Cena za kapitalismus


Opakování je matka moudrosti. Tentokrát nám to bude opakovat Lukáš Ulrych v článku Superbohatí a cena za extrémní majetkovou nerovnost. Snad po 101. zmoudří i někdo z těch, kteří se moudrosti děsí jak čert kříže.

Cena v podnikavosti

(…) mají kapitalisté – jakožto podnikatelé – v kapitalistické společnosti zásadní společenskou funkci, a tou je tvůrčí rozšiřování produktivních společenských kapacit. V důsledku toho roste bohatství společnosti. Tuto společenskou roli však kapitalisté plní čím dál tím méně. Superbohatí dnes totiž častěji získávají příjem z renty. A proto jsou méně podnikateli a namísto toho, aby vytvářeli něco nového, podrobují své kontrole již existující zdroje (znalosti, pozemky, peníze) a vylučují z nich ostatní. V této souvislosti Mezinárodní měnový fond přišel se zjištěním, že suberbohatí na celém světě přestávají reinvestovat zisky svých společností do jejich rozvoje, ale místo toho je hromadí v hotovosti nebo s nimi spekulují na burzách. Superboháči přestávají plnit společenskou roli produktivních podnikatelů a stávají se z nich gambleři světové spekulační hry s cennými papíry

Cena v prosperitě

Růst nerovnosti ve skutečnosti ekonomický růst podvazuje a dokonce i snižuje. Následkem zvýšení příjmů nejbohatších 20 procent obyvatel o jedno procento HDP bylo snižování ekonomického růstu o 0,08 procenta, zatímco pokud se příjem nejchudších dvaceti procent obyvatel zvýší o pouhé jedno procento HDP, zvýší se růst o 0,38 procenta. Bohatství tak nepřekapává shora dolů, ale plyne zespodu nahoru. Pokud politici a ekonomové tak ochotně podporovali bohaté, aby ještě více zbohatli ve jménu obecného blaha, je nyní načase ve jménu téhož obecného blaha světové bohatství přerozdělit. Existence extrémní nerovnosti, chudoba a nízké mzdy nejsou dílem náhody či přirozeného běhu věcí, ale věcí politické volby a priorit mocných.

Cena v demokracii

Právě demokracie představuje největší ohrožení majetku nejbohatších, jelikož nad nimi neustále visí Damoklův meč vyššího zdanění, kterému nejbohatší se aktivně brání. Není proto divu, že pokud hrozilo ohrožení jejich majetku, ochotně pomáhali k moci antidemokratickým silám.  (…) Po druhé světové válce se obranná strategie nejbohatších změnila. Místo aby se zasazovali o svržení demokracie, politiky si jednoduše začali kupovat. Využívají zásadního problému současné demokracie, tedy faktu, že peníze lze transformovat na politický vliv (…) Vede to k oligarchizaci politiky, kdy začíná být čím dál tím více jedno, koho si zvolíte, protože ekonomický vliv nejbohatších zajistí, že agenda ohrožující jejich zájmy neprojde.  (…) Současná extrémní nerovnost ovšem koncentruje nezměrné bohatství a z něho vycházející politickou moc do rukou velmi malého počtu lidí.

Reklamy

Prosba na @milionchvilek


Prosím vás, když se vám podařilo zmobilizovat tolik lidí, neplýtvejte tím úžasným potenciálem na lakování kapitalismu na růžovo, nedemonstrujte jen proti něčemu nebo někomu, ale demonstrujte za něco. Ne za demokracii, protože demokracie je luxus, který si můžeme dovolit, až vyřešíme problémy, které nás přímo ohrožují na životě. Demonstrujte za to, abychom si ten luxus mohli dovolit. Demonstrujte za ochranu životního prostředí, za adaptaci na klimatické změny, za sociální spravedlnost. Máme spoustu mnohem vážnějších problémů, než je nějaký Babiš, což je mimochodem problém, který se nevyřeší tím, že odejde ze Strakovy akademie a přestane na něj být vidět. Ať jste to původně mysleli jakkoliv, to, co teď máte v rukou, není ani hra ani recese, je to vážná věc a velká odpovědnost. Tak si ujasněte priority, ujasněte si, jestli se chcete těm méně šťastným a úspěšným, kteří tam s vámi nebudou, protože řeší úplně jiné problém, tak reálné, že jim ty vaše přijdou jako starosti rozmazlených fracků, smát do očí, nebo jestli něco nabídnete i jim. Rozhodněte se, jestli budete řešit kapitalistu Babiše, nebo kapitalismus jako takový. Ano, až tak jednoduché to je. Prosím vás, když už jste se vykročili, pokus se překročit svůj vlastní stín a udělat krok směrem od požadavků na změny kosmetické k požadování změn skutečných, systémových. Vím, že tohle jste nikdy nechtěli, ale stejně tak vím, že to je to jediné, co má smysl. Když už jste to zorganizovali, tak tomu dejte smysl.

