Prezident Klaus mluví o Zelených posměšně jako o melounech – navrch zelení, uvnitř rudí. Jenže čeští Zelení jsou spíše jako fíky – navrch zelení a uvnitř hnědí. Ne snad, že by měli něco společného s fašismem, jsou prostě jen shnilí a až po uši v lejnech, ze kterých se nějak neumějí vyhrabat.
Prokázali to na svém právě probíhajícím sjezdu, když si do svého čela opět zvolili Ondřeje Lišku, který je skrze svoji ministerskou účast na Bursíkově tyrkysovém" vládním projektu spojen právě s tou koncepcí, které Zelené srazila zpět do nevolitelnosti.
Podstata Bursíkova experimentu spočívala v rezignace na ty programové body, pro které byli Zelení pro voliče zajímaví, a naopak ve vládní spolupráci na realizaci toho, co zelení voliči nechtěli a proto Zelené volili v domnění, že podle svých slibů budou jiní. Bursík sice dosáhl toho, že Zelení krátce zazářili a získali výrazně větší podíl na moci, než by odpovídalo jejich volebním výsledkům, jenže tím zároveň spálili svůj veškerý volební potenciál.
Zelení v příštích volbách pravděpodobně zůstanu před branami Sněmovny. A v těch dalších zřejmě také. Bude to chtít čas a hodně práce, aby získali zpět důvěru voličů, kterou zmrhali participací na nejhorší vládě v novodobé české historii.
Pokud byl dnes staronovým předsedou zvolen Liška, znamená to jediné: Zelení nenašli způsob, jak opustit sestupnou trajektorii, nedokázali zažehnout pomocné motory inovace" a dali přednost jistotě kontinuity před rizikem zmlazovacího" řezu. Možná tím zachránili stranu, nikoliv však svůj volební potenciál.
Jenže, upřímně řečeno, ať by byl za předsedu Zelených zvolen kdokoliv, asi by to na věci příliš nezměnilo. I když si to nechtějí připustit, Zelení jako relevantní síla v české politice zřejmě nadlouho skončili, tím spíše, že i z poslední enklávy alternativy pro nespokojené městské voliče, kde ještě mohli doufat ve slušný výsledek, je postupně vytlačují profesionální recykláti.
Zelených je škoda, protože zelený hlas" v nás velmi chybí a přitom je jeho potřeba stále naléhavější, ale specificky česká forma zelené politiky se ukázalo jako neživotaschopná. Do budoucna jde dát Zeleným jenom jednu radu: ševče, drž se svého kopyta.
Tribun 
O to tragičtější, že jsou jediní, kteří můžou dovolit – aniž by spáchali politickou sebevraždu na plnou hubu říct, že je nutné radikálně omezit spotřebu, pak by se ale museli vyjádřit i k redistribuci statků a zákonitě by se dostali na pozici radikální levice.
Ano brtníku,neoliberální zelení, a nic jiného Zelení s Bursíkem ani s Liškou v čele nejsou, jsou naprostý unikát a absurdní nesmysl a to, že se do parlamentu nedostanou, bude jen dobře.
cesti Zeleni jen predbehli dobu.Nemaji za sebou personalni historii 1968, ze ktere by prubezne zili, jako Zeleni nemecti.Zkratka si predstavovali, ze za zelene slovo dostanou definitivu. Sice meli smulu, ale jejich cas jeste prijde, predevsim pro jejich rudou potencialitu, zatim jsou jak hmyzi larva, ze ktere nevite, co se vlastne vylihne.