Výtah z rozhovoru s končícím eurokomisařem Vladimírem Špidlou Lidský kapitál je jako peníze. Důrazně doporučuji k přečtení celý, protože za pozornost stojí mnohem více, než můj výběr. Kajícně přiznávám, že jsem byl při jeho čtení nekriticky nadšen, že se ještě najde člověk tak přesného a jasného myšlení, jako Špidla. Byla to radost číst něco tak věcného, klidného, řečeného s nadhledem, přehledem a vhledem. Nevím, jestli byl takový vždy, nebo vyrostl až v Bruselu, ale každopádně vysoce převyšuje všechny ty namyšlené požírače Šalamounových hoven ze zarděné české provincie. Česká velikášská malost, kterou se naše elity tak rády honosí, ve srovnání s ním obzvláště vyniká.
O lidském kapitálu…
Ale co je podpora v nezaměstnanosti a jaký je její sociální účinek? Jestliže někdo dvacet let poctivě pracoval a ztratí práci v důsledku krize, tak na něj musíme nahlížet jako na slušného člověka, který si ve svém pojištění zaplatil určité peníze. A účelem pojištění je poskytnout peníze ne na to, abyste si ležel a užíval si, ale na hledání zaměstnání a na rekvalifikaci. To je samo o sobě těžká práce na plný úvazek a člověk na to musí mít dostatečné zdroje – mít na poštovné pro rozesílání životopisů, na dojíždění, telefonování. A je-li podpora v nezaměstnanosti příliš nízká, tuto možnost vám nedává, a tím pádem není sociálně účinná.
…schopnosti lidí jsou tím nejcennějším, co ekonomika má. Když ty lidi vyvrhnete a necháte rok bez práce, ztrácejí kvalifikaci, osobnostní vlastnosti, ty nejcennější vlastnosti jdou hrozně rychle pryč
My však podceňujeme lidský kapitál a lidské schopnosti. Máme pocit, že to je něco, co existuje samo o sobě, co je soukromá záležitost a co není křehké. Každá sociologická studie nezaměstnaných přitom ukazuje, že ve všech skupinách po půl roce bez zaměstnání nastává rozpad schopnosti pracovat a že dostat tyto lidi zpět do pracovního procesu je mimořádně komplikované
O zdravotnictví…
Podíváte-li se na hodnocení Mezinárodní zdravotnické organizace, Američané jsou z hlediska zdravotní péče někde na úrovni Saúdské Arábie. První v tomto žebříčku bývají nejčastěji Francouzi. Pokud ale porovnáte náklady, zjistíte, že francouzské zdravotnické náklady jsou ve srovnání s těmi americkými poloviční. Systémy veřejného pojištění jsou totiž efektivnější ekonomicky, a zároveň i sociálně a zdravotně, protože zajišťují dobrou zdravotní péči celé populaci.
Druhou podstatnou věcí je, že americký systém zajišťuje dobrou zdravotní péči pro dvě třetiny obyvatel a vynikající řekněme pro pětinu. Ona jedna pětina má lepší péči než je dobrý evropský standard. A tato pětina má nyní strach, že o tuto svou péči přijde.
O geopolitice…
OSN se bude muset transformovat také. Sjednocení Evropy je největší politická inovace od Vestfálského míru, kdy se zformulovala politika rovnováhy sil – zformuloval ji Richelieu a proto Francie, nejkřesťanštější dcera katolické církve, hbitě spolupracovala s tureckými musulmany proti nejkřesťanštějšímu veličenstvu ve střední Evropě. Od koncepce rovnováhy sil nyní Evropa přešla ke koncepci integrace sil. Ta se ukázala jako úspěšná, což značí, že se Evropa po jistém úpadku v první polovině 20. století, aniž by si to sama uvědomila, opět stala globálním lídrem. Na to bude muset OSN reagovat.
Síla Evropy je dnes v tom, že má primární schopnost řešit věci nevojensky a svou vojenskou schopnost nemá k aktivnímu použití. Dlužno ale říci, že pokud bychom sečetli jednotlivé potenciály, tak bude po Spojených státech druhou nejsilnější mocností. Z hlediska reálné vojenské kapacity je Evropa supermocnost, ale naštěstí není zmilitarizovaným územím a nepoužívá svou vojenskou sílu jako konstitutivní součást své politiky.
Nynější koncepce spočívá v tom, že už nikdy v Evropě nevznikne mocenské centrum, které by bylo tak silné, že by nakonec podlehlo pokušení k dominanci. Dnešní Evropa říká Už nikdy žádný Řím." A proto má naději.
… a Václavu Klausovi
Podíváme-li se na anachronické myšlení Václava Klause, on zůstal v klasické linii. Jemu na Evropské unii nevadí, že Brusel v uvozovkách dominuje, jemu vadí, že nedominuje a že nebude dominovat. Pro Václava Klause není představitelná struktura, v níž není centrum dominance. On je ochoten být dominován za cenu toho, že mu vzniká teoretická možnost, že někdy bude dominovat. Struktura, která apriori dominanci vylučuje, je pro něj nepochopitelná.
Tribun 
K těm podporám v nezaměstnanosti. mnohokrát jsem přemýšlela o jejich smyslu. Někteří lidé si představují, že by se měly vyplácet, pokud už se vyplácejí, jen v takové výši, aby si za ně nezaměstnaný opatřil chleba a prostor k obýváni 2 x 2 metry. Což by bylo dobré asi tak k tomu, aby byl nezaměstnaný vyřazen z pracovního procesu navždy. Nezaměstnaný, který dostane takovou podporu, aby mohl období nezaměstnanosti přežít jakžtakž důstojně, má přece větší šanci najít práci než podvyživený bezdomovec nebo někdo, kdo chodí po městě s cedulí "přijmu jakoukoliv práci, už tři dny jsem nejedl".
Majko,nesmíte zapomínat na to, že podpora v nezaměstnanosti zvyšuje cenu práce, protože zlepšuje vyjednávací pozici zaměstnance vůči kapitálu. Proto leží tržním komsomolcům tak v žaludku. Ovšem efekty, které zmiňujete vy, nebo Špidla, také nejsou zanedbatelné, z pohledu společnosti jsou možná i důležitější, protože podporují reprodukci společnosti bez nutnosti rezignovat na kvalitu, tedy chrání před regresem zpět do doby kamenné, či alespoň do (některými tak vytouženého) Dickensovského kapitalismu.
Jsou také lidé (a nejsou to všechno ani tržní komsomolci) , kteří si myslí, že je potřeba postupovat tak, aby nezaměstnaní opravdu byli nuceni přijmout "jakoukoliv" práci. I když necháme stranou, že těch prací, které může dobře dělat opravdu každý, je dost málo (tedy nestačí, aby člověk práci chtěl, ale takříkajíc ta práce musí chtít jeho), i to bylo v důsledku plýtvání lidským kapitálem. Protože ta "jakákoliv práce" se může stát pastí. Člověk do ní musí chodit. Takže nemá čas sháněl něco jiného, chodit na pohovory, udržovat kvalifikaci. Je-li "jakákoliv práce" špatně placená, nemá možnost si vytvořit rezervu, ze které by mohl nějaký čas žít a věnovat se hledání práce. Pokud v té "jakékoliv práci" neuspěje, protože mu chybí nějaký specifický druh schopností, je pokládám za obecně neschopného a už vůbec nemá šanci si nějak polepšit.V komunistické škole jsme byli vychováváni v přesvědčení, že není nic horšího, než být nezaměstnaný. Takže jsem se divila, když jsem zjistila, že v Anglii nebo v Německu jsou někteří lidé nezaměstnaní z vlastního rozhodnutí. (Protože mají sezónní práci, protože nechtějí ztratit kvalifikaci, protože si nechtějí pokazit životopis.)
No a co s těmi, kteří se opravdu práce štítí. Takových prý jsou asi 2 procenta v populaci. V populaci, ne mezi evidovanými na pracáku nebo mezi pobírači sociálních dávek. "Napříč politickým spektrem" se řeší otázka, jak je přinutit k práci, ale má to nějaký smysl? Pokud někdo opravdu nechce pracovat, by byl v práci víc ke škodě než k užitku, tak ať dostane nějakou sociální dávku a ať si žije, jak umí.
