Terorista, nebo pacient? Aneb právo na šílenství

Případů vražedného šílenství, kdy se někdo chopí zbraně, často legálně držené, vystřílí celou rodinu, postřílí sousedy či zmasakruje studenty ve škole, a nakonec obrátí zbraň proti sobě, v poslední době povážlivě přibývá.

Přestože pachatelé často veřejně deklarují úmysl pomstít se společnosti za příkoří, kterých se na nich měla dopustit, za zmarněný život a za nepochopení, v jehož důsledky jim nezbyl žádný životní prostor, nejsou nikdy označeni za teroristy, navzdory tomu, že počty obětí jdou řádově do desítek, jejich řádění je systematické a jednoznačně antisystémové.

Naopak je o nich pravidelně referováno jako o lidech stižených psychopatií či sociopatií. Trpí depresemi, citovou deprivací, jsou emocionálně labilní… zkrátka že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Nedá se říct, že by jejich činy byly přímo omlouvány či schvalovány, ale jsou nějakým způsobem včleňovány do těla společnosti a podávány jako něco, co je sice špatné, ale přesto nevyhnutelné a žádná prevence ani represe proti tomu nepůsobí.

Ale copak kupříkladu Palestinci či Iráčané nemohou být zoufalí, nemohou trpět depresemi (oni, žijící v permanentním stresu), nemohou být emocionálně labilní? Nemyslím teď všeliké plánovače, ale vykonavatele, často podvedené a zneužité. Nemají snad i ono právo na šílenství?

Jsem dalek toho, abych omlouval teroristy, i když přiznávám, že pro boj proti okupantům mám více pochopení, než pro zmasakrování bezbranných studentech, či nic netušících slavnostních hostů, ale přesto se nedokáži nezeptat: proč jedni jsou vždy teroristé, a druzí nikdy? Proč jedny šmahem odsuzujeme a nezajímáme se o to proč, a u druhých hledáme příčiny a nalézáme rozličné psychiatrické diagnózy tak dlouho, až jejich zločin nakonec přijmeme s tím, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci a že pachatel vlastně ani jinak jednat nemohl? Možná opravu nemohl, ale copak všichni ti teroristé" mohou?

V čem je rozdíl? Že teroristé jsou oni", zatímco vraždící maniaci jsou my"? Neboli jak se říká: je to sice zkurvysyn, ale náš? Není nakonec označení terorista" jen nálepka, která nás má ochránit před potřebou ptát se po příčinách, a nakonec třeba i pochopit a začít pochybovat o sobě samých?

Možná, že zde nějaký kardinální rozdíl opravdu existuje, ale já ho nevidím.

Nebylo by proto poctivější ke všem, kdybychom své zločince také nazývaly teroristy, a neomlouvali je tím, že jsou nemocní? Obzvláště když se svým činem jednoznačně vymezují vůči společnosti.

139 komentářů: „Terorista, nebo pacient? Aneb právo na šílenství

  1. Zvláštní je pane Saxiže, jak jsem pochopil z Vašeho konstatování[100], jste ochoten chápat „nezabíjení“ coby výsadu, čili, jak já to chápu, něco co platí pouze pro NĚKOHO. Kdežto já, který si myslím že by toto mělo platit pro KAŽDÉHO, jsem pro Vás méně člověkem.Přiznám se že to mi rozum nebere :-(

  2. Jestliže jsem, pane Saxi,zmínil z toho dobrého, co od církve pocházelo pouze desatero, coby to, co se podle mne nejmasověji zapsalo do povědomí populací (a tak ovlivnilo i jejich chování), nezávisle na jejich postavení či vzdělání, neznamená to že bych si neuvědomoval vše ostatní dobré, co církev vykonala pro udržení lidství po všech ostatních stránkách. Domníval jsem se že není nutné popisovat příklady ze všech oblastí ve kterých se angažovala počínaje pomoci potřebným, přes mecenášství v oblasti umění, obrovského kusu práce odvedené v oblasti vzdělání i oné korekce mocných o které jste se zmínil a mnoho dalšího. Každý dobrý farář v té nejzapadlejší vesničce, či misii, byl zároveň i psychoterapeutem a zastáncem slabých a tak by se dalo ještě dlouho pokračovat.Jen si myslím že kdyby nepřišla křesťanská církev, zastoupila by ji jiná, kterou by lidské společenství „vyprodukovalo“, protože jde o cosi co mělo své „předchůdce“ již v dobách dřívějších. A to je má odpověď na Vaši otázku: „Máte vy nějakou představu, jak by to bez nich mohlo vypadat?“Zdá se, že jsem se dopustil chyby když jsem v poslední větě svého příspěvku [97] vynechal slovo „křesťanské“.

