Nevím, jak vás, ale mě už vzhled blogu s banány trochu nudil, i když já na něj takhle vlastně stejně nekoukám. Navíc nedával bez vysvětlení valný smysl (a pro většinu lidí by zřejmě nedával ani po vysvětlení). Také jsem si říkal, že bych vám měl nedostatek kvalitního obsahu kompenzovat alespoň kvalitním vzhledem, a proto jsem se rozhodl pro změnu. Alespoň se ukáže, kdo z vás je konzervativec (bude nadávat) a kdo progresivista (bude tleskat). Úplně nevím, jestli mě zajímá, jak se vám to líbí, to ostatně nejlépe poznám na návštěvnosti, ale kdyby jste narazili na nějaký problémy technického rázu, jako že text nejde přečíst, blog se špatně zobrazuje na mobilu etc., tak dejte vědět. Mějte ale na paměti, že cesty zpět ke starému vzhledu již není. Vpřed, zpátky ni kouk!
35 komentářů: „Čas banány trhl, aneb do nového roku s novým úsměvem“
Komentáře nejsou povoleny.
V čem je výhoda?
Na nevýhodu už jsem přišla. V Opeře mini je to nepoužitelné, protože dlouhá vlákna prodlužuje stylem co slovo, to řádek. To dělala mobilní podoba webu, ale dalo se to přepnout do full vieux, což teď nejde.
Na první pohled (graficky):
Sránky pohřební služby. :-)
„…Také jsem si říkal, že bych vám měl nedostatek kvalitního obsahu kompenzovat alespoň kvalitním vzhledem…“
To nemá chybu! Hodně úspěchů, pohody a zdraví, Tribune!
S přáním se připojím: hodně štěstí a méně důvodů k bezmocnému nas(r)ání.
To se projevím jako konzervativec. Sice to jde přečíst, ale na PC monitoru se „moderně“ plýtvá místem a některé informace (třebas RSS na Outsidermedia) jsou díky tomu ukryté za nekonečným kroucením kolečka myši. Řazení příspěvků do vláken je na nové šabloně ještě nepřehlednější, než bývalo. A tu a tam používané světle šedé písmo na bílém pozadí je taky skvělý Nápad. Ale co, pořád je to o hodně lepší než drátem do oka. :-)
Pozor, okopírováno od XY: „Hodně úspěchů, pohody a zdraví, Tribune!“
Titulní obrázky mají hezkou tonalitu, to jsou vlastní fotografie?
Coby konzervativci mně vadí velký balastní prostor a relativně méně textu/informací než v minulé grafické verzi, ale to je – nepochopitelný – trend všech webů (a nejen webů, i vzdělání jako takového :-)). Řazení komentářů je o něco méně přehledné.
Mobilní verze je naopak lepší, tím, že nemá pevnou šířku.
Hezký individualistický Nový rok! :-)
Mno, debata nějak zvadla, tedy malý okus z rubriky současné krásy a síly psaného slova. Co chce básník Bohumil Kartous říci?
„Podezření na plíživou snahu neutralizovat veřejnoprávní média lze dobře sledovat na dění v Českém rozhlase. Kompromitaci s vydavateli „médií“, která šíří fake news, formou účasti na cenách za „žurnalistiku“, které si tuto cenu udělují, se ředitel ČRo opět připomenul vyhozením Petra Fischera z pozice šéfredaktora stanice Vltava. Ve svém stylu řízení se opírá o konsensus s Radou ČRo, která v současnosti jedná očividně ve stejném zájmu, jaké hájí ředitel. Rada evidentně nebude nadále hrát korekční roli při posuzování práce ČRo, jak tomu bylo ještě donedávna, kdy rada zadávala a zveřejňovala nezávislé analýzy obsahu vysílání. V současnosti už nejsou zadávány podobné analýzy nezávislým odborníkům, nýbrž rada si v současném složení vybrala své experty, kteří mají takovou činnost na starosti. Sice nemají kvalifikaci, zato umějí splnit zadání, neb jsou k tomu patřičně vyškoleni. Na základě podobné analýzy, vytvořené „dvěma staršími zkušenými pány“ (analytický předpoklad lde předsedkyně rady, cca 39 minuta záznamu), byl vyhozen Petr Fischer. Analytický materiál nechť čtánř posoudí sám. Tohle je prosím evidence-based pojetí zpětné vazby média 21. století…“
https://www.blisty.cz/art/94088-mocenska-konsolidace-ceskeho-rozhlasu.html
Šmarjá, češtino! Zdá se, že pan šéfredaktor, cvičený bohemista z Glasgova, pečlivě dbá, aby jeho internetové periodikum všestranně rozvíjelo jazykovou a stylistickou kulturu jakož i logiku sdělení publikovaných textů a přispívalo tak k obecné kultivaci případných čtenářů.
