Skeptická


Zooastrovci bloudí
křesťan si neví rady,
mýlí se muslimové i židé se všemi
kdož věří, dohromady:
jen dvě sekty jsou na zemi –
bez víry
racionalisté
a bez rozumu
lidé víry čisté.

 

Abú’l-Alá‘ al-Ma’arrí (973-1057)

Reklamy

Sázka na jistotu


Pokud nejste vyloženě hazardní hráči, můžete si vsadit na jistotu. Třeba na Americkou intervenci ve Venezuele. To je téměř jisté, ostatně USA už v tom mají dlouhou a bohatou tradici, v Americe snad s výjimkou Kanady není země, ve které by USA neintervenovaly. Ale pořád je to jen téměř jisté. Pokud ale chcete absolutní jistotu, můžete si vsadit na to, že až ta intervence začne, bude se její zdůvodnění – z nějakého mě nepochopitelného důvodu mají Američané potřebu své avantýry zdůvodňovat – hemžit frázemi jako „blaho venezuelského lidu“, „podpora demokracie“, „ochrana svobody“, „ochrana lidských práv“ etc. A stejně jisté je, že ti samí lidé, kteří neustále nasazují na Rusko za anexi Krymu a nikdy neprokázané angažmá na Ukrajině, a kteří kvůli tomu nálepkují Rusko jako nebezpečného agresora, budou USA hájit stejně vášnivě, jako pranýřují Rusko. Možná, že k té intervenci nakonec nedojde, nebo tu špinavou práci za USA udělá někdo jiný (momentálně to vypadá na Kolumbii nebo Českou republiku), ale jestli k ní bude, tak to bude přesně tak, jak jsem právě napsal. Vsadíte se?

Pravé demokratické hodnoty


Mrzne. Není to žádný extrémní mráz, jak tvrdí v televizi, je to obyčejný zimní mráz, ale přesto v něm umírají lidé. Lidé bez domova. A je to právě o to horší, že nejde o žádný extrémní výkyv počasí, který by nás snad mohl zaskočit. Jen za posledních pár dní jich bylo pět. Pět lidí mrzlo v prosperující zemi, ve které se podle elit žije údajně nejlépe, jak se když žilo. Jenže elity umrzlí lidé netrápí. Ani žádní jiní lidé. Elity nezajímají lidé, elity nezajímá chudoba uprostřed dostatku. Elity zajímá majetek. Včera, když umírali lidé zimou, řešili elity jen a pouze zdanění církevních restitucí a jak je nemravné a že je to políček do tváře spravedlnosti. Tohle je pro elity důležité, ne lidé. Když umírají lidé zimou, není pro naše demokratické elity nemravné, dokonce je to podle nich snad spravedlivé. Rozhodně to ale není tak důležité, aby se to řešilo. Zdanění nemravně a nedemokraticky protlačených církevních restitucí vyznačujících se závažnými právními a ekonomickými vadami, jež dosahují takové výše, že by se by to bohatě stačilo nejenom k nasycení a ubytování všech potřebných, ale i k opravě všech zanedbaných mostů, je pro naše demokratické elity důležitější. Naše demokratické elity se nebudou špinit s chudými lidmi, ale budou se do krve bít za bohaté preláty. Ať ty jejich nevymáchané huby stokrát úlisně zpívají o svobodě, demokracii a lidských právech, po činech se nakonec vždycky ukáže, že ty pravé demokratické hodnoty jsou někde úplně jinde.

Modernizované dějiny


Je libo malou ochutnávku toho, jak budou vypadat učebnice dějepisu poté, co v souladu s pokyny BIS nahradí „sovětskou interpretaci dějin“ interpretace moderní, nesovětská? Například začátek 1. světové války by podle prof. Pavla Kaliny z ČVUT mohl vypadat nějak tahle (cituji ze statě Moderní člověk v aleji sfing):

Kupka prostě vstoupil do cizinecké legie, aby Francii, která po léta financovala vyzbrojování obrovské ruské armády, pomohl obsadit Alsasko. Bylo to přitom především despotické Rusko, které svou mobilizací rozpoutalo globální konflikt.

Pokud si myslíte, že jsem záměrně vynechal zmínky o Rakousku a především Německu, tak vás mohu ujistit, že nevynechal, že tam opravdu nebyly. Jediná další zmínka byla o té Francii. A ani zbytek textu nenechává čtenáře na pochybách, že z jakých ideových pozic pan profesor vidí svět a že ho vidí jinak, než (zatím!) většina ostatních. Pan profesor má teď ovšem naději, že svět bude z moci úřední opraven.