  3. Jak používání kondomu přispívá k šíření AIDS?[95]No, myslím si že tím jak se lidé příliš spoléhají na to že je vždy ochrání. To samo o sobě podporuje promiskuitní chování. Navíc, člověk navyklý promiskuitnímu životu, snáze podlehne pokušení spolehnout se jen na to že zrovna dnes „bude mít štěstí“ a přistoupí i na sex bez jeho použití. Obzvláště pod vlivem alkoholu.Berte to, Saxi, prosím pouze jen jako mou úvahu, kterou nemám podloženou nějakou statistikou či výzkumem a tedy nejde o nějaké „odborné vyjádření“.Těch pět bodů co jsem uvedl ohledně Afriky [94] byl spíše popis tamnějšího problému při kterém jsem vycházel z toho co jste napsal v [93] nežli odmítáním používání kondomu obecně. Prostě se mi zdá že by Popeho „řešení“ bylo spolehlivější (i když netuším jak ho „prosadit“).A třeba tenhle článek: http://www.tyden.cz…haji_447.htmltaké o čemsi vypovídá.

  4. Pane Saxi, nedá mi toa ještě se musím vrátit k Vašemu příspěvku [100] protože je pro mne celkově nepochopitelný (je možné že kvůli jazykové bariéře, která mi brání v tom abych si přečetl ten link a tak mi uniká nějaká souvislost).Ale když už zde citujete tu větu:“…poklekli vsichni prihlizejici v soudni sini, zacali plakat a modlit se nad dusi nebozakovou.“znamená to že v počínání těch lidí spatřujete něco kladného? Mě tedy poněkud připomínají postoje těch „humanistů“ které kritizuji.Podotýkám že:“Baron de Rais zašel ve své zvrhlosti tak daleko, že dál už to snad ani nebylo možné. A když ho i ty nejchorobnější perverzity omrzely, přece jen přišel na další věc. Nestál už jen o to, aby si mohl sadisticky zahrávat s tělem oběti, chtěl, aby děti trpěly i duševně. Řečeno s Huysmansem – s ďábelskou lstivostí zneužil vděčnosti, podvedl oddanost a okradl lásku; rázem vstoupil do nejtemnější hlubiny zla. Od této chvíle kdykoli přivedli chlapce, de Bricqueville, Prelati a de Sillé ho v oprátce pověsili na hák ve zdi. Ve chvíli, kdy se dítě začalo dusit, baron rozkázal, aby chlapce sundali. Pak si ho opatrně posadil na kolena, vzkřísil ho, hladil, setřel mu slzy a ukazoval na své kumpány – „Vidíš, ti muži jsou zlí, ale podívej, jak mne poslouchají, nemusíš mít strach, zachráním tě a vrátím tě tvé mamince…“ a tak dále. Když ho dítě radostí bez sebe objímalo, zezadu mu nařízl krk, tak, aby ho hned neusmrtil. Pak otočil svou oběť na břicho, znásilnil ji a posléze usmrtil jedním z obvyklých svrchupopsaných způsobů.“Gilles de Rais se k nespočtu vražd přiznal a uvedl i hrůzné podrobnosti.

  5. Popravy[98] Ano zabití v sebeobraně je v pořádku. Je v pořádku v tom smyslu, že je tolerovatelné, nikoliv žádoucí. Je to podobné jako to, že uhodíte dítě. Ano někdy je to nutné, výchovné, ale rodič by z toho, že to musel udělat neměl mít radost. Mělo by to být tím nejzašším řešením, které se použije jen v nejvyšší nouzi (Na ochranu života). Situace, kdy je násilník spoután není takovou situací, která by opravňovala k zabíjení. Ptal jste se k čemu je to dobré. Nemohu mluvit za jiné lidi, proto vám popíšu modelovou situaci, která vyjadřuje k čemu je to dobré mě. Napadne mě útočník se zřejmým záměrem mě zabít. Během potyčky nastane situace, kdy jej mohu pohodlně zabít, v sebeobraně, takže nou problem, já se vědomě rozhodnu této možnosti nevyužít a zneškodním jej aniž bych mu vážně ublížil. Z takové příhody odcházím mravně posílen jako ten, kdo zabít mohl a měl na to právo a přesto to neudělal. Mravní chování je tehdy, když vědomě zvolíte pro vás nevýhodnější variantu v zájmu nějaké „vyšší hodnoty“. Mravně se nechováte tehdy, když je to pro vás jednoduše výhodné. Mravnost spočívá právě ve volbě nepohodlné varianty. Takže proto si myslím, že nezabíjet je výsadou. Tak jako je výsadou pomoc druhým. V čase krize, když nemám dostatek prostředků pro vlastní přežití výsady nevyužiji. Ale v blahobytu, ve kterém většina z nás žije si to můžeme dovolit a zpětně se jako společnost utvrdit v tom, že na to máme. Že máme na to nezabíjet. Že na tom nejsme tak zle abychom zabíjet museli. Ano, máme právo popravit toho, kdo zabíjel, ve smyslu oko za oko, ale naše velikost spočívá v tom, že svého práva nevyužijem. Zabíjení by mělo být jen nutnost, nikoliv využitá možnost. Mám-li volbu nezabít, měl bych ji vždy využít. Upozorňuji, že mluvím o etické, morální rovině problému. Je tu i rovina praktická a tu se necítím schopen posoudit. Různé náklady na doživotí, technická řešení izolace jedinců typu dáme jim vlastní ostrov, ať se požerou, apod.

