Tagged: bezdomovci
Kde ti lidé jsou?
Jen tak mimochodem, všimli jste si, že z tramvají, metra, autobusů a vůbec veřejného prostoru poslední dobou nějak zmizeli bezdomovci? A zrovna teď v těch mrazech. Kde všichni jsou? Těžko uvěřit, že by najednou měli všichni kde bydlet, že by se najednou měli všichni kde umýt, učesat, převléknout a vyprat si šaty, takže by byli k nerozeznání od ostatních. Takže jsou snad v útulcích? To také těžko, odpor bezdomovců k útulkům pro bezdomovce je dobře známý. Tak kde jsou ti lidé, kteří nikomu nechybí a když zmizí, tak si tzv. slušný člověk oddechne? Snad někde budou… protože by se také mohlo docela dobře stát, že už nejsou, že zmizeli v nějakých lágrech za městem, a pak i z těch lágrů, třeba komínem… nebyli by první ani poslední. Jasně, že něco takového se s největší pravděpodobností nestalo, ale co kdyby ano? Co kdyby se něco takového začalo dít? Ptal by se po nich někdo? Chyběli by někomu? Kdysi už lidé takhle mizeli a ti, kteří nezmizeli, se pak hrozně divili, jak je to možné, vždyť oni o ničem nevěděli. Lidé totiž mohou mizet velice snadno a rychle a ostatní se kolikrát radši ani neptají, kde jsou, jenom aby se nevrátili, protože je vedle sebe nechtějí. Bezdomovce, Romy, Židy, postižené, uprchlíky…
O zabíjení, popravování a vraždění
Následující text jsem převzal od Stana z Outsider Media, protože mi tak moc promluvil z duše, že mi pouhá zmínka na Twitteru přišla nedostatečná, proto ale u něj také nebudou povoleny komentáře.
Jak si kdo ustele…
Nedalo mi to a tohohle chudáka jsem prostě musel poněkud nezdvořile vyfotit, už jenom proto, abych vám ukázal, že bezdomovci z Prahy nezmizeli a problém se nevyřešil, jen se ho v poslední době dařilo policii a úřadům na objednávku slušných lidí zametat z dohledu.
P.S. Všimněte si zvláště polštářku. Takhle by si žádný snob na láhvi Moëtu nikdy neustlal.
Výstava fotografií Můj svět bez domova
Méně, než pes
Občas i cenzorům z Lidovek uteče text, který načůrá na hliněné nohy selanky o nejlepším možném světě, ve které žijeme, jako například esej Gabriely Kabátové Pes ano, bezdomovec ne:
Zima se blíží a zase si budeme číst o počtech umrzlých bezdomovců. Otrle jsme si na to zvykli. Při dopravní nehodě je trestné odjet a nepodat první pomoc, ale při setkání s bezdomovcem, který je hladový a patrně nepřežije noc, nemusíme udělat vůbec nic a s čistým svědomím můžeme ve své teplé posteli usnout. Zatoulaného pejska si všimneme a postaráme se o něj, bude nám to trhat srdce, jak je opuštěný, nebo budeme nabízet odměnu, když se ztratí. Po bezdomovci ani nemrkneme. Až v parku pod sněhem bude ležet páchnoucí člověk, tak pejska odtáhneme, aby ještě něco nechytil.
Kam se poděli bezdomovci?
Včera byl první jarní den a to je vhodná příležitost položit si otázku, kam se před zimu sakra poděli všichni bezdomovci? Ještě minulou zimu byly jejich příběhy v médiích poměrně časté. Jednou se psalo o tom, jak někdo z nich umrzl, podruhé o tom, jak někdo z nich uhořel při pokusu trochu se ohřát, čas od času o tom, jak někoho přepadli, nebo jak se mezi sebou poprali, ale letos jako když utne.