Jak jsem se mýlil v geopolitice

Noticky

Nač chodit kolem horké kaše. Když jsem tu psal, proč Rusko nezaútočí na Ukrajinu, tak jsem se mýlil. Hodně a ošklivě mýlil. Asi to Rusové nečetli, nebo co, ale zaútočili. Přitom ty důvody, které jsem uváděl, jsou podle mě stále platné. Takže se Rusové chovají buď zcela iracionálně, nebo je za tím nějaká racionalita, kterou nedokážu pochopit. A snad ani nechci. Co může být racionálního na tom poštvat proti sobě celý svět? Co může být racionálního na tom udělat ze sebe před celým světem lháře? Jediné, čeho dosáhnou je, že naženou Američanům do náruče i ty, kteří do ní zatím nechtěli. Jenže teď už je to jedno. Pokud má být Rusko stejný šmejd, jako USA, to už si radši vyberu USA, tam mají alespoň Hollywood. Z mé strany už to není zklamání, ale vyložené nasrání. Nasrání, že zase budou trpět obyčejní lidé, zatímco panstvo si bude mastit kapsy. Nasrání a strach, protože tohle absurdní svinstvo může dopadnou hůř, než špatně, zejména pokud se do něj zapojí stejně agresivní pitomci z naší strany. A že už se ozývají a že je teď bude ještě těžší držet na uzdě. Možná, říkám možná, že kdyby USA tak snadno neprošla invaze do Iráku a do Afghánistánu, tak by teď Rusové třeba nebyli tak drzí, jenže pozdě bycha honit. Děje se, co se děje, dobrého v tom není nic a nezbývá, než doufat, že to skončí stejně rychle, jako to začalo, že se to nerozšíří, že Rusové dostanou rozum, že se zastaví, že se stáhnou… klidně i proto, že to ruské vedení neustojí doma. Tak nějak začínám být stále více přesvědčený o tom, že by Rusku opravdu prospěla změna režimu, protože všechno je lepší, než válka. Válka je vůl. Vždycky byla a vždycky bude.

Publikováno

3 142 komentářů: „Jak jsem se mýlil v geopolitice“

  1. On je hlavně „mírotvorce“ jako vy.
    Takoví vždycky zachránili svět.
    Sice jen ten svůj a jen na chviličku, ale ten pocit…, že?

  3. Tribun na Twitteru: „Došlo mi to až teď. Také tam vidíte, že jediná obyvatelná část Evropy bude zřejmě Rusko?“

    Ne, nevidím. A nevím, jestli jste nepochopil, že zelená je lepší než žlutá, nebo jestli si pletete Rusko s Norskem. Nebo jestli máte pocit, že Norsko nepatří do Evropy, ale Rusko jo (přitom to do ní patří asi tak jako Turecko).

  4. https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/putin-byl-vzdycky-takovy-posadil-me-na-zidlicku-a-cetl-mi-co-na-me-ma-popsal-britsky-expremier-40400563#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
    Na Merkelovou vajgl zase před politickým jednáním pouštěl svého psa, protože věděl z nich má strach.
    Ono by to všechno bylo i úsměvné.
    Kdyby to nedopadlo jak dnes dopadlo a dopadnout muselo.
    Už by bylo načase přiznat si, že Západ je toho všeho spoluviníkem.
    Nikoliv v tom, že někomu „štěkal na dvorečku“, ale že neštěkal vůbec, ba naopak submisivně vrtěl ocasem i když byl sám tatarským čoklem vytrvale hryzán.
    A nic moc se na tom nezměnilo ani teď.
    Vypadá to, že jediní kdo rašisty opravdu zná a vnitřně jim rozumí, jsou jen ti Ukrajinci.
    Proto je čeká genocida, což oni dobře vědí.

  5. Když někoho ruský ork ujistí, může si být dotyčný naprosto jistý :-0)

      1. O Kaliningradu více zde.
        https://blisty.cz/art/108639-v-teto-chvili-nejnebezpecnejsi-misto-na-svete-suvalska-prolaklina-tam-vznikne-konfrontace-mezi-ruskem-a-nato.html

        Pro všechny alterpaviány s jejich smečkovým houkáním o rozpínavém NATO u hranic mírumilovného Ruska:

        „V Kaliningradu Rusko vybudovalo mohutnou vojenskou přítomnost, která zahrnuje jaderné zbraně, baltskou flotilu a desítky tisíc vojáků.“

        To vše na malé enklávě mezi dvěma členskými zeměmi NATO!!
        Ruské základny v Bělorusku (leteckou 50km od hranic Polska) už ani nezmiňuji.

  6. ZAKARIA.
    NO, NA TO, ŽE JSME VE STŘEDNÍ FÁZI JSME PŘIŠLI UŽ PŘED 2 MĚSÍCI.
    TAKY SROVNÁNÍ S KOREOU JSEM TU UVÁDĚL, STEJNĚ JAKO TO, ŽE KONFLIKT SE PRAVDĚPODOBNĚ JEŠTĚ POVLEČE, ŽÁDNÁ ZE STRAN JEŠTĚ NEMÁ POCIT, ŽE UŽ NEMŮŽE DÁL.

    O ČEM DOST POCHYBUJU JE VĚTA „V závěrečné fázi války se Západ, a zejména Spojené státy, stává klíčovým hráčem.“ TO JE PRO RUSY VELMI NEŽÁDOUCÍ KONCOVKA.

    JINAK DOBRÝ (jediné zvýraznění v textu je moje)

    UŽ SKONČIL ALESPOŇ ZAČÁTEK?
    Ukrajina by měla jasně zformulovat svůj válečný cíl

    Fareed Zakaria
    19. 6. 2022

    V roce 1942 se Winston Churchill snažil připravit britský lid na dlouhý konflikt. „Tohle není konec,“ řekl po vítězství Spojenců v Egyptě. „Není to ani začátek konce. Ale je to možná konec začátku.“ Když budeme uvažovat v těchto termínech, jaké fáze ukrajinské války jsme nyní svědky?

    Vyjednávat až jindy

    Jak vysvětluje Gideon Rose, vědecký pracovník Rady pro zahraniční vztahy a autor vynikající knihy How Wars End (Jak končí války), pravděpodobně se nacházíme někde uprostřed. Podle Rose začíná každá válka podobně jako šachová partie – dramatickým útokem a obranou. Pokud tyto úvodní salvy nepřinesou rozhodující vítězství, válka přejde do střední fáze, v níž se obě strany snaží získat výhody na bojišti. „Ve střední fázi nemá žádná ze stran zájem vyjednávat,“ vysvětlil mi Rose, „protože každá strana se snaží posílit svou pozici na bojišti, a získat tak silnější pozici pro vyjednávání.“ V tomto období jsou emoce vypjaté na maximum, a je proto těžké dosáhnout kompromisu.

    Nakonec v určitém okamžiku vstoupí bojovníci do závěrečné fáze, a to dvěma možnými způsoby. Buď se průběh války nezvratně obrátí ve prospěch jedné strany (jako tomu bylo v letech 1918 a 1944), nebo nastane vyčerpaný pat (jako v Koreji v polovině roku 1951). „V tu chvíli se strany dostávají do finále a začínají soupeřit o konečné vypořádání,“ říká Rose.

    Ve střední fázi, v níž se právě nacházíme, musí Západ pomoci Ukrajině posílit její pozici. Kyjev potřebuje více zbraní a výcviku. I když existují reálné limity, kolik toho mohou Ukrajinci přijmout, Washington (a jeho spojenci v Evropě i jinde) musejí znásobit své úsilí. Musejí také pomoci Ukrajině prolomit ruskou blokádu kolem Oděsy. Lidé se doposud soustředili na kolaps ruské ekonomiky, která se letos pravděpodobně zmenší asi o 11 procent. Ale ukrajinská ekonomika se v roce 2022 pravděpodobně zmenší o závratných 45 procent. Pokud se zemi nepodaří vyvézt obilí z jejích černomořských přístavů, může ji v příštích letech čekat hospodářská kalamita.

    Tato střední fáze války bude s největší pravděpodobností ještě nějakou dobu trvat. Ani Rusko, ani Ukrajina nemají prostředky k dosažení jednoznačného vítězství a ani jedna ze stran se pravděpodobně nevzdá snadno. To z krátkodobého hlediska vyznívá ve prospěch Ruska. Převzalo kontrolu nad velkou částí Donbasu, a protože Západ zcela nezakázal ruský vývoz energie, ruská vláda z této války zatím docela profitovala. Agentura Bloomberg předpokládá, že příjmy Ruska z prodeje ropy a plynu za letošní rok budou činit asi 285 miliard dolarů, zatímco loni to bylo 236 miliard dolarů. A navíc může Rusko zároveň účinně bránit Ukrajině v jejím exportu. Z dlouhodobějšího hlediska je třeba doufat, že sankce budou s postupem války na Rusko dopadat čím dál silněji. Ukrajina má také silnou podporu Západu, vysokou morálku a ochotu bojovat až do konce.