Aféra Huawei – o čem se nemluví


Aféra, jejíž podstatou je nařčení čínské firmy Huawei z toho, že její produkty jsou bezpečnostní riziko, stále plní první stránky novin. A tam to stále vypadá, že hlavní a jediný problém je v tom, že že jde o firmu čínskou. Vůbec se nemluví o tom, jestli by reakce byly stejné, kdyby šlo o firmu německou, britskou nebo americkou, nebo jestli by v takovém případě byly po politicích požadovány důkazy a bylo jim vyčítání špinění dobrého jména firmy místo výčitek, že se za něj omlouvají? No schválně, zkuste si představit, že je podobně nařčen takový Apple. Nemluví se o tom, jestli by se problém nevyřešil tím, že kontrolu na Huawei převzaly západní korporace. Nemluví se o tom, že problémem je závislost západních společností na technologiích obecně, bez ohledu na to, jestli je produkují čínské nebo americké firmy. Nemluví se o tom, že právě tohle je globalizace. Především se ale vůbec nemluví o tom, že nejde o žádnou čínskou intriku, ale nutný a nevyhnutelný důsledek kapitalismu s jeho minimalizací nákladů a maximalizací zisku. To nebyli Číňané, kdo by nám ukradl naše vyspělé technologie, ale byli jsme to my, kdo jim je předal, aby je vyráběli levněji. A že kdyby to nebyla čínská firma, byla by to jiná korporace, na které budeme závislí. Zdůrazňování čínského aspektu je jen způsob, jak odvést pozornost od podstaty problému, kterou je externalizace nákladů, honba za ziskem, a neřešená závislost na technologiích a surovinách, které sami nedokážeme produkovat v potřebném množství a kvalitě. A protože do tohohle kyselého jablka se nikomu kousat nechce, hraje se na notu nepřátelství, konkurence a národní bezpečnosti. Jenže pokud nechceme zpátky na stromy, ještě dlouho budeme používat čínské technologie, které budou maximálně přebalené (a náležitě podražené) na západní značku. Číňany už neporazíme, pořád se s nimi ale můžeme spojit. V globalizovaném světě nic jiného stejně nedává smysl.

Klíč k určování neonacisťátek


Píše v LN r. Schuster o brožurce, již byla v poslední době distribuována do německých školek a která má učitelům pomoci identifikovat děti z neonacistických rodin. A protože není ani Silvestr, ani Apríl, tak je třeba brát to vážně, takže cituji:

Dalším signálem, že s dítětem není něco v pořádku, údajně může být, pokud například holčička nosí jen sukně, má upletené copánky a rodiče ji vedou k tomu, aby pomáhala v domácnosti a věnovala se ručním pracím.

Sice to není oficiální státní příručka, ale jen brožurka vydaná v malém nákladu jakousi neziskovkou, ale stejně, vypadá to, že Němcům už slušně hrabe. Vyhledávat závadové rodiny… a co pak? Někam hlásit? Nebo ty děti rovnou odebírat a dávat někam na převýchovu? A jaká se dá asi na něco podobného čekat jiná reakce, než analogická magořina od někoho z AfD kruhů? Bude pro změnu vydána příručka pro identifikaci malých komunisťátek? To je prý největší slabina té příručky k určování neonacistických rodin, že v ní chybí kapitola o vyhledávání závadových rodin z opačné strany politického spektra. No nevím, ale řekl bych, že přesně takhle vypadá ono příslovečné přilévání oleje do ohně. Neonacismus přeci nelze eliminovat převýchovou, ale pouze a jedině takovým nastavením společnosti, aby ztratil veškerou atraktivitu. S tím se jistě může začít už ve školce, ale rozhodně ne tak, že budou vyhledávány podezřelé děti a rodiny, protože přesně takový přístup obzvláště čpí právě (neo)nacismem.

Buďte hodní na pošťáky


Nebudu nalhávat ani sobě ani vám, že státní podnik Česká pošta funguje bez chyby. Obzvláště oblíbená poštovní taškařice „Oznámeno, adresát nezastižen,“ mne dovede zvednout ze židle. Také nerad chodím na poštu, protože tam jsou rok od roku větší fronty , to nepamatuji, že by za komunistů bylo tak strašné (pravděpodobně tehdy bylo více pošťáků a méně pošty, nebo spíš se toho muselo méně podepisovat a doporučené dopisy se nechávaly třeba u sousedů). Takže když jsem šel dnes na poštu, šel jsem tam s tím, že si počkám, zejména teď před Vánocemi. Prostě jsem se předem nastavil mentálně jinak a najednou mi těch třicet minut čekání přišlo jako celkem rychlé (normálně s křikem opouštím jakoukoliv frontu po dvaceti minutách). A mohlo to být i dřív, kdyby z osmi přepážek nebyly otevřeny jen tři (pak chvíli jen dvě a pak zase tří). Chápu lidi, kterým to vadí, a které po 45 minutách čekání popadne amok; a když vidím, že někteří až po těch 45 minutách zjistí, že čekali marně, tak se docela divím, že vraždy na poštách nejsou častější. Ale přesto chci říct jedno: Lidi, ti pošťáci za to nemůžou. To nejsou ty ženské za přepážkou, kdo vymyslel snižování stavů a doplňkový prodej, to jsou jejich šéfové a šéfové těch šéfů. Ta ženská za tou přepážkou sedí možná už osmou hodinu a už osmou hodinu poslouchá, jak na ní někdo řve a nadává jí za něco, co nemůže ovlivnit. Jasně, je na ráně, ale být na ráně neznamená ani být zodpovědný, ani mít pravomoc cokoliv rozhodovat měnit. Naopak, zodpovědnost i pravomoc mají většinou ti, kteří jsou schovaní v horních patrech kanceláří za polstrovanými dveřmi, sekretářkou a falangou právníků. Ano, chtějte efektivní a fungující poštu, ano, řvěte, ale na ty správné lidi na těch správných místech – na manažery a politiky. A chtějte po nich kvalitní veřejnou službu místo té kvazikorporátní, která možná vyhovuje soukromým firmám, kterým pošta supluje pobočkovou síť, ale ubírá kapacity nutné pro kvalitní poštovní služby, chtěje poštu-úřad místo pošty-kšeftu. Jen to nechtějte po přepracovaných a špatně placených ženských na přepážkách. Ruku na srdce, kdo z vás by si tam za ty peníze šel sednout?

