Houda ve sklenici vody

72 komentářů: „Houda ve sklenici vody“

1. Myslím, že je na to vcelku trefná odpověď níže.

   Je mi jedno jméno Houda, netuším kdo to je, stejně jako ta slečna, co přeje Evropě dýchat, přičemž asi dívčina nikdy nebyla v západní Evropě, aby věděla že na Západě jsou už po desetiletí silně rozvětvenými průdušnicemi právě emigranti z jiných kontinentů než je jen Evropa. Stejně jako Nohavica, který měl zapotřebí explicitně zazpívat: „Zabiju toho Barabu, toho Barabu, Alibabu, ze Sýrie.“, pak mi nepřekvapuje jeho zbabělost schovávat se za „ironii“ a – nakonec to tvrdí extremisté (jako Konvička s namletím do masokostní moučky), když se mají zpovídat třeba ze zpochybňování holocaustu. Je jasný, že to byl jen vzkaz jeho početným přátelům z Ostravska-Karvinska, kde dobře víme, se to vítači z intelektuální kavárny jen hemží:-). Asi jako když si náckové dávají tajná znamení 88 atd. které nelze explicitně označit za projev sympatií k náckům, ale každý z nás dobře ví, co v jejich tajné abecedě znamenají…

   Nicméně toto jsou číselná fakta, která mluví jasnou řečí…

   Paradoxně byl osud Romů ve východní Evropě tak špatný, že zajištění menšinových práv pro Romy bylo podmínkou zemí v tomto regionu pro vstup do EU. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že 91 procent Čechů má „záporný názor“ na Romy, zatímco 54 procent maďarských policistů zastává názor, že zločinnost je klíčovou součástí romské totožnosti. V České republice se umisťovalo 75 procent romských dětí do zvláštních škol, v Maďarsku to bylo 44 procent dětí. Bývalý starosta městysu na Slovensku, který zahrnuje romskou osadu Svinia u Prešova, se vyjádřil: „Nejsem rasista … ale některé cikány by bylo potřeba zastřelit.“
   Je mi líto, ale to JE rasismus.
   – See more at: http://blisty.cz/art/71052.html#sthash.cWes8dt8.dpuf

   1. Mě taková odpověď naopak přijde úplně mimo, úplně stejně stereotypní a paušalizující, jako ten náš hezký český nejsemrasitaale.

      1. Nejsem rasista, ale – některé Čechy by bylo potřeba na hodně dlouho zavřít.

         Je to takhle správně?

         1. Ve světě jednoduchých frustračních schémátek určitě.

   2. „Je mi jedno jméno Houda, netuším kdo to je, stejně jako ta slečna, co přeje Evropě dýchat, neznám Nohavicu,“ ale vím, že to jsou všichni rasisti. Oto, zkuste oslovit Čulíka, třeba vás zaměstná. Do aktuálního demagogického profilování Blistů dokonale zapadnete.
      “ je smutné, kam klesla schopnost lidí číst text. To je potřeba psát polopaticky („Piš pro blbečky!“ řeklo mi několik lidí), tedy tak, aby tomu rozuměl ten nejposlednější z posledních? Pokud ano, pak psát nechci. Nevidím v tom smysl.
      Zatřetí, je až podivuhodné, jakého stupně nevzdělanosti jsme dosáhli. To nikdo nepoznal stylizaci, alegorii? Nikdo například nepoznal, že ony čtyři entity (vlk, krysa, brouk, vir), které zřejmě tak pobouřily, jsou naprosto zřetelnou výpůjčkou z díla postmoderního francouzského filozofa Jeana Baudrillarda? Každý si může přečíst jeho knihu, která je v angličtině nazvána Fragments – tam přesně tyto čtyři entity, na kterých Baudrillard rýsuje jistou genealogii „obrany proti nepříteli“, nalezne; a leccos zajímavého se i dozví.“

      http://www.lidovky.cz/houda-rasismus-detskych-hrist-ii-ponizuji-sebe-i-ctenare-ale-nejsem-rasista-1bl-/nazory.aspx?c=A160918_213507_ln_nazory_mpr

   3. Myslím, že tohle téma by si hlavně zasloužilo trochu víc nadhledu a citlivého zasazování do kontextů. Bohužel, spíše zatím jen jitří emoce a vášně – veze se už i např. Honza Bělíček z A2larmu. K mému velkému údivu. K tomu kontextu si dovolím dva odkazy : https://www.novinky.cz/domaci/398237-evropsti-soudci-cesko-bylo-potrestano-vlastne-za-to-ze-se-snazilo-vzdelavat-romy.html
      a druhý je zde : https://vlkovobloguje.wordpress.com/2016/04/04/romove-zvlastni-skoly-a-experti/. No není ta naše doba tak nějak krásně zamotaná ? :)

2. Jo, to se panu Houdovi docela povedlo. Až jeden žasne, že zrovna v Lidovkách.

3. Umirneny radikal Houda si neuvedomuje, ze drobnym incidentem na piskovisti to zacina a vyhlazovacim taborem konci. Trocha obcanske rozvaznosti a tolerance vuci specifikum toho minoritniho ditete by neskodila. Skutecnou solidaritu s potrebnymi minoritami (Vietnamci, paraplegici, Romove, Nemci, UK, LGBT atd.) vsak musi vynutit stat a neziskove organisace.

   Inklusi a integraci by na kazdem piskovisti meli zajistovat vice-clenne teamy socialnich pracovniku, Cloveka v tisni a asistentu prevence kriminality z rad proporcionalne zastoupenych minorit. Zvlastni duraz by mel byt na kladen na dodrzovani ustavne zarucenych lidskych prav, tj. nediskriminovat a nenutit do prace.

   1. Vždyť ani k žádnému incidentu nedošlo. A inkluzi a integraci by si lidé mohli zajistit svépomocí tak, že prostě zkusili s těmi Romy promluvit. Ale oni to radši ani nezkusí a pak nadávají na neomarxisty.

