Případů vražedného šílenství, kdy se někdo chopí zbraně, často legálně držené, vystřílí celou rodinu, postřílí sousedy či zmasakruje studenty ve škole, a nakonec obrátí zbraň proti sobě, v poslední době povážlivě přibývá.
Přestože pachatelé často veřejně deklarují úmysl pomstít se společnosti za příkoří, kterých se na nich měla dopustit, za zmarněný život a za nepochopení, v jehož důsledky jim nezbyl žádný životní prostor, nejsou nikdy označeni za teroristy, navzdory tomu, že počty obětí jdou řádově do desítek, jejich řádění je systematické a jednoznačně antisystémové.
Naopak je o nich pravidelně referováno jako o lidech stižených psychopatií či sociopatií. Trpí depresemi, citovou deprivací, jsou emocionálně labilní… zkrátka že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Nedá se říct, že by jejich činy byly přímo omlouvány či schvalovány, ale jsou nějakým způsobem včleňovány do těla společnosti a podávány jako něco, co je sice špatné, ale přesto nevyhnutelné a žádná prevence ani represe proti tomu nepůsobí.
Ale copak kupříkladu Palestinci či Iráčané nemohou být zoufalí, nemohou trpět depresemi (oni, žijící v permanentním stresu), nemohou být emocionálně labilní? Nemyslím teď všeliké plánovače, ale vykonavatele, často podvedené a zneužité. Nemají snad i ono právo na šílenství?
Jsem dalek toho, abych omlouval teroristy, i když přiznávám, že pro boj proti okupantům mám více pochopení, než pro zmasakrování bezbranných studentech, či nic netušících slavnostních hostů, ale přesto se nedokáži nezeptat: proč jedni jsou vždy teroristé, a druzí nikdy? Proč jedny šmahem odsuzujeme a nezajímáme se o to proč, a u druhých hledáme příčiny a nalézáme rozličné psychiatrické diagnózy tak dlouho, až jejich zločin nakonec přijmeme s tím, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci a že pachatel vlastně ani jinak jednat nemohl? Možná opravu nemohl, ale copak všichni ti teroristé" mohou?
V čem je rozdíl? Že teroristé jsou oni", zatímco vraždící maniaci jsou my"? Neboli jak se říká: je to sice zkurvysyn, ale náš? Není nakonec označení terorista" jen nálepka, která nás má ochránit před potřebou ptát se po příčinách, a nakonec třeba i pochopit a začít pochybovat o sobě samých?
Možná, že zde nějaký kardinální rozdíl opravdu existuje, ale já ho nevidím.
Nebylo by proto poctivější ke všem, kdybychom své zločince také nazývaly teroristy, a neomlouvali je tím, že jsou nemocní? Obzvláště když se svým činem jednoznačně vymezují vůči společnosti.
Tak já bych řekla, že terorismus je jakousi formou “ světonázoru“, „poslání“, fanatismu, či tak nějak v tomto smyslu,zatímco to , co popisujete v 1. odstavci, způsobuje to, co popisujete v 2. odstavci.a to je rozdíl, i přesto, že obojí má společného jmenovatele “ nedostatek zdravého rozumu“.
Myslím, že tzv.“terorismus“ a vraždící šílenci jsou dvě naprosto odlišné věci…
Já si taky myslí, že terorismus a vraždící šílencijsou dvě rozdílné věci.Vraždící šílenec je člověk hluboce frustrovaný, nenávidící lidi i sebe. Jeho čin vychází z hloubi jeho psychiky.Terorista je člověk, jehož mysl je ovládána ideologií, tedy něčím, co přichází zvnějšku.Samozřejmě netvrdím, že se obojí nemůže kombinovat. Věřím, že šéfům teroristických výcvikových táborů přijde vhod, když semtam narazí na člověka prvního typu, protože při plánování sebevražedných misí ušetří čas.
Tresen, já si nemyslím, že každý vraždící šílenec nenávidí lidi i sebe. Možná máme něco z té možnosti v sobě všichni. Já třeba jako malá holčička jsem jednou nacpala kočku do rukávu halenky, přestože jsem ji moc milovala. Ta kočka se tam bezmocně plácala a já se rozbrečela. Nevím, proč jsem to v tu chvíli udělala a dodnes mě ta možnost toho, co by se ve mně mohlo vzít, děsí…
Pro terorismus je podle mne podstatná organizační struktura v pozadí a legitimizace zájmem nějaké skupiny (vše v tlustých uvozovkách a v neprakticky širokém smyslu slova)… proto je takový problém rozlišit partyzána a terorisu. U různých ‚školních střelců‘ mi tohle chybí.