  6. KondomyJestliže argumentujete psychikou lidí a tvrdíte, že uživání kondomů povede k bezstarostnosti, pak nutně musíte použít psychiku i k pozouzení toho, co papež navrhuje, totiž k nešukání. Podle mě vám při znalosti psychiky lidí vyjde, že spousta lidí nešukat nedokáže a tedy, že propagace sexuální abstinence je také nebezpečná, díky psychice lidí, kteří by ji měli užívat. Lidé sexuálně neabstinují, to je fakt, který bychom měli přijmout a hledat řešení ve světě, kde abstinence nefunguje. V takovém světě je podle mě užití kondomů rozumné. Ideálně by měla osvěta kombinovat obojí. Nešukej a když už, tak s kondomem. Kondom sníží riziko, ale pořád je to risk. Plus osvěta o tom jak AIDS funguje, jak se šíří.

  7. Myšlenku, že nezabíjení je výsada,nechci zavrhnout, pokusím se ji vstřebat. Každopádně ji chápu jako pokus o jedno z moderních východisek v této věci.Protože lidstvo ve své historii preferovalo jiné východisko: zabití člověka je tabu.Mělo to ovšem háček: člověk, na nějž se tabu vztahovalo, byl člen tlupy, rodu….národa, vyznavač našeho boha, našinec. Ti, co se plížili okolním křovím a ohrožovali nás svou podivnou existencí, řečí, modloslužebnictvím atd, žádní našinci nebyli a tudíž na ochranu prostřednictvím našeho tabu neměli nárok. Kdo z nás porušil naše pravidla, jako trest ztrácel výsadu býti našincem a tím i ochranu svého života.Dnes se po lidech chce, aby dokázali vidět našince v každém exempláři druhu Homo sapiens a v tomto smyslu rozšířili tabu o zabíjení. To je svým způsobem náročný převrat v myšlení. Přináší i rozpaky nad nutností některé našince izolovat, aby nás nezabíjeli.

  8. Ještě dodám,že vždy je v sázce návrat k hromadnému vybíjení nenašinců. V základu jejich selekce může být prakticky cokoli – náboženství, rasa, třídní původ…vždycky se něco najde…

  9. Podle výzkumu mozkuje prý homo sapiens geneticky předurčen považovat za svou tlupu zhruba 150 lidí. Zdá se, že existuje souvislost fyzického vzhledu mozku s tím v jak velké tlupě daný organismus žije.

  10. Piži,já Vám [105] velmi dobře rozumím a ještě před třinácti lety bych hovořil stejně jako Vy. Měl jsem, během svého života, po dvakráte možnost Vaši „modelovou situaci“ prožít a odnést si to „mravní posílení“. Co se stalo s tím prvním útočníkem, kterého jsem jen odzbrojil (šel po mě kuchyňským nožem – čepel 25cm) a vykopal ho ze dveří, netuším – od vojny jsem ho neviděl ani o něm neslyšel. Toho druhého jsem před šestnácti lety jen omráčil popelníkem (napadl mne dýkou) a on, o tři roky později, ubodal několika ranami do zad, člověka, který ho vzal k sobě do bytu na přespání. Ten mrtvý nepatřil k mým přátelům ale znal jsem ho, tak nějak v dobrém. Patřil k tomu typu lidí kterým se říká „důvěřivý blbec“ a mohl dnes žít kdybych se nerozpakoval a praštil tím popelníkem ještě jednou a pořádně.Stávají se případy kdy propuštění zabijáci znovu zabíjejí. Stává se i to, že teroristé zničí několik dalších životů, ve snaze dosáhnout vydíráním propuštění svých uvězněných kumpánů.Na každém takto zmařeném životu má společnost, dle mého názoru, spoluvinu skrze velkorysost se kterou přistupuje k lidem kteří si to nezaslouží. V pohledu na užívání kondomů [106] se, myslím, nelišíme. Prostě jsem porovnával dvě možná řešení a to Papežovo se mi jeví jako spolehlivější. Je mi jasné, že úskalí lidské psychiky neumožňuje jeho „plošné zavedení“ vždyť jsem ve [103] psal že „netuším jak ho prosadit“. Ale to užívání kondomů ne že teprve „povede“ k bezstarostnosti ale už vede. Přesto se o tom téměř nemluví, zrovna tak jako o jejich nikoli-100%ní spolehlivosti a to je, podle mne, chyba. Mělo by to běžně patřit k osvětě. Možná je to tím že osvětu o šíření AIDS všichni výrobci prezevativů sponzorují a tohle zrovna neradi slyší.

