Návyková látka OxyContin způsobila v USA opiátovou epidemii a vydělala rodině Sacklerových miliardy dolarů. Přesto se o jejich členech hovoří především jako o milovnících umění. (…) Podle posledních dat CDC zemře denně na území USA kolem 130 lidí předávkování opiáty, což je dokonce více, než počet úmrtí způsobených střelnými zbraněmi (108 lidí denně). V současnosti jde doslova o epidemii, jíž způsobila společnost Purdue Pharma a Sacklerovi. (…) Jejich prodejci tvrdili, že se jedná o převratný lék – rychle uleví od bolesti, úleva trvá až dvanáct hodin a není návykový. Pilulky se začaly předepisovat téměř jako aspirin i na ty nejbanálnější bolesti a Sacklerovi vydělávali miliardy. Když se pak po jedenácti letech ukázalo, že o svém produktu lhali, a OxyContin je vysoce návykový, měla rodina již jmění ve výši 10 miliard dolarů.
Martin Hampejs: Mecenáši zbohatli na závislostech; Lidové noviny 27.4.2019
60 komentářů: „Jak bohatí prospívají společnosti“
Komentáře nejsou povoleny.
Tribun 
Pervitin se v roce 1938 v Německu taky prodával volně s argumentem, že je neškodný…
Mno, je-li OxyContin skutečně totožný s oxykodonem, syntetizovaným v Německu už LP 1906, jde o zjevně podvodné ochodní praktiky a blbost (lépe řečeno trestuhodná neznalost farmakologie) amerických pánů lékařů, kteří tohle opiátové analgetikum předepisovali na kdejakou volovinu.
Napíšu-li teď, že je to typicky liberální přístup k obchodu (využívání neinformovaných a obelhaných pacientů-zákazníků), asi se zvedne řev. Ale tak už to chodí v tomto světě – jednou to jsou letadla s vražednou chybou, jindy blbé léky, potraviny, atd., atd., dle libosti.
Ostatně se zdá, že účel vždy světí prostředky – pervitinem, zdá se, např. Hitler krmil své vojáky… Nakonec v rauši přebývali mnozí mocní z Reichu – Göring, zajatý se dvěma kufry eucodalu, je zcela příznačný. A my tabakisté víme taky své.
položil jsem tento jazykovědný dotaz též u Janíci:
je spojení „budeme se soustředit“ prohřešek proti českému pravopisu?
Víš co, xy, embeso se trochu holedbal, že jazykovým poradcem u Janici je teď on, a já jsem se zeptal, kde je XY a on tě zapřel. Protože vím, že embeso to tady nečte, a já to hraju trochu tak na obě strany, tak by mě zajímal tvůj názor.
Po letmém nahlédnutí do stařičkého Havránka a Jedličky (Česká mluvnice 1963) musím konstatovat, že „budeme se soustředit“ je vytvořeno správně, protože „soustřediti se“ je sloveso nedokonavé. „Finta“ totiž spočívá ve způsobu tvorby budoucího času (futura) od sloves DOKONAVÝCH (tj. s ukončeným dějem) kde se futurum označuje tvary přítomnými – napíši, vrátím se, atd., zatímco u sloves NEDOKONAVÝCH (jejich děj neustále probíhá, a není tedy dokonán) se futurum tvoří tvary složenými z infinitivu + příslušného tvaru slovesa býti v budoucím čase: budu psát, bude pracovat, atd.
Potud je to docela jednoduché, ale u řady sloves nedokonavých (nejčastěji s významem pohybu, řidčeji stavu) se futurum tvoří jednoduchým tvarem s předponou po-: půjdu, poplavu, poletím, polezu, popluji, potáhnu, poteče, atd., z té stavové skupiny třeba povládnu, pokvetu, porostu. V hovorové češtině takových tvarů už v tom 63. roce přibývalo – pošlapu, pomašíruju, pofičím, pohrnu se, atd. Mají-li takováto slovesa složený tvar futura, pak pouze v jiném významovém odstínu: bude běžet třístovku, bude letět, atd.
Přiznávám tímto bez mučení, že vždy se ošívám nad spojením „jak ti ty šaty budou padnout“, ale jde o analogické spojení s odlišným významem jako „bude běžet, bude letět“.
K tomu se připojují ještě další nuance, ale to už bychom zabíhali moc daleko.
Pěkný máj všem vespolek.
„budeme se soustředit“
Jizni pol mi (po dohode se severnim) dal vedel ze misto vyse uvedeneho a za usi tahajiciho
zname libozvucnejsi variantu „soustredime se“.
Ale az si to vyresite po vasem, s prihlednutim na nazor ktery ma Ústav pro jazyk český,
prijde jiste na radu dalsi vylepseni, jak spravne v cestine „negousiejtovat“ (to premier Gross drive rad) a hlavne „predikovat“ nebo prediktovat, coz dnes coby spravny Cech skoro kazdy:-)
Uz jen zbyva predpoved pocasi zmenit na predikci a bude dokonano….
a pak vesele dal na dalsi očištění v ramci „odčeštění“ neb nad cestinu anglictinou pok*rvenou neni :-)
Hle nova čeština, nad ní není :-)
Jen otazka:
Kdy a čím skončí třeštění češtiny čištění ?
XY
„bude běžet, bude letět“ jsem si bez konzultace s Ustavem pro jazyk cesky ponechal ve tvaru starem „pobezi nebo poleti“ jak v cisle jednotnem tak mnoznem.
