Coronavirus ante portas

Tak coronavirus je už v Itálii. On je tedy i ve Španělsku, Německu nebo Francii, ale jenom Itálie kvůli němu uzavřelo několik obcí do karantény. A je-li v Itálii, může se snadno dostat i do Česka. Měli bychom se bát? Přiznávám, že jako laik mám trochu problém s tím, že na jedné straně lékaři tvrdí, že COVID-19 (tak se ten prevít jmenuje) je jen horší chřipka a že za stejnou dobu, za kterou na něj v Itálii zemřeli tři lidé, jich na sezónní chřipku zemřelo přes dvě stě, a na druhé straně vlády vyhlašují karantény, uzavírají města a vůbec přijímají poměrně razantní opatření. To mi nějak nejde dohromady. Nicméně jsem optimista a věřím, že při úrovni a dostupnosti našeho zdravotnictví a solidní kondici většiny populace pro nás COVID-19 nepředstavuje až takové nebezpečí a morová rána jako ze středověku nás nečeká.

Čeká nás ale něco jiného, co nám může dát také pěkně zabrat, totiž mimořádná opatření, na která není naše společnost podle mého názoru mentálně připravená. Když si vzpomenu, jaký nepředstavitelný problém pro spoustu lidí znamenalo, že by ve svátky měly být zavřené obchody a oni si nemohli nakoupit, nedovedu si představit, že bude kvůli karanténě zavřeno ne dva dny, ale dva týdny. Dokáží se dnes lidé vůbec zásobit tak, aby přežili výpadek zásobování? Má vůbec stát pro případ karantény připraveny nejen materiální zásoby, ale i operační plány na zásobování obyvatelstva v situace, kdy bude běžný trh vyřazen ze hry? A budou se lidé schopni popasovat s regulací cen či dokonce zavedením přídělového systému? Jsou Češi schopni se v případě nutnosti uskrovnit a omezit, nebo i v karanténě pojedou to svoje já, já, já, jenom já, já nic nemusím, nikdo mi nic nesmí nařizovat a budou nařízená opatření ignorovat? Chaos, panika, agresivita, sobectví, keťasení a další formy šmejdství – to všechno může nadělat víc škod a utrpení, než ten prevít COVID-19.

A to jsou jen bezprostřední dopady, ale čekat se dají i dlouhodobé související s propadem ekonomiky. Případná epidemie a s ní související opatření mohou zasadit těžkou ránou ekonomice, a to včetně krachů firem, kolapsů důchodových fondů, nárůstů nezaměstnanosti, zvýšení neschopnosti splácet dluhy etc. a to vše může na občany dopadnou i s odstupem řady let. Budeme pasivně přijímat nárůst exekucí, chudoby, bezdomovectví a dalších logických důsledků standardních tržních mechanismů i v situaci, kdy byl trh zcela ovládán vis maior epidemie? Neměli bychom už teď přemýšlet nad tím, jaký postoj zaujmeme k člověku, který sice přežil epidemii, nebo se dokonce z nákazy za nemalého úsilí lékařů vyléčil, ale teď je bez práce, bez domova a bez důchodu, protože pokles trhu?

Nepochybuji o tom, že z medicínského hlediska COVID-19 zvládneme, už si ale nejsem tak jistý, že jsme na něj připraveni i politicky, ekonomicky a sociálně.

28 komentářů: „Coronavirus ante portas

  1. Myslím, že každý člověk by měl myslet na to, aby byl připravený přečkat několikatýdenní výpadek zásobování.

    1. To dela pro ctyrclennou rodinu jidlo na nekolik mesicu…to aby si kvuli tomu pronajali garaz.
      Presne takhle jsem si v Listopadu predstavoval svobodnou demokratickou spolecnost…zasoby jidla na tydny a o vanocich prochazka mezi betonovymi zatarasy, hlidanymi samopalniky.
      Ovsem tahle dan za to, ze muzeme konecne volne cestovat do byvale DDR, Madarska a Polska, rozhodne stoji!

