GeoN: K Paroubkově skvostu (2)

Druhé pokračování uvádění přítele Paroubka na pravou míru." Opět zdůrazňuji, že se nejedná o text můj, já mu pouze poskytuji hosting", protože považuji za vhodné, aby, když už jsem publikoval díl první, byly všechny části pohromadě, i když z technických důvodů to již nutné není, protože Lávka již plně funguje.

… tož se po opravdu jen "dílem" úspěšné debatě u Tribuna vraťme k věci a textu >, ať to máme z krku. Vezměme si tedy po minulé přípravě znovu k ruce již vzpomenutý páně Paroubka útržek:

Odmítáme sobectví a bezohlednost ODS. Jsme přesvědčeni, že silní, úspěšní a zdraví musí podat pomocnou ruku slabým, méně úspěšným a nemocným.

 … a v tomto začtení můžeme nyní v již mezi-závěru konstatovat, že rozhodně neběží o věty, které by vyšly z pera "levicového" mluvčího, nýbrž zcela a v celku mluvčího veskrze moderně (… post-moderně) "pravicového" = "bez diskuse". Proč tak "ostře"? – ale jistě … vždyť se rozhlédněte:

… pan Paroubek není DOKONCE(!) ani jakkoliv (… jistě opětovně v rámci naší přípravy a tohoto autorova textu) "středovým" mluvčím, protože v tomto konkrétním textu nenaleznete ANI(!) jakýkoliv ekvivalent-odvozeninu naší "středové" figury (b) … tedy: "bohatí/chudí", "bohatství/chudoba". Textu a "myšlení" (… a tedy i jeho "rétorice") zcela dominuje veskrze "pravicová" figura (c), kterou si později ještě "dovybavíme", jak jsem již minule slíbil.

No jo-že ano? = s tím nám ale docela "automaticky vyvstane" vlezle vtíravá otázka:

… "kdo-co" to vlastně tenhle pan Paroubek vlastně je, že ano? … je nějako k nerozeznání "identickým" s takovým panem Topolánkem? … Matějem Šusterem? … či Markem Dalíkem? … co je zač, tenhle "chameleón"? Hmmm, nebudeme fantazírovat … a podržíme se svého hovoru a jeho "racionality", a podržíme se textu a "vydestilujeme" si z něj potřebná vodítka. Hleďme:

(c0) "úspěšní/ne-úspěšní-méně úspěšní"

(c1) "silní/slabí"
(c2) "zdraví/nemocní"

… opětovně podivuhodné, že ano? – jak to zase "do" sebe "zapadá", jak nám to pěkně "štimuje" a "lícuje", že? … ani se nemusíme moc namáhat, pan Paroubek "to-všechno" na sebe vlastně vyžvaní ochotně sám. Figura (c0) je jistě nosná a základní figura (c), jak jsme se jí minule poměrně obsáhle dotkli, zatímco pod-figury (c1-2) jsou v kontextu věty samotného pana Paroubka k této základní figuře podřazeny jakožto zřetelně explikující. Jistě, že nebudeme panu Paroubkovi podsouvat, že by mezi póly takto k sobě přiřazených protistojů-figur kladl rovnítko, a tedy že by je identifikoval v tomto smyslu a významu:

"úspěšní = silní = zdraví / ne-úspěšní = slabí = nemocní"

… ovšem skutečností, a zde "faktem", jest, že jednotlivé "aktéry" těchto svých protistojů-figur staví na společné strany ve smyslu a významu:

"úspěšní – silní – zdraví / ne-úspěšní – slabí – nemocní"

… tak, že takto, i když nejsou identickým, tak v zásadě "patří k sobě" v páně Paroubka "vidění" našeho společenství. Jak by ne, nalezli bychom další "podobné" protistoje-figury, že ano … kupříkladu:

(c3) "mladí/staří"

(c4) "chytří/hloupí"

(c5) "normální/debilové"

(c6) "normální/šílenci"