Majko,kapitalismus nezaměstnané nutně potřebuje a to zejména ty, co pracovat chtějí. Ty, co pracují, je třeba vydírat možným stavem bez práce, aby byli ochotni dělat cokoliv. Je krajně nežádoucí, aby prácechtiví lidé z trhu práce zmizeli. Je tady hodně pracovních míst relativně velmi bezpečných. Jak pozoruji okolí, lidé jsou většinou k nezaměstnaným lhostejní, ani je nikde nepotkají. V televizi vidí jen statistická čísla, ale nahlédnout do jejich rodin televize zájem nemá. Dennodenně se referuje o obětech válečných konfliktů, nezaměstnaní jsou na okraji zájmu. Teď si troufnu něco sdělit k slavnému eurokomisaři Špidlovi. Jeden z jeho největších kritiků je Ivan David, který patří k levicovým sociálním demokratům. V jeho článcích v BL je třeba vyvrácena pověst Špidly jako zastánce potřebných. David popisoval případ, kdy něco Špidla odborářům slíbil, aby to záhy zapomněl a vyšel vstříc zaměstnavatelům a tím dostal zaměstnance do horšího postavení než by byli, kdyby držel slovo. Zásadní selhání Špidly bylo po volbách, ve kterých získala levice 111 hlasů. Mohl vládnout sám, ale po dohodě s Havlem vytáhnul k ministerským korytům i pravicové strany. Prý se bál komunistů, i když mohl vládnout bez vazby na nich a opírat se podle příležitosti o celé politické spektrum. Komunisté byli vlastně v pasti, nemohli jejich vládu neschválit a nemohli pomoci vládu socdem podrazit. Sociální demokracie ustoupila od svých předvolebních slibů a s podporou médií tyto pravicové strany dostaly příležitost realizovat svůj program. Špidlovo a Buzkové angažmá na straně televizních vzbouřenců kritizoval v BL Kotrba. Zarážející byly zejména důvody, proč Špidla udělal to, co udělal. Lidi, co si nechtějí pamatovat, možná někoho Špidla slovy okouzlí. Podle mne však také řadu voličů, co pamatují jeho činy, sociálním demokratům odradí. Nedávno jsem zase četl příspěvek Ivana Davida o snad křtu knihy vynikajícího ekonoma Miloše Picka Stát blahobytu nebo kapitalismus?, který politiku sociální demokracie podporuje. Někteří sociální demokraté mají obavy, zda název knihy není zavádějící, protože zárukou blahobytu je prý jedině kapitalismus. Tož když kapitalismus, tak se jaksi nesluší ronit slzy nad nezaměstnanými.
[5]Jakým způsobem by šlo dosáhnout toho, aby dostal práci každý, kdo pracovat chce?G.B.Shaw svého času navrhoval, aby existovalo nějaké výrobní odvětví, na které by měl monopol stát. Vyrábělo by se tam něco, co je užitečné a dá se to dlouhodobě skladovat. Třeba cihly. Dostal by tam zaměstnání každý, kdo by si o ně řekl. V době hospodářské krize by tam pracovalo hodně lidí a vyrábělo by se na sklad. Jakmile by krize přešla, počet cihlářů by klesl a zásoby by se rozpouštěly. Na první pohled to vypadá logicky, ale určitě je v tom nějaký háček. Třeba v tom, že by se cihlárny musely dotovat ze státního rozpočtu…
O Špidlovi: Veškeré iluze o jeho sociál-demokratičnosti jsem ztratil ještě za jeho premiérství, když Právo zveřejnilo jeho článek podobnými úvahami, nad kterými se tribun rozplývá, vrcholící větou "zaměstnanci se musí naučit žít ve strachu" z rozhodnutí zaměstnavatele. Myslel jsem, že základem soc-dem hnutí je naopak osvobození zaměstnanců od strachu. Patrně od té doby je Špidla českými médii hlavního proudu (tedy pravicovými, kam počítám i Právo) považován za "skutečného" sociálního demokrata. Je pravda co napsal Tribun a jasnosti a nadhledu… Ale je to otřesně manipulující nadhled, Špidlla vůbec neuvažuje o lidech, ale pouze o lidských zdrojích (čeho? produkce?) jejichž smysl existence je být využit ve výrobě.
No Špidla byl předevšim historiktakže znal všecky ty pasti na cestě aspoň z minula poměrně objektivně, navíc je racionální typ, co na nějaký sociální emoce moc nedá, a ještě ke všemu antikomunista .. dost blbá pozice pro šéfa levicový vlády. Mam z toho dojem, že dopad jak slavný osmašedesátníci, ti jsou taky biti z obou stran, protože se pokusili reformovat nereformovatelné. Čili od jedněch, že to nedotáhli, a od druhých, že se vůbec odvážili. Ivana Davida bych jako autoritu nebral, to si ho jako ministra nepamatujete?
Kdysi jsem si okopíroval z Práva zprávu o projevu Špidlyna konferenci ke 125 výročí založení ČSSD. Bylo to určeno k popichnutí kamaráda ze sociální demokracie, kterého si vážím, protože je sociální demokrat srdcem. Bohužel na Tribunovy stránky nelze vkládat obrazové informace, proto Mitrofanovu zprávu o Špidlových názorech přetransformuji do textu. Napovídá totiž, co Špidla udělá, kdyby znovu dostal moc.Nadpis: Šéf soc. dem. Zavrhl partnerství s KSČMText: PRAHA (alm) – Jednotná levice, tedy partnerství ČSSD a KSČM, není v blízké budoucnosti možná. Uvedl to ve svém včerejším projevu na konferenci ke 125. výročí české soc. dem. premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. (uvozovky) Pohyb soc. dem. a komunistické strany ke společnému strategickému úsilí je mimořádně dlouhodobý a situace k němu podle mého názoru nenastala, (uvozovky) řekl Špidla s tím, že příliš nevěří na úvahy o sjednocení levice.Za zásadní výsledek polistopadové ČSSD označil to, že se obnovila jako klasická soc. dem., zablokovala transformaci komunistické strany v soc. demokracii a odkázala KSČM do skanzenu. Špidla zároveň varoval, že dlouhodobým cílem KSČM je (uvozovky) transformovat se do podoby soc. dem. a obsadit náš prostor (uvozovky) Proto ČSSD nemůže opustit svou základní pozici, kterou po listopadu vytvořila a která ji tradičně náleží do budoucna.Špidla uvedl, že se soc. dem. obnovila na základě sociálně demokratické tradice a že jejími pilíři se stali osmašedesátníci a lidé jako on sám, kteří nebyli v komunistické straně ani v jiné aktivistické organizaci, měli přehled o politice, ale zároveň nepůsobili v disentu. Takto složitý vznik obnovené ČSSD způsobil podle Špidly rozpory ve straně a to, že (uvozovky) některé spory jsou vedeny vášnivěji, než jim přísluší (uvozovky). (Konec zprávy)Tento text je velmi důležitý, protože informuje o Špidlových prioritách a dovoluje předvídat, co od něho lze očekávat. Není to starost o lidi, ale konkurence v soutěži o koryta. Nic nebrání tomu si domyslet, že obhajoba zájmů zaměstnanců musí počkat, přednější je pro Špidlu tedy konkurenční boj. Až na pár desítek tisíc lidí jsme všichni ostatní v ČR bez ambicí na stranické kariéry, a proto je nám boj o koryta lhostejný. Pokud jde o mne, přál bych si, aby se na levici spolupracovalo jako na pravici. Ještě poznámka: Ivan David má velmi vysoký inteligenční kvocient a přesné soudy o událostech. Na můj vkus byl trochu bolestínský. Pro své levicové názory byl nejhlavnějším terčem pravicových médií, které ho uštvaly.
No to je věc názorupodle mě je každej psychiatr vůči realitě mimoň, bez ohledu na vejšku ikve .. s jednou jsem měl dost dlouho společnou domácnost. A stejně tak "Špidla podle Mitrofanova" je uměle stvořenej frankenstein. Nemáte radši jeho autentickej projev? On jaksi nikdo zcela objektivně nemůže rozjet efektivní "obhajo(bu) zájmů zaměstnanců" aniž by vyhrál nebo aspoň získal velmi výhodný postavení v tom špinavym konkurenčnim boji o moc. A docela si pamatuju, jaký návrhy Špidla podával do parlamentu v oblasti zákoníku práce a reformy důchodů. A taky vim přesně, kdo mu je házel pod stůl, aby moh přivést vlastní verzi na bílym koni .. prej se to bude zas všecko rušit.
Hansi,i já jsem si všiml toho, že "Špidlla vůbec neuvažuje o lidech, ale pouze o lidských zdrojích"[7]. Už samo označení "lidský kapitál" je odlidšťující. Ovšem uznávám, že z makroekonomického, respektive systémového hlediska to má jako označení pro agregát práce smysl. Jiná věc je, zda má smysl o agregátu práce vůbec hovořit. Řekl bych, že v případě fyzické a oscilující práce, jak ji nazývá Geon, to smysl má.Ale přesto mi byl ten Špidlův projev sympaticky svojí neideologičností a tím, že neblouzní o žádné sociální spravedlnosti jako (metafyzickém?) smyslu dějin.
Zvláštní…Mailem mi přišel komentář podepsaný "brtník", který nemohu nikde na webu najít, ale zdá se, že měl patřit sem:Jó Špidlík, zajímavá postavička, občas z něho opravdu vypadnou velice zajímavá moudra, dokonce taková, něž jsem do něho proniknul víc, že mi byl sympatický (třeba ono kdysi pronesené – to ještě nebyl v Bruselu) na Žofíně – varování našim rychlokvaškám ze satelitních vesniček, že by se mohly ocitnout… no hádejte kde…Když ale šlo do tuhého, tak se projevil jako skalní příznivec rudé růže, jak je kdysi charakterizoval Karel Kryl – prostě podle činů poznáš je …čili – slovíčky mne už neomámí – to si raději o něm počtu v Ravikově Kronice polistopadového vývoje – posledním díle.
Brtníku,co je to "rudá růže" a co je špatného na tom být jejím příznivcem?[12] A co tak zásadního se o Špidlovi píše v té Ravikově kronice? Vypadá to totiž, že Špidla není váš favorit, ba že k němu dokonce máte vážné výhrady. No, možná jsou na místě, ale v tom obecném českém žvanění ten Špidlova "ostrost" prostě vyniká.