      1. To mě přimělo k zamyšlení, jak by výpadek v zásobování vypadal za totáče.
        Rozdíl by byl v tom, že na to tenkrát byli lidi víc adaptovaní než dnes, takže většinou nějaké zásoby doma měli, když nikdo netušil, kdy dojde k jakému výkyvu. Dnes jsou strašně zpohodlnělí. Spoléhají na to, že pořád bude všechno v dostatečném množství.
        Třeba je ta hrozící pandemie upozorní, že to tak být nemusí.
        Základní zásoby jídla na měsíc pro čtyřčlennou rodinu garáž nezaberou. Stačí cca deset větších krabic. Je potřeba promyslet, co je nezbytné a co ne.

      2. Co do krabic?
        Určitě potraviny trvanlivé, jako luštěniny, těstoviny, instantní polévky, mouku, cukr, sůl, čaj, sušené mléko a sušená vejce atd.
        Kromě toho nějaké konzervy, olej, vitamínové přípravky…
        A vedle krabic by určitě měl stát soudek kysaného zelí!
        Je otázka, jestli se zásobit pitnou vodou. To samozřejmě záleží na okolnostech, ale pár petlahví snad nemůže překážet.
        Kdyby došlo na věc, určitě bych úpěla, na co všechno jsem v tom předzásobení zapomněla…

      3. Do krabic, respektive menší krabice, stačí nakoupit nakládané olivy.
        Jen z jejich obsahu, a bez nutnosti další tepelné úpravy, může člověk přežít ne týdny, ale měsíce a roky.
        Pár lahví dobrého vína na jejich zapití už je předpokládám samozřejmost :-)

      4. „Presne takhle jsem si v Listopadu predstavoval svobodnou demokratickou spolecnost…zasoby jidla na tydny a o vanocich prochazka mezi betonovymi zatarasy, …“ (embecko)

        To je „úvaha“, vzhledem k obsahu článku, tak pitomoučká, že mi to nedá odpovědět v podobném duchu.
        Já si zase v Listopadu nepředstavoval, že ještě po třiceti letech budou komunisti někde žrát netopýry a my kvůli tomu budeme vykupovat obchody.:-)

      5. Znala jsem jednoho malíře, co mu stačilo víno. Olivy vynechal.

  2. Už se těším, tribune. Je možné, že se pak naplno projeví zoufalství těch, co si myslí, že bránit druhým v maximalizaci vlastního užitku (i v morovém baráku si budou jednotlivé partaje myslet na své výhradní potřeby i když budou v tomto izolovaní.) co budou projevovat s druhými solidaritu:-) O to víc, jak se jim bude zdrojů nedostávat bude jejich vzájemný boj připomínat čistě NATURALISTICKOU společnost – přírodní hierarchie – dravci, lovci, potrava. Je otázka, jak se zachováte Vy, jestli se uskrovníte, rozdělíte o skývu chleba s bližním….Nevěřím, že místo těch anonymních keců tady byste ohrozil sebe sama a nevykuchal mne a mou rodinu (když by to bylo nutné) namísto, abyste mi hodil pul poslední kurky chleba. Víte nemyslím, že se něco takového nakonec bude dít a že takové zkoužce budete vystaven ale co vím ABSOLUTNĚ JASNĚ, který z těchto dvou společensko-,morálních konceptů by v takovém přípaadě zvítězil a co je tedy společensky přirozené a příznejme si, i progresivní. – ve smyslu toho – kdo a jaká opatření mají šanci nějaké kataklyzma přežít. Jestli lidská dobrota s bliýními ergo SPOLEČNOSTÍ anebo maximalizace individuálního užitku.

    Jen mi jde o princip POPPEROVY verifikace pravdivosti – filosofie filosofie liberálniího kapitalismu s primárním akcentem na podstatu lidského genomu jako individualistickéjho raciomnálně jednajícího zvířete – a falešné apologetiky lidské pospolitosti a falešné dobrovolné solidarity, (s cizími lidmi – nazýváno „LIDEM! – což je sémanticko-filologický nesmysl, NIKDO TAKOVÝ TOTIŽ NEEXISTUJE)) kterou nedodržují ani ti, co ji hlásají a měli by twmto principů sami alespoň věřit a řídit se jimi..

    1. Vždycky se najde nějaký blbec, co chlubí tím, jak bude krást a zabíjet. Potěšující je, že je to většinou stále jeden a ten samý blbec a ač svůj postoj považuje za univerzální normu lidství, bývá vždy v sice nebezpečné, ale přesto menšině. Již pouhá skutečnost, že na této planetě po všech fatálních krizích, co jich lidstvo za tisíciletí zažilo, stále nějací lidé žijí, je nepopiratelným důkazem toho, že vaše dravčí ideály nejsou dominantní.