„…bude běžet, bude letět“ jsem si bez konzultace s Ustavem pro jazyk cesky ponechal ve tvaru starem „pobezi nebo poleti“ jak v cisle jednotnem tak mnoznem.“
A neděláte chybu, Jižane, jen si uzavíráte další možnost vyjádření. Divý oř je mluva naše, Ústav nad ní pečlivě bdí a nové trendy holt připouští co spisovné a správné. Normativní pojetí by nejspíše postupně vedlo k něčemu, co by se podobalo dnešnímu anglickému pravopisu, jak ve nadsazené zkratce říkávali čeští vojáci tam dislokovaní: Píše se to house, čte se to dům… :-)
to XY:
skvělé, jsem rád, že někdo rozumí českému jazyku, což sebe sama za takovou osobu považovat nemůžu
Jak jsem se dočetla, tableta „oxy“ se u nás prodává za stovku až tři.
V textu mě zaujalo tvrzení, že návykovost oxykodonu se prokázala až po jedenácti letech masivní preskripce, ačkoli se tam konstatuje rychlý nástup závislosti. To jaksi nejde dohromady. Ale to je detail.
Kéž by existovalo kouzlo, které by ten lék dodalo všem trpícím, u kterých je vznik závislosti až ta poslední starost.
Tresen, ty si hloupá, protože jseš trapná propagátorka kapitalismu.
Tak vás zase jednou pustili do ambulantní péče?
Nepokažte si to a berte prášky hezky podle rozpisu.
Odbonice na vše, tedy tresen, je též odbornicí ve věci psychiatrie, proto též doporučuje braní prášků dle rozpisu, jiistě je pro ní „blázen“ ten, kdo nesouhlasí se současným režimem, jak by přece bylo možné odmítnout tento havloidní balast, to může přece jenom „blázen“.
Nicméně, pokud chci o něčem mluvit, měl bych v této věci mít elementární znalost, či alespoň zkušenost, pokud Tresen dělá sekretářku kapitalistovi, mohla by nám vyprávět o jiných věcech.
Tedy ohledně oněch „prášků“, a to platí nejen pro Treseen, vyhldedejme si na wikipedia.org,, o jaké druhy prášků se jedná, a pak můžeme pokračovat v diskuzi.
Treseni, dovolím si tvrdit, že vytvoření závislosti na nějaké látce a potvrzení návykovosti té samé látky jsou dva zcela rozdílné procesy.
Pro začátek se zkuste zamyslet nad tím, jak dlouho trvá, než závislkák postřehne, že je závislý, přizná si to a vyhledá nějakou pomoc. Nebo než si toho všimne někdo ze závislíkova okolí.
Jak dlouho trvá, než u pacienta vznikne závislost na látce typu oxykodon? Nejspíš pár týdnů, podle toho, co jsem četla.
Opiáty i syntetické léky na opioidní bázi jsou přirozeně velmi sledované, jejich účinky, dávkování atd. podrobně propracované. Neboli v klinické praxi podle mne muselo být zřejmé, že oxycontin není v návykovosti žádná výjimka, a to docela brzo po jeho uvedení na globální medicinský trh.
Ten rozpor, o kterém mluvím, zřejmě souvisí se specifickými okolnostmi v USA, které, jak přiznávám, mi nejsou úplně jasné. Předpokládám, že těch jedenáct let se týká doby, než se návykovost léku stala předmětem soudního procesu, nikoli povědomí zodpovědných lékařů.
Taky předpokládám, že u nás byl ten lék od samého začátku přiřazen do skupiny silných analgetik, kde se s návykovostí počítá. Jejich předepisování a podávání bývá spojeno s velkou opatrností, jak jsem naznačila. To má za následek, že například lidem v terminálním stádiu rakoviny není čato dopřána úleva, jakou by jim tyto léky přinesly.
V textu je sice „ukázalo“, ale dost možná ve významu „prokázalo“, tedy bylo uznáno. Jen si vezměte, jak v USA trvá dlouho prokázat jakoukoliv škodlivost, pokud by to mohlo mít za následek snížení zisků/zvýšení nákladů pro korporace. Od kouření přes cukr po glyfosfát. Vždycky se totiž najde nějaký ten ochotný odborník zaplacený korporací který „dokáže“, že příslušná substance je zcela neškodná.
Nauka o zavislostech, tedy adiktologie, mluví o závislosti tehdy, je-li našim vědomim navozovana potřeba nesouvisející s přirozenými tělesnými či fyziologickými procesy, umělé navozovana za přítomnosti vnějších pricin. Nemusí byt jen na cizích látkách, ale vše co souvisí s naším podvedlmim a endorfiny vylucovanymi při těchto procesech do mozku. Je to i přehnana potřeba tělesných či psychologických vjemu, které tyto látkové přeměny v těle způsobují. Toto vše popsal světově známý psychiatr a biochemik Julius Axelrod, nositel Nobelovy ceny. Je dobré něco vědět a nikoli se jen „domnívat“.
A vy tu vidíte snad nějaký rozpor mezi domněnkou (čí?) a touto celkem přijatelnou definicí?
Třešínce doporučuju studovat jak to bylo s herákem u amiboys v Indočíně – a jak to nakonec přepsalo učebnice nejen psychiatrie.
Myslíte knihu Josepha Douglasse Red Cocaine?
Nečetla jsem, ale závěry znám.
Souvislost mi přesto uniká. Ledaže byste chtěl naznačit, že majitelé té farmafirmy, co vyrábí Oxycontin, jsou agenti Moskvy. To ovšem nepředpokládám.
Totálně vedle :)
:-)
Jeden blogger to do souvislosti dal:
This excellent and scholarly article paints a grim portrait of the enormous success of the strategic campaign to degrade the population of America using drugs.
