Hned na úvod je dobré zdůraznit, že autorem je skutečně ten Che Guevara – ikona levicové revoluce, symbol odporu a soudruh Fidela Castra. To však neznamená, že by Motocyklové deníky byly politickým manifestem či revolucionářskou rukovětí. Popravdě, politiky a revoluce v nich z počátku není ani za mák a začínají si nesměle říkat o pozornost až ke konci, kdy s postupem času a zkušeností již Che Guevera nedokáže mlčet k bídě a utrpení, se kterým se na své cestě Jižní Amerikou setkává. Těžiště Motocyklových deníků však leží – v deníku o jízdě na motocyklu.
Na cestu se čerstvý doktor medicíny Ernesto Guevara, tehdy ještě bez mýtotvorného přídomku Che", který si vysloužil až později za bojů po boku castrových Kubánců, potomek dobré argentinské rodiny, vydal se svým dobrým přítelem Albertem Granadou v roce 1951. Sdíleli spolu nejenom jeden motocykl, ale především to dobré i zlé, co cesta přinesla. A že toho při putování těžkým terénem a zaostalými venkovskými oblastmi Jižní Ameriky nebylo málo. Přesto si Che Guevera nestěžuje, a když, tak jen v náznacích, či s notnou porcí černého humoru.
Dominantním rysem Motocyklových deníků jsou totiž nadhled, sebeironie a vše prostupující humor, neopouštějící Che Guevaru ani v těch nejtěžších chvílích. Osvěžující lehkost psaní, tolik kontrastující s představou tvrdého a nesmlouvavého apoštola revoluce (jaký byl Che Guevara ve skutečnosti, to posoudit nedovedu) je pro Motocyklové deníky příznačná.
Spolu s tím, jak cesta plyne a přibývají potíže, stávají se zápisky poněkud zanedbanými a roztříštěnými (několika týdenní výpadky v zápiscích nejsou výjimkou a úplný závěr je, stejně jako předmluva, dokonce dílem Che Guevarova otce), charakter Motocyklových deníků – lehký, nikoliv lehkovážný – však zůstává zachován.
Realita Jižní Ameriky, tu krutá, tu rozverná, tu ubíjející a tu povznášející vystupuje z Motocyklových deníků velmi plasticky.
Přesto, že s ideály komunismu se Che Guevara seznámil již před svým odjezdem na roční pouť po Jižní Americe, vystává z Motocyklových deníků dojem, že právě tato cesta jej definitivně přivedla na dráhu profesionálního revolucionáře, protože teprve tváří v tvář bídě vynucené nikoliv přírodními podmínkami, ale systémem, člověkem a vykořisťováním, dospěl Che Guevara k nezvratnému závěru, že je nutno něco udělat a že on nedokáže zůstat nečinný.
V samotném závěru Motocyklových deníků je také jediná pasáž, kterou lze označit za čistě politickou, za vyznání právě se zrodivšího revolucionáře: Věděl jsem, že v okamžiku, kdy velký vládnoucí duch vědění rozdělí lidstvo na dva protichůdné tábory, budu s lidem, a vím, protože to vidím ve hvězdách, že já, vybíravý preparátor doktrín a psychoanalytik dogmat, budu výt jako posedlý a útočit proti barikádám nebo zákopům, s krví zbarvenou zbraní a šílený vztekem podřežu všechny, kteří mi padnou do rukou. A vidím, mé předchozí vzrušení umdlévá, jak padám obětován opravdové revoluci, která sjednocuje vůle individuí, a jak říkám mea culpa, jak jdu příkladem. Už mám rozšířené chřípí, cítím palčivý pach střelného prachu a krve, smrti nepřátel. Tělo mám připravené na boj a celou svou bytost chystám jako chrám, ve kterém s novou nadějí a novým nábojem zazní pekelný ryk vítězného proletariátu."
Přesto jsou Motocyklové deníky především dílem literárním s nespornými literárními kvalitami, které by si neměl nechat ujít nikdo, kdo touží číst něco čtivého, ne však banálního.
