Terorista, nebo pacient? Aneb právo na šílenství

Případů vražedného šílenství, kdy se někdo chopí zbraně, často legálně držené, vystřílí celou rodinu, postřílí sousedy či zmasakruje studenty ve škole, a nakonec obrátí zbraň proti sobě, v poslední době povážlivě přibývá.

Přestože pachatelé často veřejně deklarují úmysl pomstít se společnosti za příkoří, kterých se na nich měla dopustit, za zmarněný život a za nepochopení, v jehož důsledky jim nezbyl žádný životní prostor, nejsou nikdy označeni za teroristy, navzdory tomu, že počty obětí jdou řádově do desítek, jejich řádění je systematické a jednoznačně antisystémové.

Naopak je o nich pravidelně referováno jako o lidech stižených psychopatií či sociopatií. Trpí depresemi, citovou deprivací, jsou emocionálně labilní… zkrátka že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Nedá se říct, že by jejich činy byly přímo omlouvány či schvalovány, ale jsou nějakým způsobem včleňovány do těla společnosti a podávány jako něco, co je sice špatné, ale přesto nevyhnutelné a žádná prevence ani represe proti tomu nepůsobí.

Ale copak kupříkladu Palestinci či Iráčané nemohou být zoufalí, nemohou trpět depresemi (oni, žijící v permanentním stresu), nemohou být emocionálně labilní? Nemyslím teď všeliké plánovače, ale vykonavatele, často podvedené a zneužité. Nemají snad i ono právo na šílenství?

Jsem dalek toho, abych omlouval teroristy, i když přiznávám, že pro boj proti okupantům mám více pochopení, než pro zmasakrování bezbranných studentech, či nic netušících slavnostních hostů, ale přesto se nedokáži nezeptat: proč jedni jsou vždy teroristé, a druzí nikdy? Proč jedny šmahem odsuzujeme a nezajímáme se o to proč, a u druhých hledáme příčiny a nalézáme rozličné psychiatrické diagnózy tak dlouho, až jejich zločin nakonec přijmeme s tím, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci a že pachatel vlastně ani jinak jednat nemohl? Možná opravu nemohl, ale copak všichni ti teroristé" mohou?

V čem je rozdíl? Že teroristé jsou oni", zatímco vraždící maniaci jsou my"? Neboli jak se říká: je to sice zkurvysyn, ale náš? Není nakonec označení terorista" jen nálepka, která nás má ochránit před potřebou ptát se po příčinách, a nakonec třeba i pochopit a začít pochybovat o sobě samých?

Možná, že zde nějaký kardinální rozdíl opravdu existuje, ale já ho nevidím.

Nebylo by proto poctivější ke všem, kdybychom své zločince také nazývaly teroristy, a neomlouvali je tím, že jsou nemocní? Obzvláště když se svým činem jednoznačně vymezují vůči společnosti.

139 komentářů: „Terorista, nebo pacient? Aneb právo na šílenství

  1. Přemýšleli jste někdy nad tímproč tolik lidí „fandí“ hlavnímu hrdinovi akčního filmu, i v případě že, na cestě za svým cílem, „odrovná“ různé množství lidí, kteří s ním nemají nic společného ale mají pouze tu „smůlu“ že jsou zrovna „ve službě“ (většinou coby stráže)? Hrdina má standardně dva důvody pro své jednání: 1)záchranu kohosi (nebo celého světa)2)spravedlivou pomstu (za sebe nebo za někoho jiného)Ten třetí důvod, kterým je obohacení se, úmyslně vypouštím, protože v tomto již diváctvo nebývá tak „jednotné“.Společnosti by mohlo být „šumafuk“ jestli nějakou množinu lidí připravil o život terorista nebo šílenec, protože dopady jejich skutků“ jsou stejné a obětem toto poznání život nevrátí. Důležité je v prvé řadě zbavit se dotyčného individua (nebo individuí) a tak zabránit opakování. Pokud by bylo možné nějakým způsobem jak teroristy tak i šílence „léčit“ a spolehlivě vyléčené propustit na svobodu, tak si nemyslím že by se takový postup společensky osvědčil.Pozůstalí po obětech by stejně (a pochopitelně) volali po pomstě a navíc by se tím evokovalo nezdravé mínění, že mohu provést v podstatě cokoli a přitom riskuji jen to „léčení“.Tak že si myslím, že hlavním motivem pro „zkoumání“ šílenců i teroristů (pominu-li ty „zištné“ jako jsou granty, obchodní zakázky a odůvodnění nepopulárních opatření) je naděje, že když se nám podaří dostatečně se orientovat v příčinách jejich „vzniku“ dopracujeme se, postupem času, i k preventivním opatřením které tomuto „vzniku“ zabrání.V rámci tohoto výzkumu jsou ovšem potřeba definice, katalogizace, hledání algoritmů atd. – to už prostě k jakémukoli výzkumu patří. Tak jako když chceme vytvořit vakcínu nebo antivirus.Zamýšlet se nad těmi lidmi z nějakého morálního hlediska moc velký smysl nemá, protože úsudek naprosté většiny společnosti, ovlivňují všelijací „režiséři“ tak jak je tomu ve výše zmíněném akčním filmu.