THE CONSPIRACY AND THE COMMUNISTS PUSHING DRUGS
Rodney Stich has thoroughly documented the CIA as a huge drug pusher. 1)
Joseph Douglass has thoroughly documented the Russians and the Chinese as huge drug pushers.
There is no contradiction here.
The U.S. government is pushing drugs. The Russians and the Chinese are pushing drugs. These two facts combine to demonstrate yet again the great alliance between the Communists and the Great Conspiracy of the Super Rich.
Those poor dumb Americans!
1) Rodney Stich, America’s Corrupt War on Drugs
Jsem znechucen, protože jsem právě u Janici vyložil základy marxismu, a nevím jaký budu mít ohlas.
to Tresen: zrovna Tě Tvůj kapitakistický otrokář propustil z nějaké Tvé blbé práce, v logice věci je tohoto otrokáře po zbytek dne chválit, protože to by snad ani nebyla Tresen, aby si nechala nasrat na hlavu a po zbytek dne tuto činnost velebit.
Metamfetaminy byly od buržoasie kupovaný zpočátku nejvíce kolektivistickymi diktaturami, komunismem a fašismem aby udrželi v bojové síle jejich úderné jednotky. Že i jejich vůdci „brali“ je všeobecně známo. Ostatně hlavni metla těchto kolektivistickych diktátorů, souvisela s jejich osobními životy, syfilis by se bez léčby buržoazními antibiotiky neobešla. A spokojenost lidu závisela na schopnostech vůdců udržovaných „na praskach“. Nebyl by lid bez buržoasie nikdy nevybudoval své národní či internacionální socialismy:-)
Prosím vás pěkně, řeďte si to alespoň trochu.
OT Tribune k vašim tweetům ohledně toho maléru eskortního autobusu s tahačem, naloženým jakýmisi obrněnci – krk na to nedám, ale mám intenzivní dojem, že jeden z těch vehiklů podle věže není ani ruský, ani americký, ale německý Panther. Ten druhý bude klasický Sherman. Ale když jde o svobodu, na původu zbraně nezáleží, jak víme z Blízkého východu, severní Afriky a vůbec z ledasjakých zemí.
Tak ne, podle podvozku je to cosi jiného…
Podle Novinek šlo o stíhač tanků M36 Jackson a tank M3 Stuart, oba stroje pocházejí z muzea ve Smržovce.
Řidičům, co tam stáli v kolonách, to muselo být dost jedno.
Ano, díky, také jsem si všiml. Jak se píše tuším ve Švejkovi: Přiznání ztěžuje zapírání – nebo něco v tom smyslu. Chudák eskorťák.
„Víte, vojáku,“ stále se stejnou vlídností mluvil k Švejkovi strážmistr, „já vám to vymluvím a vy sám nakonec také přijdete k tomu názoru, že každé zapírání jen stěžuje přiznání!“
„To máte ouplnou pravdu,“ řekl Švejk, „každé zapírání ztěžuje přiznání a navopak.“
Jo, Švejk je nevyčerpatelný zdroj citátů.
Je fajn, když jsou k věci. Tady ale nevím, k jaké věci se s tím XY vytasil. Ale třeba ještě vysvětlí, kdo by se k čemu měl přiznat.
Reagovat tu na Tribunovy tweety je ošidné. Rychle totiž mizí z obzoru a smysl reakce se vytrácí s nimi.
Zatímco si tady ukazujeme na ty zlé Američany, kteří v minulém století vydělávali na návykových lécích, tak na druhé straně planety se cvičí dětští vojáci:
A jejich rodiče skandují, že jejich tanky budou v Praze:
Říká vám něco POKOS?
Toto není žádný POKOS, ale přehlídka předškolního vojska.
„Někteří odborníci se domnívají, že zapojením dětí do militarizovaných akcí se ruské úřady snaží vymýtit svou individualitu, pěstovat generaci, která není schopna kritického myšlení.“
https://translate.google.com/translate?sl=ru&tl=cs&u=https%3A%2F%2Fecho.msk.ru%2Famp%2Fblog%2Fechomsk%2F2421493-echo%2F%3F__twitter_impression%3Dtrue
„Nejdůležitější je, že ruské úřady usilují o vymazání individuality, pěstování generace neschopné kritického myšlení. Když se děti podílejí na militarizovaných akcích, chodí v systému ve formě. To vše je doprovázeno nenávistnou propagandou, jazykem nepřátelství.“
https://translate.googleusercontent.com/translate_c?depth=1&rurl=translate.google.com&sl=ru&sp=nmt4&tl=cs&u=https://ru.krymr.com/a/29142206.html&xid=17259,15700021,15700186,15700190,15700253,15700256,15700259&usg=ALkJrhi92iDgykuqBN5xfWLNfQGB9JsWFQ
Jsou státy, kde se děti učí, že v případě napadení mají jít do krytu. V Rusku se ale děti pro případ napadení učí, jak zacházet s útočnými puškami.
