Severní Moravu a Slezsko zasáhly silné deště a s nimi přišly povodně. Tak jako každý rok, chtělo by se říct. Povodně začínají být spíše než výjimkou pravidlem, nemine snad rok, aby někde velká voda nenadělala škodu. Ty současné udeřily ve stejných místech, jako velké povodně před 13 lety, které se tehdy zapsaly do povědomí lidí jako symbol zkázy. Letos to snad není tak hrozné, možná jsme ale již jen otupěli.
Stále častější povodně bude třeba vzít jako fakt a naučit se s nimi žít. Větru a dešti by snad ještě poručit šlo, ale vodě? Voda si sama hledá cestu, teče si, kudy chce. Hráze ji mohou na čas zastavit, ale její cestu nezmění a je-li jí hodně, žádná hráz nic nezmůže. Můžeme zkoušet s vodou bojovat za pomoci stovek a tisíců tun betonu, anebo můžeme zkusit se jí přizpůsobit a nestavět své domy a továrny vodě do cesty. Dnes, když sílu vody nahradila elektřina, by to již docela dobře možné bylo.
Je zde ovšem jedno velké ale: co s lidmi, kteří v záplavových oblastech nyní žijí. Někteří z nich přišli již podruhé v krátké době o všechno, na většině z nich je vidět, že nepatří mezi horních deset tisíc, nemají rozsáhlé peněžní zásoby a nemohou jen tak sáhnout do štrozoku a postavit a vybavit si nový dům. Pravděpodobně se tedy budou pokoušet klopotně opravit své stávající, vodou poničené domy a zůstanou v nebezpečné oblasti, s vyhlídkou na další povodeň za pět deset let, ale také možná za rok.
Zadlužení. Vyčerpaní. Bez možnosti odejít.
Jsou v pasti – z jedné strany voda, která jim dává najevo, že bydlí na špatném místě a měli by se přestěhovat, z druhé strany trh, které je jinam nepustí. Jejich nemovitosti jsou neprodejné, a když, tak za mizernou cenu. Pojišťovna jejich domy nepojistí, protože pracuje s náhodným rizikem, nikoliv s jistotou. Úspory velmi pravděpodobně nemají, protože je spolkly rekonstrukce po minulých povodních. Hypotéku jim nikdo nedá, protože nemají čím ručit, jsou finančně vyčerpaní a nepředstavují právě dvakrát bonitní a perspektivní klienty. Pokud stály vodě v cestě továrny, nebyly ušetřeny ani ty. A není jisté, zda v továrnách, ve kterých lidé pracují, bude obnovena výroba, protože důvody pro provozování továrny jsou všechny možné, jenom ten, aby si lidé mohli vydělat, mezi nimi chybí.
Bylo by rozumné opustit záplavové oblasti a jít vodě z cesty. Jistě, že někteří chtít jít nebudou, protože jsou tam doma, mají vztah k tomu místu, ale jiní by třeba i šli – kdyby mohli. Jenže kam mohu jít? Kde na ně čekají s otevřenou náručí? Kamkoliv přijdou, budou na ně koukat jako na ty, kteří jim berou práci, nebo skrz prsty jako na protekční, protože bez pomoci státu by se to stěhování neobešlo, protože sami na to, aby si vybudovali novou existenci jinde, mít nebudou. A když jim stát pomůže, najde se dost hlupáků, kteří jim budou závidět, že dostali peníze nezaslouženě, za nic.
Lidé postižení povodněmi jsou v nezáviděníhodné situaci, sevření mezi živlem a systémem. Jsou bezbranní a odkázaní na pomoc druhých, bylo by proto snadné na ně zapomenout a nechat je napospas, ať se protlučou, jak umí. Snadné ale není totéž, co správné. Mělo by se jim pomoci a jedním ze způsobů, který navíc může situaci alespoň částečně řešit do budoucna, by bylo pomoci jim přestěhovat se někam jinam, kde budou před vodou v bezpečí. A zde by měl nastoupit stát či kraj a začít konat. Je třeba vytipovat nové lokality, možná založit nové obce, zpracovat povodňové mapy, vyhlásit stavební uzávěry a zajistit nové domy, či byty. A pokud jim bude někdo závidět? Má možnost koupit jejich vyplavený dům a zkusit si, jaké je to terno" žít v záplavové oblasti.