      1. o nikom takovém já nevím (kdo by se tímto chlubil), jen říkám, že se nerozdělí o to čím bude v dané době disponovat. To je trochu něco jiného. Otazkou je, jestli k přežití bude zapotřebí více individuální „dravčí“ povahy – anebo spíše „komunitního zasíťování“. Na základě – nejspíše majetkově kapitálových dispozic svých členů zaplatit si ochranu a nutné zdroje. A to není o 1%. Ale o skupině lidí, co bude dispomovat nikoli fimančními – ale skutečnými zdroji. Komoditami. Váše pretendenci – dělnicko-rolnické (ergoi pracující) třídy – která se spojí – je více než nepravděpodobná.

      2. Jinými slovy vždy to jedině a pouze nějaká spolupracující komunita, kdo přežije, otázka je jen to, zda bude postavena na zdola na sociálních základech a všichni si v ní budou rovni (inkluzivní varianta), nebo zda postavena shora na základech mocensko-ekonomických (exkluzivní varianta).

  3. „Má vůbec stát pro případ karantény připraveny nejen materiální zásoby, ale i operační plány na zásobování obyvatelstva v situace, kdy bude běžný trh vyřazen ze hry?“

    O tyto zásoby se stará Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Kromě ropy, pohonných hmot a některých barevných kovů (měď, hliník, nikl, olovo a zinek) stát v podstatě žádné větší zásoby nemá. Pokud jsou v hmotných zásobách státu nějaké potraviny, tak jsou na 1,5 dne. (Např. másla je ve státních rezervách asi 400 tun.) I tak jsme v Evropě spíš rarita – kromě Čechie drží potraviny ve státních rezervách už jenom Německo, Maďarsko, Finsko a Švýcarsko a všude to drží ve skladech soukromých firem. Kromě zásob ropy a ropných produktů na 3 měsíce, jejichž výši nám určuje legislativa EU, je množství ostatních zásob dáno požadavky příslušných ministerstev (zemědělství, obrany, průmyslu a obchodu). Vláda má o změnách složení zásob ve skladech SSHR rozhodnout do března t. r. MPO chce zásoby kovů rozprodat s tím, že jsou zbytečné. (A získalo by se tím asi 600 miliónů až 1,6 mlrd Kč – proč se na to tak spěchá a kteří kamarádi by na tom asi vydělali, když zrovna teď jdou ceny barevných kovů nahoru?) Ministerstvo zemědělství chce sice zvýšit zásoby potravin až na 15 dní, ale ono by to stálo asi 8 miliard Kč a to zase nechce dovolit ministerstvo financí. Přes Schillerovou neprošlo ani to, že by se za peníze utržené prodejem kovů nakoupily další potraviny a chce to rovnou do letošního rozpočtu. Kompromisem by tedy mohl být postupný růst zásob – co rok, to den, takže navýšení na těch 15 dní by trvalo nejméně 12 let…

    Doporučení: Po vzoru mormonů ve státě Utah (kde to btw má obyvatelstvo uloženo jako zákonnou povinnost) si držte doma zásoby potravin aspoň na měsíc a přemýšlejte, jak je zabezpečit proti lupičům.

    „A budou se lidé schopni popasovat s regulací cen či dokonce zavedením přídělového systému? Jsou Češi schopni se v případě nutnosti uskrovnit a omezit, nebo i v karanténě pojedou to svoje já, já, já, jenom já, já nic nemusím, nikdo mi nic nesmí nařizovat a budou nařízená opatření ignorovat? Chaos, panika, agresivita, sobectví, keťasení a další formy šmejdství – to všechno může nadělat víc škod a utrpení, než ten prevít COVID-19.“

    Naposled byla podobná situace při povodních roku 2002. Tenkrát ty excesy dle mého soudu nepřesáhly nějakou snesitelnou mez – naopak se drtivá většina lidí chovala velice rozumně a solidárně. Nicméně to už je 18 let a obávám se, že za tu dobu se leccos mohlo změnit – k horšímu, pochopitelně…