Kliniku nedáme


Poslední dobou jsem demonstrace poněkud zanedbával, ale vynechat tu dnešní na podporu žižkovské Kliniky po včerejší „afterparty“ nacistů, vlastenců, slušných Čechů či co to vlastně bylo za hovada, co ji napadli kameny a pokusili se ji zapálit, mi svědomí prostě nedovolilo. Když jsem dorazil na místo, policie nikde (dobrá zpráva), náckové také nikde (ještě lepší zpráva) a na místě víc než hrstka demonstrantů (nejlepší zpráva). A to ještě mnozí docházeli později a někteří až po skončení, protože levice holt nemá ten smysl pro řád a pořádek, jako pravice. Nakonec účast opravdu nebyla marná (to je já má vždycky velké oči a na každé demonstraci čekám 12x tolik lidí, co nakonec dorazí) a projevy stručné a k věci; ten první byl dokonce po dlouhé době první autenticky levicový, který jsem slyšel, škoda, že nevím, kdo mluvil. Bylo to krátké, ale dobře, že jsme se sešli, a dobře, že bylo spousta mladých, dokonce tak mladých, že je ani neznám od vidění z minulých demonstrací. Na druhou stranu jsem neviděl spoustu známých tváří a moc bych za to nedal, že to nebylo proto, že by neměly čas přijít. Snad se ti namachrovaní vlastenčící srabíci alespoň trochu lekli, že Kliniku nedáme.

 

Za národ proti migrantům vlastenci vpřed


Na dnešních demonstracích pro&proti v Praze jsem osobně přítomen nebyl, ale sledoval jsem se alespoň v přímém přenosu na DVTV. Nakonec jsem rád, že jsem tam nebyl, protože tolik zloby, nenávisti, sprostoty a agresivity (tou dobou naštěstí ještě jen slovní, což se ale mělo velmi rychle změnit) ze strany smečky „za národ proti zrádcům a migrantům“ jsem špatně snášel i přes monitor, natožpak naživo. S překvapením jsem sledoval, co všechno si nechají policisté líbit jak vysoký mají práh tolerance vůči urážkám a tzv. nebezpečnému vyhrožování. Na sprostotu a zhovadilost slušných Čechů si už pomalu začínám zvykat, překvapilo mě ovšem, jak rozšířené je ostentativní pohrdání inteligencí a vzdělaností, zejména tou humanitní. Začínám se trochu obávat, že jsem celý život strávil v Pražské kavárně™, aniž bych si toho byl vědom. Po dnešku mi nikdo nevymluví, že moje obavy z fašizace české společnosti jsou přehnané.

Pokračovat ve čtení „Za národ proti migrantům vlastenci vpřed“

Demonstrace cynismu


Protože nechodím do té správné kavárny, netušil jsem nic o tom, že dnes odpoledne bude ta Pražská okupovat Albertov a nic zlého netuše jsem se ke jejich údajné demonstraci proti nenávisti přimíchal. Kdybych to byl býval věděl, tak bych tam býval nechodil, ale když už jsem tam byl, tak žádám, aby rozhodně nebyl k účastníkům přičítán. A proč údajná demonstrace proti nenávisti? Protože ti samí, kteří skandovali proti nenávisti, nesli zároveň nad hlavami ukrajinské vlajky, kterými se hlásí k výsostně nenávistnému heslu „Moskali na nože,“ pod kterým byl proveden  Korsuňský pogrom,  upalováni lidi v Oděse civilisté na Donbasse ostřelováni těžkými zbraněmi. Buď je odmítání nenávisti těmi z průvodu hodně selektivní, nebo je pražská akademická  obec hodně, ale opravdu hodně cynická a pokrytecká, a nebo pod pojmem nenávist rozumí něco úplně jiného, než já, s těmito lidmi si opravdu nerozumím a rozumět nechci.

Demonstrace proti tzv. církevním restitucím 4.9.2012


Když jsme na základní škole prohráli ve fotbale, spolužák Vláďa náš neúspěch vždy relativizoval slovy: „Ale my jsme byli lepší morálně.“ Při včerejší demonstraci proti tzv církevním restitucím jsem si na něj vzpomněl. Co je platné, že odpůrci restitucí mají pravdu, že předseda ČSSD Sobotka mluvil velmi dobře a člen ProAltu Čižinský přímo brilantně (přepis zde), takže je pro mě záhadou, jak může jakýkoliv mravný, příčetný a právo respektující člověk restituce podporovat, když je skoro nikdo neslyšel, protože skoro nikdo nepřišel.  I větší amatér, než jací sedí ve vládě nebo pracují v prorežimních médiích, by snadno dokázal průběh demonstrace vydávat za neexistenci nesouhlasu a účastníkům a odpůrcům tzv. církevních restitucí se jen posmívat.

Jinak než zezadu nebyla paní ani vidět, ani slyšet.

Pokračovat ve čtení „Demonstrace proti tzv. církevním restitucím 4.9.2012“