Tribun 
Z velké části pravdaale je to velice široký problém, který se nedá vtěsnat do článku, natož do komentu. Celé to souvisí se změnou hydrologického režimu, se změnou chování lidí (např. zánik historické paměti, v řadě míst, kde sou dneska povodně, byly i dřív, ale protože už lidé nejsou navázání na půdu, tohle všechno zapomněli a vesele si v dané lokalitě staví domy), mohli bychom se zamyslet na vlivem hospodaření člověka v krajině, zvětšovaním plochy s vysokým koeficientem odtoku a naopak zmenšováním ploch s nízkým koeficientem odtoku, atd.Ale k lidem – možná by jim měla být dána možnost volby: pomůžem vám vystavět si dům v bezpečné lokalitě, ale pokud chcete zůstat na původním místě, s velkou pomocí nepočítejte a rozhodně počítejte s tím, že voda se k vám vrátí, možná už hodně brzo.Viděl sem lokality, kde lidé přišli opravdu o všechno a přesto si na tom samém místě vystavěli nový dům v řádech mnoha miliónů. Nemyslím si, že by pro ně byl problém už si ten nový dům vystavět v lokalitě jiné (a v daném případě by šlo třeba jen o pozemek ve vzdálenosti 200-400 m.) aniž by jejich peněženka nějak výrazně utrpěla nákupem jiného pozemku.
Nepamatujete si obyvatele Troubek z minulé povodně? Newchtějí se stěhovat jinam, a nejen oni, lidi si staví nové domy na starých místech, případně se odunou pár metrů od vody.A velká řešení jsou problém.
Mod.Možná by to šlo řešit jako v Číně při stavbě přehrady "Tři soutěsky". Násilný odsun a vůdce rebelů, kteří se odmítli vystěhovat, pro jistotu popravit.:-((
Sejrano právě, to asi jedině:-(, každopádne institut vyvlastnění už tu asi opět máme…
Kauza Troubky – keců keců keců, že to vydá na horu, ale to podstatné, proč a jak k tomu došlo, o tom se mluví v úzkém kruhu zasvěcených a … ale to až nakonec.Tedy příčina před lety byla v protržení ochranné hráze, která prostě nebyla dimenzovaná na 1000 letou vodu, to se stává a nejde tomu v podstatě zabránit, podstata současného problému je v tom, že hráz se znova protrhla na stejném místě za situace, kdy byla asi 50 ti letá voda. Otázka zní proč, když původní hráz dokázala Troubky při podobné vodě opakovaně ochránit?Kdo opravu hráze dělal – jak – a proč nevydržela podstatně menší nápor než původní?Hodně otázek – napadá mě dokonce, že ba se za to měl někdo zodpovídat, každopádně se ptát proč.A to poslední, ze sdělovacích prostředků tenhle problém až na jedny noviny všichni zametli pod koberec, viz článek tady:http://www.headlines.cz…b30b&
[1] Nejsou voni nějak mimo mísu?
Pro všechny mudrlanty to podstatné raději přepíšu:Troubky na Přerovsku, které se staly symbolem ničivých povodní roku 1997, byly i letošními záplavami těžce poškozeny. Řeka Bečva zaplavila asi dvě třetiny obce a občané museli být opět po třinácti letech evakuováni. Obyvatelé Troubek jsou roztrpčeni z toho, že vláda za celých 13 let pro ochranu obce neudělala vůbec nic, navzdory slibům politiků…Voda začala do Troubek pronikat kolem půl čtvrté ráno. Starosta nařídil v jednu hodinu v noci evakuaci obyvatel, která se dotkla zhruba pěti set lidí. V opravené hrázi u řeky totiž vznikla průrva o délce asi 250 metrů. Vytvořila se na stejném místě jako při záplavách v roce 1997!