    „Budeme pasivně přijímat nárůst exekucí, chudoby, bezdomovectví a dalších logických důsledků standardních tržních mechanismů i v situaci, kdy byl trh zcela ovládán vis maior epidemie? Neměli bychom už teď přemýšlet nad tím, jaký postoj zaujmeme k člověku, který sice přežil epidemii, nebo se dokonce z nákazy za nemalého úsilí lékařů vyléčil, ale teď je bez práce, bez domova a bez důchodu, protože pokles trhu?“

    Jako byste sám nevěděl, že Franta Kobliha pod sebou potřebuje mít někoho, kdo je na tom ještě hůř než on, aby se měl komu posmívat, nad koho se povyšovat a koho obviňovat za svůj posranej život…

    1. Jeden a půl dne není mnoho, ale budeme-li předpokládat, že budou postiženy jen izolované oblasti, mohlo by vydržet i více. Navíc to není jen stát, kdo má zásoby, jsou to i obchodníci. Problém tedy bude spíš jak zajistit logistiku, než samotné zásoby.

      Zaujala mne ovšem myšlenka mít doma zásoby pro rodinu na měsíc. Hlavně tím, že vůbec netuším kolik a čeho by to mělo být. Tohle by možná stálo za nějaké rozpracování. Asi bude i jiná skladba s ohledem na karanténu, kdy jinak vše ostatní bude fungovat, a jiná pro případ výpadku základní infrastruktury typu elektřiny či vodovodu.

      1. Pro nás venkovany nic divného, ale umím si představit, že v Praze už jste některé základní instinkty dávno ztratili…

        Pro krizové situace se doporučuje na 1 dospělou osobu a měsíc:
        – asi 10 – 12 kg brambor nebo těstovin nebo cereálií
        – asi 5 – 6 kg luštěnin
        – asi 3/4 litru kondenzovaného mléka (nebo 1 l trvanlivého mléka na osobu a den)
        – asi 2,5 – 3 l oleje nebo 2,5 – 3 kg tuků
        – asi 2,5 kg cukru
        – asi 15 – 20 vajec
        – asi 2,5 – 3 kg konzervovaného masa
        – asi 2 – 3 litry kompotovaného ovoce nebo zavařenin
        – min. 1 litr balené pitné vody na osobu a den; určitě není od věci mít doma soupravu na úpravu pitné vody Aquasteril Tramp (vojáci a táborníci znají, funguje to na bázi chlóru in statu nascendi) za 350 – 400 Kč, stačí to cca na 120 dávek po 2,5 l, ale skladovat se dá jen 5 let

        Pokud jde o náhradní možnost vaření, tak existují různě sofistikovaná udělátka, od kempinkových souprav na propan-butan přes lihové a benzínové vařiče až po jednoduchou samo-domo „stoličku“ z ohýbaného plechu, ve které se dá pod ešusem zapálit kostka paraldehydu (=suchého lihu) nebo podpalovače PePo

        A samozřejmě je nutno udržovat zásobu pravidelně užívaných léků na chronické nemoci i léků obecné potřeby (antipyretik, analgetik, léků na průjem apod.), dezinfekčních prostředků a obvazového materiálu; mně se navíc nad obvyklá doporučení dobře osvědčily houbičky, které zastavují krvácení (Gelaspon apod.).

        Nějaké další dotazy?

      2. To mi přijde na objem docela dost. A teď si to vynásobte čtyřmi na rodinu. Kam by tolik zásob v běžném městském bytě asi lidé dali? A asi to bude i dost peněz, jenom za tu vodu mi to vyšlo skoro 1000,- A další věc: management a logistika. Nakoupím, uskladním, to si ještě dovedu představit. Jenže ono to čase vyexpiruje. To to pak vyhodím? Nebo budu postupně ujídat a doplňovat? To bude spousta organizační práce, kterou ne každý zvládne. Tím nechci říct, že to, co píšete, je nesmysl, jen že teoreticky mi to přijde mnohem snazší, než prakticky.

      3. Tak ještě v 80. letech bývalo i ve městech zvykem uskladnit si před zimou do sklepa pytel brambor na osobu.
        „Nebo budu postupně ujídat a doplňovat?“
        Přesně tak.
        „To bude spousta organizační práce, kterou ne každý zvládne.“
        No vždyť říkám, že většina lidí ztratila základní instinkty běžné ještě pro generaci mých rodičů a víceméně fungující do převratu ještě i v mé generaci (60+).