… hmmm … "v" čem jsou tato určení podobná? ale jistě: … jsou určeními takzvaně "individuálními", tedy "vážícími se" na "individuum", a tedy jde o "individuální vlastnosti" těchto "individuí", a to v zásadě a jen na "individuálně", takzvaně "psychicko-fyzické úrovni" – nenalezneme
zde žádnou socialitu(!), jež by přesahovala jakékoliv srovnání právě a jen v těchto mezích, přičemž všechny figury, které jsme si "při-vymysleli" (… tedy figury c3-6) bychom mohli docela bez problémů zahrnout do páně Paroubka explikujících figur (c1-2) – figuru (c3) bychom mohli podřadit figuře (c2), figuru (c4) opětovně figuře (c2), zatímco figuru (c5) a (c6) figuře (c2) … pan Paroubek je takto vcelku "přesný" :), neb se mu všechny analogické figury, které by nám mohly přijít na mysl, do jeho explikace bohatě vejdou, aniž bychom cokoli vážně postrádali – vejde se nám sem jak "individuální normalita" tak "individuální patologie", a to lhostejno, jak bychom tyto prázdné-"rámcové" pojmy-představy chtěli vyplnit.

Nu, co se tedy takto dozvídáme?

… no předně to, že tato explikace jest stále ZCELA(!) kompatibilní "pravicovou" figurou (c) v tom smyslu, že jde právě a jen a v zásadě o diference přirozeně-"individuální", a tedy v běžném chápání PŘED-sociální(!) a MIMO-sociální, ve "světle" kterých pan Paroubek naše společenství vnitřně "dělí" – nikde (… a to v celém článku!) ani náznak jakýchkoliv SOCIÁLNÍCH(!) diferencí a diferenciací, které by nám spadly a mohly spadnout pod figury (a) a (b) … těm se pan Paroubek vyhýbá, jak říká LV … "jako čert kříži". Stále tedy nenacházíme nic, co by se třeba panu Topolánkovi nemuselo líbit, protože i ten ve smyslu onoho imperativního:

… musí podat pomocnou ruku …

… zcela ve smyslu s jakoukoliv "neo-kons-libs" ideologie a rétoriky klidně uzná, že "silní" musí pomáhat "slabým", "zdraví" … "nemocným", "normální" … "debilům" a tak dále a tak dále, to jak v rovině "normality" tak i "patologie". Takže, kde je vlastně ono "čertovo kopýtko", že ano? Pomůže nám tato větička:

Odmítáme sobectví a bezohlednost ODS.

… hleďme, hleďme – ryze "morální" či "etický" pojem: … "sobectví". Co to je a o co běží? Nemusíme nijak "definovat", "co" to ono "sobectví" jest, že ano? … můžeme na to jít "zvnějšku" tak, že akceptujeme predikaci pana Paroubka "jako hotovou věc", protože nám zde o nějakou "pravdivou definici" toho, "co" jest to-ono "sobectví" naprosto neběží. Z téhož "vnějšku" pak přijmeme tu skutečnost, že pan Paroubek se zcela jistě považuje za "úspěšného", "silného" a "zdravého", což nám dnes a denně i "mediálně" předvádí: … ostentativně se vytahuje se svými příjmy (… jakožto důsledkem své-osobní-"individuální úspěšnosti"), rozvedl se se svou "starou" a "ošklivou" ženou a pořídil si "mladou" a "krásnou" … a jakožto "zdravý" a "silný" muž "ve zralém věku" očekává nového potomka. Jakožto takový je pak pan Paroubek i "ztělesněním" ČSSD, že ano … i ta je "jakožto celek" takto "úspěšná", "silná" a "zdravá" … ovšem:

… není "sobecká" tak, jako je "sobeckou" … ODS(!)

A máme to tady: … to, "v" čem se ČSSD (… a tedy pan Paroubek) liší od ODS (… a tedy od pana Topolánka) jest právě a jen ono "sobectví", což je také v oné posledně citované větičce jasně a zřetelně (… "na plno" :) deklarováno. Máme to. :)

V čem se tedy ono "sobectví" ODS ukazuje?