Inu, Otíku, vy jste propagandista – humorista. Především ta skupina těch MOSKEVSKÝCH magorů z TV Grani byla natočena LP 2016, což jsou už tři roky. Fotka těch malých špuntů z mateřských škol pochází z letošního PJATIGORSKA, což je 150 tisícové město ve Stavropolském kraji, necelých 100 kilometrů od gruzínská hranice. O rodičích z moskevské ulice nemůže být tedy v případě těch pjatigorských špuntů ani řeči. Nápad uspořádat dětskou přehlídku z frekventantů mateřských škol se zrodil v hlavě místní municipality; nevím, proč jste si vybral zrovna tu skupinku v historických uniformách RA z časů 2. světové války, jsou tam i skupinky v jiných, daleko současnějších uniformách, včetně zdravotních sestřiček. V tom podujatí se zalíbilo serveru stanice Krymrealii, což je pro vaši informaci ukrajinská vysílačka pro pěstování ukrajinského ducha na Krymu, jehož se Krymčanům nějak nedostává. Jinými slovy – je to jednoznačně propagandistická stanice, což je patrno i na komentářích odborníků. Ale vzhledem k tomu, jak Ukrajina vypadá ekonomicky, nemyslím, že by s tím mohli na Krymu nějak podstatně uspět. Obzvlášť, když – řečeno s biblickým příslovím – přes masivní břevno ve vlastním oku (viz skutečně vojenský a tvrdě šovinistický výcvik malých Ukrajinců obojího pohlaví v táborech Azova) pozorují zneklidněně smítko v oku sousedově. S Krymem samotným nemají pjatigorští „vojáčci“ vůbec nic společného, ale to už je jen takový detail. Z Krymrealií to převzala tuším opoziční(?) stanice Echo Moskvy a uveřejnila mírně zpracovaný materiál (ty komentáře odborníků skryla do odkazu) ukrajinské vysílačky na svých stránkách. Taková je v tom Rusku cenzura a útlak! Ty malé pagátlíky z Pjatigorska nikdo nebude vzápětí honit po buzerplace, učit střelbě, překonávání překážek, plížení, boji zblízka, zalehávání před granáty, atd., atd. – s rozborkou a sborkou oblíbené zbraně AK 47 se chlapečci setkají nejspíše až na vojně.
Obecně lze ovšem s těmi ukrajinskými odborníky souhlasit; věčná škoda, že se svými stanovisky neobjíždějí ty výcvikové tábory pro děti batalionu Azov. Mají je doma, kousek od Kyjeva. Chápu, že je to pro ně poněkud obtížné, o to obtížnější, že tyhlety ukrajinské ultrapravé, až doslova nacistické skupiny (co jiného byla ideologie a genocidní masakry civilů rukama UPA se slavným Banderou v čele, k nimž se tak vehementně hlásí?) mají krytí z nejvyšších vládních míst – ministrem vnitra Avakovem počínaje, přes ministerstvo obrany až k prezidentskému Bloku Petra Porošenka. Možná se tam s novým prezidentem něco málo změní, ale pochybuji.
A ještě upřesnění – stanice Krym realii je filiálkou RFE/RL, čili Svobodné Evropy, dnes Radio Svoboda, založené a financované Kongresem USA. Jinými slovy takový demokratický Sputnik…
Teď si představte, že by Američané v ulicích provolávali, že chtějí svoje tanky v Moskvě. To by bylo kvikotu, že?
No, na takové vyvolávání mají v Americe politiky ve Washingtonu a vojáky v Pentagonu, ti to říkají za ně – třeba pan Bolton s panem Trumpem a dalšími specialisty se teď docela zřetelně vyjadřují k Venezuele, předtím ke Kubě – a nejen vyjadřují, pan Guaidó a jeho lid jsou toho docela zdárným dokladem.
Platí totiž elementární přírodní zákon – každý tlak vyvolává protitlak – a nějak jsem si nevšiml, že by zrovna někde na hranicích USA probíhal nějaký válečný konflikt, případně že by třeba takové Mexiko provozovalo demonstrativní vojenská cvičení s Rusy a jednotkami dalších středo a jihoamerických států třeba u Texasu, Kalifornie, Arizony či Nového Mexika. Šarmantní Kim Če-un (nebo jak se ten malý tlusťoch jmenuje) taky nějak nehraničí se Spojenými státy, ba ani ta Čína, co se jí dnes tak bojíme. Nepamatuji si, že by nějak Írán a předtím Irák bezprostředně ohrožoval USA a Západ, ani ta příslovečná Libye nás nijak neohrožovala, o Sýrii ani nemluvě. Ale stalo se a z etapy uvolnění (tj. dokud trvala slabost Ruska, které muselo strpět částečný rozpad svého impéria) jsme přešli a přecházíme do etapy studené války, vzájemných provokací, propagandistických válek a silových řešení, neboť Rusko náhle vyhlásilo nepřekročitelnou hranici. A objevila se ekonomicky drtivě silná Čína, dramaticky roste Indie. Vypadá to, že svět vstupuje do úplně jiných politických souřadnic, než na jaké jsme byli zvyklí.
Máte pravdu, svět už není, co býval. Kdo by si ještě před pár lety dokázal představit, že dnes budou ruské soukromé armády okupovat Ukrajinu, sestřelovat civilní letadlo, aniž by se k tomu přiznali, že nám budou Rusové vyhrožovat jaderným útokem, nebo že vyšlou své vojáky do Venezuely, aby zde udržely u moci nelegitimního prezidenta, který brání vjezdu konvojům s humanitární pomocí, jak konstatoval náš prezident.
No to víte, Oto, Rusové se už poučili z Jugoslávie, americké okupace Iráku (máte snad něco proti firmě Blackwater?), z rozvratu Libye, atd., atd., a drze si osvojili subverzivní metody, jimž jsou trvale vystavováni. A to je hned oheň na střeše – nikdo si přece nemůže dovolovat dělat to, co my děláme běžně. Ostatně to sestřelování civilních letadel, nehledě k tomu, že celé to vyšetřování má zcela jednoznačný politický rozměr a je proto asi stejně průkazné jako divadýlka Bílých přileb v Sýrii, případně jednoznačně potvrzený ruský původ salisburského novičoku a podobné perly, je také docela běžným arzenálem světové politiky – maně mi napadá jakýsi civilní iránský airbus nad Perským zálivem, ruský civilní tupolev sestřelený ukrajinskou armádou nad Černým mořem, ono by se toho našlo jistě víc. Z téže kategorie jest chápat i všeliká prohlášení pana Zemana k Venezuele – stejně mu do vytouženého Bílého domu nepomohla. Je ovšem smutné, že úsilí jedněch o rozvrat druhých odesírají povětšinou zcela nevinní.