Mně osobně byl Špidla ze Sociálních demokratů vždy nejsympatičtější a vždy jsem si ho vážil a vážím si ho i nadále, přestože moje politická orientace je liberálně pravostředová. Líbí se mi, že není nařvaný deklarátor nabubřelých frází, ale racionálně uvažující člověk, který má nějakou vizi. Což ovšem, ke škodě nás všech, není kvalifikací nýbrž kontraindikací politické úspěšnosti…
MajceJsou také lidé (a nejsou to všechno ani tržní komsomolci) , kteří si myslí, že je potřeba postupovat tak, aby nezaměstnaní opravdu byli nuceni přijmout "jakoukoliv" práci.[3]Toto je příklad dokonale zvládnutého mechanismus vinění postižených z toho, čeho jsou obětí. Je to prosté, ale účinné: Vsugerovat obecně přijímaný názor, že práce je i v těžkých časech relativní dostatek a kdo chce, pracovat může, pokud není příliš vybíravý, a tedy že ztráta práce, či nemožnost jejího nalezení, je osobní selhání nezaměstnaného. Tento postoj kapitálu umožňuje vyhýbat se odpovědnosti ze své činnosti, zaměstnaným pak nabízí útěšnou iluzi úspěchu a satisfakce na úkor nezaměstnaných. Přitom je to od základu nesmysl, protože podmínky práce vlastní a přístup k ní ovládá kapitál, nikoliv zaměstnanci, kteří jsou však přesto činěni plně odpovědni za to, že si přístup k práci nedokázali zajistit.V komunistické škole jsme byli vychováváni v přesvědčení, že není nic horšího, než být nezaměstnaný.[3] To není zase až tak nelogické, práce byla přece sackrum sacramentum lidského bytí, práce polidštila opici, práce osvobozovala… Práce byla tehdy vlastně jediný legitimní zdroj obživy, protože být živ bez práce logicky znamenalo být živ z kapitálu, a to bylo špatně. Proto také byla sestrojena kategorie pracující inteligence, aby inteligence, bez níž se organizace společnosti prostě neobejde, mohla být legitimně živa, i když (fyzicky) nepracovala.Napříč politickým spektrem se řeší otázka, jak je přinutit k práci, ale má to nějaký smysl? Pokud někdo opravdu nechce pracovat, by byl v práci víc ke škodě než k užitku, tak ať dostane nějakou sociální dávku a ať si žije, jak umí.[4]Přesně nad tím jsem se sám několikrát zamýšlel: nebylo by efektivnější těch několik příživníků a flákačů od přírody prostě živit, než je nutit pracovat, kontrolovat je při tom a potom nést náklady sanace jejich nekvalitní práce? Ti lidé budou stejně fixlovat, chytračit, vyhýbat se práci. Ale ono možná nejde ani tak o ty, kteří pracovat nechtějí a nebudou, jako o ty, kteří pracovat chtějí, protože nejsou schopni či ochotni se živit bez ní. Ti jsou tak totiž drženi pod krkem, protože ztráta práce je stigmatizuje a sociálně deklasuje, o existenčních stresech nemluvě, což je činní ochotnějšími ke kompromisům. Plošné vyplácení podpor v nezaměstnanosti, nebo přímo všeobecný základní příjem, by řadě lidí umožnil prostě nepracovat proto, že na uhrazení jejich potřeb by stačil a sejmul by z nich cejch selhání. To by ovšem vedlo ke zvýšení ceny práce, které by se navíc odehrálo na úkor zisku.Ale víte, o čem jsem uvažoval? O dvojakosti mezi zákonodárstvím trestním a sociálním. Zatímco v trestním zákoně platí presumpce neviny a je uplatňován princip raději propustit deset vinných, než odsoudit jednoho nevinného, v sociálním zákonodárství je to přesně naopak: zde platí presumpce viny a princip raději vezmeme všem, i nevinným, než aby měl nezaslouženě jeden viník (příživník, flink zneužívající dávky). Proč tomu tak je? Dost možná proto, že obé podporuje reprodukci privilegií elit: presumpce neviny v trestních věcech znamená, že si lze nárokovat neposkvrněnost i v případě osvobození z formálních důvodů, zatímco kriminalizace neúspěšných jim efektivně brání v postupu v sociální hierarchii a kumulaci kapitálu.
za mě to vyjádřiltřeba poslední kojot [14], když to tak čtu. Taky mi byl Špidla ze všech soc.demokratů nejsympatičtější. Na rozdíl od jiných neztrácel čas sebeprezentací, ale prostě pracoval- snažil hledat řešení. Je to takový racionální a pracovitý mravenec, řekla bych. V tom dobrém slova smyslu, protože takový by, podle mě, měl politik být. Od politika nepotřebuju, aby si masíroval svoje ego. Mimochodem, Špidla ještě neumřel, přesto o něm všichni mluvíme v minulém čase.. škoda, protože já třeba naprosto souhlasím s Tribunem nahoře, Špidla vysoce převyšuje ty naše nabubřelé a průhledně se chvástající pitomce, co si hrají na mediální hvězdy.
a k té poznámce od hanse,že "Špidlla vůbec neuvažuje o lidech, ale pouze o lidských zdrojích"[7] – beru to od Špidly jako takový vynucený "makropohled"- prostě pohled z výšky, a i jisté přizpůsobení se ekonomické hantýrce možná. Ten Špidlův článek jsem přiznávám jen přelítla, přesto mě tam trkly tyhle věty – "Hledání zaměstnání je těžká práce, nemluvě o tom, jakému strašnému psychickému úsilí je člověk vystaven. Zkuste si to sami – být třicetkrát vyhozen a přežít to tak, aniž to s vámi něco udělá." – ta druhá věta se mi líbí. A působí na mě mnohem věrohodněji, než emotivně populistické výkřiky jiných politiků. Myslím, že je v té Špidlově větě zřetelné, že tedy "uvažuje o lidech", vyznívá z toho, že se dokáže vcítit. Pravda, já bych třeba klidně napsala, že stačí být vyhozen i dvakrát, a člověka to může srazit psychicky na dno. Myslíte že ne? Záleží nejspíš na naturelu každého člověka, někdo je citlivější, jiný se otřepe třeba snáz, je třeba odolnější. A taky vím, že "dvakrát" místo "třicetkrát" by asi klidně napsala politička, Špidla je muž, takže buď schválně vynuceně přehání, nebo to bere tzv. chlapácky jako všichni muži. No to jen jako poznámka k hansově výtce. Taky na mě Špidla působí trochu odtažitě. Něco je nejspíš dáno jeho osobnostním založením, zbytek s sebou nese profese.. Že je ale k potřebám lidí vnímavý a není tedy pouhý mechanický robot, to je přece zřetelné. Koukám, že z toho vylezl amatérskej psychologickej rozbor.
Sociální demokracií a Špidlouse v BL zabýval Kotrba a Ivan David. V příspěvcích Kotrby se hledá špatně, ale David napsal pro BL 103 článků. Nejstarší článek v databázi je z 2.12.2002. Jejich seznam je zde http://www.blisty.cz…539/art.htmlVybral jsem články, ve kterých je zmíněn Špidlahttp://www.blisty.cz…t/12599.html24.1.2003, Pohled zevnitř: Kdo prohrává s kým v ČSSDhttp://www.blisty.cz…t/12951.html19.2.2003, ČSSD: strana, která vykazuje normalizační sterilituhttp://www.blisty.cz…t/12954.html20.2.2003 Sokol prezidentem: Špidla se zbláznil, hoďte na něj síťhttp://www.blisty.cz…t/13148.html6.3.2003, Havlovi pohrobci znepřízněni volbouhttp://www.blisty.cz…t/13263.html12.3.2003, POLEMIKA: Spekulace o spekulacích, odvozeniny z odvozeninhttp://www.blisty.cz…t/13484.html28.3.2003, Špidla: Bezzásadovost jako zásadahttp://www.blisty.cz…t/18746.html28.6.2004 "Máme celkem skromné občany, ale nemají rádi, když z nich někdo dělá blbce"Pád strůjce pádu, Dlouhý a zaujatý úvod psychiatra ke stručnému a nezaujatému popisu mimořádného ÚVV ČSSDhttp://www.blisty.cz…t/18753.html28.6.2004, Špidlu jsem kritizoval, ale nepřál jsem si pád vládyhttp://www.blisty.cz…t/18771.html1.7.2004, O korupci v ČSSD, Zmýlil se Zeman, zmýlil jsem se já, zmýlil se Grosshttp://www.blisty.cz…t/19051.html26.7.2004, Jsou neexistující zemanovci vlivní nebo bezvýznamní ?Z článku Pád strůjce pádu cituji(začátek) Vladimír Špidla uplatnil důslednou kombinaci dvou zásadních přístupů: důsledně vycházel vstříc osobám, které pokládal za důležité pro svoji další kariéru a pokud možno nic nijak nerozhodl, takže jakoby neudělal chybu. Tato strategie je pro svého nositele úspěšná na cestě vzhůru při málo prozíravém hodnocení nadřízených rozhodujících o postupu. Na vrcholu mocenské pyramidy má nutně tragické důsledky. Vladimír Špidla zásadně dojednával kompromisy na hranici stoprocentního ústupu a z vlastní iniciativy nevyřešil prakticky žádný problém. (konec)David uvádí, že v roce 2000 vyhledal tehdejšího premiéra Zemana a před Špidlou ho varoval. Nevím, zda David Špidlovi ze závisti nepřál, nevím, kdo s kým držel a kdo proti komu ve vedení sociální demokracie jel. Nevím, co je pravda a co je výmysl. U Davida nevidím pravicovou zášť. Uvědomuji si také, že se nechal dost lehce z politiky vyřadit. Sociální demokracií věří mnoho voličů, proto se o její politiku vede zápas po celou dobu, kdy je schopna sestavit vládu.Omlouvám se, že jako Bimbo snáším fakta. Ať se jimi probere každý, jak chce.