   2. Poslyšte, pane Kreuzfelde, skoro bych se stoprocentní jistotou vsadil, že Houda nepopisuje vlastní reálný zážitek, ale modelovou situaci, za níž vzniká v mysli jedinců ta averze k menšinám, vedoucí až k těm vernichtungslagerům. Jak je to snadné a s jakou lehkostí se to stane. Vždyť to máme před očima doma i u sousedů – stačí několik pohlavně frustrovaných nadrženců a jsme tam, kde jsme byli už kdysi, že? Na ja, wir schaffen das. Oder?

4. Jestli je to o tom, jak otec sedí u hřiště a kouká na to, jak jedno dítě otravuje ostatním hru, a nic neudělá, jen smutně civí, a to jen proto, že to dítě je cikáně a příslušníci stejného etnika jsou poblíž, a jediný výstup toho všeho je, že to popíše v novinách, tak co si mám pomyslet jiného, než že je blbec a zbabělec?
   Zbabělec, že na místě nezasáhnul, čímž by v mých očích zároveň dokázal, že není rasista, a blbec, pokud opravdu netušil, kdo jeho text nejvíc ocení.

5. A ponecháme-li stranou potřebu Lidovek překrýt blamáž redakční kampaně LN okolo policejního prezidenta Tuhého, pana Šlachty a pana Komárka z ostravské expozitury, jimiž zejména pánové Koutník, Shabu a pan šéfredaktor Léko plnili zadání předvolební kampaně pana Babiše (parlamentní vyšetřovací komise tentokrát panu Babišovi šlápla do báboviček usnesením, že páně Komárkovy výkřiky stojí na vodě) nějakým škandálním článkem, k němuž se pan Houda skvěle hodil a poskytl tak čtenářům příležitost zapomenout na malér lidovkové kampaně nad bolestným tématem českého rasismu, lze snad podotknout k meritu věci:
   Ano, Houda popsal jednu z cest, jak vzniká lidový rasismus nebo prostě přinejmenším rezervovaný vztah většiny k menšině: Použít ve zdejším městysi tramvajové linky projíždějící nebo jen lemující místní rozlehlý Bubákov automaticky znamená se preventivně přesvědčit, že máte aspoň relativně zabezpečenu běžnou hotovost. Stejně tak se můžete stát svědky značně nestandardního chování některých spolucestujících – vyslovené námitky si skutečně říkají o malér. Obtížníci mají dobře propracovanou strategii agresivní sebeobrany – počíná laskavým oslovením „bílá svině“ a může vrcholit i fyzickou inzultací, je-li obtížníků víc. V takovém případě by si asi nevěděl moc rady ani pan Holomek ba ani paní Horváthová. Čímž se situace v dopravním prostředku začne podobat modelovému filmovému příběhu z New Yorku, kde jeden vagon nočního metra dokáže dokonale zterorizovat dvojice(?) násilných hajzlíků s nožem – všichni klopí zraky a nikdo nikomu nepomůže. Tahle PARS dělá pekelnou službu romskému TOTO a s řešením jsou v koncích jak příslušníci většiny, tak i menšiny. Bohužel.

   1. Ovšem tím, že se jak supi sesypeme na někoho, kdo měl tu odvahu/drzost/nesoudnost o tom napsat nevyřešíme vůbec nic.

      1. To je snad samozřejmé, Tribune. Ale jak výše podotknuto, důvod, proč se takový článek nadevšechno LN hodil, je také nasnadě. Vzpomínám na jednoho ctižádostivého muže tmavější pleti a vlasů, s nímž jsem se setkal v dávných totalitních časech co studentem večerního mistrovského kursu stavební průmyslovky. Chtěl vždy excelovat a také se mu to dařilo, byť ne vždy zcela korektními prostředky. Ale ta snaha dosáhnout kýžené kvalifikace a stát se na pracovišti NĚKÝM, ta byla obdivuhodná a ledasco jsem mu (myslím, že jsem nebyl sám) proto i odpustil. Jenže i on vsadil na strategii oddělit se od „vlastních“, dokonale se asimilovat, NEBÝT Romem. I to je pochopitelné, ale myslím, že je to pro tuhle menšinu nešťastné řešení – vydělování se tzv. úspěšných od celku.

         1. Jenže co jiného jim zbývá?
            A nakonec jim i ta snaha vydělit se nemusí být nic platná. Distance od příbuzenstva možná po velikém úsilí dosáhnou, ale v našem světě budou pořád slyšet narážky na Romy a nikdy nebudou přijati naplno.

            1. Ale jistě, to známe dobře i od jiných menšinových skupin. Ale ty mají možná daleko lépe propracovanou strategii pomoci „našincům“ ke vzestupu. Leckdy jsou tím i protivní a také je většinová společnost nemá ráda a stejně ráda (alespoň její část) to při vhodné příležitosti připomene. Ale nežene je do špinavých ghett s vysokou kriminalitou, narkomanií a zoufalou sociální situací (jedno s druhým souvisí), kde je rezignace (nebo vychytralá nechuť?) ke změně normou a parazitní setrvávání na společenském okraji hrdou identitou. Ostatně ten konflikt trvá od nějakého 13. či 14. století – a stále je (jak to tak vypadá) neřešitelný. Rád bych při té příležitosti upozornil, že to zdaleka není jen český, středoevropský či východoevropský problém.
               Pochopitelně existují výjimky – třeba ten českobritský policajt, nositel řádu, jenž civilizuje a hlídá špičky svých v Británii. A komu vadí paní Balážová, mluvčí min. školství? Také pro svůj lid hodně (a většinou bohužel marně) pracuje.