      4. Dřív to byla rutinní nutnost, dnes spousta věcí funguje jinak. Nemluvil bych ani tak ztrátě, jako o adaptaci. To neznáme, že to není špatné a riskantní, jen bych nevinil lidi, ale systém.

  4. „na jedné straně lékaři tvrdí, že COVID-19 (tak se ten prevít jmenuje) je jen horší chřipka a že za stejnou dobu, za kterou na něj v Itálii zemřeli tři lidé, jich na sezónní chřipku zemřelo přes dvě stě“

    Já jsem dalek toho, abych věděl, jak to s tím nebezpečím je, ale jen malou poznámku:
    Počet zemřelých Vám v této chvíli sám o sobě nic neřekne.
    Důležitá je letalita. Zkoušel jsem hledat, ne úplně úspěšně: snad by letalita COVID-19 měla být 2,3 %, zatímco chřipky snad 0,1 %. Takže by mohl být cca. 20x horší, jenže jsou s tím asi 3 problémy:
    1. ty zdroje na těch internetech jsou ne zrovna důvěryhodné samy o sobě
    2. motají tam dohromady letalitu a mortalitu, což je něco dost jiného, ale Anglosasové si tradičně s akurátností terminologie hlavu moc nelámou, takže bůhví, co tím myslej a jestli jde v obou případech o stejný parametr
    3. ani letalita není úplně určující, protože pro reálný dopad infekce je taky důležitá incidence, tedy vlastně schopnost té infekce se hodně rozšířit. Takový coronavirus způsobující SARS měl letalitu snad až 10 %, ale díky tomu, že se zase tak moc po světě nerozšířil, tak … no kdo by si na něj dneska vzpomněl, nebýt toho nového coronaviru? Po pravdě řečeno, ona ta vysoká letalita není pro ten virus úplně výhodná – on potřebuje, aby ten člověk co nejdéle žil a nakazil díky tomu co nejvíc lidí, ne aby pár hodin po infekci najednou zakroutil očima, zaklepal končetinama, svalil se na zem, vychrlil ze sebe 26 litrů krve a umřel, jak to je v katastrofických filmech o pandemiích. Jedině teda, že by se pak proměnil v zombie a začal honit Millu Jovovich v kozačkách a nedbalkách, zato s pumpou s pistolovou rukojetí v každé ruce….

    Hm, ze začátku ten text měl smysl, ale pak se s ním něco stalo.

  5. Na italském (anglicky psaném) blogu profesora Ugo Bardiho jsem našel tento článek:
    https://cassandralegacy.blogspot.com/2020/02/italy-under-coronavirus-attack-return.html
    Nevidím důvod, proč by to u nás mělo probíhat jinak. Nakonec se najde dost lidí, kteří budou hledat viníky a volat po (zatím? jenom virtuální) krvi, přičemž na ráně budou jako vždy a podobně jako u nás obvyklí podezřelí: Zelení, vláda, komunisti, imigranti, čmoudi, dobroserové (italsky: buonisti), u nás možná navíc ještě neomarxisti a politické nevládky. Autor upozorňuje na to, že úplně stejně se lidi chovali v Miláně při morové ráně let 1629 – 31, kdy ta krev údajných viníků ani zdaleka netekla jen virtuálně; tehdy ještě neměli internet… Nicméně mentalita lidí se za těch skoro 400 let vůbec nezměnila.

      1. Buďte si jistý, že cokoliv hnusného si umíte představit, daleko zaostává za tím, co si lidi jsou schopni navzájem ve skutečnosti udělat – a občas si to i dělají.

      2. ano, přesně tyto skupiny… Plus neoliberálové které tribun namiísto vámi jmenovaných (odkud vám tito naopak vypadli, hanku) uvozuje označením „liberální fašisté“. Myslím, že skuteční nacionál fašisté v černém a marxističtí (dnes vysoce nacionalizovaní – ne tedy už proletarizovaní) v rudém, v tomto budou společně volat NA STRÁŽ!..“Proii liberálům….Těmi jsou ostatně Zelení nebo Piráti – také…

Na komentář není právní nárok

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s