  11. Tresenitím [108] vše přesouváte do jiné roviny. „Nenašinec“ je pro mne pouze vrah, zabiják vedený pouze vlastní vůlí. Žádní „jinověrci“ či jakkoli a čímkoli se lišící osoby s tím nemají nic společného.

  12. takžetakové společenské uskupení jako je stát je de facto proti přírodě, proti vnitřnímu naprogramování člověka, nikdy k němu nemůže být přátelsky nastaven..)

  13. mohl dnes žít kdybych se nerozpakoval a praštil tím popelníkem ještě jednou a pořádně..Pridrzime- li se ryze technicke linky, tak sme se dostali rovnou ke konci nasi uvahy. Pan Mudra lituje toho, ze nezabil nekoho, kdo chtel zabit. Hranice mezi pripravou cinu a cinem samym je velmi, velmi tenka a vygumovat ji je to nejmensi. Cesta k likvidaci nepratelu rezimu je tak otevrena.Jinak souhlasim s Tresen, ze jsme vystaveni maximalnimu moznemu stresu v situaci, kdy musime s jinymi jednat, jako by to byli nasi. Bodem zlomu bude podle meho postoj evropskych statu k vystavbe minaretu, kterazto aktivita nabira ted na sile. Az nam bude nad hlavou 5x denne rvat muezzin, tak uvidime.Evropa tady spadla do vlastni iluzivni pasti obcanstvi a rovnosti pred zakonem, budto se predefinuje rovnost, anebo se to tu rozpadne na nedostatek dostredivych sil. Treti moznosti je samozrejme technicka totalita a prestavba lidi v pouhe fyzicke clanky spolecenstvi, cisty zdroj pracovni sily, drzeny v neviditelne kleci kamer, biometrickych parametru a indoktrinaci vynucenym rustem jejich euforie.

  14. Někdy propuštěný vezeň zabíjía jindy taky třeba zachraňuje životy. Někdy to může být klidně i naopak a kdybyste ho tehdy v sebeobraně nezabil, mohl dnes zachránit život pánovi co ho u sebe nechal přespat. Nemůžete někoho zabít proto, že někdo jiný jindy někoho zabil.Užívání kondomů už vede? Hmm a to víte jak? Z jakých statistik? Ony existují nějaké statistiky porovnávající co se děje s tím co by se dělo, kdyby nebyly kondomy?Propagace abstinence se neděje? Ta přece už také vede k problémům.

  15. saxi[114] Evropa tady spadla do vlastni iluzivni pasti obcanstvi a rovnosti pred zakonem, budto se predefinuje rovnost, anebo se to tu rozpadne na nedostatek dostredivych sil.Je to trochu OT k tématu, ale jakmile se otevře otázka rovnosti a občanství vylezou z otevřné láhve další džinové :-((.Nepůjde jen o „cizince“, pokud jde o zemi původu, náboženství, jazyk, zvyky.Bojím a moc, že by to otevřelo i otázku rovného volebního práva pro „našince“, tedy lidi na území státu narozenéch a majících jeho jazyk jako mateřský. Volání po volebním cenzu dle odvedených daní (majetku, počtu dětí, IQ, …) zatraceně sílí. Co bylo na netových diskuzích před pár lety považována za nepřijatelný nebo směšný výstřelek, tak tomu se dneska tleská nebo se to alespon bere vážně. A tohle vidím jako cestu do kopru- k občanům „různých kategorií“ a téměř jistě časem k „neobčanům“ (s možností jejich likvidace -). S tou likvidací asi nadsazuji, ale ona tam číhá :-((Samozřejmě, rovnost občanů před zákonem a občanských práv vůbec, je hooodně formální, ale futr je. Pokud se do toho začne vrtat…

  16. Ano, Hawku.Proto bych vsadil na tu treti moznost, tedy technickou totalizaci.Pokud by imigranti z neevropskych zemi pobyvali na uzemi EU z humanitarnich duvodu, sla by situace jeste nejak uhrat, uvsem problem je v tom, ze vetsina sem byla natahana coby potrebna pracovni sila a tam jakykoliv tlak na ne postrada moralni akcent a lze se mu snadno branit.Navic, rovnost pred zakonem a obcansky princip stejne neexistuje, jsou si lide rovnejsi a mene rovni. Jakykoliv tlak na jejich institucionalni znerovnopravneni by pak postradal logiku- neni preci treba rejpat do vosiho hnizda, kdyz takhle to funguje stejne („tise“). Je mnohem jednodussi situaci uklidnit tak, ze nerovnopravnost se potvrdi an bloc tim, ze ti rovnopravnejsi si ponechaji vliv na spolecnost skrze technologie, k nimz pouze odeprou pristup tem ostatnim.