  2. v našem kulturním okruhu…Jste si jisti, že jde o záležitost našeho kulturního okruhu? Viděli jste statistiky, nebo jen máte dojem z televizních zpráv?http://en.wikipedia.org…e_killingTsuyama massacre (Japan, 1938)University of Texas massacre (United States, 1966)Uireyeong massacre (South Korea, 1982)Hungerford massacre (United Kingdom, 1987)Aramoana Massacre (New Zealand, 1990)Dunblane massacre (United Kingdom, 1996)Port Arthur massacre (Australia, 1996)Red Lake High School massacre (United States, 2005)Virginia Tech massacre (United States, 2007)Dnepropetrovsk maniacs (Ukraine, 2007)Akihabara massacre (Japan, 2008)Alabama spree killing (United States, 2009)Winnenden school shooting (Germany, 2009)

  3. Co vám z toho nezapadádo našeho kulturního okruhu, samej svobodnej a demokratickej prostor, možná až na tu první výjimku ..

  4. Náš kulturní okruhnajdete definován v [37] takto:Do našeho civilizačního okruhu [23][24] podle mne Čína ani Japonsko nepatří a bylo by vůči nim nespravedlivé je do něj zatahovat. Čína zcela jistě ne, Japonsko se o začlenění pokoušelo pod WWII a následky jsou pro něj kulturně devastující, řekl bych. Náš civilizační okruh je Střední a Západní Evropa, v širším pojetí USA a ještě širším i špatné svědomí Evropy Izrael. Ale již do něj podle mne nepatří ani pravoslavné Rusko, natožpak muslimské země, hinduistická Indie (jistě, že nejenom ta hinduistická), ani taoistická a konfuciánská Čína, či šintoistické Japonsko; o Jižní Americe, navazují za místní indiánské civilizace, či zle zkoušené Africe, ani nemluvě.Předpokládám, že vynechání Austrálie a Nového Zélandu je jen tradičním opominutím a ne úmyslem.

  5. Austrálie i Novej zélandjsou „z širšího hlediska“ USA, stejně jako Jižní Korea. A demokratická Ukrajina 2007 jistě taky, proč by tam jinak Bush posílal ty miliony oranžových pláštěnek (pravda, dnes poněkud vybledlých ..)

  6. Samozřejmě nejde o soubory písní a tancůale zjednodušeně jde o kulturní okruh, kde stojej svatostánky McDonalda a slouží se Rambo III. Viz Winter [24], i s tim Japonskem a Číně zbývá krůček, velkoměsta na pobřeží už tam zjevně patřej.

  7. A Japonsko ma historicky i stejnou delbu moci jako Evropa….Deli se o ni svetska a cirkevni klika, proto je take dynamika tamnejsi spolecnosti a civilizace temer soubezna.Ostatne v Cine je to uz par let take podobne, jen namisto Toho, jez nas svoril, tam maji Toho, co provedl Velky pochod.

  8. Dalo by se taky říct,že do našeho kulturního okruhu patří země, kde vás s takovou událostí večer seznámí televizní hlasatelka.

  9. To takyvšak jsem si taky nechal stáhnout Medium Cool, abych si zopakoval, co se o tom vědělo už před čtyřicítima lety .. se to kolo má točit, ne furt vynalejzat.

  10. Taky bych rád připomněl, že pravidelné styky „Eurokultury“ s Japonskem trvají už od začátku 19. století, k jeho konci jsou již naprosto běžné, ostatně hádejte, kde se zrodila secese?Te´d trochu osobněji: nedávno jsem si pročítal několik japonských současných románů, díval se na několik současných japonských filmů a celé jejich pojetí mi nepřišlo nijak „exotické“. Čína k tomu teprve směřuje.Celý tento civlizační okruh je ale definován přijetím „absolutní modernosti“, hektickou snahou „umožnit vše“ skrze produkci materiálních statků, jeý je umožněna všeobjímající technovědou. Dokonce s klidným svědomím můžu prohlásit, že od WWII jsou Japonci podstatně euroatlantičtější než celá Evropa s USA a Austrálií dokupy.

  11. Kamile,tak jsem nad tím, „proč tolik lidí „fandí“ hlavnímu hrdinovi akčního filmu, i v případě že, na cestě za svým cílem, „odrovná“ různé množství lidí, kteří s ním nemají nic společného ale mají pouze tu „smůlu“ že jsou zrovna „ve službě“ (většinou coby stráže)?“[51] zamyslel a toto je velmi hrubý „nástřel“: Je tomu tak proto, že ti „odrovnaní“ nejsou lidé, plnohodnotné bytosti, ale věci. Mluvící, jednající a hýbající se, ale věci. Nemají minulost ani budoucnost, jsou v příběhu právě tady a teď, aby posloužili hlavnímu hrdinovi jako prostředek k demonstraci jeho superiority. Všimněte si, že nikdy nemají rodinu, nikdy se nedozvíte, jaké má jejich smrt následky. Dokonce nemají ani jméno, aby si k nim divák nemohl vytvořit vztah, podobně jako se nedávají jména jatečním zvířatům.Do jisté míry je to podobné, jako při spekulaci na burze – jde o anonymitu, která chrání hrdinu/diváka/spekulanta před rizikem výčitek svědomí. Na burze je také jedno, jaké důsledky má vaše spekulace na konkrétní společenství, jde jen o vás. Vyděláte-li, je to „dobrý obchod“, i když po něm zbydou zavřené továrny, vyplundrované lesy a zbídačené obyvatelstvo. Je to přesně v duchu rčení „z cizího krev neteče“, přičemž princip použití je až děsivě prostý: maximálně odcizit vše a všechny, kteří jsou vaším jednámím ovlivněni.

