Podivné odsouzení Ludmily Brožové-Polednové

Soud s definitivní platností rozhodl o tom, že Ludmila Brožová-Polednová, odsouzená za svůj podíl na justiční vraždě Milady Horákové na 6 roků, musí ve svých 87 letech nastoupit do vězení. Pochybnost je nabíledni: není to vzhledem k jejímu věku a zdravotnímu stavu nepřiměřeně tvrdý, až krutý trest? Co si kdo vezme na staré seschlé babě?

Zejména vezmu-li v úvahu, kolik zločinů bezprostředně se nás dotýkajících a naši současnost ovlivňujících zůstává nepotrestaných, či dokonce nepotrestatelných, kolik vyšetřovatelů StB, někteří z nich stále v plné síle, souzených za bití při výslechu, odchází od soudů s podmínkami a zcela absurdními zákazy výkonu povolání.

A stará žena, která sice morálně selhala, ale podlehla tlaku doby, která semlela jinačí charaktery, má jít sedět natvrdo.“ Souhlasím s tím, že stanula před soudem, souhlasím s tím, že byl vynesen verdikt o vině, ale mělo být podle mne upuštěno od potrestání. Jako výraz velkorysosti vítěze. Takhle to totiž vypadá, že nová moc si troufá jen na staré, slabé a nemocné.

Ba co hůř, nelze se zbavit dojmu, že Brožová-Polednová je sama obětí politického procesu. Protože pokud byl minulý režim zločinný, potom by měl být přeci někdo odsouzen. Ale odsouzených se zoufale nedostává a rétorika o zločinnosti minulého režimu, legitimující režim současný, tak ztrácí na věrohodnosti. A Brožová-Polednová je ideální kandidát na exemplární potrestaní – těsně spojená s minulým režimem, přímo se podílející na jednom z nejkřiklavějších excesů 50. let, stará a osamělá, pro mnoho lidí jako zločinec snadno přijatelná.

O co vlastně šlo v procesu s Brožovou-Polednovou především? Potrestat dávný zločin, nebo demonstrovat definitivní pád minulého režimu a jeho zločinnou podstatu? Hledá se zde spravedlnost, nebo politická moc? A proč až nyní, dvacet let po pádu starého režimu? Dva tři toky po převratu by byl takový proces pochopitelný a přijatelný, nyní se však jeví spíše jako gesto, než co jiného.

Řekl bych, že tímto procesem nový režim projevil spíše slabost a nejistotu, než sílu a pevnost.

367 komentářů: „Podivné odsouzení Ludmily Brožové-Polednové

  1. Pane Mudro….V rozhovoru se zadne chyby delat nedaji, budto rozhovor funguje, anebo je mimobezny, je to jen otazka volniho naladeni. Nejaka nizsi inteligence, nebo jak se tomu rika, tady na prekazku neni, zkratka je- li clovek hloupejsi, rozkryje jen mene veci, ale nedostane se nikdy mimo. Berete to ryze osvicensky, jako jsem psal kdesi nahore, tohle zkratka neni prirodovedna diskuze. Informovan vubec byt nemusite, protoze to stejne k nicemu nevede (krome ztraty casu), budto se chytnete sam, anebo do hovoru nevklicite. Pokud chcete vest „svuj“ hovor, musite si na to najit partnery, kteri maji vec uz predpracovanu obdobne, jako vy a tedy spolu jen ozivite predbeznou shodu.A jeste vas opravim, v poslednim prispevku nejste vubec vecny, ale ciste subjektivni. Pokud pisi ne-pro-behlo, chci tim vyjadrit casovou prodlevu mezi prijetim a pochopenim problemu. Tedy neco „vite“, ale jeste to nedokazete artikulovat, coz v dobrem hovoru za vas udela prave ten druhy.Takze nevim, proc bych o vas mel rikat, ze jste blbec, kdyz (s dovolenim) o vasi osobe nebyla z me strany nejmensi rec.Snad je to ted jasnejsi- vy zkratka vubec netusite, o cem tu mluvim. To vas nijak lidsky nesnizuje (jiste je to i naopak), ale zaroven po me, konecnem smrtelnikovi, nechtejte abych si vas nekam nezaradil a ulehcil si tak praci.