6. Ten Houdův původní text v Lidovkách jsem pochopil na první dobrou. Zjednodušeně řečeno psal o svém uvědomění si vlastního latentního rasismu a o obraně proti němu. Takže rasistický text to nebyl ani náhodou, přesně naopak. Skoro takový zpovědní pohled do vlastní duše. Ne každý to ovšem musel pochopit.
   Hezké jsou zde v diskusi hraběcí rady, jak měl Houda jít a začít diskutovat s Cikány – prarodiči toho cikánského dítěte, které mimochodem popsal jako zcela charakteristický jev na některých sídlištích (třeba v Plzni na Košutce to tak bývalo za dětství mých vnuků). Takové rady může dávat jen ten, kdo něco podobného nikdy nezkusil a tak vůbec netuší, jak by taková „debata“ probíhala. Vždycky stejně, chcete-li podrobnosti, vydalo by to na samostatný esej či ještě lépe fejeton. Ale vysílatelný až po 22.hodině.
   Být v přímém (a častém) kontaktu s Cikány a nestát se rasistou, to je opravdu velká fuška a svádět takový boj chce mladické nadšení a nekonečnou trpělivost. Já osobně jsem po několikaletém soužití s tím etnikem v jednom domě ten boj prohrál a Cikány od té doby nemůžu ani cítit. Houda to možná na rozdíl ode mne zvládne, zejména pokud začne se svým dítětem chodit na jiné hřiště.

   1. Já v tomhle směru nějaké zkušenosti mám a vím tedy, že část Romů se při každé výtce automaticky naježí a vidí ve všem nespravedlnost, ale jsou i takoví, kteří ocení, když se s nimi bavíte jako s každým jiným, a snesou pak i ostřejší slovo.

7. „v našem světě budou pořád slyšet narážky na Romy a nikdy nebudou přijati naplno.“
   Právě proto je pokus oddělit se od neúspěšných nesmyslný, nemyslíte?
   Ostatně v tom připomínání, kdo jsou, nejsou Romové mezi menšinami zdaleka sami. A nejenom u nás.

   1. Ano, ve společnosti, ve které je pro zařazení člověka rozhodující barva a fyziognomie, zdá se to opravdu nesmyslné. Přesto to mnozí podstupují, zřejmě v naději, že se jednou změní i ta společnost.
      Ale jsou i jiné případy. Znám mladého muže, který vyrostl v dětském domově. Vystudoval vysokou školu v dost exkluzivním oboru a je uznávaný odborník. Možná je to právě tím oborem, že má kolem sebe lidi bez předsudků.
      Až v dospělosti začal hledat své kořeny. Je odhodlaný pomáhat získávat sebevědomí, když vidí zájem. Má v tomto směru za sebou i pár zklamání, ale už se nechce odříznout.

      1. To je pořád samé hledání kořenů, ale není i v tom kus šovinismu?

         1. Asi by se na vás díval dost nechápavě.

      2. „… ve společnosti, ve které je pro zařazení člověka rozhodující barva a fyziognomie…“
         Víte stejně dobře jako já, že to je polopravda. Málokdo v této společnosti se cítí zneklidněn v blízkosti Asiata, nepropadáme šílenství při spatření černocha, neděsí nás lidé nejrůznějších barev a plemen prostě proto, že naše zkušenosti s nimi jsou a) malé, b) nepoznamenány negativními zážitky. Dokážeme s nimi žít často v nejtěsnější symbióze, nikdo z nás nemá potřebu si hlídat šrajtofli, potkáme-li se třeba s Vietnamcem nebo Číňanem, pracují zde černí lékaři bez větších potíží. Čili to není primárně ve fyziognomii a barvě pleti, ale v tom, že se určitý typ lidského plemene stává většině symbolem pro blížící se nepříjemnost. V TOM je ten malér. Skoro bych to označil za rasismus z životní empirie.

         1. Ale pro kolik těch „rasistů z empirie“ jde o vlastní zkušenost a pro kolik jen o zprostředkovanou, ale stereotypně anticipovanou? Myslím, že těch druhých je rozhodně více, už jenom proto, že ty „empirické objekty“ vytěsňujeme do ghett.

         2. Myslela jsem, že to říkám srozumitelně, tak teda polopatě:
            Vypadá jako Cikán, tak ho nebereme.
            Ještě než mu dáme možnost se projevit, máme jasno.

8. Myslím, že se (snad až na embéčko, s nímž jsem o čemsi podobném vedl kdysi tady u vás dost zásadní spor) můžeme shodnout, že rasismus an sich je vždy získaný. Odpůrci tvrdí, že je vrozenou součástí lidských obranných mechanismů – jinakost co zdroj ohrožení – já to, s poukazem na novorozeneckou „tabulu rasu“, odmítám – ale to je na dlouhou a imho neřešitelnou debatu. Na vaši otázku nedokážu odpovědět, netuším ani, zda to někdy bylo nějak statisticky zkoumáno. Nevím ani, zda jsou dnes malí neposluchové strašeni pohrůžkou: „Že tě dám cikánům!“ jak si pamatuji ze svého dětství. Ale je nesporné, že mnoho těch zavilých a krajně vražedných pitomců (vzpomínáte na Natálku? Případně na pana Pechance nebo jak se ten tvor jmenuje?) svou nesnášenlivost skutečně anticipovali, jak píšete, třeba i proto, aby se zavděčili svému okolí, k němuž CHTĚLI patřit, aby mohli ramenatě pochodovat za svým vůdcem a zkompenzovat tak své komplexy. Jen se obávám, že daleko více je těch, kteří jako pan Hudec učinili s Romy tak špatnou zkušenost, že „Cikány od té doby nemohou ani cítit.“ Ano, jedna věc je romantika nádherného filmu Cikáni jdou do nebe se skvělou hudbou Jevgenije Dogy, druhá taková „nepřizpůsobivá“ famílie v domě. Strategie nomádského přístupu k životu je s moderní společností prostě nekompatibilní, a tedy nutně konfliktní.

   1. Je-li rasismus vždy získaný, pak by právě multikulturní společnost měla mít potenciál ho eliminovat. Možná právě to stojí za tak silným odporem proti „multikulti“, protože v ní by moje děti nemusely získat to, co jsem získal já, a tedy buď já jsme blbec (předem vyloučeno), nebo děti budou zkažené. To už nejsou ani růžky, co tu konzervatismus vystrkuje, to jsou rohy jak od krampuse.

