[KNIHA] Tom Holland: Perský oheň

Podtitul knihy, přibližující čtenáři události z doby před 2500 lety, kdy se střela mocná Persie s rozdrobenými řeckými městskými státy, zní První světová velmoc a boj o Západ". Protože anotace vydavatele je tentokrát velmi výstižná, s dovolením si ji vypůjčím: Východ a Západ se spolu poprvé utkaly před 2 500 lety. Počátkem 5. století př. n. l. se jistá globální supervelmoc rozhodla přimět dva státy, které vnímala jako teroristické, k poctivosti a pořádku. Onou supervelmocí byla Persie. Její králové založili první impérium světa, které ve své době nemělo konkurenta. Za teroristické státy byly považovány Atény a Sparta, dvě výstřední města v chudé, hornaté a zaostalé zemi jménem Řecko. Příběh o tom, jak se jejich obyvatelé postavili nejmocnějšímu muži planety a porazili jej, patří k nejpoutavějším epizodám lidských dějin."

Jako vědecká práce by Hollandova kniha zřejmě neobstála, jako práce populárně-historická je však vynikající. Přispává k tomu i jazyk a vyprávěcí postupy, které z historické knihy dělají čtivou a napínavou beletrii. Snad aby vykompenzoval nedostatek pramenů, které o popisovaných událostech hovoří zprostředkovaně, nepřesně a přes propast času, uchyluje se autor velmi často k fabulaci a ze zlomků historických fakt konstruuje příběh. To je z pohledu čtenáře vítaná pomoc, z pohledu přesnosti a historické věrnosti je to však již poněkud diskutabilní. V žádném případě však nejde o blábol vycucaný z prstu, poznámkový aparát je poměrně obsáhlý a nic se nezdá nasvědčovat tomu, že by Holland z informacemi, které čtenáři předkládá, manipuloval.

Přesto, že se kniha zabývá událostmi z 5. stol. př. n.l., je místy velmi aktuální, zejména v souvislosti se současným tažením Západu proti Východu, invazí do Iráku, Afghánistánu a stupňováním napětí kolem Íránu – přímého pokračovatelem dávné Perské říše. Jako by se v jednání dnešních USA odrážely ty samé vzorce, které vedly dávnou Persii k útoku na teroristické" Řecko. Tehdy, stejně jako dnes, to nebyla pouhá kořistnická agrese, ale civilizační mise, jejímž cílem nebylo nic menšího, rozšířit panství dobra a svobody – v případě Persie představované zoroasrtismem a kultem Ahury Mazdy – na další národy a území, protože takové bylo poslání perských vládců. Terorismus" řeckých měst nespočíval v ničem jiném, než v jejich jinakosti a v tom, že představovaly konkurenci pro oficiální ideologii a již svojí pouhou existencí popíraly universalistické ambice Persie a jejího náboženství.

Velmi pozitivně hodnotím to, že se Holland neomezil na popis akčních scén (nezapomínejme, že se jedná o konflikt, který je dodnes zapsán v naší kolektivní paměti jmény významných bitev: Thermopyly, Marathon, Helespont), ale věnuje se širšímu historickému a společenskému kontextu. Čtenář se tak může seznámit a vývojem perské společnosti a jejími základními mechanismy, i s vývojem společnosti řecké, která tehdy procházela zásadními a převratnými změnami. Jistě, jedná se spíše o ochutnávku", než o vyčerpávající studijní materiál, ale díky bohu za něj, protože přes svoji povrchnost (to není odsudek, příslušná problematika je nakolik komplexní, že její otisk" do jedné knihy musí být nutně zjednodušující) velmi dobře ukazuje čtenáři, co všechno by si mohl (a měl, chce-li lépe porozumět utváření lidských společností) ještě nastudovat.

Podle anotace je Perských oheň příběhem o tom, jak se Řekové postavili nejmocnějšímu muži planety a porazili jej. Nechci snižovat hrdinství a kreativitu Řeků, ale můj názor, který jsem si na základě knihy vytvořil, je takový, že Řekové za svůj úspěch – který byl jednou z klíčových událostí, na jejichž základně se formovala naše civilizace – vděčili své bezvýznamnosti ve srovnání s Persií. Zatímco pro Persii byl tento střet záležitostí prestižní a její zdárné ukončení nebylo nutné za každou cenu, pro Řeky šlo o záležitost existenciální, ve které museli uspět. A uspěli. I díky tomu, že neměli ani ponětí o tom, proti jaké síle stojí, protože moc a velikost Persie dalece přesahovala jakoukoliv jejich zkušenost. A to, co bylo pro Peršany nakonec jen šarvátkou, která nic definitivního neznamená, nabylo pro Řeky takového významu, že to změnilo jejich – a v důsledku toho i náš – svět.

* * *

Tom Holland, Perský oheň, Dokořán, Praha, 2007