    Vyhnat Rusy před únor

    Přestože ještě nejsme v závěrečné fázi, pro Ukrajinu by bylo dobré začít o možném konci přemýšlet. Díky tomu by si mohla zformulovat jasnou pozici, přizpůsobit jí svou strategii a získat mezinárodní podporu. Bývalý ministr zahraničí Henry A. Kissinger byl kritizován za to, že navrhl, aby se Kyjev nesnažil na bojišti překročit bojové linie z letošního 24. února. Ve skutečnosti se v tuto chvíli zdá velmi nepravděpodobné, že by Ukrajina byla vůbec schopna získat celé od února ztracené území zpět silou, měla by se o to nadále pokoušet a znovuzískání letošních ruských územních záborů si stanovit jako svůj válečný cíl. Následně by se Kyjev mohl pokusit získat území ztracená v roce 2014 zpět vyjednáváním. Prezident Volodymyr Zelenskyj něco podobného několikrát navrhl. A tento cíl – návrat k hranicím před 24. únorem – by také získal největší mezinárodní podporu.

    V závěrečné fázi války se Západ, a zejména Spojené státy, stává klíčovým hráčem. V tuto chvíli Rusko bojuje přímo s Ukrajinou. Ale pokud a až se konflikt dostane do jakéhosi patu, skutečný boj se odehraje mezi Ruskem a Západem. Co bude Rusko ochotné obětovat, aby dosáhlo zmírnění sankcí? Co bude Západ požadovat za to, že ukončí ruskou izolaci?

    V závěrečné fázi války se Západ, a zejména Spojené státy, stává klíčovým hráčem.

    Washington se zatím v této otázce přikláněl k tomu, že je na Ukrajincích, aby rozhodli, co chtějí, a že Washington nebude vyjednávat za zády Ukrajiny. To je správný signál veřejné podpory, ale Ukrajina a její západní partneři musejí formulovat soubor společných válečných cílů, koordinovat kolem nich strategii, získat mezinárodní podporu a využít všech dostupných pák, aby uspěli. Cílem musí být nezávislá Ukrajina, která bude plně kontrolovat alespoň tolik území, kolik měla před 24. únorem, a bude disponovat určitými bezpečnostními zárukami ze strany Západu.
    Alternativou k dohodnutému urovnání je nekončící válka na Ukrajině, která by dál ničila zemi a její obyvatele, z nichž už více než sedm milionů muselo uprchnout. Následný ekonomický, energetický a potravinový rozvrat by se navíc šířil po celém světě a vyvolal by rozsáhlé politické otřesy. Proto určitě stojí za to hledat řešení, díky němuž by se této chmurné budoucnosti dalo vyhnout.

  7. ZATJAŽNAJA VOJNA – opotřebovací válka.

    (BRITOVÉ JSOU HODNĚ AKTIVNÍ, PROČ PŘESNĚ NEVÍM. ALE JISTÝ JE, ŽE JSOU NA Rusy hodně nasraní, už jenom kvůli zamoření Salisbury. Ostatně před případem Skripal prý napočítali na svém území aspoň 14 podezřelých vražedných incidentů, nesoucích „ruskou stopu“. )

    https://meduza.io/feature/2022/06/19/boris-dzhonson-prizval-gotovitsya-k-zatyazhnoy-voyne-v-ukraine-novyy-glava-genshtaba-velikobritanii-predlozhil-sozdat-armiyu-sposobnuyu-pobedit-rossiyu

    Борис Джонсон призвал готовиться к затяжной войне в Украине. Новый глава Генштаба Великобритании предложил создать армию, «способную победить Россию»

    19 июня 2022 Источник: Meduza

    Начальник Генерального штаба Великобритании генерал Патрик Сандерс, занявший этот пост в июне, заявил, что британским военным нужно готовиться к новой войне в Европе. Он написал об этом в письме подчиненным, выдержки из него публикуют газеты The Independent и The Guardian.

    «Сейчас крайне необходимо создать армию, способную сражаться вместе с нашими союзниками и победить Россию в бою… Мы — поколение, которое должно подготовить армию к тому, чтобы снова воевать в Европе», — сказал глава Генштаба в послании, в котором он перечислил задачи, стоящие перед британскими военными.

    «Вторжение России в Украину придает особое значение нашей главной задаче — защищать Великобританию и быть готовыми сражаться и побеждать в войнах на суше», — добавил он. Сандерс считает, что нужно угрозами «обуздать российскую агрессию».

    Патрик Сандерс отметил, что стал первым с 1941 года начальником Генштаба, который принял командование британской армией «в условиях наземной войны в Европе с участием континентальной державы».

    Британские СМИ распространили выдержки из письма Сандерса на фоне заявления премьер-министра страны Бориса Джонсона, который призвал союзников не расслабляться и готовиться к затяжной войне в Украине до полной победы украинских войск. Он высказался об этом в колонке «Мы никогда не будем в безопасности, если отвернемся от доблестной Украины», которую 18 июня опубликовали в The Sunday Times. Материал вышел на следующий день после того, как Джонсон посетил Киев со вторым необъявленным визитом после начала войны.

    Джонсон заявил в колонке, что нужно выработать долгосрочную стратегию поддержки Украины в противостоянии с Россией. Он предложил продолжать поставлять Украине оружие и обучать украинских солдат, помочь Украине сохранить жизнеспособность, развить альтернативные наземные маршруты для украинского экспорта и обеспечить безопасный коридор для вывоза украинского продовольствия по морю.

    1. Jen ještě zopakuji, co už jsem psal před časem.
      Pro ruskou armádu je klíčové, mít HLUBOKÉ ZÁZEMÍ; určitě v klasické konvenční válce. I proto tak těžce nesou ztrátu Ukrajiny, nejenom kvůli době doletu raket.

      Obě kampaně, 1812 a 1941, na kterých zakládají svojí legendu o neporaztelnosti Rusi, vyžadovaly nejprve obrovský ústup, ve druhém případě až k Volze a na Kavkaz!

      („Historie nezná neporazitelných armád“, pravil s. Stalin v listopadu 1941. A měl pravdu. I když tady samozřejmě mířil na Wehrmacht, který právě tehdy neporazitelný vypadal.)

    1. O té Číně už jsem to tu jednou napsal: Ani pěšky ani na voze, ani nahá ani oblečená.

      1. V tomto případě bych na to moc nespoléhal.
        Kazachstán patří do pandina teritoria a ta si ho brání docela urputně.
        A pokud chce vajgl s Čínou vycházet v dobrém, měl by některé signály pochopit a jako slabší je prostě mlčením přejít.
        Kazašský prezident cosi řekl a následovala
        reakce, která o Putinově zdravém rozumu moc nesvědčí.
        Aby to nakonec nebyla právě ta Čína, kdo toho nemocného senilního hňupa s egem vyplňujícím zemskou stratosféru, nepřivedl …no, k rozumu už asi ne, ale skřípnout ho může velmi mocně.
        A nic jiné na něj evidentně neplatí.

        1. Každopádně dobrá zpráva je, že Putin dělá chyby.
          Ne chybičky, ale opravdu zásadní strategické i politické chyby s velkými následky.
          Které si už ani není schopen uvědomit.
          Špatná zpráva je, že těžko teď předpokládat, co všechno bude chtít sebou do pekla, kam nevyhnutelně ve své křečovité panice směřuje, odnést.
          Rusko už má v batohu zabalené a hádám, že by si tam ještě něco rád přibral.
          Klidně celý svět, jak to kdysi plánoval jeho ideový kolega v berlínském bunkru.

        2. Fakt je, že v zimě do Kazachstánu s velkou slávou vtáhla ruská armáda, údajně aby při tamních mocenských bojích nastolila pořádek, načež za pár dní, po telefonátu Putina a presidenta Si, zase potichu odtáhla. Rozumím tomu jako vyjádření skutečnosti, že Kazachstán tím definitivně – a zatím těžko říci, zda dobrovolně – přešel do čínské sféry vlivu.

          1. – a zatím těžko říci, zda dobrovolně – přešel do čínské sféry vlivu.

            Já bych hádal, že dobrovolně.
            Asiaté mají pro jakoukoliv krutost své vlastní pochopení.
            O to víc pohrdají cizými pitomci, kteří si hrají na hrdiny a chybí jim jejich nekonečná trpělivost.
            V této zásadní věci se Putin nakonec projevil jako hysterický Evropan, i když jen podle ksichtu je hodně jejich.