Terorismus je jen metoda,dejte těm lidem stíhačky a tanky, a uvidíte jak rychle přestanou takový neefektivní a nepopulární prostředky používat ;-)
Plácáte,všichni mimo Tribuna, napřed si důkladně přečtěte Koukolíka (nejenom) a pak bude o čem debatovat.
Jessie,myslím, že o většině těch „školních“ vrahů to platí. Napsala jsem to takhle, protože jsem se domnívala, že debata není obecně o psychicky nemocných lidech, kteří se dopustí nějakého násilí, ale speciálně o cvocích, co jdou a vystřílejí školní třídu a podobně. Že se takové typy velice pravděpodobně vyskytují i mezi Palestinci a Iráčany, přece nikdo nepopírá, Brtníku. Jen se jejich podíl na násilí, ke kterému tam dochází, vzhledem k okolnostem dost těžko zjišťuje. Upřímně řečeno to asi zjistit nejde.
Jonáši,s [7] naprosto souhlasím. Kdyby měli tanky, rakety, nevímco dalšího, tak by to pochopitelně použili. Na stejné cíle.
Terorista je ten, kdo siri panicky strach….http://www.etymonline.com…=terrorPovazovat za takoveho kazdeho, kdo pozvedne zbran mimo organizovanou armadu, znamena podlehnout aktualni propagande. A ze je sikovne zalozena, to tedy ano.Ceka nas prekvalifikovavani historickych pocinu:http://www.swissinfo.ch…amp;ty=st
Mno…víte vy co? Najděte si o terorismu aspoň nějakou solidní literaturu a pak se do tématu „opřete“. Ono totiž existuje snad 1000 a jedna definice terorismu a žádná není jaksi moc vyčerpávající. Taky proto, že to podléhá politickému hodnocení. Nebo hodnocení momentálních vítězů…Jinak řečeno, tihle „šílení“ vrazi nemají s terorismem ale vůbec nic společného. Otázkou ale je, proč právě v „našem“ civilizačním okruhu se vyskytují a jaksi množí. A ještě P.S. Kdyby měli tanky a podobnou výzbroj, nejsou teroristé, ale normální armáda. Proto bych s těmito pojmy fakt nežongloval – stačí, když to dělají politici a novináři. :-)
Devět křížůOdpočívadlo,čerpcí stanice a restaurace,pojmenované podle devíti křížů.Je to upomínka na masakr svatebčanů.Ani terorista ani šílenec.Zhrzený nápadník.Ano terorismus má mnoho přívlastků,ale příčina a podstata je jedna.Nástroj Manipulátorů.Možná Tribun v posledním odstavci míří k jistým bratrům.Jinak terorismus je jen jeden.A neměl by být směšován s patologickým jednáním selhavších jedinců.Tribun ve zkratce tak trochu smíchal hrušky jabka.Tribune téma Zločin a Trest je velmi složité.Ještě složitější je téma jak odstranit Podstatu a Příčinu oněch činů.
Souhlasím se Saxem.To je asi nejvýstižnější definice.Ať už teroristi zabíjejí obyčejné civilisty anebo se zaměřují na známé tváře anebo určité skupiny lidí, cílem je šířit strach mezi obyvatelstvem.Fauste, tanky ani jiné zbraně ještě nedělají z ozbrojenců armádu. Dokonce ani atomovky to nedokážou.
Cílem je šířit strach? Já myslela, že šíření strachu je jen prostředkem k dosažení nějakého cíle.