… ale jistě a jak by ne: … ODS jakožto a jistě sama "úspěšná" a "úspěšné" (etc.) reprezentující přeci "NECHCE"(!) "pod
at" onu "pomocnou ruku" oněm "neúspěšným" (etc.) a právě a jen v tomto svém "nechtění", jež se ukazuje v onom "nepodávání ruky", jest "sobeckou", zatímco ČSSD (… a pan Paroubek) jakožto rovněž "úspěšná" (etc.) je ne-"sobeckou", a tedy svrchovaně "altruistickou", protože ta oněm "neúspěšným" (etc.) onu "pomocnou ruku" dozajista "podávat" … "CHCE"(!) a také jim jí "podává". Znovu "okouzlující", že ano? … pan Paroubek jest a jest representacím TUTÉŽ(!) "stranu" svého "dělení" našeho společenství, jako je ODS (… a třeba i pan Topolánek), avšak s tím rozdílem, že obojí v tomtéž představuje ZÁSADNĚ ODLIŠNÉ(!) … "morální vlastnosti"(!!!), to vše s tím, že ODS takto "representuje" … "zlé" a "zavrženíhodné" … "morální vlastnosti", zatímco ČSSD ty "dobré".

Jak "klasické", že ano? –  jde jen a jen o diferenci "morální vůle". :) Ovšem jak pan Paroubek ono "dobro" a "zlo" určuje? No, k tomu se musíme obrátit k dalším "tajnosnubným střípkům" autora … kupříkladu opětovně k:

Spravedlivý stát musí podle ČSSD zajistit všem stejné příležitosti a právo na osobní úspěch a štěstí.

… či k:

Pro ČSSD jsou lidé na prvním místě.

… či k:

Vzdělání bez školného pro všechny, dostupné a kvalitní zdravotnictví bez poplatků, možnost pobírat  nemocenskou od prvních dnů nemoci, nebo garantovaný důchodový systém s růstem důchodů jsou jistoty, které mají občané právo od státu očekávat.

… na těchto místech textu se vykytují docela neurčití "lidé" či dokonce nějací podivní "všichni", kterých zájmy a potřeby ČSSD hájí a chystá se podporovat – tito "lidé" a "všichni" jsou tedy pro pana Paroubka "nejvyšší hodnotou" s tím, že podpora jejich "dobra" je i pro pana Paroubka a ČSSD "nejvyšším dobrem" – pan Paroubek nechce podporovat "jen" třeba "zaměstnance", nýbrž vždy již i "české firmy" … chce tedy podporovat celek korpusu "společnosti jakožto celku", to jest tomu celku, kterému i přesto, že tento výraz se v textu pana Paroubka rovněž nevyskytuje, říkáme tradičně: … "národ", a to bez ohledu na to, zda tím míníme "národ" politicko-státní či "národ" etnicko-kulturní, což ovšem v našem případě (… tedy od "odsunu" sudetských Němců a rozdělení Československa) do značné míry spadá v jedno. Nedá se svítit, kolegové, dobelhali jsme se takto velmi svižně k dalšímu mezi-závěru – pan Paroubek není ani jakýkoliv "levičák", ani jakýkoliv "středař" … a dokonce ani "pravičák" typu pana Topolánka a jeho ODS, nýbrž je docela "obyčejným" aktuálním ekvivalentem "historického":