Rozhořčený natolik, že zapomněl na pravidla slohu. Ne nadarmo je Kartouz představitelem sdružení Eduin, které ze škol hodlá vymýtit vzdělanost a nahradit ji hraním si. :-)
K meritu věci; angažovaná žurnalistika zkrátka vypadá z druhé strany jako fake news, to platilo za mandelinek a platí to i za řiťopichů a černoušků.
Nebuďte takový jazykový puntíčkář :-) BL jsou soukromým podnikem, takže je jenom na Čulíkovi, jak si tu svoji kovářovic kobylu řídí. Na druhou stranu by mohlo být zajímavé nějaké analytické srovnání s podobnými médii, najmě s Argumentem, který byl od začátku po všech stránkách hodně koncepční. Skoro bych si i tipnul, že BL měli v rovně negativních příkladů, byť asi zrovna úroveň češtiny nebyla tím rozhodujícím kritériem. Jazyková stránka mimochodem nic moc ani u toho Slováka, který psal tu odkazovanou volnou úvahu o stanici Vltava. Rozdíl mezi oním Novákem a Kartousem je v tom, že zatímco si Kartous v soukromém médiu ohřívá svoji ideologickou polívčičku, tak v případě Nováka má jít o odborný posudek na provoz něčeho, co je financováno z našich daní. Teda sorry jako, ale pokud se skutečně přijímají rozhodnutí na základě podobných „analýz“, tak se nelze divit tomu, že to jde i s tou ekonomikou od desíti k pěti. Ale jak známo, uvědomělý příslušník české střední třídy, když mu to podáte tak, aby si u toho mohl stoupnout na nějakou idelogickou značku, tak si rád ze svých daní ještě připlatí. Vltavu neposlouchám, takže mě zajímá hlavně to, že Zaoral by rád zvednul rozpočet ČRo o čtvrt miliardy, což dělá asi bůra na koncesionářských poplatcích. Celou kauzu proto vnímám spíš jako mlhu, která má zastřít prblémy v rozhlasdvém hospodaření. Nakonec přece i ta hádanice o to, jestli Fischer dostal vyhazov, anebo mu „jenom“ doběhla termínovaná pracovní smlouva, je přece signifikantní :-)
Nojo, Seale, když my hnidopiši to jinak už ani nedovedeme. :-) Ten Čulíkův podnik sice chronicky skuhrá o peníze, ale přitom nemá ani tolik slušnosti, aby čtenářům a možným sponzorům předkládal aspoň srozumitelné česky psané texty. K pekaři, který rovněž stojí o vaše peníze, taky asi nepůjdete nakupovat rohlíky, když má v kšeftu jen něco, co lze s krajním sebezapřením použít nanejvýš na strouhanku – i kdyby si nad krám vyvěsil prapor v jakékoli barvě. Nějak mi v paměti vyskakuje líbezný spor Jakuba Demla s jistým T.G.M., který na Demlovou žádost o finanční podporu už nevímjakého díla našel odvahu odpovědět, že když žadatel na to nemá, tak ať těch opusů prostě nechá… A hned byl oheň na Demlovic střeše: Taková opovážlivost!
Proč se mám, k sakru, trápit překladem brilantních alternativních souvětí pana Kartouse do češtiny, abych pochopil, co se snaží říci?