  12. Také jsem, Tribune, došel k podobnému závěru.No a pak jsem si připomněl, jakým způsobem jsme (ve velké většině) informováni o tragických událostech způsobených teroristy nebo šílenci: Něco bližšího se dozvíme o hlavním „aktérovi“ (prostor pro „režii“), dále krátký „nástin příběhu“. A mrtví jsou zahrnuti pod „označením“ oběti+číslo, coby „doplňující informace“ – v podstatě „statistický údaj“ nad jakým většina lidí moc nepřemýšlí. „Zvykej si občane – bude houšť.“

  13. Tribune, posledni věta Vašeho článku:„Nebylo by proto poctivější ke všem, kdybychom své zločince také nazývali teroristy, a neomlouvali je tím, že jsou nemocní? Obzvláště když se svým činem jednoznačně vymezují vůči společnosti.“mne přívádí k myšlence, kterou bych zde rád předložil ke zvážení.Navykl jsem si pohlížet na lidskou společnost (globálně) jako na organismus (který je dále součástí organismu jménem „Planeta Země“, atd.) jehož hlavní prioritou (tak jak to pozorujeme i u jiných organismů) je sebezáchova. Pro tento účel je vybaven „pudem sebezáchovy“ vloženým do každé jeho součásti (člověka) a předpokládám že také (jakožto celek) nějakou obranou fungující na stejném principu jako imunitní systém, velmi podobný tomu který působí v každém z nás.Z tohoto zorného úhlu vnímám každého zabijáka jako destrukčního činitele působícího proti tomuto organismu (a to i v případě že ho lze brát jako „produkt“ nějakého chybného procesu v organismu proběhnuvšího) a je tedy zcela přirozené když vyvolá obrannou reakci „imunitního systému“ kterážto je završena zlikvidováním toho, co organismus ohrožuje.Avšak jakou „funkci“ v tomto organismu mám přiznat humanistům, kteří pod heslem: „Nebuďme jako oni.“, požadují aby zmíněný „imunitní systém“ nefungoval takto „přímo“? Nejsou nakonec pro organismus větším ohrožením než samotní zabijáci? Zabijáci svou činností stimulují „imunitní systém“ k rozvíjení oné obranyschopnosti a útočí „pouze“ na jednotlivé části organismu. Ale zmínění „humanisté“ útočí na celý imunitní systém jako takový. Právě od jejich požadavků se odvíjejí postupy zkoumající zda dotyčný zabiják je skutečně v plné míře odpovědný za své činy, vyhledávající různé „omluvy“ pro jeho jednání, odkládajíce přitom důsledek jeho destruktivní činnosti na „vedlejší kolej“. Tato „nedůslednost“ v činnosti „imunitního systému“ vede ke kumulaci destruktivně orientovaných „součástí“ a tak k zakládání „ohnisek destrukce“, v organismu nedostatečně izolovaných a neustále ho ohrožujících, protože jejich izolace může být, z mnoha důvodů, snadno porušena.Zabývat se důvody pro jednání zabijáků jakéhokoli druhu, je vlastně skoro totéž jako hledat nějaké „opodstatnění“ pro „činnost“ kterékoli smrtelné choroby. A z tohoto zorného úhlu se mi zdá nepatřičné i přiznávání komukoli nějakého „práva na šílenství“. Uznávám právo na obranu a dovedu pochopit touhu po pomstě, směrovanou přímo k tomu kdo ji vyvolal. Ale šílenství, které zabíjí způsobem „padni komu padni“, podle mne patří mezi smrtelné choroby.

  14. Co nvrhujetepane Mudro? Váš příspěvek je tak alegorický, že nerozumím co navrhujete. Každého střelce zastřelit na místě bez soudu? Obnovení trestu smrti?Co se týče těch zastřelených strážných. Víte, ono je to mnohem, mnohem starší, než televize. Nikoho nezajímá zda vlk který sežral karkulku nemá vlčata, zda jezinky neumírají hlady, jestli drak neměl problémy v dětství. V příbězích prostě bývají vedlejší postavy o nichž se toho moc neví.