  11. Vyloveno z internetu:
    Nejšílenější představa, která se v těchto dnech šíří, je, že jako protiváha nové polaritě mezi USA a Čínou (které znamenají excesy západního liberalismu a orientálního autoritářství) by Evropa a Rusko měly znovu spojit síly a vytvořit třetí „euroasijský“ blok založený na křesťanském odkazu očištěném od liberálních excesů. Samotná myšlenka „eurasijské“ třetí cesty je formou dnešního fašismu.

    Zdroj: Slavoj Žižek via
    https://www.blisty.cz/art/108654-slavoj-zizek-kazdy-levicak-musi-bezpodminecne-podporit-ukrajinu.html

  12. Je 22. června. Den kdy začala velká a v mnoha ohledech zoufalá válka, vedená „na doraz“. A tak se obzvlášť hodí článek známého britského vojenského historika, který dává současné válce delší historickou perspektivu.

    https://blisty.cz/art/108650-putin-muze-na-ukrajine-vyhrat-ale-skutecna-valka-teprve-zacina.html

    (Sir) Max Hastings napsal řadu knih z válečné historie, česky vyšla Katastrofa 1914.

    Článek je zřejmě strojový překlad, některé věty se „vymykají“, angl. originál je na Bloombergu.

    Současně čl. Karla Dolejšího Hastingse doplňuje v jednom praktickém ohledu.

    https://blisty.cz/art/108641-dedictvi-valky-na-ukrajine-aneb-nas-postindustrialni-industrialismus.html

    1. PS.
      „V Británii jsou dnes emoce vyšší než v jakékoli jiné evropské zemi kromě Polska a pobaltských států.“

      Píše Hastings,a potvrzuje tak, co jsem tu napsal o velké nasranosti Britů.

  13. Biden věří, že situace kolem Ukrajiny se stane vytrvalostním zápasem mezi Západem a Ruskem

    06/22/2022 Zdroj: Ruská tisková agentura „TASS“

    Situace kolem Ukrajiny se změní ve vytrvalostní zápas mezi Ruskem a Západem a USA a Evropa musí být i nadále připraveny nést náklady, které přináší uvalení sankcí na Moskvu. Tento názor vyjádřil v úterý v rozhovoru s reportéry v Bílém domě americký prezident Joe Biden.

    „Skutečně si myslím, že se to v určitém okamžiku změní v jakousi vyčkávací hru, pokud jde o to, co Rusové vydrží a co bude Evropa připravena vydržet,“ řekl šéf washingtonské administrativy. Vyjadřoval se k výrokům britského premiéra Borise Johnsona, který v sobotu přiznal, že „ukrajinská únava se začíná projevovat po celém světě“.

    „A myslím si, že my (společný Západ – pozn. TASS) bychom měli [nést zmíněné náklady]. Budeme o tom mluvit ve Španělsku [na nadcházejícím summitu NATO na konci měsíce],“ řekl Biden.

    https://www.ng.ru/news/741949.html

  14. Jak tak prohlížím články v Nez. Gazetě, vidím jak nějaký oficiální(?) filosof polemizuje s Duginem.

    https://www.ng.ru/nauka/2022-06-21/9_8466_philosophy.html

    …Он давно хочет, чтобы в России доминировали славянская кровь и православная.

    Он ведь давно уже считает, что мы, русские, – в первую очередь православные, во вторую – русские и лишь в третью – люди. Кстати, любимый автор Александра Дугина – Мартин Хайдеггер – в 1930-е годы исповедовал философский почвеннический нацизм и пользовался симпатией у прямых идеологов гитлеризма.

    1. Blut und Boden.

      Všichni rusofilové věřící v historické poslání ruského národa při záchraně evropské civilizace by se při hledání fašistů/nacistů a válečných štváčů měli nejdřív podívat do zrcadla.

    2. NO, že tisknou v novinách pana fileo-sofa, který polemizuje s tím skoro oficiálním hovadem je docela… povzbudivé?

      2. Slovo povzbudivé jsem zvolil se vzpomínkou na to, jak se sir Arnold chystá do penze, nadhazuje exkluzivní možnosti důchodu, kam se usadit a Humphrey mu úlisně říká:

        „a Vy byste jistě byl kandidátem na takový post“,

        načež Arnold v onom klamně odlehčeném tónu konverzace whitehallských mandarinů opáčí:

        „Skutečně? jak povzbudivé!“ .. 😀 😀

        Úžasná scénka, kopírující věrně tenhle styl vyjadřování. Když o něčem nevím vůbec nic, řeknu že by to pro mne byla výzva (challenge), mnohé naše politické mluvící hlavy si oblíbili nezávaznou frázi „dovedu si představit“ (jistě, já si toho umím představit.. ) atd.

        Dají se tam dát titulky, klíčové slovo je REASSURING

        1. I divákům se to líbí. Zde 3 reakce.

          Sir Arnold is actually the only one Sir Humphrey is terrified of in the whole series and this bit explains masterly why, and how the Establishment maintains itself : through the trade of privileges, the concentration of the jobs always in the same hands. This happens in every country, but in Britain, they insitutionalized it!

          My eyes would always light up when Sir Arnold came on screen, his whole manner and way of speaking was just hilarious and he was just so brilliant as a tactician – I don’t recall a single time he was ever defeated. Hacker even mentions in one episode that he thinks he might be the most powerful man in the country which is pretty spot on.

          Sir Arnold was the only one who was consistently quicker than Sir Humphrey. He was such a magnificient bastard!

  15. Prof. Freedman probírá pod titulkem

    PARALÝZA V MOSKVĚ

    Putinovo vystoupení na petrohradském ekonomickém fóru

    https://samf.substack.com/p/paralysis-in-moscow

    ZDE JSOU VÝŇATKY

    ……….

    Jediný možný ústupek přišel, když Putin prohlásil, že nemá námitek proti vstupu Ukrajiny do EU, protože EU „není vojenská organizace.“ Toto přiznání je jedním z těch momentů ekvivalentních alternativnímu konci Hamleta, když starý král se vrací ze zámořské cesty, aby odhalil, že tragédie, která se právě odehrála, byla založena na nešťastném nedorozumění. Celý tento smutný byznys začal v létě 2013, kdy Putin dostal rusofilského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče pod intenzivní ekonomický tlak, včetně omezení dodávek energie, aby mu zabránil podepsat asociační dohodu s EU. Tento tlak uspěl a dohoda nebyla podepsána, ale výsledkem bylo spuštění hnutí Euromajdan, které nakonec vedlo k tomu, že Janukovyč uprchl ze země, Putin anektoval Krym a povzbudil separatistické hnutí na Donbasu.

    Přiznání ukazuje, že Putin si uvědomuje, že musí své boje pečlivě vybírat. S tím, že EU zahajuje jednání s Ukrajinou, zatím moc udělat nemůže, takže je lepší to nezkoušet. Z podobného důvodu Kreml odmítl kroky Finska a Švédska ke vstupu do NATO jako irelevantní, navzdory předchozím odporným varováním před hrozným osudem, který tyto země čeká, pokud by k takovému kroku přistoupily (a předpoklad některých západních geopolitiků, že rozšíření NATO je vše). Putinovi opravdu záleží). Toto je další vývoj, se kterým nemůže mnoho udělat, a tak je nakloněn nechat projít.

    ………

    Paralýza v Moskvě

    To vše zapadá do postupné eroze Putinovy autority v Rusku podle linií, které nedávno nastínila Titania Stanovaya. Ruské elity se snaží vyrovnat s válkou, kterou Putin začal bez konzultace a kterou neví, jak ukončit za výhodných podmínek. Není ochoten podstoupit ještě větší rizika potřebná k zajištění vojenského vítězství (za předpokladu, že by tato mohla uspět), ale není schopen přijmout nic, co by vypadalo jako porážka. Protože nikdo z elity nemá ponětí, jak tomuto rébusu uniknout, nebo, i kdyby ano, nemá politickou odvahu a příležitost zakročit proti Putinovi, je pravděpodobnost, že bude svržen převratem, nízká. Místo toho dochází k paralýze, jak narůstají vnitřní rozdíly spolu s následnými problémy způsobenými válkou. Putin, poznamenává Stanovaya, „vytvořil situaci, na kterou nebyl připraven a se kterou neví, jak se vypořádat, zatímco ruský mocenský systém, který sám vybudoval, je konstruován tak, aby bránil účinným rozhodnutím. vytvořeným kolektivně a vyváženým způsobem.“

    Tato paralýza se odráží ve vedení války. Ruská taktika a strategie zůstávají nepružné a předvídatelné. Vzhledem k tomu, že Severodoneck byl identifikován jako životně důležitý cíl, stejně jako předtím Mariupol, nelze uvažovat o selhání, a tak na něj byla vržena veškerá dostupná palebná síla a lidská síla, aby zlomil ukrajinský odpor a zabránil obráncům v ústupu. Pro Ukrajinu to přišlo velmi draho a v Kyjevě byly položeny otázky, zda je moudré věnovat tolik svých vlastních vojenských schopností obraně města, které získalo strategický význam jen proto, že se zdá, že je pro Moskvu tak důležité. Ukrajinská armáda však trvá na tom, že úsilí stálo za to: ruské síly utrpěly větší úbytek; tato obrana zpozdila postup jinde, protože Ukrajina čeká – a nyní začíná dostávat – tolik potřebné západní zbraně; a odklonila ruské schopnosti z míst, kde je nyní Ukrajina schopna začít přecházet do ofenzivy. Důkazem této ofenzívy jsou ukrajinské zálohy v Chersonské oblasti.