„Kompromitaci s vydavateli „médií“, která šíří fake news, formou účasti na cenách za „žurnalistiku“, které si tuto cenu udělují, se ředitel ČRo opět připomenul vyhozením Petra Fischera z pozice šéfredaktora stanice Vltava.“
Člověk přemítá, jak se René může připomínat „kompromitaci „, jaké zvrhlé ceny za žurnalistiku si ty ceny udělují, atd., atd. Kartous dává najevo, že ho eventuální čtenář vůbec nezajímá – nanejvýš snad jeho peníze – a je stylisticky na takové úrovni, na jaké je věcně ten posudek pana Novotného. Posudek je ovšem plodem řídícího úsilí Rady ČRo, která má mj. na triku finanční odměny generálního ředitele…
Jistěže jde mj. o finanční otázky – koncesionářský poplatek byl naposledy stanoven v roce 2005, za těch 18 let dramaticky stouply ceny autorských práv, mzdové nároky, ceny energií a služeb, atd. V posledních pěti letech ČRo vyhodil na cca 200 lidí; kravál byl jen kvůli té stovce či stodvacítce „centrálních“, v regionech platí Praga locuta, causa finita.
K samotnému Fischerovi jsem se vyjádřil níže a víc ani dodávat nechci a nemohu.
Hm, matematika je mou silnou stránkou – za těch 13 let od roku 2005…
Anebo 14? :o)
Ten 14. ještě nedoběhl, je teprve na začátku, beru to tedy fenomenologicko-mechanicky…
XY, hospodaření ČT a teď asi už i ČRo vždycky představuje takovou malou detektivku. V případě rozhlasu výdaje na autorské honoráře sice stoupaly, ale určitě ne dramaticky. Navíc stoupaly rychleji u fyzických osob oproti kolektivním správcům, což může být hypoteticky způsobeno třeba tím, že některé činnosti, které se dřív provozovaly v pracovním poměru, se teď dělají externě. Fascinovaně zírám na položku cca 113 mil Kč, které rozhlas platí za tzv. inkasné, tj. příjem koncesionářských poplatků. Dobrá darda je i cca 65 mil Kč. na propagaci rozhlasu. K čemu ji ČRo vlastně potřebuje, když je tu přece od toho, aby nabízel veřejnou službu? No možná k tomu, aby snažil urvat co největší podíl na reklamním trhu. Jestli právě tohle je Zavorala strategie, tak to asi dost těžko půjde s dosavadní programovou skladbou… Máte pravdu samozřejmě v tom, že tohle všechno včetně finančního ohodnocení pana generálního je rukách Rady ČRo. V poslední výroční zprávě radní vychválili Fischera do nebes: Největší změna programové nabídky za posledních 15 let, Vltava se díky novému směřování „stává plnohodnotnou artovou stanicí evropského typu“. No tak v té další napíšou zase něco jiného. Samotný tlak na mzdy není dostatečným důvodem ke zvyšování koncesionářských poplatků (stačí se podívat na průměrnou mzdu). Může ale zdůvodnit nějaké tu vnitřní „optimalizační“ změny, což se při těch všech vyhazovech i stalo.
Seale, prosím, o těch cenách se raději nebavme – např. honoráře za přípravu slovesných pořadů stouply jen v posledních pěti letech na dvojnásobek. Není to z rozmařilosti – není možné, aby je redaktoři, či dnes vlastně dramaturgové, dělali vlastními silami – v podniku nejsou totiž lidi – to jsou důsledky vytrvalé a neutuchající personální redukce. Všichni dnes zoufale hledí do vysílacích oken programových řad a přemýšlejí, čím je vyplní a kdo bude ochoten zvenčí tu náplň aspoň trochu slušně za ty peníze udělat… :-) Archivy nejsou nekonečné a napjatý rozpočet je setrvalý stav ČRo už 30 let, to vám garantuji. Co se pak zpráv a hodnocení Rady týče, jsou, jak je vidět z přiloženého obrázku, zcela bezcenné, dle klasikových veršů „dneska tě ctí za svatého, zejtra budeš sviňák…“ Kdy se kdo stane sviňákem, o tom rozhodují momentální potřeby… :-) Záleží jen na tom, jak a na čem se pan GŘ s Radou domluví.
A že by nebyl tlak na mzdy, to je pouhé zdání – s výjimkou centrálních vrcholových manažerů a šéfů má výkonný lid poměrně vysoko do žlabu. Problém pana GŘ v tomto směru je v tom, že pomalu přestává být ve mzdách u potřebných zaměstnanců konkurenceschopný. Fischer je ovšem spíše otázka osobní než ekonomická.
