Byl jsem požádán, abych pomohl s rozšířením odpovědi Jana Kellera na blábol Stanislava Komárka Volební právo aneb Evoluční past, čemuž tímto s radostí vyhovuji.
Filozof a biolog Stanislav Komárek ve svém blogu na Aktuálně tvrdí, že všeobecné volební právo vede společnost na cestu katastrofálního zadlužení. Většina voličů je podle něj málo majetná, málo informovaná a nevyzná se v otázkách řízení státu. Volí proto ty strany, které vyššími sociálními výdaji zemi zadlužují.
Komárkův kratičký text považuji za naprosto skandální. Vadí mi na něm naprostá myšlenková ledabylost, nepoučenost o věcích, o nichž filozofuje, řada věcných nepravd a zoufalá neserióznost argumentace.
Stanislav Komárek staví svůj text na příměru z oblasti vývojové biologie. Vypráví o druhu jelena, jemuž paroží narostlo postupem času do takové šíře, že ho to znevýhodňovalo v boji o přežití a on vyhynul. Tvrdí, že stejný princip funguje také v lidské společnosti, a uvádí dvě ilustrace. V aztécké kultuře natolik zbytněl kult smrti a násilí, až ji nakonec rozvrátili španělští dobyvatelé. Francouzští králové zase tak dlouho ponechávali šlechtě její privilegia, až z toho byla revoluce. A do třetice to nešťastné všeobecné hlasovací právo. Zpočátku bylo pokrokem, dnes nás však stále více zadlužuje.
Ve všech případech nám chce autor sdělit naprostou banalitu – když je něčeho moc, je toho příliš.
Už Komárkovy exkurzy do historie nejsou nejšťastnější .Ze zjednodušené logiky, kterou nabízí, vyplývá, že Španělé by snad Aztéckou říši nepokořili a nevyplenili, pokud by nebyla tak posedlá smrtí a násilím. Jeho poznámka k příčinám francouzské revoluce připomíná karikaturu úvah Alexise de Tocquevilla, postrádá však právě Tocquevillovu hloubku. Nedozvíme se z ní, proč někde došlo ke smetení absolutismu buržoazií (která se záhy úzce propojila se šlechtou), zatímco jinde se modernita prosazovala jinými způsoby.
Pokus použít stejný model výkladu na případ všeobecného volebního práva je pak už úplně scestný. S naprosto stejnou logikou by bylo přece možno tvrdit, že banky a finanční kapitál byly původně docela užitečnými nástroji ekonomického života, postupně však jejich paroží zmohutnělo" natolik, že jedině rázné omezení, či lépe naprosté zrušení jejich vlivu na ekonomiku zabrání celoplanetární měnové reformě a krachu finančního systému.
Už zde by mohl Stanislav Komárek pochopit, že evoluční past, kterou prezentuje jako nástroj analýzy zcela exaktní a čistě nehodnotící, lze velice dobře použít ke zdůvodnění jakékoliv politické pozice. Dokonce i té, která se jemu osobně vůbec nehodí do krámu.
Tolik k argumentační zdatnosti biologa a filozofa. Nyní k věcné stránce jeho textu.
Stanislav Komárek tvrdí, že finanční krach hrozí státům proto, že jsou příliš sociálně štědré až rozhazovačné. Od přírodovědce bych očekával přece jen trochu více analytických schopností. Jak vysvětlí, že mezi nejzadluženějšími zeměmi světa dominují Spojené státy, tedy země, které v průběhu posledních třiceti let odbourala téměř všechny náběhy k sociálnímu státu. Jak vysvětlí, že krach hrozí dnes Řecku, snad Španělsku a Itálii, prý i Velké Británii. Jedná se o země s nejnižší mírou sociálního zabezpečení v bývalé západní Evropě. Naopak o zemích, které dávají na sociální účely nejvyšší podíl hrubého domácího produktu (Skandinávie, Francie, Německo), nikdo jako o adeptech na urychlený bankrot neuvažuje.
Ví vůbec Stanislav Komárek něco o tom, jaký je podíl dávek v nezaměstnanosti, sociálních dávek pro nízkopříjmové kategorie, dávek na sociální bydlení a dalších dávek pro chudé" na výdajích státního rozpočtu České republiky? Pokud by věděl, jak by mohl tvrdit, že nás zadlužují chudí?
Ví Stanislav Komárek, že v průměru nejchudší sociální skupinou u nás jsou matky samoživitelky a že nejčastějšími neúspěšnými žadateli o práci jsou v době mimo krizi ženy po mateřské dovolené? Souvisí dnešní hospodářská krize nějak s jejich volebním právem? Sledoval Komárek vývoj státního dluhu České republiky v delší časové řadě? Pokud ano, proč nesdělí, co tam zjistí každý, kdo umí do pěti napočítat? Nejstrměji narostl státní dluh za poslední vlády pravice. Tedy za Kalouska a Topolánka, nikoliv za Paroubka. To jsou fakta, která lze vyčíst z mezinárodních ročenek.