* * *
Samostatnou zmínku si zaslouží doslov, který má očividně jediný účel: zadusit hned v zárodku sympatie, které Motocyklové deníky ke svému autorovi vyvolávají. Proto má zřejmě podtitul Vizionář i kat" a proto se soustředí na Che Geuvaru revolucionáře a válečníka, jehož ruce nejsou rozhodně tak čisté, jako jeho úmysly (přičemž v podání autora doslovu nejsou příliš čisté ani ty úmysly). Ale protože jde o doslov, je tento návod k správnému chápání díla" až na konci, takže kdo nechce, nemusím si jím kazit zážitek z jinak dobré četby.
Ani nevim proc,ale Guevara a jeho osud mi velmi pripominaji Gagarina. Usmevavi panacci, ryzi nahodou zatazeni do velike politiky. Snad to byly dva podobne zabery z nejakych tydeniku: Guevara i Gagarin stali pred skupinkou pracujicich, nejisti, nevedouci co delat. Pak je posadili na traktor, oni jezdili porad dokola, pracujici tleskali a smali se, ikony se rozpacite tvarily, nejradsi by utekly pryc.
Hehe, pobavil jste mě… potomek dobré argentinské rodiny. Šlechtické, že? Nabízí se řečnická otázka, jaká rodina je "špatná". Jistě je vám známo, že Guevara vytvořil na Kubě speciální popravčí čety na likvidaci politických oponentů a koncentrační tábory. A že osobně byl šéfem jednoho z nich, v němž bylo za jeho vedení BEZ SOUDU popraveno víc než 700 Kubánců. Přihlédnu-li k vašemu názoru na Mašínovce jako "sprosté vrahy", neshledávám ve vašem okouzlení Guevarou žádnou uchopitelnou logiku. Možná je to tím, že nejsem držitelem Fučíkova odznaku… ?
Popraveno bylo 700 vrahů, mučitelů, sadistů, žoldnéřů italoamerické mafie, gangsterů. Ale to by tvůj omezený mozek musel něco chápat a hlavně bys musel něco vědět ty wikiblbe.
@Teo,já především dělám to, čeho vy nejste schopen (nebo ochoten?): rozlišuji Guevaru-spisovatele a Guevaru-revolucionáře. Rada pro příště, @Teo: čtěte vše, a hlavně to, co napsal autor, ne jenom doslov.P.S. Guevarova rodina údajně skutečně patřila mezi argentinskou šlechtu. Každopádně v té době mohlo dosahovat sociálního statusu Guevarů-Lynchů odhadem maximálně 20% argentinské populace, spíše výrazně méně.
Konecne i sam soudruh Lenin byl synem slechtice.
[3] Takže jako revolucionář… byl anebo nebyl podle vás masovej vrah?
Teo a co takle papa Doc?
[3] [5] Abych vám to usnadnil… jsem ochoten připustit, že Guevara je jako autor zajímavý, přestože jsem ho nečetl. Nebýt toho posledního odstavce, nepokládal bych tuto otázku. A mimochodem, Duvaliera a Pinocheta taky považuju za masové vrahy. Tento článek však není o nich…
Opravdu povazujete Piniocheta za masoveho vraha?.To se hned pozna uroven. Ted byste nemel uz mit zadny problem to z Tribuna vymacknout. tady mate napovedu:http://www.cubaarchive.org…08.pdfA co treba takovy Bush jun., toho za masoveho vraha povazujete take? A co Blaira a nositele Nobelovy ceny za mir Obamu?Mimochodem, zde je vyborny, tragikomicky clanek z CFP:http://www.czechfreepress.cz…=442
Navštivte Rosario a rodný dům Che Guevary!http://upload.wikimedia.org…3.jpg:-))
Pro saxead [1] http://zpravy.idnes.cz…e.jpg&Akorát žádný lid na fotce vidět není, leč pečlivě vybrané funkcionáře… :-)
No, jo ZETOR.[10] Na rozdíl od Che Guevary, přežil až do dnešních dnů. Všimli jste si že mu kvůli jeho "řidiči" ani neumyli pneumatiky? Tak si říkám: Umělecký záměr (i když v takovém případě by mu to lépe slušelo na poli) a nebo nižší úcta k celebritám v té době?