XY, vy vlastně popisujete situaci, kterou si už před cca dvaceti lety prošla ČT. No a na konci toho úžasného vývoje je tam dneska profese, které se říká kreativní producent. Zavoral v nedostatečném počtu kmenových zaměstnanců evidentně žádný problém nevidí, protože pak by osobní náklady rozhlasu pro letošní rok nesnižoval o 20 mil. Kč. Jinak je samozřejmě jasné, že průměrná mzda není medián, takže se v ní neodráží to, jak se v rozhlase žije běžným pracovníkům. Pouze jsem se vám snažil vysvětlit, proč ten požadavek na zvýšení koncesionářských poplatků asi neprojde. Druhý důvod, proč se to nejspíš nepodaří, vězí v tom, že Zavoral by ty peníze stejně nasypal úplně jinam, než jsou osobní náklady. V tomhle ohledu se M. Fleischmann, šéf soukromé/konkurenční rozhlasové skupiny, teď nedávno vyjádřil naprosto jasně: ČRo se za peníze koncesionářů pouští do aktivit, které nesouvisejí s úkoly veřejnoprávního rozhlasu. V téhle konstelaci vám zkrátka poukazování na to, že se poplatky x let nezvyšovaly, neprojde. Navíc, když podle tohoto článku vlastně všechno až na toho Fischera skončilo happyendem: Odešlo pouze 65 zaměstnanců, kteří dostali pořádné odstupné podle koletivní smlouvy, no a těm ostatním se valorizovaly platy: https://hlidacipes.org/propousteni-v-rozhlase-odchodne-vyslo-na-20-milionu-rocni-uspora-ma-byt-ale-trikrat-vyssi/
Spíš by mě proto zajímalo, jestli rozhlasové odbory fakt nakonec přejdou pod křídla ČMKOS. V jejich prostředí to zavání docela silným levičáctvím, takže se ani nedivím tomu, že nadřazený výbor OSMedia se na své schůzi 7. 1. 2019 zatím pouze věnoval „posouzení obsahu Statutu ČMKOS“. Vzhledem k tomu, že se s tím nápadem vytasili už v létě, je to docela zajímavý výsledek.
No, především by bylo docela smutné, kdyby se měl ČRo řídit názory pana Fleischmanna; ten pán je přece jen trochu jiná kategorie v programovém uvažování a zacílení a jeho výroky nepostrádají jisté konkurenční účelovosti – to při vší úctě k jeho dovednostem a ctihodným rodičům… Jako příští velvyslanec v Paříži se bude i on vyrovnávat s názory nejen svého černínského šéfa, ale především s názory pana premiéra, čili vyzkouší si opačnou roli: Stane se „veřejnoprávním“ zaměstnancem, řízeným státním „soukromníkem“. Jistě si s tím ale poradí.
Asi jste vývoj v ČRo moc nesledoval; ono to nakonec není pro veřejnost tak zajímavé.
Nebudu zabíhat do detailů, ale rozhodně to není tak, že by v tomto směru ČRo doháněl ČT; spíše se to řešilo tak trochu na úkor regionů, kde se ten kabát dá lehce oželet, zůstane-li nedotčena teplá pražská košile. :-) Škody se tím napáchalo za ta léta dost. Uhráli-ly to nakonec odbory a pražští kolegové jen na těch 55 lidí z vlastního masa, je to překvapivě docela špatná zpráva – ty prachy budou totiž někde chybět – jakkoli jim je samozřejmě přeji.
Odbory mají v médiích docela špatnou pověst, kterou zdědily ještě po ROH; ve školství to je ještě daleko horší. Jejich cena se totiž ukazuje až při konfliktech; na ty zdejší vzpomínám s vděkem, protože když šlo o zásadní věci, vždy se postavily na správnou stranu, mohu-li to tak říci – vedli je totiž kolegové na a ze stejné lodi.
Zajisté nebudu popírat odstupné; což je jen krátkodobý flastr a myslím, že většina těch, jimž bylo vyplaceno, by se ho ráda vzdala, pokud by si zachovala zaměstnání. K valorizaci platů by měla řada takto oceněných nejspíš také dost důrazných připomínek, ale je to jistě lepší než hřebíkem do oka.