  15. Z trochu jiného pohledu, Kamile,mělo by se rozlišovat vraždění uvnitř a mezi druhy. Když k „normálnímu“ lidskému vraždění pro peníze, majetek, sloužícího k likvidaci soupeře obchodního nebo v lásce (poslední dva způsoby jakžtakž odpovídají tomu přírodnímu, mezi zvířaty) připočteme války, které svět zvířat nezná, protože přímo směřují k vyhlazení, bezdůvodnému zmenšení počtu jedinců (často těch nejlepších) ve stádu, dostáváme obraz živočišného druhu, který zešílel, chová se iracionálně, měl by být utracen pro nadměrnou vzteklost.Teď jde o to, jestli tahle hypertrofovaná a vlastní druh jenom zdánlivě! ohrožující agresivita není náhodou nutnou podmínkou pro rozvoj, jestli náhodou nedoprovází inteligenci stejně věrně, jako koule pinďoura.U lidoopů je možné podobné náznaky pozorovat také, tlupy mezi sebou bojují a hájí teritorium až do mrtvol, samci také přehánějí souboje o samičky až do konečného řešení, to společné genetické vybavení je znát. Vlci se už chovají mnohem „lidštěji“.Takže jde o to, jestli náhodou není vysoká inteligence lidského mozku deviací, úchylkou od přírodního plánu, která je těsně doprovázena vysokou, jinak a u jiného druhu nevídanou agresivitou, která nás žene do obrátek, podávat vysoký výkon, milionáři, miliardáři, BC, Mgr., Ing. a Dr., civilizace, technika, říše zla a říše dobra, které se navzájem likvidují, přitom počet jedinců druhu gradující z pár tisíc během úžasně krátkého období na desítku miliard, no a s pravděpodobností hraničící s jistotou tohle všechno směřuje k tomu, že se nakonec skutečně vyhladíme.A potom tihle šílení střelci a teroristé a generálové a politicici představují jenom malá ozubená kolečka při realizaci vyššího plánu. Systém, který má v sobě proti neomezené a pro okolí fatální rozpínavosti zabudovanou pojistku, sebezničení skrze hypertrofovanou agresivitu.Mně se to docela líbí. Jenom je trochu nepříjemný zúčastňovat se na realizaci těchhle vyšších plánů.

  16. Proč by měl něco navrhovat, Piži?[64] To mi smrdí argumentem ve stylu: „Když nemáš nic lepšího, tak mlč.“ Ale proč by měl mlčet? Třeba na základě toho, co napsal, napadne něco někoho jiného. Když budeme mlčet a nepojmenujeme to, co je špatně, nebudeme vědět, co změnit,k čemu hledat alternativu. To mi přijde logické. Nemohu přece řešit problém, když nevím, že existuje.

  17. Jestli to takhle povedeš dál, Tarasi[65], tak to tady bude za chvilku samá sudička, osud a prozřetelnost. Netahej mi sem žádný „generální plán světa“, žádné stvoření, žádný inteligentní design. Na vyprávění pohádek je tu TV.

  18. Šlo mi oto, že jsem nepochopil, co je ta hrůza kterou navrhují humanisté, se kterou nesouhlasil autor příspěvku.

  19. Navrhují dialog se zlem, Piži.[68] A to je, podle mne, špatně.Společnost by měla dát jasně najevo, že existuje hranice za kterou už se žádné hovory nevedou. Pokud někdo prokazatelně úmyslně zabije a prokazatelně nikoli v sebeobraně, měl by být, bez jakéhokoli zkoumání jeho pohnutek, zlikvidován a to nikoli ve smyslu nějakého „trestu“ nýbrž ve smyslu přirozené sebeobrany společnosti. Zabijáci se svými oběťmi také žádné diskuse nevedou. Proč by s nimi mělo být nakládáno jinak?[64]“Trest smrti“ je sám o sobě absurditou. Od jinak potrestaného je očekávána jeho náprava, v lepším případě i snaha o odčinění svého skutku kterým se provinil.Trest smrti již předem tuto možnost vylučuje.Příklady z pohádek které jste uvedl nejsou žádné „vedlejší postavy“. Ostatně, nemohu si teď nějak vybavit žádnou pohádku ve které by smrt kohokoli nebyla patřičně odůvodněna. Samozřejmě mám na mysli opravdové, původní pohádky, které vznikaly v dobách kdy televize ještě nebyla.

  20. Teď jsem zmaten.Mluvíte o likvidaci a zároveň jste proti trestu smrti. Jakou likvidaci tedy mate na mysli?Podle mě se mohu před vadným jedincem bránit i tak, že ho doživotně izoluji.

  21. Pizi,v dřívějších dobách nebýval nejtěžším trestem trest smrti, smrt byla každodenní banalita, ale vyhnanství – vyobcování z lůna lidských bytostí.

  22. Kamile Mudro,pokud si dokážu vybavit případy, o kterých se tu vede řeč, pak pachatelé většinou nepřežili a ani to neměli v úmyslu. Sebedestrukce je součástí jejich akce. Takže ušetří společnosti mudrování, co s nimi, včetně pohoršení nad pomyslnými humanisty /či „humanisty“/, kteří by je chtěli zkoumat, ze strany těch, co v tom vidí snahu o dialog.Potírači humanismu možná přesto zformulují a zdůvodní nutnost důsledné sebeobrany proti této nákaze, včetně způsobu provedení. Určitě tím taky udělají radost prosazovatelům jistých neveřejných metod při eliminaci teroristů.