Terorismus x freedom fighter x zločin sociopataTerorismus/partyzánská válka/boj za svobodu je bojově – politická strategie v asymetrickém konfliktu. Jeho cílem je útok na slabě chráněné cíle v lépe rozvinuté společnosti, něco jako když ve strategické hře začnete soupeřovi zabíjet farmáře, což jsou takové snadné a nechráněné cíle. Výsledkem jsou problémy v ekonomice a/nebo takové utužení režimu, které je nakonec společností odmítnuto. Buď jak buď prostí lidé nakonec odmítnou režim, vůči kterému jsou loajální, protože nedokáže zajistit jejich rozvoj. Jinou variantou je terorismus legitimní vlády na svých občanech pomocí false-flag operací za účelem podpoření agendy prostřednictvím mediální manipulace, která by bez teroru nebyla myslitelná – například zavedení zákonů zvyšujících kontrolu nad vlastním obyvatelstvem zvyšující daňové zatížení nebo instrumentace k válce – většinou vše dohromady.Hlavním znakem úspěšného terorismu je jeho neustálá všudypřítomnost a trvalost, které jsou v podstatě jedinými podmínkami úspěchu. Je třeba říct, že terorismus jako termín je sám o sobě manipulativní, protože á priori označuje násilí jako nelegitimní způsob boje. V příhodných situacích se terorismus stává „bojem za svobodu“ nebo „partyzánská válka“. Například partyzánská válka v ČR během WWII nebyla nic jiného než aktem terorismu proti tehdy legitimní německé samosprávě. Čin Gabčíka a Kubiše nebyl ničím jiným než teroristickým aktem.Sociopatická hromadná vražda má jiné pohnutky a hlavně se jedná o jednotlivý exces, nikoli trvalý, bez známky organizovanosti. Může mít rovněž politický podtext, ale takový výskyt je jenom velmi řídký. Logistiku činu si většinou pachatel zajišťuje sám, zatímco kupř. sebevražedným atentátníkům tuto logistiku zajišťují jiní.Z toho vyplývá, že podsouvat Makedonci nebo sedmnáctiletému adolescentovi nějaké teroristické úmysly je poněkud mimo mísu.
Hledáme společný rys, který odlišuje teroristyod jiných ozbrojených skupin, Jessie.Kdybychom hledali styčné body v ideologii a z ní vyplývajících cílech, asi bychom zjistili, že se přes ně k žádné definici nedostaneme.
Jaké jsou to ty ozbrojené skupiny, které nelze označit jako teroristy, tresen? Jinak nějakou definici terorismu bych taky uvítala, ale ne manipulativní…
Heydrich – představitellegitimní německé samosprávy? No, Challengře, to je dost odvážné pojetí. Kdyby byl H. opravdu představitel nějakého samosprávného orgánu starousedlých Němců žijících v protektorátu, možná by slovo teror sedlo. Ale to on nebyl, že?
Jessie,třeba partyzáni, nebo dezertéři, nebo banditi, nebo soukromá armáda drogových bossů, určitě vás napadne spousta dalších možností.Je fakt, že jednotný slovník neexistuje. Ale řekla bych, že to, co napsal Sax, je docela výstižné. Teroristi jdou hlavně proti civilům, šíří strach mezi obyvatelstvem, jsou vedeni ideologickými pohnutkami.
Nebo loupežníci :-). Ne, vážně, tresen, organizovaný zločin bych do toho nepletla. A na všechno ostatní jsou vždycky nejméně dva pohledy, zrovna tak na legalitu mnohých režimů.
Terorista, nebo pacient….Nejspise ani jedno, ani druhe. Posledni pripad je vzorove zajimavy:“Kretschmerovi bydleli v hezkém bílém domě v třítisícovém městečku Weiler zum Stein, který jim mohl leckdo závidět.Timův otec Jörg, vystudovaný matematik, založil vlastní firmu, v níž zaměstnával 100 lidí, „jeho podřízení o něm mluví jako o loajálním šéfovi se srdcem na správném místě“. „Rodiče Timovi koupili všechno, co chtěl,“ shodují se ti, které znal.“http://aktualne.centrum.cz…631968Malomestska, burzoasni idylka rodiny inteligentniho, stenickeho podnikatele. To byval kdysi vzor spolecenske stability. Na ostatni pripady (hlavne americke) jsem se nedival, ale tusim, ze i tam bezelo vsechno obdobne: stredni skola na malomestu, pachatele ze zajistenych, stredostavovskych rodin.Hle, Faustova otazka:“Otázkou ale je, proč právě v „našem“ civilizačním okruhu se vyskytují a jaksi množí.“
Saxi, pouštím se na hodně tenký led, ale přesto prohlásím, že ten důvod může být stejný, z jakého synci z německých „měšťanských“ rodin pořádali pouliční revoluce, každý týden alespoň jednu. Tehdy jim však nechyběl „cíl“ (v obou významech toho slova), dnes už je cíl samojediný. Když umírá třída, společně s ní musí zaniknout vše, co sobě sama považuje za vlastní: toto středostavovské školství je v tomto ohledu naprosto vhodným objektem. Ironické je, s jakou radostí zastává vlastní hrobníky.Omlouvám se za ten apokalyptický tón, kterou je taková myšlenka zkreslena.