[15]Ona ta presumpce neviny platí v trestním právu asi z historických důvodů (už od dob římského práva) a to proto, že případný omyl by měl pro souzeného velmi těžké následky. V ostatních odvětvích práva už presumpce neviny neplatí, protože tam nejde o život. V trestním právu už sice taky ne, ale to je poměrně nová vymoženost.Ono je dost absurdní, když se v době hospodářské krize začne řešit, co s těmi, kteří pracovat nechtějí. Když nechtějí pracovat, tak ať nepracují. Ten požadavek, aby každý pracoval, ať už je efektivnost jeho ráce sebepochybnější, vychází z morálních představ, vůbec ne z ekonomické kalkulace.
[17]Je-li uchazeč o práci soustavně odmítán, skutečně se s ním něco stane. V nejlepším případě to, že se na svou nezaměstnanost začne adaptovat. Je to prostě reakce zdravé psychiky.Představme si mladíka, který chce být básníkem. Píše básně a posílá je do redakcí. Ale nikde mu je nepřijmou, některá redakce mu napíše odmítavý dopis, většina redakcí se vůbec neozve. Co se stane? Předpokládám, že duševně zdravý mladík usoudí, že o jeho básně nikdo nestojí a přestane je nabízet a většinou je i přestane psát. A pokud se svého úsilí nevzdá,budeme ho asi pokládat za podivínského grafomana, který nemá smysl pro realitu.A uchazeč o zaměstnání, který je soustavně odmítán, je na tom stejně jako ten neúspěšný básník. Smysl pro realitu mu napovídá, že dělá něco, co nemá smysl. Jenže chce se po něm, na rozdíl od toho básníka, aby v marném úsilí pokračoval.
právě, Majko,[20] přijde mi to jakoby neřešitelný, zaujala mě už ta vaše [3] jak píšete "Jsou také lidé (a nejsou to všechno ani tržní komsomolci) , kteří si myslí, že je potřeba postupovat tak, aby nezaměstnaní opravdu byli nuceni přijmout "jakoukoliv" práci." -tržní komsomolci jsou podle mě asi obyčejní lidští idioti, když to tak musím říct. To jsou právě ti roboti, kteří pak taky "pracují" s člověkem jako kdyby byl obyčejná věc – když nějakou věc nemůžeme už použít pro ten účel, pro který byla vyrobena, použijeme ji prostě "hospodárně" jinak.. Přijímat jakoukoli práci je prostě degradující přece. Člověka, který "investoval" do svého vzdělání se = tedy rozvíjel se odborně a dosáhl ve svém oboru zkušeností a vysoké kvalifikace, takového člověka nebudeme přece nutit, aby šel leštit auta nebo umývat nádobí, když to řeknu s nadsázkou. Takový člověk přece už má svůj "kapitál". A tím je taky "kapitálem" i pro celou společnost, a vzdávat se takového kapitálu je pro člověka i celou společnost ale nakonec zničující. Pokud podle našich tržníků tohle není problém, tak mě napadá, že je tomu tak z tohoto důvodu- oni žádný "kapitál" výše zmíněného druhu nejspíš nemají, typičtí tržníci se živí asi nejspíš obchodem, kecáním, nebo manažerováním. Ani tvůrčí, ani mravenčí -vědecká práce jim nic neříká, ani jednoho nejsou totiž schopni. A proto jim to taky nic neříká – práce jako práce, jestli tvůrčí nebo mechanická, nevidí v tom rozdíl. Ale on to rozdíl je. Asi je pak lepší zůstat nějakou dobu nezaměstaný, je pitomost nutit lidi pracovat pod svou úroveň. Tohle z nich dělá pouhé otroky.
Některé ty návrhy na "řešení" nezaměstnanosti mají sadistický podtext – už i povinná účast na "veřejně prospěšných pracích"(zametání chodníku). Buď je potřeba ty práce udělat a pak ať na to obce někoho najmou. Nebo to potřeba není a pak je to pitomá buzerace. Nemluvě už o čirém sadismu, jako je návrh, aby nezaměstnaní povinně chodili do fronty na úřad práce každý den v 6 hodin.Ostatně prý se v Německu stalo, že když byl příjem sociálních dávek podmíněn účastí na veřejně prospěšných pracích, město propustilo metaře a povolalo nezaměstnané. Nevím, jestli to není nějaká kachna, ale stát by se to mohlo. Ještě lepší by bylo, kdyby město propustilo všechny své úředníky a pak by je v rámci pracovní povinnosti pro nezaměstnané povolalo k jejich pracovním stolům kde by dělali svoji práci, ale za sociální dávky. Také by bylo možné nezaměstnané pronajímat firmám, ať si své sociální dávky odpracují tam. Ale raději už končím, nebo se toho nápadu ještě někdo ujme.
"povinná účast na "veřejně prospěšných pracích"[22]Copak sadistický podtext, ale ta nevolnická dimenze, to je síla.
no je to sadismus,i ta povinná účast na "veřejně prospěšných pracích", je to vlastně otřesný, když to tak vezmu. Jestli je to sadismus vědomý nebo nevědomý nevím, kdo ale může s takovým návrhem "řešení" iniciativně přijít? Jenže zase, něco takového (by) mohlo -může někde projít právě a jen proto, že přijímačem pro sadismus je ten protipól- prostě jistá míra masochismu v lidech. Kdyby tomu tak nebylo, společnost by se dávno vzbouřila. A ten sadismus je důležitá poznámka, fakt že jo, Tribune. Nahoře [15] píšete, že "ztráta práce lidi stigmatizuje a sociálně deklasuje" – kdepak, samotná ztráta práce tohle nezpůsobí. Tady buďme precizní, to stigma jim působí až sama společnost, už třeba jen tím, jak na tu ztrátu práce nazírá. A jakpak se tvořívá veřejné mínění společnosti? No a pak taky především tu stigmatizaci podpoerují ti, kteří mají tu onu zvláštní potřebu, ty nezaměstanané právě nějakým tím spešl způsobem "ocejchovat" – a ty veřejně prospěšné práce jsou vlastně něco jako obrazné vypálení cejchu. A dotyční nezaměstnaní jsou přece nejen nevolníky. To je slabý výraz, tedy nedostatečně vystihující. Tím, že ti nezaměstnaní mají být ještě navíc tedy jaksi "veřejně prospěšní", tím jsou pak neustále nuceni uvědomovat si, kdeže je jejich místo – čím vlastně jsou. Jenže když jsou nuceni být někde jakoby veřejně pracovně "prospěšní všem", tak mi ten mechanismus uvažování navrhovatelů takového "řešení" přijde podobný, jako kdyby někdo nutil mladé nezkažené dívky docházet do veřejného domu na šichty. Fakt že jo. Protože (na rozdíl od prodejných "ženštin" tzv.z vlastní vůle) tam mají povinnost docházet, o nic takovýho se neprosily, nic takového dělat nechtějí. Je to možná podivné přirovnání, ale myslím, že sedí. Na trhu se doslova a do písmene prodávají přece všichni – někdo si v tom sám libuje, je to jeho parketa, nic jinýho ani neumí a nezná. A protože sám nic jinýho neumí ani nezná, nutí k tomu i ty ostatní, podle něj je to tak přece přirozené.. (ty "ženštiny" mám v uvozovkách, na pohlaví v tomhle případě prostě nezáleží, to není to podstatné, podstatná je ta "prodejná mysl", nebo nátura? jestli je pak ženská nebo mužská je úplně jedno. A komu něco takového přijde přirozené- "nechat se prodávat na trhu"? Tomu, kdo má náturu nebo mysl otroka, nejspíš, ne? Jenže zase pozor, otrok a pán jsou dvě strany téže mince, stejně jako ten sadismus a masochismus.. Je to podivuhodný, když si to všechno člověk úplně naplno uvědomí. Dneska je to psychovýlet úplnej.
[21] "Člověka, který "investoval" do svého vzdělání se = tedy rozvíjel se odborně a dosáhl ve svém oboru zkušeností a vysoké kvalifikace, takového člověka nebudeme přece nutit, aby šel leštit auta nebo umývat nádobí, když to řeknu s nadsázkou. Takový člověk přece už má svůj "kapitál". A tím je taky "kapitálem" i pro celou společnost, a vzdávat se takového kapitálu je pro člověka i celou společnost ale nakonec zničující."… tohle je ovšem velmi elegantní zdůvodnění, proč byl předlistopadový režim odsouzen k zániku – už jmenováním prvního doktora filozofie kotelníkem honoris causa… :-) Tleskám.A je ovšem otázka, co "psychický stav" člověka ohrozí víc – jestli nutnost dočasně přijmout podřadnou práci, nebo mu naopak ukázat, že na sociální podpoře je schopen přežít a dokonce žít. Paradoxně ty fyzicky nejtěžší a nejubíjejícnější práce jsou kolikrát honorovány srovnatelně s těmi štědřejšími dávkami. V důsledku to může štědrá sociální podpora v nezaměstnanosti nejen demotivovat nezaměstnaného v hledání práce, ale i ostatní zaměstnané – proč by se dřeli, když si pobíráním dávek v součtu polepší.