No, brtníku, ten spravovač hráze bude jistě lehce dohledatelný,a protože jde o velké peníze a velké škody, můžeme se těšit na zajímavý soud… Někdo stavěl, někdo dozoroval, někdo kolaudoval…
Ovšem pani místostarostkaje jinýho názoru .. Voda z Bečvy do Troubek skutečně v úterý nad ránem pronikla zhruba stejnými místy jako v roce 1997. Je to fáma místních lidí, ale podobně teď informují i média. Prý se protrhla hráz, což není pravda. Žádná umělá hráz v těchto místech u Bečvy vůbec není," prozrazuje místostarostka Troubek Vladimíra Hanzlíková. "Zhruba stejnými místy" znamená od severu, z úzkýho sevřenýho ohybu řeky pod Přerovem, nikoli přímo od řeky. Terén už mam z několika map docela nacvičenej, tak vim že je tam severně od obce velká proláklina (velká plošně, vertikální reliéf je tam do jednoho metru) která vypadá přesně jako nějaký starý přelivový koryto, mířící do východní části obce. A taky si pamatuju, že tudy to doteklo i v roce 1997, kdy se z toho vinilo i nějaký zapomenutý lano přes řeku .. jak je vidět, jde to asi i bez lana.A včíl mudrujte.http://www.tyden.cz…i_169471.html
jonáši tak já si malinko zamudruju:-)Vzpomeň na vodu z roku 2002 v Praze. Určitě se nedá říct, že by Praha byla nějak odfláknutá, ale voda, když je velká, si prostě vždycky najde cestu nejmenšího odporu, a když je HODNĚ velká, vrátí se i do svých původních koryt, což konkrétně v Praze znamená Karlín, a pokud taková voda příjde znovu, poběží zase přes ten Karlín, i kdyby se posral sám primátor.
voda nebo zima – obojí je živelPodobný problém a patová situace chudých je i v "logice" jakou byl vymyšlen program Zelená úsporám. Ten se paradoxně stal dotací pro bohaté, protože všechny stavební úpravy na domě si zájemce musel zaplatit ze svého ( čili ty peníze musel mít, nebo být natolik "bonitní", že mu je někdo půjčil ) a pak je teprve dostal ( nebo jejich část ) proplacené z této dotace.Takže lidé, kteří by svá okna či zateplení potřebovali řešit nejakutněji a opravdu na to neměli, zůstali zase bez pomoci.
Jo to poběžípokud se nepostavěj na Rohanskym pořádný valy, aby nový rozvojový území dobitý firmou Sekyra Group řádně za peníze daňových poplatníků ochránily. A víš proč? Protože byla Praha odfláknutá, a pravděpodobně je dosud, byť se do zábran nalily betony za miliardy. Stejně jako byl odfláknutej systém utěsnění metra, žejo. A jako byla tehdy řádně "odfláknutá" volba Ignora Němce primátorem po vymítání Kasla.Zase stačí jít do starých map, ale k poučení to asi nestačí. Protože ze tří vltavských ramen v libeňskym ohybu zůstalo jen jedno, pod nim v řečišti trošku překáží ještě trojskej jez, a tak to tu masu vody nemohlo pobrat, což se jasně projevilo tim, že byl zatopenej i celej 4m vysokej Helmovskej jez u Štvanice plus několik metrů navrch .. ony se ty chyby z pýchy projevěj až po delší době a dopadnou holt na někoho úplně jinýho, než developery z roku 1910.Prostě ve dvacátym století byla klika, relativně suchý a stabilní období, jenom dvě povodně co by stály za řeč .. furt svátek neni.
Jinak starej Karlínve starym korytě neni, břeh byl vždycky severně od Sokolovský resp. starý trati na Těšnov, v korytě je právě celej Rohanskej ostrov a takový ty různý loděnice a sklady pod Libeňskym mostem. Území, kde rozumný lidi v minulosti nikdy nic trvalýho nestavěli.