      1. No, multikulturní společnost bývá dost konfliktní v případě, že se jednotlivé kultury ukážou jako odolně nepřizpůsobivé. Dnes mi připadá, že celý multikulturalismus je vlastně jen promíchání nejrůznějších monokultur, aniž vzniká skutečně funkční multikulturní společenství. To je pravděpodobně daleko zdlouhavější proces než bychom si přáli, jak ukazuje český příklad s Romy. Hledím-li na výsledky multikulturní politiky v současné Evropě, napadají mi spíše pochmurné paralely: Jistěže můžete promíchat vodu s hlínou a pískem do jednotně zakalené směsi, ale jakmile přestanete míchat, zase se jednotlivé frakce usadí dle známých fyzikálních pravidel – s výjimkou nepatrného množství rozpustných solí, které obohatí ale nepropojí původní vodní roztok s ostatními frakcemi směsi.
         Doufám, že se mýlím.

   2. Rasismus je urcite nauceny konstrukt, XY, kdysi byla rec o xenofobii. Tehdy jsem tvrdil, ze strach z ciziho je prirozeny a ze termin xenofobie, coby oznaceni chorobneho strachu je v urcitych pripadech manipulace, protoze se nalepkuje na uplne normalni prirozene strachy.
      Houduv clanek je zajimavy a minimalne vysvetluje jednu vec:
      Je- li rasismus nauceny, pak by preci bylo relativne jednoduche ho odnaucit. Ovsem existuji realne zazitky, ktere toto nedovoluji.
      Z toho lze dovodit, ze uceni probiha v obou smerech a jde jen o to, jaky smer „uceni“ prevazi. Kdo kdy zil v jednom dome s nejakou neprizpusobivou partaji, bude mit v budoucnu prirozene tendence vyhledavat spolecne znaky tech, kteri ho obtezovali, aby se podobnym souzitim vyhnul. A nemusi to byt hnedle barva pleti, staci dredy, rec atd. Pokud tohle delat nebude, pak je nemocny anebo blbec.
      Kdysi, nevim jak dnes, v prazske tramvaji c. 22 na useku I. P. Pavlova- Karlovo namesti se z reprudktoru ozyvalo hlaseni, aby si cestujici dali pozor na sve veci, ze tramvaj vjizdi do useku castych kradezi. I ti nejvetsi antirasiste a zastanci multikulti si pri pristoupeni romske skupiny pritiskli ruce na sve kapsy a tasky. Pohledte na ne, na skryte rasisty…

      Mimochodem, dole pod clankem Prizrak OWO jsem vam vypsal sve zazitky s poslednim Houellebecqem. Omlouvam se, ze se takhle vnucuji, ale tohle psani do vetru mne zmaha.

      1. Pak jsem rasista proti bělochům, milé embéčko:-). Ale to víte že to jde (tedy podle této Vaší logiky), jednim z ukázkových rasistů své době byli jistý Karel Marx a Bedřich Engels. První nesnášel židy, druhý co se týče xenofobie neřkuli snad vyloženě slovanského rasismu, pak tu zaměřil vůči Čechům a další Slovanům tímto svým výrokem – „Všeobecná válka, která [přichází], rozdrtí slovanské spojenectví a zcela vyhladí tyto zatvrzelé národy, že i jejich samotná jména budou zapomenuta… Vyhladí nejen reakční třídy a dynastie, ale zničí také tyto naprosto reakční rasy… a to bude skutečným krokem vpřed“. Což vyšlo někdy okolo r. 1844 Neue Rheinische Zeitung.

         „Karl Marx se tak těšil na likvidaci reakčních ras, za jejichž příklady uváděl Chorvaty, Pandury, Čechy a, jeho slovy, podobnou verbež.“

         Zdroj – Joshua Muravchik – Heaven On Earth: The Rise and Fall of Socialism

         1. Nebylo to náhodou někdy tehdy, když se britští gentlemani k rasismu hlásili přímo pyšně a organizovali genocidy podřadných ras? S touto logikou byste mohl za rasistu označit i Karla IV. a půlku intelektuálů a umělců evropské historie.

            1. Chcete tím jistě říct, že jmenovaní klasikové uvažovali v duchu doby.
               Pro jejich tuzemské následovníky je jistě nepříjemné zjištění, že je postoj oněch velikánů klade na roveň s národy tmavé pleti z pravlasti dnešních vyděděnců.

            2. Ovšem jen díky těmhle klasikům jsme se dokázali dopracovat do stavu, že nám na rasismu přijde něco divného. Alespoň někteří.

            3. Nebylo, nikdo si v Evropě tehdy mimo klasického antisemitismu říci o Slovanech, že jsou podřadná verbež mimo těchto dvou ideologických extremistů nedovolil. Teda dovolil, ale až o chvíli později a o jeho „levicovosti“ asi nebude pochyb:-) Že se to tehdy říkalo o židech, je smutné, ale byly zde nakonec příklady anglosaských států, které jako jediné akceptovaly židy coby uprchlíky a u kterých bylo minimálně zjevných excesů proti židům. Také tam utekla veškerá světová intelektuální socialisticko-komunistická kapacita Evropy:-). Ti dva pánové, dali JASNÝ signál že mají k fašistům vážně blízko. Jinak – sovětský komunismus nazval Jurgen Habermas, zakladatel Frankfurtské školy, levicově marxisticky revizionistické intelektuální hnutí jako „rudý fašismus“. Nepřekvapuje mě, že vy hájíte to, co odsoudila světová intelektuální levice už v 30.letech minulého století.

               Možná proto, že máte k intelektuálům daleko, i když to si já rozhodně nemyslím, daleko spíše platí to, že nejste levicový. Tedy to, co dnes toto slovo v prostředí západní liberální demokracie znamená. To, co se tenkrát totiž považovalo za levici nebylo nic jiného než totalita. Zkrátka rudý fašismus.