    Test odolnosti

    Od začátku této krize Rusko jednalo, aby demonstrovalo svou sílu a ukázalo, proč si zaslouží, aby se s ním za všech okolností zacházelo jako s velmocí. Jeho síla je ale omezená a Rusko nyní čelí možnosti, že si skutečně ukouslo víc, než dokáže rozkousat. Nic z toho neznamená brzký konec války. Neznamená to ani, že se věci pro Ukrajinu zjednoduší. Putinovou výchozí strategií je vždy způsobovat bolest, i když nemůže dosáhnout ničeho jiného. Riziko neuváženějšího jednání nelze vyloučit. Neměli bychom však předpokládat, že Rusko je nevyčerpatelné, nebo jen proto, že v tuto chvíli nemůžeme vybrat vítěze bitvy, že válka je předurčena k dlouhodobému patu.

    Politická paralýza ovlivňuje ruskou vojenskou strategii. Putin není ochoten přijmout porážku a vidět, co může získat ústupky za nabídku stažení. Nechce ani mobilizovat celou ruskou společnost pro válečné úsilí, takže limity na počty vojáků zůstanou a budou mít větší vliv na operace, protože ty ztracené nelze nahradit a ruské výhody v palebné síle začínají být narušovány. Může navrhnout příměří, které mu umožní držet již obsazené území, ale ví, že to prezident Zelenskij odmítne, pokud to nebude doprovázeno příslibem stažení.

    Jeho největší nadějí, když bude pokračovat ve své současné strategii, je, že v určitém okamžiku, nejlépe již brzy, ukrajinské západní příznivce unaví válka a její ekonomické náklady a budou naléhat na Kyjev, aby přijal nějaký územní kompromis. Zde jeho problém spočívá v tom, že na západní straně existuje také paralýza jiného druhu. Ekonomické náklady jsou vysoké, ale již byly vynaloženy. Závazek vůči Ukrajině a zajištění toho, že Rusko svou dobyvačnou válku nevyhraje, byl učiněn. Dokud bude Ukrajina pokračovat v boji a bude nést náklady, pak dokonce i vůdci, kteří si myslí, že v určité chvíli bude nutný kompromis, drží jazyk za zuby. Západ se zabydluje na dlouhou trať a hledá způsoby, jak udržet Ukrajinu zásobenou zbraněmi a střelivem, které potřebuje, a zároveň upravit zahraniční politiku tak, aby se mohla soustředit na válku. Boj lze prezentovat jako konflikt mezi demokracií a autokracií. Ale v jádru jde nyní také o budoucnost evropského bezpečnostního řádu, a pokud to znamená zlepšení vztahů s autokraciemi, ať už při naléhání na Saúdy, aby pumpovali více ropy, nebo udržování vztahů s Čínou v klidu, tak budiž.

    Což znamená, že nejvýraznější zkouška odolnosti je stále na bitevním poli. Když Rusko začalo po úvodní ofenzivě v únoru trpět neúspěchy, ministerstvo obrany chytře přistoupilo k přepracování operace tak, aby se týkala výhradně Donbasu. Problémy, kterým ruská armáda v posledních několika měsících čelila, nevyplývají ani tak z ukrajinských protiofenzív, jako spíše ze skrovných územních zisků, kterých dosáhli za tak obrovské úsilí. Pokud se stane, že ukrajinské ozbrojené síly začnou zrychlovat tempo svých útočných operací, budou ruští velitelé čelit nové řadě výzev. Může se stát, že jejich jednotky budou v obraně stejně houževnaté jako jejich ukrajinští protějšky, i když dostanou těžké rány, ale je stejně pravděpodobné, že to neudělají se stejným přesvědčením. Problémy morálky a nespokojenosti mohou začít vyprávět. Od začátku této války byla jejím nejdůležitějším rysem asymetrie motivace. Nakonec Ukrajinci bojují, protože nemají jinou možnost. Rusové mají možnost jít domů.

    1. Je válka, bojuje se o každý metr, ale zvláštní je, že nikdo se dnes neptá, co vlastně s tím dobytým územím budou orkové nakonec dělat.
      V případě, že by ho Ukrajinci nedobyli zpět.
      Města jsou vybombardovaná na suť, místní budou ruské nacisty nenávidět ještě po generace, znovuobnovení základní infrastruktury by okupanty přišlo na biliony dolarů které nemají ani pro sebe…na co jim to reálně všechno vlastně je a bude?
      Jistě, Donbas má obrovske zásoby nerostných surovin, ale to má Rusko i bez něj.
      Jednou to možná sami Rusové vyhodnotí jen jako šílené, šíleně drahé, krvavé, ostudné i zbytečné dobrodružství šíleného staříka.

      1. Kdesi jsem zaznamenal, že ruským civilním státním zaměstnancům je na okupovaném území nabízen dvojnásobný plat.
        A i tak se jim tam nechce.
        No bodejť.

        1. Taky se říká, že se ruským jednotkám vůbec nechce přes Doněc.
          Jedna věc je někam na dálku pálit a druhá jít si na to rozstřílené území pro výprask.

      2. Groznyj po čečenských válkách byl taky hromada sutin. Jestli to nedejbože dopadne tak, že konflikt zamrzne v současném stavu územních ztrát/zisků, jistě se i na Ukrajině nebo v Rusku či jinde ve spřátelené cizině najde nějaký ochotný Kadyrov 2.0, který Donbas dostane k volnému použití jako svůj osobní pašalík.

  16. Vyloveno z internetu:
    Německo bylo nejen zdrojem některých komponent pro ruské zbraně, ale také největším dodavatelem CNC obráběcích strojů do Ruska. A ruské strojírenství toho dnes celkem vzato už mnoho nevyrábí. Pokud tedy nemluvíme o zbraních a munici.
    Německé váhání s vojenskou pomocí Ukrajině nese kromě jiného také hořkou pachuť zrady – protože pokud si dnes Rusko navzdory sankcím udržuje kapacitu vyrábět zbraně a munici, v prvé řadě je to německá zásluha. A rakety vyráběné díky německému vybavení zničily ukrajinský obranný průmysl, díky čemuž je Kyjev odkázán na zahraniční vojenskou pomoc.
    Jedině ignorant naprosto neseznámený s dějinami 1. světové války, v níž se střetli hlavní obchodní partneři tehdejšího světa, nebo 2. světové války, v níž Hitler napadl svého hlavního obchodního partnera SSSR, války v Kuvajtu, v níž Saddám Husajn obsadil stát svého největšího sponzora, nebo případně ukrajinské války, ve které byl Kyjev napaden hlavním obchodním partnerem, by mohl s vážnou tváří tvrdit, že „vzájemný obchod zabraňuje válčení“. Neexistuje žádný důkaz pro tento do nebe volající politický nesmysl.
    (Zdroj: https://www.blisty.cz/art/108668-spinave-tajemstvi-ostpolitik.html)

  17. Zapomněl jsem co a který starý obří lis německého původu vyráběl v SSSR celou válku, ale bylo to něco klíčového pro frontu. Prý se báli aby se neporouchal, ale byla to německá kvalita.

    Vy zřejmě čtete rusky, poučná je tahle pasáž Hilgerových memoárů, která se týká sovětsko-německého paktu.

    http://militera.lib.ru/memo/german/hilger_g01/text.html

    1. Ono je možné, že ten samý lis vyrábí Rusům na frontu něco klíčového ještě i dnes.

      1. Ty šrapnely, kterými dnes orkové demolují civilní objekty na UA jsou ještě ze zásob CCCP , 50 i více let staré.
        Takže ten lis se na jejich výrobě mohl opravdu podílet.

