Poslední dobou si nějak často opakuji Prachettovo: Čekají nás zajímavé časy." To rozhodně není důvod k radosti, protože zajímavé rozhodně neznamená totéž, co příjemné. Naposledy jsem si říkal při čtení článku Krize v USA ohrožuje federální systém.
Cituji z článku: Již šest okresů Kalifornie vyhlásilo otevřenou revoltu bankrotujícímu státu Kalifornie, který nemá na platby mandatorních výdajů. Okresy Riverside, Los Angeles, Orange, San Diego, Imperial a San Bernardino nemají peníze na úhradu sociálních programů a služeb. (…) John Chiang, hlavní účetní státu Kalifornie otevřeně přiznal, že stát nemá peníze a nemá si je kde půjčit."
Zdá se, že kolabující americké hospodářství již prostě není schopno vygenerovat dostatek peněz na úhradu (mandatorních) sociálních výdajů, což může vyústit v nepokoje, povstání a rabování. A bylo by naivní se domnívat, že se USA nepokusí vyřešit své vnitřní problémy jejich vývozem. Ale i kdyby k tomu nedošlo, radikálně oslabené Spojené státy představují stejné riziko, jako enormně silné a sebevědomé. Pád takového kolosu, jakým jsou USA, musí nutně rozkolísat celý svět.
Zaujal mne i jeden z komentářů pod článkem: Jsem zvedav, jestli MMF navrhne tvrda restriktivni opatreni, jak radil desitky let zemim tretiho sveta." Právě teď se nejlépe ukáže, zda všechny ty dobré rady", které instituce jako MMF či WB rozdávali na všechny strany, byly míněny vážně, nebo zda se jednalo jen o farizejství a pokračování kolonialismu jinými prostředky.
A když už je řeč o těch zajímavých časech, není od věci odkázat na článek Rozpadnú sa Spojené štáty?: Deväť amerických spolkových krajín v poslednom čase prostredníctvom rôznych činností a rezolúcii varovalo vládu vo Washingtone, že by mohli uplatniť 10. dodatok ústavy a osamostatniť sa."
Scénář, o kterém mluvil Gerald Celente, tak je možná reálnější, než by mohlo být komukoli milé.
… a protose možná Obama dostal tak lehce na trůn, který byl už dávno zapálen – že by z popela měly povstát „nové spojené státy“? – staří viníci – bez většiny národa i zbylé světové populace, tudíž bez paměti a trestu – v novém hávu? .)
Ono mi to připomíná onu čínskou pohádku o dvou vladařích a jejich dracích, které si pořídili proti svému protivníkovi, a když jeden drak s pruhama a hvězdama na ocase nakonec sežral toho druhého tak z toho nakonec zdechnul – že by se objevil americký gorbi?Ono to totiž není vůbec proti dialektice, ev. tomu čemu někteří říkali dialektický materialismus (a nerozuměli tomu).
No vidíš, Brtníku,„americký gorbi“ mi teda nenapadlo. Jak rychle člověk zapomíná :)
Tribune,Je to sice trošku off-topic, ale na BL je velmi zajímavý (byť poněkud dlouhý) rozhovor (http://www.blisty.cz…rt45285.html) o svobodě projevu, cenzuře atd. Je to téma, nad kterým jsme se tu střetli někdy před více než rokem (a možná právě to, čeho se chystá ta slibovaná odpověď ?). Pakliže máte dostatek volného času, doporučuji k nakouknutí – je tam dost zajímavých postřehů…
Zatraceně zajímavéovšem v oficiálních mediích ticho po pěšině. Co taky jiného, že.
…se budousoudruzi z wolstýtu ještě divit http://aktualne.centrum.cz…629330 ….)