            4. Ty vaše guláše, už je máme zase na nose. Copak záleží na tom, jestli se někdo pohrdavě vyjadřuje zrovna o Slovanech v době, kdy je pohrdání jinými normou lepší společnosti? A že zrovna s jinak plnou hubou individuality máte najednou takovou starost o čest Slovanstva, tedy entity ještě širší, než národ, a zahrnující vámi nenáviděné a opovrhované Rusko? Čistá účelovost z vaší strany, řekl bych. A ti židovští uprchlíci, jaké máte na mysli? V druhé půli 19. století Židé přeci nikam masově neprchali, snad jedině před bídou, ale ty nikdy nepřijímal a ze všeho nejméně jiní Židé. Ale nejsou na světě jen Židé. Ti dva pánové, které zde tak moderně kádrujete, nemají s komunismem či levicí mnoho společného, jeden ryzí intelektuál a druhé jeho mecenáš. Není ovšem náhoda. že z jejich díla dovedla těžit levice. O tom, co je a co není levice ovšem nerozhodujete vy a určitě to není středopravicová konformita, jak se tu pořád snažíte vnucovat. O vaší umanuté systematické kastraci pojmu fašismus pak snad nemá ani cenu mluvit. I když vaší… váš osobní vklad spočívá pouze v nasazení, s jakým to matení pojmů šíříte do světa.

            5. Tak i s tou vaší intelektuální kapacitou jsem vás přecenil. Ale to nevadí, Přesto Váš osobní vklad spočívá v tom, že všechny vaše expozé jsou jen emocionální výkřiky (kterým lidé, jenž se honosí že se explicitně bez vzdělání obejdou, jako chudák vitta, lépe porozumí) tak psát tato ideologická melodramata,je jistě jednodušší než je dát si práci s hledáním fakt. Práce s akademickými zdroji je totiž bazální návyk jak strukturovat a hierarchizovat svoje znalosti a mít schopnost je vzájemně srovnávat a tím si vytvářet kritický názor. Chápu, nic pro Vás.

               https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_%C5%BDid%C5%AF_ve_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1tech_americk%C3%BDch

            6. Tak odkaz bychom měli, teď ještě příslušný citát (to je také takový bazální akademický „zvyk“), protože jinak si nebudeme moci být nikdy jisti, na co přesně odkazujete a co to má dokazovat.

            7. He, he!!!
               Pan Ota už zase mele o vzdělání.
               Sice píšete o mě, ale ve skutečnosti se snažíte naznačit, že ten vzdělaný a tím pádem nesmírně chytrý jste VY.(KONKRÉTNĚ VY)
               Vlastně o svém fantastickém intelektu a neskutečném vzdělání je KAŽDÝ váš text.
               Poučujete, buzerujete, pak se lísáte a pak zase okřikujete, ale pozadí je pořád stejné.
               Vaše vzdělanost a to v kontrastu k nevzdělanosti jiných, a je vám úplně na háku, že se takto leckdy obouváte i do lidí evidentně vzdělaných.
               To svědčí o tom, že jste jen primitivní narcis, který toho sice moc neví, ale za to ví, že je skvělý.

            8. O čem pak svědčí projev, jako je ten váš? Slušnost ani vzdělanost to není, leda tak právě ona narcistní arogance. Copak tohle by napsal někdo, kdo nechová despekt ke vzdělání a intelektu?

            9. Určitě ten citát vzhledem k prehrsli meho dukazniho meritu v tom odkazu obsazenem u sebe v tom komentáři, na který reaguji, najdete. Natolik Vaší vzdelanosti ( patrne i pri vasem vedomi si tohoto omylu, ktery jste asi spise zbrkle nez z nevedomostji, placnul) zase věřím.

            10. V tom komentáři, na který jsem reagoval (a reguji) jsou jen samé plky, ale nic, co by se dalo považovat za citát. Víte přece, proč jste na ten článek na wiki odkazoval, ne? Ta sem příslušnou pasáž – s jasným naznačením, co je citace – zkopírujete. Nebo jste jen tak namátkou zagooglil a postnul sem první první text s titulkem, ve kterém bylo klíčové slovo?

      2. Zdravím vás s omluvou, že mi děravá paměť posunula předmět dávného sporu. A díky, že jste to dal do pořádku.
         Když jsem se tady ad hoc zamýšlel nad vznikem rasistického uvažování, připadlo mi prostě výstižné oddělit od sebe „intelektuální“ rasismus získaný zprostředkovaně třeba studiem Gobineaua či Chamberlaina od toho, jenž se opírá o bezprostřední zkušenost (jak tu píše pan Hudec). Tady se s vámi shodnu, včetně obtíží toho odnaučování. V intelektuálním případě to možná bude jednodušší – chybnou teorii lze argumentačně vyvracet. S empirickým rasismem to bude daleko obtížnější. Že to aspoň částečně jde, ukazuje in extremis dejme tomu polský příběh Reicha – Ranického, jenž s velkou a oprávněnou trpkostí vzpomínal, kterak Varšavané po okupaci v roce 1939 s velikou přesností dokázali odhalit dle fyziognomie sebelépe přizpůsobeného Žida; v případě nějaké pochybnosti se přesvědčili hned na místě, who is who: Oběti stačilo stáhnout kalhoty a pak už mohly vypuknout lidové radovánky. Neblahé zkušenosti pokračovaly po jeho útěku se ženou z ghetta – soused v domě využil jejich ilegálního postavení a připravil oba uprchlíky o poslední finance s pohrůžkou, že nezaplatí-li, prostě oba udá. A pak přichází podivný obchodní zvrat: Soused nabídne oběma úkryt u svého bratra za příslib poválečné odměny. Manželé Reichovi tak v bídných podmínkách přežili a posléze splatili i svůj dluh. Ranický věnuje svému zachránci mnoho vděčných slov a oceňuje jeho (v budoucnu dobře zaplacenou) lidskost. Snad by takovým empirickým rasistům mohla pomoci podobná existenční zkušenost.
         Na Houllebecqa se podívám, byl jsem nějaký den mimo síť – a kdo chvíli stál…

         1. Posunuti predmetu sporu nevadi, XY, vzdyt, shodneme- li se na tom, ze jde o naucenou vec, je predmet reci stale zivy a vyviji se.
            Ja bych videl pocatky rasoveho mysleni ve vzniku vedomi a diferenciace „ja“ a „ne- ja“ (tady by se detsky psycholog vyradil). Od toho je zakonite jen krok ke skupinovemu „my“ a „ne-my“. S tim pak spolecenska patologie dokaze delat divy.
            Tedy predpoklady pro vznik rasismu (ale ne rasismus samy, podotykam) bych videl jako prirozene…coz je ciste teoreticka a k nicemu nevedouci uvaha, ovsem ja mam rad, kdyz se to odpichne ode dna.