No a aby těch problémů nebylo dost – zpravidla se "řeší" jenom ti, co takzvaně nechtějí pracovat. Co ale s těmi, kteří dohromady nic neumějí, nejsou se schopní nic naučit, a co se jim řekne, to zkazí.Upřímně, já nevím. Řečeno s Vonnegutem, jsou to taky ‚neochvějné čáry světla‘, ale s "pracovním procesem" se prostě nějak míjejí, aniž by vzbuzovali soucit nějakým vnějškově demonstrovaným "postižením"… a bez toho jsou "lidima" považovaní za "normální" a jakékoli jejich zvýhodnění vyvolává v "rovnostářském lidu" "blbou náladu".
Levicová propaganda se nám nějak utrhla ze řetězu. Dámy a pánové, přemýšlejte prosím se mnou:1. Kde vezme stát peníze na vaši podporu v nezaměstnanosti? Ano, vzal je vám, když jste pracovali. Pokud jste nezaměstnaní, tak vám stát pouze vrací nepatrnou část z toho, co vám sebral na dani z příjmu, když jste pracovali.2. Pokud si (1) uvědomíme, musíme si položit otázku: Nebylo by pro všechny strany výhodnější, aby si každý z nás dával stranou peníze pro případ, že ztratí práci, nebo se proti tomuto riziku pojistil a mohl si tak předem zvolit výši svých dávek pro případ, že ztratí práci? Správná odpověď je, že takové řešení by bylo výhodnější pro všechny s výjimkou levicových stran, které by neměli svým voličům co slibovat.3. V našem státě je asi 5 % zdravých a práceschopných lidí, kteří nikdy nebudou pracovat. Obvykle mají snědou pleť, přes den přemýšlí, co by kde ukradli, a svému okolí se chlubí, že ve svých 30 letech ještě nikdy nebyli zaměstnáni. Takový člověk okrádá nás ostatní dvakrát: Jednou tím, že nepracuje, nevytváří hodnoty a neplatí daň ze zisku, jednak tak, že mu musíme ze svých daní všichni platit jeho dávky. Sociální systém musí být jako pružina, která v případě, že na ní někdo dopadne, jej vrátí zpět do pracovního procesu. U nás je sociální systém jako peřina. Teprve ODS se tento systém pokusila úspěšně napravit, aby odvrátila státní bankrot. Dříve se lidé často rozhodovali – vyplatí se mi podnikat, nebo pobírat dávky? Taková úvaha je pro společnost zhoubná, ale čím vyšší jsou sociální dávky, tím více lidí začne tímto způsobem uvažovat.4. Podobné je to i s minimální mzdou. Například v Německu ji vůbec nemají. Přesto si Němec za stejnou práci vydělá několikanásobně víc, než Čech, který stále volá po státních zásazích a po sociálních dávkách.5. Poštou se životopisy posílaly v minulém století, kam patří i Špidlovy úvahy.
[27] 1,2. Podpora v nezaměstnanosti se nevyplácí z daní, ale ze sociálního pojištění. Myslím, že jediní, komu existence sociálního opravdu vadí, jsou zaměstnavatelé a možná taky zaměstnanci s vysokými příjmy. Nějaké "šetření pro případ nezaměstnanosti" je dost riskantní. Co inflace, když už nemluvíme o tom, že banka nebo fond může zkrachovat? A tak jako tak, ať už si to sebere stát nebo to nacpu pod matrac, je to odložená spotřeba.Ale někteří z nás nemají tak vysoké příjmy, aby se z nich dala vytvořit rezerva, ze které by se dalo několik měsíců nebo let žít. Někteří jsou zase optimističtí nebo lehkomyslní a s možností nezaměstnanosti vůbec nepočítají. Co s nimi, když pak nezaměstnaní jsou, nechat je umřít hladem i s jejich rodinami?3. O těch lidech, kteří pracovat nechtějí, už byla řeč.Pokud nechceme obnovit trestný čin příživnictví nebo dokonce posílat "asociály" do koncentráku jako Hitler, tak opravdu nevím, jak to řešit. Nevěřím, že by se z lenochů bez sociálních stali pracanti. Spíš žebráci a ti, co ještě nekradou, by začali.Jo, a do státního rozpočtu přispívá každý, i bezdomovec, který si koupí krabicové víno(DPH).Podnikatelé, kteří uvažují, jestli podnikat nebo brát sociální dávky? A mají vůbec "podnikat", když si svým "podnikáním" nevydělají ani na slanou vodu? Z hlediska státního rozpočtu možná, ale jinak jsou dost rizikoví. Mohou nadělat dluhy a dostat do problémů sebe a co horšího, i své obchodní partnery. 4. Výška minimální mzdy je taková, že z ní nelze zaplatit nájem. Některým zaměstnancům, kteří ji berou, stát vyplácí sociální dávky, aby vůbec dosáhli životního minima. Takže nižší minimální mzda, vyšší doplatek do životního minima. 5. Posílat životopisy poštou nemá cena. Většinou je potřeba se s ním dostavit osobně.
Problém, jak pomoci lidem, kteří pracovat nemohou, a přimět k práci ty, kteří pracovat mohou,ale nechtějí, se neúspěšně řeší od raného novověku. Viz Bronislaw Geremek, Slitování a šibenice, Argo 1999.Až to někdo vyřeší, může si jít rovnou pro Nobelovu cenu za ekonomii.
No s tou minimální mzdou v Německuje to jako obvykle trochu jinak a trochu složitější, což se dá odvodit už z toho, když Mike napíše, že tam žádná neexistuje :-)"Diskuse probíhající nyní v Německu o reformě pracovního trhu a sociálního zabezpečení se dotkla i minimální mzdy. Tu v zemi nestanoví zákon, nýbrž se sjednává v kolektivních smlouvách."http://www.finance.cz…opske-unie/
Kdysi jsem četl vyjádření Jágrav tom smyslu, že by ten hokej hrál i zadarmo, protože ho to baví a má už vyděláno, ale nemůže, protože by kazil ceny.[25]
Tu v zemi nestanoví zákon, nýbrž se sjednává v kolektivních smlouvách..A navic: existuje pravni povinnost pro obe strany do takovehoto vyjednavani vstoupit a zavery jednani jsou zavazne pro vsechny v branzi pracujici, tedy i pro necleny odboru.Socik jak blazen:http://de.wikipedia.org…utschland
[31]Co by ne.Vždyť je hodně lidí, kteří hrají fotbal nebo hokej zadarmo, jsou i takoví, kteří zadarmo zpívají nebo hrají divadlo.
Ovšem ta miniímální mzda je ve skutečnosti ochrana sociálního systémuprotože bez ní by se dalo v některých profesích platit lidem stovku tejdně s tim, ať si pro zbytek dojdou na sociálku ;-)Ne teda že by to načerno nešlo už teď, ale je to na klepeta, zatímco bez minimálky by to šlo legálně.
Poučení z krizového vývoje v Anglii"V roce 1794 se skupina smírčích soudců na shromáždění v Speenhamlandu rozhodla stanovit určitou částku jako nezbytné životní minimum pro jednu rodinu. (…) Pokud mzda hlavy rodiny nedosáhla tohoto minima, měl ji doplnit přídavek, získaný v každé farnosti z daně na chudinu. Bezprostřední důsledky těchto opatření byly žalostné: vlastníci a nájemci si našli dělníky, kteří byli ochotni pracovat za nejnižší mzdy, protože jejich mzdy doplňovaly obce; drobné rolníky, zaměstnávající jenom členy rodiny, tato konkurence levné pracovní síly, kterou museli dokonce jako poplatníci ještě podporovat, zničila. Důsledkem speenhamlandského systému byla proměna venkovského obyvatelstva země, které se říkalo "veselá Anglie", v ubohý dav nešťastníků,živených, a to špatně, veřejnou dobročinností."André Maurois, Dějiny Anglie, Nakladatelství Lidové Noviny, 1993A to poučení? Smírčí soudci zapomněli stanovit minimální mzdu.
[34]Minimální mzda je také ochrana trhu práce před těmi, kteří si mohou dovolit svou práci prodávat za dumpingovou cenu. Třeba proto, že je někdo živí, a potřebují si vydělat něco málo navíc. Ne že by to fungovalo dokonale, viz načerno pracující důchodci a studenti.
Majko, sociální pojištění není přece nic jiného, než jiný název pro daně. Nebavíme se tu přece o existenci sociálního pojištění, ale o jeho výši a struktuře. Inflace či krach postihuje státy i banky. V tom není rozdíl. V případě soukromého pojištění můžete svá aktiva proti inflaci pojistit a rozložit je do více produktů, což v případě povinného pojištění nemůžete.Co s lidmi, kteří jsou nezodpovědní a nezajistí se proti riziku ztráty práce? Jsme snad nějaký zajišťovací ústav, který má zodpovědnost za všechny nezodpovědné kroky všech lidí? A co když někdo prohraje všechen svůj majetek v kartách, nebo když někdo utratí celou svou výplatu v hracích automatech? Jak řešíte tyto situace? Máte přece za ostatní zodpovědnost, nebo snad ne? A co lidé, kteří si svou chudobu nezavinili a byť by chtěli pracovat, tak nemají kde a ani nemají co jíst? Na ty se vykašleme a raději pomůžeme někomu "z našich", protože se nepojistil proti ztrátě zaměstnání. To je podle vás spravedlivé, humánní?Ti podnikatelé, kteří často zvažují, jestli mají vůbec podnikat, jsou typicky například pěstitelé vína. Každý rok u nás tisíce vinařů zvažují, jestli mají přiznat svou živnost a živit se prodejem vína, nebo jestli se mají přihlásit na úřad práce a víno si nechat pro sebe. To je bohužel důsledek štědrých sociálních dávek.Stát tu není od toho, aby neustále někoho před něčím chránil. Pachatelé dobra, etatisté, způsobili ty největší pohromy.