  23. Piži,myslím že by to, co je dnes nazýváno „Trestem smrti“, mělo být považováno za likvidaci a v uvedeném případu proti ní nejsem.

  24. Kamile,v [63] jste napsal: Z tohoto zorného úhlu vnímám každého zabijáka jako destrukčního činitele působícího proti tomuto organismu (&) a je tedy zcela přirozené když vyvolá obrannou reakci „imunitního systému“ (&). Ve mne to vyvolává podobnou reakci, jaké se ode mne dostalo Tarasovi[65]. Přijde mi to příliš deterministické, biologizující a zavání mi to nějakým generálním plánem života, světa a tak vůbec, něco na způsob všechno zlé je pro něco dobré a co Pánbůh činí, dobře činí, a kdo je člověk, aby se odvažoval zkoumat boží úradky. čili jedním slovem: inšalláh.To byste totiž také mohl skončit u toho, že ony masakry jsou něco jako očkování a terorismus je předávkování vitaminem C, což se mi ani jedno nepozdává.Já naopak považuji za přemrštěnou imunitní reakci právě jednání oněch zabijáků a vykonavatelů rozšířené sebevraždy, za jakousi mentální formu alergie.Zabývat se důvody pro jednání zabijáků jakéhokoli druhu, je vlastně skoro totéž jako hledat nějaké „opodstatnění“ pro „činnost“ kterékoli smrtelné choroby. A z tohoto zorného úhlu se mi zdá nepatřičné i přiznávání komukoli nějakého „práva na šílenství“ To hledání opodstatnění je zřejmě relikt křesťanství, které hříšnost nějakého jednání podmiňuje úmyslem, možností a schopností volby. Odtud také ono pověstné: blahoslavení chutí duchem, neboť nevědí, co činí (či v jiné podobě: & neboť jejich je království nebeské).Ale možná máte pravdu, že spíše než na pitvání, třídění a zdůvodňování bychom se měli zaměřit na reagování a vypořádání se, tedy alespoň pokud jsem vás správně pochopil. Potrestat, odstranit, ale nezkoumat a neomlouvat mimo příslušné vědní disciplíny, protože pak se může docela dobře stát, že u nás propukne stockholmský syndrom ve vztahu k tomu, co nás bezprostředně a existenčně ohrožuje.Možná, že právě to měl na mysli Sax výše[47].

  25. Kdepak, Tribune, žádný „inšalláh“ale „Na hrubý pytel – hrubá záplata“. S žádným generálním plánem to nemá nic společného.Tak jak to píšete v posledním odstavci svého příspěvku.

  26. Tribun napsal:V dřívějších dobách nebýval nejtěžším trestem trest smrti, smrt byla každodenní banalita, ale vyhnanství – vyobcování z lůna lidských bytostí.A vo tomhle to celé je. Nové je jen to, že vyobcovaní se mstí.

  27. Klasická námitkaproti trestu smrti je přece to, že se tím stáváme stejnými jako ten koho trestáme. Jestliže věříme, že tato společnost je dost bohatá aby se mohla postarat o bezmocné, je i dost bohatá aby si mohla dovolit izolovat někoho na doživotí. Nezabíjet je výsada těch, kdo si to mohou dovolit.

  28. Významemtrestu smrti bylo ve většině někoho umlčet, se ho definitivně zbavit a ne spravedlivě trestat – ti, kteří by si ho podle nastavených pravidel skutečně zasloužili, většinou rozhodují o lidech, kteří byli jejich výrokem nevratně postiženi – v systémech, kde justice se stala výrobním prostředkem s jediným cílem a s vymahatelnosti nastavenou pouze pro nejnižší společenské vrstvy, je vlastně každý trest velmi diskutabilní…

  29. Vetsina poprav byla drive verejnych.Snahu eliminovat vudci snaze odstrasit bych videl skoro v pomeru 1: 1.

  30. dle historiekřesťanství a útrpného práva bych ten poměr viděl někde jinde – v každém případě hrdelní exekuce byly skoro na denním pořádku, byl to jistý druh zábavy, který přešel v povinou rutinu..)

  31. To bychom se museli podivat na nejake statistiky, Traste.Podstatne deleni asi bude probihat po linkach politickych poprav a poprav za nasilne ciny (a pak asi vselijake ty vzpoury poddanych, ale to je konecne take politikum).Za Jindricha VII bylo popraveno na 72000 lidi a slo prevazne o politicke procesy.Lidsky si ale rikam, ze ve vesnickem (tedy vetsinovem) stredovekem prostredi nebyl k popravam vetsi duvod, nez je tomu dnes; a diky vlivu Matky cirkve asi i mnohem mensi.

  32. Vyznam trestu smrti:.1) Spravedliva odplata za nejtezsi zlociny2) Ochrana spolecnosti pred zlocincem jeho odstranenim (socialni prevence)3) Neprime odstraseni dalsich moznych pachatelu (generalni prevence)4) Nizke financni naklady pro verejnostUrcite bychom tedy meli rozdelit popravy coby „spravedlivy“ trest a coby akt odstraneni mocenskeho soupere. Ackliv motivace splyvaji, povazuji za velky rozdil, je- li nekdo popraven za vrazdu, anebo za pokus o statni prevrat (i kdyz i tady samozrejme zalezi na tom, o koho jde).