Nepředpokládám, že René uspěje s navýšením poplatků, ale je to především jeho generálně ředitelská povinnost se o něco takového pokoušet a z perspektivního hlediska dokonce nutnost. Zavoralovi bych zkrátka vyčítal mnohé, ale rozhodně ne, že lobbuje za zvýšení poplatků.
XY, Fleischmann byl jenom taková připomínka toho, že ČRo nevisí ve vzduchoprázdnu, ale pohybuje se na rozhlasovém trhu. A fakt se mi nechce věřit tomu, že by všichni ti majitelé soukromých stanic koukali se založenýma rukama na to, jak rozpočet ČRo bobtná díky zvyšování koncesionářských poplatků, zatímco oni jsou odkázáni především na reklamu. Třeba i vzhledem k tomu, že čas nejspíš oponou trhnul, takže ČRo se už zase tlačí do regionů. Moje srovnání s ČT se týkalo výhradně toho, jak tam kdysi zlikvidovali původní tvůrčí skupiny a část osazenstva vytlačili do neplhodnotných pracovních poměrů. Jestliže tenhle problém v ČRo neexistuje, tak je potom samozřejmě všechno v pořádku. Televizní tvorbu to sice taky neporazilo, ale na druhou stranu to neznamená, že by to nemělo řadu negativních efektů, které lze obecně přičíst tomu, že nad kulturním či společenským posláním tohoto média zvítězil manažerismus. Podle mého názoru by manažeři v čele podobných institucí vůbec stát neměli a je mi celkem záhadou, jak se třeba zrovna Zavoral, bývalý asistent paní poslankyně Benešové, mohl prokopat k takovému postu. No a pokud jde o odbory, je pouze na uvážení samotných veřejných zaměstnanců, jestli se sníží k podobnému druhu kolektivismu. V podstatě tím ale dávají i najevo, do jaké míry jsou ztotožněni s predátorskými praktikami dnešního systému. Na celém sporu mě zaujalo hlavně Zavoralovo přesvědčení, že je možné nějak zásadně zvednout poslechovost Vltavy. Asi jsem ze staré školy, ale podle mě to může být buď jenom lepší, anebo naopak horší stanice rozhlasových fajnšmekrů. Možná mi to uniklo, ale mám pocit, že se při tom Fischerově odstavení o nějakém kvalitativním hledisku ani nehovořilo. Jinak nepředpokládám, že by Zavoral skutečně tlačil na nějaké zvyšování koncesionářských poplatků; na rozdíl od touhy urvat si větší krajíc na reklamním trhu. No a nějaké politické motivy bych mu asi začal přičítat až v okamžiku, kdyby se pokusil sáhnout na Radio Wave. Zatím se ale jeho manažerské uvažování točí kolem poslechovosti, „optimalizace“ a potřeby vycházet s Radou ČRo, na které je samozřejmě závislá i jeho materiální samotná existence.
Tak znova – zase jsem na něco sáhl a poslal rozepsanou odpověď kamsi do vzduchoprázdna. Seale, je to na nesmírně dlouhou řeč, o níž si myslím, že ji tyhle stránky neunesou. S komerčáky vede ČRo vytrvalou vojnu od okamžiku, kdy se v éteru objevili. Ostatně řadu těch nejúspěšnějších založili a provozovali dlouhý čas hoši z ČRo (zdravím Radio Krokodýl, případně Radio Vysočina, jméno toho budějovického velesilného komerčáka jsem už milosrdně zapomněl, atd.), kteří se udělali pro sebe – situace byla ve všech krajích, včetně stolice, jako přes kopírák. Přesto si (snad s výjimkou Prahy) tradiční rozhlasově silné regiony své posluchačstvo uchovaly (je to dáno nejen historicky, ale především silou kulturního zázemí regionu, z něhož lze čerpat) a to navzdory drastickým personálním redukcím – jedno z tradičních studií, které jaksi znám, se dopracovalo z kdysi 300 zaměstnanců na současných cca 30-40. Ale protože ctihodný parlament v zájmu svých členů prosadil (aniž přispěl korunou…) zřízení regionálních studií ve všech nových krajích, aby se měli páni poslanci v čase voleb kde vykecávat, vznikla řada staronových či zbrusu nových studií – s občas bizarními důsledky (např. vedle tradičního a zavedeného Hradce Králové vzniklo o dvacet kilometrů jižněji ČRo Pardubice…) Severní Čechy najednou začal vedle Ústí obsluhovat také Liberec, zpod jha bývalých krajských měst se vysmekly Karlovy Vary, Jihlava, Zlín, Olomouc, atd., atd. Všichni přesvědčení, že teď ukážou, jak vypadá dobré a poslouchané rádio. No, výsledky byly docela tristní. Ale zkraťme to – za takovýchto podmínek je po tvůrčích skupinách záhy veta.