K té Ukrajině jen poznámku – myslím, že Ukrajinci docela názorně předvedli, co si myslí o poměrech ve své demokratizované zemi, v posledních prezidentských volbách – symbol těch revolučních změn, pan prezident Porošenko, skončil na pěkném druhém místě o 50% hlasů (!) za vítězem… Je vidět, že pan Porošenko za těch pět let, co byl ve funkci hlavy státu, skutečně přesvědčil svůj lid, že zemi vede správným směrem. Ukrajinská Verchovná rada má oslnivou podporu celých 4% voličů – no, jsou to starosti s tou demokracií… Není náhodou něco v nepořádku s metodami, jimiž je prosazována?
Člověk by skoro řekl, že vás ten volební výsledek zklamal. Nedá se totiž tvrdit, že to Porošenko zfalšoval .
Některé vaše postřehy ve mně vyvolávají docela údiv. Ale možná je to tím, že se teď stýkám s Ukrajinkami, které mne zasvěcují do poměrů v té nešťastné zemi a do toho, co tam v praxi znamená heslo: Ukrajina, ce Evropa. Při pohledu zdola to spíše připomíná časy toho nejtemnějšího carského samoděržaví, jak je popisuje stařičký K.H.Borovský…
Nějaké to vraždění či zastrašování novinářů, to je nechává klidnými, na to jsou celkem asi zvyklé. Ten poslední přepadený novinář (otravoval nějakého lokálního oligarchu) zatím leží už týden v komatu v nemocnici, po pachatelích samozřejmě ani stopa. V té souvislosti jsou ovšem zajímavé zkušenosti pracovnice, která je hrdou matkou jednoho policejního dopraváka. Když chlapec nastoupil, dostal na místní poměry slušný měsíční plat: 10 tisíc hřiven. Ovšem záhy se ukázalo, že jeho každoměsíční povinností je odevzdávat celou polovinu svému nadřízenému, jenž má zase své nadřízené, atd., atd. Což v praxi znamená, že se musí snažit na silnicích, aby tu polovinu platu dostal domů, ba více než snažit, protože pohonné hmoty, pneumatiky a servis služebního vozidla také něco stojí. Policejní fondy na tyhle provozní položky sice v rozpočtech existují, ale jsou potřebné na jiné věci a pro jiné lidi… Být v ukrajinském Podolí (pro jistotu – to je kraj) řidičem je asi finančně docela náročný koníček; synek se ale nejspíš u policie dobře zapracoval, protože měl být povýšen na lejtěnanta. Požadavek, spjatý s touto radostnou novinou, byl jednoznačný: Buď zaplatíš 200 euro – nebo se s postupem rozluč. I nadřízení jsou jenom potřební lidé, a jak už jsem podotkl, i oni mají své nadřízené, atd., až na vrchol pyramidy. Zkrátím to – nakonec to spravil karton plzeňského, který obdržel nějaký maminčin policejně vyšší známý. Synek už tím lejtěnantem je, 200 euro ušetřeno… Propojení zločinu a policie je jedna věc, druhá propojení politiky a moci soudní, korupce a zločin pak nade všemi sklenují duhový oblouk poklidné a produktivní symbiózy. Je to obecně zdomácnělý ukrajinský společenský systém, zjevně usazený v průběhu staletých zkušeností. Na tohle nebude stačit žádný Zelenský i kdyby se rozkrájel, nehledě k tomu, že v pozadí stojí jeho věhlasný oligarchický sponzor Igor Kolomojský… Užas, říkají ty dobré ženy o poměrech v milované vlasti, což, jak si pamatuji ze školních let, znamená hrůza.
Ach, Ukrajino, svatá ty vlasti gerojů…
A jenom, paní třešni, abychom si nedělali iluze o nás samých – totéž výše popsané schéma společenského uspořádání na Ukrajině platí pochopitelně i v ČR. Ty pracovnice zaplatily svému mafiánovi (toť jejich autentický výraz) za služby se získáním víza na rok, dále platí za užívání zdejších mafiánových bytů (systém klasická sovětská komunálka – tři pokoje, v nich sedm lidí, pro všechny jedna koupelna a toaleta a jedna kuchyně – bydlet jinde je možné, ale pak už mafián takovou pracovnici víckrát sem nevezme) a jsou povinny jeden úvazek naplnit u mafiána, který je pronajímá zdejším firmám a podílí se – jak jinak – za své služby taky na jejich platu. O výši jeho podílu zachovávají diskrétní mlčení. Aby si skutečně vydělaly nějaké slušnější peníze (strava, doprava, ošacení, atd., jdou pochopitelně k jejich tíži, včetně nákupů léků, je-li potřeba) mají ještě jeden až dva další (většinou nepravidelné) úvazky, které jim mafián velkoryse povoluje a zřejmě už nekasíruje. Takže pracují běžně 12 – 16 hodin denně, víkend nevíkend, svátek nesvátek. Děněg nado! Zdejší asociální grupoň by vrněl štěstím – je to systém zcela podle jeho gusta, zda také podle zdejších předpisů a zákonů je už otázka. Tím se dostávám k tomu podstatnému: Takový systém může fungovat jen s tichým vědomím příslušných českých úřadů, vizovými úředníky počínaje a policií nekonče… Čili byť poněkud decentněji, ale principiálně stejně fungují i tady stejné korupční mechanismy jako na té Ukrajině. Ukrajina ce Evropa, říkají jim doma. Tady jim můžeme říkat, že Evropa ce Ukrajina…
„Rusko náhle vyhlásilo nepřekročitelnou hranici. A objevila se ekonomicky drtivě silná Čína, dramaticky roste Indie“
V dnesni dobe je podezrele, jak obtizne se hodnoti politika sousednich statu. Trump ma podle posledniho Galuppa na 46% preferenci…coz je oproti treba par vymodlenym procentum Macarona uplne neuveritelne. Tudiz houby vime, co se deje v Americe a Americane sami na tom budou mozna podobne.