    1. A další Serža na ruské olympiádě diplomatických klaunů šlape Peškovovi na paty:
      „…řekl Lavrov a pokračoval: „Když vypukla druhá světová válka, Hitler shromáždil pod svým praporem pro válku proti Sovětskému svazu významnou část, ne-li většinu evropských zemí.“

      Když vypukla druhá světová válka, shromáždil Hitler k útoku na Polsko hlavně svého nejvýznamnějšího spojence.
      SSSR, milý Lavrove.

  19. Rozumné a strategické rozhodnutí.
    Už jsem tu psal před týdny, že by se Ukrajinci neměli proti rusonacistům v Severodoněcku vyčerpávat a riskovat další Mariupol.
    Mapa bojiště se nijak zásadně nemění, ta se měnila v prvních týdnech invaze ve prospěch Ukrajiny a tak to zůstává.
    To teď jen pár čecháčkovských Mudrlantů, co mají s kolaborací, spoluprací s StB a infiltrací do dřvejšího disentu své celoživotní zkušenosti, si radostí ucvrknkává do kalhot, jak ruští soudruzi vítězí na všech frontách.
    Co by bez těch svých soudruhů vlastně byli?
    Tím co byli.
    Slizskými losery, pražskými pingli loudícími tučný tringelt, podomními dealery Amway a slintajícími pisálky u svých alternativních rudohnědých blogových paniček.
    Tak aspoň, že na té Ukrajině jsou ještě hrdinové, co chtějí bránit svou svobodu a vlast.
    A dočasný ústup na tom hrdinství nic nemění, naopak!
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-zpravy-z-bojiste-ukrajinske-sily-ustoupily-a-to-nejen-ze-severodonecku-207275#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

    1. S Andrejem to zatím naštěstí taky moc nevypadá…
      Trochu to slovenský flustenec a třetí ocas českého lva, co nosí na tričku, přepálil a začal tu svoji kampaň-nekampaň moc brzy.
      Teď může ty svoje bláboly jen stále dokola opakovat, překřikovat se s Okamurou a to je tak všechno.

          1. Jasně, svět nám ho závidí. Jako Klause n. Kalouska

  22. Ruský poslanec v ruské státní TV.
    „Ať tahle kva ještě jednou vyleze ven, my ho najdeme. Vyjdi ven, vyjeď z velvyslanectví. Já ti osobně vysvětlím, ty bastarde, v jaký zemi se nacházíš a jak se máš chovat k těmto symbolům,”
    “ „Jestli se to nepodaří mně, tak našim aktivistům ano. Jeď se projet, čekáme na tebe, ty bastarde,”
    „Budeš si dělat selfíčka s prstem v p    li. Tak budeš pozóvat, abys pochopil, v jaké zemi se to nacházíš.”
    Karma tuto ruskou nacistickou polopici dohnala brzy:-)
    https://www.novinky.cz/stalo-se/clanek/rusky-poslanec-vyhrozoval-americkemu-atase-pak-havaroval-na-motorce-40401192

  23. „Operace se zdařila, pacient zemřel. A je k velké diskusi, jestli to vůbec stálo za všechno to ničení a zabíjení.“
    Fakt má cenu se bránit? Vždyť vám při tom útočník může zbourat barák a vy můžete přijít k úrazu. Tak buďte rozumní…

    1. Na současné úrovni vývoje lidstva tento spor nevyřeší nikdo. Ale koneckonců i Kristus, který učil, že máme nastavit i druhou tvář a že místo kamení máme vrhat chleba, dokázal své oponenty za určitých okolností pěkně vypráskat, a to nejen slovem, ale i brachiálně.

      V poslední instanci má být rozhodnutí o obraně na oběti agrese. Nic lepšího zatím nikdo nevymyslel. Ale i takový odpůrce násilí jako Mahátma Gándhí se nakonec stal jeho obětí.

      A ještě mi přišly na mysl Masada a varšavské ghetto. Záměrně vynechávám z argumentace historické případy beznadějné obrany izolovaných vojenských jednotek (Westerplatte, brestská pevnost…), to je přece jen o něčem jiném. Na Ukrajině zřejmě vládne většinový občanský souhlas s obranou, takže bychom jim do toho neměli kecat. Asi bude nutno pořád zdůrazňovat, kdo je agresor. I přes všechny výhrady ke stavu rozkradení a destrukce ukrajinského státu oligarchy, míry korupce atd. apod. je mezinárodní právo na jejich straně.

      Proč si někdo myslí, že našemu stylu života „pohoda-klídek-pivko-tabáček“ by se měl obětovat celý cizí stát? A proč si někdo myslí, že máme navěky zajištěno, že se v takové situaci neoctneme i my sami?

  24. Možná by stálo za to, kdyby Tribun vyrazil mezi lid a optal se třeba Ukrajinek v Praze.
    Těch, které tam s dětmi uprchly před válkou a které mají na frontě muže, bratry, otce…
    Co jsem s několika mluvil já, tak jsou na ně hrdé.
    I na ty muže, co už se jim nikdy nevrátí, nebo se vrátili zmrzačení.
    Nechci nikoho odrazovat, ale mám takový neurčitý pocit, že otázka jestli jejich oběti vůbec stojí za to by pro ty Ukrajinky nebyla ani tak na velkou diskusi, jako spíš na velkou facku.
    Tak dejte vědět, jak jste dopadl, Tribune :-)
    Zatím to máte v těch dvou komentech pod tweetem zhodnocené docela jasně.

  25. Vyloveno z internetu:

    PRAVIDLA PRO ZJIŠŤOVÁNÍ DEZINFORMACÍ ZA VÁLKY
    1. Když zprávy hlásí velké vítězství naší strany a výsledek lze ověřit, např. obsazení města nebo regionu, je to s největší pravděpodobností pravda.
    2. Když zprávy hlásí, že nepřátelský útok byl odražen a nepřítel utrpěl těžké ztráty, může to být pravda, ale znamená to převahu sil nepřítele v té oblasti a že dříve nebo později dojde k průlomu.
    3. Když dlouho není nic slyšet o konkrétní jednotce, městu nebo regionu, znamená to, že jednotka byla zničena nebo že město/oblast bylo/byla dobyto/a nepřítelem.
    4. Když čtete neověřitelné pozitivní zprávy („nepřátelský křižník byl potopen“, „40 nepřátelských letadel sestřeleno“), jsou s největší pravděpodobností lživé.
    5. Cokoliv slyšíte od „odborníků“, má nulovou hodnotu. S jednou výjimkou: Když vědátoři začínají říkat, že „situace vypadá špatně, ale konečné vítězství je jisté“, znamená to, že válka je prohraná.
    6. Zlaté pravidlo: Nikdy nevěřte ničemu, co vám říkají média.

    Zdroj:
    https://thesenecaeffect.blogspot.com/2022/06/whats-really-happening-in-ukraine-how.html.
    Ugo Bardi si dal tu práci, prošel si novinové archívy italského listu La Stampa z let 1941 – 43 a porovnal si, jak zprávy referovaly o průběhu italské účasti ve 2. světové válce. Mj. také připomíná, že podobně jako Češi v Protektorátu také Italové za Mussoliniho (a také s podobnými riziky) poslouchali zahraniční vysílání BBC a že ani zpravodajství z Londýna nebylo v tomto ohledu objektivní, ale aspoň si mohli srovnat dva zdroje.

    V diskusi pod blogem jeden diskutující připomněl bonmot Marka Twaina: Kdo nečte noviny, je neinformovaný; kdo je čte, je dezinformovaný. A dále tentýž diskutující připomíná, že, cituji:
    Jako „propagandistický úd“ vládnoucí elity jsou média pravděpodobně jednou z institucí, na které bychom se měli spoléhat nejméně, pokud jde o „objektivní“ a „důvěryhodné“ informace. Jedním z hlavních cílů médií je nastolování kontextu (tj. „kognitivního rámování“), v jehož rámci si většina vysvětluje události a svědectví, aby tak nasměrovala existující narativy, zejména ty, které podporují a udržují status quo vlastnických a mocenských struktur.

    (Překlad z angličtiny je můj.)