Z hlediska reklamního trhu je Vltava zcela nepodstatná; tč. má méně posluchačů než kdejaké regionální studio – a to je celoplošnou stanicí. Ale i Zavoral velmi dobře ví, že je nejsilnějším argumentem pro existenci veřejnoprávního rozhlasu – to je něco, co žádný komerčák dělat nebude, jinak by v tom nechal kalhoty. Proto tam taky nacpal toho Fischera, ale když pan radní Kňourek zachytil v dopoledním vysílání plzké slovo penis, bylo jasné, že to nebude tak jednoduché. No v pátek budou vybírat nového šéfa stanice – uvidíme jak to dopadne a budeme moudřejší. Všechny ostatní stanice ČRo (snad ještě s výjimkou ČRo Plus) jsou víceméně představitelné i v komerčním provedení – pakliže se o dva, tři stupně zbanalizují a nacpou tím nejjednodušším z jednoduššího. A to dnes není žádný problém.
XY, teďka to byl Fischer a před tím Ostrý. Myslím, že by se našlo ještě pár dalších lidí, kteří raději sami z ČRo otráveně odešli. To totiž musí být fakt radost pracovat pod ředitelem, který myslí hlavně na svoji kariéru, takže nestojí o žádné problémy. Řekl bych, že na tomhle jenoduchém poznání (když se ty rozhlasové kauzy odpolitizují), nemůže ani výběr nového šéfa stanice Vltava nic změnit.
Seale, Fischer zajisté neodešel otráveně sám, nýbrž byl odejit poněkud trapně zástupným způsobem, přičemž zásadních objektivních důvodů by se našla jistě přehršel. Ostrý neodešel z otrávenosti, ale z nezřízeně ješitné ctižádostivosti a řekl bych i z osobně tvůrčích důvodů – ocitl se totiž na konci svých kreativních sil a setrvával už jen v nekonečném sebeopakování, které si dovedl prosazovat krajně nekorektními prostředky, což se s přibývajícím věkem jenom zhoršovalo. Ta jeho politická kariéra – spíše pokus o ni – byla zevnitř ČRo sledována s patrným úlevným překvapením: Je to volovina, ale aspoň se ho zbavíme! Povedlo se.
Zavoral na místě GŘ je plodem své doby – v ČRo původně píárista asi nejlépe vyhovoval požadavkům politiků na muže v čele ČRo: Názorově velepružný typ, jenž slíbí všem všechno, protože vůbec nevnímá konsekvence takových slibů. Nemáme jednoho takového zrovna premiérem? Pak se mu příházivají maléry jako s jistým Jankem Kroupou, či zrovna jmenovaným Petrem Fischerem, atd. Mezi námi, toho přece jmenoval na to místo, aniž by zimní šéfredaktor Vltavy předložil jakoukoli koncepci proměn a rozvoje stanice. Jak takový počin mohl asi skončit? Ono je to tak – generální ředitelé, které si prostřednictvím Rad do čela veřejnoprávních médií prosazují politici, bývají často značně pitoreskní figury: Přicházejí, odcházejí, páchají dílem škody, dílem něco dobrého; něco rozvrtají a nedokončí, něco definitivně zničí. Taková situace trvá už nějakých 25 let, ale ČRo ještě stále jako celek zůstává a jakžtakž funguje – asi proto, že ho dělají lidé, kteří vědí, že na frekvencích stanic musí být neustále nějaká ta modulace a že je proto nutné občas zatnout zuby. Jiné vysvětlení nemám… :-)
Především si pan Kartous svůj text po sobě ani nepřečetl a v redakci to za něho nikdo neudělal. Ale ten rozpad syntaxe (o zjevných překlepech nemluvě) svědčí i o rozpadu myšlení, přinejmenším o nemyslivém lajdáctví. Vzhledem k tomu, že pan Kartous je dnes už mluvčím kdekoho, včetně jakýchsi „elfů“, a vzhledem k arogantnímu známkování ostatních, jaké si v BL osobuje zejména pan chefredakteur, působí takové blábolení kmenového komentátora (a případně i redaktora? Nevím) skutečně bizarním dojmem. S takovými majiteli pravdy se prostě nedomluvíte…
„Petr Fischer nebyl z pozice šéfredaktora stanice ČRo Vltava odvolán. Nebyla mu prodloužena TERMÍNOVANÁ pracovní smlouva, protože nenaplnil zadaný manažerský úkol, který na začátku jeho angažmá přijal a s nímž souhlasil (včetně jeho časových mantinelů). Poslechovost stanice Vltava pod jeho vedením bohužel nadále stagnovala. Zároveň došlo mezi mnou jako generálním ředitelem, ředitelem Programu ČRo a Petrem Fischerem k oboustranné ztrátě důvěry.