Co je to„náš civilizační okruh“?Patří tam i Japonsko a Čína? Tam se podobné případy vyskytly taky.
Dnes už tam – bezesporu – patří i Japonsko a Čína, a patřit bude čím dál tím víc.
Wintere, třídní hledisko?Tak jo. Co vyvozujete z případů, kdy dělník začne pálit po svých spolupracovnících? I to se stává, i když média pochopitelně věnují víc pozornosti školním tragédiím.
Voni jsou ještě nějací dělníci? A nejsou ti dělnící nakonec úplně všichni, i ti, co makají takříkajíc hlavou, není to jedna velká masa pracujících, proti několika vlastníkům? Ne, máte pravdu, ještě není, ne zcela, nedávalo by to a ni smysl. A ten, kdo jím ještě není, kdo jím (například podvědomě) nechce být…však o tom celou tu dobu mluvíme.
Chápu.„Když umírá třída, společně s ní musí zaniknout vše, co sobě sama považuje za vlastní“.
Myslím, že takoví jedincikterým, jak se lidově říká „prdne v kouli“ a pak mordují všechny okolo stylem „padni komu padni“ patří opravdu do „zvláštní škatulky“.A co se týká těch ostatních, je opravdu těžké hledat definici. Většinou to bývá tak že když někdo, z našeho subjektivního pohledu, zabíjí „nevinné“ – je to terorista.A když dělá totéž (opět z našeho subjektivního pohledu) takovým kteří si to „zaslouží“ – tak je hrdina.
Mým subjektivním pohledemsi jaksi nedokážu vybavit žádného současného hrdinu, který by zabíjel ty, co si to zaslouží.Z vašeho subjektivního pohledu je to například kdo, Kamile Mudro?
nemluví se oSpousta těchto sebevražedných školních střelců měla společné i to, že krátkou dobu před tím činem užívali antidepresiva. I ten poslední. Ale o tom se nemluví, zajímavější je mluvit o zkaženosti společnosti, počítačových hrách, apod.
Wintre….Shodou okolnosti jsem se vcera dival na Arte na porad o rannych Germanech (tehdy jeste Barbarech), datovany do let okolo pocatku naseho letopoctu (minis 13 az plus 20). Ve Varuske bitve v Teutoburgskem lese tam v roce 9 n.l. porazili tricetitisicove rimske vojsko.Pricemz- a to pro mne bylo novum- tamnejsi Barbari byli znami tim, ze ze zasady odmitali „lidske“ zakony, ctili divokou svobodu a sva rozhodnuti a soudni pociny prenechavali bohum (jakykoliv rozsudek a akt lidske pravni agrese, vykonany na bliznim, byl pro ne neprijatelny).A to velmi nesouhlasi s dnesnim obrazem, ze ano. Oni to mozna budou taci fanatici pravdy, kteri kdyz neco prijmou, naplnuji pak obsahy takovych „rozhodovacich forem“ az ad absurdum. A nesouhlasi- li nasledne jejich zivotni prozitky, vedene po takove myslenkove- pravni osnove, s okolni realitou, o to silnejsi frustraci pak v nich takovy nesoulad vyvola.Tak jsme, koncem predminuleho a pocatkem minuleho stoleti, byli svedkem toho, ze synove maloburzoasnich rodicu zrejme nevydrzeli retoriku a vychovu svych rodicu a utikali se hromadne do bursackych spolku, ve kterych vedli, na pomery jejich rezervovanych rodicu, az hrisne reci o potrebe siloveho reseni (ve vsech smerech) pro ne neudrzitelneho rozporu mezi zitym a deklarovanym.Ten strelec z Weileru by asi byl take potencialni Bursche, kdyby neco takoveho nebylo povalecnym nemeckym masochismem- pykanim za hrichy holokaustu, moralne zakazano. Takze ano, napadlo mne to same, co vas.Existuje jeden detsky a dorostovy lekar, jez se momentalne stara o velke pozdvizeni v nemecky mluvicich krajich- Remo Largo a ten tvrdi, ze soucasna „korektni“ skolni vychova je pro chlapce diskriminujici a frustrujici. A k nasemu tematu rika tohle:“Nicht wenige Knaben, aber auch Mädchen sind mit 13 bis 15 Jahren de facto ausgeschult. Was folgt, sind verlorene Jahre, die bloss noch abgesessen werden. Ich halte es hier mit dem deutschen Pädagogen Hartmut von Hentig, der findet, man solle endlich aufhören, alle Jugendlichen stur bis 16 Jahre in die Schule zu schicken.Würde man sie anderweitig praktisch weiterbilden, wären diese Jungen mit hoher Motivation bei der Sache.