https://news.gallup.com/poll/249344/trump-approval-remains-high.aspx
Ale v mainstreamu jsem na to nikde nenarazil (jako bych jistojiste narazil v pripade, ze by na tom byl podobne Macron).
Kdysi jsem mel zato, ze ulohou cenzury je potlacit jeden nazor na ukor druheho…dnes si zacinam myslet, ze ulohou evropske cenzury je potlacit vsechna mineni. Ale jelikoz media vynaseji a preci jen neco musi psat a vysilat, tak se dava obdoba tech hrajicich si kotatek, co bezela za komancu v TV o prestavce.
Viz treba tribunuv tweet vpravo nahore:
„“Divadlo Na zábradlí zrušilo tři dny před premiérou hru o sexuální výchově… „Téma se nám líbilo velice, Pavel Klusák nastínil pohled na sexuální výchovu od padesátých let k současnosti. Ale ač na tom intenzivně pracovali celou dobu, stala se z toho v závěru příliš velká legrace, příliš komický pohled na problematiku,“ vysvětlila dramaturgyně.““
No, embé, berme to tak, že se tímto způsobem sbubnovávají davy pod evropskou, americkou a jinou vlajku starou známou metodou: Potlačováním (či ignorancí) nevhodných zpráv a preferování naopak těch vhodných. Pozoruji zlomyslně to na stránkách BL, kde vetšinou ještě vyostřují překlady i texty agresivními adektivy přebíraných zpráv – co by si na tomto alternativním webu počali, nebýt volného Gaurdianu, bůh suď. Ale nejen ten Guardian, z něhož Čulíci brabčí, co se do nich vejde: Napíše-li např. anglické vydání El País o vystoupení nějaké katalánské představitelky v Auschwitzu, že toho „used“, tedy užila či využila k připomenutí osudu jsoucích katalánských politických vězňů, Čulíci to přeloží jako zneužila – tj. „abused“. Napíší-li tam cosi o smutném osudu židovského hřbitova pod žižkovskou věží (nevím, už odkud je to převzaté), přilepí BL k té věži aspoň adjektivum hnusnou, atd. A pochopitelně Britové zuří (nejsou-li brexitéry), titíž jsou fašisté, atd., atd. Taková manipulačně nálepková žurnalistika, už se to zajídá i řadě (celkem asi pěti) otrlých komentátorů; ti zajímaví, jako např. Hořejší či Jamek mají buď ban nebo jim nestojí za to Čulíka podporovat…
Projedete-li titulky třeba na Právě dnes, je vidět, že hysterické spílání je notorickou potřebou dnešní žurnalistiky a dnešních politiků, tím úspěšným Trumpem počínaje a Kalouskem zdaleka nekonče… :-)
Vzbuzuje emoce, zatemňuje čtenáři mysl a zavaluje ho kravinami, aby si nepovšiml, že je manipulován. Nebo aby si vůbec všiml, protože získat minimální pozornost publika je čím dál těžší. A teď se musím omluvit, mám cosi nutného…
Vy jste snad už viděl v nějakém státě na západ od Ruska, aby zde pochodovaly předškolní děti s maketami útočných samopalů a aby jejich rodiče volali na demonstracích po tom, aby jejich tanky byly v Moskvě? A přitom právě Rusové a jejich přisluhovači neustále tvrdí, jak NATO plánuje invazi do Ruska…
No, možná nepochodují, ale cvičí se pilně ve střelbě a hodu granátem a boji zblízka, milý pane. Na Ukrajině na to mají specializované tábory s instruktory z nacionalistických oddílů donbaské fronty, v Izraeli to provozuje zřejmě IDF nebo kdo. Obrazové materiály lze docela snadno dohledat, to zvládnete, včetně toho šohajíka zvíci deseti let v poloze ležícího střelce s echt zbraní v ruce a kipou na hlavě. Na tyhlety faklmarše ukrajinských nacionalistů je taky utěšený pohled. Ale to jsou, jak se zjevně domníváte, jen osobité průvody, používající výhradně jazyk pravdy a lásky, včetně těch zbožných přání o ukrajinských tancích v Moskvě. Nebuďte pitomě tak výběrový, pane. Řečeno s upraveným Descartesem: Prudím, tedy jsem, že? To je vaše poznávací znamení pod jakýmkoli nickem.
Ve kterém státě NATO se cvičí předškolní děti ve střelbě a v boji zblízka? Ve kterém státě lidé na demonstracích volají po tom, aby jejich tanky jely do Moskvy?