  26. Vyloveno z internetu:
    Rusko neútočí, když je „vyprovokováno“, ale v opačném případě: když se cítí silnější než soupeř, nebo (nejlepší situace pro Rusko), když vycítí, že protivník není ochoten eskalovat.
    Jakýkoli pokus o deeskalaci vede v Kremlu k okamžitému pochopení, že jejich útok bude úspěšný. Rusko tlačí tak dlouho, dokud nenarazí na odpor. Poté se zastaví a začne „vyjednávat“. Někdy se dokonce vrátí o jeden nebo dva kroky zpět a nazývá to „kompromis“, ale efektivně vždy ví, že bude pokračovat dále s dalšími útoky, jakmile bude protivník působit slabě.
    Rusko vždy akceptuje limity stanovené silou. Nikdy se nesnaží zpochybňovat sílu, ale vždy rádi útočí na ty, kteří jsou ochotni najít „kompromis“.
    (Zdroj:

    via
    https://www.visegradsky-jezdec.cz/na-koncici-imperium-plati-jen-to-co-samo-uznava-sila/)

    Takovej hloupej dotaz: Kolik jaderných zbraní použilo Rusko proti členskému státu NATO Turecku, když Turci sestřelili dvě ruská letadla proniknuvší u syrských hranic do tureckého vzdušného prostoru?

        1. Váš bonmot je stejně nesmyslný, jako ten opačný, kterým se někdy snaží blbí studenti obhajovat neúspěch u zkoušek. Navíc jde o to, že tazatel tou otázkou míní něco, co považuje za odpověď. A ne pouze přímo na ten dotaz. A v tomto ohledu je ten dotaz hloupý, protože je hloupě manipulativní.

          3. „…nic takového se v něm netvrdí.“

            Jak to že ne?

            Cituji:
            V případě jakéhokoli narušení vzdušného prostoru, nebo pokusu o námořní blokádu pobaltských zemí (to už je akt agrese) musíme sestřelit ruská letadla a potopit ruské lodě, které agresi provádí. Turecko a Ukrajina to dokázaly a Rusko na ně neshodilo jaderné zbraně nebo něco v tom smyslu. Uvidíte, že se Rusko zastaví a bude křičet „to je nespravedlivé!“ a zacouvá, jako to udělali v rusko-tureckém konfliktu.

          4. Ano, Hanku, přesně, píše se tam, že “neshodilo”, zatímco viův dotaz v sobě obsahuje (podle mě) implicitní předpoklad, že SHODILO. A právě o tomto píšu, že se to v tom článku netvrdí – tvrdí se tam pravý opak. Ale možná je můj dojem z toho dotazu způsoben tím, že mám trochu dojem, že via je maskovaný vitta.
            Nicméně pokud tomu tak není, tak ale zase ten dotaz postrádá smysl – jestliže se píše “neshodilo”, pak je tím jasně dáno kolik …

          5. Via = přes, prostřednictvím…

            Čtete tam něco jiného než co tam ve skutečnosti je.

          6. Já proboha vím, co je latinsky via, měl jsem latinu ve škole. Ale tady to nebyla v textu, ale v hlavičce, tedy v označení autora.

            Ale pokud tam vidím něco, co tam není, pak platí druhá možnost – otázka je nesmyslná (a la je ta koule kulatá?)

          7. Ach jo…
            Napsal jsem

            Zdroj:
            [odkaz1]
            via
            [odkaz2]

            a odřádkoval jsem, aby ty odkazy byly přehledně uspořádané. Místo textového odkazu na twitter [odkaz1] se zobrazuje rovnou ten tweet, ale takhle bohužel zdejší redakční systém funguje. Jestli to „via“ vidíte v hlavičce jako jméno autora, problém není na mé straně spojení.

          8. No problém je, že na to koukám v mobilu, kde to je nepřehledné a fakt to vypadá jako kdyby to psal nějakej via.

            A to jste do prdele nemohl hned napsat, že komentáře jste Vy, místo abyste mi vysvětloval, co znamená “via”? Tím by se to pozadí objasnilo hned.

  27. Několik příkladů, odkud si ruské prádelny mozků berou inspiraci:

    2. Mé heslo je padni komu padni.
      Ne že bych si myslela, že současná ruská ideologie má k nacistické daleko, ale musím říct, že ten plakát s nápisem „Za svobodný Donbas“, který jinak do detailu parafrázuje nacistický vzor, považuju za hoax ukrajinské provenience.

      Rusové jsou idiotští propagandisté, o tom žádná, ale tohle nesedí. Jestli mi někdo dokáže, že se pletu a že se ten obrázek vyskytoval nejen na ukrajinských webech, ale že jeho původ je ruský, dost mě to překvapí.

  28. Až bude příště některý „vlastenec“ zase hledat válečné štváče, měl by se podívat např. do ředitelny Ermitáže:

    1. Formalita. Za fosilní paliva jim přitéká tolik peněz cash, že nebudou mít problém hradit běžné výdaje (tzn. především financovat válku) odjinud než z dluhopisů nebo úvěrů. Větší sranda by byla, kdyby poklesly ceny paliv, ale to především u plynu nehrozí.

      Mnohem větší problém nastane – nebo možná už nastal – uvnitř Ruska. Moskva si na úhradu válečných výdajů z regionů stahuje všechno, co může, resp. neposílá jim nic, a některé odlehlé oblasti jsou v prdeli už teď. V podstatě nemají na veřejné výdaje. Při známé lidumilnosti ruských věrchušek to může mít za následek rozklad veřejných služeb a zásobování obyvatelstva.

      1. Formalita? Zvonku to možno tak aj vyzeráj, ale nepredbiehajme.

        °°°°

        Jak tedy podle vás může reálně vypadat vítězství Ukrajiny?
        °
        V tenhle okamžik bych za vítězství označil návrat k 23. únoru – ale ani to se během příštích tří měsíců nestane. Viděl bych to tak na dvě procenta. V horizontu roku se to odhaduje hůř, Rusko se může ekonomicky složit, může přijít změna vedení. Ale pokud Krym bude územím, o kterém nebudou ochotní vyjednávat, tak o aktuálně dobytém území asi ano. Nicméně mám-li být upřímný, jako nejreálnější scénář vidím plus mínus zamrzlý stav tam, kde jsme dnes.

        https://www.respekt.cz/rozhovor/dela-a-raketove-systemy-ze-zapadu-samy-o-sobe-situaci-na-ukrajine-nezvrati

  30. Hodnocení covidové epopeje. Graf v rámci Evropy velmi slušně kopíruje zámožnost a/nebo civilizační vyspělost zemí.

    https://www.respekt.cz/tydenik/2022/26/nezvladli-jsme-to?issueId=100573

    Podle prvního ukazatele bychom měli být asi kolem Portugalska-Španělska, dejme tomu tak 16.-18.. ale jsme šestí.

    Je fakt, že v té době jsme měli BONUS, totiž mimořádně chaotického premiéra, se sklony k mikromanagementu.

    Hádám, že příčetný a trochu vzdělaný premiér – Paroubek, Špidla, Zeman před porážkou ve 2003 – by to zvládl lépe. O Topolovi pochybuju, Klaus zmagořil už kdysi dávno, u Nečase nevím.

    Nikoliv náhodou dominují Skandinávci..

  32. Tak už je to tady. Čekal jsem to, ale ne tak brzy…
    https://www.obnovitelne.cz/clanek/2049/rusko-stopne-dodavky-plynu-do-evropy-jde-o-putinuv-ekonomicky-utok-rikaji-nemci
    (tedy jestli se vám tam podaří připojit, mně se to povedlo až na několikátý pokus – asi si to chce přečíst kdekdo)

    Letos nás zřejmě poprvé po x desítkách let budou čekat odběrové regulační stupně. Nechtěl bych teď být v kůži energetika např. ve sklárně nebo ve výrobně čpavku a umělých hnojiv…

    Pořád je tady možnost tlačit na úspory. Kdyby se 100% využilo možností úspor, tak by ruský plyn nebyl na vytápění potřeba vůbec. Ti hnusní ekoteroristi to meldujou pořád dokolečka už nejmíň 20 let. Když se teď ukazuje, že mají pravdu, na koho se zaměří hledání viníků?

    1. V češtině tu zprávu nikde jinde nevidím. Zahraniční agentury to oznámily už dřív (např Reuters v pátek zde https://www.reuters.com/business/energy/running-short-gas-russias-pipeline-repair-has-europe-worried-2022-06-24/, Bloomberg zde https://www.bloomberg.com/news/articles/2022-06-24/germany-fears-russia-could-permanently-close-main-gas-pipeline) s tím, že má jít o odstávku plynovodu Nord Stream 1 z důvodu údržby ve dnech 11. – 21. července.

      1. Ta odstávka je, tuším, každoroční a plánovaná.
        Otázka je, jestli se letos krapet neprotáhne.
        Z technických důvodů, samozřejmě, protože jinak je Rusko velmi spolehlivý partner.

    1. Citát z článku:

      Ruské úřady jsou povzbuzeny neutrální loajalitou velkých zemí rozvojového světa a všemi možnými způsoby zdůrazňují téma předstihujícího tempa růstu zemí BRICS ve srovnání s G7, přičemž zapomínají zmínit, že Ruská federace je nedosahuje tempa žádného z obou uskupení. A reálné příjmy obyvatel naší země už 10 let po sobě vůbec nerostou.