Stanislav Komárek bez jakéhokoliv důkazu tvrdí, že většina voličů je málo majetná, málo vzdělaná a v problematice vedení státu málo orientovaná". Proto prý ve volbách vítězí rozhazovační populisté. U evolučně uvažujícího filozofa bych očekával, že si položí otázku, proč tyto skupiny přetrvávají, či se dokonce rozrůstají (pokud je pravda, že se rozrůstají – Komárek to nedokládá) v situaci, kdy ekonomicky vyspělé země jako celek bohatnou, vzdělání se rozšiřuje a informovanost by měla vzrůstat. Stanislavu Komárkovi nic z toho nevrtá hlavou, spokojuje se papouškováním otřepaných klišé, jež mají tolik rádi ti, které spojuje odpor k přemýšlení. Proč to dělá?
Abychom Komárkovi nekřivdili.. On přímo nenavrhuje chudým volební právo odebrat. Pouze zbaběle a alibisticky nadhazuje, že pokud ho mít budou, povede to k ekonomické katastrofě.
Závěrem několik poznámek k úrovni toho, co Stanislav Komárek předvedl.
Každý nemůže operovat, či řídit auto, míní filozof. Proč by tedy měl mít každý právo volit? Komárek se tváří, že vůbec nechápe, čím se volební právo liší od práva operovat nemocného. Volební právo přece umožňuje každému hájit jeho osobní zájem. Pokud bychom části občanů toto právo upřeli, uděláme z nich druhořadé lidi, méněcenné bytosti. To, že každý, kdo by měl chuť, nemůže operovat, z nikoho méněcennou bytost nečiní. Opravdu to Stanislav Komárek nechápe?
Jakékoliv svázání volebního práva s příjmovými poměry by vedlo k jedinému: Podnikatelská sféra by moha rozhodovat o základních občanských právech jednoduše regulací příjmů zaměstnanců. Dovede si Stanislav Komárek představit, kam by to zavedlo demokracii"?
A jiná perla. Stanislav Komárek uznává, že v minulosti existovali arogantní fabrikanti, z nichž někteří na osud lidu zcela kašlali". Říká, že absence těchto lidí dnes není žádná škoda. Proč si vlastně myslí, že arogantní fabrikanti vymřeli? Nenapadlo ho nikdy, že možná přece jenom existují, ale nemohou své arogantnosti popustit uzdu právě proto, že volební právo mají i ti, na které by tak rádi kašlali?
A další z řady propagandistických perel Stanislava Komárka: Už při současném daňovém zatížení je podnikání činností, která ze dne na den hořkne". Jak toto kategorické tvrzení jen filozof myslel? Ví něco o velkých nadnárodních firmách, které čerpají daňové prázdniny, takže jim určitě nemá co zhořknout? Ví něco o reálném daňovém zatížení právnických osob v České republice v poměru k zemím západně od našich hranic? Ví něco o přesunech daňové zátěže z velkých firem k zamě
st
nancům a od nejvyšších příjmových kategorií ke středním vrstvám? Zde narážíme na opravdu hořké dilema. Buď o tom všem ví, ale mlčí, anebo o tom neví vůbec nic, a mluví. Nic horšího než takové dilema skutečného filozofa potkat nemůže.
Právě Stanislav Komárek by měl mít eminentní zájem na tom, by se nezačalo vážněji diskutovat o oprávněnosti volebního práva pro ty, kteří, jak sám uvádí, jsou v problematice vedení státu málo orientovaní". Co kdyby mu na základě evidentních nesmyslů, jimiž naplnil svůj blog až po okraj, ještě nakonec odmítli vydat voličský průkaz?
To je zcela jistě pravda,na druhou stranu nepoměrně větší množství joudů by s tím mohlo hodně co dělat, kdyby chtělo. A je zajímavé, že kdysi i chtěli…a taky udělali (asi to ještě nebyli zas až takoví joudové) a své si vybojovali – a joudové to dnes považují za automatické právo. Ale to je iluse.
Jestli se lidi za těch čtyřicet let totáčeněčeho spolehlivě zbavili, pak je to schopnost dát se dohromady a bojovat za svůj zájem. Jo takhle když jim někdo přistaví autobus a zaveze je do Prahy, tak tam milostivě nalezou a projdou se po té naší matičce, i na to mecheheche odborové ústředny zajdou. Ale toť všechno.Taky slovo kolegialita je něco neznámého.Třeba hromadně se zastat spoluzaměstnance, se kterým si někdo protizákonně vytírá zadek – to by byl zázrak zázraků.
Tak to jo, Tresen[50]. Dogmata je třeba zpochybňovat a modly očůrávat.