  33. já bychse matičky církve toliko nezastával ( teda jestli jsem správně pochopil),stačí připomenou chování jejich středověkých představitelů proti asketickým bogomilům, následně katarskému hnutí na jihu francie, vrcholící holokaustem raději všech přítomných, tehdy v nevídaném počtu dvaceti tisících – slavná se stala věta masakru dozorujícího opata, na kterého se vlastní bojovníci obraceli v pochybnostech jestli mordujou ty správné kacíře – Bijte je všechny, neboť Pán pozná své….)

  34. jenze bez cirkve bychom nebyli tam, kde jsme.podle meho odvedla uplne neuveritelny kus prace.Ale ty horory ji samozrejme odparat nechci.

  35. no vidíte,a někteří považují dnešní stav a nastavení obyvatel dvoutisíciletou dominanci církve, za hanebný, za ztrátu času, dokonce za nevratné poškození…

  36. To chapu a je to proto, ze dotycni povazuji spolecnost za kdovijak stabilni organismus..Pro mne je rozhodujici, ze stale zijeme, to je dukaz o dobre odvedene cirkevni praci.Ovsem ted se cirkev uz dostala na vedlejsi kolej a je tak maximalne schopna brojit proti kondomum, coby prostredku zpusobujicim epidemii AIDS (viz papez predevcirem):““You can’t resolve it with the distribution of condoms,“ the Pope told reporters aboard his plane to Yaounde, Cameroon. „On the contrary, it increases the problem.““http://www.cbc.ca…ca-condoms.html

  37. tak tadybych si dovolil oponovat, to že stále jsme, existujeme jako druh, není důkaz toho, že naší předci něco dokázali vyřešit,někam se pozitivně posunout, ale pouze, že dokázali všechny své chyby, přehmaty ( a že jich nebylo málo) přežít; dokonce ve většině nezávisle na své vůli, svém prvoplánovém záměru – takže svým způsobem můžeme děkovat osudu, někteří bohu, ale ne církvi – ta dlouhodobě problémy tvořila a tvrvala na nich, dneska se staví do role prvotních křesťanů v dobách pronásledování římských císařů, ale své zásadní dogma – církev vládne mečem tělesným i duchovním; duchovní spravuje sama, tělesný řídí nepřímo a má moc i soudit užívání meče světského – v žádném případě neopustila, jenom latentně, v moci peněz a vlivu, skryla…

  38. Od padu Rima,.resp. od Konstantinova tolerancniho vynosu roku 313, do konce 13. stoleti, tedy po celych 1000 let zadne velke chyby v politicke praci cirkve nevidim. Pralesy se plizili misionari s bibli pod pazi a plany kamennych domu, to je pro nas tady ten nejvetsi cirkevni vklad.Ze se cirkev pokapitalistictela :o) a zacala prodavat odpustky, to uz je jina vec a je vubec otazka, do jake miry byla protireformace a soubezne boje protokapitalistickych statu (zastitene nabozenskym bojem) autentickou cirkevni aktivitou.Nebyt jednotici role cirkve po padu Rima, ci jeji korekcni role vlady svetskych panovniku, kdo vi, jak bychom dopadli. Treba bychom taky mohli byt stale nevolniky- zamestnanci, co nekde v tovarnach kapitalizovanych feudalu delaji jen za byt a stravu.

  39. no, saxi,stačí se podívat na postoj vatikánu před i v průběhu druhé světové války, abychom teda nemuseli do “ hluboké“ minulosti – ale mně se tady nechce rozepisovat o všem, kde bychom pochybení církve viděli jako flagrantní, myslím, že by to bylo tak trochu k ničemu – jste asi dost silně přesvědčený o blahodárném působení a celkovém pozitivním vlivu církve na nás, která bez postraních úmyslu měla na mysli vždy a pouze blaho jako takové a v tomto duchu asi spatřujete její excesy jako pouhé nutné kroky k dosažení vyššího cíle, který je ne každému dost jasně na zřeteli, nedokáže ho docenit – teda doufám – já mám jiný úhel pohledu, ale k vůli tom se přeci nebude kamenovat – nemohu katolické církvi upřít schopnost přestát úpadek říma, beru ji jako jediné žijící dědictví po tak velké a mocné říši – ostatní myšlenky jsou už pro drtivou většinu dávno zapomenuty, jenom fanatická rebelie v jednoduchý lince přetrvává dodnes, klobouk dolů..)

  40. No zcela bez předsudkůbych uznal, že Pope má v tomhle svoji trochu pravdy, ono to je asi trochu jako bys chtěl odstranit zločinnost tim, že každej nafasuje zdarma na obci ostrý náboje do kalašnikova ;-)

  41. Traste.“..jste asi dost silně přesvědčený o blahodárném působení a celkovém pozitivním vlivu církve na nás, která bez postraních úmyslu měla na mysli vždy a pouze blaho jako takové a v tomto duchu asi spatřujete její excesy jako pouhé nutné kroky k dosažení vyššího cíle, který je ne každému dost jasně na zřeteli, nedokáže ho docenit…“Presne tak, Traste.Jonasi…no samozrejme ma „trochu“ pravdu. Ale ten vetsi zbytek „trochy“ ji ma taky :0).