  17. Pane Saxi,je trochu zarážející, že zrovna Vy, se svým sklonem k hodnocení kdo je více a kdo méně člověkem[100] a to pouze na podkladu rozdílného názoru, tu konstatujete že je otvírána cesta k likvidaci nepřátel režimu[114], navzdory tomu že zde po celou dobu hovořím POUZE o vrazích či zabijácích, což jsem[112] dokonce zdůraznil samostatným příspěvkem, právě proto aby k takovému směšování nedocházelo.Ačkoli jiné mé poznámky, či přímý dotaz na k Vám [104] přehlížíte, přece Vám není zatěžko použít tak obehranou záležitost, jako vložit diskutujícímu „do úst“ svůj postoj a pak jej zkritizovat či dokonce na něm vystavět závěr[114]. Já si alespoň neuvědomuji že bych psal cokoli o lítosti že jsem někoho nezabil. Pouze konstatuji že jiný člověk mohl žít, pokud by byl jeho vrah zabit při svém předchozím pokusu o vraždu.Nezlobte se, ale pokud byste chtěl pokračovat tímto způsobem, musel bych takový rozhovor s Vámi opustit.

  18. Kamile Mudro,k vašemu [112]:Píšete: „Nenašinec“ je pro mne pouze vrah, zabiják vedený pouze vlastní vůlí. Žádní „jinověrci“ či jakkoli a čímkoli se lišící osoby s tím nemají nic společného.Rozvažování nad zneškodněným násilníkem, jestli ho máte tím popelníkem bacit ještě jednou a to definivně, znamená prolomení zásady, že nelze brát spravedlnost do vlastních rukou. V takovém případě totiž už vůbec nejde o nutnou sebeobranu a vy berete smrt toho člověka plně na sebe. Soud, který zdlouhavě a podle vás nepatřičně zjišťuje, jestli mu třeba někdo nenasypal do kafe drogu, není zbytečný. Je možné, že v tomhle případě byste předešel smrti jiného člověka. Ale nikdy nemůžete vědět s jistotou, jak to vlastně je.

  19. saxi,[117] asi máte pravdu. „Technická totalita“… bety, gamy, delty… a po práci příděl somy.Nějak jsem skoro rád, že nejsem mladej….

  20. Opustte, pane Mudro, treba se jeste nekdy setkame..A nemusite mi rikat pane Saxi, ja se tak nejmenuji a dokonce jsem mozna i zena :o).Sam ale vidite, jak je tvrdy postoj k vrahum zneuzitelny. Nejdrive je to varah- pak potencialni vrah a jak pisi, tuhle hranici lze velmi jednoduse vymazat. A nabadat k vrazde lze jen prostou vyzvou, manipulaci. Oznacite- li nekoho za ne-cloveka kvuli tomu, ze zabil, neni uz zadny problem nejakeho nelidu vytvorit extrapolaci puvodniho principu, treba na zaklade barvy kuze.

  21. Život píše různé příběhy Pižia Vy zřejmě znáte nějaké o propuštěných vrazích, kteří pak někomu zachránili život. Já tu možnost a priori nevylučuji ale žádný takový neznám. Za to však ve zprávách slýchávám o případech, které jsem zmiňoval. Naše debata na toto téma začíná směřovat do fáze kdy jeden či druhý začne hledat „trumfy“ na podporu svého názoru, namísto toho abychom se zabývali meritem věci jako takové. Navrhuji shodnout se na tom že se neshodneme a dál se touto záležitostí nezabývat.Ohledně kondomů: vždyť píšu ve [103] výslovně že svou úvahu nestavím na nějakých statistikách a výzkumech tak proč se mne na to znovu ptáte? Je ale přece běžné, že cítí-li se lidé něčím chráněni, pak také více riskují. Více k tomu píše Jonáš v [92] a já s ním souhlasím. Jde o celkem standardní lidské chování, tak proč se kvůli tomu hrabat v nějakých statistikách? Není-li ta ochrana taková, jak je od ní očekáváno pak je potřeba brát tuto okolnost v úvahu. Shodneme se alespoň na tom?K jakým problémům vede propagace abstinence?[115] Předpokládám že máte na mysli tu sexuální.

  22. Saxi, s Vaším[119] a [121] nelze jinak než souhlasit. Ani já tady „nepropaguji“ nějaké lynčování bez soudu. To v žádném případě a proto jsem ve svých předchozích příspěvcích hovořil o těch, kteří se skutku „dopustí bez nejmenších pochyb“. I když jsem nad tím v danou chvíli nijak nepřemýšlel, tak myslím, že právě tohle povědomí mi nedovolilo abych udeřil podruhé.A máte pravdu i v tom, že zmanipulovaná justice se může stát stejně nebezpečným vrahem jako jsou ti o kterých vedeme řeč.Je to těžké s tím lidským pokolením.

