravdu v tom, že Lavabit – po třech letech odstávky – znovu začal fungovat; kompletně přepsaný tak, aby ani sama služba klíče neměla k dispozici a neměla tudíž co vydávat.
          Je mi srdečně fuk, zda mě šmíruje „přítel“ či „nepřítel“ – obojí šmírování považuji za stejně škodlivé a mám zájem na tom, aby mě snadno nešmíroval nikdo. Takže nehodlám hrát hru na „je to sice bastard, ale je to náš bastard.“ A mimochodem, přítel, který považuje za potřebné mě šmírovat, asi zrovna moc dobrý přítel nebude. K čemu vlastně potřebujeme nepřátele, když máme takovéhle spojence?

        2. Jádro problému je v tom, kolik lidí se nechá zmást tím, že jestli je nějaká firma čínská nebo americká, a vůbec jim nedochází, že jádro problému je v tom, že soukromé firmy o nich mají lepší informace, než stát, kterému je ovšem vždy ochotně poskytnou, např. výměnou za ochranu před čínskou konkurencí. Tohle vaše schematické binární myšlení přítel-nepřítel, my-oni (jako kdyby nadnárodní kapitál byl nějaké „my“) je efektivně konzervativní. Což je časech poměrně radikálních společenských a technologických změn dost problém.

          1. Konzervativní myšlení a jednání je (společně s výše zmíněnými zbraněmi) jeden z prostředků, aby žádné radikální společenské změny nenastaly. Já vím, že se na ně těšíte, ale vězte, že i Vy (právě Vy) na nich budete nejvíce tratit.
            Radikální technologické změny bohužel nejsou na skladě, nebo snad nějaké vidíte?

      2. To jste hezky řekl. Evidentně ovšem ani slovo není všemocné, neb některým to nedojde tak, ani tak.

  7. Pingback: Aféra Huawei – o čem se nemluví » Oral.sk - Porno Politika

Komentáře nejsou povoleny.