      To je jeden z nejúžasnějších fenoménů Putinova Ruska. Úřady po celé desetiletí prokazují naprostou neschopnost zajistit růst osobních příjmů občanů a zdá se, že ti si takový detail své existence nevšímají a nadále nadšeně podporují právě tuto vládu ve všech jejích snahách. Včetně těch velmi nákladných.

      Mizerný nárůst HDP v příštích letech bude zřejmě využit k obnově infrastruktury a bytového fondu území Donbasu a možná i dalších zemí dnešní Ukrajiny, které utrpěly v důsledku krutých bojů. Jako Mariupol nebo Cherson.

      Ti, kdo rozumí smýšlení ruského lidu, mají nezměrně větší svobodu politického jednání než ti, kteří mu nerozumí a jsou vedeni zbožným přáním (wishful thinking)…

  35. „Opravte mě, jestli se mýlím, ale Horákové mají plná ústa nejvíc ti, kteří by jen za trochu jiných okolností byli první ve frontě na to ji popravit sami.“
    Tribun tweet

    Rád opravím a upřesním.
    Právě to „jen za trochu jiných okolností“ je důležité.
    Miladu Horákovou totiž zavraždil váš klub ne za „jen trochu jiných“, ale za zcela zásadně jiných okolností.
    A na změně těch okolností, kde nejde všechny nepohodlné mučit a fyzicky likvidovat, dlouhodobě ve spolupráci se svými sovětských soudruhy naši komunisté cílevědomě a úspěšně pracovali.
    Každopádně díky za připomenutí…
    „Horákové“
    Odvážné paní Milady Horákové, která prošla nacistickým Terezínem i komunistickou torturou a která by z těch dnešních připosránků, co už ani nemají odvahu napsat co si myslí, ačkoliv jim nehrozí vůbec nic, asi udiveně kroutila hlavou. Pořád hrdě vztyčenou, za kterou ji pověsili.
    Tak ještě jednou připomenutí:
    https://mobile.twitter.com/HPrahy/status/1541170988242567168?cxt=HHwWgICwxaW2q-MqAAAA

  36. Například: Sedí vedle mě okupant a já mluvím s jeho matkou. Ptám se jí: „Vpadl váš syn na Ukrajinu?“

    „Ne.“

    Říkám: „Stop. Tady sedí. Vaňo, kde jsi byl tehdy a tehdy?“ Vaňa odpovídá, že tehdy byl v Izjumu v Charkovské oblasti.

    Říkám: „Vidíte, on byl v tanku se samopalem v Izjumu v Charkovské oblasti. Takže na Ukrajinu vpadl, anebo ne?“

    „Ne, nevpadl.“
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-zpovida-zajate-ruske-vojaky-misto-mozku-maji-televizor-plny-propagandy-207491#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

    Tato „logika“ a nakládání s fakty je mi povědomá i z mnoha našich diskusí.

    1. Dobrá je i diskuse pod tím článkem. Naštěstí ta skvadra diskutérů na Seznamu není reprezentativní vzorek zdejší populace. Hlasitá je ale dost na to, aby mohla část veřejného mínění ovlivnit.

  37. Tak se to chválabohu objasnilo.
    Udatná ruská armáda jen bombardovala v Kremenčuku muniční sklad zbraní dekadentího Západu, oheň pak nešťastnou náhodou přeskočil na úplně prázdné obchodní centrum, ze kterého ukrajinští nacisté vytáhli už 20 aranžérských figurín, které úskočně propagandisticky vydávají za mrtvé civilisty.

    I Goebbelsovic Pepíkovi by spadla brada.
    https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/rusove-tvrdi-ze-zasazeny-obchodak-v-kremencuku-byl-zavreny-neni-to-pravda-40401457

    1. „Dnešní hrozná událost v Kremenčuku – to má také být část denacifikace? Vaše druhé jméno je verbež,“
      https://zahranicni.hn.cz/c1-67088380-bdquo-utok-na-kremencuk-to-ma-byt-denacifikace-ldquo-rusove-zadrzeli-advokata-ktery-haji-byvaleho-novinare-safronova
      No, vida, všude žijí stateční lidé.
      Šel do ruského vězení, ale řekl pravdu.
      Naše čecháčkovská alterverbež na blozích strachy kvičí a stěžuje si, že prý má zakázáno lhát.
      Vždyť to ani nejde, to je jakoby jí někdo zakazoval dýchat.

      1. Pro mě je hlavně záhada, jak se vůbec mohl ten člověk do EP (nebo vůbec kamkoli) dostat. Manifestně psychopatickou osobnost předvedl už v 90. letech, navíc si na krk uvázal mlýnský kámen jménem aféra Pivoňková. Já vím, že všichni politici jsou kokoti, ale čeho je moc, toho by už mělo být příliš.

    1. „Všichni vojáci umístění na zničeném vojenském stanovišti – bylo to přes 40 lidí – byli demilitarizováni,“

      jako že je propustili z armády? :-))

    1. Teď ještě co za to dostal osmanskej prznitel psů, který se bál, že přijetí Finska a Švédska bude stejná chyba jako přijetí Řecka. To je neuvěřitelné chucpe – největší chyba mluví o chybách.

      1. Určitě toho dostal hodně, viz. Tribunův tweet.
        Ale s naprostou jistotou dostal sultán od Západu víc, než mu může nabídnout car vajgl.
        Ti dva pološílení krvelační vzteklí vlčci ,
        ač jeden muslim a druhý pravoslavná svíčkařská bába, jsou ze stejně zvrhlého vrhu.
        Dobře, že jsou od sebe.
        Těžko říct, na jak dlouho.
        Ale krocanská ekonomika Erdoganovi moc nepřeje.
        A to na hodně dlouho.

  40. Analytik Dolejší opět trefa na komoru!

    „Výmluvy, že někdo „nevěděl“, nebo dokonce „nemohl vědět“, že je špatné obcházet mezinárodní sankce nebo evropskou energetickou politiku povinné diverzifikace dodavatelů, že „kapitalizovat“ agresívní imperialistickou mocnost znamená podílet se na jejích válečných přípravách proti vlastní zemi, jsou absolutně nevěrohodné a mohou znamenat jen dvě věci: Buď byl „nevědoucí“ naprosto nekompetentní na své pozici rozhodovat o strategicky důležitých záležitostech, nebo byl Rusy předem náležitě zkompromitován/podmazán.“
    https://blisty.cz/art/108721-je-uplne-v-poradku-pomahat-rusku-s-vyzbrojovanim-proti-sve-vlastni-zemi.html

    K tomu závěru bych jen doplnil, že můžou platit i obě možnosti.
    Viz.“““““náš“““““ kremelský prezident Zeman a jeho Ruskem placená prezidentská kampaň, za kterou byl ještě nedávno ochoten vykrývat i ruské vraždění Čechů ve Vrběticích.
    Případně jeho předchůdce, kterému Rusové financují vlastizrádnou buňku svých agentů doteď.
    Jinde v Evropě to bude velmi podobné.

  41. „Jinde v Evropě to bude velmi podobné“
    https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/byvaly-nemecky-kancler-schroder-opousti-ruskou-firmu-rosneft-40397686
    Schroder je takové typické německé prase, ale
    Angela to myslím ze zištnosti nedělala, ta si asi do malinkatého Volodi na podpatcích z petrohradské předměstské stoky, kde byl spolužáky denně bit, snažila jen přenést své mateřské pudy a ušlechtilé cíle, ve kterých ji její otec pastor vychovával, ale evidentně se to moc nepovedlo.
    Krev není voda a když národ volá, dá se raketami na civilistech pomstít i za tu malou facku, co člověk dostane od spolužáka, když společně kradou na sovětské tržnici a pak se mají dělit o lup.

    1. Jinak je ale hezké, že i v tom vedru to otrlým flustencům pořád brilantně myslí a pravidelně sjíždí s očima v sloup svou dávku.
      Teď už i na nové dealerské adrese.
      Jakási terasa:-0)

      „Jinak já to také neštu denně, to by nevydržel nikdo, ale tak jednou týdně to sjedu, a něco odkážu k nám na Ostrov, ale posílají mě s tím do prdele, poněvač je to fakt jen pro otrlé.“
      vittttta :-)

    1. Ruská interpretace.

      Ruské ozbrojené síly dokončily své úkoly na ostrově Zmeiny a stáhly tam umístěnou posádku, řekl ve čtvrtek mluvčí ruského ministerstva obrany generálporučík Igor Konašenkov. Světovému společenství tak bylo podle něj demonstrováno, že Ruská federace nezasahuje do úsilí OSN zorganizovat humanitární koridor pro vývoz zemědělských produktů z území Ukrajiny. „Nyní je slovo na ukrajinské straně, která dosud nevyčistila pobřeží Černého moře poblíž jeho břehů, včetně přístavních vod,“ řekl Konašenkov.

      https://www.ng.ru/cis/2022-06-30/5_8475_ukraine.html

  46. Ekonomické strádání bylo prvním vysvětlením – které se nikdy nesrovnalo s nablýskanými kamiony zaparkovanými před shromážděními pana Trumpa. Dezinformace a rasismus byly přesvědčivější návrhy, ale nedostatečné. Mnoho republikánů celou dobu vědělo, co je pan Trump zač; mnozí nejsou rasisté.