“Ne malo chlapcu, ale i divek je s 13 do 15 let veku de fakto „vyskoleno“. Co nasleduje, jsou jen jen ztracene roky, ktere jsou pouze odsezeny. Souhlasim zde s nemeckym pedagogem Hentigem, ktery tvrdi, ze by se melo konecne prestat s tim, tvrdosijne posilat mladistve do skoly az do jejich sestnacti let. Byli- li by dale vzdelavani jinak nez doposavad- prakticky, dalo by se pocitat ve veci s jejich vysokou motivaci.Bohuzel jen v nemcine zde:http://dasmagazin.ch…dchen%C2%BB/
pizi….V německých médiích se ve čtvrtek objevily zprávy, že vrah Tim Kretschmer trpěl depresemi, kvůli nimž dojížděl na terapie do psychiatrické kliniky. Jeho rodiče se prý o tom nikomu nezmínili.Právní zástupce Kretschmerových Achim Bächle ale informace o léčení v rozhovoru pro týdeník Focus popřel. Konecne, deprese je takova hodne siroka diagnoza, kterou si muzete uhnat skoro jako chripku.
Saxi,na tom, že současná praxe, která má děti chránit, ve skutečnosti může fungovat proti nim, může určitě něco být. Nejděsivěji ovšem působí následný údiv rodičů: vždyť přece měl všechno, na co si vzpomněl!
Treseni[29] Já jsem na tom se svým subjektivním pohledem stejně jako Vy. To ovšem neznamená že to mnozí nevidí jinak.
Dík všem. Prozatímní shrnutí:Považovat každého vraždícího šílence za teroristu, i kdyby nenáviděl společnost sebevíc, je nepřesné, zavádějící a matoucí, protože jeho činu chybí to, co je pro terorismus podstatné kontinuita. Čin nemá smysl sám o sobě, ale pouze jako příprava půdy pro ty, co přijdou později. Terorismus je nástroj, nikoliv cíl, typická je pro něj organizace a týmová spolupráce.Což ovšem neznamená, že jak ve směru vraždících šílenců, tak ve směru teroristů zůstává celá řada dosti podstatných, a přitom nezodpovězených otázek.
Co se údivu rodičů:Vždyť přece měl všechno, na co si vzpomněl![33] týče, tak se obávám, že jedna z možných odpovědí může znít: právě proto. Je-li někdo zvyklý, že dostane vše, snadno si usmyslí, že mu patří vše, včetně ostatních lidí a jejich životů, a bez okolků si je vezme, protože nezná cenu věcí.S tím souvisí i Faustova[11]/Saxova[21] otázka: proč právě v „našem“ civilizačním okruhu se vyskytují a jaksi množí. Napadají mne dvě odpovědi, první, spíše výmluva, zní: protože média dospěla k názoru, že to bude prodávat a tak nám to servírují ve stoupajících dávkách. V tom případě to může být i forma propagandy, způsob, jak udržet lidi ve strachu a zároveň vděčné, že jim se to ještě nestalo, tedy jak veřejnosti prodat různá restriktivní, svobody omezující a moc represivního aparátu posilující opatření (false-flag operace, které zmiňoval Challenger[15]).Druhá odpověď, která mne napadá, zní: lidé jsou zhýčkaní dlouhým obdobím klidu a relativního blahobytu, neumí pokorně čelit ranám osudu (ponechme teď stranou, proč by si měl každý nechat líbit vše, co mu osud připraví) a nedokáží se vyrovnat se stresovými situacemi jinak, než (auto)agresí. A to vidím jako vážné nebezpečí, protože stresujících situací bude přibývat, obávám se, že přímo exponenciálně, a podobné excesy přestanou být výjimkou a stanou něčím tak běžným, jako jsou dnes dopravní nehody.