Kdo jste?


Kdo jste vy, co vám nevadí, že v některých rodinách nemají ani na školní obědy pro děti, ale zdvihne vás ze židle, že by těm dětem měl ty obědy platit stát? Kdo jste? Jak byste se sami charakterizovali? Kam byste zařadili sami sebe na politické mapě? Já si myslím, že vím, co jste zač, ale chci vám dát šanci mne přesvědčit, že se mýlím. Teď máte příležitost, pak vám řeknu já, co si o vás myslím.

Dvě poznámky k nedotknutelnosti hranic


V rozhovoru pro LN řekl Radoslaw Sikorski (pokud vám toto jméno nic neříká, tak je to bývalý polský ministr zahraničí, tedy člověk, který může být všechno možné,. jen ne neinformovaný):

Rusko prolomilo tabu nejprve v Gruzii, pak na Ukrajině, kdy silou změnilo pozemní hranici.

Poznámka 1: Pozemní hranici změnily silou například i USA v Kosovu. Pan exministr tedy buď v lepším případě lže, nebo v tom horším vůbec nevidí analogii mezi těmito dvěma situacemi, a použití síly považuje za tabu pouze pro Rusko, ale použije-li ji NATO, problém v tom nevidí. O faktické změně hranic takové Sýrie ani nemluvě. A co si budeme povídat, ruská „okupace“ (ve skutečnosti anexe) Krymu je ve srovnání s okupací Afghánistánu či Iráku, kterou má na svědomí NATO, učiněná selanka.

Poznámka 2: Hranici se mění stále. Například rozšíření EU či NATO nebylo nic jiného, než změna jejich hranic. Kdyby tedy Ukrajina místo u přijetí do NATO požádala o přijetí do Ruské federace, mělo by to být vzhledem k nesilové povaze takového aktu, analogické k rozšiřování NATO, pro EU/NATO zcela přijatelné a nekonfliktní. Kdo tomu věří, ať tam věří. Nebo scénář nenásilného vystoupení některého státu z NATO. Síla, kterou by NATO v ten okamžik použilo, by byla enormní, byť by pravděpodobně nešlo o hrubou vojenskou sílu, ale o soft-power propagandy, vydírání a korupce elit.

Závěr: EU/NATO elity jsou buď extrémně pokrytecké, nebo absolutně neschopné sebereflexe, velmi pravděpodobně obojí.

Za kapitalismus proti kapitalismu


Sobotní pozdvižení na vsi pražské kvůli Andreji Babišovi nepostrádalo notné prvky absurdity. Už jenom to, že na svátek restaurace kapitalismu ti samí lidé, kteří kapitalismus oslavují, protestují proti kapitalistovi. Slaví společenskou změnu, jejíž podstatou nebylo nic jiného, než rozvázat lidem jako je Babiš ruce, a zároveň požadují hlavu toho, kdo využil všechny možnosti, které ta změna přinesla. Jenže to nějak nechtějí vidět, jako kdyby s odchodem Babiše odešly všechny ty móresy a praktiky bohatých – těch čerstvě zbohatlých zejména – a mocných. Nebo nakonec nejde vůbec o čachry a triky magnátů, ale o to, že s Babišem vylezly na světlo boží a nutí i ty, kteří si chtějí kapitalismus idealizovat, vidět jeho odvrácenou tvář? Copak jsou Bakala nebo Kellner lepší jenom proto, že nejsou tak vidět? Copak mají menší reálnou moc, než Babiš, jenom proto, nesedí ve vládě? Problém není s Babišem není osobní, ale systémový. Protestovat proti Babišovi a zároveň neproblematizovat systém jako takový, to už není ani pokrytectví, to je vyložená hloupost. Pokud se nezmění systém, tak co se změní, až Babiš odejde? Obal, značka, PR, kulisy. Ale uvnitř to bude pořád kapitalismus, ten samý kapitalismus, který vyprodukoval Babiše a který Babiš reprezentuje. Jen to nebude tak bít do očí. Stačí to?