Nic se mi dohledat nepodařilo. Pro vás ale určitě nebude problém dodat důkazy pro svá tvrzení, abyste nebyl za lháře…
Ptal jste se, milej Oto, na země na západ od Ruska – tak nekličkujte najednou s NATO. To především. Takže Ukrajina. Z loňského pochodu nacionalistů Kyjevem 14.10. k výročí UPA – to byla ukrajinská osvobozenecká armáda, která se vyznamenala zejména na Volyni udatným bojem se Židy, Poláky a zejména ženami a dětmi – tedy z té radostné události dvě ukázky:
První je takový veselý sestřih doprovozený jakousi ukrajinskou častuškou – tady:
druhý je z téže akce, drobet delší, ale zajímavější – najdete tam více těch fakulí i pěkných transparentů – např. Bandera náš hrdina, případně Ukrajina od Kijeva až po Kavkaz. Je to poněkud delší, ale stačí si to jen projet, přijdete si na své.
Tak příjemnou zábavu. Další už nechám vašim dovednostem.
Psal jste, že víte o státu na západu od Ruska, kde se předškolní děti „cvičí pilně ve střelbě a hodu granátem a boji zblízka“. Když jsem vás požádal o dodání důkazů pro vaše tvrzení s tím, že jinak budete za lháře, tak jste žádný důkaz pro svá tvrzení nedodal.
Stejně tak nikdo ve vašich videích nevolá po tankové invazi do sousedních států. Není žádný jiný stát na světě, který by předškolní děti cvičil jako dětské vojáky, kde rodiče těchto dětí volají po tom, aby se jejich tanky projížděly po Praze nebo jiném hlavním městě.
Proto vás musím informovat, že jste se nyní sám usvědčil za lháře, jak jsem vás varoval. A to už nemluvím o vašem pomatení nějakým Otou.
Příště si musíte dát pozor na to, co tvrdíte, aby se vám tato nemilá událost znovu nestala.
Na nic takového jste se neptal, Otíku. Ptal jste se následovně: „Vy jste snad už viděl v nějakém státě na západ od Ruska, aby zde pochodovaly předškolní děti s maketami útočných samopalů a aby jejich rodiče volali na demonstracích po tom, aby jejich tanky byly v Moskvě?“
Ty rodiče s dětmi i jejich vyvolávání máte v obou odkazech. Letní tábory pro děti Pravého bloku a batalionu Azov a jejich činnost jsou zdokumentovány rovněž – a nikoli s maketami, ale skutečnými zbraněmi – ale nejsem váš poskok. Kdo hledá, najde na ukrajinských stránkách – oni se pořadatelé rádi pochlubí. Tak se uklidněte a zkuste si to najít – kdyby to nešlo, můžete zaimprovizovat pro změnu něco o koloraturním zpěvu nebo nějakou etudu na téma Výkřik…
V každém případě se dobře bavte.
Bavím se dobře, to se nebojte.
Psal jste o státech, kde se předškolní děti „cvičí pilně ve střelbě a hodu granátem a boji zblízka“.
Ale nebyl jste schopen dodat byť jediný důkaz pro své tvrzení. Vaše „Kdo hledá, najde“ bohužel žádným důkazem není. Tím jste se sám usvědčil ze lži.
Dále jsem se ptal, ve kterém státě lidé na demonstracích volají po tom, aby jejich tanky jely do Moskvy?
Ani na tuto otázku jste nebyl schopen odpovědět. Příště si proto raději dávejte větší pozor na to, co tvrdíte, abyste opět nebyl za hlupáka.
Nebrečte, Otíku, tohle natočili pro Guardian v roce 2017:
In Ukraine, the far-right Azov militia is fighting on the frontline – and running a summer camp for children. The Guardian visited the camp and followed 16-year-old Anton through his experiences. Is Azov really a modern Hitler Youth organisation, or is it trying to prepare young Ukrainians for the tough reality that awaits them?
Tak hezké pokoukání:
A teď, prudile, jděte do přírody a naplňte si oči krásou.
Dobrý pokus! Má jen dvě drobné chybičky:
1. „16-year-old Anton“ zřejmě nebude předškolní dítě.
2. Whataboutismus není argument.
No, Otíku, kdybyste si dal práci, našel byste v dalších videích devítileté školáčky v uniformách i bez, ani krásně recitují jakési aktuální verše, jak je třeba zabíjet Moskaly a Moskvu proměnit v ruiny. Tomu říkám láska k vlasti! A když se vám to tak líbí, poradím vám – Youtube, zadat pojmy ukraine batalion azov. Já se v těch výkalech hrabat nechci. Mimochodem, jistý český poslanec euparlamentu, slyšící na příjmení Štětina, je tam taky k nalezení, an si tiskne ruku se šéfem té roztomilé skupiny, jistým Andrijem Bileckým. To je takový sladký urostlý chlapec zvíci třiceti nebo kolika let, jistě se vám bude líbit jako panu Štětinovi, jenž pana Bileckého protáhl až do europarlamentu, aby tam mohl agitovat pro dobro a národní ideály batalionu Azov. To je taková běžná praxe těchletěch bojovníků za demokracii a svobodu. Ale pozor, jistě jste si všiml, že k oblíbeným zábavám azovců patří také napadání všelijakých akcí LGBT… Nejsou při tom zrovna vybíraví. A zkuste si ta krásná videa taky prohlídnout, najdete tam pěkná maličká dítka, včetně kopajících holčiček pod deset let, jak se cvičí pro boj zblízka.
Jinak jděte opravdu do té přírody, tady akorát zavazíte.
Stačilo napsat:
„Omlouvám se, ale žádné důkazy pro svá tvrzení nemám.“
Ušetřil byste spoustu písmenek.
No jistě, my víme. Jen tak namátkou:
O internetovém deníku Grani píše česká Wikipedie, že má tři zdroje financování:
1. Grant Národního fondu pro demokracii (NED)
2. Příjmy z reklamy;
3. Sponzorské příspěvky čtenářů.
Kdybyste to náhodou netušil, „National Endowment for Democracy“ je dle vlastního vyjádření „soukromá nezisková organizace“.
