Saša Vondra  škodná na ministerstvu zahraničí

Ve středu 27.9.2006 proběhlo na iDnes odpoledne otázek a odpovědí se současným ministrem zahraničí Alexandrem Vondorou. Jeho odpovědi pouze podporují nelichotivé mínění, které o tomto muži mám, stejně jako o těch, kteří jej do úřadu dosadili.

Ponechám stranou, že otázky byly značně jednostranné. Pochvaly a poplácávání po zádech, jako by nesouhlasné názory ani neexistovaly. Možná že iDnes pilně cenzurovala (to ona ráda), možná, že se pouze aktivizoval Vondrův fanklub, možná je neznámý A. Vondra skutečně tak oblíbený. Některé jeho odpovědi jsou však skutečně zarážející a na tři z nich přímo nebezpečné a ty nemohu ponechat bez komentáře.

Otázka: Pane Vondro, považujete za přijatelné, aby člověk ve významné pozici holdoval drogám (nikotin) – dokonce veřejně ? Nemluvě o nepříjemném zápachu, který se z něj permanentně line. To je věc, kterou by si politici ve Vámi velebených USA nikdy nedovolili … Člověk, který chce ovládat jiné, by měl ovládat nejdříve sebe. Týká se to i základní sebekontroly při životosprávě – silná obezita též není právě nejlepší vizitkou způsobilosti člověka pro vyšší funkce.
Odpověď: Tazatel JP je Jiří Paroubek? Ano – kouřím 30 let, je to návyk, kterého jsem se zatím nezbavil. Ovládat se umím a pokud jde o mé tělesné dispozice, necítím žádný problém. Churchillovi nebo Kohlovi nesahám ani ….
Tribun: Samozřejmě, že odvozovat kvality člověka z jeho fyzického vzhledu je ubohé. Ovšem poukaz na to, že člověk, který chce vládnou jiným, musí nejprve vládnout sám sobě, je zcela na místě. Jak se s otázkou A.Vondra vyrovnává? Nejprve nám sdělí, že kouření ho baví (nebo je na nikotinu závislý, to nelze poznat) a že rozhodně kouřit nepřestane. Přece se nevzdá svého požitku jenom proto, že by to mohlo někoho obtěžovat či ohrožovat na zdraví. Dál již neodpoví, ale pokusí se zesměšnit a zdiskreditovat tazatele jeho přirovnáním k Jiřímu Paroubkovi. To je vůbec mezi stoupenci pravice oblíbená metoda – když o něčem nechtějí nebo neumějí diskutovat, přirovnají to k J. Paroubkovi nebo komunistům. Tím je pro ně diskuse odbyta. Přiřazením k ČSSD/KSČ(M) pro ně diskuse končí, protože je tak přeci jasné, že daná věc/člověk je špatná. Automaticky, bez debaty. Není dále potřeba dokazovat proč, ani dokazovat, kde a v čem je ona souvislost s ČSSD/KSČ(M). A kdo se odváží na takové důkazy zeptat, je automaticky ostrakizován nařčením ze sympatií k levicovému myšlení, což jej automaticky vylučuje z další debaty. Je toto vhodný přístup muže, který z titulu své funkce musí komunikovat s celým světem a celou paletou názorů v něm se vyskytujících?

Otázka: Dobrý den pane ministře. Dovolte abych se vás zeptal proč je zde zakořeněný tak velice anti-amerikanismus a nadruhou stranu by lidé chtěli výhody ? Není to tak trochu,chraňte nás ,ale nic po nás nechtějte ? Děkuji a přeji co nejdelší setrvání ve funkci.
Odpověď: Antiamerikanismus není nový jev, byl tu taky v 60.letech minulého století. Ten dnešní však není jen reakcí na to, co Amerika dělá (a zde se dá leccos kritizovat), ale také na to, co Amerika představuje. V tomto ohledu ho považuji za nebezpečný. Evropa má tendenci zapomínat na minulost.
Tribun: Podle A.Vondry zřejmě existují dvojí USA. Jedny vzorné a obdivuhodné, země svobody a demokracie, nehybný a odvěký ideál, který se nemění a nepodléhá vývoji. A potom jsou zde USA činu, USA zahraniční politiky, USA vojenských intervencí, tajných věznic, zadržování bez soudu, mučení, výhrůžek, lží a násilí. Podle A. Vondry spolu tyto dvě Ameriky zřejmě nijak nesouvisejí. Ta druhá Amerika může mít jisté chyby, možná něco dělá špatně, ale na tom nezáleží, nic z toho nijak nesouvisí s onou první, ideální, Amerikou. Jde to, oddělit činy od toho, kdo je koná? Podle A. Vondry ano. Stačí se rozhodnout, že USA dělají vše správně a vzorně, a co narušuje tuto idylku, to se prostě ignoruje.