No já nevim, pletete všecko dohromadya obalujete tlustou vrstvou emocí, ale pokud vim, tak když všechno prohrajete v kartách, rozdáte chudym nebo spálíte protože bude stejně konec světa, dostanete sociální dávky rovněž, pokud se přihlásíte na patřičném úřadě (eventuálně i s ubytovánim a obsluhou, ve třetim případě nejspíš i s odvozem). Asi bychom je měli radši nechat chcípnout, a předtim zavřít za dráty do lágru, aby tu nezavazeli a nekradli, co myslíte, světlonoši novýho a lepšího dobra?
[37] Až budu vědět, jak vyřešit všechny tyto problémy, půjdu se přihlásit o výše zmiňovanou Nobelovu cenu. Problém, jak pomoci potřebným a přitom nepodporovat lenochy, se řeší už přes 500 let, takže si nedělám iluze, že se to v příštím volebním období vyřeší. Můžeme uvažovat jedině o tom, jak způsobit co nejméně škod.
Majko, nejméně škod způsobíme tehdy, pokud přestaneme chtít všechno regulovat, do všeho zasahovat, všechno kontrolovat a ovládat, všechny zachraňovat před jimi samotnými, a tedy pokud zcela odmítneme koncept etatistického páchání dobra. Lidé vědí sami nejlépe, co je pro ně dobré. O ty, kteří se o sebe nedokážou postarat, o ty nechť se postará společnost. Neptáte se také někdy, jak mohlo lidstvo přežít tisíce let bez státu, bez ministrů, bez sociálních dávek?
tleskejtezcr [25],"… tohle je ovšem velmi elegantní zdůvodnění, proč byl předlistopadový režim odsouzen k zániku – už jmenováním prvního doktora filozofie kotelníkem honoris causa… :-) Tleskám."vždyť jo, nejde o podobnost čistě náhodnou. Když pominu to, že jak za minulého, tak za současného režimu je ona "zásada neplýtvat kvalifikací a zkušenostmi lidí" opět vyhrazena výběrově jen některým, navzdory deklarované rovnosti všech lidí (a nemyslím tím jen třeba naposledy V.Dlouhého, který skromně nabídl své dlouholeté zkušenosti na post eurokomisaře místo Špidly)tak i minulý režim nutil všechny lidi pracovat, a ty nepracující trestal. Povinná účast na veřejně prospěšných pracích je jen typ alternativního trestu, alternativní tresty "nabízejí jinou možnost potrestání pachatele než je uložení trestu odnětí svobody". Tolik definice. Ale i bez toho je to "nepracovat" vlastně pořád stejný "zločin" jako byl minule. V myslích mnoha lidí tedy určitě. Nikam jinam dál jsme se prostě nedostali, trestem nemusí být jen vězení nebo veřejné práce přece. Za [26] tleskám já, no on ten údernický rovnostářský lid si plete pojmy rovnost a stejnost. Lidé si musí být rovni, ale nemusí být stejní. Proto taky všichni lidi nejen že nemohou pracovat, ale dokonce ani nemusí ;)
Jistý návrh řešenítoho bez uvozovek tedy, no ten se už kdesi objevil – pro každého člověka pravidelně od státu stejná xčástka peněz na měsíc, pro pracujícího i nepracujícího podotýkám. Někde jsem o tom četla. Třeba by to mohla být cesta, když si to člověk domyslí.. ta výše částky je určitě podstatná, a kdyby byla dostatečně vysoká.. možnosti jsou netušené. Nemusíme hned všechno šmahem odmítnout jako blbost zjevnou.
To se nám to "pravicové" …[27]… "neo-kons-libs" žvanění a lhaní zase podělalo v předsíni. Hmmm, "hezké" … tak ten svinec budeme muset zase vytřít, ať to tu tak nepáchne:… peníze lidem, kteří pracují … tedy lidem kteří jsou obecně-formálně "příjemci" mzdy (… poskoky placené formálně "ve mzdě" za svou "loajalitu" a buzeraci skutečně pracujících lidí zde metodicky přehlédneme :), "bere" jenom stát idiotský-debilní (… tedy řízený idioty a debily :) a tedy takto stát zcela dysfunkční a zcela proti-funkční, a tedy jak se říká: "kontraproduktivní" proti své základní funkci vzhledem ("ve vztahu") k vlastnicko-civilizační vrstvě daným-konkrétním společenstvím vytvářené reality …… proč? Snadná odpověď neb jde o "kupecké počty":… mzda je totiž cenou oné-takzvané "pracovní síly", a tedy jde o ekvivalent konkrétních nákladů reprodukce této "pracovní síly" – a tato cena je také pro jakéhokoliv vlastníka (… rádo se říká "podnikatele", že ano) určujícím nákladem vzhledem k možnosti dosáhnout zisku: … nízké vyplácené mzdy otevírají širší možnost dosažení zisku, vysoké mzdy naopak možnost dosažní zisku stlačují – samozřejmě tuto prostotu všichni velmi dobře známe: … čím větší masu koncových výrobků-zboží dané kvality za mzdu najatý zaměstnanec vyrobí, tím nižší může být koncová cena daného výrobku, a tedy i jeho takzvaná "konkurenceschopnost na trhu", jež je primárně určena právě a především touto koncovou cenou. Tato koncová cena je samozřejmě určena i ostatními náklady, než je mzda, avšak mzda je klíčovou právě a především proto, že je o tu část vynakládaného kapitálu (… náklad), který "vytváří" (… tedy "zaměstnanec" svou prací) jakékoliv nové "hodnoty" (… primárně "užitné hodnoty" jakožto možnou "abstraktní hodnotu" = reálnou koncovou cenu), které vlastník (… tedy kapitalista) nijak nezaplatil(!!!) … a tedy "ze" které přímo pramení možnost zisku v aktu "uplatnění" (… tedy v aktu takto skutečného prodeje něčeho, co nijak nezaplatil) koncových výrobků "na trhu". "Za" mzdou s tak skrývá kapitalistou nezaplacený náklad – skutečná "zaměstnancova" práce, kterou kapitalista takto krade, vlastně přesněji: … loupí, a to systémově zcela "legálně", a pak (… opětovně "legálně") prodává – poměr mzdy jakožto nákladu a koncové ceny jakožto výnosu tak určuje to, čemu se eufemisticky říká: "produktivita práce", i když mnohem adekvátnějším označením by byl: "míra vykořisťování", či: "míra okrádání" jistěže "zaměstnance", přičemž tato "produktivita práce" přímo definuje to, čemu říkáme: "míra zisku", pokud odhlédneme od ostatních složek kapitálu, které se na zisku podílejí jen jakožto podmínka, ale zdrojem tohoto zisku nejsou – to je právě a jen práce "placená" mzdou. Odtud jednoduše plyne (… a je empiricky vykazatelné), že jakýkoliv kapitalista standardně usiluje o co nejnižší jím vyplácené mzdy při největší mase práce nutné-požadované kvality, kterou je možné ze "za" mzdu zakoupené "pracovní sily" vymáčknout … a tedy usiluje o co největší-dosažitelnou "produktivitu práce" (… "míru vykořisťování"), z čehož nutně plyne prostý dotaz:… co bychom chtěli na mzdě jakožto ceně "pracovní síly" asi tak danit, když samotným systémovým tlakem (… a to v rámci kapitalistické "tržní" ekonomiky naprosto obecným!) je taková mzda vždy minimální(!) … tedy odpovídající ceně reprodukce této "pracovní sily"?… odpověď je prostá: … nic(!) – na mzdě není "co" danit, protože nijaký její díl/podíl není vzhledem k funkci mzdy postradatelný = pokud bychom mzdu jakkoliv zdanili, pak by mzda svou funkci ztratila, a tudíž by se "pracovní síla" nebyla schopna reprodukovat, a to tak poměrově rychle, jak velké by takové zdanění bylo. Odtud pak opětovně velmi snadno dospějeme k tomu, že pokud bychom tedy měli opravdu mzdu jakkoli danit, pak by "zaměstnavatel", tedy kapitalista jakožto plátce mzdy, musel tutéž mzdu jakožto reálnou a skutečně vyplacenou cenu "pracovní síly" zvýšit(!) přesně o tu částku, kterou činí daň, aby se "pracovní síla" mohla reprodukovat … a a tedy aby tentýž kapitalista vůbec mohl dostat to, co si za tutéž mzdu kupuje … a tudíž onu daň "ze" mzdy nakonec a stejně musí(!!!) platit kapitalista, a to ze svého kapitálu … a tedy v koncích ze svého možného i aktuálního zisku.Tedy:… zdaňování mzdy je tedy holý nesmysl = jakýkoliv stát nemůže příjemci cokoliv "vzít na" daních, protože pokud mu cokoliv tentýž stát nevezme, pak mu to kapitalista jednoduše nedá, protože kapitalista jistě ve mzdě zaplatí jenom a jen to, co nezbytně musí … a to právě a jen vzhledem k vlastním účelům, zájmům a potřebám. Píše-li tedy "pravicový" žvanil:"Kde vezme stát peníze na vaši podporu v nezaměstnanosti? Ano, vzal je vám, když jste pracovali."… pak docela "běžně-pravicově" ideologicky lže, protože jakýkoliv stát může "brát" na daních právě a jen kapitalistovi, a to z jeho zisku … a nikoliv příjemci mzdy, která je ze své funkce v zásadě fiskálně inertní.