  23. Co se kondomů týče(když už na ně došlo řeč, nakonec to možná není tak lehké téma, jak by na první pohled mohlo zdát), nemohu komentovat, co řekl či neřekl papež, protože jsem se o to nikdy nezajímal, ale k tomu, co jsme si řekli zde mezi sebou, bych chtěl dodat následující:Kondomy samy o sobě nic řešení a představa, že epidemii zastavím tím, že zajistím dostatek dostupných kondomů, je naivní. Kondom pomůže jenom tomu, kdo pomoci chce. Mnohem důležitější je vědomí, že zde existuje nějaké konkrétní ohrožení, a vůle k tom mu čelit. Potom se kondom osvědčí jako relativně efektivní pomůcku.Jde o to, že lidé sami musejí chtít tu pomůcku používat, protože neznám způsob, jak by je k tomu bylo možno donutit. Čistě technická manipulace v ložnici nefunguje, to by na každý kopulující páreček musela být jedna děžurnaja, Jediné řešení je kulturně-metafyzická manipulace, tedy přesvědčit lidi, aby kondomy používali, i když je nikdo nekontroluje, protože ve skutečnosti nad nimi vždy někdo bdí, i když není vidět, a ten někdo jim to spočítá (v nebi, v pekle, u posledního soudu), jestli budou zlobit, v tomto případě když nebudou používat kondomy.Jistě, že výsledky nebudou 100%, ale příkladně 85% je více, než 5%.A právě toto je doména církve, ona je tím, kdo má všechny nástroje a zkušenosti k tomu, aby lidi přiměla kondomy používat. Takže pokud církev nedokáže zajistit používání kondomů, jde jednoznačně o její selhání, protože ochrana kultu je až její druhotnou rolí, tou první je zajišťování reprodukce společně prostřednictvím kulturní korekce.

  24. Saxijá vám opravdu přestávám rozumět. Nejprve mi vyčtete škatulkování[45], a pak Kamila prokádruje takovým způsobem[100], že by si od něj pes kůrku nevzal. Zrovna Kamila, který se jako jeden z mála snaží o věci bavit a nespokojuje se s recitováním brožurkových manter.Ve [114] naznačujete dělení na našince a jiné a vyjádříte skepsi nad existencí univerzálních lidských hodnot (Evropa tady spadla do vlastni iluzivni pasti obcanstvi a rovnosti pred zakonem) a hned poté uvedete barvu kůže jako příklad nebezpečné hranice našinci a ne-našinci (Oznacite- li nekoho za ne-cloveka kvuli tomu, ze zabil, neni uz zadny problem nejakeho nelidu vytvorit extrapolaci puvodniho principu, treba na zaklade barvy kuze.[121]), které bychom se měli vystříhat.Nevím, co mi uniká, Saxi, nevím, co nevidím (nebo neumím vidět), ale přestávám se orientovat a stále více si připadám jako mladší bratr, kterého starší sestra vzala na rande, protože ho musí hlídat, a on jim teď dělá kořena.Kdybyste mi alespoň ukázal konec toho provazu, který se mi jeví jako zamotaný do gordického uzlu, Saxi&

  25. Propagace abstinence vedek podobným problémům. Lidé, kteří věří, že dokáží abstinovat sebou nenosí kondom a když přijde slabá chvilka jsou nechráněni. Je to stejně tak o psychice jako to s těmi kondomy. Když věřím, že abstinence mě ochrání a pak se ukáže, že abstinovat nedokáži.

  26. Lenin[124] Podle toho citátu považoval Lenin svobodu za binární veličinu. Nerozlišoval míru svobody, uvažoval jen v mezích ON/OFF. Podle mě je svoboda kontinuum od nulové svobody ve svěrací kazajce po maximální svobodu na planetě bez lidí.

  27. Ten Modrovous mi je myslím dobrý limitní příklad,někdo, na jehož uchopení nestačí běžné stereotypy a je třeba je buď překonat, nebo jej ignorovat.Protože pokud je někdo takovým ztělesněním zla, jako on, je jediná možnost jej buď striktně odmítnout, nebo pokorně přijmout. Tím přijmout myslím ignorovat, nepřemýšlet nad nějakým trestem, protože pokud někdo spáchá to, co on, potom se vymkne všem lidským měřítkům, veškeré lidské zkušenosti, a není možno vymyslet žádný trest, který by vedle jeho skutků nepůsobil trapně a zbytečně bezvýznamně. A pak je zde druhá možnost striktní odmítnutí, odepření veškerého soucitu, smíření a odpuštění, jeho odlidštění, včetně toho, že nikdo nikdy nebude pátrat po motivech jeho činů, a jeho nekompromisní zničení způsobem, který zajistí, že dotyčná alespoň na chvíli zahlédne a zakusí sám sebe.Ani jedna možnost však neskýtá vykoupení pro ostatní, kteří byli s tímto zločinem konfrontování, ať již přímo, nebo zprostředkovaně, protože vždy zůstane pachuť toho, že vše, co bylo učiněno, bylo nedostatečné.Ovšem způsob, který byl tehdy údajně zvolen, tedy motlitba za duši, není ani jeden z oněch dvou krajních pólů, které jsem výše předestřel. Je to takové řešení-neřešení: když už nemůžeme potrestat jeho, tak alespoň odměníme sebe svým křesťanským milosrdenstvím.