Otázka: jak vám zapadá dohromady vase neprícetná náklonost ke vsemu americkému, a zádost o zrusení víz? Vzdyt víte, ze deláte jen populistický krok, stejne to vasi US rádci neodsouhlasí, ale vy tím patrne prekryjete jiné úlitby jako základnu? Jako disident byste si mel pamatovat ruské základny
Odpověď: Ruské základny si pamatuji – byly u nás nelegálně, proti vůli lidí a o jejich zřízení nerozhodly demokraticky zvolené orgány. Protiraketová obrana, o níž se dnes mluví, je něco úplně jinného. Jde o obranný systém, nikoli útočný, nemůže být postaven proti vůli demokraticky zvolených institucí a zapadá do konceptu obranné politiky našich spojenců v NATO. A pokud jde o můj postoj k USA – této země si vážím, protože třikrát tahala za Evropu horké kaštany z ohně (1., 2. a studená válka), ale to neznamená, že můj postoj by nebyl kritický.
Tribun: Největší perlu jsem si nechal nakonec. Pan ministr zřejmě nějak nepostřehl, že současná vláda, ač demokraticky zvolena, v žádném případě nemá mandát k jednání s USA o vojenské základně a k souhlasu s její existencí v ČR. Vláda má mandát k reformě daní, k důchodové reformě, k reformě sociálního systému, k reformě zdravotnictví. O tom všem se před volbami hovořilo, o tom všem voliči věděli a podle svých názorů na tu kterou otázku se rozhodovali. O Americké vojenské základně se mlčelo, voliči o ní nebyli informování a nemohli tedy dát vládě mandát. Všechny strany lhaly, protože zamlčeli důležité skutečnosti, o kterých věděli. Ovšem nic z toho nebrání panu ministrovi, aby považoval vládu za oprávněnou rozhodnou v otázce základny. Je to stejné, jako kdyby vláda začala s genocidou Romů, sterilizací žen ze sociálně slabých rodin, změnila republiku na monarchii nebo zavedla povinné náboženství. Prostě jenom proto, že prošla volbami. Skutečnost, že o svých plánech lhala a mlčela a nedala voličům možnost je posoudit na tom podle A. Vondry nic nemění. Pan A.Vondra zde jasně demonstruje představy ODS o fungování demokracie. Nezažili jsme to již jednou, krátce po válce? KSČ tehdy jasně zvítězila ve volbách. Byla zvolena zcela demokraticky, mimo jiné proto, že voličům tvrdila že nikdy nebude kolektivizovat zemědělství, nikdy neřekla, že přijdou politické procesy, které možná opravdu neplánovala, nicméně ze svého demokratického mandátu si odvodila, že s nimi může začít. Stejně jako teď ODS ze svého vítězství ve volbách odvozuje, že může přijmout americkou vojenskou přítomnost v ČR. Přijmout názory A. Vondry znamená považovat i sovětskou okupaci z roku 1968 za legitimní, protože vojska Varšavské smlouvy přišla do Československa na základě "zvacího dopisu" několika představitelů KSČ, strany, která kdysi dávno vyhrála volby a podle logiky A. Volby tedy měla mandát SSSR o okupaci požádat. Že je takový logika zvrácená a nepřijatelná? Samozřejmě, že je. Je-li špatná v případě KSČ, je špatná i v případě ODS. Ale vysvětlujte to lidem typu pana Vondry…

Alexander Vondra prostě není v křesle ministra zahraničí muž na svém místě. Možná se stihne zalíbit USA, jenže USA nejsou celý svět. A až A. Vondru vezme čert, těžko budeme zbytek světa přesvědčovat o tom, že nejsme jen lokajové USA, ale suverénní národ s tisíciletou historií.

Je mi jasné, že leckdo se mnou nebude souhlasit. Ale než mi začnete spílat a
u
rčovat různé psychiatrické diagnózy (což je oblíbený způsob argumentace stoupenců pravice), zamyslete se prosím znova nad mojí argumentací. Klidně, bez emocí, bez kouzelných brýlí stranické slepoty. Demokracie spočívá v tom, jak a co se dělá, nikoliv kdo to dělá. Žádná strana se nestane demokratickou jenom proto, že má slovo demokratická ve svém názvu a čas od času sehraje s voliči komedii na volby. Tu s nimi hrála KSČ celých 40 let. Povinností voliče je kriticky posuzovat chování stran na základně jejich současných činů, nikoliv setrvačně a ze sentimentu na základě toho, co strana dělala v minulosti, či dnes slibuje ve svém programu. Program jsou jen slova a ta nic neznamenají ve světe moderní politiky, kde není místo pro upřímnost, lež je zcela základním nástrojem a čest je považována za slabost.