Proč "pravicový" žvanil takto lže? …No jednoduše proto, že chce falšovat jednu z nejvýznamnějších funkcí a úloh státu (… v kapitalistickém kontextu osvícenského státu), jež tkví v tom, že systémovému vlastníkovi, tedy kapitalistovi, odnímá podstatou část jeho zisků, které pak vrací zpět do sociální i soukromé spotřeby tak, aby toto v nerušilo zásadní funkce vlastnického systému obecně, avšak aby byly sanovány "externí náklady" (… tedy kapitalistou nehrazené náklady = tedy ty, které jsou zdrojem jeho zisku – podstatně včetně kapitalistou nijak nezaplacené práce) reprodukce tohoto vlastnického systému (… tedy i kapitálu a jeho subjektivit), kam samozřejmě patří i takzvaná:… "nezaměstnanost" … (!)… jež je nutným důsledkem, a zároveň instrumentací, funkce "liberálního" (… tedy co do vlastnických subjektivit pluralitního) kapitalistického vlastnického systému, protože tento "v rámci" své cykliky (… tzv. "hospodářský cyklus") provokuje a sanuje "produkci pracovní síly" (… konjunkturální masová výroba a cenová-mzdová "válka" na straně jedné a poptávka po "pracovní síle" na straně druhé), avšak zároveň (… v ostatních fázích svého cyklu – tedy mimo "horké" oživení a konjunkturu) není schopen takto vyprovokovanou (… v konjunktuře často "dovezenou") "populaci" funkčně-reálně "uživit" … tedy "zaměstnat" s alespoň elementárním-reproduktivním ziskem, což znamená že v těchto fázích je cena "pracovní síly" nutně stlačována a stlačena pod cenu "holého života", i když "holý život" je "biologickou" podmínkou "pracovní síly", takže pro kapitalistu se "nevyplatí" onu "pracovní sílu" nakupovat … respektive: … koupit VŠECHNU(!) "pracovní sílu", kterou dané konkrétní společenství "disponuje", čímž se z toho podílu "pracovní síly", která není a nemůže být zakoupena, stávají: "nezaměstnaní" …… jistě a jak by ne: … pokud by "trh s pracovní silou" plynule a systémově(!) "kopíroval" funkci systému, pak by tito "nezaměstnaní" měli docela obyčejně a prostě pomřít – to by jistě bylo opravdu "čistě"-systémové "tržní" (… ba "neo-liberální") řešení, že ano, protože takto by se snížila "nabídka pracovní síly" úměrně fázi "hospodářského cyklu", a tudíž cena "pracovní síly" (… tedy mzdy) by opětovně "čistě tržně" stoupla nad cenu "holého života" … ejhle … jak "čisté", jako "dokonale systémové", že ano? … pokles "nabídky" pod "poptávku" zvýší cenu … mňam, jak to pěkně funguje …… hmmm … opravdu by tomu tak bylo? No jistě, že toto "nejde", i kdyby se to našim "neo-liberálním" teologům jistě moc líbilo – "víra" musí "platit" i přes hromady mrtvol, že ano? Prvně by se jistě takovým "systémovým" vymřením "přebytečné pracovní síly" docela spolehlivě zabránilo následnému hospodářskému oživení, a tudíž by se jakýkoliv "hospodářský cyklus" jednoduše zastavil, či přesněji by došlo a souvislou regresi, a to i pokud bychom si "odmysleli" (… což těžko jde) sociálně-psychologické "reakce" na takové "systémové" vymření – což vše určitě ani kapitalista nechce, že ano? … nechce to ovšem jistě nikoliv proto, že by byl "humanista" a "empatik", nýbrž právě a jen proto, že cosi takového by vážně ohrozilo, a pravděpodobně zcela "zrušilo", jeho vlastnické postavení a funkci = systémový vlastník jistě chce svůj "vlastní" vlastnický systém tak či onak reprodukovat, protože právě a jen "v" něm je a může být vlastníkem, a tudíž … "chtě-nechtě" … musí tak či onak platit (… to jistě ze svých zisků) i onu marxovskou "záložní armádu nezaměstnaných", kterou pak jistě lze sekundárně instrumentalizovat jakožto permanentní "převahu nabídky pracovní síly nad poptávkou", a tedy jakožto permanentní instrumentaci tlaku na cenu "pracovní síly" …… nojo, ale v tom je problém, že? – náš kapitalista sice ví, že tato "záložní armáda" musí být elementárně živena, avšak "jemu-osobně" se do toho nikdy "nechce". I zde jistě funguje ona slavná "tržní konkurence", v rámci které chce každý konkrétní-"individuální" kapitalista přenést toto nutné "břemeno" (… tuto "externalitu") na kohokoliv jiného, a tak jistě získat "komparativní výhodu" – jakýkoliv konkrétní kapitalista tak nerozlišuje mezi ostatními kapitalisty a všemi "zaměstnanci", je mu docela jedno, kdo bude náklady nezaměstnanosti hradit … hlavně, že to nebude právě a jen on sám … a proto také "ve" svém "vědomí" ani "nebere na vědomí", že nijaký "zaměstnanec" nic takového nijak hradit nemůže, protože systémově nemá a nemůže mít "z čeho". Proto také náš žvanil lže dál:"Ano, vzal je vám, když jste pracovali. Pokud jste nezaměstnaní, tak vám stát pouze vrací nepatrnou část z toho, co vám sebral na dani z příjmu, když jste pracovali."… čímž chce zastřít to, že by náklady "nezaměstnanosti" měl hradit právě a především "i"(!!!) on-sám … stejně jako všichni ostatní kapitalisté, což činí obzvláště nechutně prolhaným způsobem tak, že se nám snaží podsunout, že je stát na daních kohokoliv-"všechny" … "okrádá", protože jim "vrací" v situaci "nezaměstnanosti" jen nějakou "nepatrnou část", co od nich vybral na daních, což je … jak již víme, naprostá hovadina a nesmysl. O co takto náš ideologický žvanil snaží? Ale jistě: … snaží se docela obyčejně "štvát" proti státu, který by ho měl donutit platit vysokou daň právě a jen z jeho zisku, aby pak z právě a jen z jeho zisku mohly být hrazeny náklady "nezaměstnanosti" … a jistě i všech dalších "externalit".