            Zajimavy bude ten moment, kdy a hlavne proc se z prosteho deleni „my“ x „ne-my“ stava samostatna kategorie, nemajici jiz s puvodnim pocitem (my x ne-my), vyjma one uzke citove nitky „ja x ono“ (receno s Freudem), temer nic spolecneho.
            Jiste tedy mame na stole vysostne politikum a tedy ideologicke tema. A jako takove bych ho i pojednaval. K tomu samozrejme patri i teoreticke pravo na homogenni kulturu (anebo takove pravo neexistuje?). Co pak takova Ceska televize, jejimz ukolem je „poskytovat službu veřejnosti…za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti“ (citovano ze statutu CT)? Neni to nahodou take tak trochu na hrane?

            Me tedy prekvapuje zmatecnost nasi doby: zastanci kolektivismu, tedy levicaci, vychazejici z az totalniho pocitu „my“, dnes urputne neguji „ne-my“. Jako by stacilo rici jen A, aniz by evokovalo jakekoliv B. To myslim plati pro levici obecne: Velke MY stoji v jejim volebnim programu, ale NE-MY v politicke praxi je popreno (jako by kapousi a korporace vubec neexistovaly).
            A samozrejme naopak, vetsina rasistu se rekrutuje ze skupin vyznavajicich individuaitu a ruznymi formami popirajici spolecnost :o)

            Takze pro mne, abych to trochu shrnul, neni zajimave tema rasismu samo o sobe, ale levicova metoda tvorby politickych tabu a to vynetim zakoniteho protipolu z verejneho diskurzu. Opravdu to tak chteji a tvori zatim zcela nezname paradigma? Anebo k tomu byla levice donucena na povrchu neviditelnymi silami a sama svym postoje de fakto trpi? Lze ji pak brat vazne? Znamena to i konec vsednodenni dialektiky?
            Mozne je, ze levicovi socialni inzenyri natruc vytvori opravdu noveho cloveka…ale priznavam, ze mi je to uz tak nejak jedno, vse co se na svete deje, je prirozene :o)

            P.S. Tuhle jsem nekde cetl, ze nase Matka Gaia je uz tak zblbla, ze kdyby se melo vratit zivotni prostredi do sveho ekologickeho standardu, zacaly by druhy vymirat mnohem rychleji, nezli se tomu deje v dnesnim svinstvu. Dobytkove si zvykli a cistota jim ted nevoni. Tohle je na palici, lepsi nepremyslet :o)

            1. Otázka je, zda schopnost myslet v kategoriích „my“ a „ne-my“ je něco jako instinkt na úrovní pudu pohlavního či vylučovacího (přičemž kultura oba tyto pudy reguluje a dá se říct, že je to její primární funkce), nebo je to naopak latentní potenciál, který musí být kulturou aktivován a udržován? Já pořád věřím (sic!), že je to ten druhý případ, protože já žádní puzení k myšlení v těchto kategoriích sám na sobě nepozoruji, přičemž kdyby platila varianta první, musel bych tak přemýšlet i já.

            2. Tohle neni matematika, Tribune, takze uvazujeme v %. Je mozne, ze vy to tak zarizene nemate, ale garantuji vam, ze naprosta vetsina ano. Deleni na my a oni totiz patri v ramci psychologie k zakladum skupinove taxonomie. Prislusne skupiny take nazyvaji jako neformalni (my) a formalni (oni).
               Dohadovat se o tom, zda- li jde o chovani vrozene, anebo naucene je podle meho jako prit se o slepici a vejce. Zla matka urcite dokaze dite naucit, ze vschni krome ni jsou „oni“ a naopak altruisticka udela ze vsech „my“. Pokud vim, tak ani v jednom pripade nejsou vysledky povzbudive.

            3. Já pořád nechápu, co je špatného na tom, když budeme všichni my a nebudou žádní podlidé ani nadlidé?

            4. My a oni bych chapal spise jako vyraz ucty. Anebo ceskou kulturni odlisnost, obdivovanou turisty, chapete jako ponizujici akt ze strany nadlidi? Ke splynuti kultur mozna jednou dojde, ale za velmi, velmi dlouho.
               Lidska psyche je krehka nadoba, z velke casti drzici dohromady jen diky moznosti identitarniho spoluprozitku a tedy zivotnich jistot,reprodukujicich se opakovanim kulturnich tradic ci zvyku.
               Narazil jsem na to uz nahore: levice sice horuje za zivotni jistoty, ale prve na co mysli je, jak obcany o ty nezakladnejsi obrat. Tu mas valorizovany duchod, ale vanocni stromecek nebude, s tim mas utrum.
               Vas casto posilaji do Severni Koreje, Tribune, tak to udelejte, vzdyt podle vasi teorie jsme tam „my“, takze zadny problem s tim mit nebudete :o)

            5. Spoluprožitek je ovšem velmi pofidérní kategorie i mezi dvěma lidmi a to i při něčem tak intimním a intenzivním, jako je sex. Identární spoluprožitek mi pak přijde jako už naprostý nonsens, protože kolektivní (národní) identita není prožívána, ale konstruována, byť kolikrát (ne-li většinou) vnějšími faktory. Do Severní Koree s dovolením nepojedu (ani nepoletím), protože i když tam žijí lidé, mě se líbí tady. Z toho, že „i tam jsme my“ neplyne, že bychom se my měli stěhovat tam, ale to, že my bychom tam neměli vést války, vyvážet bídu etc.

            6. Tak už pochopte, že lidstvo se dělí na ty, co rozlišují „my“ a „oni“, a na ty ostatní. :-)

            7. Řekl bych, že i Tribun žije v nějaké rodině, což je totiž nejběžnější neformální (primární) skupina, kterou lze jednoduše definovat slovíčkem „my“. Můžete samozřejmě říkat třeba i „my, lékaři“, ale to je právě příklad té formální skupiny, protože kromě příslušnosti k určité profesi jí pohromadě nic moc dalšího nedrží. To je taky jeden z důvodů, proč se psychologie nebo sociologie věnuje právě těm malým skupinám (rodina, školní třída, dílna…), protože na téhle úrovni se dají sledovat skutečné vzájemné vztahy. Jenom se to snažím trochu upřesnit, protože v téhle debatě se ta slova „my“ a „oni“ přece pojí až s etnickými charakteristikami, což i ta zmíněná psychologie bude asi popisovat v úplně jiném tematickém rámci.

