Vždy jsem považoval sociální darwinismus za pavědecké zneužití vědecky fundovaného darwinismu (viz zamyšlení nad rozdílem mezi vědou a Vědou), ale text Stanislava Komárka Kníže biologů v čísle 2/2009 časopisu Dějiny a současnost mě přiměl, abych tento svůj pohled revidoval. Nyní se kloním spíše k tomu, že sociální darwinismus je integrální darwinismus a spíše než o vztah skutečnosti (darwinismus) a její perverzní karikatury (sociální darwinismus), se jedná o dvě spojené nádoby, které jsou provázány na úrovni společenské atmosféry, konstelace společenských sil, momentálního stavu poznání a aktuálně dominujícího diskursu.
Dotyčnou pasáž ze zmiňovaného textu dále cituji:
Přírodní výběr, personifikovaný místy Darwinem psaním s velkými písmeny – Natural Selection – je typickou vědeckou metaforou připomínající neviditelnou ruku" (trhu) Adama Smithe a na něj navazující anglické liberální ekonomie. Z tohoto prostředí pochází i Darwinova představa, že žádný druh nedělá pro nějaký jiný nic dobrovolně (tradiční obraz dubu, velkoryse živícího svými žaludy divočáky, veverky, myšice a sojky, se mění v trapné nedopatření, o němž lépe pomlčet) a podobně jako ekonomický pokrok přichází tržní superpozicí individuálních egoismů, přichází i zdokonalování organismů nelítostnou soutěživostí boje o přežití. Tím se stává toto Darwinovo dílo nejklasičtější ukázkou sociomorfního modelování v rámci biologického myšlení: skutečnosti, že každá doba ve výkladu živé přírody vždy z široké samoobsluhy jevů", kterou skýtá, vybere ty, které potvrzují základní principy jejího fungování. Celý děj ovšem probíhá na nevědomé rovině, cílem biologů každé éry téměř nikdy není apologie společenského uspořádání ( správně" pochopitelně funguje jen ta společnost, která nějak odpovídá přirozenému" uspořádání světa a toho živého zvláště), ale právě a jen poznávání živé přírody."
Tribun 
Vzhledem k tomu,že mezi první kritiky sociálního darvinismu patřil samotný Darwin který upozornil na význam solidarity a mravnosti, mi připadá toto zneužití vědecké teorie „obzvláště vypečené“. Chudák Darwin se musí v hrobě obracet.Vidím tu určitou podobnost se zneužitím Nietzscheho Zarathustry od kterého odvodili svého „nadčlověka“ Hitler s Goebbelsem. Také se odvolávání na sociální darwinismus objevuje často v souvislosti s extrémní politickou pravicí.Oni si totiž ti hlasatelé sociálního darwinismu (a s nimi ruku v ruce eugenici) nějak neuvědomují (nebo nechtějí uvědomovat) že člověk se přece jen liší od ostatních živočišných druhů v tom, že i postižený jedinec může být pro společnost významným přínosem, jako je tomu třeba v případě Stephena Williama Hawkinga. A to ani nemluvím o samotném faktu, že každý člověk je provázán s dalšími lidmi, kterým na něm záleží.Ostatně, termín „sociální darwinismus“ je jen „vyšlechtěným označením“ toho, čemu se obecně říká „zákon džungle“.Dobrou ukázkou jeho obhajoby je článek pod WWW
Hm, a shodli by se eugenici na tom, kteří lidé jsou vlastně „schopnější“ a tudíž hodni rozmnožování? Podle nacistických eugeniků to byli „čistí árijci“, dnes to jsou „rodiny s vysokým IQ“, ale dovede si někdo představit společnost, kde mají všichni „vysoké IQ“? (BTW, „IQ“ nevyjadřuje žádnou absolutní hodnotu, ale statistické rozdělení inteligence, takže i kdyby nějakým zásahem „inteligene“ všech lidí náhle stoupla, pořád bude mít 90 procent lidí IQ mezi 90 a 110.)Když se tedy budeme držet Darwina, „nejschopnější“ je ten, kdo dokáže mít nejvíc potomků (a udržet je naživu tak dlouho, než dosáhnou pohlavní dospělosti). Přírodnímu výběru nezáleží na tom, jakými prostředky toho dosáhnou. Z tohoto hlediska je „schopnější“ „cikán“, který má víc dětí než příslušník většinové společnosti „s vysokým IQ“ s jedním dítětem, které si pořídil v době, „kdy byl finančně zabezpečený“(a kdy mu už odtikávaly biologické hodiny). Zajímavé je, že samotný Herbert Spencer, velekněz sociálního darwinismu,by asi v „přírodním výběru“ neobstál. Měl špatné zdraví, nedokázal se podřídit pracovní disciplíně a pouze dědictví po strýci mu umožnilo zbavit se existenčních problémů a stát se „soukromým učencem“.
Dyť to je onosociální darwinismus jde celkem jednoznačně proti tomu přírodnímu .. až se to semele a vrátíme se na stromy, tak bude diplom z harwardu a tatínkovo konto v bejvalý bance k ničemu. Sociálně, nebo chcete-li ekonomicky, si v tom přirozenym výběru momentálně „kupujeme“ lepší pozici, ale ona se matička donekonečna podplácet nenechá.