  28. Pizi,[128]já myslím, že se celkem běžně mluví o tom, že svoboda je nedělitelná. Relativizovat svobodu s tím, že mohu svobodný jen někdy a někde a jen tak trochu (kdo o tom rozhodne, kde a kdy?), to nejlepší vykročení to totality.Svoboda na planetě bez lidí je blbost, protože o svobodě je možno mluvit pouze v souvislosti s lidmi, a není-li lidí, není ani svobody. Abyste nakonec neskončil u toho, ža zabití je vysvobození a vrah poskytuje své oběti milosrdenství, když je osvobozuje od tíže bytí.

  29. .Pokud netrpite soucitem s tim, jehoz zabijite, vyvazujete z pricin, jez dotycneho k tomu vedly. Zadny cin, ani ten sebestrasnejsi neni veden mimolidskymi motivy. Vyvazete- li se z pricin kroku druheho, tak zaprve vyvazujete z lidskeho spolecenstvi sam sebe (me by se nic takoveho nemohlo stat, ja jsem normalni) a zadruhe prirazujete kazdemu nelibemu kroku potencialitu nenormalnosti (nelidskosti).Tedy pokud nekoho oznacite za nelidu, delate tak svevolne (v nadeji, ze nejste jiny, ackoliv tomu tak neni, anebo to nikdo z nas zatim nevi). Svevoli takovy krok oznacuji proto, ze neexistuje zadna referencni mez, ve ktere bychom se pohybovali, je- li nekdo nenormalni (nelidsky), musime se samozrejme ihned ptat po tom, co to je byt pravym opakem (tedy normalnim). A tady se obavam, ze narazime a nic takoveho nevymyslime.Uz jen krok, pri kterem zabijime druheho preci vylucuje rici, ze normalni je nezabijet :o).Pak a dale: opravdu staci vrazda, anebo zlocincem je ten, ktery uz takovy cin pripravuje? Je stale v norme pripravovat vrazdu sve tchyne a cele noci se plouzit okolo jeji postele s nabrousenym nozem?Panem Mudrou zminovany Huysmans v romanu Tam dole, venovanem castecne Gilles de Raisovi trefil hlavicku na hrebice: pise, ze dotycni svedci raisova odsouzeni se modlili nikoliv jen za jeho, ale take za sve duse, to je jiste vyznamny posun.Co se tyce skatulkovani: nic proti nemu nemam, konecne vetsina deju je natolik slozita, ze bez skatulek bychom neobstali, jen se mi nelibi, kdyz je na prvni rozvrh a pohled na vec vytvorena serie skatulek a prislusne „objevy“ jsou do nich postupne skladany. Ja se to snazim delat naopak, popisovat a v pripade jisteho uzavreni pohledu pak veci nejakou skatulku vytvorit, a to i zcela nesystemove.Takze na vas nic nehraji, nemam v zasobe zadny system, anebo prekvapeni ve smyslu „vsechno je jinak“.Starozakonni „oko za oko“ je zajimave uchopeno zde:http://gnostica.sweb.cz/zid.html

  30. Díky, Saxi, zdá mi se, že jsme se konečně někam posunuli.Pokud se nepletu, tak přívlastek normální jsem nikde nepoužil, a to zcela záměrně, abych se vyhnul přesně té pasti, na kterou narážíte v [131]. Mluvil jsem o nelidském, nikoliv o nenormálním, protože norma je jakési dohodou určené optimum (či možná lépe standard) v mezích obecně známých a přijatelných možností. Nelidské je za těmito mezemi a já se domnívám, že potřebujeme mít možnost označit něco za nelidské, abychom se uchránili před tím, že takový čin začneme omlouvat a legitimovat a smíříme se s ním. I když teď mne napadá, že se tím jeho legitimace naopak může usnadnit, protože není-li lidský, může být božský, a tedy lidem nadřazený.Uz jen krok, pri kterem zabijime druheho preci vylucuje rici, ze normalni je nezabijet :o) Tady bych si dovolil tak trochu nesouhlasit. Norma není to, co je nejčastější, ale to, co by mělo být. Můžeme přeci hovořit i o morální normě a o tom, co je morální. Můžeme tak označit vraždu za nemorální (nenormální), i když víme, že se lidé zabíjejí a že taková deklarace na tom nic nezmění. Je to ale výraz toho, že si to uvědomujeme a že to chceme omezit, protože nás to ohrožuje. Potřebujeme (jako druh) totiž kapacity na jiné věci, než je boj o holý život. Já sám bych to, přidržev se výše uvedeného rozdílu nelidské a nenormální, napsal takto: Už jen krok, při kterém zabijeme druhého přeci vylučuje říci, že zabíjet je nelidské.opravdu staci vrazda, anebo zlocincem je ten, ktery uz takovy cin pripravuje? Když si vypůjčím poněkud zavádějící pojem, tak příprava vraždy není zločinem (nic se nestalo), ale hříchem (byl přestoupen zákon). Trestnost takového činu je sporná, protože zakládá morální delikt ve smyslu špatného myšlení, jako je například zpochybňování vedoucí úlohy jedné strany, přirozenosti kapitalismu, či rozměru šoa. dotycni svedci raisova odsouzeni se modlili nikoliv jen za jeho, ale take za sve duse, to je jiste vyznamny posun. Skutečně myslím, že to je zcela přesné. Sám jsem totiž později vzpomněl na křesťanský (katolický) pohřeb, jehož jsem byl účasten, a kde jsem pochopil, že vůbec nejde o toho mrtvého, ale o ty živé. A myslím, že v případě de Raise to bylo podobné: ti lidé se modlili za sebe, protože sebe museli vypořádat se zlem, které bylo s de Raisem, jenž byl jedním z jejich středu, spojeno. Oni neprosili za odpuštění pro něj, ale pro sebe, protože i oni byli lidé a byli proto též vinni tím, co udělal člověk de Rais. A nemyslím si, že bych to nějak romantizoval, protože nesmíme zapomínat, že tyto události se odehrály ve středověku, kdy nebyla ještě plně rozvinuta individualita a rozlišování mezi já a my nebylo na takové úrovni, jako dnes. Ve středověku platilo, že všichni jsou jeden a že zločin jednoho může odčinit pokání jiného.* * *A již jen slovo ke škatulkám. Podle mne není chyba, když se hned zkraje zaškatulkuje, nějak se začínat musí. Chyba je, když se člověk neodváží škatulky vysypat a rozšlapat v okamžiku, kdy zjistí, že mu přestávají pomáhat, ale naopak jej omezují a získávají nad ním vrch.