  42. No víš coono to funguje, pokud jednou ten kalašnikov nezapomeneš v šatně, pak jsi ztracen — čili jen pro dokonalý jedince, jaký se chystal vypěstovat kdysi komunism. Jinak ti to dává akorát falešnej pocit bezpečí, proč si nevrznout, možná je nakažená, ale mam gumu — no a když se udává bezpečnost gumy proti otěhotnění někde kolem 95% tak ani pro viry to nebude 100%.“most studies of breakage caused by fault in the condom itself have shown breakage rate is less than 2 condoms out of every 100 condoms. Studies also indicate that condoms slip off the penis in about 1-5% of acts of vaginal intercourse and slip down (but not off) about 3-13% of the time“A navíc je to jak s autama — čim víc je tam airbagů a technických vychytávek, různých ABS, ESR, ESP, ETC., tim víc na to BFU spolejhaj a netušej že fyzikální zákony nebyly novelizovány už nějakejch 500 let /kromě drobných doplňků které se běžné mechaniky nedotýkaj/, že adheze má furt svou mez, a odstředivá síla furt roste s druhou mocninou rychlosti /a to jsou dnešníauta o hodně těžší než bejvala/. Takže co to sleduju, případů čelních srážek a vylítnutí ze stráně je dneska mnohem víc než bejvalo .. na úkor běžnýho trefení patníku a zapadnutí do pankejtu, což spravil traktor a klempíř, teď nestačej ani hasiči s vrtulníkem. Technika (a to ani sexuálního styku) to sama nezachrání.

  43. jenze.Oni maji Africane jinou mentalitu a ted v dvojnasobnych uvozovkach napisi, ze jsou „“necivilizovani““. Kdyz musis, tak musis, nevaz se, odvaz se, to neni jen vysadou RedBullu (s krouzkem nad u). Co mi vypraveli ociti svedci, tak technika vypada obvykle takhle: z mesta se navrativsi, jiz infikovany, muz je proste neodolatelny a za mesic dovolene pak staci nakazit ctvrku vesnice. Zatimco na zapade ustni prevence vcelku funguje, v Africe selhava. Vynechani prezervativu by asi predpokladalo opravdu masivni osvetovou cinnost, az na hranici teroru.A jelikoz jsme na levicovem blogu, nemeli bychom asi vynechat politicke aspekty veci: pote, co bily muz rozvratil na cucky tamnejsi pospolitosti a z lidi udelal budto navzajem se vrazdici chudaky anebo zivorici otroky, ci trosky, je takovyhle stav jen logickym vyustenim rozbiteho kulturniho „sebeovladani se“. Me to tam tedy prijde jako kontinentalni apokalypsa, nesena na cilech valky o zdroje na nevlastnim uzemi, opravdu jako z nejakeho hororu.

  44. Ale když je to tak Saxi,tak má Pope ne „trošku“ ale hodně pravdy protože pak je tu hned několik možností:1) z města se navrátivší „Casanova“ přesvědčený že on je zdráv, se už těší jak si doma užije se zdravýma holkama a na kondom se prostě vykašle2) nevykašle se ale přiveze si malou zásobu a pak už jen „vykoná své“ trochu opojného moku3) nevykašle se ale je odmítnut tou „vyvolenou“ protože ona tu „divnou věc“ nezná4) nevykašle se ale koupil levné „šunty“ které praskají5) jistě by se našly další negativní možnosti, jako třeba „zlomyslní kamarádi se špendlíkem“, stejně „vybavená“ vdavek chtivá děva, „smůlovatá“ manipulace poblíž trnové rostliny atd.Vezmu-li v úvahu že pro rozšíření choroby stačí (v podmíkách promiskuitních) aby nakazil během své dovolené jen jednu osobu je na tragédii „zaděláno“ nato šup a kondom tak nabývá stále menšího významu.Tak že Popeho osvěta má hodně do sebe :-(

  45. Tomu nerozumim, pane Mudro, je mi lito..Jak pouzivani kondomu prispiva sireni AIDS?Ze jich ma malo, jsou spatne anebo je odmitnut preci neni jejich chyba. Predpokladate, ze kdyby zadne nemel, ze by si nevrznul? Vzdyt takhle to preci pred 10- 15 lety zacalo.

  46. No možnákdyby za každou chatrčí rostly na kondomovníku (nebo radši doma v květináči, kdo má odbíhat) — zrovna nedavno jsem viděl film z Konga a shánění gum tam asi bude hodně hluboko pod jejich rozlišovací schopností. Doporučuju, pokud si připadáte moc v pohodě .. http://www.jedensvet.cz…idf=14779

  47. Co se církve týče[84] také si také myslím že vykonala pořádný kus práce, už především šířením desatera. V prostředí kde nebylo možné pomocí masových médií „valit ovečkám klíny do hlavy“ a tak „nasazovat brouky“ materialistického ražení, tenhle morální kodex hrál jistě velkou roli. Navíc církev pomocí nedělních mší a kazání, praktikováním zpovědi atd. docela slušně „držela dohled“ aby vše bylo „jak má být“.Na druhou stranu: před ní muselo lidstvo také překonat mnohá úskalí a přece přežilo, tak si myslím že by to zvládlo i bez ní. Křižácká tažení také docela „hrábla do populace“ a „požehnat“ různým válkám jí také nebylo za těžko … zkrátka s tím mečem byla docela sehraná.Těžko odhadnout jakým směrem by se vývoj bez církve ubíral ale jistě by se nezastavil na tom nevolnictví ve fabrikách kapitalizovaných feudálů.