  2. Ale Saxi :-)Ten „blbec“ byl uvedený pouze jako příklad, dle mého názoru, špatně podaného vysvětlení. Nebylo v tom vůbec nic osobního :-)

  3. Saxi,musím teď pryč od compua dostanu se k němu až na večer. Rád bych se k tématu o správném způsobu vedení rozhovoru vrátil, nebudete-li proti,a případně i uvítal nějakou „lekci“. V příspěvku na který jste reagoval jsem musel evidentně nějakou chybu udělat, soudě dle Vaší reakce.

  4. Rád bych se k tématu o správném způsobu vedení rozhovoru vrátil, nebudete-li proti….Z toho se omluvim, pane Mudro. Neberte si to osobne, ale jednak mne to nebavi a jednak na to nemam cas. Takze zatim a diky.

  5. „je to jen otazka volniho naladeni“ – hezky řečeno, co ještě chcete víc, Kamile :-)? Nikdo nikomu nic do hlavy nenaleje, každý musí chtít především sám. Někdy pomůže, když s Vámi někdo pořádně zatřese, ba i nějaká ta rána či kopanec :-), ale to člověk musí být schopný povznést se nad nějakou vlastní „důstojnost“. A neptejte se mě, proč tam jsou ty uvozovky :-)).

  6. No jo, Jessie,jenže ono to někdy tady na stránkách vypadá tak že se vede jakoby několik hovorů najednou a ještě diskutéři hopsají z jednoho do druhého. Být to někde v klubu u jednoho stolu, tak se všichni překřikujeme a jeden druhému nerozumí. Pak Tribun vyvěsí další článek a od rozběhlých hovorů většina lidí přeběhne pod něj aby zavedli další … a tak pořád dokola. Často mívám silný pocit že mohlo být k leckterému tématu řečeno více a nebo více do hloubky – a nestalo se :-(Měli bychom se naučit nějak „udržet nit“ a zavést nové téma vždy až po tom, co to předchozí vyčerpáme.:-)

  7. Saxi,možná si na mne čas najdete, možná ne, to je holt riziko, které podstupuji pokaždé, když něco píši.Myslím, že se rozcházíme v jedné poměrně zásadní věci, a to je chápání toho, co je to hovor. Podle mne hovor znamená nalézání shody, odkrývání a uvědomování si vlastních i cizích mínění a zjišťování, zda je shoda možná, zatímco podle vás a je to jen moje interpretace, to zdůrazňuji jako by hovor byl potvrzování a rozvíjení nalezené shody, přičemž to ona shoda musí vzniknout jaksi předchůdně mimo hovor. Mám z vašich vstupů zde, v této debatě, pocit, jako by podle vás nalezení shody uvnitř hovoru možné nebylo, jako kdyby ta musela přijít zvenčí, nějaký prozřením či osvícením, nebo možná lépe pochopením a srozuměním na základně vlastních intencí.Možná vám to přijde jako zbytečné a neplodné analyzování a třídění, ale já to vnímám jako podstatné, protože je pro mne důležité, zda je v rámci hovoru možné a účelné se ptát (třeba i hloupě a nešikovně), zpochybňovat a testovat, a třeba si na chvíli posunout na pozici, s níž nejsem vnitřně srozuměn, nebo zda je takový hovor jen plané žvástání a skutečný, účelný hovor je takový, ve kterém je rozvíjena shoda slaďováno a propracováno mínění, které je přijato za společné, a které není dále napadáno a cvičně rozbíjeno.Pokud byste mi pomohl alespoň v základní orientaci, potěšil byste mne.A ještě považuji za nutné dodat: samozřejmě, že nikdo není povinen bavit s každým o všem a s kýmkoliv o čemkoliv. Odmítnout někoho a vykázat jej z hovoru s tím, že mu do předmětu hovoru nic není, nemá nárok na odpovědi a vy se s ním bavit nebudete, je sice možná drsné a nezdvořilé, ale naprosto přijatelné. S čím však nesouhlasím je vykazovat někoho z hovoru s tím, že je hloupý, zaostalý, slabý a že by to stejně nepochopil, či dokonce zpochybňovat jeho morální předpoklady k tomu se hovoru účastnit, a to jen na základě toho, že se špatně, zeptal, nebo špatně interpretoval. Pokud vás někdo obtěžuje, jde to snad říct na rovinu, a není třeba jej urážet zlehčováním jeho inteligence a kompetence k vedení určitého hovoru.