No, jak tak lovím v paměti, tak to, před čím je Che se zetorem vyfocen,bude asi autobusové nástupiště u hlavního vchodu. Skladové plochy závodu měly nezpevněné plochy (aspoň jejich část) a vypadá to, že asi nedávno pršelo. Povšimněte si, prosím, že velký revolucionář vůbec není zacákán a je (spolu se soudruhy z obou zemí) ukryt pod střechou… :-))Kdepak by tehdy tušil, jak nakonec dopadne v Bolívii…
No, netušil, netušil…[12] Ale i po něm zůstalo něco hezkého:http://zena-in.cz…leka-za-zvirataOvšem "metoda revoluce" prošla příjemnou změnou :-)
Jo, příjemná holka na pohled…Teda až na to krytí "nábojovými" pásy… :-)))
Řekl bych,že mrkvová "munice" odpalovaná jejím půvabem je docela přijatelná revoluční varianta :-)))
@Teo,tento článek není o Guevarovi-revolucionáři stejně, jako není o Pinochetovi. Tak proč se sem pořád cpete s vlastní agendou?Navíc, kdybyste se laskavě obtěžoval přečíst si text, pod kterým se tak zodpovědně čílíte, věděl byste, že na vaši otázku stran Guevarova počínání na Kubě odpovědět neumím, protože Guevara-revolucionář je pro mne právě jen tou ikonou.
Ale, že to byl to moc pěknej chlap, co ?:-)
[16] Mě ten článek nerozčílil, jenom jsem ho využil, abyste se demaskoval, což jste svou vyhýbavou odpovědí učinil. Když už jste tak nesmlouvavý k Mašínerii, když už jste nedávno nadšeně referoval o Štětinovi jako udavači a tento spot zařadil do lumpenkategorie Fučíkův odznak, pak by sem ještě slušelo ocitovat pasáž z Wikipedie o další "ikoně":"Gusta Fučíková po válce angažovaně propagovala jeho dílo. V jeho nejznámějším díle, Reportáži psané na oprátce, provedla výrazné škrty, které proměnily závěr: vynechala pasáž, v níž se přiznával k vysoké hře, totiž že vodil gestapo za nos a zdánlivě upřímně vypovídal, ovšem jen o těch soudruzích, kteří podle jeho mínění byli již stejně ve vězení; mnohdy se však mýlil." "(sic!)
vy myslíte,že "ikonou" byla Gusta Fučíková? Jinak si nedovedu vysvětlit váš odkaz na wikipedii, která Fučíkovi věnuje asi dvanáct řádků – z čehož cca polovina se týká období po jeho smrti, nebo pochybných zásahů G.F….
Mno, @Teo, možná byste si měl tu kompletní Reportážvčetně "emendací" paní Gusty. Vyšlo to kompletně nakdy v 1. polovině 90. let a je to – včetně bohatých komentářů – moc zajímavé čtení.
… tu Reportáž přečíst, @Teo… :)
XYmám to tu před sebou, takže kdyby se @Teo rozhodl pokročit dál od těch pár řádků ve wiki, vyšlo to v nakladeltví TORST v r. 1995…a je to fakt velmi zajímavé čtení.
Díky za doplnění, K-k.Nemám kníhu u sebe, jen "před očima". Tak přece ten Stoilov, to na tom mém "vitřním obrázku" spolu s vročením nebylo k přečtení. Moc zdravím (a jak asi tušíš, nejen to)!
evidentně máš dobrý zrak, XY!Já sice vidím hůř – ale počítačové doupě mám vedle knihovny ;o))
Těch hor papíru mám všude dost, K-k,ale tohle je jedna z posledních knížek, kterou jsem si KOUPIL a mám ji tedy (někde!) doma. A nepřej si vidět, jak to dokola vypadá. A to už domů s žádnou knížkou vlastně ani nesmím… :-)
takžearcheologický výzkum ve vlastním bytě? :o))) To chce docílit roztřídění aspoň na úrovni "šestá hromada na severo-severo-východ". Znám to až moc dobře! Ófšem my inteligenti chaos hravě zvládáme, že?