Yamato-san,to by jistě mohli. Jenže je těžší zkoordinovat spousty, než hrstku, nota bene když ta hrska má minimálně jeden společný zájem: aby se ty spousty nedomluvili a nepostupovali koordinovaně. Však to také stojí něco peněz a úsilí, aby si ty spousty šli navzájem po krku a tu hrsku nechali na pokoji. Viz předvolební kampaň.
Tresen,to nebylo čtyřicet let "totáče"[52], ale celý šedesát – musíte totiž přičíst i těch dvacet od převratu, které se svojí ideologicí sobectví schopnosti brát se za cizí (a tím za sebe) nepřidaly. Navíc za "totáče" lidé jistě zpohodlněli, už jenom proto, že "totáč" je krátil na vyšších patrech Maslowovy pyramidy, což je poměrně snesitelnější, než současný útok na patra nejspodnější. Ale nepochybuji o tom, že tato paralýza současné vladnoucí třídě dokonale vyhovuje. Dále viz má odpověď Yamato-sanu.
Ale no tak,dělnické masové hnutí byly hrstky? Hrstky vybojovaly (často doslova) důstojné podmínky pro práci, základní sociální jistoty (ty opravdu důležité, ne ty nesmysly, co jsou za ně dnes tak často presentovány) atd? A tehdy byl minimálně stejný zájem jim nepovolit.
Tak to sice bylale voni moc nekecali, když tvrdili, že nemaj co ztratit než svý okovy .. neměli hypošku, děti na vš ani auto na lízink. Rukojmí se moc necukaj.
normálně jsem se vás Yamato -sane zeptala,jinak máte nejspíš pravdu, klidně mě může zařadit mezi joudy, mně to nevadí. Jsem fakt jednoduchý tvor a nejen proto asi té složitosti světa nerozumím. Vaší jedenáctce zkrátka nerozumím, a nechápu ani důvod, proč by se mělo za volební právo opět bojovat. Nevidím v tom žádný smysl, abych to trochu víc přiblížila.
52. tresnijak s Vámi většinově souhlasím, v tomhle moc nesouhlasím, kolegialita a solidarita tady existuje, a myslím, že dost silně. Pravda, nefunguje v případě vlastního ohrožení ( tedy třeba v tom zaměstnání), ale jinak tu lidi dokáží netušené věci.
Míšo,vy nerozumíte [11], já zas vaší reakci [39]…prostě joudové :-)Ale vážně: nejde mi přeci o boj za volební právo, ale o to si toto právo zasloužit. Není automatické např. právo vlastnit zbraň či řidičský průkaz, proč by právo volit (v důsledcích mnohem závažnější) měl mít každý jen proto, že má správný věk? (což ostatně je také jistý cesnus, na který lze mít oprávněné námitky)
Protze vsichni jsou obcane, Yamato.O zbrojni prukaz se nebude muset zadat od te doby, az vsichni budou strelci.
No dobře, nedobrý příklad.Všichni jsou občané, ne všichni volí. I sebevzdělanější, sebezkušenější pod 18 let má smůlu. I sebevětšímu blbovi, pokud není zbaven svépravnosti, stačí mít víc jak 18. A tenhle blb má úplně stejný hlas jako třeba…no třeba Keller. Skvělý, všichni jsme občani, všichni jsme si papírově rovni…ale ve skutečnosti nejsme.
A co se vekoveho cenzu tyce:.I kdyby volili i kojenci, na spektru vysledku by se moc nezmenilo.Jenze my chranime deti pred pornografii, tak bychom je meli chranit i pred politikou.Proti ucasti deti a mladistvych ve volbach tedy nejsem proto, ze bych jim neduveroval, ale z duvodu vychovnych.
všichni jsme si papírově rovni…ale ve skutečnosti nejsme.No tak se drzte toho papiru, Yamato. Obcanstvi za pristup k exekutive vyhandlovali s lidem (ponejvice parizskym) kapitaliste (3. stav) za Francouzske revoluce.Az nebudou mit zase podnikatele pristup do parlamentu, budu i ja ochoten uvazovat o cenzu na zaklade zasluh.Na debatu o politicky prijatelne hranici blbosti nemam naladu.
Komárek mj. píše také: "Jakákoli diskuse o tom, že by právo volit mělo být nějak regulováno, je dnes zcela nemyslitelná. A ten, kdo by ji nastolil, bude ocejchován za veřejného nepřítele." :-))
To je od něj takový pěkný proaktivní alibismus. Vzhledem k tomu, že všeobecné "rovné" volební právo je v dnes podstatě jediným korekčním mechanismem, který veřejnosti směrem ke státu/korporacím zbývá, je jeho zpochybňování skutečně na pováženou.
Starý komančKe Komárkovu textu je samozřejmě možné mít mnoho výtek, nicméně jen starý komanč může vystoupit s takto rozohněnou odpovědí.
A mladej komančje ještě horší, ten se nezakecá.