Do našeho civilizačního okruhu[23][24] podle mne Čína ani Japonsko nepatří a bylo by vůči nim nespravedlivé je do něj zatahovat. Čína zcela jistě ne, Japonsko se o začlenění pokoušelo pod WWII a následky jsou pro něj kulturně devastující, řekl bych. Náš civilizační okruh je Střední a Západní Evropa, v širším pojetí USA a ještě širším i špatné svědomí Evropy Izrael. Ale již do něj podle mne nepatří ani pravoslavné Rusko, natožpak muslimské země, hinduistická Indie (jistě, že nejenom ta hinduistická), ani taoistická a konfuciánská Čína, či šintoistické Japonsko; o Jižní Americe, navazují za místní indiánské civilizace, či zle zkoušené Africe, ani nemluvě.
Kdyby měli letadla, rakety a tanky,[6][9][11], tak by to byli buď povstali, národně osvobozenecké síly, nebo darebáci, a bez jakékoliv vazby na způsob, jakým by je používali, ale pouze na základě toho, proti komu by je používali, jestli by vyhrávali a jestli by po svém vítězství umožnili korporacím z našeho civilizačního okruhu vydrancovat jejich přírodní bohatství a vyplundrovat jejich lidské zdroje.Myslím, že to byl Dostojevskij, kdo napsal: Povstalce od státníka odlišuje pouze úspěch.
Terorismus je nástroj, nikoliv cíl, typická je pro něj organizace a týmová spolupráce..Ze tu vladne potreba vsechno prirodovedecky radit a dochazet k zaverum.Co Unabomber, samotarsti teroriste, co rozesilaji dopisove bomby, predpokladany jeden autor vybuchu v Hostivari a Jilske ulici?Terorismus prostredkem byt nemusi, vyvolani strachu muze byt samotnym cilem.“Je-li někdo zvyklý, že dostane vše, snadno si usmyslí, že mu patří vše, včetně ostatních lidí a jejich životů, a bez okolků si je vezme, protože nezná cenu věcí.“To je moc slozita, „zjevne prosta“ konstrukce. Ze ma nekdo neceho dost, jeste neznamena zalozeni patologickeho jednani, to lze predpokladat snad jen u osamelych, na hrade drzenych, potomcich zdegenerovaneho slechtice, ale ne u kluka, chodociho hrat s ostatnimi fotbal.“lidé jsou zhýčkaní dlouhým obdobím klidu a relativního blahobytu“Urcite se nenecham zmylit tim, ze tu nebyla dlouho valka. Realtivni blahobyt a nasledny nezvladnuty stres vyvraci jedna studie o poklesu diagnostikovanych psychickych chorob v Londyne behem valky (ted ji ale hledat nebudu). Mozna to tehdy byla uleva, ze se konecne zjevil nepritel. A jelikoz byl nebezpecny az na hranici ohrozeni existence, lze predpokladat, ze nas soucasny „nepritel“ jiz tuto caru prekrocil a doslova nas zabiji. Nejake bomby a utrzene ruce uprostred stmeleneho koektivu- spolecenstvi jsou proti nemu vykoupenim.Je mi lito, ale takovehle urychlene a formalni zavery mne trosku nici.
Saxi, samotářští teroristé, ti jsou snad spíš něco jako ti vraždící zešílevší jedinci, ne?
Treba Franz Fuchs (atentat na Zilka) rozhodne sileny nebyl:.http://en.wikipedia.org…anz_FuchsJohann Lang:http://de.wikipedia.org…hann_LangTheodore Kaczynski, IQ 160, vystudoval Harward, na Michiganske univerzite udelal doktorat, profesorem matematiky na Berkley:http://en.wikipedia.org…KaczynskiI kdyz zrovna tenhle asi zesilet mohl :o).
Jasně, saxi, chtělo to u toho šílenství uvozovky :-). Takový detail a co to udělá :-).
A ještě jedna odpověďna otázku proč právě v „našem“ civilizačním okruhu se vyskytují a jaksi množí (viz [36])mne napadá: Nemůže být příčinou posedlost úspěchem, který je propagován jako div ne jediná skutečná hodnota, skutečný smysl života? Výše, dále, rychleji, růst a růst ještě víc, mít víc, být úspěšnější, a ještě úspěšnější… Ale všichni nemohou být úspěšní, obzvláštně ne v rámci tak úzce vymezených kritérií úspěchu, jak je nastavila naše civilizace. Kdo není úspěšný, jako by nebyl. A ten tlak je ohromný. Bylo by tak divné, kdyby se někdo pokusil „uspět“ – a tedy skutečně „být“ – tím, že vykoná „velký čin“? Alespoň na na tu krátkou chvíli mezi útokem a sebevraždou skutečně žít a být… Jistě, není to zdaleka univerzální hypotéza, a možná je to poněkud překombinované, ale hypetrofovaný tlak na úspěch se podle musí někde a nějak projevit.