https://www.renezavoral.cz/default/detail/37#
Majitel Pravdy Bob Kartouz ani jeho pan chefredakteur se podle mě s nikým domlouvat nechtějí. Chtěli by umlčet všechny ty troly, fašisty, rasisty a xenofoby, kteří si dovolují nemyslet na chlup stejně jako oni. A odhadoval bych, že by se jim velmi zamlouvalo vlastnit klíče od obnoveného Ouřadu pro tisk a informace…
No, nechci se příliš vyjadřovat k personálnímu meritu tohoto sporu, ona je pravda někde uprostřed. Skoro bych řekl, že celá aféra je výsledkem komických nedorozumění obou stran. Pan Fischer byl nesporně na postu šéfredaktora Vltavy z hlediska PR vynikající volba, ale nepochopil, že ta funkce je také úřad a spousta otravné každodenní práce, která se nedá dělat dálkově. Pan generální se zase přesvědčil, že samotné „velké jméno“ z intelektuálních kruhů bez zřetelné a promyšlené koncepce samotnou stanici nezaštítí a nepromění. Zbytek je už jen notorické politikaření, které provází v této zemi cokoli.
Co se BL týče, zdá se mi, že jste je vystihl přesně, byť tam mají co šéfredaktorské „captatio benevolentiae“ komentáře pana Veselého či křesťanské úvahy pana Cveka.
Ohledně stanice Vltava a hádání se o postu jejího šéfredaktora s vaším názorem souhlasím.
Ale pánové, copak nevidíte, že je Bob Kartouz na drogách?
Co asi tak může splodit mozek, jenž je mimo realitu, ponořen ve věčném snění?
Navíc, za desítku měsíčně, co byste chtěli.
Identita Tribuna konečně odhalena:
Nejhorší je, kolik lidí s takovýmto komunistickým uvažováním mezi námi dosud žije.
Oprava:
Identita Tribuna konečně odhalena:
Nejhorší je, kolik lidí s takovýmto komunistickým uvažováním mezi námi dosud žije.
Naštěstí se vždycky najde nějaký ten fašista, který slušné lidi před komunisty ochrání.
Trochu jsem pátrala po původu tohoto groteskního textu, který před časem koloval po internetu, a přikláním se k tomu, že to byla šikovná reklama na produkty Grešíkovy moštárny v Děčíně. Vyšlo to v místním plátku, tamtéž byly uveřejněny ohlasy /včetně dalšího textíku pana Bělského, kde trval na svém/ i odpovědi pana Grešíka, který se zapřísahal, že o reklamu nejde. Ale mě na sto procent nepřesvědčil.
Podobně jako nevěřím na ufony, je mi zatěžko uvěřit na tak stupidního Severočecha, jak se pisatel prezentoval.
Tak hlavně že se to líbí a hodí.
Krásná ukázka komunistické demagogie, díky, Tribune. Každý, kdo s námi nesouhlasí, je fašista. Každá země, kterou chceme napadnout nebo anektovat, je fašistická. Obávám se však, že tahle primitivní manipulace může být dnes poplatná pouze lidem s vymytými mozky. Takovým, kteří uvažují jako Tribun:
Blábolíte už úplně jak ten Ota. A je na to věru smutný pohled. Že člověk zní hrdě? Jedině do doby, než se mu dostane do ruky klávesnice a do počítače internet.
Tomu říkám argument hodný komunisty.