Ovšem lhaní našeho prolhaného "chytráka" jistě pokračuje: …"Pokud si (1) uvědomíme, musíme si položit otázku: Nebylo by pro všechny strany výhodnější, aby si každý z nás dával stranou peníze pro případ, že ztratí práci, nebo se proti tomuto riziku pojistil a mohl si tak předem zvolit výši svých dávek pro případ, že ztratí práci?"… a to jak vidíme naprosto nehorázným způsobem, protože v návaznosti na již výše řečené víme, že "ze" mzdy si lze z principu její funkce jen velmi těžko cokoliv "dávat stranou" – to by jistě musel kapitalista na toto "dávání stranou" ve mzdě také připlatit, že ano? … a to tak, aby příjemce mzdy tyto peníze tak takto "stranou" … "dal". To je jistě naprosté "sci-fi" protože, cosi takového by bylo zcela proti-systémovým: … nutně by to vlastnický systém podlomilo v jeho funkci, protože právě takové soustavné "přeplácení" … "pracovní síly" by nutně vedlo nejenom ke kapitalizaci takových úspor, nýbrž v jednom i trvalému snižování slavné "nabídky" téže "pracovní síly" na neméně slavném "trhu" … a to si odmýšlíme možné inflační podněty. Náš lhář jakosi najednou ignoruje (… ach ta "paměť") vlastní "tržní" ideologii a "předpokládá" nejenom to, že jakýmsi zázrakem začnou všichni kapitalisté zcela dobrovolně a radostně platit všechna ta možná "spoření" (… což je docela "masa" peněz, nemýlím-li se :) "na ruku" (… to jistě na úkor svých zisků – jinak to totiž není možné), nýbrž takto "velkomyslně předpokládá" i to, že titíž kapitalisté se tytéž peníze nebudou snažit z "trhu" odsát buď zvýšeným obratem svých kapitálů (… tedy provokací růstu okamžité spotřeby) anebo okamžitým zvýšením svých cen … přičemž vrcholem tohoto "předpokládání" je to, že dotyčný lhář si "myslí", že permanentně vyhladovělí otroci začnou právě v tom okamžiku, kdy dostanou trochu více peněz, než je ekvivalent "života hovada", "horečně spořit" namísto toho, aby si koupili cokoliv, co dosud ani ve snu nemohli a koukali na to jen v televizi či ve výloze (… třeba novou pračku) … anebo si konečně "nepořídili" dítě, které by dosud neuživili – to vše vzdor masivnímu "spotřebnímu tlaku" našeho milého post-industriálního kapitalismu, který je stále na neustále provokaci jakékoliv spotřeby funkčně založen bez ohledu na to, že i to je absurdní.No … a své lhaní náš žvanil "slavnostně završí" rasistickým "zvoláním":"V našem státě je asi 5 % zdravých a práceschopných lidí, kteří nikdy nebudou pracovat. Obvykle mají snědou pleť, přes den přemýšlí, co by kde ukradli, a svému okolí se chlubí, že ve svých 30 letech ještě nikdy nebyli zaměstnáni."… což mě navádí k tomu, že asi také budu mít "snědou pleť", protože jsem byl v životě "zaměstnán" asi dvakrát … a to jen velmi krátce, protože mám na jakékoliv "zaměstnání" doslova a bez přehánění "fyziologickou" (… ostře "alergickou") "reakci" … i když jsem ovšem v životě nevzal ani korunu jakékoliv "dávky".***Tož tedy znovu ve shrnutí: …… ideologie, kterou "představuje" náš prolhaný žvanil, je docela nesmyslná … "fantastická", "fantaskní", "paperbackově literární", "komická", groteskně "kazatelská" … tedy pro debily. V koncích a v úhrnu: … proč?No jednoduše proto, že skutečnost a komplexní realita založené na vlastnickém systému je taková, že všechny "externality", to jistě včetně nákladů "nezaměstnanosti", "by měl"-musí sanovat na jak vlastnických tak i "zaměstnaneckých" zájmech a potřebách relativně nezávislý stát (… ovšem v minulosti to byly i obecné, tedy celek obce zahrnující, církve), jež byl v kontextu kapitalismus … "nad" kapitalismem formulovaná jakožto osvícenský, a to tak, že teto stát odnímá podstatnou část zisků systémovému vlastníkovi a tyto příjmy pak za těmito účely užívá v kontextu racionality, která nejenom, že není jakkoliv "v souladu" s racionalitou vlastnicko-"tržní", nýbrž je s touto racionalitou v přímém sporu. Tento stát jednoduše nemůže(!) a nesmí být(!) oním "dobrým hospodářem", jak si to představuje systémový vlastník (… tedy kapitalista) a jeho poskoci, protože jeho cílem a účelem není(!) a nesmí být(!) zisk z kapitálu stejně, jako tento stát nesmí být sám kapitalistickou-vlastnickou subjektivitou … ani nesmí být podřízen jakýmkoliv kapitalistickým vlastnickým zájmům, aby svou funkci a úlohu … to jest sanaci nákladů reprodukce vlastnického systému (… to jest kapitalismu), které vlastnické subjektivity (… tedy kapitalisté) nechtějí (… a v zásadně ani ze své funkce NEMOHOU!) hradit, mohl vůbec plnit."Anti-etatistická" takzvaně "neo-liberální" ideologie je tak SYSTÉMOVĚ(!) naprosto zhoubná, protože v kulturně-ideologické rovině systémově zcela nezbytnou funkci (… dnes již v zásadě bývale) osvícenského státu z čista znemožňuje – tedy jistě tehdy, pokud je tato ideologie akceptována a pokud se stane motivací a legitimizaci jednání většiny relevantních "individuí", což jsou v tomto případě jistě "individua" vlastnická. Tihle "neo-liberálové" rádi žvaní o tom, že je to onen jimi jak "satan sám" … "pronásledovaný" stát, co jest příčinou takzvaných "ekonomických krizí" (… reálně bychom ovšem měli mnohem spíše mluvit o "kapitalistických krizích", protože nikde jinde než v kapitalismu se tyto "krize" nevyskytují), ovšem skutečnost je daleko spíše docela opačnou, protože i když jakákoliv(!) ideologie nemůže být příčinou takových "ekonomických" fenoménů, tak jistě může být jejich akcelerující a prohlubující spolu-příčinou či velmi závažnou komplikací jak v příčinnosti tak i v průběhu a symptomatice – a takovou ideologií tento "neo-liberalismus" zcela jistě i je.
Poslední poznámka …budiž k tomu zdánlivě podivnému fenoménu toho, že "nejzarytějšími přívrženci" a "neúnavnými propagátory" … ba téměř "mučednickými evangelisty" této velmi-pozdně buržoazní ideologie jsou právě a především "velmi dobře" placení "zaměstnanci" … tedy sub-buržoazní poskoci všelikého druhu a typu – tedy právě ta "sorta", která se ve smyslu této ideologie i zde u Tribuna tak "vyžívá" …… ovšem výklad tohoto fenoménu zase nebude tak obtížný, že ano? Prvním důvodem a příčinou je jistě to, že samotní kapitalističtí vlastníci na takovou "práci" jednoduše "nemají buňky", a tak si na ni musí někoho "zjednat", nehledě na to, že takový kapitalistický vlastník se s něčím takovým ani ve snu nechce namáhat, že ano. Ovšem to jistě nijak nevysvětluje to, proč se tito sub-buržoazní poskoci tak úporně "snaží", a to často docela "autonomně" … jakoby "z vnitřní motivace". Odpověď v tomto ohledu ale také není příliš složitou právě a jen z toho důvodu, že běží o "zaměstnance" a nikoliv o "platné" a reálné vlastníky. "Vtip" je docela prostě a "zemitě" v tom, že právě a jen tito přeplácení poskoci (… přeplácení "za" svou poskovskou "loajalitu") jsou těmi, kdo reálně mohou při případné (… to systémově zcela správné!) daňové progresi přijít o podstatnou část svých poskokovských "mezd", jež je jim vyplácena (… to všelikými formami) za všechno možné jenom ne za jakoukoliv práci. Ovšem i přesto, že tito poskoci toho příliš nadělají (… pouze "přerozdělují" práci na své podřízené, které pak dozorují a buzerují), tak stále mají "instinkty zaměstnance" … tedy: … "za co nejméně práce, co největší mzdu". A protože toho už docela běžně moc nenadělají (… takže se víc ulívat už nemohou) a protože "už takhle" docela "běžně" jsou zcela iracionálně přepláceni (… takže si jen těžko mohou přímo vynucovat vyšší mzdy) tak tento svůj "zaměstnanecký instinkt" … "instinktivně" :) obracejí proti státu. Mechanismus je tady vcelku jednoduchý: … relevantní vlastník si přeplácením této relativně úzké vrstvy sub-buržoazních poskoků kupuje jejich "zaměstnanecké instinkty", aby je takto v jejich "subjektivní aktivitě" a "autonomii" obrátil (… pervertoval) nejenom proti ostatním skutečným a reálným "zaměstnancům", nýbrž i proti státu tak, že si takto vytváří jako makro-sociální tak i mikro-sociální (… kupříkladu v rámci vlastního podniku) základnu a instrumentaci vlastních systémových zájmů a potřeb, jež pochopitelně nabývá svých podob ideologických a politických = toto je sociálně-psychologická funkční podstata "neo-liberální revoluce". Jistě "vratká" … ale vysvětlujte to buržoustovi a jeho poskokovi – parazitovi a parazitovi na parazitovi. :)***No a nejposledněji … [39] a v předcházejících … Majko:… faktem dělby fyzické a duševní práce existují takové "práce" (… nejde totiž o lidskou práci), které nechce "dělat" doslova nikdo(!) … a tedy jsou "práce", "ve" kterých jsme všichni naprosto "totálně" … "líní"(!) – jsou "práce", které trvale a vždy nechce dělat 100% té "populace".
Chuť nebo nechuť k různým odporným pracím záleží na odměně, která je za takovou "práci" nabízena. Možná, že je nedostatek metařů. Ale určitě není nedostatek pornoherců a prostitutek.
Jistě, Majko,když je nejhůř a fakt už nikdo dělat nechce, zbývá ještě ta poslední odměna, který spolehlivě zabírá: ponechání na živu.
Geone,házíte perly sviním. Naštěstí, protože jinak bych se k nim asi vůbec nedostal, takhle si je mohu prohlédnou a svině ať se s nimi třeba udáví.Jenom mne tak napadá, jak píšete o těch lhářích, já si myslím, že většina z nich lháři nejsou, ale opravdu tomu věřím. Což je sice omlouvá, ale nešlechtí.Jak jste napsal: "Ovšem i přesto, že tito poskoci toho příliš nadělají (… pouze "přerozdělují" práci na své podřízené, které pak dozorují a buzerují), tak stále mají "instinkty zaměstnance" … tedy: … "za co nejméně práce, co největší mzdu". A protože toho už docela běžně moc nenadělají (… takže se víc ulívat už nemohou) a protože "už takhle" docela "běžně" jsou zcela iracionálně přepláceni (… takže si jen těžko mohou přímo vynucovat vyšší mzdy) tak tento svůj "zaměstnanecký instinkt" … "instinktivně" :) obracejí proti státu."[46] – Tak tohle považuji za geniálně vyhmátnuté jádro pudla. Správně formulovaný a pojmenovaný problém je vyřešený problém. Opět jste mi ušetřil léta přemýšlení, díky.
Vy to rikate, majko,..Jako kdyby vam dort, ktery si koupite, chutnal jen podle ceny, kterou za nej zaplatite.Mezi metarstvim (hle, nezname slovo) a pornoherectvim najdeme spise vice ideologickych, nezli technickych rozdilu. Uz jen proto, ze jedni spinu vytvati a druzi ji odstranuji. Jedno je spise finalni cinnost, druhe zlocinecka. Idealni aprobace pro metare by byla: otec od rodiny- neuspesny urednik- metar. Pro pornoherce pak: policista- korumpovany policista (zlocinec)- pornoherec; obavam se, ze i v tomto nahodnem srovnani se dostavame uplne na opacne a nesrovnatelne poly lidskeho ziti. Neverte pornohereckam, co se staly poslankynemi.