Saxi,K závěrům zatím nedocházím, jenom k průběžnému shrnutí, které jak jsem doufal, poslouží jako nadhoz k další debatě. To že vy byste chtěl slyšet něco jiného (domnívám se tušit co) ještě neznamená, že to ode mne uslyšíte.Všechno přírodovědecky řadit? Ale ne, je prostě hovorově. Pokud se spolu bavíme a používáme při tom jistá slova, musíme si být alespoň na elementární úrovni jisti, že si rozumíme, že pro všechny představují stejný pojem. Pokud rozlišujeme mezi vraždícím šílencem a teroristou, potom musíme vědět proč, a jak. Jinak by nám stačil jeden universální pojem, například zabiják, maximálně ještě velký a malý zabiják. Ale nepřibouchli bychom si tím dveře k některým hovorům?Může-li být strach cílem sám o sobě (to jistě může), potom útočníci z Madridu nemusí být teroristé, protože jim nešlo o strach, ale o ovlivnění veřejného mínění& Opravdu myslím, Saxi, že to zbytečně relativizujete a komplikujete. Pokud již rozlišujeme mezi teroristou a šíleným vrahem, potom potřebujeme nějaká kritéria. To, že nejsou absolutně přesná je přece běžné.Ať to čtu, jak to čtu, Saxi, tak vám, to se musím přiznat, nerozumím. Je podle vás rozdíl mezi teroristou a vražedným šílencem, či jinak, má podle vás smysl to rozlišovat? Existují podle vás nějaké identifikovatelné příčiny? Jsou důvody podobných činů politické, sociální, kulturní, jedná se o jednání intuitivní, či uvědomělé a plně reflektované?Nevím, co je na mých nadhozech formálního, či urychleného, rád se nechám poučit, a stejně tak vám rád poskytnu prostor k tomu, abyste nabídl vlastní. Upřímně, působí to na mne tak, že se mne (ale jistě není důvod, abych to bral příliš osobně) snažíte natlačit někam, kde být nechci, protože bych se tam (zatím) cítil poněkud nepohodlně.
A jeste, Jessie….Ukazat na nekoho prstem s tim, ze je sileny, predpoklada sebeduveru v to, ze sam sileny nejsem. Jak se ale kategorizuje takove ne-silenstvi? Kazdy kontakt s okolim v nas vzbudi reakce, o kterych muzeme plnym pravem pochybovat jako o normalnich. Jejich normalitu si overime az odpozorovanim podobnych reakci v okoli; ovsem kdo nam zaruci, ze nezijeme (nahodou :o) opet v silenem prostredi?Tak nejnormalnejsi je de facto nebyt, coz v realu znamena „nedelat sve autenticke reakce“, tj. zacit se opicit po druhych. A to se samozrejme dela- viz moda, podlehani nazorovym vudcum, kolektivni akce, spolecne vzruseni nad spolecnymi udalostmi atd. Vysledkem je pak nelidska normalita- stav popreneho puzeni k projeveni se. takze pozor na ty, co mluvi o silenstvi- jejich etalon nepochazi z naseho sveta :o).Tribune, clovece, vy jste hotovy Carl von Linne ceskeho levicoveho bloggerstvi. Jak nemate neco ve skatulce, neusnete.V tlaku na uspesnost je nejpodivuhodnejsi jakakoliv absence konkretizace takoveho cile. A to nemluvim o casove hranici, kdy by melo toho bodu XY dosazeno.Mozna mate pravdu, soucasni rodice jsou taci vychovni punkeri: nevi, co chteji, ale zato vi, jak toho dosahnout. Nakonec ten nejvetsi tridni blb se ukaze jako nejspokojenejsi clovek: rodice si prali, aby byl uspesnym fotbalovym, kridelnim utocnikem a jemu se to nakonec podarilo. Drive byl tento tlak spojen se vzdelanim (uspesny byl ten, kdo sel studovat), dnes je ale takova aktivita skoro podminkou preziti. Kde pak ale najit ty cile, ktere by nas cinily uspesnymi, ze? Na stesti maminy od 6 deti a jejiho muze- ekologickeho zemedelce na pokraji bankrotu uz asni nikdo moc neveri.Mozna bude potreba trochu prepracovat a modernizovat tema voluntary simplicityhttp://en.wikipedia.org…le_livinga i ji trochu posunout do postindustrialniho sveta; zatim se vsak zpetny magnetismus zlatych 60. let jevi jako neprekonatelny, zkratka Zelenym se stale zeleni.
