Opakování je matka moudrosti. Tentokrát nám to bude opakovat Lukáš Ulrych v článku Superbohatí a cena za extrémní majetkovou nerovnost. Snad po 101. zmoudří i někdo z těch, kteří se moudrosti děsí jak čert kříže.
Cena v podnikavosti
(…) mají kapitalisté – jakožto podnikatelé – v kapitalistické společnosti zásadní společenskou funkci, a tou je tvůrčí rozšiřování produktivních společenských kapacit. V důsledku toho roste bohatství společnosti. Tuto společenskou roli však kapitalisté plní čím dál tím méně. Superbohatí dnes totiž častěji získávají příjem z renty. A proto jsou méně podnikateli a namísto toho, aby vytvářeli něco nového, podrobují své kontrole již existující zdroje (znalosti, pozemky, peníze) a vylučují z nich ostatní. V této souvislosti Mezinárodní měnový fond přišel se zjištěním, že suberbohatí na celém světě přestávají reinvestovat zisky svých společností do jejich rozvoje, ale místo toho je hromadí v hotovosti nebo s nimi spekulují na burzách. Superboháči přestávají plnit společenskou roli produktivních podnikatelů a stávají se z nich gambleři světové spekulační hry s cennými papíry
Cena v prosperitě
Růst nerovnosti ve skutečnosti ekonomický růst podvazuje a dokonce i snižuje. Následkem zvýšení příjmů nejbohatších 20 procent obyvatel o jedno procento HDP bylo snižování ekonomického růstu o 0,08 procenta, zatímco pokud se příjem nejchudších dvaceti procent obyvatel zvýší o pouhé jedno procento HDP, zvýší se růst o 0,38 procenta. Bohatství tak nepřekapává shora dolů, ale plyne zespodu nahoru. Pokud politici a ekonomové tak ochotně podporovali bohaté, aby ještě více zbohatli ve jménu obecného blaha, je nyní načase ve jménu téhož obecného blaha světové bohatství přerozdělit. Existence extrémní nerovnosti, chudoba a nízké mzdy nejsou dílem náhody či přirozeného běhu věcí, ale věcí politické volby a priorit mocných.
Cena v demokracii
Právě demokracie představuje největší ohrožení majetku nejbohatších, jelikož nad nimi neustále visí Damoklův meč vyššího zdanění, kterému nejbohatší se aktivně brání. Není proto divu, že pokud hrozilo ohrožení jejich majetku, ochotně pomáhali k moci antidemokratickým silám. (…) Po druhé světové válce se obranná strategie nejbohatších změnila. Místo aby se zasazovali o svržení demokracie, politiky si jednoduše začali kupovat. Využívají zásadního problému současné demokracie, tedy faktu, že peníze lze transformovat na politický vliv (…) Vede to k oligarchizaci politiky, kdy začíná být čím dál tím více jedno, koho si zvolíte, protože ekonomický vliv nejbohatších zajistí, že agenda ohrožující jejich zájmy neprojde. (…) Současná extrémní nerovnost ovšem koncentruje nezměrné bohatství a z něho vycházející politickou moc do rukou velmi malého počtu lidí.
Tribun 
Příjemný zbytek léta všem, ne, že bych měl jakoukoli zásadní námitku s textem Lukáše Ulrycha, ale nedovedu potlačit radost nad zlomyslnou náhodou, která zrovna tento text ilustrativním reklamním bannerem: Ležící nahatá dvojice zakrytá na příslušných partiích dolarovými (?) bankovkami je doprovozena sugestivním titulkem: „Vydělávej 48 tisíc Kč denně a šukej v prachách.“
Podtitul: „Díky této metodě vyděláš kupu peněz a k tomu ojedeš každou kočku. Žádná ti nedá pokoj, když… “
Inu, jak správně praví L. Ulrych: „suberbohatí na celém světě přestávají reinvestovat zisky svých společností do jejich rozvoje, ale místo toho je hromadí v hotovosti nebo s nimi spekulují na burzách.“ Myslím, že určitému věku spíše vyhovuje ta hotovost… :-)
To tam mám já? To je taková ostuda… Jenže já to nevím, já to nevidím :-( Budu muset fakt zariskovat a převést blog jinam. Snad mě bizoni nedoženou.
Tribune, neblbněte. Ale je to docela pěkné „krátké spojení“, jak se říkalo za totáče…
Vypadá to asi takto (obrázek zkopírovat nelze, zkouším aspoň adresu):
https://sgreen.erne.co/creatives?id=40VrzjKzBNrCufNwN37h
Buďte klidný, to nevidí nikdo jiný než XY.
Říká se tomu cílená nebo taky individualizovaná reklama, která se objevuje v závislosti na tom, jaké stránky dotyčné individuum často navštěvuje.
Mne například momentálně trestá za to, že jsem pro sestřenici sháněla pomůcky proti vbočenému palci, a teď mi je furt nabízí.
Ech, správně “ …která zrovna tento text OPATŘILA ilustrativním reklamním bannerem…“
Je-li cenou za kapitalismus zbohatnutí lidí za existence extrémně bohatých jedinců a cenou za komunismus je existence pouze chudých lidí, pak je zřejmé, proč většina lidí chce kapitalismus.
Podíváme-li se na země, kde kapitalismus dodnes není, tak zjistíme, že i v nich existují extrémně bohatí jedinci. Ti ale většinou nepřišli ke svým majetkům zcela čistou cestou.
Článek klasicky tepe na závistivost jedinců neschopných vnímat ekonomickou realitu, že zchudnutím (např. exekucí) extrémně bohatých lidí si žádný chudý člověk nepomůže. Když zabavíte Babišovi jeho miliardy a rozdáte je nejchudším lidem v Česku, tak se z ničeho nic nevyrobí auta, domy a nevyprodukují potraviny, které by tito lidé mohli užívat. Tak ekonomika nefunguje.
Není pravdou, že se bohatí bojí progresivního zdanění. Bohatí lidé – zejména v Americe – volají stále častěji po silněji progresivním zdanění. Jistě, můžete namítnout, že v Rusku si drží rovnou daň, čímž se z Ruska stává země s nejvíce rostoucími rozdíly mezi bohatými a chudými, ale Rusko je případ sám pro sebe. Rusko není demokracie.
Je však třeba souhlasit, že bohatší člověk má potenciál si „koupit“ moc. Mnohaleté zkušenosti s demokracií však ukazují, že řešením není každé 4 roky vyměnit zkorumpované úředníky za ty nezkorumpované a naivně čekat, že ti noví se zkorumpovat nedají. Skutečným řešením je nedávat úředníkům moc, kterou by mohli za úplatu prodat. Tedy aby stát byl pouze tak malý, aby poskytoval občanům jen ty potřeby, které skutečně potřebují, a aby tedy třeba nekřivil svobodný trh dotacemi, subvencemi, daňovými úlevami apod.
Není náhodou, že ředitelé státních podniků mají mnohonásobně větší plat ve srovnání s řediteli třeba soukromých bank.
Nepletete si náhodou úředníky s volenými členy zastupitelstev?
Píšu o úřednících jednak protože i volení členové zastupitelstev jsou úředníci a jednak protože korupce se netýká ani zdaleka jen členů zastupitelstev, ale právě téměř každého úředníka s razítkem.