  8. No nevim, Tribune….Rozhodne se nijak necitim opravnen vam brat vasi viru ve smysl shod, nalezanych behem hovoru.Lety jsem si ale vypracoval zvlastni cidlo :o), reagujici na ztratu casu; a tady na vasich strankach skrze nej jen pozoruji, ze behem-hovorova shoda je rozborena hned nad dalsim tematem. Fakt vam vasi vytrvalost zavidim, pokud ovsem k necemu povede, to si asi musite casem zanalyzovat sam.Dobrou a diky.

  9. Tak k čemu potom je hovor?Proč se vůbec s někým o něčem bavit? A proč se do místních hovorů (snad to nezní příliš pyšně) zapojujete vy, Saxi, když podle vás nemají žádný smysl? Nepůsobíte na mne jako člověk, který se by se vyžíval v „tlamocviku“? Oč vám vlastně jde? Jde vám vůbec o něco, nebo si jen tak hrajete? Sakra, Saxi, vy mne přivedete k šílenství :-( Ať to zkouším, jak to zkouším, nemohu se vám „dostat na kobylku“ a jsme z vás stále více zmatený, ač bych očekával, že si buď začneme rozumět, nebo se spolu přestaneme vůnec bavit.Určitě se nenacházím v tom, že bych cíleně věnoval hodiny a hodiny svého času tomu, že bych dělal něco marného a zbytečného, jak naznačujete. Naznačujete, ale už mi vůbec nepomůžete pochopit, proč je to zbytečné a co dělám špatně. To je hra, nebo zkouška? Nebo je vám to jen jedno, protože je to pro vás jen ztráta času.Pochopil bych, kdybyste mlčel, ale nějak nepobírám, proč mluvíte tak, jak mluvíte, a co se mi snažíte sdělit (pokud něco).Asi na to budu muset časem přijít sám, protože se mi nezdá, že by mi chtěl někdo pomoci. Škoda, protože všechni ti Jasanové, Lagronové, Pižiové a Velcí Malí Michalové na mne nepůsobí tak demotivujícím dojmem, jako vaše narážky na způsob, jakým se zde hovoří a jak se snažím vést hovor já.Ale co, pokud to tady nechci zavřít (což by možná zase až tak velká škoda nebyla), tak se s tím budu muset nějak popasovat. Pro začátek by myslím stačil zbavit se iluzí o tom, že zachráním svět“.

  10. Boj o politickou moc je stejná na obou stranách barikádJaký je rozdíl mezi komunisty v 50-tých létech a dnešní Amerikou, která mučenímnutí vězně k doznání ,,pravdy“? Washington Zpráva uvádí především několik způsobu výslechů, které MVČK označuje za mušení. Nejde jen o známý waterboarding, kdy se na člověka, který má zavázané oči a je hlavou dolů, lije voda, takže má pocit topení. Dalším je dušení ve vodě, zavírání do malých krabic, dlouhodobá nahota, bití pomocí obojku nebo límce, odpírání spánku, dlouhodobé vystavování hluku, dlouhodobé pobyty ve studené vodě, dlouhodobé stání a odpírání kvalitní stravy. MVČK využil při přípravě zprávy výpovědí lidí, kteří byli mučeni. Je mezi nimi i Chálid Mohammed, souzený pro přípravu atentátů z 11. září 2001. Ten uvedl: Nikdy nepoužili slovo mučení, jen těžké chvíle. Nikdy mi nevyhrožovali smrtí, už jsem řekl, že mi nechtěli umožnit zemřít, ale byl jsem přiveden až na hranici smrti a zase zpátky. Waterboardingu byl podroben pětkrát říká a popisuje, jak to vypadalo: Dali mi látku přes obličej, která nasákávala studenou vodu z láhve vyndané z lednice, takže jsem nemohl dýchat. Dodal, že na prsu měl senzor, který monitoroval jeho puls, aby ho dostali na hranici smrti, ale nepřekročili ji. Jiný vězeň abu Zubajda zase uvádí, že byl uzavřen do velké bedny, a pak do menší, ve které se musel skrčit. Při pobytu v bedně se mu utvořila krvácející zranění na noze. Také mu uvázali okolo krku ručník, pomocí něhož ho mohli vyslýchající bít hlavou o zeď na kterou byla přidělaná překližka, aby fyzické poškození nebylo tak velké. U jiných vězňů se k témuž používal obojek z umělé hmoty I poté, co některé z těchto technik použitých při výsleších byli zveřejněné, americký prezident George Bush v září 2006 trval na tom, že Spojené státy neuplatňují mučení. USA byli obviňovány z porušování ženevských konvencí. Zpráva unikla den poté, co bývalý viceprezident Dick Cheney v televizních interview obhajoval tyto metody výslechu jako esenciální pro úspěch v boji s terorismem.