Jestli není celý ten problém „terorismu“ o tom, KOLIK lidí musí být na to, aby měli právo prosazovat svůj názor…
ma 45 ma byt razena pred vasi 44, tak by to odpovidalo casove (a i vyznamove).Nebojte, nikam vas netlacim, ale preci musim rici, kdyz se mi neco nezda, ne?“Je podle vás rozdíl mezi teroristou a vražedným šílencem, či jinak, má podle vás smysl to rozlišovat? Existují podle vás nějaké identifikovatelné příčiny? Jsou důvody podobných činů politické, sociální, kulturní, jedná se o jednání intuitivní, či uvědomělé a plně reflektované?“Prave, takovyhle rozbeh ma smysl jen na odbornem foru, kde se podle kvalifikace vystavuji adekvatni protireakce. Ale i odborna fora (a zavery) maji sve nedostatky: jednoduse receno vyjimky (odborne kostlivce ve vedeckych skrinich). Mam zato, ze my si tu muzeme dovolit ten prepych nekategorizovani (protoze nemusime vytvaret nasledne formalni a realne kroky). Nemylte se, v realu je to naopak- kategorizace je vynucena potrebou akce. A jako takova je z podstaty nepresna, jde o nehovorou pomucku, cisty, pricemz nedokonaly, nastroj. Naopak to rozhodne neni, tedy kategorizaci se neda dojit kalgoritmum cinu.Tedy, pokud tu ujasnujete pojmy, pro mne to znamena zabihani do slepe ulicky (ale je to vas blog, to samozrejme toleruji). Namatkou pisete:“Pokud rozlišujeme mezi vraždícím šílencem a teroristou, potom musíme vědět proč.Proc, to se nikdy nedovite, pokud nebude rec o konkretni osobe. Muzeme si tu vystavet krasnou pyramidu terminu a razeni, na kterych se shodneme, nacez se dovime, ze nam do ni zapada asi tak 1% realnych pachatelu, pricemz zbytek se vzdy bude pohybovat na rozhranich.Kazda „taxonomie“ (i prenesene) se se vzdelanim vzdaluje a ubyva na vyznamu. Pokud tu vystupuji hasterive, je to jen proto, abychom si nerekli: hle, shodli jsme se, mame to v supliku a tedy i z krku, muzeme jit dale.
proc nazor, Jessie….Vzdyt ani nemusi vedet, co delaji. A staci uplne jeden, ne? Novodobou americkou definici bych sem vubec netahal, terorismus je evropsky vynalez a Evropane take s nim umi lepe zachazet, nez ti hysterici za oceanem.
Nevím nic o amerických definicích, saxi. Vzpomněla jsem si na větu z „Pamětí pařížských katů“: „Královražda je právem muže, který se nemůže domoci svého práva jinak, než násilím“.
Přeceňujete můj význam i mé ambice, Saxi :-)Pokud se snažím „škatulkovat“[45], tak jedině proto, že si myslím, že slova by měla mít svůj zřejmý obsah, protože pokud mohou znamenat cokoliv, tak se nikdy nedomluvíme.Ty „škatulky“ jsou podle mne pomůcky, symboly, které jsou užitečné v tom smyslu, že s jejich pomocí můžeme snadno, rychle a s přijatelnou chybou pospat nějakou skutečnost, aniž bychom museli prve nejprve složitě hledat a definovat potřebné pojmy.* * *Dále[47] vám rozumím tomu tak, že je potřebné mít vícero pojmů, jako je například „vraždící maniak“ a „terorista“, abych si otevřeli prostor pro různé hovory a různých případech, ale nemá smysl tyto pojmy naplňovat obsahem nějak obecně, do foroty, ale má to smysl jen a pouze v kontextu konkrétního hovoru o konkrétní případu. Můžeme se tedy shodnout na tom, že Kretschmer není terorista, ale nemá smysl pokoušet se shodnout na tom, že teroristou se nestane ten, kdo zastřelí méně než x lidí způsobem xy.Neboli, má-li mít hovor smysl a nemá to být jen (sebe)manipulativní hledání podstaty světa a prvotní příčiny, je třeba mluvit o konkrétní věci, a nikoliv o nějakých všech možných případech.