Jo a samozřejměkdyž se to pro Sekyru pořádně ochrání, tak voda v tý úžině ještě stoupne a pak adios, Libeň a staré Holešovice .. fyzika se novelizuje blbě ;-)
Asi tak, jonáši. "Prostě ve dvacátym století byla klika, relativně suchý a stabilní období, jenom dvě povodně co by stály Tak to chodí…
Jonasi,Nema nahodou Sekyra v planu Rohanysky ostrov obnovit, tedy vytvorit jeste jedno rameno reky?:http://img.aktualne.centrum.cz…pg
Jo a nechat ho zelenejto jsem taky na vizualizaci viděl, ale kdo pak bude takovej rozvoj platit? ;-)
I když podle územního plánutam má ta niva u řeky zůstat, někde musí bejt golfový hřiště. Zástavba je vlastně jen ten jeden blok od Pobřežní k současný cyklostezce. Tak uvidíme .. ovšem ten symbolickej kanálek nebude na průchod povodňových vln dimenzovanej.http://wgp.urm.cz…ent_lang=cz_win
Jo Jonáši, právě že to v mediích až na jednu výjimku nebylo, navíc informaci mám ověřenou z nezávislého zdroje, který bývá označován jako "obvykle dobře informované kruhy". Hráz je jasně patrná i na leteckém snímku v mapách. A včil mudruj :)
No v těch mapáchje pochopitelně nějaká hráz, ale nic se nedozvíš ani o její výšce, ani o statickym stavu a vůbec už ne o aktuálnim poškození. Ale v turistický verzi jsou vidět vrstevnice, většina vsi kolem kóty 188 až 199, nejvyšší kopec 200 .. kolik měla hladina v Bečvě, když je tam zahrázovaná do maximální šířky 80 metrů? Mně zajímá fyzika, ne nějaký žvásty v médiích .. ta se nedá ani novelizovat, ani okecat. A z jejího pohledu to neni dobrý místo pro vesnici, zvlášť když se to na druhý volný straně nenechá rozlejt (bo je nutno chránit Vávrovo pole, dříve družstevní cukrovku). Neni o čom :-)
A tadyjeden trošku širší pohled http://aktualne.centrum.cz…668669
Z toho širšího pohledu vyplývá, že se zdaleka neudělalo co se mělo udělat :)Další poučení z širšího pohledu – pole jednoho "Vávry" je důležitější než ohrožení spousty lidí.A že místo konkretních informací media mlží je taky fakt – i ta jonášovská fyzika stojí na předpokladech – takže kardinální otázka zní – co se za těch spoustu – 13 let je hodně let udělalo a v jaké kvalitě, to se neokecá ani neumudruje. Jestli to systém není schopen řešit tak co s ním?
No systémuž dvacet let taky neni schopnej dostavět jednu pitomou dálnici do Němec a jeden mizernej obchvat hlavního města .. berte na dlani chlup. Ono je hezký, řešit zrovna hráze, když včera byly povodně, a obchvat zas třeba až po nějakym pořádnym masakru na jižní spojce .. ale ne moc koncepční. Jestli ten poldr stojí opravdu jen na nevýkupu pozemků, tak je někde ryba řádně zasmrádlá, ale jestli stojí na projektový přípravě a financích, jako většina projektů, tak je to bohužel běžnej stav.Já bych radši viděl z hlediska předběžný opatrnosti na těhle vachrlatejch místech znova nestavět. Ovšem co s nima, když se daj celý Maniny najmout Sekyře za sto melounů pro magoš ročně .. zdroje jsou.
http://blisty.cz…21/art52608.htmlnekecá, opravdu to tak bylo, pamatuji.