            8. Právě ty malé skupiny ale mohou být velmi dobře heterogenní.

            9. Ty malé skupiny se vyznačují především kohezí. Řeč je ale obecně především o vytváření identity, která se získává socializací. Zkrátka nepředstavuje nic předem daného, pevného, takže se samozřejmě vyvíjí, anebo i radikálně mění. Záleží především na sociálním prostředí; jakým způsobem poskytuje člověku uznání, resp. sebepotvrzení.

            10. Na rozdíl od vás, embé, nemám po vašem výkladu moc co dodat. Jen k tomu principu, s nímž má potíže Tribun („budeme všichni my a nebudou žádní podlidé ani nadlidé“) , tedy k tomu my a oni mi napadá už jen ten úplně prošoupaný citát z Hrabalovy Příliš hlučné samoty – o těch klanech krys, které dnem i nocí vedou v pražské kanalizaci boj na život a na smrt, kdo bude absolutním pánem nad všemi stokami. A jakmile jeden z těch klanů zvítězí, okamžitě se rozlomí opět do dvou klanů a celá válka začne nanovo, aby se nemohl zastavit věčný a věčně zmlazující boj… To je vývojová dialektika skupin v praxi přírodní, a obávám se i lidské – jak se tak dívám po světě okolo nás.

            11. Chvála barbarství.

            12. Jeste k vami zminenemu Ranickemu (diky za mne neznamou pasaz z jeho zivota): dukazem, jak bylo vse na ostri noze je i to, ze vstoupil do rad tajne policie a venoval se cenzure:
                https://www.welt.de/kultur/article3349684/Wie-Reich-Ranicki-in-Polen-die-Zensur-organisierte.html
                To by clovek od barda nemecke literarni kritiky necekal. Docela se tim vysvetluje i jeho bezskrupulosni pristup k literatum, pokud vim, tak byl naprosto nekompromisni a temer vsichni se ho dost bali.
                Pozdeji pusobil take jako tajny rezident pri polske ambasade v Londyne. To zrejme vysvetluje i odmitnuti jeho zadosti o svycarske obcanstvi- posleze zvolil jako novou vlast Nemecko.

            13. Díky za odkaz, ty časy v Horním Slezsku mohly být opravdu poměrně drasticky temné, ale co se týče té cenzurní činnosti, na to R-R vzpomíná docela obšírně. Když domek jeho varšavských ukrývačů překonala fronta, prchali se ženou na východ – bez prostředků i vhodného ošacení územím, kudy prošla fronta. Nakonec je kdesi přijala pod svá křídla polská armáda (její ruská část) – měli se stát pracovníky nějakého jejího politického centra. Ale to (zřejmě na přání sovětů) nikdy nevzniklo, a tak je předisponovali k vojenské cenzuře polské polní pošty. Instrukce byla pátrat po všem, co by mohlo jevit nebezpečí prozrazení vojenských tajemství a co se podobalo tajným špionážním vzkazům. Nejvíc se prý zapotili u korespondence ze zázemí do pole, než jim docvaklo, co znamenala všeliká ženská sdělení o nedostavivším se červeném králi, případně Indiánovi, či o nějakých rudých květech, atd. Takže posléze tahle radostná (či naopak?) sdělení do pole nadále unikala jejich cenzorským tužkám.
                Teprve odtud byl pak převelen do toho Slezska.
                Že agentoval v Londýně a předtím působil v Berlíně, s tím se R-R netajil.

            14. Ano, netajil se. Ale jak jsem vycetl, sluzbu statni bezpecnosti bral jako projev diku za to, ze se ho ujali. Ve spojitosti s tim, co jste napsal nahore, byl asi motiv daru/ dluhu v Ranickeho zivote vyznamny.
                Kdyz zemrel, tak jsem si jeho zivotopis Mein Leben koupil, ale chodim okolo nej ty 3-4 roky stale jako okolo horke kase. Nicmene verim, ze jeho cas jeste nadejde, tyhle tluste knihy se nemohou uspechat.
                Ted mam v praci pry nejobjektivnejsi Stalinuv zivotopis od Rybase…cte se to jak detektivka, je ti sila a pro mne neskutecne objevne. Hlavne kapitoly okolo nastupu bolseviku k moci (s mnozstvim citaci a odkazu), najednou mam na tu dobu uplne, ale uplne jiny pohled.

            15. Jeste neco k Ranickemu, XY: vcera jsem jeste premital nad jeho osudem a nehraje mi ta jeho rozhodnost az ostrost vzhledem k jeho zodpovednemu vztahu k dluhu.
                Pro interni potrebu jsem si rozdeli zidy na dve skupiny: typ „kavkovsky“, introvertni a precitlively se ve sklonem k sebeobvinovani a typ „rothschildovsky“, extrovertni, prekracujici „tihu sveta“ a chovajici se az odcizene, chladne.

                U Ranickeho zrejme doslo k synteze obou techto typu, coz by mohlo zakladat myslenku, ze dnes tolik protezovana vyhranenost osobnosti neni tak prinosna, jak by se mohlo zdat. A ze mnohem produktivnejsi je smirit se i se svymi „nedobrymi“, ci zatezujicimi vlastnostmi a pokusit se je zaclenit do sve osobnosti. Jednoduse receno „strakaty“ clovek je zajimavejsi, produktivnejsi a i uspesnejsi, nezli „cernobily“. Zrejme to chce jen odvahu vzit sam sebe tak, jak mu bylo od prirody dano a pokusit se integrovat do sveho chovani i vlastnosti, vseobecne povazovane za plane, obtezujici, ci az nevhodne.