… "národního socialisty" …

… avšak rozhodně nikoliv v onom "českém" novodobě "tradičnějším" smyslu "středové", jak v minulém určitě vtipně a trefně připomenul Faust, České strany národně sociální, ze které je svým "politickým původem", nýbrž zcela nepokrytě ve smyslu právě a jen všem dobře známé německé NSDAP, a to v jejím "sociálně"(!) orientovaném křídlu, jež bylo od počátku nacistického "hnutí" tak zřetelně "empiricky" representovano Röhmovými SA. Röhmovská větev či vnitřní proud nacismus měl sám sebou velmi blízko k ostatním formám evropského a eurogenního fašismu, a to právě a především důrazem na "národní" korporativismus-syndikalismus, který byl "morálně" fundován právě a jen oním "národem" jakožto "nejvyšší hodnotou", které se vnitřně "sporné složky" tohoto "národa" mají podřídit ve službě této "hodnotě" a tedy "ve prospěch celku" … a to v jaký "prospěch"? Ale jistě: … ve prospěch "úspěchu", "síly" a "zdraví" tohoto "celku" (!!!) … a to jak "absolutně" tak i ve srovnání s jinými takovými-"podobnými" … "celky".

No a zde nutně narážíme na onu "pomocnou ruku", kterou dle pana Paroubka ve smyslu jeho "morální maximy" MUSÍ(!) oni "úspěšní", "silní" a "zdraví" … "podat" oněm-všem "jiným" a tedy "opačným", tedy "neúspěšným", "slabým" a "nemocným", aby i tito se mohli … "být v" … "tělese národního korpusu" stát dle svých možností "úspěšnými", "silnými" a "zdravými", přičemž tím, co tento "korpus" representuje, je samozřejmě: … STÁT(!) – jistě, pan Paroubek ve svém textu nezná(!) výraz "občanská společnost", a to v nijakém smyslu, ve kterém se tento výraz v dějinách i aktualitě evropského osvícenského i post-osvícenského mluvení vyskytuje.

Röhmovsky nacistický korporativistický stát je jistě "velkorysý" a "štědrý", a to právě a jen ve smyslu toho, že je "ZTĚLESNĚNÍM"(!) toho, čemu říkáme: … "SOLIDARITA"(!) Ovšem v tomto smyslu zapomeňme na "levicový" pojem a představu této "solidarity", protože ta j
e míněna právě a jen jakožto "solidarita" UVNITŘ(!) ne-vlastnické třídy(!) … tedy uvnitř třídy "zaměstnanců" či "dělníků" PROTI(!) téže "solidaritě" (… zde opětovně založené právě a jen vlastnickým systémovým postavením a funkcí) vlastnické, tedy aktuálně vzato kapitalistické, která je nejenom implicite, nýbrž zcela reflektovaně vždy velmi silná a pružná … přičemž táž "levicová solidarita" takto zcela logicky překračuje hranice a rozhraní jednotlivých společenství ("společností-národů-států-korpusů") a právě jakožto TŘÍDNÍ(!) "solidarita" nutně tenduje k "nad-nacionalismu" a "inter-nacionalismu", a to docela ve shodě s tím, že i vlastník (… a tedy slovutný kapitál) sám jest takto "nad-nacionálním" a "inter-nacionálním" – tedy plynule se pohybujícím a komunikujícím mezi jednotlivými "národními korpusy". Röhm-paroubkovská "solidarita" je v tak docela OPAČNÁ(!) – jde o "solidaritu" nikoliv napříč(!) rozhraní oněm "národním korpusům", nýbrž o "solidaritu" napříč(!) rozhraní TŘÍDNÍHO(!) … přičemž a naopak s jakoukoliv "solidaritou" napříč jednotlivými "národními korpusy" se nijak nepočítá, a pokud tak jenom a jen ve smyslu "výhodné spolupráce" ve zcela běžném "obchodním" smyslu a významu – jde tedy o "solidaritu" ZCELA JINOU(!), a to tak jinou, že by bylo třeb vzít v úvahu to, zda bychom pro tyto významy a smysl měli užívat stejný jazykový výraz, aby nedocházelo k sémantickým zmatkům, které jsou pak … jak vidíme … velmi lehko ideologicky i psychotechnicky manipulativně zneužitelnými.

A této "velkorysé" a "štědré" … "solidaritě" onoho korporativistického státu, který si pan Paroubek ve svých röhm-nazi představách "maluje", zcela odpovídá jeho zcela jednoznačný populismus fakt hrubého zrna:

Vzdělání bez školného pro všechny, dostupné a kvalitní zdravotnictví bez poplatků, možnost pobírat  nemocenskou od prvních dnů nemoci, nebo garantovaný důchodový systém s růstem důchodů jsou jistoty, které mají občané právo od státu očekávat.