    Hlavní důvod kapitulace republikánů před Trumpem je prostší. Nenávidí své politické oponenty, kteří jsou jeho úhlavním nepřítelem, což z něj udělalo jejich přítele. Politologové mají pro takovéto hyperpartizánství termín „afektivní polarizace“ a je mnohem výraznější napravo než nalevo. Části bílé Ameriky se zlobí a bojí se diverzity, nekontrolovatelného liberalismu a dalších velkých způsobů, kterými se Amerika mění, z nichž obviňují levici. Tento kulturní rozhled se stal hlavním rozdílem mezi oběma stranami. Zatímco demokraté jsou k multirasové budoucnosti Ameriky pozitivní, většina republikánů říká, že zemi „hrozí ztráta kultury a identity“. Pan Trump souhlasil, přísahal, že se bude bránit, a oni ho za to milovali.

    KOMENTÁŘ Z DNEŠNÍHO Economistu, (rubrika Lexington). MYSLÍM SI, ŽE JE TO PŘESNÉ, JE TO VLIV TZV. „kulturní války“, který dokáže pomást i jinak normální lidi (bourání soch, výstřelky na universitách, které demagogové jako Steve Banon, nebo tak krajní mentál jako Dugin, připisují levici).

    Charakteristické je, že jde zprvu o boj proti něčemu, strach z něčeho, pak přijde nechuť přiznat omyl a nakonec jsou jinak rozumní lidé, jako prof. Hořejší neschopní rozeznat rozdíl mezi spravedlivou a agresivní válkou

    1. Světová banka už předloni odhadla trvání pandemie až do r. 2025. (Ale odkaz po mně nechtějte. Taky jsem byl nezřízený optimista a když jsem ve zdraví přežil všechny dosavadní mutace viru a tři očkování, celé to koronáčové blbnutí jsem v hlavě přesunul na nižší pořadí důležitosti.)

  49. Tak jsem si četl na jednom značně proruském blogu,
    https://www.litterate.cz/author/alef-nula/

    a podivoval se, kam může dospět myšlení mnoha blogerů, které znám z Bavorova. A narazil jsem přitom na odkaz na článek Oskara Krejčího .

    http://casopisargument.cz/?p=43105

    Oskara znám přes 50 let, ještě z dob, kdy byl maoista, což ho pak stálo potíže s StB a nějakou tu vyšetřovací vazbu. A pak ho zlomili a obrátili, takže koncem 70. byl jako politolog na stáži v USA. A o 10 let později byl Adamcovým poradcem a intelektuálem režimu.

    Článek je užitečným cvičením v tom, nalézt triky, které Oskar používá, aby dokázal to, co dokázat chce. V tom je u něj ta potíž, užívá své znalosti politologie (v menší míře i historie) aby věci překroutil, pokud možno protiamericky. Mnohé z toho co říká, je přitom pravda, pak jsou tam polopravdy a vyložené hlouposti (ty najdete u grafu s podílem ozbrojených sil RF a UA). Je to určeno pro čtenáře, kteří mají řádově menší znalosti, ale tendenci jeho argumentů CHTĚJÍ věřit.

    Ještě jeden odkaz.
    https://veci-verejne.sk/prof-oskar-krejci-usa-aneb-churavy-hegemon/

    Je to většinou pravda, ale on vynechává nevhodný kontext, např. podobně ostře kritický pohled na Rusko, Čínu atd. Tendence je holt nepřítelem objektivnosti. Připomíná mi to, jak hlásal že HPD USA propadl ve 2. q. 2020 asi o 30%.
    Přehlédl ovšem že jde o anualizovaný údaj, skutečnost byla kolem 9%, načež následoval obdobně velký kladný růst v následujícím čtvrtletí Ale on není ekonom a CHTĚL věřit, že USA se potápí. A hlavně věděl, že na to dychtivě čekají jeho čtenáři. Čert vem souvislosti!

    PS. Janis Varufakis je taky, jak v článku přiznává, člověk s tendencí, a to myslet si o USA to nejhorší. Ale to je aspoň důsledný levičák.
    (Tedy, aspoň předpokládám, že nefandí teď Rusku, už proto, že ví, že už dávno nejde o šampióna levicovosti)

  50. Zdá se, že dlouhý koment, který jsem dal, visí ve filtru kvůli třem odkazům. Pokud to vadí, dám ho bez a odkazy pak po jednom

    1. TAK TO ZKUSME

      Tak jsem si četl na jednom značně proruském blogu,
      ODKAZ 1

      a podivoval se, kam může dospět myšlení mnoha blogerů, které znám z Bavorova. A narazil jsem přitom na odkaz na článek Oskara Krejčího.
      oDKAZ 2

      Oskara znám přes 50 let, ještě z dob, kdy byl maoista, což ho pak stálo potíže s StB a nějakou tu vyšetřovací vazbu. A pak ho zlomili a obrátili, takže koncem 70. byl jako politolog na stáži v USA. A o 10 let později byl Adamcovým poradcem a intelektuálem režimu.

      Článek je užitečným cvičením v tom, nalézt triky, které Oskar používá, aby dokázal to, co dokázat chce. V tom je u něj ta potíž, užívá své znalosti politologie (v menší míře i historie) aby věci překroutil, pokud možno protiamericky. Mnohé z toho co říká, je přitom pravda, pak jsou tam polopravdy a vyložené hlouposti (ty najdete u grafu s podílem ozbrojených sil RF a UA). Je to určeno pro čtenáře, kteří mají řádově menší znalosti, ale tendenci jeho argumentů CHTĚJÍ věřit.

      Ještě jeden odkaz.
      ODKAZ 3

      Je to většinou pravda, ale on vynechává nevhodný kontext, např. podobně ostře kritický pohled na Rusko, Čínu atd. Tendence je holt nepřítelem objektivnosti. Připomíná mi to, jak hlásal, že HDP USA propadl ve 2. q. 2020 asi o 30%.

      Přehlédl ovšem, že jde o anualizovaný údaj, skutečnost byla kolem 9%, načež následoval obdobně velký kladný růst v následujícím čtvrtletí. Ale on není ekonom a CHTĚL věřit, že USA se potápí. A hlavně věděl, že na to dychtivě čekají jeho čtenáři. Čert vem souvislosti!

      PS. Janis Varufakis je taky, jak v článku přiznává, člověk s tendencí, a to myslet si o USA to nejhorší. Ale to je aspoň důsledný levičák.
      (Tedy, aspoň předpokládám, že nefandí teď Rusku, už proto, že ví, že už dávno nejde o šampióna levicovosti)

      4. K tomu Krejčímu: Důležité je i to, co řečeno není.

        Ale já jsem podjatý, protože dva bývalí spolužáci se v 80. letech stali kádrovými pracovníky zahraniční rozvědky, jeden z nich byl dokonce vysazen do ciziny jako ilegál. Na základě své zkušenosti se domnívám, že k čemukoli, co tito lidi píšou nebo říkají veřejně, je nutno přistupovat s maximální opatrností nebo raději a priori s nedůvěrou. Jejich osobnostní založení je sklon k manipulaci a mystifikaci, což je ale zároveň jejich pracovní metoda. Při osobním jednání pak zjistíte, že jim ta mystifikace tak přešla do krve, že už ani sami nevědí, kdy jsou sami sebou a kdy něco hrají. Je to jako když se loupe cibule: Člověk vrstvu za vrstvou čeká, kdy už konečně narazí na to jádro, a ono tam žádné není…

        Dobře je to popsáno v knize Vladimíra Ševely Český krtek v CIA s podtitulem Cesta Karla Köchera z StB přes americké tajné služby do Prognostického ústavu. Řekl bych, že Köcherova špiónská mentalita je v té knize popsána velice přesně, i když v jeho případě se vyhrotila až do extrému. To je nicméně otázka kvantity; popsaná kvalita je zřejmě to, co mají všichni lidé té profese na světě společné.

Komentáře nejsou povoleny.