      3. Těžko s tím rasismem něco uděláte, když se současně nebudete zajímat o to, jakou plní systémovou funkci. Klidně se přidržím toho příkladu z tramvaje: Ti, co si hlídali šrajtofle až po přistoupení nějaké romské skupiny, se chovali docela naivně. Jadnak tam operovali i rumunští a čeští kapsáři, ale hlavně už při nákupu jízdenky je okrádala česká mafiánsá chobotnice, kterou tehdy ovádal lobista Rittig. Z hlediska systému naprosto ideální a pro jednotlivce vlastně taky, protože si svoji žáhu přece jenom na někom zchladí. A navíc si u toho můžer připadat jako king, protože tím, že vykřikuje tu svoji jednoduchou pravdu o Cikánech, ta přece současně bojuje proti té tzv. politické korektnosti. Blíže viz třeba taky jedna pointa k Houdově článku o pískovišti, kterou připomněl Markus Pape: http://www.romea.cz/cz/publicistika/komentare/markus-pape-detske-hriste-spolecny-dialog-a-media

         1. „Jednak tam operovali i rumunští a čeští kapsáři“
            Takze pro vas Romove nejsou Cesi…vidite, jak jednoduse to jde, Seale.

         2. Co by na tom mělo být Saxi složitého? Etnicity přece existují. Pokud by neexistovaly, ta by ani ani nebyly heterostereotypy (o židech, Polácích, Češích, ale třeba i blondýnách…), na vyšším levelu by pak nebyl ani šovinismus, no a v konečné fázi i ta nejhorší věc – rasismus. Samozřejmě, že i Romové mohu být současně Češi, pokud si pod tím národem nepředstavujete rovnou volksgemeinschaft, což prý zase díky AfD začalo tak trochu frčet v Německu.

9. Špatného na tom není nic, Tribune.
   Ale špatná je cesta, která k tomu má vést.
   Tedy cesta arogance, která vede a povede k dehonestaci, kriminalizaci a nakonec k vraždám politických oponentů.
   Tedy ta cesta k tomu, aby nebyli žádní podlidé a nadlidé povede cestou, kdy se společnost uměle rozdělí na dobré a špatné a ti špatní budou buď převychováni- nebo eliminováni.(ve VAŠÍ teorii)
   Kromě toho vystupujete v pozici toho silnějšího, tedy přesněji-rasově silnějšího.
   Jste to ve vašich vlastních očích VY, kdo tuto rovnou společnost nastolí, protože VY se cítíte tak silní, že jí nastolit můžete.
   Jenže ti barevní, které chcete pozdvihnout na sobě rovné (protože právě ty barevné považujete zatím za nerovné ve smyslu méněcenné) o to nestojí.
   Nepotřebují to, protože oni se naopak dávno cítí nadrazeni VÁM, a jste u nich nejlépe užitečný idiot, jakýsi nástroj jejich budoucí, ale už i současné moci.
   Rovnost nebudete rozdávat VY, ale ONI, ONI vám žádnou rovnost nedají, a s vámi jí nedají ani nám, protože máme také jen bílé huby, a bílí jsou pro ně jen podřadný aušus.
   Otovi bude hovno platné, že je protibílý rasista, protože to se hodí teď, tahle póza, ale až získají za VAŠÍ pomoci moc, semelou nás všechny!

   1. Vy mi jste nějaký chytrý. To je určitě tím, že nečtete a vzdělaností pohrdáte, takže vás žádná fakta ani žádná škola nemohla zkazit, že?

      1. A protože nečtu a pohrdám vzdělaností, mohu psát komentáře, na které nemáte odpověď.
         Pohrdám vámi, Tribune, a faganem a jinými hlupáky, kteří čtou jen to, co se jim líbí a jsou sice „vzděláni“, ale nic nevědí.
         Jinak nevšiml jsem si sám na sobě, že bych pohrdal vzdělaností a nečetl.
         Díky za to, že jste si toho všiml alespoň vy a především fagan.
         Nastavujete mi kruté zrcadlo!

         1. Na vaše komentáře jsem odpovídal již mockrát, že za odpověď považujete zjevně pouze souhlas není můj problém.

            A zrcadlo? Kdeže, to jsem si jen já hlupák myslel, že to co píšete také myslíte vážně, jenže vy jen tak trollujete.

            1. Já jsem napsal konkrétní názor s konkrétními závěry.
               Vy jste mě „tolerantně“ napadl ad hominem, aniž byste vzal moje argumenty vůbec na vědomí.
               A ještě sluníčkově lžete, jak pohrdám vzdělaností a nečtu, což jsem ale nikdy nikde nepsal a myslím, že je na mě dobře vidět, že pokud už sám jsem opravdu nevzdělán, rozhodně hodně čtu.
               To jako když každý Zemanův obličej je vydáván za škleb alkoholika.
               Také sluníčkařina….
               A na druhý pokus opět napadení ad hominem, že jako trolluju a že pouze souhlas považuji za odpověď.
               Protiargumentace samozřejmě nikde ale už se bavíme o mě, ne o vašem případném nesouhlasu s mým názorem, slušně prezentovaným.

            2. A já jsem vám konkrétně řekl, že s vašimi názory nesouhlasím, načež jste mne konkrétně obvinil z toho, že máte pravdu. To už je takové rituální kolečko. Pokud si nepamatujete, co jste zde (a dost možná i jinde) napsal na adresu intelektuálů a vzdělanosti. tak je to smutné, ale příznačné. Ale já to hledat nebudu, spolehnu se na to, že jiní mají lepší paměť a vaši definici lži podle toho náležitě upraví.

   2. Je vtipné, že už dopředu viníte z vražd politických oponentů ony oponenty.

      1. No to dělám, protože netolerance a sklony k násilí jsou podle mě právě na nich.
         Vy tolerujete pouze jinakost, a to pouze v případě,že jí nemáte v baráku.
         Kromě toho, kriminalizováno není vítání naprosto nepřizpůsobivých až kriminálních migrantů, ale odpor k tomu, takže rozhodně mám v mém názoru silnou oporu.

         1. Nic jiného než jinakost tolerovat nelze.

            1. A že tedy netolerujete stejnost?

            2. Tolerance není totéž, co podpora.

Komentáře nejsou povoleny.