Soukromá nezisková organizace, která je, jakousi divnou shodou okolností, financovaná převážně Kongresem USA.. :D :D
Jakýmpak způsobem se vám udělal názor, že ta poměrně malá hrstka lidí z videa jsou rodiče těch dětí z fotografie, vymyslel jste si to, nebo vám to sdělil „vnitřní hlas“? V tom videu to nikde řečeno není.
„My fellow Americans, I’m pleased to tell you today that I’ve signed legislation that will outlaw Russia forever. We begin bombing in five minutes. “ zavtipkoval si roku 1984 Ronald Reagan.
Barack Obama, nositel Nobelovy ceny míru v rozhovoru pro VOX: „Cílem je svět, ve kterém budou USA pokračovat ve své vedoucí roli. (…) Nyní musíme mít nejsilnější vojenskou sílu světa a příležitostně zkroutit ruce zemím, či srazit do kolen země, které by nebyly ochotny dělat to, co potřebujeme, aby dělaly. Kdyby nebylo ekonomického, diplomatického, někdy i vojenského znásobení síly, či tu dávku realismu, ničeho bychom nedosáhli. V popisu mé zahraniční politiky je víra, že nemáme vojenská řešení pro každý problém 21. stol. Ale nemáme sobě rovného ve smyslu státu, který by se chystal nás napadnout či nás přechytračit, k čemuž by se svým nukleárním arzenálem mohlo mít nejblíž Rusko, ale všeobecně řečeno nemohou nic takového projektovat v měřítku celého světa, což my ano. A nemůže to udělat ani Čína. Na naše vojenské výdaje dáváme víc prostředků, než dalších 10 zemí dohromady.“
Tentýž Barack Obama ve West Pointu:
„USA budou používat vojenskou sílu jednostranně, bude-li to nezbytné, pokud to naše trvalé zájmy vyžadují: pokud budou naši lidé v ohrožení, pokud je ve hře naše živobytí, a pokud je bezpečnost našich spojenců v nebezpečí. Za těchto okolností, upřednostňujeme jednat společně se spojenci a partnery. Pokud naše zájmy nejsou v přímém ohrožení, je práh pro vojenskou akci vyšší. V takovém případě se je budeme snažit mobilizovat, aby sdíleli ono břemeno a dosáhli trvalých výsledků.“
A Obama, restartující vztahy USA z Ruskem, do třetice: „moje politika na izolaci Ruska se soustředí na přetětí jeho hospodářských a politických styků s ostatním světem… a efektivně tak učiní z Ruska stát páriů“.
K čemuž známý Putinův agent Henry Kissinger tehdy (duben 2014) poznamenal: „Démonizace Putina není politika. Je to alibi proč nedělat vůbec žádnou politiku.“
No jo, když ono Rusko zjevně nestojí o to, aby mu někdo kroutil rukama a podrážel nohy, ani být státem páriů a poslušně panáčkovat Vládcům Vesmíru z Washingtonu.
Americký konzervativní týdeník „The Washington Examiner“ v článku nazvaném „Ukrajina by měla vyhodit do povětří Putinův Krymský most“ napsal, že „Ukrajina má naštěstí prostředky k leteckému úderu proti mostu, aby ho aspoň dočasně vyřadila z provozu“. Most je prý dostatečně dlouhý, aby bylo možné se vyhnout riziku lidských obětí.
(Zdrojem této zákeřné proruské dezinformace je profláklý generátor „fejk ňjús“, vystupující pod krycím jménem ČT24.)
Rusko své náklady na zbrojení snížilo o 3,5 procenta oproti roku 2017
Státy s největšími vojenskými výdaji v roce 2018 (v miliardách dolarů/ bilionech korun)
1. USA (649,0 miliard $ / 14,99 bilionu Kč)
2. Čína (250,0 miliard $ / 5,77 bilionu Kč)
3. Saúdská Arábie (67,6 miliardy $ / 1,56 bilionu Kč)
4. Indie (66,5 miliardy $ / 1,54 bilionu Kč)
5. Francie (63,8 miliardy $ / 1,47 bilionu Kč)
6. Rusko (61,4 miliardy $ / 1,42 bilionu Kč)
7. Velká Británie (50,0 miliard $ / 1,15 bilionu Kč)
8. Německo (49,5 miliardy $ / 1,14 bilionu Kč)
9. Japonsko (46,6 miliardy $ / 1,08 bilionu Kč)
10. Jižní Korea (43,1 miliardy $ / 1.00 bilion Kč)
11. Itálie (27,8 miliardy $ / 0,64 bilionu Kč)
12. Brazílie (27,8 miliardy / $ 0,64 bilionu Kč)
13. Austrálie (26,7 miliardy $ / 0,62 bilionu Kč)
14. Kanada (21,6 miliardy $ / 0,50 bilionu Kč)
15. Turecko (19,0 miliard $ / 0,44 bilionu Kč)
Zdroj: SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute)
Světové výdaje na zbrojení stoupají, ale Rusko zákeřně šetří.
Není to od těch Rusáků neskutečně drzá provokace? :D
No jo, ale my se nenecháme zmást, my víme, agresivní Rusko chce válku. Někoho v Pobaltí zlovolně napadne nejspíš už příští úterý.
Napsal jsem vám odpověď včetně mnoha zdrojů. Uvidíme, jestli vám majitel blogu dovolí, abyste ji viděl, nebo jestli vás raději nechá v nevědomosti.