No, nechci tady tribunovi moc plevelit, K-k, ale už to není, co bývalo –tuhle jeden potomek vyžadoval jistou knihu, o níž jsem věděl, že ji mám. Ale v souřadnicích, definovaných pamětí, nebyla. Musela být tedy odpravena z místa trvalého bydliště do přechodného, které slouží také jako záložní sklad literatury. Potomek živě souhlasil, že právě tam ji viděl a že si to dobře pamatuje. Ale chyba. I on si pamatoval špatně. V záložním skladu nebyla. No, nakonec jsem ji našel doma, v první řadě, jen o jedno patro výš nad zapamatovanými souřadnicemi. Proces trval asi šest neděl… :-))))
živě si to dovedu představita jen úcta k Tribunovi mi brání dodat několik podobných historek z vlastního brožovaného života. Doteď zůstává záhadou zmizení obrovského kladiva v jednom z depozitářů okresního archivu. Nakonec jsme dospěli k názoru, že v budově straší některý ze zdejších pradávných mnichů a to kladivo si vzal při své půlnoční obchůzce s sebou…
8.Novodobých masových vrahů by se jistě našlo víc, třeba Sadám, nebo Miloševič, potřeba je odhlédnout od ideologie s kterou se buď více, či méně ztotožňujeme, nebo vůbec neztotožňujeme, pod jejímž pláštíkem se staly.Možná by Tribune nebylo od věci, "vyrobit" přehled masových vrahů 20. a 21. století, myslím těch v rámci různých ideologií:-)
Zebricek si udelat muzem,ja sazim na Exxon/ Chevron/ BP/ Shell/ Conoco a mozna i v tomto poradi.
saxizačala bych jednotlivci :-)
Jednotlivci?On Saddám někoho vlastnoručně uškrtil?
jonáši špatná kondice?a kohožepak vlastnoručně uškrtil Shell? :-)
Tys chtěla jednotlivce,nebo se mi dělaj nějaký mžitky? No nic, můžu bejt i jinde.
Mod.,s tím žebříčkem[29] bude asi potíž, protože takový Miloševič je spíše obět mašinérie NATO, které potřebuje zdůvodnit agresi proti Srbsku, než zločinec, natožpak vrah. Saddám by možná vlezl, pokud by mu tedy nevadilo, že bude v jedné společnosti s Bushem. A jestli to Afghánistánu povede nadále stejně, zajistí si čestné místo i Obama. Nechcete raději ten žebríček nazvat "Koho nemám ráda?"
Tonoucí @Teo se stébla chytá?Je mi líto, ale to je váš problém, že akceptujete pouze odpovědi, které chcete slyšet, ne můj. Docela mne překvapuje, že při své věku a vzdělání neumíte číst. Napsal jsem vám to myslím dost jasně a se zdůvodněním dalece nad rámec toho, co si můžete nárokovat.
Tak to každopádně, Mod.[17] Ovšem v hodnocení jeho osoby či jeho tvorby nám to myslím moc nepomůže, že? Ovšem uznávám, že kvůli němu bych klidně začal kouřit doutníky. Samozřejmě kubánské!
Tribune 35.pokud jde o Srbsko, je mi jasné, že se neshodnem, protože já považuju zásah zvenčí, jako jeden z mála naprosto nezbytných. Jak říkám, v tomhle se neshodnem, což nic nemění na tom, že já mám Miloševiče v první 10.Tuhle jsem viděla moc hezký film, Lovci stínů, velmi kulantní řešení:-)
37. Pravda, to nám nepomůžecož ovšem na věci nic nemění:-), ovšem je zvláštní, když je zlý hezký člověk, tím spíš by to chtělo ten žebříček:-)