  31. Debatu o svobodejsem prenesl primo do diskuse k citatu, at nestepim diskusni toky.

  32. Saxi,ještě k tomu linku ze [131]: díky za něj, zajímavé počtení. Takhle stručně (čiže zjednodušeně) a na jednom místě jsem to myslím nikdy nečetl. Vysvětluje to mnohé, ne-li vše, tedy pokud to naopak vše nezamlžuje. To není žádné alibistické relativizování, ale výraz toho, že dělat ukvapené závěry na základě jednoho článku.Jenom tomu nerozumím: jak to souvisí s „oko za oko, zub za zub.“ Jediná souvislost, která mne napadá, je že tato zásada bude aplikována podle momentální potřeby, a nikoliv podle na základě toho, jaký čin byl vykonán.

  33. ..“Kdyby „Pán“ nechtěl, aby člověk konal zlo, tak by tomu přece dávno zabránil. Jakákoliv sebekontrola, disciplína, mravnost, soucit a dobro jsou proto viděny nikoliv jako životně důležitá obrana lidského prostoru a lidských hodnot, ale jako „cesta ke smrti“ (Balabán, Hebrejské myšlení, str.113)“ Nahore jsem ve sve osmdesatdvojce citoval vyznam trestu smrti:1) Spravedliva odplata za nejtezsi zlociny2) Ochrana spolecnosti pred zlocincem jeho odstranenim (socialni prevence)3) Neprime odstraseni dalsich moznych pachatelu (generalni prevence)4) Nizke financni naklady pro verejnost Je to z oficilanich evropskych stranek, ale dohledavat je uz nebudu.Vcelku mne zaujalo, jek bez paralelniho dohledu cirkve (a jeji korekce) jsou moderni pravni definice chladnym instrumentem- v podstate jde o nekuturni, technicistni a strojovitou kategorizaci nasich cinu. Chybi tam ten mekky polstarek nevyzpytatelnych kroku bozich (spolecneho, neohranicitelneho spektra nasich individualnich cinu).Neni pak divu, ze se pak setkavame s chladnym pristupem k trestu smrti, temer starozakonnim. Nejak nam vypadla protivaha; situace je nekulturni, dalo by se rici :o). A vidite, i my jsme se nakonec museli ustoupit k cirkevni argumentaci, otazkou je, jestli tenhle dozor dokaze v zastoupeni vykonat nejaka jina instituce (hnuti, tendence), anebo jestli jsme opravdu vydani napospas nejakemu -technu.http://www.etymonline.com…=techno-

  34. koukam, ze to zazlobilo.tenhle etymologicky slovnik mam docela rad, nekdy jednotliva hesla dokazi rozprostrit vyznamy slov do netusenych smeru.Prepis odkazu vynechava pomlcku na konci, takze cela stranka:http://www.etymonline.com…amp;p=4

  35. Vcera jsem se dival na zpravy….A behem vzpominky na obeti nemeckeho skolniho masakru bylo vzpomenuto i na strelce a jeho rodinu (tedy v soucitnem smyslu). Pritomni byli jak kanclerka, tak nemecky prezident atd. a to je vcelku dobre znameni.

Komentáře nejsou povoleny.