Obchod na korze

Konečně jsem si doplnil vzdělání a shlédl Obchod na korze, československý film ověnčený Oscarem, o kterém jsem zatím věděl jen tolik, že má zvláštní název a zvláštní je i tím, že má dva režiséry, Kadára a Klose. Když film začal, byl jsem trochu rozpačitý a říkal si, že to bude další černobílá artovka postavená na tom, že se v ní nic neděje, o nic nejde a všichni hrají, jako že nehrají. Chyba lávky! Obchod na korze je totiž výborně vygradovaný a počáteční rozpaky se rychle změní v přikování k obrazovce. A z divného názvu se stane geniální zkratka celého děje, protože Obchod na korze je o obchodu na korze. O galanterii staré Židovky na korze (které připomíná spíš větší náves) volakého slovenského městečka za časů ľuďáckého Slovenského štátu, kdy začínají deportace Židů a arizátorem obchodu staré Lautmanky je z protekce ustanoven malý slovenský člověk Brtko.

Malý ve smyslu, že nemá žádné ambice a válku a arizaci nevidí jako příležitost jak zbohatnout, tak „malý“, že svoji funkci arizátora nechápe jako imunitu pro trochu té šikanózní zábavy na účet staré paní, ale poctivě se snaží jí s vedením obchodu pomáhat, a když začnou deportace, tak ji i chránit. Co vám budu povídat, semele ho to na prach, šťastný konec se nekoná. A to je asi hlavní poselství Obchodu na korze: zůstat slušný v neslušné době je životu nebezpečné, ale když jste v jádru slušný člověk, tak si stejně nemůžete pomoct a oportunistická svině se z vás nestane, i když vám to žena dobře radí.

Divácky nejnáročnější je na Obchodu na korze zvuk. Jednak podle všeho snímaný rovnou „na place“ bez postprodukce, nebo v průběhu času hodně pokažený, každopádně často poněkud nezřetelný, jednak jazyk. Už relativně čistá slovenština Brtka je občas oříšek, natožpak řeč, jíž mluví Lautmanka, kterou se mi ani nepodařilo identifikovat. Možná nějaká forma jidiš, ale někdy je to čistá slovenština, jindy zase jako kdyby mluvila maďarsky a jindy taková ta šišlavá němčina…

Čeho si já osobně na Obchodu na korze cením asi nejvíce, že není jen další film Židech, i když v něm Židé shodou historických okolností dávají největší smysl, ale prostě o lidech, které si pro jejich kolektivní identitu někdo vybral, aby se jim pomstil za svůj zpackaný život. Obchod na korze by stejně dobře fungoval i kdyby Lautmanka byla v jiném čase a na jiném místě Arménka, Indiánka, Irka…

Filmový jazyk Obchodu na korze je vlastně až komorní, mnoho se nestane a postav je poskrovnu (figur právě naopak, ale jsou to bezejmenní kolemjdoucí) a vypráví bez dramatických efektů a zvratů poklidným lineárním tempem, přesto je strhující a vypráví příběh, který má cenu vyprávět a připomínat stále dokola. A proto si Obchod na korze svoje místo v historii kinematografie rozhodně zaslouží, bez ohledu na Oscara.

8 komentářů: „Obchod na korze

  1. Šišlavá němčina je jidiš. Maďarština je v historickém kontextu pochopitelná. Ale rozumět se jí samozřejmě nedá.

    Viděl jste Pásla koně na betoně? Na to prý potřebují titulky i Slováci – nevýchodňáři.

    1. Díky za upřesnění. Naposloucháno jidiš nemám a podle toho, co jsem našel na wiki, jsem pochopil, že jidiš se nešišlá.

      1. Ne že by se šišlala, ale je to tak trochu mix ze slov (mimo jiné) hebrejských, německých a slovanských. A ta slovanská příměs je zodpovědná v kontextu té němčiny za ten dojem šišlavosti.
        Ale je pravda, že já Obchod na korze viděl už před mnoha lety, takže si ty jazykové problémy už nepamatuji. Jen jsem to odhadl podle Vašeho popisu.

        Jako třeba (místama) tady: https://www.youtube.com/watch?v=vAzDWrXJDBM

        Nebo tady (zas části): https://www.youtube.com/watch?v=-UYpYeKVyhs

        Sorry za výběr, ale teď mě nenapadlo nic jiného zvukového, jak Vám to demonstrovat.

        Jiank ještě k té východňárštině. To je totiž taky možný, že to bylo východňársky, to je hodně šišlavý (jestli si myslíte, že díky federální televizi byste jim na východě Slovenska rozuměl, tak budete asi překvapen):
        https://emefka.sk/vychodniarsky-slovnik-pre-zaciatocnikov-vtipne-hlasky-a-slova-ktore-pobavia-no-neurazia/

          1. No však co je to jidiš? Nic než směska hebrejštiny a němčiny, obohacená podle původu a bydliště mluvčích výrazy z jazyků slovanských a dalších národů, s nimiž židovská populace historicky sousedila. Lingvisté ji mají zařazenou mezi germánské jazyky, někteří jí ale statut samostatného jazyka upírají a řadí ji mezi ostatní německá nářečí. Rodilí Němci dokonce tvrdí, ze jidiš (německy psáno Jüdisch) jim zní úplně stejně nesrozumitelně jako němčina z úst většiny příslušníků slovanských národů. Uvádí se, že asi 3/4 slovní zásoby jidiš je z němčiny. Většina současných rodilých německojazyčných mluvčích jí nicméně nerozumí, protože její gramatika je podle jejich názoru naprostá katastrofa. (Totéž si ovšem někteří Němci myslí např. o většině švýcarských nářečí, proto se ve švýcarské německojazyčné televizi zvuk občas podkládá titulkovým překladem z nářečí do spisovné němčiny…)

      2. Nespadl Vám do spamu můj delší komentář demonstrující šišlání v jidiš a ve východňárštině v odpovědi na tento Váš komentář (v pořadí druhý)?

Váš příspěvek do svévolně moderované diskuse

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s