Rozdělit zisky polostátní firmy ČEZ chceme mezi ty, kteří podporu potřebují vůbec nejvíce – rodiny s dětmi nebo naši senioři po celoživotní práci.

… přičemž vrcholem této "slibované" korporativistické "solidarity" jest jistě na samotném počátku námi již dotčená věta:

Spravedlivý stát musí podle ČSSD zajistit všem stejné příležitosti a právo na osobní úspěch a štěstí.

… kterou jsme již výše "odhalili" :) jakožto v zásadě a zcela NE-osvícenskou(!), to v kontextu nejobecnějších osvícenských liberálních tradic mluvení a "myšlení", přičemž po tom, co jsme si již společně řekli, můžeme směle konstatovat, že tato věta asi nebude výsledkem nějakého "omylu" či "chyby", nýbrž zjevně bez jediného zadrhnutí zapadá do celku textu, což pan Paroubek jenom potvrzuje svým ryze … ale opravu krystalicky čistým … nacistickým výkřikem:

ČSSD vrátí české společnosti pocit spravedlnosti, férovosti a entuziasmu. Chceme ukázat, že politiku lze dělat poctivě a opravdově.

… po kterém by jistě nezůstalo jediné "proletářské" i maloburžoazní oko suché, že ano? – jistě pokud by panu Paroubkovi "uvěřilo". :( Tož nějaký mezi-závěr a "rada" pro naše stále ještě "skutečné", "pravé" a "poctivé" sociální demokraty:? Ale jistě: … proboha proberte se, "vraťte se ke kořenům" … a onoho Paroubka a jeho "suitu" vymeťte z Lidového domu tak rychle, jak je to jen možným.

*

Skutečnost, že tradiční sociální demokracie se takto, "pod vedením" a "v textu", pana Paroubka zcela "převrací přes okraj" nejobecnější osvícenské (… a tedy i liberální) tradice, je skutečně alarmující(!) Ovšem ještě více "varující" jest ta skutečnost, že tento "převrat" je zcela "koordinovaně", i když s "fázovým posunem", v plném souladu s tímtéž "převratem" na v zásadě fiktivní a iluzorní "druhé straně" našich "neo-kons-libs", tedy "na straně" stran analogických s naší ODS … byť jistě v možném lokálním "remixu", které jednoznačně a bez pochyby representují druhý "proud" našeho historicky-analogického nacismu … totiž nacismus himmlerovský. Skutečnost a realita jsou takovými, že se nám v poválečném evropském politickém "vývoji" (… a to jistě i pod vlivem "amerického" … "systému dvou stran") formuje a zformovala v zásadě "kompletní" analogie dnes již jistě historického nacismu, která ovšem již-nijak nemusí "usilovat o moc", protože fakticky a permanentně "u" této "moci" jest, a to aniž by musela "plánovat" a "provádět" jakékoliv nacistické "revoluce". Fakticky a reálně "žijeme" … "ve" … zcela "normalizovaném"(!!!) nacismu, který ke svému ustavení a etablovaní nepotřeboval projít svou "horkou" akutní fází, nýbrž se takto ustavil docela "tiše" onou mnou již zmiňovanou "trpělivě"-postupnou technickou metodou.

---

No dobře :) … už je to zase trochu dlouhé, takže i
když jsem chtěl tohle "veselé povídání" v tomto pokračování již uzavřít, tak si budeme muset ono poslední LV-mu slíbené ponechat na již opravdu poslední třetí "díl". :) Však se nám ale tento takto naplánovaný "prostor" jistě chodí ještě k dalšímu – totiž k onomu "dovybarvení" naší figury (c), které jistě s LV-mu slíbenou "sociální spravedlnosti" velmi úzce souvisí. Díky.