  48. Pižik vašemu [77] :Vy byste se cítil „být stejným“ jako vrahoun kterého jste musel zabít v sebeobraně? V mých očích takový týpek přestává být člověkem v okamžiku kdy se mne, ze své vůle, pokusí připravit o život. To už je mi více líto přejetého ježka.Říkáte: „izolovat takové lidi na doživotí“ ale já se ptám, k čemu je to dobré? Pro toho izolovaného? Čím si tak „vlídné zacházení“ zasloužil (mluvím stále o zabijácích)? Nebo kvůli nám abychom si připadali „lepší“? Ale vždyť obecně uznáváme že zabít v obraně svého života není nic odsouzeníhodného. Tak v jakém smyslu „lepší“?A demonstrovat bohatství společnosti, tím že budu na nějakém místě kumulovat lidi, kteří se svým skutkem (nebo skutky) sami ze společnosti vyřadili , to už mi vůbec připadá dost pofidérní. To raději ať se to bohatství nasměruje k těm co potřebují od společnosti aby jim pomohla. Jediný důvod k takovému izolování vidím v možnosti justičního omylu. Tak že s popravou bych souhlasil jen u těch, kteří se bez nejmenších pochyb zabijáctví dopustili a nebyli k tomu ničím donuceni.V používání „trestu“ já vidím společenskou nabídku provinilci aby se „očistil“ jeho odpykáním a tak na něj bylo možno po té nahlížet stejně jako by se ničeho nedopustil.Proto se mi „trest smrti“ jeví nesmyslným coby „trest“ a dle mého názoru mezi tresty vůbec nepatří. Jde prostě o nejzazší konečné řešení a používal bych ho pouze ve výše popsaném případu, za to však bez jakýchkoli výčitek svědomí a dalek jakýchkoli pochybností, zda náhodou „nejsme jako oni“. Nezabíjet není žádná „výsada“ kohokoli.

  49. Jonasi, ja budu zase jako brouk Pytlik:.O jedne takove africke vesnici jsem videl dokument a bylo to otresne: z 50 dospelych jich zbylo jen 5, pricemz sirotku se vsichni bali a tak se s nimi nikdo nestykal. Tudiz o hospodarstvi a obzivu mladsich sourozencu se v jednom pripade starala sedmileta holcicka, co obdelavala pole, varila, sila atd, tedy v sedmi letech zastala praci dvou dospelych; mezi pracemi jenom plakala. Jedina pomoc, co dostala, byla pravidelna tydenni navsteva sestricky z misije.Dokument sbiral material asi po rok, takze tam byly rozhovory i s lidmi, co v prubehu nataceni umreli. Nejak vubec neresili, jestli jsou nakazeni, ci nemocni, to nebylo zadne tema. Kdyz jednomu umrela manzelka, zacal zit se svagrovou a jelo se dal.Pane Mudro, prace, investovana do zachovani lidstvi byla vzdy organizovana v cirkevnich institucich (posleze osvicenskych) a kdyz doslo k jejich selhani, prisel na radu vybuch reformace (Francouzske revoluce).Takze nebyt cirkve a osvicencu, podle meho by se vyvoj nevolnictvi ve fabrikach kapitalizovanych feudalu opravdu nezastavil, ale regresne se posunul smerem dozadu, tedy bychom na tom byli ted jeste hure, nez nejaci nevolnici. Byli bychom „svobodni otroci“, co maji pravo od sveho pana kdykoliv odejit, ale zaplatili by za to svoji smrti (tj. neexistovaly by zadne uspory). Neznam zadnou jinou instituci, nez byly stredoveke teologicke fakulty (opravdu hrube vyjimam), ci z osvicenstvi vznikle odbory, ktere by se dokazaly postavit sile kapitalu.Mate vy nejakou predstavu, jak by to bez nich mohlo vypadat?

  50. Zvlastni, ze ten umanuty PiZi je nakonec vice clovekem, nez obsahly pan Mudra.“Nezabíjet není žádná „výsada“ kohokoli.“Po vyhlaseni rozsudku smrti nad Gillesem de Rais, zvanym tez Modrovous, poklekli vsichni prihlizejici v soudni sini, zacali plakat a modlit se nad dusi nebozakovou. Rais utyral a zavrazdil na neco mezi 140 (prokazane)- 600 (odhad) detmi.http://en.wikipedia.org…s_de_RaisHle temny stredovek, jak svetle jsou proti nemu nase fasisticke zitrky.

Komentáře nejsou povoleny.