  11. Nemohu nic víc dodat, nežli že s tímto článkem souhlasím. Jak rychle jsme zapoměli, když jsme na Vacl.nám. a letenské pláni hlasně deklarovali ,,Nejsme jako oni:

  12. A ještě dodám styďte se vy kterého Vás národ nazívá pane prezidente, vy který jste byl volen různýma mafianskýma praktikama,vy který se pokládáte za mudrce Světa,trapný starý komiku možná nebude dlouho a on vám také brzy někdo zazvoní za zlodějiny, které jste zde pěstoval, za ty mrtvé kteří již díky vašim reformám neunesli tíhu života…………

  13. jeste nazor profika, tj. pravnika:.Ne, nejednala podle tehdy platných zákonů.Podstata obžaloby je v tom, že celý proces s Miladou Horákovou byl od A do Z sehraný, každý – vyšetřovatel, prokurátor, soudce – měl předem nabiflováno, co má říkat, nebyl tam sebemenší prostor jednat po svém. A to bylo v rozporu i s tehdejším právem. A Brožová Polednová se tohoto divadla účastnila dobrovolně, s nadšením a nadějí na další kariérní postup.Kdyby jednala v souladu s tehdy platným právem, odsouzena by být nemohla.K otázce, proč jen ona a ne třeba Vaš:I ona byla nejdřív osvobozena z důvodu promlčení. Nicméně nejvyšší státní zástupkyně Vesecká (ano, TA Vesecká …) se dovolala k Nejvyššímu soudu a ten řekl, že 20tiletá promlčecí lhůta je fajn věc, ale počítá se nikoli od 1950, ale až od 30.12.1989. Na základě toho to Vrchní soud v Praze (ano, TEN ošklivý) musel posoudit znovu a Polednovou odsoudit.Aby mohl být odsouzen Vaš, musel by na základě precedenčního rozhodnutí Nejvyššího soudu shora zmíněného státní zástupce požádat o obnovu řízení, protože i u Vaše se řeklo, že je promlčený, ale na rozdíl od Polednové se v jeho kauze proti tomu nikdo nedovolal. A vůle k tomu je asi minimální, neb je mu 93 let a je předpoklad, že by umřel dřív, než by skončilo samotné řízení o povolení obnovy jeho procesu (jistě se najde sto a jeden formální způsob, jak je co nejvíc prodloužit). Vaš bude promlčen uplynutím dne 29.12.2009.

  14. Mam uctu pred starim te pani…nicmene ma na svedomi lidsky zivot. V dobe kdy padl rozsudek byla hloupa, nevzdelane (2 roky komunisticke vychovy k prokuratorce). Jeji stari vsak nepromlcuje vrazdu, kterou ve sve zbabelosti spachala. Ja jsem pro trest smrti.

  15. Naprosto souhlasím s vaším článkem. Je opravdu smutné, že justice v demokratickém státě se zmůže na to potrestat pouze ženu, která je již v pokročilém věku. Byla v té době prokurátorkou-žalobkyní,ale verdik trest smrti vynesl soud, který musel vést předseda soudu. Ptám se, proč nebyl potrestán i ten? A kde jsou další potrestaní, třeba ti, kteří odsoudili Slánského atd.

Komentáře nejsou povoleny.