Myslím, Brtníku,[24]že schopnost dobře organizačně zvládnout krizovou situaci je celkem charakteristická pro většinu režimů, které jsme si dnes zvykli házet do jednoho pytle s označením "totalitní". Mají své výhody i nevýhody zrovna tak jako ty "svobodné" a teoreticky demokratické. Rozpis plusů a mínusů v obou případech by jistě byl dost dlouhý. O plusech těch demokratických se píše dnes "na každém rohu" netřeba je vyjmenovávat a tak přidám jen jeden plus těch totalitních.Stmeluje lidi. Všichni mají "společného nepřítele", více inklinují ke vzájemné pomoci a už otevřené projevení odporu, kritiky či pochybnosti je okolím zpravidla oceněno coby projev důvěry k těm kteří se stanou svědky takového jednání. Kdo v tom vyrůstá je schopen plného nasazení i v takovém případě, kdy je společným nepřítelem přírodní živel jako třeba ty povodně. Není tolik nakloněn úvahám o tom zda si postižení mohou za svou situaci sami, či nikoli.V prostředí které propaguje myšlenku: "Každý je strůjcem svého osudu" je už situace jiná. Většina myslí především na sebe, bezdomovcem počínaje a členy vlády konče, sliby jsou prostředkem k dosažení cíle a osobní odpovědnost se přemístí ze "škatulky cti" do škatulky "nepohodlných musů" kterou otevřeme zpravidla až tehdy kdy už nám nic jiného nezbývá.Je logické, že za takových podmínek vypadá řešení krizových situací jinak. A to ať už jde o přípravu na tyto situace a nebo o chvíle kdy nastanou.
[24] Kamile, to by bylo na delší debatu, (u piva) já jsem přesvědčený – i když to nemůžu zrovna exaktně dokázat, že lidská solidarita není zrovna vázaná na to čemu se dneska říká totalita, ostatně podle obecné definice totality by v ní lidstvo žilo skoro celé své dějiny. Opětovně mne v této souvislosti napadá ona věta z Exupéryho Citadely (snad cituji přesně) "Lidstvo vděčí za vše čeho dosáhlo ne tomu co mohlo, ale tomu co muselo".Ta soudržnost a vzájemná pomoc spíš podle mne souvisela s tradiční funkcí rodiny – na dědině to leckde jako přežitek minulosti jaksi přežívá (a zaplať za to).Jinak [24] úvahu ale beru, možná bych to jenom trochu jinak formuloval – ale to není podstatné.
Sejro,ta možnost volby[1], to je přesně to, co jsem měl mysli. Otázka je, zda se najde vůle o tom alespoň diskutovat, nebo se budou brát především ohledy na postižené a pragmatismus, bez kterého se v tomto případě nic nevyřeší, zůstane stranou. Aby z toho nakonec nebyla medvědí služba. Na té ztrátě historické paměti také jistě něco bude, i když je otázka, zda dříve vzhledem k tomu, že mnoho lidí kromě vlastního života, který byl vzorně třídně bezcenný, nemělo co ztratit, nezůstávalo u vody s tím, že si tu pastoušku po povodni postavili znova. Ale těžko říct, protože dnes se takový událost stane okamžitě celonárodním tématem, zatímco dřív, než by se zpráva roznesla, tak by poněkud vychladla, ale především by nebyla spojena s obrázky, takže dopad povodně mimo postižené oblasti by byl zanedbatelný.
Dovolil bych si upozornit, že třeba konkrétně v Troubkách dostali všichni, kterým dům zůstal stát, možnost se znovu pojistit za stejných podmínek jako předtím. Problém je, že ne všichni to udělali, že… Jedna věc je zůstat v záplavové oblasti – to pochopím. Druhá si tam znovu postavit dům – to už je blbost, ale pořád jde o rodinu atd. Třetí je si ten barák nepojistit – to už je člověk magor.
?[28] Jak to souvisí s původním tématem?
"Pojišťovna jejich domy nepojistí, protože pracuje s náhodným rizikem, nikoliv s jistotou." ???
socialistu sunfreedoma zajima, kdo ma pojisteny barak.Asi jim chce ty baraky zrekvirovat.